Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s. Ing. arch. Zden4k Kindl IKP Consulting Engineers, s.r.o.

2z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 ZPRACOVATELÉ: + externí spolupracovníci Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s. Ing. arch. Zden4k Kindl IKP Consulting Engineers, s.r.o. Obsah: 1.1. Úvod... 4 1.2. Cíl studie... 4 1.3. Územní vymezení rozsahu 6ešené oblasti vn4jší a p6eshrani0ní vazby... 5 1.4. P6ehled aktuálních zpracovaných dokumentj pro sledovaný zám4r v0etn4 názorj, p6ístupj, koncepcí a obdobných realizovaných a p6ipravovaných koncepcí.... 5 1.4.1. Integrované dopravní systémy... 5 1.4.1.1. Systémový návrh IDS Jiho0eského kraje... 5 1.4.1.2. Rozvoj IDS v zahrani0í... 5 1.4.1.3. Rozvoj IDS v LR... 5 1.4.1.4. Controlling ve6ejné dopravy... 5 1.4.1.5. Rozvojové principy informa0ních vazeb ve ve6ejné doprav4... 5 1.4.1.6. Mízení operativy... 5 1.4.1.7. Odbavovaní cestujících... 5 1.4. 2. Studie Zlepšení infrastruktury železni0ních tratích PlzePského kraje-leský les a Pošumaví... 5 1.4.2.1. Základní p6ístup k 6ešení:... 5 1.4.2.2. Atributy pro zabezpe0ení interoperability techniky v regionální úrovni... 5 1.4.2.3. Základní technické podmínky ISZ vedlejších tratí... 5 1.4.2.4. Rozsah zabezpe0ení... 5 1.4.2.5. Varianty realizace radiobloku... 5 1.4.2.6. Mimo6ádnosti obsluhy... 5 1.4.2.7. Vazby na ostatní zabezpe0ovací za6ízení... 5 1.4.2.8. Systém datové komunikace po pevném vedení... 5 1.4.2.9. Funk0ní požadavky na 6ešení trasového stav4dla... 5 1.4.2.10. Po0íta0ové jádro elektronického stav4dla... 5 1.4.2.11. Shrnutí... 5 1.4.3. Regiotram NISA... 5 1.5. Analýza sou0asného stavu... 5 1.5.1.Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jiho0eském kraji... 5 1.5.1.1. Kvalifikace p6estupových uzlj... 5 1.5.1.2. Interval obsluhy... 5 1.5.1.3. Inovace tratí... 5 1.5.1.4. Ve vztahu k 6ešení vozového parku:... 5 1.5.1.5 Ve vztahu k elektrické trakci... 5 1.5.1.6. Vztah k p6eprav4 zboží... 5 1.5.1.7. Vztah k IDS... 5 1.5.2 Systémový návrh Integrovaného dopravního systému Jiho0eského kraje... 5 1.5.2.1. Oblast organiza0ní... 5 1.5.2.2. Oblast technická... 5 1.5.2.3. Ostatní oblasti... 5

3z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 1.5.3. Analýza dot0ených tratí... 5 1.5.3.1. Oblast organiza0ní... 5 1.5.3.2. Oblast technická... 5 1.5.3.3. Rizika stavební charakteristiky tratí... 5 1.5.3.4. Rizika technického vybavení tratí... 5 1.5.3.4. Stávající GVD... 5 1.5.3.5. Návrh GVD spole0ného podniku LD-Jihotrans... 5 1.5.4. Ostatní atributy... 5 1.5.4.1. Cykloturistika... 5 1.5.4.2. Cyklotrans... 5 1.5.4.3. P6eshrani0ní autobusová doprava... 5 1.5.4.4. Legislativní nástroje oživení... 5 1.5.4.5. Koncepce regionální dopravy na území Bavorska Bayern-Takt + taktová doprava na síti ÖBB... 5 1.5.4.6. Taktová doprava dálkových spojj v LR... 5 1.5.5. Návrh harmonogramj a jejich nápln4... 5 1.6. Analýza nákladj a p6ínosj(cost- Benefit Analysis)... 5 1.6.1. Osnova záv4re0né zprávy... 5 1.6.2. P6íklady vyjád6ení p6ínosj a nákladj... 5 1.6.2.1. P6ínosy... 5 1.6.2.2. Náklady... 5 1.6.3. Shrnutí... 5 Rejstík použitých pojm a zkratek v textu neuvedených... 5 Související projekty výzkumu a vývoje MD R... 5 P íloha. 1 P íloha. 2 P edbžný harmonogram akcí Schéma ešené oblasti, akce a realizaní horizonty

