Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Analýza zámru pro Svaz zdravotních pojišoven R záí 2007. JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I a.s editelka divize

Obsah 1. ÚVOD...4 2. REKAPITULACE VÝSLEDK...5 3. SOUASNÝ SYSTÉM ÚRAZOVÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTNÍ V R...7 3.1 Úrazové pojištní... 7 3.1.1 Legislativní úprava...7 3.1.2 Základní principy pojištní...8 3.1.3 Nositelé pojištní...8 3.1.4 Rozsah pojištní...9 3.1.5 Plátci pojištní...9 3.1.6 Hlavní nedostatky stávajícího systému...9 3.2 Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc... 10 3.2.1 Hlavní zmny...11 3.2.2 Prevence v úrazovém pojištní...11 3.2.3 Slabá místa navržené právní úpravy zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc...12 3.3 Úrazové pojištní v zahranií... 13 3.4 Zdravotní pojištní... 14 3.4.1 Legislativní úprava...14 3.4.2 Základní principy pojištní...14 3.4.3 Nositelé pojištní...14 3.4.4 Rozsah pojištní...15 3.4.5 Plátci pojištní...15 3.4.6 Reformní opatení ve zdravotnictví...15 3.4.7 Projekt Kulatý stl k budoucnosti financování eského zdravotnictví...15 3.5 Zdravotní pojišovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pée a rehabilitace 16 3.6 Stávající systém/proces pée o zamstnance v pípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání... 16 3.7 Statistické údaje... 17 3.7.1 Profesionální onemocnní a pracovní úrazy...17 3.7.2 Výplata úrazových dávek...18 3.7.3 Ekonomické údaje ve zdravotnictví...18 4. POPIS ZÁMRU REALIZACE PROPOJENÍ ÚRAZOVÉHO POJIŠTNÍ ZAMSTNANC V NÁVAZNOSTI NA VE EJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTNÍ...19 4.1 Návrh provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní... 19 4.1.1 Vztah k ostatním systémm sociální ochrany...19 4.1.2 Okruh pojištných osob...20 4.1.3 Vznik a zánik úrazového pojištní...20 4.1.4 Organizace a provádní úrazového pojištní...20 4.1.5 Pojistné...21 4.1.6 Úrazový fond zdravotní pojišovny...22 4.1.7 Pojistná zvýhodnní...22 4.1.8 Informaní systémy, shromažování a zveej ování údaj, evidence...23 4.1.9 Posudková innost...23 2

4.1.10 Prevence...24 4.2 Pechodná ustanovení... 24 4.2.1 Pevod zákonného pojištní...25 4.2.2 Staré závazky...25 4.2.2.1 Návrh konceptu Fondu úrazového pojištní zamstnanc...25 4.2.3 Výpoet náhrad...27 4.3 Návaznost zámru na politiku EU, politiku a reformy v R a další celostátní a regionální politiky... 28 4.3.1 Politika Evropské unie...28 4.3.2 Politika a reformy v eské republice...28 5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ...30 5.1 Jednorázové náklady a zpsob jejich krytí... 30 5.1.1 Strukturální fondy EU...31 5.2 Opakované ekonomické dopady... 32 5.3 Ekonomické efekty... 32 6. VYHODNOCENÍ SILNÝCH STRÁNEK A RIZIK...34 6.1 Silné stránky... 34 6.2 Rizika... 35 7. HARMONOGRAM...40 8. DISKUSE NAD NÁVRHEM KONCEPNÍCH ZMN...41 9. ZÁVRY A DOPORUENÍ...43 SEZNAM P ÍLOH...45 3

1. Úvod Jednou z podmínek udržitelného a úspšného hospodáského rozvoje eské republiky a jejího psobení v rámci Evropské unie (dále jen EU) je mj. stabilizace veejných rozpot a také uspokojení individuálních poteb oban v oblasti zdravotnictví a navazujících pojištní. K tomu by mla pispt komplexnost pipravované reformy zdravotnictví a provázanost jejich jednotlivých ástí. I když úrazové pojištní není souástí reformních krok, se kterými se uvažuje ve zdravotnictví, nepochybn je se zdravotním pojištním provázáno, a to erpáním dávek, které nejsou samostatn v souasném systému vysledovány. Rovnž atributy prevence a rehabilitace, které obsahuje nový zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc (úinnost odložena k datu 1.1.2010) pímo zasahují a budou ovliv ovat jak systém zdravotního pojištní a jeho financování, tak i kvalitu a šíi poskytovaných služeb obanm. Mezi systémy zdravotního a úrazového pojištní, jakož i mezi systémem nemocenského pojištní pitom existují vzájemné vazby s dopady do ekonomiky všech tí druh pojištní. Je nepochybné, že izolovaná reforma zdravotního pojištní bez vazby na systémy pojištní, které souvisí se zdravotním pojištním (úrazové a nemocenské pojištní), nemže mít s ohledem na uvedené vazby dostatený efekt. Optimálním ešením jsou soubžné zmny systém vedoucí k jejich propojení. V takovém pípad lze pak pistoupit k modernímu výkonu a správ všech tí druh pojištní s možností dalšího propojení na komerní pipojištní, a to jak zdravotního, tak úrazového, tak i nemocenského pojištní a vytváet pro obany nabídku balík rzných služeb jako veejnou službu k jejich individuálnímu uspokojení, tak i vytváet v budoucnu balíky nadstandardní pée týkající se zdravotního a úrazového pipojištní. Pedkládaný materiál poskytuje základní informace potebné k rozhodování o podpoe slouení zdravotního a úrazového pojištní a výkonu správy zdravotními pojišovnami. Analýza se zabývá integrací systém úrazového a zdravotního pojištní s cílem provázat jednotlivé faktory a vlivy psobící na zdravotní stav obyvatelstva a poškození zdraví pracovním úrazem nebo pro nemoc z povolání. Uvažovaná konstrukce vychází z faktu, že rozhodnutí lékae o poškození zdraví je nejen podkladem pro výplatu dávek úrazového pojištní, ale zárove nedílnou souástí léebného postupu a dvodem pro erpání zdravotní pée. Dále se analýza zabývá propojením systém zdravotního a úrazového pojištní pes klíové aktivity, které jsou souástí nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc a ovlivují systém a financování zdravotního pojištní a které nejsou v eské republice systémov ošeteny a pitom jsou se systémem zdravotního pojištní úzce spjaty. Smyslem navrhovaných zmn je vytvoení nového systému bez zatížení státního rozpotu v souladu se zámry vlády snižovat mandatorní výdaje. Zmna by mla podpoit aktivní využívání prostedk na prevenci a rehabilitaci a zavést do obou systém úinné prvky pozitivní motivace. 4

