INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY



Podobné dokumenty
Inženýrská matematika Lokální extrémy funkcí dvou proměnných

(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.

Obsah. x y = 1 + x y = 3x y = 2(x2 x + 1) (x 1) x 3. y = x2 + 1 x y =

Definice z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr Obr. 6.2.

Kvadratické rovnice pro učební obory

Učební dokument FUNKCE. Vyšetřování průběhu funkce. Mgr. Petra MIHULOVÁ. 4.roč.

Matematická analýza III.

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,

7. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Definiční oblasti Úlohy k samostatnému řešení... 83

( ) Neúplné kvadratické rovnice. Předpoklady:

Funkce více proměnných

Kvadratické rovnice pro studijní obory

1 Průběh funkce. Pomůcka pro cvičení: 1. semestr Bc studia Průběh funkce - ruční výpočet

ax + b = 0, kde a, b R, přímky y = ax + b s osou x (jeden, nekonečně mnoho, žádný viz obr. 1.1 a, b, c). Obr. 1.1 a Obr. 1.1 b Obr. 1.

Nerovnice s absolutní hodnotou

Rovnice s neznámou pod odmocninou a parametrem

Rozklad na parciální zlomky

M - Příprava na 2. zápočtový test pro třídu 2D

UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE

Spojitost funkcí více proměnných

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

x y +30x, 12x+30 18y 18y 18x+54

Řešení: ( x = (1 + 2t, 2 5t, 2 + 3t, t); X = [1, 2, 2, 0] + t(2, 5, 3, 1), přímka v E 4 ; (1, 2, 2, 0), 0, 9 )

EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ FUNKCE

KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE (včetně řešení v C)

JčU - Cvičení z matematiky pro zemědělské obory (doc. RNDr. Nýdl, CSc & spol.) Minitest MT11

Lokální a globální extrémy funkcí jedné reálné proměnné

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

M. Hojdarová, J. Krejčová, M. Zámková

1 Funkce dvou a tří proměnných

Matematika 1 pro PEF PaE

ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE

Vztah mezi dvěma čísly, které se rovnají, se nazývá rovnost, jako například : ( 2) 3 = 8 4 = 2 ; 16 = 4 ; 1 = 1 a podobně. 2

= musíme dát pozor na: jmenovatel 2a, zda je a = 0 výraz pod odmocninou, zda je > 0, < 0, = 0 (pak je jediný kořen)

Dopravní úloha. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Zvyšování kvality výuky technických oborů

derivace až do řádu n včetně. Potom existuje právě jeden polynom nejvýše n-tého stupně, který je aproximací funkce f v bodě x

Řešení: a) Označme f hustotu a F distribuční funkci náhodné veličiny X. Obdobně označme g hustotu a G distribuční funkci náhodné veličiny Y.

KIV/ZI Základy informatiky. MS Excel maticové funkce a souhrny

VI. Derivace složené funkce.

Extrémy funkce dvou proměnných

Asymptoty grafu funkce

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

MONOTÓNNOST FUNKCE. Nechť je funkce f spojitá v intervalu I a nechť v každém vnitřním bodě tohoto intervalu existuje derivace f ( x)

Dualita v úlohách LP Ekonomická interpretace duální úlohy. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Téma je podrobně zpracováno ve skriptech [1], kapitola

kde je dostupný ve formě vhodné pro tisk i ve formě vhodné pro prohlížení na obrazovce a z adresy

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

4. Výčtem prvků f: {[2,0],[3,1],[4,2],[5,3]}

M - Rovnice - lineární a s absolutní hodnotou

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Derivace a průběh funkce.

( ) ( ) ( ) 2 ( ) Rovnice s neznámou pod odmocninou II. Předpoklady: 2715

INTEGRÁLNÍ POČET NEURČITÝ INTEGRÁL,

Funkce více proměnných. April 29, 2016

10. Polynomy a racionálně lomenné funkce

Tvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady

1.1.1 Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE

( ) Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I. Předpoklady: 2401, 2208

6 Extrémy funkcí dvou proměnných

Kapitola 7: Integrál. 1/14

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Globální extrémy (na kompaktní množině)

Funkce dvou a více proměnných

5. cvičení z Matematiky 2

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál

Vybrané problémy lineární algebry v programu Maple

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel.

UNIVERSITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA. KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY školní rok 2009/2010 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

STEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113

Kvadratická rovnice. - koeficienty a, b, c jsou libovolná reálná čísla, a se nesmí rovnat 0

Euklidovský prostor Stručnější verze

Kristýna Kuncová. Matematika B2

MATEMATIKA 1. Sbírka úloh. RNDr. Edita Kolářová, Ph.D. ÚSTAV MATEMATIKY

4 Algebraické rovnice a nerovnice

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Funkce zadané implicitně

Matematická analýza III.

