Výzkum investic d VaV v blasti ICT v EU pr předmět SA_417 závěrečná zpráva listpad 2006 Zpracvali: Jiří Hrník (xhrj37@vse.cz) Ondřej Mudrý (xmu01@vse.cz) Jan Penkala (xpenj01@vse.cz) Petra Valentvá (xvalp13@vse.cz)
Obsah Obsah... 2 Manažerské shrnutí... 3 Úvd... 4 Rekapitulace zadání... 6 Výchzí data... 7 Ptřebná data... 7 Zdrje dat... 7 Ppis získaných dat a vymezení IS/ICT sektru na jejich základě... 8 Metda zpracvání... 10 Úpravy dat... 10 Vyřešení nedstatků dat... 10 Ukazatele a způsb jejich výpčtu... 10 Základní ppisné ukazatele... 10 Pměrvé ukazatele... 11 Kmparativní ukazatele... 13 Ukazatele vývje v čase... 13 Vyhdncení... 15 Výpčet ukazatelů... 15 Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT... 15 Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí... 18 Celkvé investice v jedntlivých letech za všechny sledvané státy... 20 Indexy růstu vztažené k základnímu rku... 21 Mezirční indexy růstu... 23 Indexy růstu vztažené k základnímu rku a mezirční indexy růstu za celu skupinu EU28...23 Pdíl celkvých investic na HDP... 23 Pdíl celkvých investic na byvatele... 25 Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT... 26 Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích VaV... 31 Pměrvé ukazatele za všechny sledvané státy... 32 Žebříčky zemí... 32 Shrnutí výsledků... 33 Závěr... 34 Zdrje infrmací... 35 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 2 ze 35
Manažerské shrnutí Předmětem zájmu předkládané studie byly investice d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky, které jsu, bzvláště Evrpsku unií, pvažvány za klíčvý faktr buducí knkurenceschpnsti eknmiky. Cílem práce byl na základě statistické analýzy dat vysledvat nejdůležitější trendy vývje investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky investvané v evrpských zemích v psledních letech. V úvahu byla brána především gegrafická a věcná hlediska. Samzřejmstí ptm byl zahrnutí časvé dimenze. Na základě analýzy dat vznikla krmě výsledků také sada ukazatelů a další metdické prvky, které jsu ptenciálně pužitelné pr pdbně zaměřené analýzy nad jinými daty. Výrazným metdickým prvkem je zvláště vymezení sektru IS/ICT na základě členění NACE (OKEČ). Hlavními ukazateli, které služí pr srvnání zemí Evrpské unie (dle vymezení v zadání), byly následující indikátry: Průměrné rční abslutní výdaje za sledvané bdbí, průměrné rční výdaje jak prcent z HDP za sledvané bdbí a průměrné rční výdaje na byvatele v eurech za sledvané bdbí. Zatímc v abslutních číslech jednznačně vedl v investicích Německ, v číslech vztažených ke dvěma zmíněným veličinám zaujal první míst Finsk. Celkvě pak byl patrný rzdíl mezi staru patnáctku a nvými členy unie, kdy staré členské země zaujímaly přední místa. Z nvých členských zemí si vedly nejlépe Slvinsk, Česká republika a Maďarsk. Pkud jde dynamiku vývje investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky v Evrpě jak celku, je zde patrný růst d rku 2003, následvaný pklesem v rce 2004. Tent pkles lze však vysvětlit menším mnžstvím dstupných dat a také masivním rzšířením EU v rce 2004. Data z let 2005 a 2006 nebyla v dbě prvedení analýzy dstupná. Pdrbnější infrmaci dynamice vývje pskytují detailně zpracvané indexy. Zajímavým trendem je přesun investiční aktivity d tvrdých výrbních dvětví d dvětví sftware a infrmatických služeb. Tent trend zachycují ukazatele pdílu jedntlivých dvětví na celkvých investicích d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky. Detailnější analýzu pskytují jedntlivé pdkapitly, které jsu bsaženy v kapitle Vyhdncení. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 3 ze 35
Úvd Různé eknmické terie se shdují na tm, že investice jsu klíčem k buducímu eknmickému růstu. Zvláštní kategrií jsu investice d výzkumu a vývje, které přinášejí dnes asi nejdůležitější strategicku výhdu invace. Evrpská unie představvaná Evrpsku kmisí si vytyčila strategický cíl přeměnit Evrpu na nejmdernější a nejdynamičtější znalstní eknmiku. K dsažení tht cíle jsu nepchybně ptřeba invace v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií (ICT). A nejen technlgií, ale také v blasti práce s infrmacemi (resp. znalstmi) a v blasti řízení těcht aktiv infrmačníh managementu. Pr ptřeby tét studie bude využit zkratky IS/ICT, zastupující pjem infrmatika, který zahrnuje jak technlgie, tak systémy práce s infrmacemi. Strategicku iniciativu Evrpské kmise v blasti infrmační splečnsti je iniciativa i2010. Základním dkumentem tét iniciativy je sdělení kmise. V úvdu tht dkumentu zaznívají teze typu: Rzdíly hspdářských výsledků mezi průmyslvými zeměmi je z velké části mžné