KA1 Analýza dopravních nehod a konflikt Úvod do soudního znalectví Doc. Ing. Aleš V É M O L A, Ph.D. Ústav soudního inženýrství Vysokého uení technického v Brn www.usi.cz e-mail: ales.vemola@usi.vutbr.cz 1 Úvod do soudního znalectví Co vlastneší soudní znalectví ve specializaci? Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h? 2 Úvod do soudního znalectví Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h v 2 str s2 v 1?????? 1 v2 60 km h 1 v2 50 km h v 2 s tr s 1 v 1 0 50 : 60 : s1 v2. tr 2 v 193,2 2 13,9 30 m 2. a 2 6 2 v1 v2 2a s 16,7 2 263016,7??? 3 1
Soudní inženýrství První definici soudního inženýrství (dále jen SI) formuloval zakladatel vdeckého pojetí SI, Ing. Jií Smrek (1906 1987). Dnes je možné tuto definici interpretovat následovn: 4 Soudní inženýrství Soudní inženýrství je technická disciplína, zabývající se zkoumáním píin, prbhu a dsledk negativních technických jev všech obor a nkterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, pro úely ízení ped státními orgány vízení trestním a obanskoprávním, pípadn i pro poteby správních orgán, organizací i oban v souvislosti s jejich právními úkony. Využívá poznatk a metod rzných technických obor a pírodních vd. Takovému oboru íkáme - interdisciplinární. 5 Soudní inženýrství Dležitá v tomto kontextu je tzv. zvláštní kvalifikace znalce, odlišující znalce od experta. Výsledky práce experta jsou zpravidla ureny subjektm, jimž je posuzovaná problematika blízká, lidem z jeho oboru a obor návazných. Zpsob jeho práce je dán jenom jeho úvahou, podklady pro práci si mže opatovat zpsobem, který uzná v daném pípad za vhodné. 6 2
Soudní inženýrství zvláštní kvalifikace znalce Znalecký posudek musí problematiku uritého oboru petlumoit do formy, jež je pochopitelná pro orgány inné v píslušném ízení i pro subjekty, jichž se výsledek ízení týká. Legislativa upravující znaleckou innost: zákon. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumonících vyhláška. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumonících 7 Soudní inženýrství Kriminalistika se liší od soudního inženýrství tím, že shromažuje dkazy, aby umožnila vypátrání a usvdení pachatele trestnéinnosti, znalecký posudek je sám dkazem, Soudní inženýrství - technická disciplína, zabývající se zkoumáním píin, prbhu a dsledk (negativních) technických jev všech obor a nkterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, objasováním tchto jev pro úely ízení ped státními orgány zejména v ízení trestním, obanskoprávním a správním, píp. i pro poteby oban a organizací v souvislosti s jejich právními úkony. 8 Soudní inženýrství Právní problematika soudního inženýrství Obecná metodika soudního inženýrství Speciální metodika soudního inženýrství Práva a povinnosti znalc Související právní pedpisy Právní otázky ve znaleckém posudku Teorie znaleckých podklad Prvotní znalecké úkony Nález znaleckého posudku Vlastní posudek, otázky a odpovdi Úkony po podání posudku Teorie zptné vazby soudního inženýrství Úvod do speciálních metodik Analýza Znaleckáinnost ve stavebnictví Oceování majetku: - obecná metodika - motorová vozidla - nemovitosti - ostatní majetek Další podle jednotlivých obor znaleckéinnosti 9 3
Soudní znalectví zprostedkuje píslušnému orgánu odborné znalosti aplikované na jev, o kterém má tento orgán rozhodovat 10 Soudní znalectví Historie Ústavu soudního inženýrství: 3/1965 Popud rektora na zízení ÚSI 9/1965 Zahájeníinnosti, vedením byl poven autor námtu Ing. Jií Smrek, organizan oddlení SI bylo pi rektorátu 1966/67 První kurs TASN a OMV 4/1970 Ústav soudního inženýrství VUT v Brn 2007 Samostatný vysokoškolský ústav Ing. Jií Smrek 1965 1979 Prof. Ing. Albert Bradá, DrSc. 1979 - dosud 11 Metoda postupu pi znaleckém zkoumání: SYSTÉMOVÝ PÍSTUP 1. Rozdlení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy Obecný systém: lovk stroj okolí (prostedí) 12 4
1. Rozdlení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec lovk 2: idi stroj: vozidlo okolí (prostedí): vozovka, pekážka 13 2. Popis vlastností prvk systému lovk 1: Píklad: stet vozidla s chodcem chodec stáí rychlost chze momenty setrvanosti bhem pohybu pi stetu hmotnost, rozsah a zpsob zranní lovk 2: idi reakní doba (optická, psychická, svalová) hmotnost 14 2. Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (1) 15 5
2. Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (2) 16 2. Popis vlastností prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem lovk 1: chodec stáí rychlost chze (3) 17 2. Popis vlastností prvk systému stroj: vozidlo okamžitá hmotnost, rozchod kol, rozvor náprav, rozmry pneumatiky (rozmr, znaka, dezén, tlak), okolí (prostedí): vozovka geometrický tvar druh povrchu, jeho okamžitý stav znaení aj. 18 6
3. Popis vzájemných interakcí prvk systému Píklad: stet vozidla s chodcem vozidlo - idi: odezva vozidla na jednání idie (reakce, brzdní, zatáení) vozidlo - chodec: typická zranní chodce (od nárazníku, kapoty, elního skla) typická poškození automobilu (na nárazníku, kapot, elním skle) 19 vozidlo - vozovka: souinitel adheze pi brzdní a pi zatáení chodec - vozovka: souinitel adheze pi pohybu sunutí po stetu 20 lovk: idi Reakní doba (optická, psychická, svalová) 21 7
Reakní doba Reakní doba je as, který uplyne od zaátku vjemu do uvedení brzdového systému v innost Do reakní doby lze zapoítat i dobu odezvy vozidla (prodleva brzd, nábh n brzd), po kterou brzdový systém m ješt není 100% funkní,, ale jejíž délka již nezávis visí na vli v idie 22 Obecné fáze reakní doby Fáze za nesnížen ené viditelnosti: Optická reakce Psychická reakce Svalová reakce Prodleva brzd Nábh h brzd Fáze za snížen ené viditelnosti: Doba na rozpoznání* Optická reakce Psychická reakce Svalová reakce Prodleva brzd Nábh h brzd * podle vku v a kontrastu objektu pro 20 a 50-let letéidie 23 Nesnížen ená viditelnost dolní mez pímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,47 s 0,32 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,79 s 0,41 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,88 s optická psychická svalová prodleva nábh 0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 24 8
Nesnížen ená viditelnost horní mez pímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5 od krit. objektu 0,58 0,55 0,21 0,06 0,58 0,49 Celkem: 1,34 s 0,21 0,06 0,49 Celkem: 1,89 s optická psychická svalová prodleva nábh pohled nad 5 od krit. objektu 0,70 0,58 0,21 0,06 0,49 Celkem: 2,04 s 0,00 0,40 0,80 1,20 1,60 2,00 2,40 25 Snížen ená viditelnost (tma) dolní mez* pímý pohled na kritický objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 0,33 0,33 0,33 0,00 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,80 s 0,32 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,12 s 0,41 0,22 0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,21 s rozpoznání optická psychická svalová prodleva nábh 0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 * pro 20-let letéhoidie e a kontrastní objekt 26 Snížen ená viditelnost (tma) horní mez* pímý pohled na kritický objekt pohled do 5 od krit. objektu pohled nad 5 od krit. objektu 2,51 2,51 2,51 0,00 0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 3,85 s 0,55 0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 4,40 s 0,70 0,58 0,21 0,49 0,06 rozpoznání optická psychická svalová prodleva nábh Celkem: 4,55 s 0,00 0,60 1,20 1,80 2,40 3,00 3,60 4,20 4,80 * pro 50-let letéhoidie e a nekontrastní objekt 27 9
Shrnutí Reakní doba (vetn etn prodlevy a nábhu n brzdového systému) je výrazn závislá na: Stavu, koncentraci a vku v idie Poloze kritického objektu v zorném m poli idie, resp. smru pohledu idie Viditelnosti kritického objektu - kontrastu Zkušenosti a rozhodnosti idie e v kritických situacích ch Stavu brzdového systému vozidla 28 Shrnutí Podle uvedených okolností mže init rozdíl minimáln lních a maximáln lních dob více v než 4 s, což pedstavuje aža 10krát t delší reakci: Minimum: cca 0,5 s (nesnížen ená viditelnost, pímý p pohled idie e na kritický objekt, 20-letý idi) Maximum: cca 4,6 s (snížen ená viditelnost, pohled idie e nad 5 5 od kritického objektu, 50-letý idi, nekontrastní objekt) 29 Stroj: Vozidlo Úinnost brzd Dosvit svtlomet tlomet na vozovku 30 10
Úinnost brzd: U osobních automobil (M1): 5,8 nebo 8,5 a více m/s 2??? 5,8 m/s 2 je stední hodnota plného brzdného zpomalení (z 80 km/h na dráze 50,7 m) 31 Úinnost brzd: interakce vozidlo - vozovka mení XLmeterem 32 Úinnost brzd vozidla vozidla Škoda Superb na dané vozovce: 33 11