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY

65. ročník matematické olympiády Řešení úloh klauzurní části školního kola kategorie B

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

1 Funkce více proměnných

diferenciální rovnice verze 1.1

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE

Kirchhoffovy zákony. Kirchhoffovy zákony

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

IRACIONÁLNÍ ROVNICE. x /() 2 (umocnění obou stran rovnice na druhou) 2x 4 9 /(-4) (ekvivalentní úpravy) Motivace: Teorie: Řešené úlohy:

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Matematika I pracovní listy


Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Doba rozběhu asynchronního motoru.

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Transkript:

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Robert Mařík 2. října 2009

Obsah z = x 4 +y 4 4xy + 30..................... 3 z = x 2 y 2 x 2 y 2........................ 18 z = y ln(x 2 +y).......................... 47

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1]

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] Vypočteme H(S 3 ) = 12 4 parciální derivace. Při derivování 4 12 podle 122 x 16 považujeme > 0, lok. min. y zav konstantu bodě [ 1, 1] a naopak.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Hledáme stacionární body.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Toto je soustava, kterou řešíme.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Osamostatníme y z první rovnice.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Dosadíme za y do druhé rovnice.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Upravíme.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Rozložíme na součin.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] Buď H(S 2 ) = x = 4 0, nebo (x 8 1) = 0. 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] Druhý případ H(S 3 ) = 12 4 dává x 8 = 1 a x = ±1. Uvažujme 4 12tedy = tři 122 různé 16 případy > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1]

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, 4x 3 4y = 0, 4y 3 4x = 0. 4(x 3 ) 3 4x = 0, y = x 3 4x 9 4x = 0, x(x 8 1) = 0. Případ 1: x = 0, y = 0 Případ 2: x = 1, y = 1 Případ 3: x = 1, y = 1 S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx, z xy yy = 12y2. H(S 1 ) = 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 4 12 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 Najdeme odpovídající 4 12 y ke každému 16 > 0, lok. x (y min. = xv 3 bodě ). Dostáváme [ 1, 1] tři stacionární body.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx = 12x2, z xy = 4, z yy = 12y2. H(S 1 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Funkce má tři stacionární body. Kvalitu těchto stacionárních bodů vyšetříme pomocí druhé derivace a Hessiánu.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx = 12x2, z xy = 4, z yy = 12y2. H(S 1 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Vypočteme Hessián ve stacionárním bodě S 1. Hessián je záporný a funkce v tomto bodě nemá lokální extrém.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx = 12x2, z xy = 4, z yy = 12y2. H(S 1 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] V bodě S 2 je Hessián kladný a funkce zde má lokální extrém. Protože z xx = 16 > 0, funkce má v bodě S 2 lokální minimum.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx = 12x2, z xy = 4, z yy = 12y2. H(S 1 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Hessián je kladný v bodě S 3 a funkce zde tedy má lokální extrém. Protože z xx = 16 > 0, má funkce v bodě S 3 lokální minimum.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 4 +y 4 4xy + 30 z x =4x3 4y = 0, z y =4y3 4x = 0, S 1 = [0, 0], S 2 = [1, 1], S 3 = [ 1, 1]. z xx = 12x2, z xy = 4, z yy = 12y2. H(S 1 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0, sedlo v bodě [0, 0] H(S 2 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [1, 1] H(S 3 ) = 12 4 4 12 = 122 16 > 0, lok. min. v bodě [ 1, 1] Hotovo!

xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1]

