Dolní odhad síly pro ztrátu stability obecného prutu

Podobné dokumenty
Ztráta stability prost podep eného Timo²enkova prutu

Dolní odhad osové síly způsobující ztrátu stability neprizmatického prutu. Evžen Korec

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4

Integrování jako opak derivování

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =

Pr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Po etní geometrie. Výpo et délky p epony: c 2 = a 2 + b 2 Výpo et délky odv sny: a 2 = c 2 b 2, b 2 = c 2 a 2

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý

Obsah. Pouºité zna ení 1

5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32

Jméno: P íjmení: Datum: 17. ledna 2018 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu.

Matematický model kamery v afinním prostoru

Vektory. Vektorové veli iny

Limity funkcí v nevlastních bodech. Obsah

Lineární algebra : Metrická geometrie

Práce s dokumentem. 1. Úvod do konstruování. 2. Statistické zpracování dat. 4. Analýza zatíºení a nap tí. Aktuální íslo revize: REV_40

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Rovnice a nerovnice. Posloupnosti.

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Magnetohydrodynamický pohon

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Regrese a nelineární regrese

Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem

2. referát (Pruºnost a pevnost I.)

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY

Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr

Unfolding - uºivatelský manuál

Zadání. Založení projektu

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Dvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost. rovinná deformace

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - vy²²í úrove obtíºnosti MAGVD10C0T01 e²ené p íklady

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic

Co jsme udělali: Au = f, u D(A)

Lineární stabilita a teorie II. řádu

I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY

Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4

na za átku se denuje náhodná veli ina

Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Testy pro více veli in

Derivování sloºené funkce

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01RMF varianta A

Modelování v elektrotechnice

7 Algebraické a nealgebraické rovnice a nerovnice v C. Numerické e²ení rovnic

Uložení potrubí. Postupy pro navrhování, provoz, kontrolu a údržbu. Volba a hodnocení rezervy posuvu podpěr potrubí

Binární operace. Úvod. Pomocný text

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

pracovní list studenta

PRUŽNOST A PEVNOST II

11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice

1 Data. 2 Výsledky m ení velikostí. Statistika velikostí výtrus. Roman Ma ák

Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

1 Diference a diferenční rovnice

Literatura: Kapitola 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 Ov ení vlastností fotoodporu

Obsah. Zpracoval Ctirad Novotný pro matmodel.cz.

Záludnosti velkých dimenzí

Cvi ení 7. Docházka a testík - 15 min. Distfun 10 min. Úloha 1

P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:

4. Napjatost v bodě tělesa

Analýza oběžného kola

1 Spo jité náhodné veli iny

B, e²te následující rekurenci n kterou z metod z kapitoly o sumách: (a j b k a k b j ) 2

Literatura: Kapitoly 3, 4 a 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Post ehy a materiály k výuce celku Funkce

Co je to tensor... Vektorový prostor

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka

7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy

Fyzikální praktikum 3

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

1/15. Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

na tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu:

Ergodické Markovské et zce

(Poznámka: V MA 43 je věta formulována trochu odlišně.)

2.3.6 Vektory - shrnutí

8. Okrajový problém pro LODR2

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

PRUŽNOST A PLASTICITA I

e²ení 1. série Úvodní gulá² autor: Kolektiv org

Diferenciální rovnice 3

Transkript:

ƒeské vysoké u ení technické v Praze 9. února 216 Vedoucí seminární práce: doc. RNDr. Ivana Pultarová, Ph.D. prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc.

Osnova 1 2

Cíl práce Cíl práce Nalézt velikost síly, která zp sobí ztrátu stability neprizmatického prutu

P edpoklady e²ení úlohy P edpoklady o zkoumaném prutu Prut je staticky ur it podep ený (jako prostý nosník) St ednice prutu je úse ka Prut je vyroben z dokonale homogenního materiálu P i namáhání ohybem a tahem (tlakem) se prut chová lineárn pruºn P edpoklady o zatíºení p sobícím na prut Na prut p sobí na jednom z jeho konc zatíºení rovnob ºné se st ednicí, jehoº výslednice prochází st ednicí prutu Ostatní zatíºení p sobící na prut jsou v porovnání s tímto zatíºením zanedbatelná. Neuvaºujeme i gravita ní zatíºení plynoucí z hmotnosti prutu