vysvětlit rzsahem investic d infrmačních a kmunikačních technlgií, jejich výzkumu a pužívání a knkurenceschpnstí v blasti infrmační splečnsti a mediálníh průmyslu. Iniciativa (strategický rámec) i2010 zahrnuje následující tři základní pilíře a z nich vyplývající cíle: Vytvření jedntnéh evrpskéh infrmačníh prstru, s cílem sjedntit pravidla pskytvání služeb infrmační splečnsti a vytvřit prstředí příznivé pr vznik a růst nvých digitálních služeb. Knkrétně je první cíl definván takt: Jedntný evrpský infrmační prstr nabízející dstupné a bezpečné širkpásmvé kmunikace, bhatý a rzmanitý bsah a bhaté a rzmanité digitální služby.. Invace a investice d výzkumu v blasti infrmatiky Evrpská kmise vidí v infrmačních technlgiích základní zdrj eknmickéh růstu a prduktivity práce. Pdle zjištění OECD z rku 2002, citvaném v dkumentu i2010, Evrpa zastává v investicích d výzkumu a vývje (VaV) právě v tét blasti prti USA a Japnsku. Sdělení zmiňuje ptřebu zvýšení investic d výzkumu a vývje v blasti IS/ICT za účelem dsažení mezinárdní knkurenceschpnsti. Knkrétně tedy: Výkn na světvé úrvni v blasti výzkumu a invací týkajících se infrmačních a kmunikačních technlgií díky umenšení rzdílů mezi Evrpu a předními knkurenčními účastníky.. Základní aktivitu veducí ke zlepšení pzice Evrpy je psílení rzpčtu v rámci tzv. sedméh rámcvéh prgramu FP7. Rámcvé prgramy jsu již d rku 1984 klíčvým zdrjem financvání výzkumu a vývje z Evrpské unie. FP7 ptm pkrývá rky 2007 až 2013. Velikst rzpčtu FP7 je pr všechny rky kl 50 miliard EUR. IS/ICT tvří jednu z devíti strategických blastí rámcvéh prgramu. Druhu významnu aktivitu EU je prgram CIP (Cmpetitiveness and Innvatin Framewrk Prgramme). Prgram je kncipván na také rky 2007 2013 a jeh rzpčet tvří cca. 3,5 miliardy EUR. Jednu ze tří sučástí tht rámce je ICT Plicy Supprt Prgramme s rzpčtem kl 700 milinů EUR. Vytvření širce přístupné evrpské infrmační splečnsti s cílem dsažení kvality živta a udržitelnéh rzvje. Dslva je cíl definván takt: Širce přístupná infrmační splečnst, jež zabezpečuje kvalitní veřejné služby a pdpruje kvalitu živta.. V České republice je jedním ze strategických dkumentů v blasti VaV IS/ICT například kncepce Ministerstva infrmatiky (). Tent dkument vychází z dalších strategických dkumentů České republiky v blasti VaV, které mají becnější charakter. Z výše uvedených faktů je zřejmé, že investicím d výzkumu a vývje a blasti infrmatiky přikládá jak administrativa Evrpské unie, tak česká vláda velký význam a spatřuje v nich základní pilíř knkurenceschpnsti eknmiky v glbálním měřítku. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 4 ze 35
Tat studie si v suladu se zadáním klade dva základní cíle: Na becné úrvni připravit metdiku analýzy sekundárních statistických dat charakterizujících úrveň investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky. Metdika by měla zhlednit zejména následující aspekty: Krekce a úpravy vstupních dat Chybějící data, neúplná data, předběžná data apd. Vytvření sady ukazatelů pužitelných becně pr hdncení investic d výzkumu a vývje. Na získaných sekundárních datech prvést analýzy dle připravené metdiky, testvat metdiku a její vypvídací schpnsti a uvést základní závěry stavu investic d výzkumu a vývje v blasti infrmatiky v Evrpské unii. Analýza by měla zachycvat především: Obrvé hledisk analýza investic d jedntlivých dvětví infrmatiky Časvé hledisk vývj investic v čase Gegrafické hledisk srvnání jedntlivých členských zemí. Pdle uvedených cílů studie je také strukturvána tat závěrečná zpráva. Nejprve jsu ppsána získaná data, na kterých bude metdlgie testvána a laděna. Následuje část charakterizující metdu (metdlgii) zpracvání analýzy. Celá zpráva je ptm zaknčena vyhdncením jedntlivých ukazatelů a shrnutím těcht výsledků v závěru. Krmě těcht stěžejních pasáží zpráva bsahuje některé technické kapitly jak rekapitulaci zadání, seznamy zdrjů infrmací, bsah atd. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 5 ze 35