4z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 1.1. Úvod Základním úkolem studie je systémov4 6ešit problematiku spojenou s p6ípravou a realizací investi0ní výstavby pro rozvoj kolejové dopravy v oblasti Šumavy a podmínkami jejího budoucího provozování. V tomto sm4ru navazuje na výstupy projektu A 1/12-1 Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jiho0eském kraji. Studie posuzuje podmínky, p6ínosy a rizika navrhovaných investi0ních akcí, stanovuje rámcový 0asový plán jejich etapizace, p6ípravy a realizace a možné modely jejich financování. Ve vztahu k budoucímu provozu bude v rámci organiza0ního projektu modelovat možnosti dopravní obslužnosti území v 6ešené oblasti v návaznosti na výstupy projektu A 1/3 Optimalizace dopravní obslužnosti Jiho0eského kraje, v0etn4 zapojení subsystému do budoucího celokrajského IDS. Záv4re0ná doporu0ení budou obsahovat návrh dalšího postupu pro p6ípravnou, realiza0ní a provozní 0ást systému regionální dopravy v oblasti Šumavy. Studie navazuje na zpracovaný krajský projekt A 1/12 Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jiho0eském kraji podprojekt A 1/12-1 Zpracování návrhu rozvoje kolejové dopravy v p6íhrani0ní oblasti Šumavy a vychází z díl0ích záv4rj pro 6ešené území nazvaných pracovn4 Šumavské elektrické dráhy a ABC NET. Dále navazuje na pracovní výstupy projektu A 1/12-3 Vyhledávací studie trasy železni0ní trat4 Leské Bud4jovice státní hranice (Linz) ve vztahu k využití této trat4 pro regionální dopravu. Záv4ry studie budou obsahovat základní podmínky pro organizaci p6ípravy výstavby, realizaci a provozování systému kolejové dopravy v kontextu budoucího za0len4ní do IDS Jiho0eského kraje a s p6eshrani0ní návazností na sousední regiony Horního Rakouska a Dolního Bavorska. Studie doporu0í další postup sm46ující k realizaci uvedených zám4rj. 1.2. Cíl studie Cílem studie je na základ4 provedené analýzy, posouzení p6ínosj a rizik stanovit omezující podmínky a p6edložit samospráv4 Jiho0eského kraje návrh dalšího postupu sm46ujícího k realizaci zám4rj obsažených v Programu rozvoje územního obvodu Jiho0eského kraje ve vztahu k rozvoji kolejové dopravy v 6ešené oblasti Šumavy. Výstup bude sloužit jako podklad

5z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 pro stanovení dalšího postupu 6ízení projektu, zajišt4ní koordina0ní a inženýrské 0innosti p6i p6íprav4 výstavby a modernizace kolejové infrastruktury v oblasti Šumavy a organizace jejího budoucího provozování. 1.3. Územní vymezení rozsahu ešené oblasti vnjší a peshrani!ní vazby Mešeným územím pro pot6eby této studie se rozumí území okresj Leské Bud4jovice, Leský Krumlov, Prachatice a Strakonice vymezené železni0ními trat4mi Leské Bud4jovice - Horní Dvo6išt4 státní hranice (celostátní tras 0. 196) a Leské Bud4jovice Strakonice (celostátní tras 0. 190). Zahrnuje sou0asnou železni0ní infrastrukturu na tratích 0. 194, 195, 197, 198 (0íslování dle TraSových jízdních 6ádJ LD). Do systému železni0ní dopravy v návrhovém období budou zasahovat následující vn4jší vazby projekty a zám4ry: výstavba IV. tranzitního železni0ního koridoru v úseku Praha - Leské Bud4jovice (výstavba do roku 2010) a Leské Bud4jovice - st.hranice - Linz (výstavba do roku 2016) zlepšení infrastruktury tratí Leské Bud4jovice - Volary, Rybník - Lipno nad Vltavou, Lerný K6íž - Nové Údolí, Lí0enice - Volary a Strakonice - Volary a integrace systému s využitím t4chto regionálních drah napojení navrženého regionálního systému lehké kolejové dopravy Šumavské elektrické dráhy na dálkovou a mezistátní dopravu. Ze zám4rj p6eshrani0ního rozsahu je t6eba respektovat, p6ípadn4 koordinovat: zám4ry rakouské strany pro modernizaci úseku Linz - Summerau st.hr., resp. Linz Leské Bud4jovice. zám4ry bavorské strany pro revitalizaci železni0ní trat4 Volary - Nové Údolí na n4meckém území. vazba Dolní Bavorsko LR - Horní Rakousko (ABC NET) možnosti zapojení systému do Bavorského taktu resp. Hornorakouského taktu (Summerauerbahn).

6z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 Mešené území je po svém obvodu napojeno na okolí následujícími dopravními cestami (uvedeny vazby významné pro rozvoj ŠED, zejména spojení mezi regiony a p6eshrani0ní vazby): sm4r: Vimperk Stachy, Sušice Kvilda Sušice Strážný Philippsreut, Freyung Nové Údolí Haidmühle Horní Planá, Zad. Zvonková Hochficht Dolní Vltavice - Kyselov Aigen Jasánky Sankt Oswald P6ední VýtoP Guglwald Vyšší Brod, Studánky Weigetschag Rybník Horní Dvo6išt4 - Linz region, druh spojení: PlzePský kraj, silni0ní spojení (II/145) PlzePský kraj, silni0ní spojení (II/169) Bavorsko, silni0ní spojení (I/4) Bavorsko, návrh obnovy železnice Hor. Rakousko, návrh ekobus, výhled železnice Hor. Rakousko, p4ší a cykloturistika Hor. Rakousko, p4ší a cykloturistika Hor. Rakousko, omezené silni0ní a turistické Hor. Rakousko, silni0ní spojení (II/161) Hor. Rakousko, železnice, budoucí TŽK Dolní Dvo6išt4 Wullowitz - Linz Hor. Rakousko, silnice (I/3, budoucí R3) Leské Bud4jovice Tábor Praha LR, silnice (I/3, budoucí D3) Leské Bud4jovice Tábor Praha Leské Bud4jovice T6eboP J. Hradec LR, železnice (0. 220, budoucí IV. TŽK) LR, silnice (I/34) Leské Bud4jovice Leské Velenice LR, silnice (II/156), železnice (0. 199) Protivín Písek (- PlzeP) LR, silnice (I/20), železnice (0. 201) Strakonice P6íbram Praha LR, silnice (I/4), železnice (0. 203) Strakonice PlzeP LR, železnice (0. 190) Strakonice Klatovy LR, silnice (I/22)

