Rman Daněk 1, Lukáš Zástěra 2 Operativní řízení u ČD, a. s. a jeh IT pdpra Klíčvá slva: železniční sbní dpravce, perativní řízení, dispečerské řízení železničníh sbníh dpravce, sftwarvé řešení 1. Úvd d prblematiky perativníh řízení železničníh sbníh dpravce 1.1. Shrnutí vymezení činnstí perativníh řízení železničníh sbníh dpravce Při becném definvání a vymezení prcesu perativníh řízení železničníh sbníh dpravce spčívající v suhrnu činnstí a prcesů, které každý železniční sbní dpravce musí zajišťvat jakžt sučást celéh prcesu prvzníh plánvání a řízení, je nutné prvést dekmpzici na následující pdprcesy (viz brázek 1): a) směnvé plánvání: využití a dstupnst přidělené kapacity pr jízdu vlaků, hspdaření s HV, supravami a vzy, nasazení a využití lkmtivníh a vlakvéh persnálu, b) udělvání dispzic pr jízdu vlaků a krekci dchylek d plánu (řešení nepravidelnstí a mimřádných událstí) při využití infrmací (prgnózvání) dalšíh vývje, c) řízení infrmací pr jiné prvzní jedntky, d) kmunikace s lkmtivním a vlakvým persnálem, e) řízení infrmací pr zákazníky a partnery, f) dhled a příp. zajištění plnění pvinnstí vůči manažervi infrastruktury dle TSI TAP týkající se blastí ptvrzení využití přidělené kapacity (zajištěním aktivací tras) pr plánvané jízdy trasy vlaků vč. získávání příp. kapacity pr dlišné vedení tras, pskytvání infrmací tykajících se rzbru a slžení vlaků a suvisejících infrmací, až p předávání infrmací připravensti k jízdě vlaků (vše zajišťvané na datvé výměně), 1 Ing. Rman Daněk, Ph.D., 1976, Pstgraduální dktrské studium, studijní br: Technlgie a management v dpravě a telekmunikacíh, DFJP, Univerzita Pardubice; ředitel splečnsti RPP Internatinal s.r..; specialista v blasti IT pdpry pr prvzní řízení železniční sbní dpravy 2 Lukáš Zástěra, 1979, Střední průmyslvá škla dpravní, Praha 1, br Železniční dprava a přeprava; zástupce ředitele Odbru prvzu sbní dpravy GŘ ČD, a.s; veducí dispečinku sbní dpravy ČD a.s. 1
g) prvádění analýz plnění plánu a vyhdncvání plnění kvality plánu, příp. plnění statní reprtů. Dispečink železničníh sbníh dpravce Směnvé plánvání, hspdaření s vlakvými náležitstmi Dispzice, krekce dchylek, prgnózvání dpravní situace Analýza a vyhdncvání GVD Řízení infrmací pr zákazníky Hnací vzidla Řešení nepravidelnstí a mimřádných událstí Dispzice s dispečinky MI Analýza GVD Kmunikace s Call centrem Supravy a vzy (elektr., mtrvé, přípjné) Kmunikace s dispečinky IDS (jen u disp. pr RD) Kmunikace s dispečinky IZS Zpracvání výkazů pr bjednatele Web, perátři Lkmtivní dprvd Kmunikace s dispečinky statních dpravců a partnerů Billing Vlakvý dprvd Kmunikace uvnitř sbníh dprvce (dispzice) Obrázek 1: rámcvé schéma činnstí dispečinku železničníh sbníh dpravce 1.1.1 Prces směnvéh plánvání Směnvým plánváním na straně železničníh sbníh dpravce rzumíme suhrn činnstí, které zahrnují kmpletaci aktuálních infrmací týkajících se ptvrzení plánu tras vlaků, nasazení jedntlivých bjektů na tyt vlaky (HV, supravy, vzy, lkmtivní a vlakvý persnál), předání a zajištění ptřebných kmunikací ve vztahu k manažervi infrastruktury (kntrla dstupnsti pžadvané kapacity na jízdu vlaků, vč. případnéh zajištění tzv. ad-hc tras pr prvzní dlišnsti, aktivací jedntlivých tras, zaslání infrmací rzbru/slžení vlaků, a příp. předání infrmací statních dlišnstech d aktualizvanéh plánu). Jak sučást tht prcesu je kmpletace všech ptřebných výše uvedených infrmací a datvé přenesení pžadvanéh plánu dpravy vůči manažervi infrastruktury (dále jen MI) v pdmínkách ČR pak tedy předání všech výše uvedených infrmací vůči SŽDC, s.., která zajistí vyhlášení celkvéh rzsahu dpravy na síti. Nezbytnu sučástí činnstí je také zajištění distribuce infrmací plánu dpravy statním prvzním jedntkám dpravce. Vlastní prces pak prbíhá pravidelně v daných peridách s tím, že lze limitně hvřit neustálém kntinuálním prcesu. Výše uvedené dchylky jsu případy: a) zavádění nvých (dklnvých) tras (výluky, nehdy, mimřádné událsti), b) zavádění nvých tras pr mimřádné vlaky (nstalgické, supravu vlaky, lkmtivní vlaky, tzv. chartervé vlaky) apd. c) rušení tras v důsledku mimřádnstí. 2
