Orgán veřejné správy. Orgán. Adresát. správy. správy. Adresát. správy

Transkript

1 SOKRATES Správní práv - letní semestr Subjekty správníh práva. a. Vztah správníh rgánu x účastníka b. Správní rgán x rgán veřejné mci x úřad. Základní zásady dbré správy (správní řád, evrpská správa). c. Účastník správníh vztahu (správníh řízení) jedntlivé typy účastenství, zvláštní typy účastenství (stavební zákn) d. Právní subjektivita e. Odpvědnst za prtiprávní jednání a. Vztah správníh rgánu a účastníka správně právní vztah Nejprve je nutn si říct, že mezi subjekty správníh práva zahrnujeme jak adresáty veřejné správy tak i správní rgány, rzhdující právech a pvinnstech těcht adresátů. Obvykle je tent vztah pstaven na subrdinaci a krdinaci, tzn. že správa a její adresát nejsu v rvném pstavení. Dnes již však není zcela nebvyklé, když se správa dstane d rvnéh pstavení s jejím adresátem, zejména pkud adresát má zájem plnit nějaký úkl, který byl svěřen knkrétnímu vyknavateli veřejné správy. 2 mdely: Orgán veřejné správy Adresát veřejné správy Adresát veřejné správy Orgán veřejné správy Vztah: vrchnstenský, pečvatelský, fiskální Vztah mezi rgánem veřejné správy a jejím adresátem se dvíjí zejména d th, jaku rli v tmt knkrétním vztahu plní veřejná správa. Pkud má VS tendenci adresáta pečvat, nelze ní hvřit jak vrchnsti. Na druhu stranu většina činnstí veřejné správy bude spčívat právě ve vrchnstenském, jednstranném rzhdvání právech a pvinnstech adresátů VS, a pté ji pvažujeme za autritu - subjekt nařizující, zakazující či pvlující určité činnsti a jiné akce, ať již na základě pdnětu adresáta VS neb z mci úřední. Rzhdnutí VS je pdepřen veřejnu (státní) mcí, a prt by měl sledvat veřejný zájem. Z jinéh phledu však správa hspdaří se státními finančními prstředky, zpracvává rzpčet, uděluje dtace a příp. uzavírá s adresáty VS různé dhdy, v nichž mají bě strany rvné pstavení. Zárveň však činnst VS směřuje k tmu, aby

2 pmáhala adresátům VS vnímat platné a účinné právní předpisy, kntrluje, zda jsu plněny ulžené pvinnsti a ddržvána další nařízení, knstituuje věci sbníh stavu (z rzhdnutí VS vzniká manželství, je udělván azyl, ) Dále mezi subjekty řadíme veškeré sby, které mhu mít vliv na průběh řízení, př. nadřízené rgány, dtčené sby, vedlejší účastníci, zúčastnění na řízení svědci, znalci, tlumčníci. b. Správní rgán x rgán veřejné mci x úřad. Základní zásady dbré správy (správní řád, evrpská správa). Subjekt veřejné správy: nsitel veřejných práv a pvinnstí a dpvědnsti z th vyplývající. Správní rgán velice becný pjem prlínající se většinu činnstí veřejné správy, nelze jej jednznačně definvat, záleží na knkrétním slva smyslu, ale vždy by měl být pužíván v suvislsti s plněním úklů ve veřejném zájmu. Pjem rgán veřejné mci v sbě zahrnuje větší mnžství subjektů, jakýkli subjekt nadaný veřejnu mcí. Úřad je ptm přesně rganizvaná instituce, zařazená d hierarchickéh uspřádání s statními vyknavateli veřejné správy, charakterizvaná knkrétním dvětvím, prblematiku, příp. jiným hraničením. Každý úřad má vymezen kruh úklů, které je pvinen plnit a má jasně danu vnitřní strukturu zalženu na bázi pdřízensti a nadřízensti. U správních rgánů rzlišujeme něklik znaků: pravmc x