7z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 1.4. Pehled aktuálních zpracovaných dokument( pro sledovaný zámr v!etn názor(, pístup(, koncepcí a obdobných realizovaných a pipravovaných koncepcí. Pro stanovení základních atributj 6ešení v návrhové 0ásti Studie organiza0n4-technické a investi0ní p6ípravy rozvoje kolejové dopravy v p6íhrani0ní oblasti Šumavy, je nutno zabezpe0it stru0nou analýzu tématicky souvisejících aktuálních dokumentj. Jednotlivé analýzy budou tématicky rozd4leny do oblastí technické, technologické, ale i 0asové. 1.4.1. Integrované dopravní systémy Rozvoj ve6ejné dopravy je základním úkolem státní správy a územní samosprávy p6i zabezpe0ení dopravní obslužnosti území na principech udržitelného rozvoje dopravy. Základní podmínkou zvýšení atraktivity ve6ejné dopravy, je nutnost vzájemných vazeb jednotlivých spojj a linek všech dopravních prost6edkj dopravcj ve všech dopravních módech. Proto lze sledovat u nás i v zahrani0í snahu o rozvoj tak zvaných integrovaných dopravních systémj (dále IDS). Integrovaná doprava se bezproblémov4 rozvijí v rámci m4stských aglomerací, ale snahou je obsluhovat velká území, zpravidla v hranicích krajj. Vyvstává nutnost celý dopravní systém kraje efektivn4 plánovat, dohlížet, ale i 6ídit.

8z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 Železni0ní doprava je a bude nedílnou sou0ástí dopravního systému kraje, je a bude nedílnou sou0ástí budoucího integrovaného systému kraje. Plánování, organizace a 6ízení IDS má ve své podstat4 vliv na rozvoj, modernizaci p6ípadn4 rekonstrukci dopravní infrastruktury. Podrobný rozklad p6edpokládaného rozvoje IDS Jiho0eského kraje ur0í základní atributy p6ístupu v návrhové 0ásti. Dopravní proces je dnes podporován aplikacemi, subsystémy a systémy s inteligencí. Inteligentní dopravní systémy a služby (Inteligent Transports Systems) podporují 0innost organizací a institucí celého dopravn4 p6epravního 6et4zce 1 a také organizací a institucí s dopravou p6ímo 0i nep6ímo spojených 2. Inteligentní dopravní systémy a služby (ITS), založené na práci s informacemi, poskytnou i služby výrazn4 podporující rozvoj systémj ve6ejné dopravy. Rozsah pjsobnosti, množství dopravcj, zpjsob organizace IDS, organizace 6ízení u jednotlivých dopravcj, množství dalších organizací p6ímo a nep6ímo zú0astn4ných v procesu ve6ejné dopravy, jsou rizikové faktory systematicky efektivn4 rozvíjených služeb dopravní telematiky integrovaným dopravním systémjm obsluhující velká území. U nás i v zahrani0í se stále 0ast4ji používá nový pojem CONTROLLING ve6ejné dopravy. Vlastní rozklad zam46ení a cílj controllingu ve6ejné dopravy výrazn4 ovlivní vlastní technické a technologické 6ešení tratí ve vymezené oblasti. 1.4.1.1. Systémový návrh IDS Jihoeského kraje Materiál s názvem Systémový návrh IDS Jiho0eského kraje je II. 0ástí Projektu optimalizace dopravní obslužnosti Jiho0eského kraje. Materiál na základ4 základních argumentj zdjvodpuje vznik IDS Jiho0eského kraje, vznik koordinátora, nástrojj podpory 0innosti koordinátora v oblasti organizace, zpjsobu odbavování, technologie a financování. Z hlediska cílj Studie organiza0n4-technické a investi0ní p6ípravy rozvoje kolejové dopravy je však materiál strukturován v obecné rovin4. Proto je nutno stru0n4 p6iblížit rozvoj IDS u nás i v zahrani0ní. 1.4.1.2. Rozvoj IDS v zahranií Integrované dopravní systémy jsou v zahrani0í pln4 rozvinuty nebo rozvíjeny v rámci m4stských aglomerací. Pro podporu dopravní obslužnosti velkých území jsou v zahrani0í, zejména v n4mecky hovo6ících zemích, rozvíjeny služby integrovaných dopravních systémj

