Populační vývoj okresu Brno-venkov v rámci populačního vývoje v ČR

Transkript

1 Mendelov zemědělská lesnická univerzi v Brně Provozně ekonomická fkul Úsv sisiky operčního výzkumu Populční vývoj okresu Brno-venkov v rámci populčního vývoje v ČR Bklářská práce Auor: Vedoucí bklářské práce: Mrin Nováková prof. Ing. Miln Plá, CSc. Brno 006

2 Prohlášení Prohlšuji, že jsem uo bklářskou práci vyprcovl smosně pod vedením prof. Ing. Miln Plá, CSc. uvedl jsem v seznmu lierury všechny použié lierární odborné zdroje. V Brně dne 0. kvěn Mrin Nováková 3

3 Poděkování Chěl bych n omo mísě poděkov především prof. Ing. Milnu Pláovi, CSc. z cenné rdy připomínky, keré mi poskyl při psní éo bklářské práce. Dále ké děkuji pní Iveě Konečné, prcovnici krjské pobočky Českého sisického úřdu, z její ochou pomoc při zjišťování sisických d. 4

4 Absrk To bklářská práce se zbývá populčním vývojem v okrese Brno-venkov v rámci populčního vývoje České republiky. Změřuje se hlvně n období le , proože v omo období došlo ke změnám v demogrfickém chování obyvelsv. Vývoj demogrfických procesů je popsán pomocí demogrfických ukzelů (porodnos, plodnos, porovos, úmrnos, sňečnos, rozvodovos, migrce). S využiím sisické meody vyrovnávání čsových řd rendem je v éo práci nznčen ké endence jejich vývoje do budoucn. V okrese dochází k úbyku uzvřených mnželsví ké klesá podíl děské složky v populci. Prodlužuje se sřední délk živo klesá úmrnos. To způsobuje sárnuí populce, keré je velkým problémem součsnosi nejen ne regionální úrovni, le ké v celosáním měříku. Absrc This bchelor hesis dels wih he demogrphic developmen in he region Brno-venkov wihin he demogrphic developmen in he Czech republic. I focuses primrily on he period , becuse during hose yers expressive lernions in demogrphic behviour of inhbins did hppen. The developmen of priculr demogrphic process is described by demogrphic indicors such s nliy, feriliy, borion, morliy, mrrige, divorces re nd migrion. Wih usge of sisicl mehod such s lign of emporl series by rend he min endencies of he fuure progress were implied. In he region he number of conrced mrriges is decresing nd lso he re of children in he populion is lower. The verge live lengh is elonging nd he morliy is declining. This siuion cuses he ging of populion, which is opicl problem no only he locl level, bu lso in he poin of view of he se. 5

5 Obsh Úvod... Cíl práce Lierární přehled Demogrfie Způsoby zjišťování demogrfických jevů Sčíání lidu Evidence přirozeného pohybu Evidence sěhování Populční regisr Zvlášní šeření Chrkerisik demogrfických ukzelů Srukur obyvelsv podle pohlví Srukur obyvelsv podle věku Úmrnos nemocnos Sňečnos Rozvodovos Porodnos plodnos Porovos Čsové řdy Zákldní koncepce modelování čsových řd Kriéri pro volbu modelu rendu Adpivní přísupy k modelu čsové řdy Meodik Demogrfické ukzele Vyrovnávání čsových řd Lineární rend Prbolický rend Exponenciální rend Modifikovná exponenciál Logisický rend Gomperzov křivk Výsledky práce Srukur obyvelsv podle pohlví věku Ukzele úmrnosi Ukzel sňečnosi Ukzel rozvodovosi Ukzele plodnosi porodnosi Ukzel porovosi Přírůsek obyvelsv Diskuse Závěr Použié zdroje Přílohy Demogrfické údje pro okres Brno-venkov v období Mp okresu Brno-venkov

6 Úvod Ve všech vyspělých ržních ekonomikách n svěě dochází k velkým demogrfickým změnám. Dochází k součsnému poklesu úmrnosi ve vyšším věku poklesu plodnosi, le ké k souběžnému vsupu relivně silných genercí do důchodového věku. V roce 950 vořili lidé ve věku nd 60 le jen si 8 % svěového obyvelsv. V roce 05 by o mělo bý už 4 %. Klesne edy znelně poče kivních lidí, keří by měli podporov srou neprcující populci. Obzvlášě důležié je co nejpřesněji pozn demogrfický vývoj složení ekonomicky kivní populce, proože má vliv n výkonnos ekonomik. Země EU se snží o výhledové demogrfické sudie, by mohly v předsihu dpov sysémy sociálního zbezpečení, o s cílem zchov svou ekonomickou konkurenční schopnos. Součsný poměr mezi prcujícími dňovými poplníky neprcujícími důchodci v rozvinuých zemích je zhrub 3:. Do roku 030, pokud se neuskueční žádná reform, se eno poměr změní n,5:. Dojde edy k výrznému ekonomickému zížení lidí v produkivním věku. Sárnuí obyvelsv pří ve vyspělém svěě mezi zákonié vývojové procesy. Tomuo procesu se nevyhnul žádná zápdoevropská země prochází jím i Česká republik. Jde o přechod n nový reprodukční model. Prudký pokles plodnosi v devdesáých leech zlepšení úmrnosních poměrů výrzně ovlivňují věkovou srukuru populce České republiky ve vzdálenějším čsovém horizonu by se o mohlo odrzi i n její počení velikosi. Hluboký pokles úhrnné plodnosi je z formálního hledisk důsledkem zlomu v reprodukčním chování genercí mldých žen ve věku nejvyšší plodnosi. Mldé ženy ve změněných podmínkách odkládjí vsup do mnželsví, ím i nrození prvního díěe, do vyššího věku. Příčin popsného zlomu je několik. V prvé řdě k nim pří změn hodnoové orience mldých lidí, kerá souvisí s dleko širší možnosí uplnění v nových podmínkách. Rodin děi zrácejí své přední posvení v hodnoovém žebříčku nsupujících genercí n úkor vzdělání, změsnání, kriéry osobního úspěchu dlších hodno. K součsnému poklesu plodnosi přispívjí i nepříznivé ekonomické podmínky zložení rodiny. Pro věšinu mldých lidí je odpovídjící bydlení ekonomicky nedosupné. 7

7 Příznivý vývoj úmrnosi v poslední době se připisuje změně živoního sylu, rozsáhlejší prevenci v rámci péče o vlsní zdrví, zkvlinění lékřské péče všeobecné dosupnosi účinnějších léčiv. Sárnuí populce, způsobené nízkou plodnosí nebo prodloužením délky živo nebo kombincí obou fkorů, má vliv n řdu živoních sociálně-ekonomických sfér. Npříkld n nbídku prcovní síly, n důchodový sysém, n mezigenerční solidriu, zdrvoní péči kolekivní služby. Proo jsou obvy z následků sárnuí opodsněné. Očekávný demogrfický vývoj sví společnos před sérii ekonomických sociálních problémů. Především je o sá, kdo musí zbezpeči sociální jisou pro sále počenější srou populci, o z siuce, kdy klesá kivní čás populce. Z ěcho i dlších důvodů se globální sárnuí populce slo v. soleí nejen mimořádným émem ekonomickým, le i poliickým. Cíl práce Cílem éo práce je pops populční vývoj v okrese Brno-venkov v období od roku 995 do roku 005 pomocí čsových řd sických dynmických demogrfických ukzelů, proože v omo období došlo k výrzným změnám v demogrfickém chování obyvelsv z důvodu změn ve společenské, ekonomické poliické sféře. Pomocí meody vyrovnávání čsových řd memickou funkcí popíši rend vývoje jednolivých ukzelů chrkerizujících demogrfickou reprodukci predikuji jeho vývoj v následujících leech. Výsledky nlýzy vývoje ěcho ukzelů v okrese srovnám s jejich vývojem v rámci celé České republiky. Dále v éo práci zhodnoím dopd součsného rendu demogrfického vývoje n siuci v regionu budu se zbýv sociálně-ekonomickými jevy, keré eno rend vyvolává. Zároveň se pokusím nvrhnou možnosi řešení problémů vzniklých v souvislosi se součsným vývojem demogrfického chování. 8