2. Rekapitulace výsledk Analýza je strukturována do devíti kapitol vetn úvodu (1.) a rekapitulace výsledk (2.). Kapitola 3 popisuje stávající zpsob provádní úrazového pojištní zamstnanc v eské republice. Strun se zabývá platnou legislativní úpravou, shrnuje základní znaky a principy pojištní a poukazuje rovnž na hlavní nedostatky a slabiny stávajícího systému. Platná právní úprava z roku 1993 uruje dv komerní pojišovny, které jsou nositeli pojištní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjektm schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. Provádní úrazového pojištní zamstnanc u obou urených pojišoven není prhledné. Souasný výbr pojistného je pasivní. Urené pojišovny nejsou nijak motivovány k využití všech právních nástroj, které jsou jim pi provádní tohoto pojištní zákonem dány. Souasná právní úprava rovnž nijak nezvýhod uje zamstnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují poet pracovních úraz a nemocí z povolání. Souasný systém pojištní si neklade za cíl zlepšit prevenci, pispt k rehabilitaci a motivovat postiženého k pekonání následk a návratu do práce. Souástí kapitoly 3 jsou dále informace o novém zákonu o úrazovém pojištní zamstnanc a zmnách, které do systému pináší, krátký pehled o zpsobech ešení úrazového pojištní zamstnanc v jiných evropských zemích, dále pak základní informace o zdravotním pojištní a strunou analýzu statistických dat v oblasti pracovní úrazovosti a nemocí z povolání. Kapitola 4 se zabývá samotným návrhem propojení úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní, pokud by byla tato varianta v koneném politickém rozhodnutí pijata. Pedstavuje základní možné principy provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzatého systémem veejného zdravotního pojištní: Úrazové pojištní zamstnanc by bylo založené na úhrad pée poskytnuté pojištnci v pípad poškození jeho zdraví v dsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, Jednalo by se o komplementární systém dopl ující ostatní systémy sociální ochrany. Systém by byl postaven na individuálním pojistném vztahu mezi pojištncem (obanem) a pojišovnou. Orgány úrazového pojištní by tvoily pedevším: Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišovny a rovnž nov vytvoený Úad pro dohled nad zdravotními pojišovnami. Péi v úrazovém pojištní by zdravotní pojišovny hradily ze svých úrazových fond, jejichž píjmy by tvoily platby na úrazové pojištní. Pedpokládá se zavedení pojistných zvýhodnní, a to jak smrem k pojistníkm (obanm/zamstnancm), tak plátcm pojistného (zamstnavatelm). Tzv. staré závazky budou garantovány státem. Za úelem jejich vypoádání je možno uvažovat nap. o konceptu zízení státního Fondu úrazového pojištní zamstnanc. Kapitola 5 nasti uje ekonomické a finanní aspekty navrhované koncepní zmny a spíše v obecnjší rovin (zejména z dvodu nedostupnosti potebných dat) se zabývá hodnocením pedpokládaných socioekonomických dopad/efekt. Odhaduje jednorázové náklady na transformaci systému a zabývá se zpsobem jejich krytí. Dležitým prvkem v této souvislosti je i možnost využít finanní prostedky EU. Kapitola 6 hodnotí silné stránky a pednosti navrhovaného zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami a jeho propojení na systém veejného zdravotního pojištní. Zárove upozor uje i na potencionální rizika a hrozby s tím spojené. Mezi nejvýznamnjší identifikované pednosti systému lze zaadit pedevším: efektivnjší využívání zdroj, ucelený, komplexní pístup ve zdravotní péi o zamstnance, již existující provázanost se systémem veejného zdravotního pojištní, využití konkurenního prostedí, 5

dále efektivní proces provádní úrazového pojištní zdravotními pojišovnami propojením informaních systém a v neposlední ad i nižší požadavky na státní rozpoet na jednorázové i opakované výdaje než v pípad varianty pechodu systému na stát (potažmo SSZ). Kapitola 7 pináší pedbžný harmonogram postupu aktivit zamených na pípravu a spuštní nového systému úrazového pojištní zamstnanc. Pedpokládaný termín úinnosti nového zákona je 1.1.2010. Kapitola 8 pináší informace o hlavních závrech osobních jednání a konzultací, které v prbhu zpracování zadání uskutenili lenové pracovního týmu ešitele s vybranými odborníky z oblasti teorie i praxe zasahující do pedmtné sféry úrazového pojištní. Samostatné pílohy tvoí analýzy 3 projektových zámr: Propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní, Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a ochrana zdraví pi práci, Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní. 6

3. Souasný systém úrazového a zdravotního pojištní v R 3.1 Úrazové pojištní 3.1.1 Legislativní úprava Právní úprava náhrady škody podle zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce ) vychází shodn jako právní úprava v pedchozím platném zákonu. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znní pozdjších pedpis z odpovdnostního právního vztahu mezi zamstnavatelem a zamstnancem, který je co do zpsobu vzniku závislý na pracovn právním vztahu. Úprava odpovdnosti zamstnavatele za škodu rozlišuje obecnou odpovdnost a zvláštní druhy odpovdnosti (odpovdnost za škodu na odložených vcech, odpovdnosti pi odvrácení škody). Zabezpeení zamstnance pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje zvláštní právní pedpis, kterým je od úinnosti 1.1.2008 zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc (dále jen zákon. 266/2006 ). Do jeho úinnosti se odpovdnost zamstnavatele v tchto pípadech bude ídit ustanoveními 365-393 zákoníku práce (pechodná ustanovení). Souasný systém - tak jak je nastaven - vytváí zvyšující se vnitní dluh, a to zejména kvli souasné legislativ odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání (viz. zákoník práce), který bude platit až do nabytí úinnosti nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc. Souasná legislativa neukládá správcm vytváet rezervy v rámci souasného prbžného systému ke krytí budoucích závazk. Zamstnancm vznikají pi pracovním úraze nebo zjištné nemoci z povolání nároky na vysoké dávky do 65 let vku (renty) - tento stav tak v dsledku vytváí vysoké procento dlouhodob nezamstnaných, protože se ztrácí jakákoli motivace pracovat. Zamstnavatelé do systému platí píspvky na základ rzných sazeb dle OKE. Stávající nastavení sazeb je však možno považovat za zastaralé a neodpovídající stávajícím rizikovým pomrm na pracovištích (pomr potu vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání v jednotlivých odvtvích se zmnil). Problémem je v této souvislosti nedostatek informací, protože se nezpracovávají potebné analýzy. Z pohledu státu se stávající systém jeví jako na první pohled bezproblémov fungující, skuteností ovšem je, že nedochází k tvorb vnitních rezerv na krytí budoucích závazk. Tento stav je dlouhodob neudržitelný. Zdravotní pojišovny (zdravotní pojištní), eská správa sociálního zabezpeení (sociální a nemocenské pojištní) oddlen neevidují náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, protože systém je nastaven jako komplementární, takže je velmi tžké vysledovat výši náklad spojených se systémem úrazového pojištní zamstnanc. Spoleenské povdomí o významu prevence a ucelené rehabilitace je velmi nízké, pibývá však zdravotn postižených oban. Roztíštná správa úrazového pojištní zamstnanc nkolika správci (2 komerní pojišovny, MPSV R, Diamo, s.p. a zamstnavatelé) vykazuje celkové vysoké administrativní náklady systému, které zatžují jak státní rozpoet, tak zamstnavatele. Pro nkteré stávající správce úrazového pojištní zamstnanc pedstavuje administrace tohoto systému díky nastavené vysoké správní režii bez povinnosti vynakládat prostedky na prevenci a rehabilitaci zajímavý produkt. 7