9z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 ve6ejné dopravy tak zvaných dopravních svaz (ZVV Zürcher Verkehrsverbund). U nás jsou tyto systému nazývány IDS zpravidla 6ízené 0inností koordinátora IDS. Koncepce fungování zahrani0ního dopravního svazu ukazuje následující principiální obrázek. Poptávka po doprav Samosprávné orgány (spolkové zem4, okresy,obce) Nabídka dopravy Dopravci (provozovatelé ve6ejné hromadné dopravy) Dopravní svaz Dopravní svaz je zodpovdný za p epravní výkony, respektive kvantitativní ukazatele p epravy a výši tržeb. Dopravní svaz a jeho spoleníci rozhodují o organizaci dopravních výkon, a o výši a struktu e jízdného. Obr.1. Koncepce fungování dopravního svazu Rozsah pjsobnosti IDS v krajské úrovni v cílovém stavu p6esahuje svou velikostí doposud obsluhovaná území zahrani0ními dopravními svazy. Nejblíže rozsahem pjsobnosti je dopravní svaz pjsobící v curyšské oblasti. Vlastní controlling 3 0innosti v dopravním svazu je sm46ován, tak jak plyne z obr. 1, do spln4ní kvalitativních ukazatelj služeb a sb4ru podkladj pro plánovací úrovep 0innosti. Za spln4ní kvalitativních ukazatelj jako je nap6íklad garance p6estupj, dodržení jízdní doby jsou v systému zodpov4dní jednotliví dopravci. Povinnost, v0etn4 sankcí je zdjrazn4na smlouvou. Je výrazn4 rozvíjen controlling v plánovací úrovni. V oblasti operativn4-dispozi0ního, respektive základního 6ízení, v zahrani0í doposud nebylo pln4 realizováno jednotné dispe0erské 6ízení integrovaného dopravního systému. Problémy se 6eší p6ímou vazbou mezi dispe0inky jednotlivých dopravcj. P6echod na jednotné dispe0erské 6ízení v rámci jednoho integrovaného systému je ve výstavb4 v curyšském dopravním svazu. Ve výstavb4 je jednotná informa0ní centrála pro celou oblast IDS, jejíž 1 dopravní cesta, dopravní prost6edek, dopravní proces, p6epravní proces, zboží, cestující 2 policie, banky, hasi0i, státní správa a územní samospráva 3 Systémy 6ízení

10z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 cílem je zabezpe0ení informovanosti cestujících o celé oblasti v p ípad zpoždní a poruch systému ve ejné dopravy. Obecn4 lze konstatovat, že se hledají vzájemné pravomoci mezi dispe0inky. Klí0ovou informací základního 6ízení, zajišsující ve své podstat4 garanci návazností v technických systémech podpory 6ízení v rámci pjsobnosti dopravních svazj, je sledování aktuální polohy dopravních prost edk,. Pro sledování tržeb, plánování, rozpoušt4ní dotací atd. jsou klí0ové informace poskytované odbavovacím systémem. Dopravci v dopravních svazech obecn4 disponují technickými prost6edky velmi dobré úrovn4 poskytující informace o poloze. Nap6íklad systémy GPS(družicová lokalizace polohy) v prost6edcích MHD a v prost6edcích p6ím4stské autobusové dopravy. Technika železni0ní dopravy poskytuje také informaci o poloze v dostate0né kvalit4 tak, aby železni0ní dopravci byly schopni garantovat p6estupní 0asy. P6i rozvíjení integrovaných dopravních systému je pokládán djraz na odbavovací systémy pro cestující, které se stávají základním konstruk0ním prvkem pro tvorbu systému 6ízení. P6i koncipování technických prost6edkj informa0ní centrály dopravního svazu, respektive zú0astn4ných dopravcj, lze dále pozorovat položený djraz na budování informa0ních vazeb na cestujícího a personál dopravních prost6edkj a komunika0ních prost6edkj mezi dopravními prost6edky a centry, mezi jednotlivými centry, mezi terminály a centry a mezi p6estupovými uzly a centry. 1.4.1.3. Rozvoj IDS v #R V 0eském prostoru se v oblasti m4stských aglomerací, prjmyslových aglomerací a nov4 krajj rozvíjejí integrované dopravní systémy. Dopravní obslužnost je v rámci krajj zabezpe0ována, organizována a dohlížena 0inností koordinátora. Na obrázku 2 je zobrazen princip postavení koordinátora. Objednavatel dopravy Krajský koordinátor Vlak Dopravci BUS MHD Obr. 2 : Postavení koordinátora dopravy

11z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 Pro 6ízení IDS je nezbytn4 nutná zejména silná pozice koordinátora. Jak je z6ejmé i ze zahrani0ních IDS, nejvyšší míra atraktivity IDS je urována kvalitou služeb. Atraktivita IDS a úrovep poskytovaných služeb mjže být naplpována jak kvantitativními parametry (rozsah IDS, po0et zaintegrovaných linek, po0et spojj na jednotlivých linkách apod.) tak kvalitativními parametry (tarif, odbavovací systém, p6estupní vazby, dostupnost informací, p6esnost dopravy, 0istota dopravních prost6edkj, bezpe0nost apod.). Funkcí koordinátora je naplpování strategických cílj v rovin4 kvalitativních i kvantitativních parametrj. Koordinátor by m4l zcela jednozna0n4 ur0ovat strategii rozvoje IDS, ur0ovat rozsah výkonj v rámci IDS, garantovat jednotný tarif a zajišsovat dostatek dostupných informací o IDS. V zájmu koordinátora je rovn4ž zajišsování controllingu v rámci IDS. Velkou váhu má v této oblasti správná volba odbavovacího systému. Celou 6adu kvalitativních parametrj IDS však koordinátor nezajišsuje p6ímo, nebos jsou bezprost6edn4 závislé na úrovni služeb zú0astn4ných dopravcj (nap6. p6esnost dopravy, garance p6estupních vazeb, 0istota dopravních prost6edkj, bezpe0nost). Ve v4tšin4 IDS je jediným nástrojem koordinátora pro zajišt4ní t4chto parametrj specifikace kvalitativních parametrj a p6ípadných sankcí ve smlouv4 s dopravcem. Celá 6ada koordinátorj (zejména v LR) však ani této možnosti nevyužívá a kvalitativní parametry ve smlouv4 s dopravcem vjbec nespecifikuje. Stav rozvoje IDS v jednotlivých krajích LR je rozdílný. Dob6e je rozvíjen systém IDS v Praze a okolí, v Brn4 a Jihomoravském kraji a v Ostravské aglomeraci. P6i0emž rozsah, p6ipravenost a praktická realizace IDS Jihomoravského kraje (JMK) je v národním, ale i evropském kontextu ojedinlá. Naproti tomu jsou kraje, kde se pozice koordinátora ve6ejné dopravy teprve p6ipravuje. I p6es to, že koordinátor garantuje ve6ejnosti služby, nejsou vznikající IDS v krajské úrovni doposud vybaveny žádnou technikou pro podporu své 0innosti. Základním technickým vybavením disponují dopravci, je však velmi rozdílné úrovn4. Výjimkou je zám4r IDS JMK vybudovat dispe0ink (CONTROLLING) koordinátora v operativní úrovni s cílem kontroly dodržování smluv dopravci, respektive garanci návazností v p6estupových uzlech. Klí0ovou informací je aktuální poloha dopravního prost6edku jednotlivých dopravcj. 1.4.1.4. Controlling ve&ejné dopravy Controlling ve6ejné dopravy je nov4 rozvíjeným pojmem v souvislosti s rozvojem IDS.