8 3 Lierární přehled 3. Demogrfie Objekem demogrfického sudi jsou lidské populce, keré jsou ovšem objekem mnoh vědních oborů. Specifikem demogrfie je proces jejich reprodukce. Předměem demogrfie je edy demogrfická neboli populční reprodukce, kerou chápeme jko neusálou obnovu populcí v důsledku probíhjících procesů rození umírání. Od demogrfické reprodukce je řeb odliši ermín populční vývoj, což je ermín obshově širší (zhrnuje v sobě ké prosorovou mobiliu obyvelsv, kerá výsledek demogrfického vývoje ovlivňuje ím více, čím je menší územní jednok). Je nuné ké rozliši ermíny obyvelsvo (soubor lidí žijící n určiém území) lidské populce jko soubory lidí, mezi nimiž dochází k demogrfické reprodukci (obyvelsvo jednoho sáu se může sklád z několik relivně izolovných populcí). Lidské populce jsou přesněji vymezeny jko demogrfické sysémy, sudium jejich chování je předměem demogrfie. Demogrfický sysém sesává z lidí, jejich vlsnosí, keré podmiňují demogrfickou reprodukci demogrfických vzhů mezi nimi. (Vysoupil, Trbová 004) Demogrfie se ovšem nemůže obejí bez sudi podmíněnosi demogrfické reprodukce. Proo se povžují přímo z demogrfické i kové jevy, respekive událosi, jko sňek, rozvod, ovdovění, nemoc, j. Demogrfie n jedné srně hledá obecné prvidelnosi zákoniosi demogrfické reprodukce, n druhé srně jejich specifické projevy u konkréních populcí. (Pvlík 993) Všechny demogrfické jevy jsou vázány n lidské jedince. Jsou o pk kové vzhy lidí, keré vznikjí bezprosředně při jejich reprodukci. V demogrfickém sysému probíhá fyziologické sárnuí jednolivých osob v čse k němu jsou vázány vzhy z osních sysémů, keré pk vyvářejí určié cykly. Hovoříme k o demogrfických živoních cyklech. Demogrfická reprodukce neprobíhá v živoních cyklech izolovných osob, le v rodinných cyklech mnželských párů. Zejmén ekonomické cykly, keré výrzně ovlivňují úroveň demogrfické reprodukce jsou cykly převážně rodinnými. Tké k migrcím dochází zprvidl součsně u celé rodiny, nebo mnželského páru. Jevy geodemogrfického sysému jsou důležiou meriální podmínkou exisence všech sysémů s lidmi. (Vysoupil, Trbová 004) 9

9 3. Způsoby zjišťování demogrfických jevů Zákldní podmínkou sudi demogrfických jevů je získání demogrfických informcí. Ty se zjišťují zejmén sisickým popisem, přičemž už zde dochází ke znčným zráám demogrfických informcí. V podsě lze vymezi pě ypů sisického popisu, keré jsou prmenem demogrfických geodemogrfických d: Sčíání lidu. Běžná evidence přirozené měny včeně někerých dlších jevů. Běžná evidence migrcí. Populční regisr. Zvlášní šeření (npř. populčního klimu). Demogrfie je empirickou vědou - sleduje, zprcovává zobecňuje konkréní demogrfické jevy. Tyo jevy zjišťuje individuálně, le zprcovává v souborech, keré voří populce nebo jejich čási. Při vyváření ěcho souborů nejde jen o koncenrci d, le je nezbyné brá v úvhu i velikos souboru způsob jeho vymezení (věcné, čsové prosorové hledisko). Předpokldem pro zprcování vyhodnocení demogrfických jevů procesů je zjišění kvliní dové zákldny. To si vyžduje přesné definování jevu (npř. živě nrozené díě), regisrci v době nebo bezprosředně po sledovné událosi (npř. nrození, úmrí) zjišění úplnosi d o dném souboru (npř. věk všech obyvel). Dříve uvedenými různými způsoby evidence obyvelsv získáváme zákldní d, j. různé uspořádné řdy bsoluních údjů. K hlubšímu poznání podsy demogrfických jevů všk nelze dospě pouze n zákldě bsoluních údjů, le je řeb z nich vypočí nlyická d - zákldní demogrfické ukzele. Ty se věšinou člení do ří kegorií: Poměrná čísl exenziní - vznikjí vydělením dvou sejnorodých údjů ve sejném čsovém okmžiku shodném územním vymezení (npř. podíl mužů v populci). Poměrná čísl inenzivní - vznikjí vydělením různorodých údjů, když jednoky vyjádřené ve jmenoveli jsou nosielem událosí nebo jevu vyjádřeného v čieli (npř. poče zemřelých dělený počem obyvel). V rámci nich se někdy vyčleňují míry kvocieny. 0

10 Indexy - vznikjí jko podíl dvou bsoluních čísel vymezených různě čsově nebo prosorově. Podle jiných hledisek lze rozlišov ukzele: Celkové (obecné) nebo specifické (diferenční) podle oho, zd jsou vypočeny z celou populci nebo jen její čás. Definiivní nebo předběžné n zákldě neúplných nebo nedosečně zkonrolovných d. Hrubé (vypočené n zákldě jednoduchých meod) nebo srovnávcí (při výpoču vyloučíme vliv někeré z podmínek, kerá s vlsním procesem přímo nesouvisí). Při sledování demogrfických jevů je nezbyné přesné čsové určení kždé demogrfické událosi. To ji umožňuje zřdi do souboru událosí se sejnou dobou vzniku snovi dobu, kerá uplynul mezi sledovnou událosí událosí, kerá ji předcházel. Všechny výše uvedené prmeny poskyují údje umožňující hodnocení demogrfických procesů v souvislosi se změnmi v sociální ekonomické oblsi. (Vysoupil, Trbová 004) 3.. Sčíání lidu Sčíání lidu je orgnizovná sisická kce sběru, uspořádání, zhodnocení, nlýzy publikce demogrfických, ekonomických sociálních údjů, ýkjících se v určené době všech osob v zemi. Sčíání lidu (cenzus) by mělo zhrnou v rozhodném okmžiku všechny osoby n dném území příomné, bydlící nebo oboje. Sčíání se obvykle provádí buď meodou dozovcí prosřednicvím sčících komisřů nebo sebe sčíáním pomocí formuláře, kerý vyplní sčíné osoby. Zákonem je věšinou snoven povinnos odpovědě n snovené oázky. Mimo demogrfické znky jsou při moderních sčíáních zjišťovány i údje o vybvenosi domácnosí, byovém domovním fondu. V součsné době se n příprvách sčíání lidu podílí řd mezinárodních orgnizcí.

11 3.. Evidence přirozeného pohybu Záznmy o přirozeném pohybu zhrnují jk evidenci nrození úmrí, k i dlších demogrfických událosí význmných pro demogrfickou reprodukci (rozvod, por). Nrození, úmrí sňky jsou v řdě zemí regisrovány v mrikách, keré jsou zprvidl vedeny odděleně: knih (mrik) nrození, úmrí, sňků. Sisická hlášení se přepisují n speciální formuláře (npř. hlášení o úmrí). Regisrci nrození, úmrí sňků provádějí mriční úřdy, rozvodů příslušné soudy porů zdrvonická zřízení. Tyo pověřené orgnizce zsíljí vyplněná hlášení n sání sisický úřd, kde jsou cenrálně zprcovány převedeny z mís událosi n míso rvlého pobyu. V Československu byly povinné civilní mriky zvedeny od.. 950, do é doby plnily uo funkci mriky sáem uznávných církví. Vzhledem k mezinárodním rozdílům n vymezení někerých jevů byly v roce 953 přijy mezinárodně doporučené zásdy pro evidenci přirozené měny. Podle ní by měl bý regisrce kždé demogrfické událosi zákonně povinná pro veškeré obyvelsvo Evidence sěhování Je veden odděleně pro vnirosání zhrniční migrci. Přímá evidence vnirosáního sěhování byl v Československu zveden n zákldě povinného hlášení rvlého pobyu je evidován od roku 950. Zákldní údje o sěhování se zprcovávjí n zákldě Hlášení o sěhování vyhodnocují se z zákldní územní jednoky (obec). Srovnelnos d je proo výrzně ovlivněn dminisrivním vymezením obcí. Vzhledem k nejednoné meodice evidence migrcí je mezinárodní srovnání velmi obížné.