Rekapitulace zadání Pr psuzení jak studie vyhvuje půvdnímu zadání a cílům je vhdné uvést rekapitulaci zadání. Půvdně měl zadání tut pdbu: 1. Investice d výzkumu a vývje IS/ICT v EU v letech 2000 2006 Cíl: Vyhtvení analýzy investic d VaV IS/ICT v EU v uvedeném časvém bdbí. EU v tmt kntextu je chápán jak EU25 + Švýcarsk, Nrsk, Island. Analýza by měla mít dvě dimenze gegraficku a věcnu. Gegrafická v jakém státě či NUTS2 byly investice prvedeny. Věcná dimenze jaké byly pririty VaV, jaké bjemy byly investvány, jaké byly výsledky. U pužitých ukazatelů / měřítek zdůvdněte výběr danéh ukazatele a jeh vypvídací schpnst. Výsledkem Vaší práce by měla být analýza, která se bude zabývat základními směry VaV v rámci IS/ICT v EU a srvnáním států/reginu z hlediska investic. Pravděpdbné prblémy, se kterými se budete muset vypřádat: vlba vhdných ukazatelů, neúplná data, předběžná data. Hlubka prvedení: Studie-výzkumná zpráva (pr business sféru). Následuje strukturvané shrnutí jedntlivých bdů zadání a kmentář k jejich naplnění: Časvý rámec 2000 2006: Vzhledem k nedstupnsti dat z rku 2006 byl časvý rámec psunut na 1999 2005. Dplňvání hdnt z rku 2006 metdu extraplace časvých řad byl zamítnut z důvdu rizika nízké validity takt získaných ukazatelů. Vzhledem k tmu, že data za rk 2005 jsu značně nekmpletní, je efektivní časvý rámec studie tvřen rky 1999 2004. Nicméně p dplnění dat je mžn becnu část studie aplikvat na libvlný časvý rámec. Rámec gegrafickéh rzsahu: Vzhledem k mžnsti získat data za všechny pžadvané státy, není prblém d analýzy zahrnut EU28 = EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk. Dimenze analýzy: Byly ddrženy pžadvané dimenze (věcná a gegrafická) navíc přibyla dimenze časvá, zachycující vývjvé trendy. Dimenze musely být přizpůsbeny mžnstem dat. Nicméně becná metdika umžňuje prvedení analýzy při libvlném nastavení dimenzí. Věcná Pdsektry bru infrmatiky byly definvány dle členění NACE. Byly vybrány skupiny, pr které existvala dstupná data. Výsledky výzkumu data nezachycují, není mžn je zahrnut ani d definvanéh metdickéh rámce. Výsledky výzkumu a vývje je v krátkém bdbí btížné hdntit především s hledem na značné mnžství různých pzitivních externalit. Gegrafická Jedntkami, za které byla data analyzvána, byly určeny jedntlivé státy. Členění na úrvni NUTS2 nebyl mžn vzhledem k charakteru dat zachvat. Časvá časvu jedntku byl zvlen jeden rk. Ppis ukazatelů: Krmě pžadvanéh důvdu výběru ukazatele (cíl ukazatele), byly ještě přidány charakteristiky způsb výpčtu, ptřebná data a rizika. Předpkládané a skutečně vzniklé prblémy: Jsu ppsány včetně jejich řešení v becné části studie. Hlubka prvedení: Odpvídá zadání. Studie se skládá z tét závěrečné zprávy a jejích přílh, samtné analýzy dat a závěrečné prezentace přibližné dbě trvání 10 až 15 minut. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 6 ze 35
Výchzí data Kvalita vstupních dat je vedle kvalitní metdiky jedním ze dvu kritických faktrů úspěchu prvedené analýzy. Zadání studie vyžaduje relativně hdně specifická a detailní data, která je velmi btížné získat ze sekundárních zdrjů. Vzhledem k rzpčtu studie nebyl mžn získat ani data kmerční ani prvést jakýkli vlastní primární výzkum. I z tht důvdu je za hlavní přidanu hdntu tét studie pvažvána navržená metdika, zatímc samtná analýza je s hledem na získaná data pněkud mezená. Při tvrbě studie byl nicméně vynalžen značné úsilí k získání dstatečně kvalitních dat, která svu strukturu dpvídají ptřebám pužitých analytických metd. Výsledkem tht snažení byl získání níže ppsaných dat. V tét kapitle jsu nejprve shrnuta data, která byl nutn získat s hledem na navržené ukazatele. Následuje stručný ppis zdrjů dat, ze kterých je mžn při analýze čerpat, a které byly při shrmažďvání dat pdrbně przkumány. Kapitla knčí detailním ppisem dat, která byla v tét studii pužita. Tent ppis je velmi důležitý pr pchpení hdnt a významu jedntlivých ukazatelů. Ptřebná data Objem investic d VaV v EUR becně a v jedntlivých blastech IS/ICT v jedntlivých zemích a letech. HDP v EUR v jedntlivých zemích a letech. Pčet byvatel v jedntlivých zemích a letech. Zdrje dat Prvním zdrjem dat, který připadl v úvahu pr zpracvání tét studie, je statistický úřad evrpských splečenství známý pd názvem Eurstat. Vzhledem k faktu, že byl tent zdrj naknec skutečně pužit, je mu v tét části věnvána největší pzrnst. Mim Eurstat byly vyhledány některé další zdrje s cílem získání dstatečně kvalitních dat. Tyt zdrje mhu být vhdné při vyhledávání dat ptřebných pr jinu aplikaci předkládané metdiky (např. méně detailní analýza investic atd.), a prt jsu v tét části také becně ppsány. Eurstat Statistický úřad evrpských splečenství byl zalžen v rce 1953 s cílem získávání dat d statistických úřadů členských států a jejich harmnizace za účelem srvnatelnsti. Data pkrývají nejen členy EU, ale také partnerské státy jak členy EFTA neb kandidátské země. Na svém webu Eurstat nabízí zdarma přístup ke všem svým databázím a publikacím. Přístup k databázvým datům je rganizván přes strmvu strukturu kategrií (themes) a pdkategrií (sub-themes) až k jedntlivým předpřipraveným dtazům. Dtazy je ptm mžn ještě upravit a navrhnut strukturu výstupní sestavy. Exprt je mžn prvádět d HTML, csv neb jinéh typu textvéh