příslušnst - místní, věcná, funkční x půsbnst. Dále jsu stanvena základní pravidla jak určit příslušný rgán, který bude námi pžadvanu záležitst řešit. Každé pdání musí být určen příslušnému správnímu rgánu, jiný rgán není právněn (až na výjimky u rgánů nadřízených) se danu záležitstí vůbec zabývat. Příslušnst: prcesní vyjádření kmpetence jak kategrie hmtněprávní: věcná, místní, příp. funkční. Věcná: kruh záležitstí, které je daný rgán dbrně způsbilý řešit. Příkladně: dbr vnitřních věcí, dbr chrany živtníh prstředí, dbr územníh plánvání a stavebníh řádu, Odbr vnitřních věcí: matrika, cestvní dklady, Odbr chrany živtníh prstředí Krajský úřad Živnstenský úřad Dprava Odbr územníh plánvání a stavebníh řádu

3 Místní: určení správníh rgánu pdle vymezení místa, kde se bude věc řešit, mezi správními rgány na stejném stupni, př. katastrální pracviště Nvý Jičín, Ostrava, Jeseník, Katastrální úřad pr MS kraj v Opavě Katastrální pracviště Nvý Jičín Katastrální pracviště Ostrava Katastrální pracviště Jeseník Funkční: určení věcné a místní příslušnsti mezi různými stupni správních, tj. mezi rgány prvníh neb druhéh stupně (př. finanční úřad x finanční ředitelství; ČIŽP vs. MŽP), dzrčími rgány, apd. Základní tázky řeší zpravidla rgán prvníh stupně, slžitější záležitsti a metdicku pmc pskytují pté rgány vyšších stupňů. rgán 2. stupně Orgán 1. stupně Orgán 1. stupně Orgán 1. stupně Věcná půsbnst (kmpetence): kruh záležitstí, věcí a úklů, kde rgán vyknává svu pravmc, tzn. uplatňuje své právnění se pdílet na řešení dané tázky, ppř. tut tázku rzhdnut. Pravmc: kruh právních prstředků, které má rgán k dispzici pr výkn své půsbnsti. Př. správní rgán neb sud. Základní zásady činnsti správních rgánů: zásada princip: z lat. principium, pčátek, je základní a becně uznávané myšlenkvé výchdisk, pravidl, které se nedkazuje, ale z něhž lze dvzvat další důsledky pr jednání neb pznání. Odráží se v právní úpravě, nemusí být ani výslvně stanven, ale platí a pužívá se, je rzhdné v nejisttě, ale musí být respektván i v jasném záknném pdkladě knkrétníh institutu. Je nutn z nich vycházet i při výkladu mezinárdních smluv a závazků a při další interpretaci. Právními principy rzumíme cíle, jejichž dsažení právní úprava sledvala. Stejně tak musí veřejná správa aplikvat principy nejen mezinárdních (celsvětvých) rganizací, ale i nrmy závazné pr členství ČR v evrpských splečenstvích (tj. Rada Evrpy + ES/EU). Při rzpru př. nrem OSN a EU sám ESD judikval, že mezinárdní splečenství má jednznačně přednst. Obecné zásady právní jsu bezpdmínečně závazné pr každéh člena výše zmíněných splečenství. Obecné zásady právní ES/EU: řadíme mezi ně zásady splečné právním řádům všech členských států, jedná se univerzální právní principy; neb je lze dvdit z právníh řádu ES/EU jak svébytné právní principy; neb se jedná zásady mezinárdníh práva, ppř. základní práva bčana evrpské unie. Tuzemsk: řada z nich je výslvně uvedena v ústavě i záknech. Vycházejí z demkratickéh právníh řádu, nesu v sbě praesumpci zákndárcvy vůle. I tak mají dplňující, výkladvu, ale i dergační rli. Hlavní výchzí upravuje Ústava ČR a dplňují ji další právní předpisy, př dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád.