12 3..4 Populční regisr Populční regisry spočívjí v průběžné regisrci obyvel dného sáu formou regisrčních lísků nebo pomocí výpočení echniky. Jsou nejmldším prmenem informcí. Kždý jednolivec je do regisru zřzen pod svým rodným číslem jeho údje jsou průběžně doplňovány převáděním vybrných záznmů z evidence přirozeného pohybu z evidence sěhování. Údje jsou zprvidl konrolovány kulizovány při jednolivých sčíáních lidu Zvlášní šeření Zvlášní - výběrová šeření se ýkjí jen vybrného souboru obyvel. Jde zprvidl o jednorázové kce sloužící k doplnění nebo kulizci d ze sčíání lidu evidenci obyvelsv. Změřují se n informce, keré není účelné zjišťov u všech obyvel umožňují nejen sběr konkréních d, le i získání informcí o posojích názorech obyvelsv n určené siuce. Z opkovně prováděných výběrových šeření mjí velký význm mikrocensy, keré slouží k kulizci d ze sčíání lidu, zejmén ve vzhu k živoní úrovni obyvelsv. Nejčsěji jsou využíván výběrová šeření populčního klimu, j. posojů obyvelsv k vlsní reprodukci (npř. ideálnímu nebo chěnému poču děí v rodině). (Roubíček 997) 3.3 Chrkerisik demogrfických ukzelů 3.3. Srukur obyvelsv podle pohlví Pří k zákldním demogrfickým srukurám obyvelsv. Tuo chrkerisiku nlyzujeme věšinou společně s chrkerisikou složení podle věku. Ale i smosné hodnocení skldby obyvelsv má své oprávnění. Z ukzele mskuliniy povžujeme jednk podíl mužů v celé populci, vyjdřovnou obvykle v %. Druhým ukzelem je index mskuliniy, což je poměr mužů žen v dné populci, vyjádřený 3

13 nejčsěji n 00 nebo n 000 žen. Podobně lze konsruov ukzele feminiy, o proporci žen v celé populci index feminiy. Srukur podle pohlví závisí n řech ypech rozdílných procesů. Prvním procesem je o, že se v populci rodí více chlpců než dívek. Je o výrz biologické zákoniosi. Ukzel mskuliniy nrozených (poměr nrozených chlpců k nrozeným děvčům) oznčujeme zprvidl jko sekundární index mskuliniy. Druhým procesem je specifická úmrnos mužů žen v průběhu celého jejich živo. V demogrficky vyspělých zemích je ve všech věkových skupinách věší inenzi úmrnosi mužů než žen. Třeím procesem ovlivňujícím proporci mužů v populci je migrce, kerá je velmi proměnlivá co do poměru sěhujících se mužů žen význmně závisí n jejich věku. Důležiější význm má poměr poču mužů k poču žen pro menší území. (Vysoupil, Trbová 004) 3.3. Srukur obyvelsv podle věku Srukuru podle věku vyjdřujeme rozdělením bsoluního poču mužů, resp. žen do jednoleých nebo víceleých skupin. Při grfické inerpreci se používá ke znázornění věkové srukury dvojiého hisogrmu, kde os věku hisogrmu pro muže je posven proi ose věku hisogrmu pro ženy. Tkovému grfickému uspořádání věkové srukury říkáme věková pyrmid. Použijeme-li míso hisogrmu polygonu (spojnicového digrmu), dosneme srom živo. Věková srukur je výchozím uspořádáním demogrfických d pro jkoukoli demogrfickou nlýzu. Můžeme n ní vidě důležié událosi, keré ovlivnily vývoj dné populce, je edy koncenrovným záznmem demogrfické hisorie dné populce. Obyvelsvo je možné podle věku rozděli do ří zákldních skupin: děská (obyvelsvo 0-4 le), reprodukční (obyvelsvo 5-49 le), posreprodukční (obyvelsvo 50 více le). 4

14 Podle zsoupené složky děské posreprodukční je možné snovi ři populční ypy (Koschin 005): progresivní yp - s výrznou převhou děské složky, scionární yp - děské posreprodukční složky jsou éměř vyrovnány, regresivní - posreprodukční složk převžuje nd děskou Úmrnos nemocnos Úmrí je první událosí, o kerou se demogrfie zčl zjím, jko o hromdný jev, jko o proces vymírání určié populce - o její úmrnos. Zájem demogrfie byl původně zcel omezen n soubory úmrí, kerá nsl u dné populce ve vymezeném čsovém úseku. Sále více se všk zčíná zjím o jednolivá úmrí. Sárnuí je přirozeným procesem všech živých orgnismů. Dosud nemůžeme říci, zd někdo umírá v důsledku sárnuí přirozenou smrí nebo je o vždy důsledek předcházejícího onemocnění. S procesem individuálního sárnuí souvisí délk lidského živo. Délk živo souvisí s zv. živoními cykly. Z biologického hledisk dochází k určiému živonímu vrcholu okolo 30 le. Sudium živoního cyklu nevede ke snovení přirozené délky živo, exisuje jen určiý vzh mezi dosžením pohlvní dospělosi (4 le) nebo ukončením ělesného růsu (8-5 le) délkou lidského živo. Anropologové i demogrfové hovoří o přirozené délce živo le. (Vysoupil, Trbová 004) Ukzel hrubé míry úmrnosi je nejjednodušším ukzelem úmrnosi. Je poměrem souču zemřelých z jednolivých genercí ku sřednímu svu obyvel. Počy zemřelých z jednolivých genercí v dném roce jsou velmi rozdílné, neboť inenzi úmrnosi v kždém věku je jiná poče vysvených riziku úmrí je v kždém věku jiný. Nejnižší inenzi úmrnosi se nchází v období bezprosředně před puberou dlouhodobě můžeme u nás sledov přesun ohoo mezníku sále do nižšího věku. Vyšší mír úmrnosi se vyskyuje u mužů než u žen, o ve všech věkových skupinách. Tomuo jevu říkáme mužská ndúmrnos. Vyskyuje se výrzně ve všech zemích s nízkou inenziou úmrnosi. Pro celkovou úroveň populce je důležié, jká je péče o děi v nejmldším věku. Pro chrkerisiku inenziy úmrnosi v omo věku můžeme použí míru úmrnosi ve věku 0. (Roubíček 997) 5

