tatistické rozdelenia

Podobné dokumenty
Pravdepodobnosť. Rozdelenia pravdepodobnosti

Charakterizace rozdělení

Dvojmaticové hry. tefan Pe²ko. 18. april Katedra matematických metód, FRI šu

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

p(x) = P (X = x), x R,

1 Rozptyl a kovariance

KATEDRA DOPRAVNEJ A MANIPULAČNEJ TECHNIKY TESTOVANIE ŠTATISTICKÝCH HYPOTÉZ

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Fyzika a as. Vladimír Balek. december u ím ierne diery a ve ký tresk na bratislavskom matfyze

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

MATEMATICKÁ STATISTIKA

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Téma 22. Ondřej Nývlt

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

T i hlavní v ty pravd podobnosti

Cvi ení 7. Docházka a testík - 15 min. Distfun 10 min. Úloha 1

NMAI059 Pravděpodobnost a statistika

Pravděpodobnost a statistika

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

KGG/STG Statistika pro geografy

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

1 Klasická pravděpodobnost. Bayesův vzorec. Poslední změna (oprava): 11. května 2018 ( 6 4)( 43 2 ) ( 49 6 ) 3. = (a) 1 1 2! + 1 3!

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

ŠTATISTIKA V EXCELI 2007

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Statistika II. Jiří Neubauer

5. Odhady parametrů. KGG/STG Zimní semestr

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

Studentove t-testy. Metódy riešenia matematických úloh

Základy teorie odhadu parametrů bodový odhad

charakteristiky KGG/STG Zimní semestr Základní statistické charakteristiky, Teoretická rozdělení 1

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

i j, existuje práve jeden algebraický polynóm n-tého stupˇna Priamym dosadením do (2) dostávame:

Vícerozměrná rozdělení

MATEMATICKÁ STATISTIKA. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Příklady ke čtvrtému testu - Pravděpodobnost

Rozhodovanie za rizika a neistoty. Identifikácia, analýza a formulácia rozhodovacích problémov

Testy. Pavel Provinský. 19. listopadu 2013

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

Náhodné vektory a matice

5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

NÁHODNÝ VEKTOR. 4. cvičení

Import Excel Univerzál

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

8. Normální rozdělení

Základy štatistiky. Charakteristiky štatistického znaku

Úvod do teorie odhadu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

5. T e s t o v á n í h y p o t é z

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

ÚVOD. Rozdělení slouží: K přesnému popisu pravděpodobnostního chování NV Střední hodnota, rozptyl, korelace atd.

KGG/STG Statistika pro geografy

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

Design Experimentu a Statistika - AGA46E

IDENTIFIKACE BIMODALITY V DATECH

ODHADY NÁVRATOVÝCH HODNOT

Odhad parametrů N(µ, σ 2 )

Příklady na testy hypotéz o parametrech normálního rozdělení

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. SPOJITÉ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Chyby měření 210DPSM

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Testování statistických hypotéz

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Intervalové Odhady Parametrů

Odhady - Sdružené rozdělení pravděpodobnosti

Transkript:

FYZ-230/00 Algoritmy vedeckotechnických výpo tov tatistické rozdelenia 1

Obsah Úvod, vlastnosti rozdelení pravdepodobnosti Rovnomerné rozdelenie Trojuholníkové rozdelenie Binomické rozdelenie Poissonovo rozdelenie Normálne rozdelenie Rozdelenie χ 2 Centrálna limitná veta Odhad veli iny 2

írenie chýb 3

Úvod Vlastnosti rozdelení pravdepodobnosti: P (x a, b ) = b a 1 = f(x) dx 1 = n i=1 P (x i) f(x) dx Distribu ná funkcia F (a) vyjadruje pravdepodobnos, ºe x a: F (a) = a f(x) dx n-tý moment rozdelenia α n je: α n = x n f(x) dx 4

Prvý moment nazývame stredná hodnota µ: µ = x = E(x) = xf(x) dx n-tý centrálny moment rozdelenia σ n je denovaný vzh adom na strednú hodnotu µ: σ n = (x µ) n f(x) dx Druhý centrálny moment nazývame disperzia D: D = σ 2 = (x µ) 2 f(x) dx Druhú odmocninu z disperzie D nazývame stredná kvadratická odchýlka Stredná hodnota a disperzia pre diskrétne hodnoty pravdepodobnosti: µ = N x j P (x j ), σ 2 = i=1 N (x j µ) 2 P (x j ) i=1 5

Marginálna hustota pravdepodobnosti f 1 (x) pre hustotu pravdepodobnosti dvoch náhodných premenných f(x, y): f 1 (x) = Stredná hodnota x v prípade f(x, y): f(x, y) dy µ x = xf 1 (x) dy =,, xf(x, y) dy dx Centrálny moment druhého rádu v prípade f(x, y): σ 2 x = σ 2 y =,,,, (x µ x ) 2 f(x, y) dy dx (y µ y ) 2 f(x, y) dy dx Kovariancia je zmie²aný centrálny moment druhého rádu, v prípade f(x, y): Cov(x, y) = Cov(y, x) =,, (x µ x )(y µ y )f(x, y) dy dx 6