4 Příkladm: - zásada rvnsti, - zákaz diskriminace, včetně vztahů k daním a jiným veřejným pvinnstem, - rvnst uživatelů veřejných služeb, - rvný přístup k veřejným funkcím, k veřejným věcem - zásada záknnsti: správní rgán pstupuje v suladu se zákny a statními právními předpisy - zásada chrany nabytých práv: správní rgán šetří práva nabytá v dbré víře i právněné zájmy sb, jichž činnst správy dtýká - zásada důležitsti veřejnéh zájmu: správní rgán dbá, aby přijaté řešení byl v suladu s veřejným zájmem - zásada materiální rvnsti: v bdbných případech rzhdvat stejně, bdbně, - zásada předvídatelnsti rzhdnutí, tj. legitimníh čekávání: aby nevznikaly nedůvdné rzdíly při rzhdvání bdbných prblematik - zásada materiální pravdy: zjistit skutkvý stav bez důvdných pchybnstí - zásada zdvřilsti a vstřícnsti, pučení, - zásada transparentnsti a tevřensti, - zásady rychlsti a hspdárnsti, - zásada smírnéh řešení věci, - zásada racinálníh přístupu, - zásada minimálníh zatěžvání dtčených sb, - zásada neutrality, nestrannsti, - zásada splupráce správních rgánů, - princip nepřetržitsti služeb, - zákaz retraktivity, - zásada nn bis in idem: nelze dvakrát v téže věci - práv na chranu (dvuinstančnst, sudní), - chrana právní jistty, - zásada prprcinality (přiměřensti), - zákaz zneužití pravmci, dst. 1 správníh řádu: Základní zásady činnsti správních rgánů uvedené v 2 až 8 se pužijí při výknu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákn stanví, že se správní řád nepužije, ale sám úpravu dpvídající těmt zásadám nebsahuje. Evrpské zásady: Evrpská unie - Kdexy dbréh úředníh chvání: tevřenst průhlednst správy, zákaz diskriminace princip právnsti, legitimníh čekávání, řádnéh důvdnění, úřední bjektivity a nestrannsti Rada Evrpy Dpručení pstavení veřejných úředníků, Mdelvý kdex chvání úředníka, : pravidla jsu pdbná, principy dbré správy. : úředník nemůže vyknávat jinu pracvní činnst, která by mhla způsbit klizi jeh sbních zájmů s výknem veřejné funkce, ať placenu neb neplacenu. Obecně se pvluje lektrství, výzkumná a vědecká činnst, : veřejný úředník musí dbát na t, aby jeh plitická činnst či účast v plitických a veřejných debatách nesnížila důvěru veřejnsti i jeh zaměstnavatelů, že je schpen svu funkci vyknávat nestranně a lajálně.

5 c. Účastník správníh vztahu (správníh řízení) jedntlivé typy účastenství, zvláštní typy účastenství (stavební zákn) d. Právní subjektivita Účastník řízení - účastenství je právní institut, který zaručuje chranu práv sbě, na kteru dpadá činnst veřejné správy - základní předpklady způsbilst být účastníkem (prcesní subjektivita) shdná se způsbilstí k právům a pvinnstem pdle 7 zákna č. 40/1964 Sb., bčanský zákník: 7 (1) Způsbilst fyzické sby mít práva a pvinnsti vzniká narzením. Tut způsbilst má i pčaté dítě, nardí-li se živé (pzn. nasciturus). (2) Smrtí tat způsbilst zanikne. Jestliže smrt nelze prkázat předepsaným způsbem, sud fyzicku sbu prhlásí za mrtvu, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvu sud prhlásí také nezvěstnu fyzicku sbu, lze-li se zřetelem ke všem klnstem usudit, že již nežije. způsbilst prcesní tj. způsbilst k právním úknům ( 8-10 bčanskéh zákníku), tzn. vlastními úkny nabývat práv a pvinnstí. Obecně ji sba nabude zletilstí, výjimky v příp. dřívějšíh manželství už d 16 let. Osba jí může být zbavena neb mezena v jejím rzsahu dle svých aktuálních rzumvých schpnstí. Děti mají způsbilst přiměřeně ke svým rzumvým schpnstem a vlní vyspělsti 8 (1) Způsbilst fyzické sby vlastními právními úkny nabývat práv a brát na sebe pvinnsti (způsbilst k právním úknům) vzniká v plném rzsahu zletilstí. (2) Zletilsti se nabývá dvršením smnáctéh rku. Před dsažením tht věku se zletilsti nabývá jen uzavřením manželství. Takt nabytá zletilst se neztrácí ani zánikem manželství ani prhlášením manželství za neplatné. 