Úinnost brzd: kontrola výpo kontrola výpotem 34 Dosvit svtlomet tlomet na vozovku: Dosvit svtlomet na vozovku je limitován sklonem pedepsaným výrobcem pro základní nastavení svtlomet (v rozmezí -0,5 % až -2,5 %) a to musí být zachováno pro celý rozsah zatížení vozidla nastavení podle zatížení vozidla. 35 Dosvit svtlomet tlomet na vozovku: Vstupní hodnoty: h 0.67m h -1,2 % x =? Vztah pro výpoet: x h 100 x 55.833m 1.2 36 12
Dosvit svtlomet vozidla Š Fabia na vozovku 51 m: 37 Dosvit svtlomet Š Fabia, ve vzdálenosti 41 m je osvtlená postava do výše kolen: 38 Dosvit svtlomet Š Fabia, diagram izolux: 39 13
Okolí (prostedí): Vozovka Geometrický tvar Druh povrchu, jeho okamžitý stav Znaen ení aj. 40 Geometrický tvar Píklad srovnání zam ené vozovky pomocí totáln lní stanice s plánky Policie 41 Geometrický tvar Píklad srovnání zam ené vozovky pomocí totáln lní stanice s plánky Policie Pohled proti smru jízdy j motocyklu z místa m vyjetí vozidla 42 14
Geometrický tvar P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Pohled ve sm ru jí jízdy motocyklu 43 Geometrický tvar P í klad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Proti sm ru jí jízdy motocyklu z mí místa vyjetí vyjetí vozidla Ve sm ru jí jízdy motocyklu 44 Geometrický tvar P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie 45 15
4. Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém) bhem nehodového dje Vozidlo (odvíjení od konené polohy): konená poloha rychlost po stetu rychlost a poloha na zaátku stetu rychlost na zaátku brzdných stop rychlost, poloha a as na zaátku nábhu brzd poloha a as v okamžiku zaátku reakce idie poloha, as a rychlost v okamžiku možnosti spatení chodce 46 4. Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém) bhem nehodového dje Chodec (odvíjení od konené polohy): konená poloha rychlost a zpsob pohybu po stetu rychlost a poloha na zaátku stetu doba pohybu v zorném poli idie 47 4. Styné body jednotlivých dj (pevedení na jednotný as) Poátek souadnic: dráha: as: místo stetu okamžik stetu 48 16
Další postup: popsat chování celého systému, v závru odvodit, jak by se systém choval, kdyby jednotlivé jeho prvky nebo subsystémy mly jiné (pedem definované nebo znalcem odvozené) vlastnosti nebo jiný zpsob jednání, tzv. možnosti odvrácení stetu - MOS. 49 Nkteré soudn inženýrské metody matice stop matice korespondence poškození matice korespondence zranní soudn inženýrská komparace (srovnávání) 50 Matice odrazu - obecná forma: V systému o -n- prvcích zanechá prvek. -i- na prvku. -j- stopy a ij, b ij, c ij...atd. i = 1 2 i n j = 1 2 j n (a 11, b 11, c 11,...) (a 21, b 21, c 21,...) (a i1, b i1, c i1,...) (a n1, b n1, c n1,...) (a 12, b 12, c 12,...) (a 22, b 22, c 22,...) (a i2, b i2, c i2,...) (a n2, b n2, c n2,...) (a 1j, b 1j, c 1j,...) (a 2j, b 2j, c 2j,...) (a ij, b ij, c ij,...) (a nj, b nj, c nj,...) (a 1n, b 1n, c 1n,...) (a 2n, b 2n, c 2n,...) (a in, b in, c in,...) (a nn, b nn, c nn,...) 51 17
Další soudn inženýrské metody analýza dj v ase a prostoru: všechny dje v jednotném ase analýza prostorová intervalová, viz dále analýza diagramem dráha as, viz dále sdružený diagram síová analýza a harmonogram metoda zptného odvíjení dje metoda dopedného odvíjení dje metoda zužování mezí 52 Analýza místa stetu, stetu a pohybu vozidel po stetu a ped stetem, Píloha ZP Intervalová prostorová analýza 53 Systémové pojetí komplexního znaleckého posudku Analýza místa stetu, stetu a pohybu vozidel po stetu a ped stetem, Píloha ZP Diagram dráha -as 54 18
Vzorový znalecký posudek: Ú V O D (struný popis nehody, položené otázky) 1. N Á L E Z 1.1 Spisový materiál 1.1.1 Protokol o nehod 1.1.2 Plánek místa nehody 1.1.3 Fotodokumentace 1.1.4 Výpovdi 1.1.4.1 idika vozidla Mitsubishi 1.1.4.2 idi vozidla Ford 1.2 Prohlídka místa nehody zpracovatelem 1.3 Technická data vozidel 1.4 Literatura 55 Vzorový znalecký posudek: 2. POSUDEK 2.1 Vzájemná korespondence poškození vozidel, zpsob a místo stetu 2.2 Výpoet pohybu vozidel 2.2.1 Výpoet poítaovou simulací 2.2.2 Výpoet stetu a vzájemného pohybu vozidel 2.3 Možnosti odvrácení nehody 2.3.1 idiem vozidla Ford 2.3.2 idikou vozidla Mitsubishi 2.4 Prbh nehody 2.5 Odpovdi na otázky Pílohy: Znalecká doložka: Vzorový znalecký posudek 56 Dkuji za pozornost diskuse OTÁZKY? Doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D. Ústav soudního inženýrstv enýrství VUT v Brn : +420 543 211 571 +420 543 245 188 +420 541 146 004 www.usi.cz e-mail: ales.vemola vemola@usi.vutbr.cz 57 19