12z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 Je a bude p6ímou podporou fungujícího dopravního systému v regionu a to podporou provázaností jednotlivých linek a spojj jednotlivých dopravcj. Rozvoj dopravy v regionech má t6i základní atributy, tedy i vlastní technické 6ešení controllingj bude mít t6i úrovn4. Plánovací zpravidla je sou0ástí rozvojových územních plánj, ve vztahu k dopravní obslužnosti se jedná o plánování jednotlivých linek tak, aby byla propojena významná centra regionu, prjmyslové zóny, spole0enská a turistická centra atd. Organizaní je podpora k praktické realizaci dopravy, mjžeme ji p6irovnat k osazení dopravních zna0ek na silnicích. Ve vztahu k dopravní obslužnosti se jedná o podporu plánování jednotlivých spojj, linek rjzných dopravcj a dopravních oborj, plán jízdních 6ádJ(JM), respektive grafikonj. Jedná se také o organizaci plateb v IDS, organizaci rozpoušt4ní dota0ních prost6edkj, ale i tvorbu smluv s dopravci a jejich kontrolu. Operativní praktická realizace 6ízení dopravy v IDS, ve vztahu k dopravní obslužnosti je to sledování pln4ní grafikonu, respektive JM, obsazenosti jednotlivých spojj, tržeb, nákladj atd., ale i poskytování aktuálních informací cestující ve6ejnosti. Typickým p6íkladem 6ešení operativy je 6ešení vlivj dopadj nep6íznivých situací jako jsou nap6íklad kongesce, nesjízdnost silnic, nehody a další mimo6ádné situace ovlivpující plynulost dopravy. Základním požadavkem plánování linek a sestavy jejich grafikonj, respektive jízdních 6ádJ, podporující efektivn4 rozvíjenou dopravní obslužnost je takt. Tvorba taktových JM dává jasný požadavek na podobu infrastruktury dopravních cest, p6estupních terminálj, ale i vlastního technického vybavení nap6íklad železni0ních tratí. Atributy pro návrhovou 0ást: návrh taktových JM v jednotlivých dopravních módech (oborech), návrh p6estupních uzlj s minimalizací p6estupních 0asJ- hrana/hrana, dodržení taktj mezi zvolenými uzly, krácení cestových rychlostí specifika železni0ní dopravy, optimalizace p6estupových vazeb mezi dopravními obory, p6eshrani0ní doprava,

13z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 rekrea0ní doprava, turistika. Linnost ve všech t6ech úrovních rozvoje ve6ejné dopravy je dnes podporována informa0ními systémy, respektive aplikacemi, subsystémy a systémy dopravní telematiky. Databáze t4chto systémj obsahují informace nezbytné pro tvorbu vlastní technické podpory. Ve vztahu k zadání studie je nutno provést rozklad vzájemných informa0ních vazeb. Ten umožní definovat atributy v technické úrovni 4. 1.4.1.5. Rozvojové principy informaních vazeb ve ve&ejné doprav+ P6edchozí stru0ný popis lze propracovat do následujících principj informa0ních vazeb ve ve6ejné doprav4. Kvalitní nabídku služeb nelze stanovit bez jistého rozsahu zcela p6esných informací. Konkrétní požadavky na výstupy dopravního telematického systému pro tvorbu koncep0ní nabídky ve ve6ejné doprav4 jsou: V plánovací a organizaní úrovni controllingu ve ejné dopravy: Uzemní rozvoj Cíle cest v území P epravní proudy Vývoj kongescí Cíle cest v území Plánovací úrove3 controlingu ve ejné dopravy Plán linek ve ejné dopravy Návrh jízdních ád, Obr.3 Princip informa0ních vazeb plynoucí z popisu. Podrobn4 jsou jednotlivé informa0ní vazby popsány v souvisejících projektech V4dy a výzkumu a vyjad6ují p6edpokládaný vývoj v oblasti telematické podpory dopravní obslužnosti v úrovni výkonu státní správy a územní samosprávy v 0asovém horizontu 5-10 let. 4 Požadavky na techniku tratí