15 Pro nlýzu úmrnosi je důležié zná zsoupení jednolivých příčin úmrí v populci. Klsifikce nemocí příčin smri pří k nejvážnějším problémům eorie lékřské vědy. Z nemoc povžujeme kovou poruchu zdrví nebo úrz, keré vyždují léčení. Zdrví jko opk nemoci definujeme jko sv celkového ělesného, duševního sociálního blh. Nejjednodušším ukzelem nemocnosi určié populce je poče onemocnění n určiou nemoc z sledovní období. Kždá nemoc končí buď uzdrvením nebo úmrím nemocné osoby. Vyjdřujeme k míru uzdrvení nebo míru smrnosi neboli leliy. (Pvlík, Klibová, Vodáková 993) Sňečnos Sňek je jednorázový formální k, kerým společnos dává souhls se vznikem mnželsví jemu odpovídjícím reprodukčním chováním, resp. se zložením rodiny. Sňek mění rodinný sv zúčsněných zshuje i do srukury jejich původních rodin. Je důležiou demogrfickou událosí jedním nejdůležiějších mezníků rodinného živoního cyklu. Při uzvírání je řeb dodržov mnoho prvidel uznávných dnou společnosí. Prvidlem univerzálně plným je zákz incesu. Dnes je možno uzvří sňek prkicky s kýmkoliv kromě nejbližších příbuzných. Vědomí, že sňek neuvozuje rvlý sv, snižuje i jeho společenskou vážnos. Nvíc k prkickému zložení rodiny není již sňek nezbyný, o čemž svědčí exisence nesezdného soužií. Sňečnos je zkládání mnželsví n zákldě zákonem dných podmínek. Sňek je chápán jko demogrfická událos opkovelného chrkeru, kerá nemusí ns u všech příslušníků dné populce. Limiujícími fkory pro uzvírání sňku je dosžení minimálního sňkového věku, rodinný sv, supeň pokrevnosi, pohlví svéprávnos snoubenců. Poče uzvírných mnželsví závisí n velikosi souboru sňku schopného obyvelsv jeho rozdělení podle pohlví věku. Nejjednodušším ukzelem inenziy sňečnosi je hrubá mír sňečnosi. 6

16 3.3.5 Rozvodovos Rozvod je chápán jko právní zrušení mnželsví, jemuž předchází jeho reálný rozpd. Rozpd mnželsví všk nemusí bý spojen s právním kem. Rozvod lze cháp jko význmnou událos v živoě lidí s řdou sociálních důsledků, mezi něž pří zejmén nrušení fungování rodiny výchovy děí. Změn ekonomického sociálního susu, změn způsobu živo, změsnání pod. Rozvod jko právní k má v jednolivých společnosech různé podoby zhrnující různou míru společenské regulce, v závislosi n kulurním i hisorickém vývoji i n vývoji legislivy. Rozvodovos je demogrfický jev odvozený od rozvodu jko demogrfické událosi. Jeho sledování má význm při sudiu porodnosi. Rozvodovos je zejmén sociálním jevem indikujícím především sbiliu rodiny. Sledování rozvodovosi vychází z evidence rozvodů, kerá ovšem vzhledem k vribiliě zákonů vzhledem k omu, že se sum rozvodů zcel nekryje s počem rozvrácených, disfunkčních mnželsví, není zcel přesná. Nejjednodušším ukzelem je hrubá mír rozvodovosi Porodnos plodnos Anlýzu procesu porodnosi lze zčí již počeím. Počeím zčíná ěhoensví, keré končí jednočeným nebo vícečeným porodem. Porod je vyvrcholení procesu vzniku nového jedince. Jde o fyziologický proces v ěle mky, kerý má řdu rysů nemoci je spojen i s rizikem úmrí. Porod je mezníkem živoního cyklu jedince i rodiny. Posoj společnosi k omuo jevu se odvíjí od hodnoy díěe. Podle délky ěhoensví rozlišujeme porod včsný předčsný. Podle projevu známek živo se dělí děi n živě mrvě nrozené. Vzhledem k rodinnému svu mky se nrozené děi rozlišují n mnželské nemnželské. Schopnos muže ženy rodi děi se nzývá plodivosí. Fyziologická neschopnos plození se nzývá serili. Feriliou neboli plodnosí se rozumí skuečný efek plodivosi, j. poče nrozených děí. Svou roli zde hrje ké vliv rozšíření nikoncepčních příprvků meod. Nejjednodušším ukzelem porodnosi je hrubá mír celkové porodnosi. V prxi se především používá ukzel obecné míry plodnosi. 7

17 3.3.7 Porovos Por je ěhoensví ukončené vypuzením nebo vyněím plodu v době od počeí do okmžiku, kdy je plod minimální dobu schopen exisov mimo ělo mky. Sisik rozlišuje umělé přerušení ěhoensví, smovolné pory osní pory. Porovos je specifický yp úmrnosi, o úmrnos plodu v době od koncepce do kového vývojového sádi než se plod povžuje z díě. (Pvlík, Klibová, Vodáková 993). 3.4 Čsové řdy Čsovou řdou se rozumí posloupnos věcně prosorově srovnelných pozorování, kerá jsou jednoznčně uspořádán z hledisk čsu. Rozlišují se nejčsěji podle čsového hledisk rozhodného pro zjišťování údjů n čsové řdy inervlové (čsové řdy inervlových ukzelů) n čsové řdy okmžikové (čsové řdy okmžikových, někdy éž svových ukzelů), podle periodiciy sledování n čsové řdy roční (někdy éž dlouhodobé) n čsové řdy krákodobé, kde jsou údje zznmenávány ve čvrleních, měsíčních, ýdenních j. periodách, podle způsobu vyjádření ukzelů n čsové řdy nurálních ukzelů (hodnoy ukzele jsou vyjdřovány v nurálních jednokách, čso jde řeb o ukzele určié produkce) n čsové řdy peněžních ukzelů. Inervlovou čsovou řdou se rozumí řd inervlového ukzele, j. ukzele, jehož velikos závisí n délce inervlu, z kerý je sledován (obr firmy z měsíc j.). Pro ukzele ohoo ypu je možné bez problémů voři součy. Z povhy inervlových ukzelů vyplývá, že se mjí vzhov ke sejně dlouhým inervlům, proože v opčném přípdě by šlo o srovnání zkreslené. Abychom zjisili srovnelnos, přepočíáme všechn období n jednokový čsový inervl. To operce se nzývá očišťování čsových řd od důsledků klendářních vricí. Údje očišěné o klendářní dny dosneme jko ( 0 ) y = y k k 8

18 kde y je hodno očišťovného ukzele v příslušném dílčím období roku (měsíci, čvrleí pod.), =,,..., n, k je poče klendářních dní v příslušném dílčím období roku, k je průměrný poče klendářních dní v dílčím období roku. Čsové řdy ukzelů okmžikových jsou, jk bylo řečeno, sesvovány z ukzelů, keré se vzhují vždy k určiému konkrénímu okmžiku. Proože souče pořízený z několik z sebou jdoucích hodno okmžikových ukzelů nedává reálný smysl, průměrují se čsové řdy pomocí chrkerisiky zvné chronologický průměr. Předpokládejme, že známe hodnoy okmžikových ukzelů y, y,..., y n pro n čsových okmžiků. Ty oznčíme,,..., n, kde je první n je poslední čsový okmžik. Při výpoču chronologického průměru posupujeme k, že nejprve vypočíáme rimeický průměr hodno okmžikových ukzelů příslušejících čsovým okmžikům d. ž pro dvojici n -, n. Z ko získných průměru poom snovíme průměr z celou řdu. Je-li délk mezi jednolivými čsovými okmžiky sejná, vzorec prosého chronologického průměru bude mí vr y y + y y + y3 y n + y n = n Nebude li délk mezi jednolivými čsovými okmžiky konsnní, je nuné jednolivé dílčí okmžiky váži délkmi příslušných inervlů. Oznčíme-li jednolivé délky inervlů symbolem d i, poom vzorec váženého chronologického průměru bude mí vr. y = y + y d + d y + y3 + d d d yn + y n n d n. Pokud jde o věcnou srovnelnos, čso sejně nzývné ukzele, vořící údje čsové řdy, nemusí bý vždy sejně obshově vymezené. Mění-li se během čsu obshové vymezení ukzele, jsou údje čsové řdy nesrovnelné pro dlší úvhy prkicky bezcenné. Pod prosorovou srovnelnosí chápeme nejčsěji možnos použív údje v čsových řdách vzhující se ke sejným geogrfickým územím, někdy se všk nemusí jedn jen o čisě geogrfický prosor. Čsová srovnelnos údjů je problémem zejmén u inervlových ukzelů čsových řd, j. u ukzelů, jejichž velikos závisí n délce inervlu. 9