Miera korelácií veli ín x, y: ρ xy = Cov(x, y) σ x σ y Ak dve náhodné veli iny x, y sú nezávislé, tak platí: ρ xy = 0 Kovariancia v prípade viacerých premenných: Cov(x i, x j ) =... (x i µ xi )(x j µ xj )f(x 1, x 2,..., x N ) dx n... dx 1 Variancia: Var(x i ) = Cov(x i, x i ) 7

Parametre rozdelení Pravdepodobnos alebo hustota pravdepodobnosti Stredná hodnota Stredná kvadratická odchýlka alebo disperzia 8

Rovnomerné rozdelenie Opisuje jav, ktorý má kon²tantnú hustotu pravdepodobnosti na kone nom intervale 0, x < a 1 f(x; a, b) = b a, x a, b 0, x > b Stredná hodnota: x = a+b 2 Disperzia: σ 2 = (b a)2 12 Získanie rozdelenia f(x; a, b), ak máme k dispozícii náhodnú veli inu rozdelením hustoty pravdepodobnosti na intervale 0, 1 : y s rovnomerným x = y(b a) + a Sú tom 2 náhodných veli ín s rovnomerným rozdelením hustoty pravdepodobnosti získane náhodnú veli inu s trojuholníkovým rozdelením hustoty pravdepodobnosti. 9

Rovnomerné rozdelenie f(x) 1 / (b - a) f(x) 0 a x b 10

Trojuholníkové rozdelenie f(x; a, b, c) = 0, x < a 2(x a), x a, c (b a)(c a) 2(b x) (b a)(b c), x c, b 0, x > b Stredná hodnota: x = a+b+c 3 11

Trojuholníkové rozdelenie f(x) 2 / (b - a) f(x) 0 a c b x 12

Binomické rozdelenie Ak veli ina môºe nadobudnú len 2 hodnoty (padne 6 pri hode kockou, hodnota javu je v intervale) a pravdepodobnos, ºe nadobudne hodnotu 1, je p, potom pravdepodobnos, ºe pri n pokusoch sa hodnota 1 realizuje p krát, je daná binomickým rozdelením. f(r; n, p) = n! r! (n r)! pr (1 p) n r r = 0, 1, 2,..., n p 0, 1 Stredná hodnota: r = np Disperzia: σ 2 = np(1 p) 13

0.5 0.4 Binomické rozdelenie, n = 10 p = 1 / 2 p = 1 / 6 p = 0.9 0.3 f(r) 0.2 0.1 0 0 2 4 6 8 10 r 14

Poissonovo rozdelenie Aproximácia binomického rozdelenia pre ve ký po et pokusov s kone nou strednou hodnotou µ = np Pre ve ké µ sa podobná na Gaussovo rozdelenie Popisuje javy, ktoré reprezentujú po et udalostí za jednotku asu po et rádioaktívnych rozpadov po et zákazníkov v obchode po et áut prechádzajúcich kriºovatkou f(k; µ) = µk e µ k! k = 0, 1, 2,... µ > 0 Stredná hodnota: µ Disperzia: σ 2 = µ 15

0.5 0.4 Poissonovo rozdelenie µ = 5 µ = 10 / 6 µ = 9 0.3 f(k) 0.2 0.1 0 0 2 4 6 8 10 k 16

Poissonovo rozdelenie v reálnej situácii Ladislaus Josephovich Bortkiewicz, 1898 Po as 20 rokov bolo v pruskej armáde v jednotke s 10 jazdcami 122 jazdcov ukopaných ko mi na smr. Treba zisti, i ide o náhodný jav. K dispozícii máme údaje o po te usmrtení na jednotlivých pozíciách pre v²etky roky. Máme 200 vojakorokov. V jednom vojakoroku môºe dôjs k viacerým usmrteniam (usmrtený vojak je nahradený novým). Stredný po et usmrtení na jeden vojakorok µ = 122/200 = 0,61. Pravdepodobnos k-usmrtení na jeden vojakorok, ak ide o náhodný jav: f(k; µ) = µk e µ k! k = 0, 1, 2,... µ = 0,61 17

# usmrtení / vojakorok pravdepodobnos # realizácií odhadnutý # realizácií 0 0.54335 108.6702 109 1 0.33144 66.2888 65 2 0.10109 20.2181 22 3 0.02056 4.1110 3 4 0.00313 0.6269 1 5 0.00038 0.0765 0 Vypo ítané hodnoty sa zhodujú s nameranými. I²lo o náhodný jav (nie sabotáº). 18