14z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 V operativní úrovni controllingu ve ejné dopravy 5 : Controllig ve ejné dopravy ízení operativy Polohová informace dopravního prost edku Informace z odbavovacích systém, Informace uživatel,m 1.4.1.6. -ízení operativy Obr.4: Princip informa0ních vazeb v systému 6ízení ve6ejné dopravy Pro p6esnou specifikaci požadavkj na technické vybavení p6edm4tných tratí je nutno vlastní 6ízení operativy IDS podrobit podrobn4jší analýze. Systém dispe0inku IDS je typicky systémem 6ízení koordinátora ve6ejné dopravy. Je ve své podstat4 telematickou podporou kontroly pln4ní smluv mezi objednavateli dopravy a jednotlivými dopravci uzav6ené na jednotlivé linky a je zárovep garancí predikcí 6 vývoje v doprav4 a jejím vzájemném sdílení dispe0ery jednotlivých dopravcj, respektive personálem dopravních prost6edkj 7. O dysfunkcích v systému jsou informováni cestující prost6ednictvím informa0ních za6ízení p6estupních uzlj, p6ípadn4 dopravních prost6edkj, respektive prost6ednictvím dopravního personálu. Klí0ovými informacemi jsou, respektive budou: informace o poloze, informace z odbavovacích systémj, systém musí poskytovat informace o dysfunkcích v systému cestujícím, dopravním zam4stnancjm v systému, 5 Dispe0ink koordinátora IDS 6 Prognóza vývoje 7 V p6ípad4, že p6íslušný dopravce nemá seriozní dispe0ink.

15z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 p6ímo 8 nebo prost6ednictvím dispe0inku dopravce. Potom lze princip informa0ních vazeb vlastního systému 6ízení dispe0inku IDS vyjád6it takto: Plnní jízdních ád, Predikce dysfunkcí v systému Plánovací a organizaní úrove3 Controlingu Dispeink: Správc, cest @ízení provozu IZS Policie Dispeink koordinátora IDS Dispeink DP Dispeink dopravc,(;d, autobusy) Dopravní prost edky neza azené pod dispeink dopravc, Obr. 5 : Princip informa0ních vazeb dispe0inku IDS Informace cestujícím, zamstnanc,m,prost edk,m atd. (Mobil, int. vozidla, int. p estup uzlu, WAP, Internet atd. Z obrázku 5 plynou jednozna0né informa0ní vazby mezi technikou dispe0inku IDS a: technikou 6ízení železni0ní dopravy, technikou p6estupových uzlj, technikou dopravního prost6edku. Pro technickou specifikaci požadavkj je nutno definovat systémové požadavky informa0ních vazeb: Dispeink IDS dispeink Dopravc, o Dostupnost 99,95 % 8 Technickými prost6edky

16z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 o Spolehlivost plyne z dostupnosti, o Integrita 20s, o Bezpe0nost p6enos zakódovaných zpráv, kódování na rozhraních systémj center. Dispeink IDS inteligence p estupových uzl, o Dostupnost 99,5 %, o Spolehlivost plyne z dostupnosti, o Integrita 20s, o Bezpe0nost ochrana dat, ochrana na rozhraní vazeb. Dispeink IDS inteligence dopravního prost edku o Dostupnost 99,95 %, o Spolehlivost plyne z dostupnosti, o Integrita 20s, o Bezpe0nost ochrana dat, ochrana na rozhraní vazeb. 1.4.1.7. Odbavovaní cestujících Odbavovací systémy jsou nositeli informací pro koordinátora v ekonomické a organiza0ní oblasti. Dnes lze zabezpe0it odbavování cestujících 6adou komfortních 6ešení. Možnosti 6ešení vedou od 0ipových karet integrovaného využití až po platby pomocí mobilj. Je pot6ebné zdjraznit možnost financování systému odbavování cestujících z vn4jších soukromých zdrojj. Maximální zjednodušení odbavování cestujících nap6íklad hybridní 0ipovou kartou je jedním z nástrojj podpory rozvoje ve6ejné dopravy. Ve studii dle 1.4.1.1 jsou popsány zpjsoby odbavování cestujících, v0etn4 typu techniky u jednotlivých dopravcj. S konstatováním, respektive s doporu0ením Studie dopravní obslužnosti Jiho0eského kraje, na typového sjednocení odbavování cestujících v prost6edcích autobusové dopravy, nelze souhlasit. Vývoj v oblasti sjednocení sm46uje k vzájemnému sdílení informací, vede

17z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 k využívání hybridní karty širšího uplatn4ní. P6íkladem je zám4r LD zavést tak zvanou modrou 0ipovou kartu. Atributy pro návrhovou 0ást v této oblasti jsou: vybavení terminálj, požadavky na p6enos informace, vybavení mobilních prost6edkj, definování požadavkj na hybridní 0ipovou kartu, možnost financování z netradi0ních zdrojj program PPP. 1.4. 2. Studie Zlepšení infrastruktury železni!ních tratích Plze/ského kraje-1eský les a Pošumaví Zadavatelem studie byl odbor dopravy KU PlzePského kraje. Zadání studie sleduje ve své podstat4 oživení železni0ní dopravy v regionu tak, aby se železni0ní doprava stala nedílnou sou0ástí dopravního systému PlzePského kraje. P6edm4tné železni0ní trat4 184 a 185 tvo6í p6irozenou spojnici mezi hv4zdicov4 rozvinutými hlavními trat4mi regionu. Realizace železni0ní dopravy na t4chto tratích má tedy p6edpoklad stát se sou0ástí páte6e dopravního systému regionu, na kterou v jednotlivých p6estupových uzlech budou navazovat ostatní dopravní systémy. Tuto skute0nost podtrhuje obecn4 nezastupitelný význam podhorských a horských železnic pro život regionu. Uvedené trat4 navíc obsluhují p6íhrani0ní, atraktivní oblasti PlzePského kraje. Mají p6irozenou vazbu na trat4 obdobného významu Jiho0eského kraje. Je p6edpoklad zapojení infrastruktury t4chto tratí do p6eshrani0ních dopravních systémj integrovaného využívaní. Podmínkou je zkvalitnit realizaci dopravy a to zlepšeným standardem infrastruktury a dopravních prost6edkj tak, aby doprava byla rychlá, levná, spolehlivá a bezpe0ná.