19 K orienčnímu posouzení čsových řd se obvykle snžíme získ i mnohé jiné elemenární informce. K omuo účelu používáme celou skupinu dlších chrkerisik, jkými jsou diference různého řádu, emp průměrná emp růsu j. Tyo údje spolu s velmi čso plikovnou vizuální nlýzou grfu sudovného procesu umožňují rychle získ dobrou výchozí předsvu o chrkeru procesu, kerý čsová řd reprezenuje. (Seger, Hindls 000) 3.4. Zákldní koncepce modelování čsových řd Nejjednodušší koncepcí modelování čsové řdy reálných hodno y ( ké koncepcí nejužívnější) je model jednorozměrný ve vru někeré elemenární funkce čsu, kdy Y = f(), =,,..., n, kde Y je modelová (eoreická) hodno ukzele v čse, o ková, by rozdíly y - Y, oznčovné zprvidl ε nzývné neprvidelnými (náhodnými) poruchmi, byly v úhrnu co nejmenší zhrnovly ké působení osních fkorů (vedle fkoru čsu) n vývoj sledovného ukzele. K modelu se přisupuje ěmio způsoby: pomocí klsického (formálního) modelu, kde jde pouze o popis forem pohybu ( nikoliv pouze o poznání věcných příčin dynmiky čsové řdy). Teno model vychází z dekompozice čsové řdy n čyři složky čsového pohybu, sice n složku rendovou T, sezónní S, cyklickou C neprvidelnou ε, přičemž vlsní vr rozkldu může bý dvojího ypu: diivní, v němž y = T + S + C + ε = Y + ε, kde Y se oznčuje jko modelová složk rovná souhrnu složek T + S + C, muliplikivní, v němž y = T S C ε. Souběžná exisence všech ěcho forem pohybu všk není nezbyná je podmíněn spíše věcným chrkerem zkoumného ukzele. (Hindls, Hronová, Novák 000) Trendem rozumíme dlouhodobou endenci ve vývoji hodno nlyzovného ukzele. Trend může bý rosoucí, klesjící nebo někdy mohou hodnoy ukzele dné čsové řdy v průběhu sledovného období kolís kolem určié úrovně - poom se jedná o čsovou řdu s konsnním rendem. 0

20 Sezónní složk je prvidelně se opkující odchylk od rendové složky, přičemž o odchylk se objevuje s periodiciou krší než jeden rok nebo rovnou právě jednomu roku. Příčiny sezónního kolísání mohou bý různé. Dochází k němu buď v důsledku působení sluneční sousvy n Zemi během jednolivých ročních období, nebo éž vlivem různých společenských zvyklosí. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo rendu v důsledku dlouhodobého vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. V éo souvislosi se mluví npř. o cyklech demogrfických pod. Někdy všk nebývá cyklická složk povžován z smosnou složku čsové řdy, nýbrž je zhrnován pod složku rendovou jko její čás (zv. sřednědobý rend, j. sřednědobá endence vývoje, kerá má čso oscilční chrker s neznámou, zprvidl proměnlivou periodou). Náhodná složk je čás řdy, kerá zbývá po eliminci rendové, sezónní cyklické složky. V ideálním přípdě lze počí s ím, že jejím zdrojem jsou drobné v jednolivosech neposižielné příčiny. V kové siuci je poom možné pops chování náhodné složky prvděpodobnosně. (Seger, Hindls 000) pomocí Boxovy-Jenkinsovy meodologie, kerá povžuje z zákldní prvek konsrukce modelu čsové řdy náhodnou složku, jež může bý vořen korelovnými náhodnými veličinmi. Těžišě posupu spočívá v korelční nlýze více či méně závislých pozorování uspořádných do vru čsové řdy. Předpokldem plikce ohoo posupu je obvykle poždvek disponov delší čsovou řdou, řádově lespoň o cc 40 pozorováních. Zákldními modelovými schémy jsou zv. uoregresní procesy (oznčovné jko AR- procesy) procesy klouzvých součů (MA-procesy), přípdně jejich kombince. (Hindls, Hronová, Novák 000) 3.4. Kriéri pro volbu modelu rendu Z prioriní by v prkických siucích měl bý povžován věcná hledisk, všk věšinou je pořebné doplňov je ješě i kriérii sisickými. Anlýz při použií věcně ekonomických kriérií věšinou umožní poodhli zákldní endence ve vývoji nlyzovného ukzele jen v hrubých rysech. Druhou možnosí volby je vizuální nlýz grfu zobrzené čsové řdy. Nebezpečí volby n zákldě vizuálního výběru spočívá všk v jeho subjekiviě. Různí lidé mohou n zákldě grfického rozboru sejné nlyzovné řdy dojí k různým

21 závěrům o volbě ypu rendové křivky. A je u i nebezpečí vyplývjící z oho, že vr grfu je do znčné míry závislý n volbě použiého měřík. Proo je řeb vnés do rozhodovcího procesu i kriéri sisická. Z hledisk účelu modelování čsových řd bývjí o kriéri dělen n inerpolční exrpolční. Je nuné přihlédnou k omu, zd je hlvním účelem modelování rendu pouze popis minulého vývoje ukzele (inerpolce) či spíše zájem o konsrukci předpovědi dlšího vývoje (exrpolce). Inerpolční kriéri bývjí zložen n porovnávání souču (průměru) čverců odchylek empirických eoreických hodno. Menší souče (průměr) čverců indikuje lepší model. Inerpolční kriéri se plikují nejčsěji v podobě průměrné čvercové odchylky (M. S. E.). Jiným čso používným kriériem hodnocení modelu je index korelce. V nbídce sisického sofwru se lze obvykle sek především s ěmio mírmi úspěšnosi zvolené rendové funkce: M. E. = Men Error = sřední chyb odhdu, kde ( y ˆ T ). M. E. = n To mír je rovn nule (odchylky se kompenzují) vždy, když použijeme k odhdu prmerů meodu nejmenších čverců klsickým způsobem. Jkmile jde o úprvu posupu nebo použijeme jinou meodu, může bý M. E. nenulové. M. S. E. = Men Squred Error = sřední čvercová chyb odhdu: ( y ˆ T ). M. S. E. = n Too kriérium je prkicky nejpoužívnější. M. A. E. = Men Absolue Error = sřední bsoluní chyb odhdu: y ˆ T M. A. E. =. n K nlezení vhodného ypu rendové funkce slouží rovněž jednoduché prvidlo, používné zejmén při rozhodování mezi polynomickým exponenciálním rendem. Tímo prvidlem je nlýz diferencí nlyzovné řdy. Pro použií lineární rendové funkce je chrkerisické, že první diference řdy jsou rovny prmeru druhé bsoluní diference jsou rovny nule. Pro prbolický rend je chrkerisické, že první diference mjí lineární rend, druhé jsou konsnní řeí nulové. Teno posup