3.1.2 Základní principy pojištní Podstata stávajícího zákonného pojištní spoívá v tom, že zamstnavatelé zamstnávající alespo jednoho zamstnance (s výjimkou organizaních složek státu), jsou pro pípad odpovdnosti za škodu zpsobenou úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištni u eské pojišovny, a.s., pokud s ní mli sjednáno pojištní odpovdnosti za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ped 31.12.1992, a že ostatní zamstnavatelé jsou ze zákona pojištni u Kooperativy, pojišovny, a.s. Zamstnavatel má tedy právo, aby za nho píslušná pojišovna nahradila škodu, která vznikla zamstnanci pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zamstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. 3.1.3 Nositelé pojištní Povené komerní pojišovny Platná právní úprava z roku 1993 uruje dv komerní pojišovny (eskou pojišovnu, a.s. a Kooperativu, pojišovnu, a.s.), které jsou nositeli pojištní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjektm schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. V systému zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je pípadná majetková újma uvedených pojišoven vzniklá provozováním tohoto pojištní kryta ze státního rozpotu a naopak vzniklý pebytek pojišovny z tohoto pojištní je odvádn do státního rozpotu. Provádní pojištní je upraveno jako neziskové, ale vyhláškou ministerstva financí. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znní pozdjších pedpis, je pojišovnám stanovena pevná výše náklad na správní režii pojišoven. Ta inila pi vzniku tohoto pojištní 29,5 % z celkového objemu pijatého pojistného zaplaceného zamstnavateli v daném kalendáním roce. Postupn byla snižována a podle poslední úpravy provedené vyhláškou. 487/2001 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva financí. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znní pozdjších pedpis, iní výše náklad na správní režii pojišoven 13,5 % z pijatého pojistného. Citovanou vyhláškou byly souasn zvýšeny sazby pojistného. Pozn.: tyto pípady by mly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Ministerstvo práce s sociálních vcí R MPSV je poveno výkonem správy úrazového pojištní zamstnanc, kterým vznikl nárok na náhradu škody z titulu pracovního úrazu nebo nemocí z povolání u organizací, které zanikly nejpozdji do 31.12.1992. Pozn.: tyto pípady by mly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Diamo, s.p. Státní podnik Diamo je poven výkonem správy náhrad za ztrátu na výdlku, na které vznikl nárok do 31. 12. 1992 a vyplácených po dni úinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních pedpis, a to právnickými osobami - organizacemi uhelného, uranového a rudného hornictví (dále jen "sociáln zdravotní dávky horník"). Dávky jsou vypláceny ve smyslu zákona. 154/2002 Sb., o pechodném financování nkterých sociáln zdravotních dávek horník. Výplata tchto dávek v roním objemu cca 2 mld. K (celkem se pedpokládá výplata cca 20 mld. K) se realizuje ze státního rozpotu, a to v rámci financování útlumu. Výše financování se eší schválením v rámci Technického a sociálního projektu likvidace. Stát pevzal závazky, za které odpovídali privatizovaní zamstnavatelé, a to bez ohledu, zda na tyto spolenosti byl nebo nebyl vyhlášen útlum. Oproti zamstnavatelm z jiných odvtví (hutnictví, stavebnictví, zdravotnictví a další), kteí v souasné dob vyplácejí tyto dávky ze svých finanních zdroj, mže být toto rozhodnutí chápáno jako nedovolená veejná podpora. 8

Pozn.: u tchto pípad se nepedpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Zamstnavatelé Zamstnavatel jsou nositeli správy úrazového pojištní v pípadech odpovdnosti za škodu z titulu pracovních úraz nebo nemocí z povolání u zamstnanc a jejich bývalých zamstnanc, kterým vznikl nárok na náhradu škody nejpozdji do 31.12.1992 (vyjma pípad, které pešly na stát prostednictvím výplat Diamo, s.p. podle zákona. 154/2002 Sb.). Pozn.: u tchto pípadu se nepedpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. 3.1.4 Rozsah pojištní Zpsob a rozsah náhrady škody pi pracovních úrazech a nemocí z povolání je upraven v ustanovení 369 zákoníku práce. V ustanovení 369 zákoníku práce jsou taxativn vyjmenovány nároky, které mže postižený zamstnanec v pípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uplatnit vi odpovdnému zamstnavateli. Jedná se o náhradu za: a) ztrátu na výdlku, b) bolest a ztížení spoleenského uplatnní, c) úeln vynaložené náklady spojené s léením, d) vcnou škodu. V pípad, že zamstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemel, je zamstnavatel povinen v rozsahu své odpovdnosti poskytnout podle 375 zákoníku práce: a) náhradu úeln vynaložených náklad spojených s jeho léením, b) náhradu pimených náklad spojených s pohbem, c) náhradu náklad na výživu pozstalých, d) jednorázové odškodnní pozstalých, e) náhradu vcné škody. Ve všech pípadech jde o samostatné na sob zcela nezávislé nároky, pro jejichž uplatnní bží zcela samostatné lhty. Dále je teba podotknout základní vc, že v okamžiku, kdy se zamstnavatel z ásti zprostí své odpovdnosti, pak se jí zprostí jednou pro vždy a tato skutenost se odrazí na všech dílích nárocích bez ohledu na skutenost, kdy vzniknou. 3.1.5 Plátci pojištní Plátcem pojištní je zamstnavatel, který je v pojistném vztahu v postavení pojistníka a pojištného. Píjemcem pojistného plnní je poškozený zamstnanec. Pojištní se nevztahuje na organizaní složky státu, nebo jejich zamstnanci jsou v pípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání odškod ováni zamstnavatelem, tedy z prostedk státního rozpotu, v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. Obdobn je tomu u voják povolání a píslušník bezpenostních sbor, jejichž odškodnní za služební úraz nebo nemoc z povolání je upraveno zvláštními právními pedpisy. 3.1.6 Hlavní nedostatky stávajícího systému Pojišovny hradí za zamstnavatele náhradu škody v rámci odpovdnosti za škodu u událostí, které vznikly pouze v dob trvání zákonného pojištní. Náhrady ze škod, které vznikly ped datem úinnosti ustanovení 205d zákona. 65/1965, zákoníku práce, ve znní pozdjších pedpis hradili a i nadále hradí zamstnavatelé. Tím došlo k diferenciaci samotné právní úpravy odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání na tzv. staré a nové pípady, tj. 9