18z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 1.4.2.1. Základní p&ístup k &ešení: Mešení je navrženo do dvou horizontj, p6i0emž v prvním bude realizována obnova a modernizace techniky tratí s cílem zvýšení cestovní rychlosti a maximálního využití stavebních dispozic tratí. V druhém potom jsou navrženy velké stavební úpravy. Pro vlastní technické 6ešení byly váženy následující atributy: Technické vybavení tratí zahrnující zabezpe0ovací techniku, sd4lovací techniku, odbavovací systémy, systémy energetiky, systémy provozní diagnostiky atd., jsou nedílným vybavením infrastruktury. Charakter vybavení, zastaralost techniky, systémovost nasazení a flexibilita techniky výrazn4 ovlivpuje využití stavebních možnosti vlastní dopravní infrastruktury a to zejména z hlediska kapacity, rychlosti a dynamiky realizované dopravy. Dnes je technika železni0ních tratí zejména v regionální oblasti také nástrojem realizace dopravní politiky regionu tím, že zabezpe0í informa0ní, respektive technické a technologické, vazby na dopravní systém regionu reprezentovaným 9 v cílovém stavu takzvaným controllingem ve6ejné dopravy. Obecn4 je rozvoj techniky dopravních cest poznamenám vstupem PC technologií. Technika má, respektive mjže mít, vysoké užitné vlastnosti. Snižují se realiza0ní a provozní náklady, zvyšuje se systémovost rozvinutí, flexibilita 10 a modularita 11 budovaných technických systémj. Do systémj dopravních cest vstupuje inteligence. Podmínkou systémového p6ístupu k 6ešení je p6esn4 definovat požadavky na techniku tak, aby p6inášela co nejv4tší užitné vlastnosti. Technika regionálních železnic také prochází intenzivním vývojem. Hledali se a hledají nová standardizovaná 6ešení. Rozdílné postavení železnic v rjzných regionech nedovoluje tvorbu unifikovaných standardj techniky tratí. P6í0inou je práv4 rozdílnost struktury požadavkj na systém jako takový 12. P6ístup 6ešitelJ této 0ásti studie proto vychází z požadavkj dopravního systému kraje 13, technologického a technického 6ešení budoucího 9 P6ímo na první úrovep, nep6ímo na druhou a t6etí 10 P6izpJsobivost k zm4n4 podmínek nasazení organizace dopravy, zm4ny konfigurace infrastruktury atd. 11 Možnost zm4n redundance technického vybavení vyšší/nižší požadavky na techniku 12 Jiný bude u systémj typu regiotram, jiný u rychlodrah, jiný u turistických drah atd. 13 Výstup z 0ásti : dopravní technologie této studie

19z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 controlingu ve6ejné dopravy PlzePského kraje 14, analýzy možností stávajícího vybavení infrastruktury definovaných tratí a možnosti technického a technologického 6ešení. 1.4.2.2. Atributy pro zabezpeení interoperability techniky v regionální úrovni Jednotný standart technického vybavení tratí a prost6edkj souvisejících 15 vyžaduje zám4r o bezprost6ední spolupráci dopravních systémj PlzePského kraje - Leského lesa, Pošumaví (trat4 184, 185) a Jiho0eského kraje-p6íhrani0ní oblasti Šumavy (trat4 194, 198, 196,197). Doprava na t4chto tratích má být aktivn4 zapojena do p6eshrani0ních dopravních systémj sousedních státj. 1.4.2.3. Základní technické podmínky ISZ vedlejších tratí Ve studii byl definován jednotný standard vybavení tratí. V závislosti na požadavky controlingu ve6ejné dopravy, možnosti stávajícího vybavení tratí atd., lze modulárn4 systém aplikovat. Níže uvedené, je i atributem pro p6ístup v návrhové 0ásti práce. Integrovaný systém zabezpeení pro vedlejší trat musí umož3ovat: ú0elné 6ízení provozu a ovládání zabezpe0ovacích za6ízení v provozn4 souvislé 0ásti železni0ní sít4 z jednoho trasového stav4dla a p6edávání informací do použitých informa0ních systémj. Principy projektu ISZ musí splpovat princip modularity. Tím se rozumí schopnost navýšení o další požadavky p6i zm4n4 kategorizace tratí, návrh optimálního rozsahu zabezpe0ení jednotlivých dopraven a jednotlivých trasových úsekj, individuáln4 podle místních podmínek a provozního zatížení jednotlivých trasových úsekj. Integrovaný systém zabezpeení zpravidla tvo í: po0íta0ové jádro EZZ s JOP, umíst4né na TST, zabezpe0ující jízdu vlakj, posunu a PMD v dopravnách 6ízené oblasti a mezi nimi, nadstavby JOP pro 6ízení dopravy (DOZ pro ovládání více TST z jednoho pracovišt4, ELDODO, GTN s p6ípadnou vazbou na použité informa0ní systémy apod.), 14 V oblasti technické podpory procesu 15 Nap6íklad odbavovací systémy, p6enos informací atd.