subru. Databáze Eurstatu je vynikajícím zdrjem statistických infrmací Evrpské unii. Pkud bychm prváděli například analýzu investic d výzkumu a vývje becně, byl by tent zdrj více než vhdný. Drbným prblémem byl však již získání infrmací týkajících se výzkumu a vývje v blasti infrmatiky, prtže tabulky Eurstatu již takt pdrbně rzpadnuté infrmace nemají. Tent fakt byl ptvrzen i na centru pdpry uživatelů, které jsme kntaktvali elektrnicku pštu. I přes zmíněnu absenci velmi detailních dat je Eurstat nejlepším zdrjem infrmací, který byl pr účely tét studie przkumán. ČSÚ Český statistický úřad velmi úzce splupracuje s Eurstatem. Z tht důvdu není mžn čekávat, že by dispnval výrazně dlišnými daty. ČSÚ pskytuje mj. pdpru v 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 7 ze 35
českém jazyce pr databázi Eurstatu. Detailnější data nebyla nalezena ani samstatně pr Česku republiku. OECD Statistiky Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj sice také nabízejí velmi užitečná data pr mezinárdní srvnávání. Ovšem tak detailní data, jaká jsu třeba pr zpracvání naší analýzy, nejsu k dispzici ani zde. Tent zdrj infrmací je pět velmi přínsný, pkud ptřebujeme méně specifická data. MIČR Ministerstv infrmatiky České republiky na svém webu shrmažďuje dkazy na statistiky týkající se infrmační splečnsti. I přes pestru paletu různých údajů nebyl tent zdrj vhdný. Nárdní statistické úřady členských zemí pslední variantu byl przkumání jedntlivých nárdních statistických úřadů zkumaných zemí. Tat varianta byla však naknec zavržena z důvdu neúměrné pracnsti, nejisté srvnatelnsti získaných údajů a také p zkušensti s mžnstmi Českéh statistickéh úřadu. Přestže byl naknec využit první ze zkumaných zdrjů, měl i průzkum statních zdrjů dat svůj význam zejména pr část metdicku. Příkladem je tabulka z OECD, která dkládá, že OECD ve své statistice pužil pdbný ukazatel investic (ANBERD), jak ten, který je pužit v tét studii (BERD viz dále) a také velice pdbné členění sektru IS/ICT (vybrané bry NACE viz dále). Ppis získaných dat a vymezení IS/ICT sektru na jejich základě P relativně nárčném průzkumu něklika zdrjů byl zvlen Eurstat. Ten nabízí všechna ptřebná data s dstatečnými (ne však ideálními) parametry. Získání dat z jednh zdrje má brvsku výhdu v zajištění určité úrvně srvnatelnsti údajů a validity analýzy. Z webvých stránek Eurstatu byl pužit nástrj Data Navigatin Tree 1, který umžňuje exprtvat libvlná data z databáze Eurstatu. V případě údajů výši investic byla cesta ve strmě následující: Science and technlgy -> Research and develpment -> Statistics n research and develpment -> R&D expenditure at natinal and reginal level. Byly przkumány i další větve strmu, ale přijatelná data byla nalezena právě zde. Při získávání údajů výši investvaných prstředků byla učiněna dvě zásadní rzhdnutí: Ukazatel výše investic (GERD neb BERD) Ukazatel GERD (Grss dmestic expenditure n R&D) je suhrnem všech investic realizvaných v dané zemi za určité bdbí (zde rk). Zahrnuje investice financvané ze zahraničí, ale nezahrnuje investice dmácích subjektů v zahraničí (analgie s HDP). Rzpadá se na pět zdrjů financvání: Business Enterprise (Pdniky) Gvernment (Vláda) Higher educatin (Akademické zdrje) Private nn-prfit (Nevládní neziskvé zdrje) Abrad (Zahraniční zdrje) Ukazatel BERD (Business Enterprise R&D Expenditures) je pdmnžinu GERD, zahrnující puze investice prvedené v Pdnikvé sféře (Business Enterprise Sectr). Vymezení sektru IS/ICT (dle NABS neb NACE) 1 http://epp.eurstat.ec.eurpa.eu/prtal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=prtal&_schema=portal&scre en=welcmeref&pen=/&prduct=eu_main_tree&depth=1 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 8 ze 35
Ukazatel NABS (Nmenclature fr the Analysis and Cmparisns f Scientific Prgrammes and Budgets) se skládá ze třinácti kategrií první úrvně, které se rzpadají na další úrvně. Jedntlivé úrvně vyjadřují různá dvětví výzkumu. Ukazatel NACE (Classificatin f Ecnmic Activities in the Eurpean Cmmunity) vyjadřuje členění eknmických činnstí pdle standardu Evrpské unie. V české praxi mu dpvídá ukazatel OKEČ (Odvětvvá klasifikace eknmických činnstí). Ideální kmbinací vstupních dat pr tut studii by byly údaje investicích v jedntlivých zemích a letech vyjádřené jak GERD v detailní klasifikaci pdle NABS. Vzhledem k tmu, že Eurstat ve své databázi nabízí NABS rzpadnuté puze d první úrvně (a ta nepskytuje dstatečnu granularitu), byl zvlen ukazatel BERD, který je k dispzici v členění pdle NACE. Eurstat ptm nabízí cca 70 vybraných NACE kategrií, ze kterých jsme byly schpni sestavit určité vymezení