4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

Podobné dokumenty
4.2.5 Orientovaný úhel II

4.2.3 Orientovaný úhel

4.2.4 Orientovaný úhel I

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

6.1.2 Operace s komplexními čísly

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

Lomené výrazy sčítání a odčítání lomených výrazů

Logaritmická rovnice

1.2.9 Usměrňování zlomků

Goniometrické rovnice

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

4.2.3 Oblouková míra. π r2. π π. Předpoklady: Obloukovou míru známe z geometrie nebo z fyziky (kruhový pohyb) rychlé zopakování.

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

4.3.2 Goniometrické nerovnice

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Pythagorova věta II

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Soustavy více rovnic o více neznámých II

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

7.5.3 Hledání kružnic II

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

4.3.3 Goniometrické nerovnice

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Dušan Astaloš. samostatná práce, případně skupinová práce. úpravy a převádění zlomků

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1.3.3 Množinové operace

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

Hledání mocnin a odmocnin v tabulkách

Lineární funkce IV

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Algebraické výrazy - řešené úlohy

Obecnou definici vynecháme. Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když dosadíme za argument funkci g. Potom y f g

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

( ) ( ) ( ) Tečny kružnic I. Předpoklady: 4501, 4504

Limita a spojitost funkce

{ } Množina všech dělitelů. Předpoklady:

Největší společný dělitel

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

1.2.3 Racionální čísla I

HL Academy - Chata Lopata Emu (Brkos 2012) Řetězové zlomky / 27

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Vzorce pro poloviční úhel

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

GONIOMETRICKÉ FUNKCE

Práce s kalkulátorem

2.3.8 Lineární rovnice s více neznámými II

Funkce kotangens

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

7 = 3 = = Učivo Vysvětlení Př. + pozn. Zlomek = vyjádření části celku 3 část snědla jsem 3 kousky

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

Polynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...

1 Analytická geometrie

Soustavy více rovnic o více neznámých I

4a) Racionální čísla a početní operace s nimi

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

ROVNICE A NEROVNICE. Lineární rovnice s absolutní hodnotou II. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M1r0107

Úlohy domácí části I. kola kategorie C

Kreslení graf obecné funkce II

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

1.2.3 Racionální čísla I

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY - CVIČENÍ

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

3.2.8 Oblouková míra. Předpoklady:

4.3.1 Goniometrické rovnice I

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

( ) Násobení a dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru. π π. Předpoklady: 6203

CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Rovnice a nerovnice v podílovém tvaru

ZLOMKY A RACIONÁLNÍ ČÍSLA. Pojem zlomku. Zlomek zápis části celku. a b. a je část, b je celek, zlomková čára

1.1.3 Práce s kalkulátorem

Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Transkript:

.2. Orientovaný úhel II Předpoklady: 20 Nejdříve opakování z minulé hodiny. Př. 1: Rozhodni, které z následujících hodnot jsou velikosti úhlu α = π. a) 11 π b) 7 a) Pokud je úhel π základní velikostí úhlu α musí platit: 11 π = π + k 2π. Upravíme: 11 π π = k 2π rozdíl 11 π π by měl být násobek 2π. 11 110 π π = π = π (není násobek 2π ) 11 π není velikost úhlu α. 2 b) α = π = 22 Má platit 7 = 22 + k rozdíl 7 22 by měl být násobek. 7 22 = 0, 0 = 1,... 7 není velikost úhlu α. Pedagogická poznámka: Nechávám studenty, aby si algoritmus na určení základní velikosti vymysleli sami. U stupňové míry s tím nejsou problémy. Při kontrole třetího příkladu si říkáme, jak najít výhodnější algoritmus, ale v žádném případě nikoho nenutím, aby se vzdal svého. Př. 2: Urči základní velikost úhlu 1220. Pro základní velikost musí platit 1220 = α + k α = 1220 k stačilo by od 1200 odečítat, dokud se nedostaneme do intervalu 0; ). Je to ale moc zdlouhavé. Zjistíme, kolik je k: 1220 =,8... k =. Teď dosadíme: α = 1220 k = 1220 = 10. Pedagogická poznámka: Se třídou si kontrolujeme pouze výsledek ne postup. Někteří studenti používají v předchozím příkladě i ten nejprimitivnější postup postupného odčítání. Tento postup je už v příštím příkladu nepoužitelný. Lepší studenti počítají i rychleji, třeba když si uvědomí, že zbytek po dělení velikosti úhlu vzniká dělením základní velikosti úhlu. Stačí tedy, když zbytek po dělení vynásobí a získají základní velikost: 1220 =,8 α = 0, 8 = 10. Snažím se studenty přesvědčit, aby si našli rychlejší algoritmus, ale zároveň se snažím ho neprozrazovat. 1