9 Nezletilí mají způsbilst jen k takvým právním úknům, které jsu svu pvahu přiměřené rzumvé a vlní vyspělsti dpvídající jejich věku. 10 (1) Jestliže fyzická sba pr duševní pruchu, která není jen přechdná, není vůbec schpna činit právní úkny, sud ji způsbilsti k právním úknům zbaví. (2) Jestliže fyzická sba pr duševní pruchu, která není jen přechdná, aneb pr nadměrné pžívání alkhlických nápjů neb mamných prstředků či jedů je schpna činit jen některé právní úkny, sud její způsbilst k právním úknům mezí a rzsah mezení v rzhdnutí určí. (3) Sud zbavení neb mezení způsbilsti změní neb zruší, změní-li se neb dpadnu-li důvdy, které k nim vedly. - typy účastenství pr určení účastníků se pužije vymezení správním řádem, pkud neexistuje úprava speciální tzv. subsidiarita správníh řádu 1. ten, jehž právech a pvinnstech má být rzhdván: Zahájen na žádst: žadatel a dpůrce

6 Příkladm Zahájen z mci úřední ti, nichž chce správní rgán rzhdnut. 2. jehž práva a pvinnsti mhu být rzhdnutím dtčeny Žadatel je pvinen takvé sby i sám značit. 3. tvrzený účastník ten, kd tvrdí, že může být rzhdnutím dtčen, pkud neprkáže pak. Dkud není prkázán pačné tvrzení, vystupuje správní rgán vůči tét sbě jak vůči účastníkvi správníh řízení. 4. ten, kmu přiznává takvé pstavení zvláštní zákn Zejména k chraně zvláštních zájmů, př. 70 zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny Zvláštní typy účastenství řízení s velkým pčtem účastníků pdle 144 správníh řádu: více než 30 účastníků. Ustanvení prcesních institutů, jenž by zjedndušvaly práci rgánu při běžném vyrzumívání tak vyskéh pčtu. Tzn. zahájení a další dručvání veřejnu vyhlášku, mžnst ustanvení splečnéh patrvníka účastníků, jejichž zájmy si nedprují. Stavební zákn: stavební pvlení - žadatel (stavebník), sby, které mhu mít k dtčenému pzemku neb na něm umístěným stavbám nějaké práv, susedé, Zákn chraně přírdy a krajiny: př. bec při prjednání zásahu d významnéh krajinnéh prvku - Práva: zahájit řízení, vyjádřit se, nahlížet d spisu, navrhvat důkazy, být vyrzuměn dkazvání, dkazvání se zúčastnit, na tlumčníka, dát se zastupit, pžádat prminutí zmeškání úknu, žádat předběžné patření. - Pvinnsti: dstavvat se, pdávat vysvětlení, pskytvat sučinnst správním rgánům, prkazvat svá tvrzení, značit jemu známé účastníky. e. Odpvědnst za prtiprávní jednání Deliktní způsbilst: určitá sba způsbí vlastním jednáním prtiprávní následek, tj. naplní skutkvu pdstatu správníh deliktu. Fyzická sba - předpkladem tét způsbilsti je dsažení určité rzumvé a vlní vyspělsti dpvídající zpravidla určitému věku a zachvání schpnsti vládnut své jednání (vlní slžka) a schpnsti psudit jeh následky (intelektuální slžka). Deliktní způsbilst pachatele přestupku je vázána na 15 rk věku a jeh příčetnst. K určitým správním deliktům je vyžadván zvláštní pstavení či způsbilst pachatele, př. výkn veřejné funkce (úředník, vják, plicista) zneužití pravmci. Právnická sba deliktní způsbilst je spjena s její existencí. Vznik způsbilsti je vázán př. na zápis právnické sby d bchdníh, živnstenskéh neb jinéh státem uznanéh rejstříku, neb na vznik tét sby ze zákna, ppř. vzniká deliktní způsbilst i jiným způsbem, pkud tak zákn stanví.