na pípady odškod ované pímo zamstnavateli a na pípady odškod ované za zamstnavatele píslušnou pojišovnou. Zamstnavatelé tedy jsou povinni platit pojištní do systému zákonného pojištní odpovdnosti za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, z tohoto systému jim však jsou hrazeny pouze škody z pracovních úraz a nemocí z povolání vzniklých po 1.1.1993 a odškodnní tzv. starých pípad i dnes nesou ze svého, nebo na vlastním principu odpovdnosti zamstnavatele za škodu zpsobenou zamstnanci podle právní úpravy obsažené v zákoníku práce se nic nezmnilo. Souasný systém provádní úrazového pojištní zamstnanc není zcela transparentní. Pojišovny nejsou povinny vést podrobnou statistiku podle jednotlivých ekonomických inností a analyzovat skutený prbh pojistného plnní ve vztahu k pojistným sazbám a procentu režie nastaveným vyhláškou ministerstva financí. Skutený prbh pojištní není brán do úvahy ani pi nastavování sazeb pojištní a procenta režie, a pokud docházelo za dobu trvání tohoto pojištní ke zvyšování sazeb pojistného a snižování procentního podílu správní režie pojišoven na vybraném pojištní, dlo se tak na základ rámcových údaj poskytovaných pojišovnami, které nebyly podloženy podrobnými rozbory. Souasný výbr pojistného je pasivní. Okruh plátc pojistného není pojišovnami porovnáván s registrem ekonomických subjekt. Je na vli zamstnavatele, zda splní svou zákonnou povinnost a k pojištní se zaplacením pojistného pihlásí. Pebytky ze zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání odvádjí urené pojišovny do státního rozpotu a majetková újma je jim ze státního rozpotu hrazena. To nemotivuje urené pojišovny k využití všech právních nástroj, které jsou jim pi provádní tohoto pojištní zákonem dány. Diferenciace pojistného neodráží dostateným zpsobem rozdíly v rizicích u pojištných subjekt. Souasná právní úprava nezvýhoduje zamstnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují poet pracovních úraz a nemocí z povolání. Souasný systém pojištní si neklade za cíl zlepšit prevenci, pispt k rehabilitaci a motivovat postiženého k pekonání následk a návratu do práce. Jeho náplní je pouze zaruit poškozenému odpovídající finanní náhradu fixn na dlouhou dobu dopedu, nikoliv usnadnit jeho návrat do zamstnání. 3.2 Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc Zákon o úrazovém pojištní zamstnanc obsahuje novou úpravu pojištní zamstnanc pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Pedstavuje zásadní systémovou zmnu, která penáší odpovdnost za provádní úrazového pojištní na stát. Úprava úrazového pojištní zamstnanc se podle tohoto zákona stává souástí sociálního zabezpeení s tím, že jeho provádní je sveno orgánm sociálního zabezpeení. Dne 22. 8. 2007 byl vyhlášen ve Sbírce zákon zákon. 218/2007 Sb. ze dne 18. ervence 2007, kterým se mní zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, zákon. 267/2006 Sb., o zmn zákon souvisejících s pijetím zákona o úrazovém pojištní zamstnanc, zákon. 264/2006 Sb., kterým se mní nkteré zákony v souvislosti s pijetím zákoníku práce, ve znní zákona. 585/2006 Sb., zákon. 110/2006 Sb., o životním a existenním minimu, zákon. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákon (rozpotová pravidla), ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 155/1995 Sb., o dchodovém pojištní, ve znní pozdjších pedpis. Tímto zákonem se odkládá úinnost zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc o dva roky, nebo je poteba provést zevrubnou analýzu nového zákona jak po stránce formáln právní, tj. provázanosti s jinými právními pedpisy (zejména pracovnprávními a sociálními) a legislativních hledisek (vetn jednoznanosti textu), tak po stránce vcné (koncepní). Dalším dvodem pro odložení úinnosti je, že ve státním rozpotu na rok 2007 není poítáno 10

s potebnými prostedky (zejm. na posílení systemizace SSZ a na informaní technologie, nebo úrazové pojištní pedstavuje pro SSZ zcela novou agendu) na pípravu realizace nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc, která by pitom po posunu úinnosti nové úpravy nemocenského pojištní (zákony. 187/2006 Sb. a. 189/2006 Sb., ve znní zákona. 585/2006 Sb.) mla probíhat soubžn s pípravou realizace nové úpravy nemocenského pojištní. Místo dnem 1. ledna 2008 by úprava úrazového pojištní zamstnanc (zákony. 266/2006 Sb. a. 267/2006 Sb.) nabyla úinnosti dnem 1. ledna 2010. Zabezpeení zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištna nemoc z povolání, se bude nadále ídit píslušnými ustanovení zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpovdnost zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zamstnanc pi pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí úinnosti právní úpravy úrazového pojištní zamstnanc. 3.2.1 Hlavní zmny Zákon. 266/2006, o úrazovém pojištní a zákon. 267/2006, o zmn nkterých zákon v souvislosti s pijetím zákona o úrazovém pojištní obsahují novou úpravu pojištní zamstnanc pro pípad poškození zdraví pi pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Pedstavuje zásadní systémovou zmnu, která penáší odpovdnost za provádní úrazového pojištní na stát, mní charakter pojištní a zavádí do nj prvky, které se standardn vyskytují v systém úrazového pojištní ve vysplých zemích. Nový systém úrazového pojištní pevezme závazky vzniklé v systému zákonného pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání, bude hradit nov i obdobné náhrady poskytované v souasné dob zamstnancm organizaních složek státu a také tzv. staré nároky, tj. náhrady škody pi pracovních úrazech a nemocech z povolání, které vznikly ped 1. lednem 1993, a u nichž povinnost uspokojit tyto nároky pešla, pop. pejde na stát. Nepjde již o pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního pojištní zamstnanc s vlastním systémem poskytovaných dávek. Provádní úrazového pojištní je sveno eské správ sociálního zabezpeení jako orgánu státní správy, který provádí i ostatní druhy sociálního pojištní. Nadále již zamstnavatelé nebudou stanovovat výši jednotlivých náhrad a provádt jejich výplatu, budou pouze poskytovat nositeli pojištní souinnost v rozsahu obdobném jako v jiných systémech sociálního pojištní. Opouští se dosavadní systém odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výdlku a zavádí se dávkový systém obdobn, jako je tomu v sociálním zabezpeení. Škodou již není ztráta na výdlku, nýbrž ztráta na zdraví. Zavádí se rovnž systém bonus malus, jako ekonomický nástroj (pirážka k pojistnému a sleva na pojistném) ovliv ující výši placeného pojistného v závislosti na vývoji potu a závažnosti pracovních úraz a nemocí z povolání. Úelem navrhované úpravy je též sjednocení režimu úrazového pojištní s ostatními systémy sociálního pojištní, které by mly umožnit dosažení významných synergických efekt u nositele pojištní, a zajistí jak vyšší úinnost systému zejména v oblasti výbru pojistného, tak i jeho nižší provozní náklady. 3.2.2 Prevence v úrazovém pojištní V souasn platném systému úrazového pojištní na základ náhrady za škodu není zejména nositel pojištní (a ani zamstnavatel) žádným zpsobem motivován k realizaci prevence v oblasti úrazovosti. Jedná se o perozdlovací systém. K ochran svého zdraví není motivován ani zamstnanec. Pouze vyhláška MF R. 125/1993 Sb. stanoví souinnost organizací a ukládá jim povinnost v zákaze porušování povinností smujících k odvrácení nebo zmenšení nebezpeí, které jsou jí uloženy právními pedpisy nebo na jejich základ, a nesmí trpt porušování tchto povinností ze strany tetích osob. Pokud škoda již nastala, pak jsou povinny organizace uinit nutná opatení k tomu, aby škoda byla co nejmenší. 11