Prces hspdaření s vlakvými náležitstmi, jak jedna z dalších základních činnstí dispečerskéh aparátu železničníh sbníh dpravce, zahrnuje činnsti týkající se hspdaření: a) s hnacími vzidly, b) s přípjnými vzy (sbními vzy), c) s jedntkami a supravami, d) s lkmtivním a vlakvým dprvdem. Cílem tét činnsti je: a) nasazvání hnacích vzidel, přípjných vzů, jedntek a vlakvéh dprvdu na základě směnvéh a základníh plánu sbní dpravy, b) sledvání a ddržvání pevných bratů turnusvých hnacích vzidel, přípjných vzů, jedntek a vlakvéh dprvdu, c) nasazení hnacích vzidel, přípjných vzů, jedntek a vlakvéh dprvdu na základě pžadavků d dispečerskéh perativníh řízení; d) dstranění nedůvdněných jízd supravvých vlaků, zejména prtisměrných a režijních jízd, e) urychlené přistavení náhradních hnacích vzidel, přípjných vzů, jedntek pr zajištění jízdy vlaků, v případě pruchy některéh z uvedených dpravních prstředků, f) sledvání pracvní dby lkmtivníh a vlakvéh dprvdu. 1.1.2 Prces dispzice k jízdě vlaků, krekce dchylek, prgnózvání dpravní situace Jedná se suhrn činnstí spčívající v kmunikaci dispečinku dpravce při řešení situací dlišných d vyhlašvanéh plánu dpravy především s dispečinkem manažera infrastruktury (dále jen MI), a t na základě bdržené prgnózy dalšíh vývje jízd vlaků a kmunikace s statními dpravci neb s dispečinky IDS či jiných bjednatelů. Obecně se jedná tyt činnsti: a) kmunikaci s dispečinkem MI týkající se předávání pžadavků hledně jízd vlaků, neplánvaných pbytů vlaků a jiných dlišnstí z důvdů pžadavků dpravce a t dle pravidel a definvaných pstupů, b) udělvání dispzic pr řízení sledů vlaků MI dle definvanéh rzhraní a definvaných pravidel, c) kmunikaci s dispečinkem IDS a statními dpravci dle definvaných pravidel a pstupů, d) kmunikaci s vlakvým dprvdem prvedených krekcích, e) řešení návaznsti přípjů a spjů v případě nepravidelnstí (zpždění některéh z vlaků neb dpravních prstředků jiných dpravců v rámci IDS) ve vazbě na cestující, 3
f) prgnózvání dalšíh vývje dpravní situace (viz brázek 2). Vstupní infrmace Činnst Výstupy DISPOZICE / INFORMACE OD DISPEČINKU MI AKTUÁLNÍ ZPOŽDĚNÍ INFORMACE Z VLAKU (d vlak. dprvdu) PROGNÓZA VÝVOJE DOPRAVNÍ SITUACE ZOBRAZENÍ KONFLIKTNÍCH UDÁLOSTÍ / BODŮ MODELOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ NÁVRH NA OPATŘENÍ KOMUNIKACE S DISPEČINKEM MI ROZHODNUTÍ O ŘEŠENÍ DISPOZICE PRO ŘEŠENÍ SITUACE DISPEČINKU MI DISPOZICE PRO ZAMĚSTNANCE DOPRAVCE (vlak. dprvd, strjveducí..) DISPOZICE PRO CESTUJÍCÍ SMLUVNÍ POŽADAVKY KVALITY (d bjednatelů) Obrázek 2: vnitřní blkvé schéma činnsti prgnózvání; [4] Velmi důležitu skutečnstí, legislativně však řešenu puze částečně, je vztah a kmunikace prvzníh dispečinku železničníh sbníh dpravce s statními železničními dpravci a t především za účelem splupráce a vzájemné pmci při řešení a dstraňvání prvzních dchylek s cílem minimalizace dpadů vůči cestujícím. 1.1.3 Prces řízení infrmací (kmunikace) se zákazníky Prces kmunikace se zákazníky je jeden z klíčvých prcesů. Cílem činnstí je: pskytvání aktuálních infrmací jízdě vlaků a změnách jízd (vč. pskytvaných služeb) pr cestující, aktuální zjišťvání pžadavků d zákazníků pr zajištění pžadavků na přestupvé vazby. 1.1.4 Prces analýzy a vyhdncvání Důležitu činnstí dispečerskéh aparátu železničníh sbníh dpravce je i prces vztahující se ke kntrle, sestavvání analýz a vyhdncvání pdkladů pr zpracvání výkazů pr bjednatele výknů. Zpravidla se jedná vyhdncvání: a) prvádění rzbrů plnění základníh a směnvéh plánu, příčin dchylek, b) zajištění včasnsti řešení mimřádných událstí, c) plnění perativních a dalších úklů, d) hdncení vlastníh prvzu sbní dpravy v rámci denníh, měsíčníh, rčníh hdncení, 4