sektru IS/ICT. Granularita NACE kategrií byla týmem psuzena jak dstatečná. Z nabízených NACE dvětví byly vybrány následující: dl30 Manufacture f ffice machinery and cmputers (Výrba kancelářských strjů a pčítačů) - tat kategrie zastupuje výrbce hardware. dl32 Manufacture f radi, televisin and cmmunicatin equipment and apparatus (Výrba rádivých, televizních a spjvých zařízení a přístrjů) - Tat kategrie sice částečně přesahuje blast pčítačů, nicméně plně spadá pd pjem infrmačních a kmunikačních technlgií. Vzhledem k rstucímu významu bezdrátvých technlgií lze předpkládat významný pdíl pčítačvě rientvanéh výzkumu. i642 Telecmmunicatins (Telekmunikace) Významná blast v ICT. k72 Cmputer and related activities (Činnsti v blasti výpčetní techniky) Zahrnuje pdnikání v blasti infrmačních technlgií. k722 Sftware cnsultancy and supply (Publikvání, ddávky a pradenství v blasti sftwaru) Metdicky je takvé vymezení sektru IS/ICT pdbné přístupu OECD k analýze investic d VaV (ANBERD) v blasti IS/ICT (viz například http://www.ecd.rg/dataecd/20/7/34083298.xls). Knkrétní výběr dvětví je však rzdílný (i když pdbný). OECD na rzdíl d nás například zahrnuje výrbu lékařských přístrjů d sektru IS/ICT či zahrnuje šířeji vymezený sektr telekmunikací. V tét studii je tedy sektr IS/ICT definván jak suma výše uvedených NACE. Jedntlivé NACE ptm tvří pdblasti, na které bude v některých analýzách sektr IS/ICT rzlžen. Pužitá tabulka pr exprt údajů měla tedy název Business enterprise R&D expenditure (BERD) by ecnmic activity. Psledním rkem, za který byl mžn data získat, byl rk 2005. Z tht důvdu byl rzhdnut psunutí časvéh rámce analýzy na rky 1999 2005). Další data, která byla získána, byly údaje HDP a Ppulaci v jedntlivých státech v daných letech. Data byla získána pět ze strmvé struktury databáze Eurstatu v následujících větvích: Ecnmy and finance -> Natinal accunts (including GDP) -> Annual natinal accunts -> GDP and main aggregates -> GDP and main cmpnents - Current prices Ppulatin and scial cnditins -> Ppulatin -> Demgraphy -> Demgraphy - Natinal data -> Ppulatin 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 9 ze 35
Metda zpracvání Tat kapitla ppisuje zbecněnu metdu analýzy, která je pužitelná i v případě jiných vstupních dat (například získání detailnějších dat, neb prvádění becnější analýzy). Metdika zahrnuje úpravy vstupních dat, které byly prvedeny pr výpčet ukazatelů, způsb šetření určitých nedstatků dat a subr ukazatelů splu s pstupem jejich výpčtu. Úpravy dat Se základními daty byl třeba prvést něklik elementárních úprav: Imprt d statistickéh sftware - V případě tét studie jsu veškeré analýzy prváděny v aplikaci MS Excel. Přens z databáze Eurstatu d tét aplikace má něklik krků: Exprt d jednh z nabízených frmátů. P vyzkušení všech dstupných frmátů byl jak nejvhdnější vybrán exprt d HTML pr internetvý prhlížeč (MS Internet Explrer). Přens d MS Excel - standardní funkcinalitu Cpy&Paste Odstranění frmátvání a přebytečných buněk Rzdělení tabulek d jedntlivých listů Dplnění záhlaví tabulek atd. Přepčet na stejné jedntky - hdnty mhu být uváděny v různých jedntkách, je třeba zajistit jejich srvnatelnst. Například převd na miliny či tisíce EUR apd. Dpčítání investic v sektru IS/ICT - sučet hdnt BERD v jedntlivých pdsektrech. Vyřešení nedstatků dat Zásadním nedstatkem námi získaných dat byla jejich neúplnst, která ztěžuje mžnsti výpčtu některých ukazatelů. Tým zvažval různá řešení tht prblému (dsazení nulvé hdnty, průměrné hdnty, dplnění střední hdnty dvzené ze dvu susedních, extraplace časvé řady atd.). Vzhledem ke značným nedstatkům zvažvaných metd byl rzhdnut, že budu vypčítány puze ukazatele, pr které existují všechna ptřebná data. Nevhdnst těcht zmíněných metd vychází z th, že je citelný rzdíl mezi jedntlivými hdntami. Ptm by v případě dsazení například celkvé průměrné hdnty (substituce průměrem se jevila jak nejvhdnější metda) dšl k znehdncení vypčtených ukazatelů a jejich srvnatelnsti. Ukazatele spčítané z dhadnutých dat by byl nutn brát s veliku rezervu. Dalším důsledkem tht nedstatku je t, že v závěrečné zprávě jsu ve výsledných tabulkách záměrně zbrazeny puze ty země, u kterých existuje nějaká hdnta ukazatele. Z analýzy tak čast vypadávají země, které by mhly být výraznými hráči (ale nemusely ddat data). Čast vypadává například Velká Británii, Itálie neb Francie či Švédsk. Při výpčtu ukazatelů využívajících základníh rku (indexy vývje) nebyl mžn nalézt splečný základní rk pr všechny analyzvané země. Výchzí rk byl ptm zvlen pr každu zemi jak první rk, ve kterém jsu data uváděna. Ukazatele a způsb jejich výpčtu Základní ppisné ukazatele Za každý stát Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT v každém rce 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 10 ze 35