Do nového zákona se nov zale uje prevence vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání, která bude psobit celoplošn k pedcházení vzniku poškození zdraví pi práci. Prevencí v úrazovém pojištní se ve smyslu ustanovení 16 nového zákona rozumí opatení zamená na základ výsledk analýz pracovních úraz a nemocí z povolání na zjišování, omezování nebo odstra ování rizik a rizikových faktor vyskytujících se u více zamstnavatel, jejichž cílem je omezování nebo odstra ování píin vzniku poškození zdraví. Nová právní úprava pedpokládá, že MPSV bude za úelem naplnní prevence v této oblasti vyhlašovat programy na podporu: odstra ování a omezování vzniku poškození zdraví, poradenství v pedcházení vzniku poškození zdraví, výchovy a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, vývoje a výzkumu v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstra ování rizik a podporu jejich šíení. Rovnž se pedpokládá, že SSZ jako nový správce úrazového pojištní bude ídit agendu napl ování výše uvedených program vetn jejich realizace s tím, že výše prostedk na prevenci bude init 6 % z objemu dávek vyplacených v pedchozím kalendáním roce. Novou roli má zde sehrát i nový orgán, tzv. Rada úrazového pojištní. 3.2.3 Slabá místa navržené právní úpravy zpsobu provádní úrazového pojištní zamstnanc Souasn s pípravou zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly pipravovány a schváleny další zásadní právní pedpisy, které na sebe svým obsahem vzájemn navazují. Jde pedevším o nový zákoník práce, který je úinný od 1. ledna 2007 a který do úinnosti zákona o úrazovém pojištní zamstnanc upravuje celou problematiku odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání. V ad pípad v dsledku toho, že souasn s pijetím zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly zpracovávány též zákonné pedpisy v oblasti nemocenského pojištní a nový zákoník práce, došlo k nkterým rozdílm ve znní tchto pedpis, na které již nebylo možno v rámci probíhajícího legislativního procesu v zákon o úrazovém pojištní zamstnanc reagovat. Krom toho je ada ustanovení zákona o úrazovém pojištní zamstnanc formulována ne zcela jednoznan a není ani dostatená provázanost se zákonem o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti. Píprava i schvalování zákona o úrazovém pojištní zamstnanc byly ve stínu jiných významnjších pedpis (zákoník práce, zákon o nemocenském pojištní, zákon o sociálních službách a další zákony), což se projevilo na kvalit obsahové i formální stránky zákona. Dosavadní analýzy zákona o úrazovém pojištní ukazují potebu jeho rozsáhlé novelizace; je však úelné provést i analýzu z hlediska koncepce zákona. Provádní úrazového pojištní je sveno eské správ sociálního zabezpeení, pro kterou znamená nový zákon o úrazovém pojištní zcela novou agendu. Pípravu navíc komplikuje i odložení zákona o nemocenském pojištní. Finanní dopad zavedení nového zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, je pedevším jednorázový a je spojen s pedpokládanými výdaji na zajištní nové správy pojištní. K zajištní bezproblémové realizace zákona proto SSZ potebuje nezbytný asový prostor (v ideálním pípad dva roky), rozpotové prostedky a navýšení systemizace. Provádní úrazového pojištní není možné zajistit stávajícími zamstnanci SSZ a OSSZ, kteí zabezpeují rozsáhlou agendu nemocenského pojištní, dchodového pojištní, výbru a vymáhání pojistného na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti, kontroly dodržování povinností v tchto oblastech sociálního zabezpeení a lékaské posudkové innosti. Pestože pi provádní této agendy lze využít 12

již stávající organizaní strukturu SSZ a OSSZ, jedná se pro úely provádní úrazového pojištní o zcela novou a nezamnitelnou innost tchto orgán, zejména v oblasti dávkové agendy, posuzování zdravotního stavu, výbru pojistného, využití prevence a rehabilitace. Jak dále uvádí dvodová zpráva k vládnímu návrhu novely zákona o úrazovém pojištní zamstnanc: Na základ podrobných analýz se považuje za potebné navýšení systemizace o 520 zamstnanc, z toho 250 zamstnanc více než šest msíc ped plnou úinností zákona. Navýšení systemizace pak musí odpovídat i navýšení rozpotových prostedk. Zavedení nového systému si vyžádá i jednorázové výdaje, a to výdaje na vznik správy pojištní, spojené s pevzetím evidence o zákonném pojištní od souasných nositel zákonného pojištní a evidence vyjmenovaných skupin odškod ovaných pípad od státních institucí, které do této doby samy provádly odškod ování pracovních úraz a nemocí dle pedchozích právních pedpis. 1 SSZ není - na rozdíl od zdravotních pojišoven - vystavena tvrdému rozpotovému omezení díky pímému napojení na státní rozpoet. Navíc jako správce úrazového pojištní nebude mít dostatek úinných nástroj k ovlivnní chování léka piznávajících pracovní neschopnost pro pracovní úraz i nemoc z povolání, a také pístup k informacím o pacientovi. SSZ nemá úinné nástroje na regulaci pracovní neschopnosti i pípadného zneužívání systému úrazového pojištní. Posudkoví lékai OSSZ nejsou nijak fakticky motivováni na odhalení nedostatk. Lékaská posudková služba se navíc potýká s nedostatkem léka. V nové zákonné úprav provádní úrazového pojištní zamstnanc rovnž není dostaten ešena oblast rehabilitace v úrazovém pojištní, která je nadto logicky souástí poskytování zdravotní pée a mla by být s tímto systémem propojena. Ze výše uvedených dvod picházejí zdravotní pojišovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišoven eské republiky s návrhem na koncepní zmnu celého systému provádní úrazového pojištní zamstnanc, a to pevzetím systémem zdravotního pojištní. Z tohoto pohledu je velmi dležitým momentem schválení posunu úinnosti nové úpravy úrazového pojištní zamstnanc o dva roky. Tím se vytvoil dostatený asový prostor k zevrubné analýze a píprav potebných zmn, tak aby byla umožnna i dostatená úprava a zmna legislativy. Zabezpeení zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištna nemoc z povolání, se bude nadále ídit píslušnými ustanoveními zákona. 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpovdnost zamstnavatele za škodu pi pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zamstnanc pi pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí úinnosti právní úpravy úrazového pojištní zamstnanc. 3.3 Úrazové pojištní v zahranií Problematika úrazového pojištní je ešena jednotlivými státy velmi rznorod. Systém úrazového pojištní není zaveden v Nizozemí a v ecku, kde jsou rizika pln pokryta jinými sociálními systémy (nemocenské a dchodové pojištní). Zvláštní úprava této problematiky je zavedena v Belgii a spoívá v rozdlení systému na samostatný systém zabezpeení pi úrazu a samostatný systém pi nemoci z povolání, piemž pracovní úrazy odškod ují komerní pojišovny a nemoci z povolání spravuje stát. Systémy jsou hrazeny z pojistného placeného zamstnavatelem. Nkdy vedle pojistného pispívá do systému stát z jiných (da ových) zdroj (nap. Irsko). Výhradn z da ových prostedk je financováno úrazové pojištní ve Velké Británii. Financování systém je zabezpeováno kapitálovým zpsobem financování (nap. Norsko, Švédsko), nebo prbžným financováním (nap. Rakousko, Slovensko), pop. smíšením obou typ financování, kdy nap. pro pojištní pro pípad pracovního úrazu platí financování kapitálové a pro pípad nemoci z povolání prbžné (Španlsko). Další možností je pro celý 1 viz Snmovní tisk 190/0 ze dne 12.4.2007. 13