P edpoklady e²ení úlohy ídíme se p edpoklady Navier-Bernoulliovy hypotézy Navier-Bernoulliova hypotéza Po deformaci z stává libovolný p í ný ez (kolmý na p ímou st ednici) rovinný a kolmý na deformovanou st ednici Prut je staticky ur it podep ený Deformace jsou ádov men²í neº délka prutu

Sestavení fyzikálního modelu problému Sestavíme jednorozm rný model problému Prut budeme modelovat pomocí jeho st ednice (spojnice t ºi² jednotlivých pr ez ) Zatíºení budeme modelovat pomocí výslednice (bodové síly), která má p sobi²t v hrani ním bod st ednice Podep ení prutu modelujeme jako vazby (prostý nosník) Budeme p edpokládat, ºe k k p sobení síly (a tedy i deformaci) m ºe dojít pouze ve sm ru osy z, jejíº polohu si zvolíme

Velikost síly F vedoucí ke kolapsu prutu v na²em jednorozm rném modelu Na prut nem ºe p sobit neomezen velká síla F, aniº by nedo²lo k jeho kolapsu a ztrát statické funkce Existuje tedy jistá kritická síla F k, p i které dojde ke kolapsu prutu Kritické síly vedoucí ke kolapsu prutu Síla, p i které dojde ke ztrát pevnosti (bereme v potaz pouze namáhání tlakem) Síla p i které dojde je ztrát stability (bereme v potaz pouze namáhání ohybem)

Ztráta stability P i p sobení by minimálního zatíºení ve sm ru osy z dojde k (by minimální) deformaci ve sm ru osy z P ímka proloºená vektorem síly F tedy neprochází kaºdým bodem st ednice - dochází k namáhání ohybem Budeme zkoumat moment na deformované konstrukci - teorie II. ádu Na deformované konstrukci vyjád íme moment jako funkci celkového pr hybu w(x) M y (x) = F k w(x),

Ztráta stability M y (x) = EI y (x)κ y (x), κ y (x) = w (x), M y (x) = F k w(x), F k w(x) = EI y (x)w (x).

Klasický Euler v model - sloup je prizmatický I y (x) l x

Ná² model - sloup není prizmatický (má prom nný pr ez) I y (x) l x

Interpretace F k pro reálný nosník Ná² model popisuje F k pro p sobení síly pouze v jedné vybrané rovin Pokud je prut rota ní t leso - stejné F k pro libovolný výb r roviny p sobení síly Pokud je prut nerota ní t leso - r zné F k pro libovolný výb r roviny p sobení síly

Rovnice popisující fyzikální model Získali jsme rovnici EI y (x)w (x) F k w(x) =, D = {w; w C 2, l, w() = w(l) = }, Kdy dojde ke ztrát stability prutu? Pokud má rovnice pro dané F k nekone n mnoho e²ení

Rovnice popisující fyzikální model Z matematického hlediska se jedná o ODR 2. ádu s nulovou pravou stranou Pokud hledáme taková F k, aby úloha m la nekone n mnoho e²ení, e²íme úlohu vlastních ísel - F k ozna me jako λ M ºeme ekvivalentn zapsat w (x) λ w(x) =, w() = w(l) =, EI y (x) Aw = w (x), Bw = 1 EI y (x) w(x), Aw λbw =, w() = w(l) =.

Existence a vlastnosti λ Protoºe A a B jsou pozitivn denitní operátory, platí, ºe: Pokud je λ vlastním íslem úlohy, pak má úloha nekone n mnoho e²ení w(x), takzvaných vlastních funkcí Existuje spo etn mnoho, a to kladných reálných vlastních ísel λ, která tvo í rostoucí posloupnost. Platí tedy, ºe první vlastní íslo je nejmen²í ze v²ech vlastních ísel úlohy.