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Budeme hledat parciální derivace. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Derivujeme nejprve podle x. Derivujeme podle pravidla pro derivaci součtu a konstantního násobku. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Vypočteme derivace. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Upravíme. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Podobně derivujeme podle y. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Vypočteme jednotlivé derivace. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x = y2 (x 2 ) x (x2 ) x = y2 2x 2x = 2x(y 2 1) z y = x2 (y 2 ) y (y2 ) y = x2 2y 2y = 2y(x 2 1) z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] Upravíme. z xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Máme první derivace, které použijeme pro hledání stacionárních bodů. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Položíme H(S ) = 2 derivace 0 rovny nule. 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy Řešíme soustavu z yy = 2(x2 nelineárních 1)(y) y = 2(x2 rovnic 1) 1 z xx = Začneme s první rovnicí. 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Tato rovnice je ve tvaru součin rovná se nule. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy Jeden ze z yy součinitelů = na levé 2(x2 1)(y) y = straně první rovnice musí být nula. 2(x2 1) 1 z xx Budeme 2(y2 1); zpracovávat z xy odděleně z yy případy, = 2(x2 kdy 1) (y 2 1) = 0, t.j., y = ±1. x = 0 a H(S ) = 2 0 = 4 > 0 0 H(S ) = 4 = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = Případ 1. 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Dosadíme x H(S ) = 2 0 = 0 do druhé rovnice. 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Najdeme H(S ) = 2 y. Dostáváme 0 stacionární bod S 0. 1 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = Podobně pro Případ 2(y2 1); z xy = 2. 4xy; z yy = 2(x2 1) Dosadíme y = 1 do druhé rovnice. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = Vyřešíme vzhledem 2(y2 1); z xy = k x. 4xy; z yy = 2(x2 1) Dostáváme dvě řešení a tedy i dva stacionární body. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = Podobně Případ 3. 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) Dosadíme y = 1 do druhé rovnice. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 Případ 1: x = 0 2y(0 1) = 0 y = 0 Případ 2: y = 1 2(x 2 1) = 0 Případ 3: y = 1 2(x 2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 z xx = Řešíme kvadratickou 2(y2 1); z xy = rovnici 4xy; pro x. z yy = 2(x2 1) Máme dvě řešení a dva další stacionární body. H(S ) = 2 0 0 4 = 4 > 0 H(S ) = = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 Celkem má funkce H(S 2 ) = 0 4 pět stacionárních bodů. Nyní budeme 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 vyšetřovat tyto body pomocí druhé derivace.. 4 0 = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 Derivujeme z x podle x a upravíme. 4 0 = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 Derivujeme z x podle y a upravíme. 4 0 = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] xx = 2(y2 1)(x) x = 2(y2 1) 1 z xy = 2x(y2 1) y = 2x (2y + 0) = 4xy z yy = 2(x2 1)(y) y = 2(x2 1) 1 xx = 2(y2 1); xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 Derivujeme z y podle y a upravíme. 4 0 = 16 < 0

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 Použijeme H(S 2 ) = 0druhé 4 4 0 = derivace 16 < 0 pro testování H(S 5 ) = stacionárních 0 4 4 0 = 16 bodů < na existenci a kvalitu lokáního extrému. Začneme bodem S 0 1 a vypočteme Hessián H(S 3 ) = 0 4 H(S 1 ) = 4 0 z = xx 16 xy z xy z yy < 0 = 2 0 [x,y]=[0,0] 0 2 = 4 > 0. V bodě S 1 má funkce lokální maximum.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 3 ) = 0 4 H(S 4 2 ) = 0 = z xx 16 z xy < 0 = 0 4 [x,y]=[1,1] 4 0 = 16 < 0 xy z yy V bodě S 2 není lokální extrém.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 3 ) = 0 4 H(S 4 3 ) = 0 z xx = 16 z xy < 0 = 0 4 [x,y]=[ 1,1] 4 0 = 16 < 0 xy z yy V bodě S 3 není lokální extrém.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 3 ) = 0 4 H(S 4 4 ) = 0 z = xx 16 z xy < 0 = 0 4 [x,y]=[1, 1] 4 0 = 16 < 0 xy z yy V bodě S 4 není lokální extrém.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 3 ) = 0 4 H(S 4 5 ) = 0 z xx = 16 z xy < 0 = 0 4 [x,y]=[ 1, 1] 4 0 = 16 < 0 xy z yy V bodě S 5 není lokální extrém.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 Jediný lokální H(S 3 ) = 0 4 extrém je v bodě S 1 = [0, 0]. Jedná se o lokální maximum. 4 0 = 16 < 0 Ostatní stacionární body jsou sedlové body.

Najděte lokální extrémy funkce z = x 2 y 2 x 2 y 2 z x =2x(y2 1) = 0; z y =2y(x2 1) = 0 S 1 = [0, 0]; S 2 = [1, 1]; S 3 = [ 1, 1]; S 4 = [1, 1]; S 5 = [ 1, 1] z xx = 2(y2 1); z xy = 4xy; z yy = 2(x2 1) H(S 1 ) = 2 0 0 2 = 4 > 0 H(S 2 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 4 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 5 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 H(S 3 ) = 0 4 4 0 = 16 < 0 Hotovo!