Cíl: Zjistit abslutní bjem investic za všechny pdsektry, které dhrmady tvří sektr IS/ICT. Výpčet: Suma hdnt v jedntlivých pdsektrech. Ptřebná data: Hdnty investic v jedntlivých pdsektrech. Rizika: Chybějící hdnty. Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí Cíl: Zjistit srvnatelnu hdntu výdajů na investice za celé sledvané bdbí. Bude dfiltrván fakt, že některé země nemají čísla ve všech letech. Výpčet: Suma hdnt dělen pčtem let, ve kterých je hdnta uvedena. Ptřebná data: Celkvé investice v jedntlivých zemích a letech. Rizika: Záměna nulvé hdnty za neuvedenu hdntu zkreslí průměr. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Pměrvé ukazatele Celkvé výdaje v jedntlivých letech Za každý stát Cíl: Zjistit suhrn investic d VaV ICT v celé EU28 za jedntlivé rky. Výpčet: Suma výdajů na investice VaV ICT v jedntlivých letech přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích v jedntlivých zemích. Rizika: V každém rce uvede data jiný pčet zemí - nesrvnatelné, nemžnst pčítat indexy za všechny země. Pdíl celkvých investic na HDP Cíl: Tent ukazatel analyzuje pdíl celkvých investic sektru ICT (tak jak jsme si vymezili) na HDP jedntlivých zemí. Výpčet: Výdaje na investice d VaV ICT dělen HDP (za každu zemi a rk). Vyjádření v prcentech (krát 100). Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů na investice d VaV ICT (v mil. EUR) dle našeh rzdělení rzdělených dle jedntlivých let a výše HDP k příslušnému státu a za příslušné bdbí, též v mil. EUR. Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Knkrétně výdaje d VaV ICT nebyly k dispzici za všechna bdbí a u všech států. S daty týkajícími se HDP prblém nebyl, byly k dispzici. Pdíl celkvých investic na Obyvatele Cíl: Cílem byl zanalyzvat pdíl celkvých investic vlžených d VaV ICT na pčet byvatel v dané zemi. Výsledkem jsu jedntky investvaných EUR na sbu. Výpčet: Výdaje na investice d VaV ICT dělen pčtem byvatel (za každu zemi a rk). Vyjádřen v jedntkách EUR na jednh byvatele. Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů d VaV ICT (v mil. EUR) dle našeh rzdělení rzdělených dle jedntlivých let a pčet byvatel k příslušnému státu a za příslušné bdbí v mil. byvatel. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 11 ze 35
Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Knkrétně výdaje d ICT nebyly k dispzici za všechny bdbí a u všech států. Data týkající se pčtu byvatel nebyl prblém najít. Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Cíl: Zjistit pririty VaV v dané zemi z hlediska pdsektru (pdblasti) infrmatiky. Výpčet: Hdnta za daný pdsektr dělen hdntu za celu blast IS/ICT. Ptřebná data: Hdnty za jedntlivé pdsektry a jejich sučet. Rizika: Nejsu předem známa. Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích d VaV Cíl: Zjistit jak velký pdíl má br infrmatiky na celkvém výzkumu a vývji prváděném v dané zemi. Výpčet: Výdaje d výzkumu a vývje ICT dělen výdaji na výzkum a vývj becně. Vyjádřen v prcentech. Ptřebná data: Údaje investicích d VaV ICT v daných letech a zemích a údaje investicích d VaV becně v daných letech a zemích. Rizika: Nedstupná data. Ukazatel nebude vypčítán pr danu zemi a rk. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Pdíl celkvých investic d VaV ICT na HDP Cíl: Ukázat pdíl investic d infrmatiky na HDP za EU28 jak celek. Může služit pr prvnání např. s USA neb Japnskem. Výpčet: Sučet investic d VaV ICT přes všechny země dělen sučtem HDP přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích, údaje HDP. Rizika: Údaje investicích budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje HDP. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Pdíl celkvých investic d VaV ICT na Obyvatele Cíl: Vyjádřit mnžství investvaných EUR na jednh byvatele EU28. Výpčet: Sučet investic d VaV ICT přes všechny země dělen sučtem pčtu byvatel přes všechny země. Ptřebná data: Údaje investicích, údaje HDP. Rizika: Údaje investicích budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje pčtu byvatel. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Cíl: Ukázat trendy v priritních blastech výzkumu. D jakéh pdsektru je klik investván. Výpčet: Hdnta danéh pdsektru dělen hdntu investic d VaV IS/ICT jak celkem. Ptřebná data: Údaje investicích za jedntlivé pdsektry. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 12 ze 35