Existence a vlastnosti λ I y (x) I y1 I y2 λ 1,Iy1 λ 1,Iy2 I y2 (x) I y1 (x) l x

Existence a vlastnosti λ Pokud je λ vlastním íslem úlohy, pak má úloha nekone n mnoho e²ení w(x), takzvaných vlastních funkcí Existuje spo etn mnoho, a to kladných reálných vlastních ísel λ, která tvo í rostoucí posloupnost. Platí tedy, ºe první vlastní íslo je nejmen²í ze v²ech vlastních ísel úlohy. Pokud bychom e²ili dv úlohy, ve kterých bychom volili stejnou hodnotu E, tedy E 1 = E 2 a funkce I y 1 a I y 2 obecn r zné, ale takové, aby I y 1 I y 2, pak pro nejmen²í vlastní ísla úlohy platí, ºe λ 1,I y1 λ 1,I y2. Poznámka - Hledáme pouze λ 1, dal²í vlastní ísla pro nás nemají p ímý fyzikální význam!

Analytické e²ení úlohy λ 1 umíme najít analyticky, pokud I y je konstantní funkce w (x) λ EI w(x) =, λ EI = 1 EI y λ, w() = w(l) = λ n = EI y n 2 π 2, n = 1, 2,...,. 2 l Iy(x) K Iy1(x) = K l x

Analytické e²ení úlohy I y = kx 2, k R\, w (x) λ Ek x w(x) =, λ 2 Ek = 1 λ, w(a) = w(b) = Ek n λ n = π2 2 Ek ( ( a )) 1, n = 1, 2,..., ln 2 4 b I y(x) k I y1(x) = kx 2, x a, b a a 1 b x

Numerické e²ení úlohy - hledání zaru eného dolního odhadu Pro jiné tvary I y neumíme vlastní ísla nalézt analytickým zp sobem Snaºíme se tedy najít dolní odhad λ 1 Moºný postup hledání dolního odhadu λ 1 P edpokládejme, ºe e²íme úlohu s I y 2, pro kterou neumíme najít e²ení analytickým zp sobem P edpokládejme, ºe existuje I y 1, pro které platí I y 1 I y 2, p i emº n jakým zp sobem umíme najít vlastní ísla (nebo op t jejich dolní odhady) úlohy s I y 1 ( I y 1 umíme vy e²it Vlastní ísla úlohy s I y 1 jsou zaru ené dolní odhady vlastních ísel s I y 2 Tyto zaru ené dolní odhady ozna me λ L

Numerické e²ení úlohy - hledání zaru eného dolního odhadu I y (x) I y1 I y2 λ 1,Iy1 λ 1,Iy2 I y2 (x) I y1 (x) l x

Metoda konstantní aproximace I y (x) nahradíme I y,konst. (x) = K, tak ºe I y,konst. I y I y (x) I y (x) I y,konst. I y K I y,konst. (x) = K l x

Metoda po ástech konstantní aproximace I y (x) nahradíme I y,pkonst. (x), tak ºe I y,pkonst. I y I y (x) I y (x) I 2,pkonst. I 1,pkonst. I 3,pkonst. x h 2h l = 3h

Metoda po ástech konstantní aproximace Víme, ºe pro úlohu s po ástech konstantní funkci I y (x) existuje nekone n mnoho vlastních ísel této úlohy Zabývejme se vlastními funkcemi této úlohy Na celém, l ale tato vlastní ísla neumíme najít Rozd lme ale, l na otev ené intervaly (, h), (h, 2h)...((K 1)h, Kh), n = 1, 2...K, K N

Metoda po ástech konstantní aproximace Na kaºdém z t chto interval umíme ale najít fundamentální systém úlohy - jeho lineární kombinace musí nutn obsahovat ásti vlastních funkcí (pro dané vlastní íslo) na intervalu ((n 1)h, nh) ( ) ( ) λ i,l λ i,l w n = C 1ncos x + C 2nsin x EI n,y (x) EI n,y (x)

Metoda po ástech konstantní aproximace Pro vlastní funkce úlohy musí platit spojitost w w 1 () =, w 1 (h) = w 2 (h), w 2 (2h) = w 3 (2h)......w K 1 (Kh) = w K (Kh), w K (l) =.

Metoda po ástech konstantní aproximace w(x) w 1 (x) w 2 (x) w 3 (x) w(x) w(x) w(x) x h 2h l = 3h

Metoda po ástech konstantní aproximace Pro vlastní funkce úlohy musí platit spojitost w w 1(h) = w 2(h), w 2(2h) = w 3(2h)......w K 1 (Kh) = w K (Kh).