e) zpracvání pdkladů pr zpracvání výkazů předkládaných bjednatelům výknů. 2. Operativní řízení u ČD, a.s. 2.1. Histrie Činnst perativníh řízení v sbní dpravě byla vyknávána až d rku 2006 prstřednictvím dispečinku tehdejšíh řízení prvzu a výpravčími v jedntlivých stanicích. Činnst nebyla příliš krdinvána, nebyla jakákliv pdpra infrmačními systémy. Tent stav začal být v dbě zesilujícíh prvzu v sbní dpravě a nutnsti integrace reginální dpravy nedstačující. Další argument, který ke změně přispěl, byla evrpská legislativa. Ta pžadvala d jisté míry ddělit činnsti prvzvatele dráhy a dpravce. Na některých evrpských železničních správách se dispečinky sbní dpravy začaly zřizvat (DB, ÖBB, ZSSK). Činnst dispečinku sbní dpravy na Českých drahách byla zapčata v lednu 2006. Při vzniku dispečinku sbní dpravy byl zvlen pstupné přebírání činnstí a pravmcí d tehdejšíh řízení prvzu. Na samém pčátku byl tedy dispečink sbní dpravy puze pr vlaky dálkvé dpravy. Byl bsazen puze jedním dispečerem na směně a jen 12 hdin denně. Na starst měl puze mezený kruh pvinnstí. P stránce pdpry infrmačními systémy byl vybaven velmi slabě pracval s prgramvu výbavu tehdejšíh řízení prvzu, neb s veřejně dstupnými aplikacemi. P prvních třech měsících prvzu byl dispečink bsazen již p celých 24 hdin a pčet pravmcí se rzšiřval. Dalším významným krkem byl zalžení dispečinku reginální dpravy pr blast jižní Mravy v únru 2007. Organizačně bě pracviště patřila k jinému vedení, jejich činnst na pčátku nebyla jakkliv prvázaná a krdinvaná. V průběhu rku 2007 se pak připravvala kncepce dalšíh rzvje perativníh řízení sbní dpravy na ČD. Tt snažení vyústil tím, že pčátkem rku 2008 se zřídila další dvě pracviště pr reginální dpravu, aby byla pkryta celá síť. Dále ve druhé plvině rku 2008 byla všechna pracviště psílena a převzaty zbývající pravmci a dispečink začal být nezávislý. Všechna nvá i dsavadní pracviště dispečinku byla rganizačně prpjena a byla nastavena vzájemná splupráce. K dalším dílčím persnálním psilám dšl v letech 2013 a 2015. T suvisel s přebíráním dalších pvinnstí, které na dispečink pstupně přecházely. Od plviny rku 2013 je dispečink vybaven infrmačním systémem DISOD. Ten dispečinku pmáhá sdružvat infrmace reálném prvzu, zajišťvat perativní řízení a kmunikvat s vybranými zaměstnanci, kteří se pdílejí na perativním řízení. 5
2.2. Dekmpzice uspřádání dpvědnsti V sučasnsti má dispečink sbní dpravy ČD a.s. celkem 4 pracviště 3 pr reginální dpravu (Brn, Praha, Plzeň) a jedn pracviště pr dálkvu dpravu. V denní dbě pracuje na všech pracvištích dispečinku celkem 16 dispečerek či dispečerů, v nční dbě pak dchází k zeslabení až na 11. Pracviště pr reginální dpravu mají přidělené knkrétní traťvé úseky, na kterých se zabývají perativním řízením vlaků kategrií Sp a Os. Každý z bvdů reginálníh dispečinku je ještě interně rzdělen na dvě části, cž je prveden především kvůli snadnější dstupnsti dispečinku pr zaměstnance z prvzu a částečně také kvůli rganizaci práce (viz brázek). Obvdy reginálních dispečinků jsu stanveny především s hledem k linkám vlaků tedy aby na jedné lince vlaků nedcházel k dělení bvdů. ČD v dnešních dnech za 24 hdin vypraví téměř 7 000 vlaků reginální dpravy ve všech krajích ČR. Pracviště dispečinku pr dálkvu dpravu (vlaky kategrií EC, rj, SC, IC, EN, Ex, Rx a R) je jedn a tt pracviště není dělen d žádných bvdů, dispečeři pracují nad celu sítí vlaků dálkvé dpravy v České republice. Vlaků dálkvé dpravy je vypravván denně cca 550 570, dělí se d 28 linek a 7 z nich je mezinárdních. Dispečink pracuje na perativním řízení dstává pdklady d statních jedntek zabývajících se přípravu jízdníh řádu a krátkdbým plánváním. Základním plánem je pdklad, který stanvuje jízdní řád vlaků a plán pr jedntlivé bjekty a persnál na vlaku. Základní plán je v rámci tzv. fáze krátkdbéh plánvání upravván a přizpůsbván všem klnstem na knkrétní den, které d prvzu vlaků sbní dpravy zasahují. Lze tedy říci, že v případě sbní dpravy je vše připraven dpředu a perativní řízení reaguje až na klnsti, které se právě staly. Z dispečinku je rganizván vše tak, aby byl mžné se k základnímu, neb krátkdbému plánu vrátit. Tent plán d ČD čekávají nejen všichni cestující, bjednatelé, ale i vlastní zaměstnanci každý v dpvídající frmě. Z údajů vzniklých p perativním řízení následně vycházejí veškerá hdncení prvzu (eknmická, prvzní, zákaznická), případně i zpětné vazby pr základní či krátkdbý plán. 2.3. Činnsti a prcesy perativníh řízení Dispečink ČD, a. s. se v rámci perativníh řízení zabývá především něklika základními činnstmi. Pracuje s trasami vlaků dpravce ČD a prvádí d nich perativní úpravy jde zejména : zavádění vlaků, dříkání (částečné, či úplné) a dklny, práci s náležitstmi, tedy krdinuje, či přím řídí nasazení hnacích vzidel, jedntek, mtrvých a sbních vzů v prvzu. 6