20z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 pod6ízená stav4dla v ovládaných dopravnách, zprost6edkovávající ovládání vn4jších prvkj z TST a umožpující v provozn4 nezbytném rozsahu místní ovládání výhybek p6i posunu a nouzové ovládání zabezpe0ovacího za6ízení v obvodu stav4dla (bez možnosti plnohodnotné místní obsluhy), PZS bez vazby na TST, PZS dohlížená a ovládaná TST, trasová zabezpe0ovací za6ízení mezi dopravnami na hranici obvodu ovládaného z TST a sousedními dopravnami mimo obvod TST nebo sousedními TST, systém bezpe0né datové komunikace mezi TST a ostatním zabezpe0ovacím za6ízením v 6ízené oblasti, systém bezpe0né radiové datové komunikace TST s VDV, systém radiové hlasové komunikace obsluhujícího zam4stnance TST se strojvedoucími, systém radiobloku, zajišsující vazbu mezi TST a VDV a funkci VZ, systém vyhodnocení polohy vlaku prost6edky RB a jeho návaznost na systém vyhodnocení prjjezdu železni0ních vozidel kontrolním místem a systém vyhodnocení volnosti úsekj vn4jšími prvky zabezpe0ovacího za6ízení, systém napájení zabezpe0ovacích za6ízení, systém hlasového spojení mezi zam4stnanci pro zajišt4ní technologických procesj v 6ízené oblasti a jeho záznam, systém informa0ních vazeb na informa0ní systémy okolí - dopravce, správce, územní samospráva atd. 1.4.2.4. Rozsah zabezpeení Výstup bodu 2. této zprávy, cíle I. a II. horizontu 6ešení, snaha o standardizaci komplexního 6ešení regionálních tratí definoval základnu možných variant uplatn4ní IZS: ISZ pro oblast se zabezpeením 3. kategorie podle TNŽ 34 2620, bez RB - zabezpe0ení oblasti ovládané z TST musí splpovat požadavky na zabezpe0ení 3. kategorie

21z(65) Jirsíkova 5, Praha 8 podle TNŽ 34 2620. Kontrola volnosti úsekj by m4la být zajišsována p6ednostn4 po0íta0i náprav. Jízda vlaku musí být dovolována hlavními náv4stidly. Zabezpe0ené p6ejezdy musí být vybaveny za6ízením PZS 2 nebo PZS 3(v odjvodn4ných p6ípadech i PZM 2 uzamykatelného na míst4) libovolného provedení podle LSN 34 2650. O neschopnosti PZS dávat výstrahu musí být strojvedoucí informován bu_ náv4stí p6ejezdníku (hlavního náv4stidla) nebo prost6ednictvím obsluhy TST. ISZ pro oblasti se zabezpeením 3. kategorie s RB - za6ízení podle bodu a) dopln4né RB. RB musí zajistit p6enos dovolení a podmínek jízdy vlaku na stanovišt4 strojvedoucího (MA) v závislosti na vyhodnocené poloze vlaku a v rozsahu, který musí umožnit nahrazení hlavních náv4stidel, jejich p6edv4stí a p6ejezdníkj neprom4nnými náv4stidly. Sou0asn4 musí být umožn4no ponechat hlavní náv4stidla p6edv4sti a p6ejezdníky, ovládané nebo kontrolované z TST tam, kde to vyžadují provozní podmínky (zejména smíšený provoz VDV s RB a bez RB). Mešení trasové 0ásti musí umožnit funkci VZ s kontrolou rychlosti na VDV s p6íslušným vybavením. ISZ pro oblasti bez kontroly volnosti úsek, se ZRS - provoz v oblasti je zajišsován podle p6edpisu LD D3. Obsluha TST plní funkci dirigujícího dispe0era. Výhybky musí být možno zabezpe0it jak samovratnými p6estavníky, tak i vým4novými zámky a výkolejky p6ípadn4 výkolejkovými zámky. Klí0e musí být p6ímo nebo prost6ednictvím úst6edního zámku uzav6eny v EZ nebo za6azeny do soupravy hlavních klí0j podle p6edpisu LD D3. Zabezpe0ené p6ejezdy musí být vybaveny za6ízením PZS 2 nebo PZS 3 (v odjvodn4ných p6ípadech PZM 2 uzamykaným na míst4 a uvolpovaným dispe0erem) podle LSN 34 2650. O neschopnosti PZS dávat výstrahu musí být strojvedoucí informován bu_ náv4stí p6ejezdníku nebo prost6ednictvím obsluhy TST. Skute0nost, že celý vlak uvolnil p6edchozí prostorové oddíly, potvrzuje strojvedoucí podle ustanovení p6edpisu LD D3 obsluze TST. ZRS musí registrovat na základ4 informací zadaných obsluhujícím zam4stnancem stav za6ízení a všechna vydaná dovolení k jízdám vlakj a ostatním dopravním 0innostem. P6i své 0innosti musí respektovat stav za6ízení kontrolovaných a ovládaných z TST (nap6. PZS, EZ). Nesmí vydat souhlas s dovolením dopravní 0innosti, která se za daného stavu nesmí uskute0nit. Jízda vlaku je povolována hlasovou výpravou. P6i zabezpe0ení výhybek prost6ednictvím EZ musí zobrazené dovolení jízdy vlaku pro obsluhu TST splpovat požadavky na rozsvícení dovolující náv4sti p6edepsané pro zabezpe0ovací za6ízení 1. kategorie.