Metoda po ástech konstantní aproximace Získáváme soustavu rovnic v je vektor konstant C 1n, C 2n Matice G je t ídiagonální Gv = Protoºe vlastních funkcí musí být nekone n mnoho, musí mít soustava nutn nekone n mnoho e²ení det(g) = Získáváme rovnici jediné prom nné λ i,l Rovnice obsahuje r zné sou ty a sou iny prvk ve tvaru λi,l ω n sin ( nh λ i,l ω n ), λi,l ω n cos ( nh λ i,l ω n )

Metoda po ástech konstantní aproximace Rovnici neumíme vy e²it analyticky Musíme pouºít n jakou numerickou metodu - pot ebujeme zaru it, ºe nám numerická metoda poskytne dolní odhad λ 1,L Vyuºijeme toho, ºe funkce je spojitá a platí Bolzanova v ta

Metoda po ástech konstantní aproximace x λ 1,L λ 2,L λ 3,L

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + x d λ 1,L λ 2,L λ 3,L

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + x d λ 1,L λ 2,L λ 2d 3,L

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + x d 2d λ 1,L λ2,l λ3,l 3d f(3d) <

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d f(2d) > + 3d λ 1,L λ2,l λ3,l 2d = λ 1,LL f(3d) < x

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) λ 1,L λ2,l λ3,l x

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d λ 1,L λ2,l λ3,l x

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + 2d d λ 1,L λ2,l λ3,l x

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) λ 1,L f(d) > + f(2d) > + 2d x 3d d λ2,l λ3,l f(3d) <

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + f(2d) > + 2d d λ 1,L λ2,l λ3,l x 3d 2d λ 1,LL f(3d) <

Metoda po ástech konstantní aproximace Aby nám metoda poskytla dolní odhad λ 1,L, musí platit, ºe d λ 2,L λ 1,L Hledáme tedy dolní odhad λ 2,L λ 1,L Tento odhad m ºeme sestrojit podle metod uvedených v láncích pro konstantní I y Nedokázaná hypotéza Vzdálenost prvního a druhého vlastního ísla úlohy s I y,pkonst, je v t²í nebo rovna vzdálenosti prvního a druhého vlastního ísla úlohy s I y,konst, tak ºe I y,konst I y,pkonst.

Metoda po ástech konstantní aproximace Funkce f (x) je Lipschitzovsky spojitá f (x C ) f (x D ) < C L x C x D C L = sup(f (x)) na, l

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f() f() f(d 2 ) < C L d 2 f(d 2 ) λ 1,L λ2,l λ3,l x d 1 d 2

Metoda po ástech konstantní aproximace Ze znalosti λ 1,LL a λ 2,L λ 1,L m ºeme najít λ 2,LL

Metoda po ástech konstantní aproximace f(x) f(d) > + d f(2d) > + 3d λ 1,L λ2,l λ3,l 2d = λ 1,LL f(3d) < x

Varia ní formulace Úlohu nejd íve formulujeme varia n Roz²í íme mnoºinu funkcí D, mezi kterými hledáme e²ení na H H = H 1 (, l) = {w; 1 (w ) 2 dx <, w() =, w(l) = } Na H zave me skalární sou in (w, v) H = l wvdx

Varia ní formulace Dle Galerkinovy metody má varia ní formulace tvar (Aw λbw, v) = v H l l w v dx = λ 1 EI y wvdx

Varia ní formulace l l w v dx = λ (w, v) = a(w, v) = l l 1 EI y wvdx 1 EI y wvdx w v dx a(w, v) = λ(w, v)

Varia ní formulace Pro varia n formulovanou úlohu platí: Pokud je λ vlastním íslem úlohy, má úloha nekone n mnoho e²ení Varia n formulovaná úloha má stejná vlastní ísla jako klasicky formulovaná úloha V²echny zmín né vlastnosti vlastních ísel z stávají v platnosti Vlastní funkce jsou ortogonální vzhledem ke skalárním sou in m (w, v), a(w, v) Platí Friedrichs-Poincarého nerovnost λ 1,I y w 2 w 2 A, v H

Metoda kone ných prvk a(w, v i ) = λ(w, v i ), v i, i = 1...n, n N Za v i budeme volit po ástech lineární funkce Úloha vede k úloze najít zobecn ný vlastní vektor a zobecn ná vlastní ísla matic v rovnici Av λbv =