Normálne rozdelenie (Gauss) Normálne rozdelenie je tieº nazývané Gaussovým rozdelením. Z poh adu spracovania experimentálnych dát je najdôleºitej²ím rozdelením. Jeho dôleºitos je daná aj centrálnou limitnou vetou. Hustota pravdepodobnosti: f(x; µ, σ) = 1 σ (x µ) 2 2π e 2σ 2 Stredná hodnota µ a disperzia σ 2 sú priamo parametre funkcie hustoty pravdepodobnosti. Získanie rozdelenia f(x; µ, σ), ak máme k dispozícii náhodnú veli inu y s Gaussovým rozdelením hustoty pravdepodobnosti so strednou hodnotou 0 a disperziou 1: x = yσ + µ 19

0.4 0.35 0.3 0.25 Normálne rozdelenie µ = 0, σ = 1 µ = 1, σ = 1 µ = 0, σ = 2 f(x) 0.2 0.15 0.1 0.05 0-4 -2 0 2 4 x 20

Rozdelenie χ 2 Nech x 1, x 2,..., x n sú nezávislé náhodné veli iny s Gassovským rozdelením hustoty pravdepodobnosti. Potom suma z = n (x i µ i ) 2 má rozdelenie χ 2 (chí kvadrát) s n stup ami vo nosti χ 2 (n). i=1 σ 2 i Hustota pravdepodobnosti: f(z, n) = z n 2 1 e z 2 2 n 2 Γ ( ) n 2 Stredná hodnota: z = n Disperzia: σ 2 = 2 n Pretoºe stredná hodnota pre n stup ov vo nosti je n, veli ina χ 2 /n nazývaná redukovaný χ 2 alebo χ 2 na stupe vo nosti je uºito ná pri ohodnotení konzistentnosti modelu interpretujúceho dáta a dát. 21

0.5 0.4 Rozdelenie χ 2 n = 2 n = 5 n = 10 0.3 f(z) 0.2 0.1 0 0 5 10 15 20 z 22

Centrálna limitná veta Ak máme postupnos náhodných premenných x i, ktoré sú rozdelené pod a rôznych rozdelení hustoty pravdepodobnosti s kone nými strednými hodnotami a disperziami, potom centrálna limitná veta tvrdí, ºe pre dostato ne ve ké n suma n i=1 x i má pribliºne Gaussovo rozdelenie hustoty pravdepodobnosti. 23

Odhad veli iny Ak máme súbor N nezávislých meraní x i veli iny s konkrétnou ale neznámou strednou veli inou µ a disperziou σ 2, potom pre odhad strednej hodnoty a disperzie platí: N ˆσ 2 = 1 N 1 N i=1 ˆµ = x = 1 N i=1 x i (x i x) 2 = 1 N 1 ( N ) x 2 i N x 2 i=1 Disperzia ˆµ: ˆσ 2 µ = ˆσ2 N 24

írenie chýb Majme nieko ko veli ín x 1, x 2,..., x N ktoré sú získané meraním a sú za aºených chybami σ 1, σ 2,..., σ N. Tieto veli iny pouºijeme na výpo et al²ej veli iny Y = f(x 1, x 2,..., x N ). Na²ou úlohou je nájs chybu veli iny Y. Budeme predpoklada, ºe chyby sú rozdelené Gaussovsky Obmedzíme sa na lineárne leny z Taylorovho rozvoja Úvaha pre jednu premennú x = µ x ± σ x Rozloºenie veli iny Y = f(x) do radu okolo bodu µ x : Y = f(µ x ) + f(x) x (x µ x ) x=µx Dostaneme: µ Y = f(µ x ) 25

σ 2 Y = E ( (Y µ Y ) 2) = E ( =µy {}}{ f(µ x ) + f(x) x (x µ x ) µ Y x=µx ) 2 = = f(x) x 2 E ( (x µ x ) 2) = f(x) x=µ x x 2 x=µ x σ 2 x Pre viacrozmerný prípad Y = f(x 1, x 2,..., x N ) Taylorov rozvoj Y = f(µ 1, µ 2,..., µ N ) + N i=1 f(x 1, x 2,..., x N ) x i (x i µ i ) x1=µ1,x2=µ2,...,xn =µ N Stredná hodnota Y : µ Y = f(µ 1, µ 2,..., µ N ) Disperzia: σ 2 Y = E ( (Y µ Y ) 2) = i,j ( ) ( ) f f Cov(x i, x j ) x i x j 26

Ak veli iny x 1, x 2,..., x N sú nezávislé, tak Cov(x i, x j ) = 0 pre i j, disperzia Y je: σ 2 Y = N i=1 σ 2 i f(x 1, x 2,..., x N ) x i 2 x1=µ1,x2=µ2,...,x N =µ N 27

írenie chýb príklad y = x 2 σ 2 y = σ 2 x ( ) x 2 2 x = σ 2 x (2x) 2 = σx4x 2 2 y = xx, budeme po íta s kaºdým x zvlá² : y = x L x R ( ) 2 ( ) 2 σy 2 = σx 2 xl x R x + σ 2 xl x R ( ) ( L x x = σ 2 R x x 2 R + x 2 L = σ 2 x x 2 + x 2) = σx2x 2 2 Chybný výsledok, veli iny x L a x R nie sú nezávislé! 28