Rizika: Nejsu předem známa. Pdíl investic d výzkumu a vývje ICT na celkvých výdajích d VaV Cíl: Vyjádřit pdíl v jakém je v rámci EU28 investván d VaV IS/ICT ze všech investic d VaV (BERD). Výpčet: Investice d VaV IS/ICT dělen investice d VaV becně. Ptřebná data: Investice d VaV IS/ICT, investice d VaV becně Rizika: Údaje investicích d VaV IS/ICT budu dstupné z jinéh pčtu zemí než údaje investicích d VaV becně. Djde ke zkreslení. Mžn šetřit sčítáním údajů jen za země, kde jsu k dispzici ba údaje - ptm t ale nelze nazývat za všechny státy. Kmparativní ukazatele Žebříčky zemí Přadí pdle průměrných rčních abslutních výdajů Přadí pdle pdílu investic d VaV IS/ICT na HDP Přadí pdle pdílu celkvých investic d VaV IS/ICT na byvatele Ukazatele vývje v čase Za každý stát Indexy růstu vztažené k základnímu rku (první rk=100) Cíl: Vyjádřit růst vzhledem k základnímu rku. Výpčet: Hdnta v aktuálním rce dělen hdntu v základním rce. Vyjádřen v prcentech (krát 100). Ptřebná data: Údaje investicích za každu zemi a v ptřebných letech. Rizika: Neexistují data z jednh rku ve všech zemích - nelze stanvit základní rk. Základní rk je stanven na první rk, ze kteréh existují data z určité země. Mezirční indexy růstu (předchzí rk = 100) Cíl: Vyjádřit mezirční růst či pkles investic v dané zemi. Výpčet: Výše výdajů v rce n dělen výše výdajů v rce n-1. Ptřebná data: Výdaje za každu zemi v letech n a n-1. Rizika: Chybí údaj za rk n-1, ukazatel v rce n nebude vypčítán. Za všechny státy (EU25 + Island, Nrsk, Švýcarsk) Indexy růstu vztažené k základnímu rku (první rk=100) Cíl: Vyjádřit růst neb pkles vzhledem k základnímu rku. Výpčet: Hdnta v aktuálním rce dělen hdntu v základním rce. Vyjádřen v prcentech (krát 100). Ptřebná data: Údaje investicích za všechny země a v ptřebných letech. Rizika: V každém rce jsu celkvé údaje za jiný pčet zemí - vypvídací schpnst ukazatele je mezená. Mezirční indexy růstu (předchzí rk = 100) 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 13 ze 35
Cíl: Vyjádřit mezirční růst či pkles investic v dané zemi. Výpčet: Výše výdajů v rce n dělen výše výdajů v rce n-1. Ptřebná data: Výdaje za všechny země v letech n a n-1. Rizika: Chybí údaj za rk n-1, ukazatel v rce n nebude vypčítán. V každém rce jsu celkvé údaje za jiný pčet zemí - vypvídací schpnst ukazatele je mezená. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 14 ze 35
Vyhdncení Výpčet ukazatelů Rční bjem celkvých investic d VaV IS/ICT Cíl: Zjistit abslutní bjem investic za všechny pdsektry, které dhrmady tvří sektr IS/ICT. V následujících tabulkách uvádíme data výši investic d výzkumu a vývje za jedntlivé státy smadvacítky členěná dle jedntlivých pdsektrů NACE. Bhužel už tat elementární data vykazují pměrně vysku míru děravsti a jakákliv jejich další analýza s výjimku prstéh výčtu je prakticky nemžná, nebť její využitelná hdnta by se s přihlédnutím k nízké statistické věrhdnsti takvé analýzy blížila nule. Pr zjedndušení jsu v tabulkách uváděny puze země, které ve sledvaném bdbí vykázaly alespň nějaká data výši investic. Hdnty v tabulkách jsu uvedeny v milinech EUR. Tabulka 1- Výrba kancelářských strjů a pčítačů. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 9,417 12,022 13,606 Česká republika 0,106 0,194 0,208 0,146 0,819 1,243 Rk Dánsk 27,047 Estnsk 0,249 Irsk 40 49,9 50 Litva 0,204 Maďarsk 0,495 0,542 0,772 1,07 0,998 Německ 611 519,709 Nrsk 2,437 Plsk 0,308 2,769 0,233 1,25 Prtugalsk 0,78 1,04 1,298 Rakusk 6,678 Španělsk 44,489 37,679 51,571 Tabulka 2 - Výrba rádivých, televizních a spjvých zařízení a přístrjů. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 592,18 455,57 431,663 Česká republika 8,592 10,573 14,544 17,641 23,154 23,677 Rk Dánsk 143,635 183,925 Estnsk 0,307 0,192 Finsk 1553,154 1700,4 1788,3 Irsk 200 69,5 70 Litva 0,003 0,339 0,881 Ltyšsk 0,983 0,406 Maďarsk 4,158 16,294 20,582 25,836 25,089 Malta 0,489 Německ 3791 3315,959 Nizzemí 88 Nrsk 106,169 Plsk 24,649 28,866 11,51 10,569 Prtugalsk 20,02 25,777 31,535 Rakusk 703,788 Řeck 81,4 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 15 ze 35