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0], 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009 xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Díky přitomnosti funkce ln( ) máme jistá omezení na definiční obor funkce. xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 lny + y y = 0, ln(x 2 ) = 0 Vypočteme parciální lny = 1, derivace. Při derivování podle x 2 = x e 0 použijeme = 1 vzorec pro derivaci konstantního x = ±1 y = e 1 násobku, protože v součinu y ln(x 2 +y) považujeme součinitel y za konstantu. Používáme vzorec pro derivaci složené funkce, S 2 protože = [1, 0] funkce a S 3 = ln(x [ 1, 2 +y) 0]. je složená S 1 = [0,e s 1 vnitřní ] složkou (x 2 +y). S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] (y ln(x 2 +y)) x = y(ln(x2 +y)) x = y 1 (2x + 0) x 2 +y z xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Při derivování podle y použijeme vzorec pro derivaci součinu, protože oba xx = 2y(x2 součinitele, +y) 2xy2x y i ln(x 2 +y) jsou funkce, z xx = 2y2 proměnné 2yx 2 y., 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Pro nalezení xx = 2y(x2 stacionárních +y) 2xy2x bodů položíme derivace, z xx = 2y2 2yx rovny 2 nule., 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e Začneme 1 ], řešit od S 2 první = [1, 0], rovnice (jesjednodušší). 3 = [ 1, 0] Zlomek je roven nule, pokud je jeho čitatel nulový. xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e Aby 1 byl ] součin roven nule, je nutné a stačí, aby byl nule roven S 1 = [0,e kterýkoliv 1 ], součinitel. S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Rozdělíme výpočet na dvě větve., 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009 xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Dosadíme xx = 2y(x2 x = 0+y) 2xy2x do druhé rovnice a upravíme., z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Inverzní funkce k logaritmu je funkce exponenciální. Použijeme tuto inverzní funkci xx = 2y(x2 k+y) 2xy2x osamostatnění y., z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Obdrželi jsme stacionární bod S 1 = [0,e 1 ]. Zkontrolujeme přitom, že S xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2 1 Dom(f )., 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e Nyní 1 se ], budemes 2 věnovat = [1, 0], Případu 2. S 3 = [ 1, 0] Dosadíme y = 0 do červené rovnice. xx = 2y(x2 +y) 2xy2x, z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Osamostatníme xx = 2y(x2 +y) 2xy2x x 2 a vyřešíme vzhledem k x., z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). Dom(f ) = {(x,y) R 2 : x 2 +y > 0} z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 2xy = 0 Případ 1: x = 0 Případ 2: y = 0 S 1 = [0,e 1 ] lny + y y = 0, lny = 1, y = e 1 ln(x 2 ) = 0 x 2 = e 0 = 1 x = ±1 S 2 = [1, 0] a S 3 = [ 1, 0]. S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] Obdrželi jsme dva stacionární body. Nezapomeneme zkontrolovat, že skutečně xx = 2y(x2 leží+y) 2xy2x v definičním oboru funkce., z xx = 2y2 2yx 2, 2 2 2 2 c Robert Mařík, 2009

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), H(S 1 ) = 2 Toto jsou naše dosavadní 2x 3 mezivýsledky. =, H(S 2 ) = xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. 2 0 0 e > 0, 0 2 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), H(S 1 ) = 2 2 0 0 e Použijeme druhé derivace ke zjištění, zda ve stacionárním > 0, 2x 3 =, H(S 2 ) = 0 2 bodě je lokální extrém. 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), 2 Derivujeme z x podle 2x 3 x. =, xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), 2 Derivujeme z x podle 2x 3 y. =, xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), Derivujeme z 2 yy 2x 3 podle y. =, xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y(x2 +y) 2xy2x (x 2 +y) 2, xy = 2x(x2 +y) 2xy (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x2 +y y (x 2 +y) 2. z xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y), 2 Upravíme. 2x 3 =, xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, yy = 1 x 2 +y + x 2 (x 2 +y) 2. H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0,

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, z xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0, z yy = 1 x 2 +y + x 2 H(S 3 ) = (x 2 +y) 2. 0 2 2 2 = 4 < 0. Lokální minimum v bodě [0,e 1 ]. Žádný další lokální extrém. Vypočteme Hessián v každém ze stacionárních bodů.

Najděte lokální extrémy funkce z = y ln(x 2 +y). z x = 2xy x 2 +y = 0, z y = y ln(x2 +y)+ x 2 +y = 0 S 1 = [0,e 1 ], S 2 = [1, 0], S 3 = [ 1, 0] xx = 2y2 2yx 2 (x 2 +y) 2, H(S 1 ) = 2 0 0 e > 0, z xy = 2x 3 (x 2 +y) 2, H(S 2 ) = 0 2 2 2 = 4 < 0, z yy = 1 x 2 +y + x 2 H(S 3 ) = (x 2 +y) 2. 0 2 2 2 = 4 < 0. Lokální minimum v bodě [0,e 1 ]. Žádný další lokální extrém. Podle hodnoty Hessiánu a podle čísel v hlavní diagonále Hessovy matice učiníme příslušný závěr.

Konec