Jedná se práci nejen s vlastní techniku, ale i s techniku všech partnerů, se kterými ČD splupracují. S tím suvisí i krdinace nasazení persnálu na vlaku tedy strjveducích a vlakvých čet. Na dispečinku se také pr jedntlivé dvjice vlaků psuzuje ddržení přípjvých vazeb v jedntlivých stanicích. Pkud je ptřeba čekací dbu upravit (prdlužit, zkrátit, či řešit prvážení skupin přímých vzů), pak se tt řeší pr každý jedntlivý případ individuálně a čerpají se aktuální infrmace d vlakvých čet. S tímt suvisí i zajišťvání mimřádných zastavení vlaků, neb výjimky z tarifníh dbavení a dchylky v rezervacích. Další zásadní pvinnstí je i zajišťvání a krdinace perativní náhradní autbusvé dpravy jde tedy náhradní dpravu, jejíž ptřeba vzniká z důvdu závad na infrastruktuře, či železničních vzidlech. Plánvaná náhradní dprava se zajišťuje na jiných rganizačních jedntkách v rámci přípravy krátkdbéh plánu. Infrmace mimřádnstech, které mají větší dpad na cestující, dispečink distribuuje cestujícím a zaměstnancům ČD. Jde t, aby infrmace tm, že dchází či djde k dchylkám v sbní dpravě, věděl c nejširší kruh zaměstnanců a cestujících. Jen tak mají patření větší účinek a je mžné se na ně lépe připravit. Další specifické úkly mhu vyplývat z různých krizvých situací, jak jsu přírdní katastrfy, různé stupně hržení státu, či závady jaderných elektráren v takvých případech dispečink vyknává specifické úkly. Obrázek 3: mapa bvdů reginálních dispečinků; zdrj: ČD 7
Dispečeři ČD při své činnsti splupracují s vybranými zástupci jiných prvzních jedntek a slžek a zástupci statních partnerů. Jde zejména splupráci se SŽDC (dispečink, případně nižší článek řízení prvzu). Od dispečerskéh řízení SŽDC dispečink ČD čerpá infrmace mimřádnstech a nepravidelnstech a pačně sděluje návrhy a pkyny, kterými chce uvedené situace řešit. Dispečink velmi úzce splupracuje s persnálem na vlacích tedy se strjveducími a vlakvými četami. Jednak jde příjem infrmací, ale také pkyny k řešení pr tyt zaměstnance. Další velmi čilá splupráce se dehrává se strjmistry v depech (krdinace nasazení lkmtiv a strjveducích), s dzrčími prvzu v depech (nasazení vzů, příprava vlaků) a kmandujícími (krdinace nasazení vlakvých čet). Z dalších je třeba zmínit i Centrální zákaznický servis, který s dispečinkem splupracuje na řešení přepravních dchylek, rezervací a dbavení. Z externích partnerů je třeba zmínit splupráci s autbusvými dpravci, s nimiž dispečink zajišťuje perativní náhradní autbusvu dpravu. Velmi důležitá splupráce je s dispečinky zahraničních partnerských dpravců. Přímu splupráci máme s 11 dispečinky zahraničních dpravců. Ti přebírají rli dpravce, pkud vlak jede v zahraničí. My zase vyknáváme rli dpravce v ČR i v případě, že využíváme vzidla i persnál našeh partnera. Další partnerské dpravce máme i v ČR, zde si za určitých situací smluvně půjčujeme a napak pskytujeme lkmtivy a strjveducí. Partnery pr dispečink ČD jsu i dispečerská pracviště krdinátrů reginální dpravy (KORDIS, ROPID, KORID LK). S nimi se řeší návaznsti mezi železniční a návaznu příměstsku dpravu, případně využíváme autbusy, či linky veřejné dpravy k náhradě vlaků ČD. Dispečink je zapjen také d splupráce se slžkami IZS, zejména má velmi dbru splupráci s Hasičsku záchrannu službu a Plicií ČR. Splupracujeme také s dispečinky servisních firem, tedy s firmami, které ve vlacích ČD pskytují služby ve speciálních vzech (lehátkvé, lůžkvé, restaurační). 3. Infrmační pdpra pr perativní řízení železničníh sbníh dpravce Klíčvu úlhu pr blast perativníh řízení plní kvalitní infrmační systém, jehž úlhu je zajistit pdpru pr výše ppsané činnsti. Jeh hlavní funkcí je pak pskytvat ptřebné infrmace v pžadvaných vizuálních zbrazeních, k tmu zajistit prezentaci a přizvaní ptřebných údajů, sučasně umžnit přizvání dat při výknu činnstí dispečerskéh aparátu. Následující kapitla blíže specifikuje kmplexní infrmační systém ČD služící pr pdpru rzhdvání dispečerů železničníh sbníh dpravce. 8