Př. : Urči základní velikost úhlů: a) 127 b) 2. a) Pro základní velikost musí platit: 127 = α + k α = 127 k. Zjistíme, kolik je k: 127 = 2,7... k = 2. Teď dosadíme: α = 127 k = 127 2 = 207. b) Pro základní velikost musí platit 2 = α + k α = 2 k. Zjistíme, kolik je k: 2 = 180,78... k = 180. Teď dosadíme: α = 2 k = 2 180 = 2. Dodatek: Můžeme použít rychlejší postup: 2 = 180,78... α = 0,78... = 2. Tento postup vychází z následujících úprav: 2 = α + k / : 2 α = + / k k 2 α k = 2 k = α. Můžeme si také uvědomit, že základní velikost u kladných úhlů se rovná zbytku po dělení. Desetinná místa, která po tomto dělení vzniknou pochází právě z tohoto zbytku a vynásobením se dostaneme k hledanému zbytku. Př. : Urči základní velikost úhlu 28. Pro základní velikost musí platit 28 = α + k α = 28 k. Zjistíme, kolik je k: 28 =, 9... k =. α = 28 k = 28 = 178. Teď dosadíme: ( ) 178 není základní velikost musíme ještě přičíst. α = 178 + = 182. Postřeh: Prostým zopakováním postupu pro kladnou velikost jsme u záporné nezjistili základní velikost, ale největší zápornou velikost (neboli zápornou velikost s nejmenší absolutní hodnotou). Museli jsme pak ještě jednou připočítat. Připočítávání jsme si mohli ušetřit, kdybychom použili hodnotu k = 7 (o jednu menší neboli s absolutní hodnotou o jednu větší), abychom přičítali větší počet násobků. Př. : Urči základní velikost úhlu 892. Pro základní velikost musí platit 892 = α + k α = 892 k. Zjistíme, kolik je k: 892 = 1,8 k = 17. 2

Teď dosadíme: k ( ) α = α = 892 = 892 17 =. Dodatek: V obou předchozích příkladech můžeme používat i přímý výpočet pomocí zbytků: 28 =, 9... 0,9... = 178 182, 28 nebo, 9... ( 1 0,9... ) 182 = =. Pedagogická poznámka: Následující příklady jsou algoritmicky stejné jako předchozí, ale zlomky je činí pro studenty podstatně zajímavější. Velkých problémem bývalo zohledňování různých jmenovatelů při výpočtu. Při posledním průchodu, kdy jsem nechal studenty algoritmy na hledání základní velikosti samostatně vymyslet, byly problémy zdaleka nejmenší. Z toho soudím, samostatně vyvinutý algoritmus vnímají studenti daleko neformálněji. Př. : Urči základní velikost úhlu 17 π. Pro základní velikost musí platit 17 17 π = α + k 2π α = π k 2π stačilo by od 17 odečítat 2 dokud se nedostaneme do intervalu 0;2 ), ale je to moc zdlouhavé. 17 α = π k π, přepsali jsme si 2π na třetiny, abychom mohli snadno odečítat ze zlomku. Zjišťujeme k, kolikrát se do 17 vejde, tedy kolikrát se do 17 vejde. Zjistíme, kolik je k: 17 = 2,8... k = 2. 17 17 Teď dosadíme: α = π k π = π 2 π = π. Základní velikost úhlu 17 π je π. Př. 7: Urči základní velikost úhlu 7777 π. Pro základní velikost musí platit 7777 π = α + k 2π 7777 7777 8 α = π k 2π = π k π - jiný zlomek než v předchozím příkladě. Zjistíme, kolik je k: 7777 = 972,12 k = 972. 8 7777 8 7777 8 1 Teď dosadíme: α = π k π = π 972 π = π.

Základní velikost úhlu 7777 π je 1 π. Pedagogická poznámka: Předchozí příklad zadávám stejně jako předchozí a neupozorňuji na fakt, že se změnil jmenovatel zlomku (a proto se při zjišťování k dělí jiným číslem). Jde o jeden z velmi dobrých testů formálního přístupu k matematice. Pokud mají někteří studenti opravdu velké problémy s tím, že počítají s číslem π, ukažte jim, že všechny výpočty při převádění na základní velikost prakticky probíhají zcela bez tohoto čísla. Př. 8: Urči základní velikost úhlu 917 π. Pro základní velikost musí platit 917 π = α + k 2π 917 917 12 α = π k 2π = π k π - jiný zlomek než v předchozím příkladě. Zjistíme, kolik je k: 917 = 712, 2 k = 712. 12 917 12 917 12 1 Teď dosadíme: α = π k π = π 712 π = π = π. 2 Základní velikost úhlu 917 π je 1 2 π. Př. 9: Urči základní velikost úhlu 221 π. 221 Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 221 221 α = π k 2π = π k π. Zjistíme, kolik je k: 221 =,8... k =. Teď dosadíme: α = 221 π k π = 221 π ( ) π = π. π není základní velikost musíme ještě přičíst 2π. 1 α = π + 2π = π 221 Základní velikost úhlu π je 1 π. Postřeh: Stejně jako u výpočtu ve stupňové míře je jednodušší použít hodnotu 7 k = (o jednu menší neboli s absolutní hodnotou o jednu větší), abychom přičítali větší počet násobků 2π.

Př. 10: Urči základní velikost úhlů: a) 21 π b) 21 π. 21 a) Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 21 21 12 α = π k 2π = k π. Zjistíme, kolik je k: 21 = 8, 1... k = 9. 12 Teď dosadíme: α = 21 π k 12 π = 21 π ( 9) 12 π = 7 π. 21 Základní velikost úhlu π je 7 π. 21 b) Pro základní velikost musí platit π = α + k 2π 21 21 8 α = π k 2π = π k π. Zjistíme, kolik je k: 21 = 702,2 k = 70. 8 Teď dosadíme: α = 21 π k 8 π = 21 π ( 70) 8 π = π. 21 Základní velikost úhlu π je π. Př. 11: Petáková: strana 0/cvičení 7 α ) β ) x 1 ) x ) x ) Shrnutí: Orientovaný úhel má nekonečně mnoho velikostí, které se liší o násobky 2π.