7 SOKRATES Správní práv - letní semestr Hmtně právní úprava vybraných blastí veřejné správy, správně právní vztahy. a. Neurčité právní pjmy i. Diskreční pravmc ii. Veřejný zájem (Pl. ÚS 24/04) iii. Veřejné užívání iv. Důvdy zvláštníh zřetele hdné b. Administrativněsprávní vztahy c. Zaměstnanci veřejné správy služební zákn d. Veřejná práva a veřejné pvinnsti a. Neurčité právní pjmy: jevy neb skutečnsti, u kterých nelze přesně definvat bsah a které jsu zpřesňvány až výknem veřejné mci. Jejich výklad se může časem neb místem měnit, resp. vyvíjet s hledem na knkrétní suvislsti. Je zde prstr pr vlastní úvahu rgánu veřejné správy, který při aplikaci tht pjmu svu dbrnu znalst, aby byl schpen c nejlépe vystihnut danu situaci a zjistit, zda skutkvý stav dpvídá tmut neurčitému právnímu pjmu, např. veřejný přádek či becný zájem. Při činnsti správníh rgánu jej značujeme za frmu správníh uvážení a nástrj legislativní techniky. i. správní uvážení = diskreční pravmc: je pjem vystihující mžnst správníh rgánu rzhdnut s hledem na jeh vlastní úvahu. Nesmí se jednat libvůli!! Je dán puze v případech předpkládaných zákn a rzlišíme jej frmulací pstupu rgánu slvy či neb může. Správnímu rgánu je tedy dána vlba, je mu pnechán na rzhdnutí, aby p zvážení všech klnstí případu, v suladu s právní nrmu, rzhdl. Všechny nabízené varianty řešení jsu v suladu s právem, tzn. že každý ze způsbů řešení je právněný. Mžnst a zárveň nutnst správníh uvážení vychází z th, že zákn nemůže bsahvat taxativní návd na vše. Správní rgán získává příležitst uplatnit vlastní úsudky a zkušensti. ii. veřejný zájem: není každý klektivní zájem, ale jen ten, který má rysy becné prspěšnsti. Veřejný zájem může být i důležitý zájem jedntlivých bčanů, pakliže výrazně převažuje nad zájmy statních. Musí být prkázán v samstatném správním řízení, př. vyvlastňvací. Z důvdnění rzhdnutí musí vyplynut, prč veřejný zájem převážil nad zájmem sukrmým. Např. výstavba prtipvdňvých hrází, chrana přírdy a krajiny, zajištění pracvních příležitstí, chrana čistty vd, apd. Typický institut mci výknné. Nález Ústavníh sudu ČR ze dne č.j. Pl. ÚS 24/04:

8 iii. veřejné užívání: užívání becně přístupných (materiálních) statků předem nemezeným kruhem uživatelů. Smysl spčívá ve schpnsti být užíván. Dělíme je na becné a zvláštní, bě mají veřejnprávní pvahu. Veřejný statek: přírdní statky i výtvry lidské činnsti, např.: vda, vzduší, krajina, les, pzemní kmunikace, kmitčtvé spektrum ve veřejném i sukrmém vlastnictví, příp. není předmětem vlastnictví (res nullius, není věcí). Obecné: vzniká přím ze zákna, zpravidla půjde užívání bvyklé vzhledem k účelvému určení danému pvahu th kteréh materiálníh statku, přičemž zákn může stanvit zvláštní bsah - různá mezení. Obecné veřejné užívání je právnění všech užívat knkrétní veřejný statek. Nesmí vylučvat užívání statními, ptencinálními uživateli, takvé by byl pvažván za užívání zvláštní. Občas může být patřením becné pvahy neb správním aktem dčasně mezen neb úplně vylučen, a t pr každéh, pr určitu skupinu uživatelů aneb pr knkrétníh uživatele. Důvdem je chrana určitéh materiálníh statku. Obecné užívání je buď bezplatné neb zpplatněné, výjimku je pplatek za knkrétní užití. Př. užívání