3.1. Základní představení systému DISOD Tent kmplexní infrmační systém byl úspěšně nasazen d stréh prvzu v červenci rku 2013 p dvuletém vývji. Od té dby je nadále rzvíjen a dplňván nvé funkcinality, a t jednak na základě dalších pžadavků a ptřeb, které dispečeři splečnsti ČD, a. s. mají, a dále z důvdu pžadvaných legislativních úprav upravujících pdmínky na železničním dpravním trhu EU (implementace pravidel a principů dle směrnic TSI TAP [1] a TSI TAF [2]). Obecně lze knstatvat, že vlastní systém pdpruje hlavní činnsti dispečerů. Jedná se především pdpru při: plánvání rzsahu dpravy, mnitringu dpravní situace vztahující se k jízdám vlaků a jedntlivým bjektům na vlacích (lkmtivy, supravy, vzy, lkmtivní a vlakvý dprvd), řízení sledvaných bjektů (lkmtivy, supravy, lkmtivní a vlakvý persnál) a prvádění perativních změn, které dispečeři dpravce vyknávají, minimalizaci prvzních dchylek jízd vlaků dpadajících na cestující veřejnst (ddržení a zajištění přípjů a dpravních návaznstí), řešení prvzních dchylek týkajících se hnacích vzidel, vzů, suprav neb vlakvéh dprvdu, hdncení směn dispečerů. Mezi základní funkčnsti systému tak patří: pdpra při přípravě infrmací a pdkladů pr sestavu prvzníh plánu, pskytvání n-line přehledů aktuální plze, phybech a důvdech případnéh zpždění vlaků, včetně pskytvání infrmací prgnóze dpravní situace, pskytvání infrmací výlukách a mezeních železniční infrastruktury získávané z IS SŽDC, pskytvání infrmací vztahujících se k lkmtivnímu a vlakvému dprvdu (kntakty na strjveducí, vlakvé čety), zajištění pžadvané datvé kmunikace s prvzními IS SŽDC služícími pr plánvání, perativní řízení a infrmvání mezeních na železniční infrastruktuře, ptřebná přímá datvá kmunikace s statními prvzními infrmačními systémy ČD. Sučástí vlastníh řešení je také: využívání infrmací phybu vzů a lkmtiv z GPS jedntek lkmtiv a vzů, vytváření sestav jízdách vlaků a plnění kvality dat pr tvrbu pdkladů a sestav pr hdncení plnění smluv pr bjednatele dpravy, jednsměrná neb bustranná datvá kmunikace s prvzvateli dispečerských systémů vybraných integrvaných dpravních systémů 9
(IDS) umžňující krdinaci přestupů mezi vlaky ČD a statními systémy veřejné dpravy, přímá datvá kmunikace s jinými dpravci (např. Železniční splečnsti Slvensk, a. s.), přímá datvá kmunikace s vlakvým persnálem přím na vlacích ČD a t při řešení vzniklých prvzních situací vyžadujících přímu kmunikaci dispečerů vlakvá četa prstřednictvím kmunikačníh mdulu a s využitím mbilní aplikace v chytrých mbilních telefnech vlakvých čet, přímá datvá kmunikace s Kntaktním zákaznickým centrem ČD služícím k pskytvání infrmací cestující veřejnsti, přímá datvá kmunikace s statními prvzními pracvišti, vč. skupiny rezervací. Výše zmíněné infrmace jsu pak pr ptřeby uživatelů (dispečerů) vizualizvány v grafiknvém, tabulkvém a mapvém zbrazení, viz následující brázky. Obrázek 4: ukázka tzv. grafiknvéh zbrazení IS DISOD 10
Obrázek 5: ukázka tabulkvéh zbrazení IS DISOD Obrázek 6: ukázka mapvéh zbrazení IS DISOD 3.2. Metdiky pužité při vývji systému DISOD Vlastní vývj infrmačníh systému prbíhal pdle principů prjektvéh managementu dle standardů ČD, a. s., vycházející z užívaných metdik dle standardů ISO ČSN 9001:2009. 11
Při vývji pak byla na straně řešitele systému uplatňvána metdika UML (Unified Mdeling Language) pmáhající při standardizvaném přístupu k řešení návrhu systému. Základem specifikace systému byl definvání klíčvých prcesů, pr jejichž pdpru IS služí (ukázka vybranéh prcesu viz brázek 7). Tyt prcesy pak byly detailně rzpracvány v detailní prcesní mapě pdle jedntlivých dílčích prcesů. Obrázek 7: schéma prcesů perativníh řízení; zdrj: [4] Další částí představující zadání pr vývj IS byla specifikace pžadavků na systém a t jak specifikace funkčních pžadavků, tak nefunkčních, tzv. technických (ukázka přehledu funkčních pžadavků viz brázek 8). 12