22 je možné opkov i pro polynomy vyšších supňů. Pro polynom řeího supně bude pli, že řeí diference budou konsnní čvré nulové. Diference npočíné z empirických hodno budou okolo příslušných chrkerisik kolís. V přípdě, že smyslem popisu je rendu čsové řdy je konsrukce exrpolčních prognóz budoucího vývoje, jsou používán spíše kriéri exrpolční. Nejčsější způsob jejich použií je zložen n simulci. T spočívá v om, že z nlyzovné řdy oddělíme čás pozorování n vhodnos rendové funkce usuzujeme dle oho, jk dobře dokáže exrpolov o pozorování. Jko míry prognosické kvliy modelu se používjí nejčsěji koeficieny nesouldu mezi simulovnou předpovědí v é době již známou skuečnosí. Nejznámější je Theilův koeficien ve vru T D ( y Pˆ ) N + j j j = H = D y N + j j = kde N je délk čsové řdy použiá pro odhd modelu (po zkrácení), D je zkrácení čsové řdy, edy D = n - N, P jˆje exrpolce n j období dopředu, o modelem odhdnuým n zákldě prvních N pozorování čsové řdy. Pro přímé použií se doporučuje veličin T H = T H.00, kerou můžeme inerpreov jko relivní chybu exrpolce, udáv ji v procenech porovnáv různé modelové siuce. Pokud se koeficien pohybuje v rozmezí 3-5 %, je chyb předpovědi mlá posuzovný model může bý dobrým násrojem pro vorbu předpovědí.(seger, Hindls 000), Adpivní přísupy k modelu čsové řdy Adpivní echniky konsruují složky čsové řdy pomocí chrkerisik, keré mění v průběhu doby své hodnoy, edy nepředpokládjí sbiliu nlyického vru ni srukurálních prmerů modelu v čse. Jedním z možných diivních přísupů jsou klouzvé průměry. Pods vyrovnávání pomocí klouzvých průměrů spočívá v om, že posloupnos původních empirických pozorování nhrdíme řdou průměrů vypočíných přímo 3

23 z ěcho pozorování. Při výpoču posupujeme vždy o jedno pozorování kupředu poslední pozorování ze skupiny, z níž je průměr počíán, vypoušíme. Teno poče pozorování se nzývá klouzvá čás období inerpolce znčíme ho symbolem m = (p + ) pro m<n, kde n je celkový poče pozorování nlyzovné řdy. V prxi jsou voleny věšinou klouzvé čási menší délky, npř. p =, 3, 4. Předpokládejme, že n jednolivých klouzvých čásech je lineární rend. Sřední body klouzvých čásí můžeme idenifikov ve formě = p +, p +,..., n - p. Čsovou řdu rozdělíme n klouzvé čási pro kždou z nich zvedeme novou čsovou proměnou: i = - (p -j), j = 0,,..., p. Poom lineární rend použiý k vyrovnání jednolivých klouzvých čásí lze zps ve formě i T, i = 0 +, = p +, p +,..., n p. Odhd prmerů získáme meodou nejmenších čverců, což povede k normálním rovnicím p i= p p i= p y ˆ ˆ, i = m0 + i, p p i= p iy ˆ ˆ, i = 0i + i i= p Proože celý princip ohoo způsobu vyrovnání je zložen n nhrzení vždy příslušné klouzvé čási jedním číslem, sice průměrem sčí se omezi při řešení rovnic n prmer 0ˆ, kerý předsvuje odhd rendové funkce příslušející sřednímu bodu příslušné klouzvé čási. Prosý klouzvý průměr je edy ˆ 0 p = y = y m i= p, i = y p p i= p + y. p+ m y proože pomocná čsová proměnná i splňuje poždvek ( )k = 0, k =, 3, (Hindls, Hronová, Novák 000) + p, 4

24 4. Meodik Všechn sisická demogrfická d, kerá jsem v éo práci použil jsem čerpl ze sisických ročenek dlších publikcí Českého sisického úřdu pro jednolivé roky Tyo publikce mi byly k dispozici n krjské pobočce Českého sisického úřdu v Brně n ulici Jezuiská, konkréně v oddělení služeb veřejnosi. Zjišěná d jsem dále zprcovl uvedenými sisickými meodmi. 4. Demogrfické ukzele Složení populce podle pohlví vyjádříme pomocí ukzelů proporce mužů žen pomocí indexu mskuliniy indexu feminiy. Oznčíme-li proporci mužů σ (sigm) index mskuliniy im, poom: σ = P m /P, im = P m /P z. 00 kde P je celkový poče obyvel v dném období P m, P z poče mužů resp. žen v omo období. Proporci žen v celé populci vyjádříme jko hodnou výrzu ( - σ) index feminiy jko: ife = P z /P m. 00. Hrubá mír úmrnosi hmu je ukzelem úmrnosi populce vyjdřuje se v přepoču n 000 obyvel sředního svu v ročním vymezení jko: hmu = D/P. 000 kde D je poče zemřelých P je sřední sv obyvel. Ukzelem sňečnosi je hrubá mír sňečnosi hms, vyjdřuje se v % jko: hms = S/ P. 000 kde S je poče sňků v dném období P je sřední sv obyvelsv v omo období. Ukzelem úrovně rozvodovosi je hrubá mír rozvodovosi hmro, definovná jko podíl rozvodů n 000 obyvel sředního svu z rok: hmro = R/P Ukzelem úrovně porodnosi je hrubá mír celkové porodnosi hmcp vyjádřená jko poměr poču všech nrozených N ku sřednímu svu obyvelsv v dném období P: 5

25 hmcp = N/P Ukzel obecné míry plodnosi je definován jko poměr poču živě nrozených n 000 žen v reprodukčním věku (5-49 le): f = N/P. 000 kde N je poče živě nrozených děí v dném období P je poče žen ve věku 5-49 le v dném období. 4. Vyrovnávání čsových řd Trdičním způsobem popisu rendu čsové řdy je její vyrovnání (vyhlzení) memickou funkcí. Získáme k souhrnnou informci o chrkeru hlvní endence vývoje nlyzovného ukzele v čse nvíc lze modelov i dlší vývoj rendu v budoucnu, ovšem z předpokldu, že se jeho chrker nezmění. Nejběžnějším násrojem je meod nejmenších čverců, kerá je použielná v přípdě, že zvolená rendová funkce je lineární v prmerech. Touo meodou lze přímo získ odhdy prmerů lineární kvdrické rendové funkce. V přípdě jednoduché exponenciální rendové funkce lze použí meodu nejmenších čverců ž po provedení linerizující rnsformce. Pokud jde o modifikovný exponenciální rend, logisický rend Gomperzovu křivku, jde o modely, keré jsou nelineární z hledisk prmerů nelze je ni žádnou vhodnou linerizující rnsformcí n pořebný vr převés. 4.. Lineární rend Vyjádříme ho ve vru T = 0 +, kde 0, jsou neznámé prmery =,,..., n je čsová proměnná. K odhdu prmerů 0 použijeme meodu nejmenších čverců, kerá dává nejlepší nevychýlené odhdy. V souldu s echnikmi přímkové regrese dospíváme ke dvěm normálním rovnicím y = ˆ + ˆ, n0 y + = ˆ ˆ. 0 6

26 7 Jejich řešením docházíme k odhdům prmerů 0 ve vru,. ˆ ˆ 0 y =,... ˆ = n y y kde se symbolem rozumí vždy souče přes od do n. 4.. Prbolický rend Prbolický rend má vr T = 0 + +, kde 0,, jsou neznámé prmery =,,..., n je čsová proměnná. Proože o rendová funkce je rovněž lineární z hledisk prmerů, použijeme k odhdu prmerů meodu nejmenších čverců. Zvedeme proměnnou splňující podmínku ( )k = 0, k =, 3, Výsledkem použií meody nejmenších čverců je úloh řeši sousvu ří normálních rovnic ve vru, ˆ ˆ ˆ = n y, ˆ ˆ ˆ = y, ˆ ˆ ˆ = y kde symbolem se rozumí vždy souče přes proměnnou. Proože ( )k = 0, přičemž k =, resp. 3, nlezneme z druhé rovnice ihned odhd prmeru jko. ˆ = y Osní prmery získáme řešením dvou zbývjících normálních rovnic, ˆ ˆ 0 + = n y, ˆ ˆ = y odkud ( ), ˆ = n y y ( ). ˆ 4 = n y y n