pvrchvých vd každý může na vlastní nebezpečí debírat neb s nimi jinak nakládat pr vlastní ptřebu, není-li k tmu třeba zvláštníh technickéh zařízení. Při becném nakládání se nesmí hržvat jakst neb zdravtní nezávadnst vd, narušvat přírdní prstředí, zhršvat dtkvé pměry, pškzvat břehy, vdní díla a zařízení pr chv ryb, ani prušvat práva a právem chráněné zájmy jiných sb. Zvláštní: právnění vzniká na základě správníh aktu vydanéh příslušným správním úřadem. Vzniká vždy jmenvitě určenému uživateli adresátvi aktu, který má zpravila pdbu pvlení. V něm je stanven způsb a dba zvláštníh užívání a zákn umžňuje i stanvení určitých pdmínek, příkazů. Meze vyplývají ze zákna neb ze zmíněnéh správníh aktu. Může být specifikván i nvým rzhdnutím ve věci, klauzulí rebus sic stantibus. Obvykle se za něj hradí správní pplatek, úhrada za sptřebu neb zatížení danéh materiálníh statku. Př. nakládání s pvrchvými neb pdzemními vdami na základě pvlení vdprávníh úřadu. Dále sem patří i vypuštění dpadních vd. Pvlení přecházejí zásadně i na právní nástupce, má výlučně veřejnprávní důsledky, nezakládá právnění k cizím nemvitstem. iv. důvdy zvláštníh zřetele hdné: předem nespecifikvaný kruh situací, s jejichž nastáním zákn spjuje mžnst správníh rgánu dchýlit se d běžnéh pstupu. Př. nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníkvi, neb mžnst pdat žalbu na náhradu škdy způsbené nesprávným úředním pstupem neb nezáknným rzhdnutím i v případě že člvěk z těcht důvdů hdných zvláštníh zřetele nevyčerpal všechny pravné prstředky. b. administrativně správní vztahy Nrmy správníh práva bsahují správněprávní regulaci splečenských vztahů. Vztahy tedy vznikají mezi subjekty správníh práva, vždy knkrétní mezi knkrétními subjekty, na základě zákna či právníh aktu, právních skutečnstí neb právních událstí. Subjektem správněprávníh vztahu je vždy rgán veřejné správy. Vztahy vnější, tj. vůči adresátům veřejné správy ppisujeme výše. Vnitřní vztahy jsu ptm zalženy na principech subrdinace - krdinace, kperace (splupráce, sučinnsti) a kntrly. c. zaměstnanci veřejné správy služební zákn

9 Z těcht administrativněprávních vztahů vydělujeme speciální skupinu, tzv. služební vztahy, cž je becné značení pr pměr zaměstnance státní správy vůči jeh zaměstnavateli, tj. státu = státní služba. Širší pjem pté veřejná služba, nejde jen státní zaměstnance, ale i civilní. Systémy veřejné služby meritní systém mderní přístup. Při bsazvání míst záleží na kvalifikačních předpkladech (vzdělání) a schpnstech pr výkn funkce, nezáleží na tm, zda uchazeč byl dříve neb jaku dbu ve veřejné službě. Výhdu je, že t dvluje pružnu výměnu mezi veřejnu a sukrmu sféru všebecně. Nevýhdu je, že t snižuje stabilitu a také stěžuje vytvření kruhu sb, které dispnují prfesními návyky ptřebnými pr práci ve státní službě. Tent systém je pužíván v USA a v severní Evrpě. karierní systém (čast není čistý, kmbinván s meritním) - ve většině Evrpy tvří základ. Různě silně se uplatňuje princip definitivy. Závisí na vzdělání, schpnstech, na zkušenstech z výknu veřejné služby, na slžení specifických zkušek, na délce dpracvaných let. Ztěžuje se prniknutí jiných lidí d veřejné správy (mžná výjimka pr úzce vymezený kruh činnstí). Definitiva: stav, kdy ten, kd je přijat d služebníh pměru, má právní nárk, aby v tmt pměru setrval, pkud se nedpustí disciplinárníh přestupku, se kterým by byla spjena ztráta neb když nenastane jiný přesně záknem stanvený stav (např. dsažení věku, ). Tt pstavení je srvnatelné s pstavením sudců -> snížená mžnst uknčení výknu funkce, či uknčení pracvníh pměru. Základní právní úprava v ČR je dána záknem č.218/2002 Sb., služební zákn a zákníkem práce. Zvláštní předpisy aplikujeme u zaměstnanců bezpečnstních slžek (Plicie ČR) a územně samsprávných celků. Pdmínky pr zaměstnání ve st. službě - becné - bčanství, plná svéprávnst, kvalifikace, bezúhnnst, zdravtní předpklady - zvláštní dbrnst, př. u plicie, učitelů etc. Zpravidla je knán veřejné výběrvé řízení. Základní pžadavky na výkn státní služby: dbrnst, nestrannst, zamezení střetu zájmů, plitická nestrannst, zvýšené nárky na chvání mim službu, mezení některých bčanských práv (zákaz stávky, apd.). Příkl. práva a pvinnsti: Práva státních zaměstnanců: práv účasti na rzhdvání rganizaci a řízení st. služby (pmcí dbrů), zvyšvání kvalifikace, na sučinnst a právní pmc při rzhdvání persnálních záležitstech, nahlížet d svéh spisu, na služeb. dměny a zapatřvací pžitky, Pvinnsti státních zaměstnanců zdržet se plitické aktivity, zákaz stávkvat, pvinnst věrnsti, vyknávat služeb. činnst (řádně, svědmitě), rzhdvat nestranně a spravedlivě, zachvávat pr. předpisy a služeb. příkazy, chvat se v suladu s etickými pžadavky, slžit služeb. slib, pvinnst mlčenlivsti (i při jednání před st. rgány, pkud jí nebyl zprštěn, i p uknčení služeb. pměru.) Disciplinární dpvědnst je zalžena spácháním disciplinárníh delikt, tj. prtiprávním jednání m narušujícím služební disciplinu, jedná se zaviněné prušení služeb. pvinnstí; náleží kárné ptrestání. Odměňvání je zalžen na systému 12 platvých tříd.

10 e. veřejná práva a pvinnsti - nazýváme tak práva a pvinnsti na straně jak spravvaných, adresátů veřejné správy, tak i sb vyknávajících veřejnu správu. Dhrmady tvří jeden celek. Jsu stanveny becným právním předpisem a směřují k úpravě právních pměrů předem neurčenéh kruhu subjektů. veřejná subjektivní práva - nejvýznamnější z nich mají ústavní hdntu - jsu zalžena v kgentních nrmách, které umžňují a chrání určité chvání a určují pvinnsti na straně spravujících (chrany se pak lze dmci cestu práva) - prušením veřejnéh práva je vždy prušena legalita, ale ne nutně i veřejné práv sby (některé pvinnsti veřejné pvinnsti nemají základ ve veřejných subjektivních právech) - d veřejných práv lze zasahvat jen v mezích a na základě zákna - někdy je nutné je dvdit přím z pvinnsti - např. práv na přezkum správníh rzhdnutí a) práva na určité plnění d správy b) aby se správy zdržela určitých zásahů c) práva na pdíl sb na správě věcí veřejných veřejné subjektivní pvinnsti - jednu z pdmínek správy, zajišťují bezpruchvý vývj splečnsti - veřejné pvinnsti lze stanvvat jen v mezích a na základě zákna - u adresátů veřejné správy: práv na vzdělání a pvinná šklní dcházka, práva na chranu zdraví a pvinné léčení ve vymezených případech - u nsitelů veřejné mci: pvinnst chránit veřejná práva, pskytvat pmc při jejich uskutečňvání, vyžadvat a kntrlvat plnění veřejných pvinnstí.