Obrázek 8: ukázka přehled funkčních pžadavků IS; zdrj: [4] V rámci realizace byl pak dalším krkem zpracvání tzv. UseCase mdelů/případů užití, které prezentují jedntlivé funkčnsti ve vazbách na aktéry (myšlen uživatele, příp. infrmační systémy) pdle jedntlivých funkčních celků, které musí systém zajišťvat (ukázka UseCase pr servervu část viz brázek 9). Pr tzv. namapvání a naplnění specifikvaných pžadavků na UseCase pak služí tzv. Treacebility matrix (dále jen RTM). 13
uc Server DISOD Server DISOD UCS_1 Obsluž start klienta UCS_3 Sestav data pr přesun v čase UCS_4 Sestav data pr dtaz UCS_2B_24.1 Odpvěď čísl vlaku UCS_2 Předej data předávky pracviště UCS_5 Operativně plánuj vlak «extend» UCS_2B_25.1 Odpvěd persnál na vlaku UCS_2B_24 Dtaz na výskyt vlakvé čety Systém Mbilní APP UCS_6 Prveď úkn s vlakem «extend» UCS_2B_25 Dtaz na bsazení vlaku persnálem Systém CMA/MDM UCS_7 Prveď úkn s lkmtiv u UCS_12 Zapracuj infrmaci rádiv ém systému HV «extend» Skupina systémů a služeb ŽBPS UCS_8 Prveď úkn s persnálem «extend» UCS_13 Odešli ntifikaci UCS_2A_21 Zapracuj infrmace tabuli stanice Systém Infrmační tabule SŽDC UCS_9 Operativně plánuj v ýkn lkmtiv y a persnálu UCS_14 Aktualizuj grafikn Dispečer, analyzátr UCS_10 Obsluhuj j iné pracviště «extend» «extend» UCS_15 Aktualizuj mezení infrastruktury Systém ISOŘ SŽDC UCS_18 Pracuj s KTZ UCS_19 Infrmuj j ízdě v laku (SQL dtaz d DB) UCS_11 Sprav uj chybnu infrmaci Systém EDO UCS_16 Aktualizuj železniční síť, becný číselník UCS_17 Aktualizuj specifický číselník UCS_20 Generuj pr APS bnv u pznání strj v educích Systém ESB (ČS,DOOD) Systém APS Obrázek 9: ukázka UseCase; zdrj: [4] Výsledkem analytických krků při vývji pak byl zpracvání Knceptuálníh datvéh mdelu, Lgickéh mdelu, Fyzickéh datvéh mdelu a Kmpnentníh mdelu. 3.3. Kmpnentní mdel systému Význam kmpnentní mdelu (viz brázek 10) spčívá v zachycení vztahů mezi systém DISOD a klními infrmačními systémy, které vůči vlastnímu systému DISOD vystupují jak zdrje a cíle jmenvaných infrmací, sučasně specifikuje bsah předávaných zpráv. 14
cmp Cmpnent Mdel IS SŽDC DOMIN -->DISOD data mezeních infrastruktury KADR -->DISOD identifikace žádsti (RIN) ------------------------------------,-------------------- DISOD -->KADR žádst ad-hc trasu ISOŘ --> DISOD kmenvá data, číselníky (číselník řad HV,..., číselník kmerčních druhů vlaků) směnvý plán (vlaky GVD, vč. ad-hc) jízda vlaků vč. narušení jízda vlaků v nájezdu z ciziny čekávaná plha vlaků akceptace/zamítnutí čekání/zastavení vlaku infrmace výlukách, VSDZ, PJ krátká textvá zpráva (KTZ) dstavení vlaku, rzbr vlaku za ČDC --------------------------------------------------------------------------------------------- DISOD -->ISOŘ žádst zajištění čekání vlaku /zastavení krátká textvá zpráva (KTZ) směnvý plán za vlaky ČD dstavení vlaku Infrmační tabule --> DISOD stanice vlak staniční klej nástupiště zpždění... DISOD -->APORT infrmace připravensti vlaku infrmace rzbru vlaku KANGO --> DISOD Seznam vlaků a JŘ KANGO DOMIN KADR ISOŘ APORT INFORMAČNÍ TABULE Externí IS DISOD --> HAFAS zprávy A21 ((2101, 2102) HAFAS CED IDS JMK --> DISOD pžadavek na čekání vlaku DISOD -->IDS plha vlaku KTZ (jen pr IDS JMK) suhlas / nesuhlas s pžadavkem na čekání vlaku (jen pr IDS JMK) IDS IS DISOD Ostatní IS ČD Centrální číselníkvý server Kmunikační brána ŽBPS APS EDO APD/HPV LgServ er Centrální číselníkvý server--> DISOD zstr - infrmace vybavensti a službách ve stanicích KB ŽBPS -->DISOD čísl HV č ísl vl aku datum, čas rychlst šířka, výška, plha (X, Y suřadnice) status jízdy vzidla rádivý systém, ve kterém je HV APS -->DISOD číselník zaměstanců LČ číselník vzidel (technické údaje k HV, PJ dmvskéh DKV) čísl přiřazenéh HV na výkn (čísl vlaku) běh HV druh výkhu HV přířazená LČ na turnus spjení na LČ turnus LČ druh výknu LČ statní infrmace k LČ (Pj, pznání tratí) ------------------------------------------------------ DISOD-->APS plha HV na vlaku, (dpravní bd změny, čas