systém zvolit prbžné financování s tvorbou kapitálových rezerv (nap. Nmecko). Správa systému je jak komerní (zisková i nezisková), tak i veejnoprávní nebo státní. 3.4 Zdravotní pojištní 3.4.1 Legislativní úprava Nejdležitjší legislativní pedpisy v oblasti zdravotního pojištní pedstavuje zejm.: o Zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní, v platném znní. o Zákon. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištní, v platném znní. o Zákon. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišovn eské republiky, v platném znní. o Zákon. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišovnách, v platném znní. o Zákon. 160/1992 Sb.,o zdravotní péi v nestátních zdravotnických zaízeních, v platném znní. o Zákon. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostedcích a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní. o Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní. o Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (týkají se nap. stanovení léivých pípravk pln hrazených z veejného zdravotního pojištní a výše úhrad jednotlivých léivých látek, seznamu zdravotních výkon s bodovými hodnotami, pravidel hospodaení se zvláštním útem všeobecného zdravotního pojištní, vymovacích základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištní stát aj.). 3.4.2 Základní principy pojištní Zdravotní pojištní: je povinné ze zákona, zakládá právo na erpání zdravotní pée s cílem zlepšení nebo zachování zdravotního stavu pojištnce bez pímé úhrady v rozsahu stanoveném zákonem, je solidárním systémem s rovným pístupem k dostupnosti zdravotní pée a výši pojistného dle jednotlivých skupin pojištnc. 3.4.3 Nositelé pojištní Nositeli veejného zdravotního pojištní jsou zdravotní pojišovny. Jedná se o: Všeobecnou zdravotní pojišovnu eské republiky (dále jen VZP), která jako jediná zdravotní pojišovna nemže být pedmtem konkursu ani vyrovnání. Jsou u ní pojištni všichni pojištnci, na které se vztahuje veejné zdravotní pojištní, pokud se sami nepihlásili k nkteré ze zamstnaneckých zdravotních pojišoven; resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišovny (dále jen zamstnanecké pojišovny - ZZP). V souasné dob provádí všeobecné zdravotní pojištní celkem 8 ZZP, které jsou zapsány v obchodním rejstíku. Organizaní strukturu stanoví zákon pouze u VZP. Tato pojišovna pokrývá svou psobností celé území R. U ZZP tato povinnost není, a proto mají strukturu, která odpovídá potebám jejich zamstnanc tak, aby byly schopny dostát svým závazkm vi pojištncm, smluvním zdravotnickým zaízením apod. V orgánech zdravotních pojišoven jsou pomrn zastoupeni pojištnci, zamstnavatelé pojištnc a stát. Zdravotní pojišovny zabezpeují veejné zdravotní pojištní, pípadn smluvní pojištní a pipojištní. Krom oblasti veejného zdravotního pojištní mže v rozsahu platných zákon provádt každá zdravotní pojišovna tzv. zdanitelnou innost (innost, jejíž píjmy podléhají zdanní). K této innosti nelze používat prostedky vybrané na veejné zdravotní pojištní. V roce 2004 bylo zákonem z tchto inností vyloueno pipojištní a smluvní pojištní. 14

3.4.4 Rozsah pojištní Zdravotní pojištní je povinné pro: všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území eské republiky (bez ohledu na státní obanství), pro osoby, které na území eské republiky trvalý pobyt nemají, pokud jsou zamstnanci zamstnavatele, který má sídlo na území R a pracovnprávní vztah je uzaven podle právních pedpis R. 3.4.5 Plátci pojištní Plátci zdravotního pojištní jsou: zamstnanci, zamstnavatelé, osoby samostatn výdlen inné (OSV), osoby bez zdanitelných píjm (OBZP), stát. 3.4.6 Reformní opatení ve zdravotnictví Podstatou reformních opatení ve zdravotnictví navrhovaných souasnou vládou je posílení postavení pacienta ve zdravotním systému, a to na principu skutené solidarity zdravých s nemocnými. cílem je zabránit plýtvání cestou zvýšení transparentnosti systému a jasného definování motivace a odpovdnosti všech jeho úastník. Návrhu provádní úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami se nejvíce dotýká zejména píprava reforem v oblasti veejného zdravotního pojištní. Je pipravována kompletní novela zákona o veejném zdravotním pojištní, která stanoví mj. to, jaká zdravotní pée je hrazena z veejného zdravotního pojištní. Novela dále umožní zdravotním pojišovnám nabízet i jiné pojistné produkty než standardní rozsah veejného zdravotního pojištní a legalizuje možnost pojištnce piplatit si za nadstandardní péi. Nový zákon o zdravotních pojišovnách sjednotí postavení, práva a povinnosti všech zdravotních pojišoven. Na jejich innost bude dohlížet nezávislý státní orgán. 3.4.7 Projekt Kulatý stl k budoucnosti financování eského zdravotnictví Vláda R svým usnesením ze dne 11. ervna 2007 schválila projekt veejné diskuse k budoucnosti financování eského zdravotnictví v gesci Ministerstva zdravotnictví. Projekt Kulatého stolu k budoucnosti financování eského zdravotnictví reaguje na spoleenské a medicínské zmny, které se odehrávají v posledních letech. Lze pedpokládat, že tyto zmny budou eskou spolenost ovliv ovat i v letech následujících, a že jejich míra závažnosti bude s asem pibývat. Tyto zmny, jako napíklad stárnutí populace a technologický rozvoj, bezprostedn ovliv ují financování zdravotnického systému a mohou zpsobit, že celý systém bude v rámci nkolika let finann neudržitelný. Projekt Kulatého stolu k budoucnosti financování zdravotnictví má proto napomoci vzniku kultivované, vcné a pro obany srozumitelné diskuse zamené na vymezení dlouhodobých problému eského zdravotnictví. Projekt má poskytnout zázemí pro vytvoení variant ešení tchto problému a podpoit snahu o dosažení shody mezi všemi zainteresovanými partnery v cele s politickými stranami tak, aby byl umožnn vznik dlouhodobého a široce podporovaného scénáe. Opatení navrhovaná ministerstvem zdravotnictví pro toto volební období jako zkvalitnní práce nemocnic a zdravotních pojišoven, i regulaní poplatky, jsou významné zmny pro fungování systému veejného zdravotního pojištní, nemní však jeho podstatu. Naproti tomu Kulatý stl by se ml zabývat tématy, která bude nevyhnutelné ešit v budoucnu bez ohledu na to, zda s ohledem na situaci v PSP R souasn navrhované legislativní zmny zdravotnického systému budou schváleny i nikoliv. 15