27 4..3. Exponenciální rend Exponenciální funkce má obecně vr T = 0, kde > 0, =,,..., n. Je možný zápis ve vru kde T = e b0 + b = b0 b 0 = e, e. Jelikož le funkce není z hledisk prmerů lineární, nelze k odhdu použí meodu nejmenších čverců přímo, nýbrž ž po provedení linerizující rnsformce původní rendové exponenciály. Logrimováním funkce dosneme, log T = log 0 +. log poom již můžeme použí meodu nejmenších čverců. Dosneme sousvu dvou normálních rovnic log y log y = n.log ˆ = log ˆ log ˆ., + log ˆ. Jejich řešením získáme odhdy prmerických funkcí logâ 0, resp. log â. Posup lze zjednoduši, zvolíme-li proměnnou splňující podmínku ( )k = 0, k =, 3, Tk získáme řešení log ˆ 0 = log y n log ( ) y log ˆ =., Modifikovná exponenciál Jde o funkci udávnou nejčsěji ve vru T = k + 0, > 0. Modifikovná exponenciál je funkcí mjící diivně přidnou nenulovou sympou k. V důsledku oho není možné k odhdu prmerů éo funkce přímo použí meodu nejmenších čverců (nejde o funkci lineární z hledisk prmerů). Tk použijeme jinou odhdovou echniku, o meodu čásečných součů. 8

28 9 Technik čásečných součů vychází ze ří n sebe nvzujících disjunkních součů vyvořených vždy ze řeiny hodno čsové řdy (délk kždé éo řeiny je m = n/3, kde n je celkový poče pozorování v nlyzovné řdě). Tyo čásečné součy uvoříme ko: + = + = + = = = = n m n m n m n m n m n y S y S y S 3 3,,. Empirické součy položíme rovny jejich eoreickým proějškům n zákldě plnosi věy o souču geomerické řdy lze sousvu přeps do sousvy ří rovnic o řech neznámých. Řešením ěcho rovnic dosneme pro jednolivé odhdy prmerů yo vzorce: ( ).( ), ˆ ˆ ˆ ˆ, ˆ 0 / 3 S S S S S S m m = =. ) ˆ ( ) ˆ ( ˆ ˆ ˆ 0 m S k m = Vzhledem k omu, že n = 3m, musí bý poče pozorování v řdě dělielný řemi beze zbyku. Jesliže není, vynecháme pořebný poče pozorování n zčáku řdy Logisický rend Funkce vyjdřující logisický rend je nejčsěji předsvován ve vru 0., 0,, 0 0 > < < > + = k k T Pro logisiku je chrkerisický symerický průběh rendu ve vru písmene S. Věcně eno průběh přichází v úvhu v siucích, kdy hodno ukzele nejprve vzrůsá pozvoln, poé ovšem dojde k jeho srmějšímu růsu, by nkonec byl eno růs ukzele opě výrzně zpomlen zčl se přibližov jkémusi prhu svého vývoje. Proože logisický rend je v podsě inverzí modifikovného exponenciálního rendu, musíme nejdřív provés rnsformci x = /y pro =,,..., n.

29 Poom položíme-li k = c, 0 = b 0 = b, dosneme b T = + c c. b 0 což je edy, jk bylo řečeno, vlsně rovnice modifikovného exponenciálního rendu, kde b0 k =, 0 =, = b. c c Odhd prmerů ohoo rnsformcí vyvořeného modifikovného exponenciálního rendu provedeme podle vzhů z meody čásečných součů. Prmery původní logisické rendové funkce poom dosneme zpěnými rnsformcemi. Pro úspěšnou plikci éo meody je le velmi podsný rozdíl S - S, resp. S 3 - S. Pokud je jeden z nich záporný jeden kldný, nelze uo meodu použí. Nejlépe je meod plikovelná n řdy, mjící výrzný rend., 4..6 Gomperzov křivk Má vr T = k. 0, > 0. Tké on vzniká rnsformcí modifikovného exponenciálního rendu. Není le symerická, proože věšin jejich hodno leží ž z bodem, kde konvexní průběh křivky přechází v průběh konkávní. Horní sympo se rovná k. Zákldem echniky odhdu prmerů modelu je linerizující logrimická rnsformce logt = log k + log 0. Po ní můžeme k odhdům prmerů použí meodu čásečných součů. 30

30 5 Výsledky práce 5. Srukur obyvelsv podle pohlví věku Obyvel Sřední sv obyvel Obrázek : Vývoj sředního svu obyvel v leech Poče obyvel v okrese Brno-venkov se dlouhodobě kždoročně zvyšuje nrozdíl od osních okresů Jihomorvského krje. Jk vyplývá z obrázku, k nejvěšímu nárůsu poču obyvelsv došlo v roce 005, kdy byl zznmenán meziroční nárůs o 7887 osob oproi roku 004. Změn v poču obyvel byl způsoben ím, že od podle zákon o změně hrnic krjů přešlo do Jihomorvského krje celkem 5 obcí z krje Vysočin. Jde o 4 obcí z okresu Žďár nd Sázvou o obec (Senordy) z okresu Třebíč, keré se sly obcemi okresu Brno-venkov. Poče obcí okresu se k zvýšil ze 37 obcí n 6 obcí. Následující obrázek uvádí vývoj sředního svu obyvelsv včeně prognózy n roky pomocí rendové funkce. Čsová řd ukzele poču obyvel byl vyrovnán polynomem druhého supně. Regresní rovnice rendu má vr y = 57, , Sřední sv obyvelsv by se do roku 007 zvýšil n 68 68, z předpokldu, že by se nezměnil rosoucí chrker rendu. Odhdovného poču obyvel by okres v roce 007 dosáhl v přípdě, že by nedošlo k přírůsku obyvel v důsledku připojení 5 obcí v roce 005. Reálný poče obyvel bude vyšší o poče obyvel připojených obcí v konkréním 3

31 sledovném roce. V omo přípdě je prognóz problemická, vzhledem ke změně hrnic okresu Obyvel Obrázek : Vývoj sředního svu obyvel v leech Obyvel Sřední sv obyvelsv - ženy Sřední sv obyvelsv - muži Obrázek 3: Vývoj sředního svu mužů žen v leech Obrázek 3 vyjdřuje, že n zvyšování sředního svu obyvel se podílel rovnoměrně jk rosoucí poče žen, k rosoucí poče mužů. Zároveň je z obrázku 3 prná převh žen v populci v okrese Brno-venkov. Hodnoy ukzele sředního svu poču mužů jsou n nižší úrovni než hodnoy ukzele sředního svu poču žen, což nsvědčuje omu, že podíl mužů v populci byl ve sledovném období nižší. Too vrzení dokzují i níže uvedené hodnoy ukzelů mskuliniy feminiy. 3

32 Tbulk : Vývoj ukzelů mskuliniy v [%] v leech podíl mužů v populci 0,489 0,488 0,489 0,489 0,490 0,490 index mskuliniy 95,5 95,38 95,54 95,69 95,90 95,89 sekundární index mskuliniy 03,6 05,07 7,57 04,77,8 00,73 index mskuliniy ve věku 0-4 le 05,5 05,0 05,58 05, 05,07 04,3 index mskuliniy ve věku 5-59 le 03,50 03,3 03,9 03,4 03,64 03,66 index mskuliniy ve věku le 87,94 89,05 89,46 88,6 87,60 88,7 index mskuliniy ve věku 65 le více 60,78 60,98 6,4 6,5 6,83 63,5 Tbulk : Vývoj ukzelů mskuliniy v [%] v leech podíl mužů v populci 0,490 0,490 0,49 0,49 0,49 index mskuliniy 96, 96,0 96,4 96,58 96,6 sekundární index mskuliniy 07,3 0,78 06,6 0,96,54 index mskuliniy ve věku 0-4 le 04,06 04,54 04,8 05,4 05,55 index mskuliniy ve věku 5-59 le 04,00 03,5 03,79 03,7 03,65 index mskuliniy ve věku le 87,8 90,8 89,95 9,77 93,4 index mskuliniy ve věku 65 le více 63,86 64,5 64,48 64,70 64,9 Ukzele mskuliniy nznčují, že podíl mužů v populci se v průběhu le nijk výrzně neměnil. Hodnoy ukzele mskuliniy im - index mskuliniy mjí ve sledovném období sřídvě mírně klesjící mírně rosoucí průběh od roku 00 hodnoy im rosou, což zobrzuje obrázek 4. Mximální hodnou dosáhl index mskuliniy v roce 005, kdy bylo v populci 96 mužů n 00 žen. Sekundární index mskuliniy - sim dokzuje výrz biologické zákoniosi, že chlpců se v populci rodí víc než děvč. Prkicky ve všech zemích svě s dobrou sisikou je sim věší než so. Důvod oho, proč se mezi živě nrozenými rodí více chlpců než děvč dodnes nebyl objsněn. 33