změny) infrmace HV cizích dpravců (přízení cizíh HV na vlak) změna stavu HV, technický prblém, pužitelnst spjení / rzpjení HV čísl HV debranéh z vlaku - běhu čísl HV přiřazenéh na vlak - d běhu druh výknu HV plha LČ (dpravní bd, čas změny,..) druh výknu LČ změna v nasazení LČ na výkn přiřazená LČ na výkn debraná LČ z výknu bnva pznání traní strjveducím EDO -->DISOD číselník zaměstnanců VČ přířazená VČ na turnus turnus VČ spjení na VČ druh výknu VČ (vlakveducí, průvdčí) a typ (Rg, ve službě) statní infrmace k VČ (RCVD) sumární dtaz na jízdu vlaků (dávkvě) ------------------------------------------------------ DISOD-->EDO infrmace jízdě vlaků APD/HPV-->DISOD rzbr vlaku připravenst vlaku k djezdu dpvěď na slžení pžadvanéh vlaku, kntakt na dprvd vlaku ------------------------------------------------------ DISOD--> APD/HP dtaz na slžení pžadvanéh vl aku infrmace ručním přízení zprávy Rzbr vlaku infrmace ručním přízení zprávy Připravenst vlaku k djezdu směnvý plán Lg Server-->DISOD věření uživatele, vrácení rle ------------------------------------ DISOD-->Lg Server žádst věření uživatel Obrázek 10: Kmpnentní mdel IS DISOD - 2. fáze prjektu; zdrj: [4] 3.4. Aplikační architektura systému Jednu z rzhdujících skutečnstí vlivňujících správnu funkčnst tht systému je také správná architektura systému. Zvlen byl mdel klient - server ve tříúrvňvé architektuře klient. Celkvá architektura je pak tvřena těmit prvky: Klient-desktp, který plní funkci prezentační, tj. vystavuje uživatelské rzhraní a zajišťuje i část aplikační lgiky. Pr dispečerská pracviště byl pužit tzv. tlustý desktp klient plně využívající mžnsti pracvní stanice. Webvý klient, který jak tenký web klient služí klientským pracvištím, která nejsu přímu sučástí dispečerskéh aparátu ČD, ale přest se 15
pdílí na řízení bjektů na vlacích, technickém zajištění jízdy vlaků neb se pdílí na zpracvání a hdncení plnění kvality JŘ. Kmunikační server, který zprstředkvává veškeru kmunikaci mezi systémem a klientem, mezi systémy navzájem i mezi klienty navzájem. Jeh význam spčívá ve schpnsti kpírvat ntifikační zprávu pr více klientů tzn., že jedna dávka dat z aplikačníh serveru se rzkpíruje pr všechny klienty a tím je zvýšena datvá prpustnst mezi aplikačním a kmunikačním serverem. Dále je kmunikační server určen k přepsílání pštvních zpráv mezi klienty bez zatížení aplikačníh serveru, Prvzní server, který zajišťuje činnsti suvisející s vlastní lgiku aplikace. Prvádí zpracvání příchzích infrmací, jejich zápis d databáze a generuje relevantní infrmace na klní systémy i ntifikace na vlastní klienty. Načítá data z databáze a pskytuje klientům jejich aktuální stav. Přijímá a dpvídá na uživatelské dtazy a dtazy z klních systémů, GPS server, který zajišťuje činnsti suvisející s přijímáním infrmací plze vlaku z GPS suřadnic. Server dále prvádí analýzu přijatých zpráv a prvnání s GPS suřadnicemi dpravních bdů z databáze DISOD. Archivní server zajišťuje činnst suvisející s přípravu a pskytváním histrických dat pr klientská pracviště. Ostatní prvky (Web server, Databázvý server, Mapvý server). Obrázek 11: aplikační architektura IS DISOD; zdrj: [4] 16
3.5. Hlavní výhdy implementvanéh řešení Mezi hlavní výhdy vyvinutéh systému lze pvažvat: - Zajištění ptřebné pdpry vyknávaných prcesů perativníh řízení, - Pskytvání n-line infrmací prvzní situaci v pžadvaných vizualizacích a zbrazeních, - mdularita, variabilita a tevřenst vůči dalšímu rzvji systému, - připravenst systému na plnění pvinnstí, které musí železniční dpravce splnit a zajistit ve vztahu ke standardizaci kmunikace dle principů a pravidel definvaných v TSI TAP [1] a TSI TAF [2] upravujících kmunikaci mezi dpravcem a manažerem infrastruktury [3]. Nezbytnu výhdu tht řešení je také fakt, že systém byl p celu dbu vyvíjen v úzké splupráci se zástupci hlavních kncvých uživatelů, tedy se zástupci dispečerů ČD, a. s, a díky tét skutečnsti lépe zhledňuje specifické pžadavky dispečerskéh aparátu ČD v rli sbníh dpravce, a je tak svu kvalitu plně srvnatelný v prvnání s jinými bdbnými řešeními v jiných evrpských zemích. 