3.5 Zdravotní pojišovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pée a rehabilitace Z prostedk základních fond veejného zdravotního pojištní spravovaných zdravotními pojišovnami se v oblasti preventivní pée a rehabilitace hradí zejména láze ská pée a také závodní preventivní pée 2. Zdravotní pojišovny však již v souasné dob realizují adu aktivit a program v oblasti preventivní pée a rehabilitace nad rámec veejného zdravotního pojištní. K tomuto úelu jim slouží fondy prevence, které pojišovny tvoí v souladu s ustanovením 16 odst. 4 písm. b), s návazností na 19 odst. 1 zákona. 280/1992 Sb., (zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišovnách) ve znní pozdjších pedpis, který dovoluje zamstnaneckým pojišovnám za podmínky naplnní rezervního fondu a pi vyrovnaném hospodaení pojišovny použít finanní prostedky vytváené využíváním základního fondu zdravotního pojištní a píjmy plynoucí z pirážek k pojistnému, pokut a penále z prodlení útovaných pojišovnou v oblasti veejného zdravotního pojištní jako zdroj fondu prevence. erpání z fondu prevence je dále upraveno vyhláškou. 418/2003 Sb., k níž se v souasné dob pipravuje novelizace. V rámci této právní úpravy se naskýtá ešení v podob právního zakotvení možnosti hradit ze strany zdravotních pojišoven spolufinancování pi podávání žádostí o dotace ze strukturálních fond (nap. z provozního fondu), pokud nebude ze strany Ministerstva zdravotnictví rozhodnuto, že v pípadech zapojení zdravotních pojišoven do systémových národních projekt v rámci Integrovaného operaního programu, bude financování zajištno do výše 85 % ze strukturálních fond a zbývajících 15 % bude uhrazeno ze státního rozpotu. 3.6 Stávající systém/proces pée o zamstnance v pípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání V pípad vzniku pracovního úrazu je zdravotn sociální pée o postiženého financována z nkolika vzájemn neprovázaných zdroj: a) veejné zdravotní pojištní výkony i materiál: zásah záchranné služby, hospitalizace a další léba, rehabilitace, láze ská pée. b) sociální (nemocenské) pojištní: nemocenské dávky po dobu pracovní neschopnosti a kdykoli potom, je-li pracovní neschopnost v píinné souvislosti s pracovním úrazem (následky) invalidní penze. c) úrazové pojištní: dle úinného zákona. 262/2006 Sb., zákoníku práce: a) ztrátu na výdlku, b) bolest a ztížení spoleenského uplatnní, c) úeln vynaložené náklady spojené s léením, d) vcnou škodu; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde. dle zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc: a) úrazový píplatek, b) úrazové vyrovnání, c) úrazová renta, d) bolestné, e) píspvek za ztížení spoleenského uplatnní, f) náhrada náklad spojených s léením, g) náhrada náklad spojených s pohbem, 2 Pozn.: v souasnosti je ovšem oblast závodní preventivní pée ešena zcela nekoncepn. 16

3.7 Statistické údaje h) jednorázový píspvek pozstalému, i) úrazová renta pozstalého. Sledování výskytu profesionálních onemocnní (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání) je významným ukazatelem zdravotního stavu zamstnanc se závažnými ekonomickými a sociálními dopady. Na území eské republiky se proto sledují všechna nov vzniklá profesionální onemocnní. 3.7.1 Profesionální onemocnní a pracovní úrazy Podle dat Národního registru nemocí z povolání bylo v roce 2006 v eské republice hlášeno 1150 nemocí z povolání a 66 ohrožení nemocí z povolání - celkem 1216 profesionálních onemocnní. Uvedená onemocnní vznikla u 1122 pracovník, piemž u jedné osoby byly v prbhu roku hlášeny tyi, u 2 osob ti a u 87 osob dv nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Stejn jako v letech 1996-2004 i v roce 2006 nadále petrvával klesající trend incidence i absolutního potu hlášených profesionálních onemocnní. Nejvíce jich bylo diagnostikováno v Moravskoslezském a Stedoeském kraji (253 a 152, tj. 20,8 % a 12,5 % pípad). Profesionální onemocnní vznikala nejastji u osob pracujících v odvtví ekonomické innosti výroba kovových konstrukcí a kovodlných výrobk (144, tj. 11,8 % pípad). Odvtví zdravotní a sociální pée, veterinární innosti a odvtví tžby uhlí, lignitu a rašeliny se 139 a 127 pípady obsadily v roce 2006 druhé a tetí místo. V roce 2006 bylo hlášeno celkem 66 pípad ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (36,4 % pípad), postiženi byli pedevším pracovníci pi tžb uhlí (33,3 % pípad). Nemocnost a úrazovost populace v produktivním vku se odráží v pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojištných osob bylo hlášeno 68,19 pípadu pracovní neschopnosti, z toho 63,27 pro nemoc a 4,92 pro úraz. Ve srovnání s pedchozím rokem bylo více pípad pracovní neschopnosti pro nemoc, poet pípad pracovní neschopnosti pro úraz zstal tém stejný. Zvýšilo se prmrné procento pracovní neschopnosti, z 5,857 na 6,126 a zkrátilo se prmrné trvání pracovní neschopnosti, z 34,77 dne na 32,79. Nejastjší píinou pracovní neschopnosti byly nemoci dýchací soustavy, zejména infekce horních cest dýchacích. Tabulka 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Prmrný poet osob 4 517 546 4 483 455 4 466 699 4 435 434 4 389 251 4 442 703 4 497 033 nemocensky pojištných Nov hlášené pípady 3 812 185 3 607 038 3 589 680 3 621 995 2 705 662 3 029 448 2 706 725 pracovní neschopnosti - z toho pro pracovní 92 906 93 280 90 867 83 019 81 688 82 042 82 296 úraz - z toho smrtelné 223 204 206 199 187 164 136 pracovní úrazy Nov hlášené pípady 1 751 1 050 1 600 1 558 1 388 884 734 nemocí z povolání Kalendání dny pracovní 106 730 100 366 110 411 110 306 94 083 99 346 90 268 neschopnosti (tis.) Nov hlášené pípady pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištných 84,4 80,5 80,4 81,7 61,6 68,2 60,2 17

Prmrná doba trvání 1 pípadu pracovní neschopnosti (kalendání dny) Prmrné procento pracovní neschopnosti Zdroj: SÚ (www.czso.cz). 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 32,8 35,3 6,5 6,1 6,8 6,8 5,9 6,1 5,8 3.7.2 Výplata úrazových dávek V roce 2006 byly pi provádní zákonného pojištní odpovdnosti za škodu 2 povenými komerními pojišovnami základní ekonomické ukazatele následující: Výnosy z pojistného 5,2 mld. K Pojistná plnní 3 mld. K Správní režie pojišoven 0,7 mld. K Pebytek pojistného 1,5 mld. K Poet vyplácených rent 13 438 V prbhu posledních let dochází k nárstu hodnot u všech výše uvedených ukazatel. 3.7.3 Ekonomické údaje ve zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2006 cca 225 mld. K (první pedbžný odhad) a oproti roku 2005 vzrostly o cca 4,2 %. U veejného zdravotního pojištní inil nárst 5,8 % a celkové výdaje systému veejného zdravotního pojištní dosáhly 180 006 mil. K (pedbžný údaj z podklad MF). Celkové výdaje veejných rozpot dosáhly 19 187 mil. K, tj. 8,6 % celkových výdaj na zdravotnictví. Podíl zdravotních pojišoven na financování zdravotnictví inil 80,1 %, soukromé výdaje inily celkem 11,3 % z celkových výdaj na zdravotnictví. V pepotu na 1 obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví vynaloženo 21 880 K 3. 3 Zdravotnictví R 2006 ve statistických údajích, ÚZIS, 2007. 18