Metoda kone ných prvk Metodou kone ných prvk dostaneme p ibliºnou hodnotu λ 1h Pomocí Friedrichs-Poincarého nerovnosti je moºné ukázat, ºe vºdy platí λ 1 λ 1h

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk P edpoklady: 1) Musíme znát dolní odhad λ 2 úlohy, který nazv me λ 2,L, který je ale v t²í neº λ 1 úlohy, tedy < λ 1,LL λ 1 < λ 2,L < λ 2 2) Musíme znát, by t eba velmi hrubý, dolní odhad λ 1 úlohy, který si ozna me λ 1,LL

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk λ 1,L = λ 1h (1 λ ( 1h/λ 2,L) 2 1 αh 2 /4) 1 η h 2 a α h = 2 ( 1 ) 1 βh 2 β h = (1 λ 1h/λ 2,L) 1 η h β h < 1

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Podle Rieszovy v ty o reprezentaci platí = λ 1h(w h, v) a(w h, v), v H n, a(η h, v) = λ 1h(w h, v) a(w h, v), v H n.

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Podle Rieszovy v ty o reprezentaci platí = 1 = = a(η h, v) = λ 1h(w h, v) a(w h, v) 1 1 λ 1hw h v dx EI y 1 1 EI y λ 1hw h v dx 1 ( 1 EI y λ 1hw h σ )v dx 1 w h v dx (w h + σ)v dx + 1 1 (w h + σ)v dx σv dx

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk Úpravami a dosazením η h za v,dostáváme η h A 1 1 ( 1 λ 1hw h σ λ1,ll EI ) 2 dx + y = 1 λ1,ll 1 λ 1hw h σ EI y + w h + σ 1 (w h + dx σ)2

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x l

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x w h (x) l

Zaru ený dolní odhad získaný metodou kone ných prvk w h (x), w h (x), σ(x) w h (x) x σ(x) w h (x) l

Numerické výsledky I y,konst. (x), I y (x) I y (x) = 1.454 1 7 x I y (x) I 2,y = 4 1 4 I 1,y = 2.62 1 4 x a = 42.444 b = 62.444

Numerické výsledky NUMERICKÉ VYJÁDŘENÍ v kn Počet funkcí konečných prvků 1 2 1 Přesná hodnota F_k 773,2677427 773,2677427 773,2677427 Metoda horního odhadu pomocí MKP 773,3288372 773,2831685 773,2683647 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 758,8768322 769,8628868 773,1376626 Metoda konstantní aproximace 517,289692 517,177799 517,1676952 Metoda po částech konstantní aproximace 618,349512 618,349512 618,349512 PERCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ (v procentech přesné hodnoty F_k ) Počet funkcí konečných prvků 1 2 1 Přesná hodnota F_k 1 1 1 Metoda horního odhadu pomocí MKP 1,798 1,19949 1,84 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 98,13894856 99,55967956 99,98317787 Metoda konstantní aproximace 66,88614313 66,88211216 66,888552 Metoda po částech konstantní aproximace 79,96576956 79,96576956 79,96576956

Numerické výsledky PERCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ (v procentech přesné hodnoty F_k ) Počet funkcí konečných prvků 1 2 1 Přesná hodnota F_k 1 1 1 Metoda horního odhadu pomocí MKP 1,798 1,19949 1,84 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 98,13894856 99,55967956 99,98317787 Metoda konstantní aproximace 66,88614313 66,88211216 66,888552 Metoda po částech konstantní aproximace 79,96576956 79,96576956 79,96576956 ROZDÍLY PERCENTUÁLNÍHO VYJÁDŘENÍ (pro různý počet kon.prvků) Počet funkcí kon. prvků (hrubší odhad)- počet funkcí kon. prvků (jemnější odhad) 1-2 2-1 1-1 Metoda horního odhadu pomocí MKP,595932,1914457,782389 ROZDÍLY PERCENTUÁLNÍHO VYJÁDŘENÍ (pro různý počet kon.prvků) Počet funkcí konečných prvků (jemnější odhad) - počet funkcí kon. prvků (hrubší odhad) 2-1 1-2 1-1 Metoda dolního odhadu pomocí MKP 1,4273999,42349838 1,84422938

Záv ry Záv ry

D kuji za pozornost