4. Další trendy a směry v blasti činnstí perativníh řízení Další trendy a směřvání v blasti perativníh řízení sbníh dpravce ukazují, že nadále bude nutné řešit dpady definvaných zásad, pravidel a principů vyplývajících z implementace TSI TAP [1] při výměně infrmací mezi dpravci a manažerem infrastruktury. Také bude pkračvat důležitst dstupnsti a kvality infrmací a dat jak sučásti prvzní datvé základny každéh železničníh sbníh dpravce. Tat data budu využívána: - jak zdrj dat pr rzhdvání a udělvání dispzic ve vztahu k jízdě vlaků a využití jedntlivých bjektů na vlacích (HV, vzy, supravy, lkmtivní a vlakvý dprvd), - při hdncení plnění kvality plánu dpravy pr interní hdncení, - jak pdklad pr plnění reprtů při prkazvání plnění kvality vůči bjednatelům dpravních výknů (MD ČR, jedntlivé kraje), - při prkazvání primárních důvdů zpždění vlaků ve vztahu ke zdůvdňvání zpždění vlaků (při implementaci systému bnusů/malusů), - při autmatizvaném pskytvání infrmací cestujícím a t jak přes standardní kmunikační cesty (web, call centrum, systém pr pskytvání infrmací mimřádnstech), tak přím d vlaků (integrace vybraných dat přím d infrmačních systémů ve vlacích). Vývj lze čekávat také v blasti dalšíh nastavení a určité kultivace pravidel mezi subjekty prvzujícími železniční sbní dpravu na dpravní infrastruktuře a t jak vzájemně mezi sebu, tak i ve vztahu k řízení sledů vlaků ze strany manažera 17
infrastruktury dpadající také d blasti perativníh řízení jak sučásti prvzníh řízení. Dalším sledvaným trendem je rzvj metdik v blasti tvrby zpřesňvání kvality predikce další dpravní situace ve vztahu k jízdě vlaků, kdy zlepšení tét blasti může celkvě pmci při rzhdvání a řešení vzniklých prvzních dchylek. 18
Literatura: [1] NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 technické specifikaci pr interperabilitu týkající se subsystému využití telematiky v sbní dpravě transevrpskéh železničníh systému ve smyslu Nařízení Kmise (EU) č.1273/2013 ze dne 6. prsince 2013. [2] NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prsince 2014 technické specifikaci pr interperabilitu týkající se subsystému využití telematiky v nákladní dpravě transevrpskéh železničníh systému [3] NEUSTADT, M: Stav implementace TSI TAP, vts čd č. 37/2014. [4] DANĚK, R., ČIŽINSKÝ, R: Analýza DISOD 1-3. etapa, 5/2015. Seznam zkratek: ČD (ČD, a.s.) České dráhy, akcivá splečnst ČR Česká republika DA Dispečerský aparát ČD DB Deutsche Bahn AG DISOD Dispečerský infrmační systém ČD DKV Dep klejvých vzidel GPS Glbal Psitining System GSM Grupe Spécial Mbile (glbální systém pr kmunikaci) GTN Grafick-technlgická nadstavba GVD Grafikn vlakvé dpravy HV Hnací vzidl (vzidla) HW Hardware IDS Integrvaný dpravní systém ISOŘ Infrmační systém pr perativní řízení IZ Infrmační zařízení pr cestující IZS Integrvaný záchranný systém JŘ Jízdní řád KORDIS KORDIS JMK, a.s. (rganizátr veřejné dpravy Jihmravskéh kraje) KORID LK KORID LK, spl. s r.. (rganizátr veřejné dpravy Libereckéh kraje MI Manažer infrastruktury MD ČR Ministerstv dpravy ČR ÖBB Österreichische Bundesbahnen AG ROPID Reginální rganizátr pražské integrvané dpravy, p.. SŽDC Správa železniční dpravní cesty, s.. SW Sftware UML Unified Mdeling Language TSI Technické specifikace interperability ŽDC Železniční dpravní cesta 19
Seznam brázků: Obrázek 1 rámcvé schéma činnstí dispečinku železničníh sbníh dpravce 2 Obrázek 2 vnitřní blkvé schéma činnsti prgnózvání; [4]... 4 Obrázek 3 mapa bvdů dpvědnsti DA ČD; zdrj: ČD... 7 Obrázek 4 ukázka tzv. grafiknvéh zbrazení IS DISOD...10 Obrázek 5 ukázka tabulkvéh zbrazení IS DISOD...11 Obrázek 6 ukázka mapvéh zbrazení IS DISOD...11 Obrázek 7 schéma prcesů perativníh řízení; zdrj: [3]...12 Obrázek 8 ukázka přehled funkčních pžadavků IS; zdrj: [3]...13 Obrázek 9 ukázka UseCase; zdrj: [3]...14 Obrázek 10 Kmpnentní mdel IS DISOD - 2. fáze prjektu; zdrj: [3]...15 Obrázek 11 aplikační architektura IS DISOD; zdrj: [3]...16 Praha, listpad 2018 Lektrvali: Ing. Luďka Hnulíkvá České dráhy, a.s. Michal Sklenář České dráhy, a.s. 20