4. Popis zámru realizace propojení úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Smyslem a obsahem této kapitoly je popsat možnou podobu provádní úrazového pojištní zamstnanc v pípad, že její provádní bude novou legislativou sveno zdravotním pojišovnám. 4.1 Návrh provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní 4.1.1 Vztah k ostatním systémm sociální ochrany V návrhu provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní nepjde již o pojištní odpovdnosti zamstnavatele za škodu pi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu úrazového pojištní zamstnanc založeného na úhrad pée poskytnuté pojištnci v pípad poškození jeho zdraví v dsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zásadní koncepní otázkou, kterou je poteba vyešit, je, jaký systém úrazového pojištní zamstnanc bude zvolen ve vztahu k ostatním systémm sociální ochrany (nemocenské, zdravotní a dchodové pojištní)? V této souvislosti se nabízejí dva základní modely ešení: komplexní forma pojištní nebo komplementární systém. Komplexní pojištní spoívá v oddlení úrazového pojištní od ostatních pojištneckých systém. V pípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou veškeré náklady hrazené pouze z úrazového pojištní a zamstnanec nemá nárok na plnní z nemocenského, zdravotního nebo dchodového pojištní. V rámci komplementárního systému pedstavují dávky úrazového pojištní doplnk k ostatním systémm sociální ochrany nad rámec jejich bžného plnní. Základním východiskem pro ešení je zhodnocení celého systému sociální ochrany, zejména s ohledem na provozovatele jeho jednotlivých komponent. Vzhledem k tomu, že se v souasné dob neuvažuje o tom, že by celý systém sociální ochrany (tzn. vetn dchodového pojištní) mohl pejít na zdravotní pojišovny, jednalo by se zde vždy o komplementární systém. V rámci tohoto komplementárního systému je však možno se zabývat i jeho variantami: Varianta A: Nositelem nemocenského a dchodového pojištní by zstala SSZ a zdravotní pojištní a úrazové pojištní zamstnanc by provádly zdravotní pojišovny - v tomto pípad by se na základ nastavených pravidel doplovala poskytovaná zdravotní a úrazová pée a dávky nemocenského pojištní. Zavedení systému Variantou A i B je podmínno vybudováním fungujícího systému výmny dat a informací mezi SSZ a zdravotními pojišovnami. Varianta B: Tato varianta zvažuje již mnohokrát diskutovaný model spojení nemocenského, zdravotního a úrazového pojištní provádného zdravotními pojišovnami. V tomto pípad by byla pée poskytovaná zamstnanci v dsledku vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) hrazena píslušnou zdravotní pojišovnou, u které je (byl) zamstnavatel zamstnance pojištn. Podmínkou by bylo zavedení systému oddlené evidence a vykazování výkon hrazených z úrazového a zdravotního pojištní poskytovateli pée o pojištnce.tato varianta komplexní pée o pracovní sílu se jeví jako ekonomicky efektivnjší, nebo zvyšuje pravdpodobnost návratu pracovníka na pracovní trh. Je zcela logické, že celý proces pevzetí úrazového pojištní zamstnanc zdravotními pojišovnami by bylo nutné provázat s pipravovanými reformami ve zdravotnictví. 19

Zatímco plátcem zdravotního pojištní je zamstnavatel i zamstnanec, v pípad úrazového pojištní je to pouze zamstnavatel. Píjemci jsou v obou systémech zamstnanci. U zdravotního pojištní platí jednotná sazba z vymovacího základu pro všechny zamstnavatele, v úrazovém pojištní se podle zákona. 266/2006 pedpokládají rzné sazby odvislé od pevažující innosti OKE zamstnavatele. Problematickým bodem se mže jevit stávající úprava píslušnosti k provádní zdravotního pojištní nkolika zdravotními pojišovnami, protože zamstnavatel je povinen hradit pojistné za své zamstnance do rzných zdravotních pojišoven v závislosti na volb zamstnance. Dležitou otázkou je, zda píslušnost k zdravotní pojišovn bude shodná pro provádní zdravotního i úrazového pojištní? Pée o vlastní zdraví je, resp.by mla být v plné odpovdnosti každého obana. Tomu odpovídají i pipravované reformy ve zdravotnictví zamené na posílení pozice obana v systému a zárove jeho motivace. Zámrem je individualizace pojistného vztahu mezi pojištncem (obanem) a pojišovnou. Na základ alternativních pojistných plán tak mže dojít k úprav skladby zdravotní pée hrazené klientovi z veejného zdravotního pojištní vymezením standardní úrovn zdravotní pée s možností nadstavbových prvk a doplkového pipojištní. Jako jeden z nabízených produkt si je zde možno pedstavit i úrazové pojištní zamstnance. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že volba zdravotní pojišovny pro úrazové pojištní by takto mla být na stran obana/zamstnance. Uvedený pístup pedpokládá i spolupráci zdravotních pojišoven se zamstnavateli, zejména tmi velkými. Tito by se zárove mohli stát významnými hrái v procesu transformace zdravotních pojišoven. Vzájemná spolupráce by spoívala zejména v píprav rzných program a balík pojistných služeb šitých na míru zamstnancm/pojištncm. 4.1.2 Okruh pojištných osob Úrazového pojištní by se úastnili zamstnanci v rozsahu odpovídajícímu 3 zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc. 4.1.3 Vznik a zánik úrazového pojištní V pípad, že bude úrazové pojištní ešeno formou individuálního smluvního vztahu mezi pojištncem/zamstnancem a zdravotní pojišovnou, vznikne zákonné pojištní prvním dnem po uzavení pojistné smlouvy (poátek pojištní), pokud by nebylo dohodnuto, že vznikne již dnem uzavení pojistné smlouvy nebo pozdji. Pojištní by se pro nezaplacení pojistného neperušilo. Pojištní by zaniklo: uplynutím pojistné doby, tj. dnem, který by byl v pojistné smlouv uveden jako konec pojištní, dohodou pojistníka a pojistitele; pojištní zanikne dnem stanoveným dohodou, výpovdí pojistitele nebo pojistníka, odmítnutím pojistného plnní, z dalších dvod, které by byly uvedené v píslušných pojistných podmínkách a v zákon. 4.1.4 Organizace a provádní úrazového pojištní V pípad provádní úrazového pojištní zamstnanc pevzetím systémem veejného zdravotního pojištní by tvoily orgány úrazového pojištní: a) Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví by bylo ústedním orgánem státní správy pro zdravotní péi a péi v pípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ídilo by a kontrolovalo výkon 20