33 97,0 96,8 96,6 96,4 96, 96,0 95,8 95,6 95,4 95, 95, index mskuliniy Obrázek 4: Vývoj hodno indexu mskuliniy v leech Čsová řd zchycující průběh změn hodno indexu mskuliniy ve sledovném období byl vyrovnán pomocí lineárního rendu. Hodnoy prmerů rendové funkce jsou 0 = 95, = 0,57. Rovnice rendové funkce je edy y = 0, ,. V roce 007 bude index mskuliniy roven 96,85, pokud nedojde ke změně rendu. Tbulk 3 bulk 4 ukzují nopk vývoj hodno ukzelů feminiy. Podíl žen v populci má sejně jko podíl mužů ve sledovném období sřídvě klesjící rosoucí chrker. Celkový průběh hodno ukzele indexu feminiy - ife má le spíše klesjící rend, což je prné z obrázku 5. Tbulk 3: Vývoj ukzelů feminiy v leech podíl žen v populci 0,5 0,5 0,5 0,5 0,50 0,50 index feminiy 04,70 04,84 04,67 04,5 04,8 04,8 index feminiy ve věku 0-4 le 95,0 95,3 94,7 95,05 95,8 95,94 index feminiy ve věku 5-59 le 96,6 96,87 96,9 96,69 96,49 96,46 index feminiy ve věku le 3,7,30,78,86 4,5,73 index feminiy ve věku 65 le více 64,53 63,99 6,8 60,89 59,6 58,36 34

34 Tbulk 4: Vývoj ukzelů feminiy v leech podíl žen v populci 0,5 0,5 0,5 0,5 0,50 index feminiy 03,94 04,5 03,73 03,54 03,5 index feminiy ve věku 0-4 le 96,0 95,66 95,4 95,0 94,74 index feminiy ve věku 5-59 le 96,5 96,85 96,34 96,4 96,48 index feminiy ve věku le 3,88 0,89,7 08,97 07,05 index feminiy ve věku 65 le více 56,59 55,64 55,0 54,56 54,06 Mximální hodnou doshovl index feminiy v roce 996 nopk minimální v roce 005, kdy byl podíl žen v populci okresu Brno-venkov 5 %. V roce 996 byl nejvyšší rozdíl podílu mužů žen v populci, o,4 %. Nejnižšího rozdílu,9 % dosáhly podíly mužů žen v populci v roce 005, kdy měl index feminiy minimální hodnou součsně index mskuliniy mximální hodnou z sledovné období. Čsová řd vývoje hodno indexu feminiy - ife má lineární klesjící rend. Prmery rendové funkce mjí hodnoy 0 = 05,0 = - 0,364. Regresní rovnice je vyjádřen jko y = - 0, ,0. Do roku 007 se index feminiy sníží n hodnou 03,3, což by znmenlo poměr 03 žen n 00 mužů v populci. 05,0 04,8 04,6 04,4 04, 04,0 03,8 03,6 03,4 03, 03, Index feminiy Obrázek 5: Vývoj hodno indexu feminiy v leech

35 Index feminiy ve věku 0-4 le Index mskuliniy ve věku 0-4 le Obrázek 6: Srovnání vývoje hodno indexu mskuliniy feminiy ve věku 0-4 le Index feminiy ve věku 5-59 le Index mskuliniy ve věku 5-59 le Obrázek 7: Srovnání vývoje indexu mskuliniy feminiy ve věku 5-59 le Index feminiy ve věku 60 více le Index mskuliniy ve věku 60 více le Obrázek 8: Srovnání vývoje indexu mskuliniy feminiy ve věku 60 více le 36

36 Z obrázků 6, 7 8 je prné, že podíl žen v populci je převžující pouze u děské u kivní složky populce. U děské složky je o způsobeno převhou chlpců mezi živě nrozenými děmi, jk už bylo zmíněno dříve. Dlším fkorem ovlivňujícím proporci mužů v populci je migrce, kerá je velmi proměnlivá. Nejvěší podíl n snížení poču mužů v populci ve věkové skupině 60 le více má věší inenzi úmrnosi mužů než žen. V rámci složení obyvelsv v okrese Brno-venkov podle věku může bý oznčen o populce jko populce regresivního ypu, proože zsoupení posreprodukční složky je v populci vyšší než zsoupení děské složky. U regresivního ypu děská složk nenhrzuje plně obyvelsvo v reprodukčním věku. Věková srukur le není ovlivněn jen procesy rození vymírání le ké migrcí, kerá se výrzně projevuje hlvně n populci menších územních celků. V dné populci okresu Brno-venkov dochází jko v celé České republice k procesu, kerý je oznčován jko demogrfické sárnuí. Teno proces je dobře prný z vývoje hodno indexu sáří - is, keré jsou uvedeny v bulce 5. Tbulk 5: Vývoj hodno indexu sáří v leech ,9 07,8 09,7,4 4,7 7,7 9,4, 6,5 9,9 34,4 Proces demogrfického sárnuí se projevuje růsem podílu poskivní složky populce součsným snižováním podílu složky děské. Dochází k ke zvyšování ekonomického zížení kivní složky populce. Procenní zsoupení děské, kivní poskivní složky populce okresu Brno-venkov je vyjádřeno v bulce 6 grficky znázorněno n obrázku 9. Tbulk 6: Podíl děské, kivní poskivní složky v [%] n populci v leech děská kivní poskivní

37 Podíl děské složky v % Podíl kivní složky v % Podíl poskivní složky v % Obrázek 9: Podíl děské, kivní poskivní složky v [%] n populci v leech V rámci populčního vývoje celé České republiky docházelo do roku 004 ke snižování sředního svu obyvel. V roce 005 se poče obyvel zčl zvyšov. V populci České republiky je vyšší zsoupení žen než mužů, přesože biologicky se rodí více chlpců. Počy mužů žen jsou vyrovnné ž do věku 49 le, kdy se projeví specifická vyšší mír úmrnosi u mužů. Hodnoy indexu mskuliniy - im v populci mjí rosoucí rend hodnoy indexu feminiy - ife mjí nopk klesjící rend. Vývoj populce v okrese Brno-venkov odpovídá siuci v celé České republice ve sledovném období. Liší se pouze v průběhu hodno sředního svu obyvel, kerý má v populci v okrese dlouhodobě rosoucí rend nrozdíl od České republiky. 5. Ukzele úmrnosi Ukzel úmrnosi - hrubá mír úmrnosi - hmú má klesjící rend, sejně jko hmú v celé České republice. Snižování úmrnosi je důsledkem lepší zdrvonické péče sndnější dosupnosi léčiv. Projevuje se ké lepší informovnos z hledisk prevence různých onemocnění nový rend v oblsi zdrvého živoního sylu. Nízké hodnoy hmú u menších populcí všk poněkud zrácejí svou vypovídcí schopnos, proože zde nbývá sále více n význmu věková srukur. Úroveň populce se odráží v péči o děi v nejmldším věku. T se projeví v úmrnosi děí do roku živo, vyjádřené kvocienem kojenecké úmrnosi - kú. Kvocien kojenecké úmrnosi měl ve sledovném období převážně klesjící rend. 38