Slvensk 1,587 12,042 13,834 9,603 6,435 4,623 Slvinsk 21 24,839 31,884 26,724 Španělsk 173,568 139,665 131,132 Švýcarsk 538,282 Tabulka 3 - Telekmunikace. Rk Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 93,926 94,199 86,604 Česká republika 0,119 0,056 0,338 0,197 0,447 Dánsk 126,306 Estnsk 0,607 1,087 Irsk 1 9,6 15 Kypr 0,052 0,157 0,243 0,261 0,24 Maďarsk 5,013 4,926 6,372 1,708 1,632 Nizzemí 12 11 9 Nrsk 61,5 Plsk 7,31 21,256 12,236 Rakusk 41,691 Řeck 10,376 Španělsk 120,003 120,385 110,22 Švýcarsk 242,259 Tabulka 4 - Činnsti v blasti výpčetní techniky. Rk Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 241,064 244,277 267,529 Česká republika 7,423 11,969 12,399 19,54 52,394 60,245 Dánsk 448,314 473,026 Estnsk 0,863 1,374 2,032 2,672 1,815 Finsk 229,029 235 271,378 Irsk 320 368,6 405 Kypr 0,829 0,802 0,868 1,06 2,859 Litva 0,179 0,227 1,057 0,801 Ltyšsk 0,116 1,216 Maďarsk 3,034 4,726 5,869 8,652 5,717 Malta 0,734 Německ 1047 1338,221 Nizzemí 297 224 166 Nrsk 263,516 Plsk 0,024 0,848 5,91 Prtugalsk 26,05 27,452 28,858 Rakusk 104,203 Řeck 60,042 Slvensk 0,947 0,169 0,525 Slvinsk 0,324 0,445 2,597 0,085 Španělsk 259,59 279,091 317,354 Tabulka 5 - Publikvání, ddávky a pradenství v blasti sftwaru. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 16 ze 35
Belgie 164,746 172,211 192,159 Česká republika 6,697 10,961 11,976 19,027 39,509 45,49 Dánsk 377,712 452,962 Estnsk 0,428 2,032 2,672 1,815 Irsk 290 357,3 390 Kypr 0,829 0,802 0,868 1,06 2,859 Litva 0,071 Maďarsk 2,5 3,376 4,724 6,277 4,057 Malta 0,245 Německ 962 1294,773 Nizzemí 236 175 150 Nrsk 192,333 Plsk 0,024 0,225 5,91 Prtugalsk 21,11 20,52 19,931 Rakusk 80,378 Řeck 45,412 Slvensk 0,901 0,096 0,45 Slvinsk 0,046 0,068 0,124 0,048 Španělsk 218,432 231,021 271,911 Sučet výdajů, které investvaly firmy d VaV ICT je sučtem blastí, které dpvídají členění dle metdiky NACE. Data jsme vytřídili, jedná se sučet dl 30 Manufacture f ffice machinery and cmputers dl 32 Manufacture f radi, televisin and cmmunicatin equipment and apparatus i642 Telecmmunicatins k72 Cmputer nad related activities k772 sftware cnsultancy and supply Tyt skupiny pvažujeme za vymezení sektru ICT. Tabulka 6 - Sektr ICT celkem. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 1101,333 978,279 991,561 Česká republika 22,937 33,6971 39,183 56,692 116,073 131,102 Dánsk 969,661 1263,266 Estnsk 1,898 1,374 4,371 5,536 4,966 Finsk 1782,183 1935,4 2059,678 Irsk 851 854,9 930 Kypr 1,71 1,761 1,979 2,381 5,958 Litva 1,099 1,622 Ltyšsk 0,25 0,23 1,396 1,886 Maďarsk 15,2 29,864 38,319 43,543 37,493 Rk Malta 1,4682 Německ 6411 6468,662 Nizzemí 545 410 413 Nrsk 625,955 Plsk 32,315 53,964 23,979 23,639 Prtugalsk 67,96 74,789 81,622 Rakusk 936,738 Řeck 197,23 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 17 ze 35
Slvensk 1,587 12,042 15,682 9,603 6,7001 5,5981 Slvinsk 21,37 25,352 34,6052 26,8572 Španělsk 816,082 807,841 882,188 Švýcarsk 780,541 Veškeré hdnty v tabulkách jsu uvedeny v milinech EUR. Jak je z výše uvedených tabulek zřejmé, dstupnst dat výši investic v jedntlivých pdsektrech nedsahuje ani 50%, navíc ani dstupnst dat v jednm sektru nedpvídá dstupnsti dat v sektrech statních. Obzvláště nepříjemný je tent nedstatek u zemí, nichž se dmníváme, že patří mezi největší investry d výzkumu a vývje v ICT blasti (například Velká Británie). Lze tak usuzvat například z bjemu celkvých investic země, či gegrafických, plitických výchdisek a úrvně využívání ICT v zemi becně. Průměrné rční celkvé investice d VaV IS/ICT za sledvané bdbí Pznámka: V následujících základních ppisných ukazatelích již vždy perujeme puze se sučtem všech pdsektrů uvedených v předchzí kapitle. Zde se bhužel dpuštíme jistéh zkreslení, nebť některých pdsektrech nemáme zdaleka tlik dstupných údajů jak jiných pdsektrech. Sučty tedy z důvdu maximálníh využití tht maléh bjemu dat uvádíme všude, kde byla dstupná data alespň k jednmu z pdsektrů, nikliv jen tam, kde byla data dstupná u všech pdsektrů. Cíl: Zjistit srvnatelnu hdntu výdajů na investice za celé sledvané bdbí. Bude dfiltrván fakt, že některé země nemají dstupná data ve všech letech. V knkrétním případě hdncení výše investic d výzkumu a vývje v ICT blasti, pskytuje průměr, jakžt statistická funkce, jediné alespň částečně hdntné (statisticky) výsledky. Fakt, že jedntlivé průměry nemají stejnu základnu průměrvaných hdnt, sice jeh statisticku váhu snižuje, avšak tyt výsledky jsu jedinu alespň částečně smysluplně srvnatelnu hdntu. V následující tabulce uvádíme hdnty průměrné výše investic d VaV v ICT v bdbí 1999 2005 za všechny státy, které v tmt bdbí alespň jednu pskytly data výši svých investic (v tmt extrémním případě se průměrná hdnta tedy rvná výši jedinéh dstupnéh údaje výši investice pr zjedndušení jsme neaplikvali žádné metdy nrmalizace dat za účelem zvýšení jejich statistické hdnty a abstrahvali d vývje cenvých hladin v jedntlivých zemích). Tabulka 7 - Průměrná rční výše investic za sledvané bdbí 1999 až 2005 (v milinech EUR). Země Průměr Belgie 1023,72 Česká republika 66,61 Dánsk 1116,46 Estnsk 3,63 Finsk 1925,75 Irsk 878,63 Kypr 2,76 Litva 0,94 Ltyšsk 1,36 Maďarsk 32,88 Malta 1,47 Nizzemí 456,00 Nrsk 625,96 Plsk 26,78 Prtugalsk 74,79 Rakusk 936,74 Řeck 197,23 Slvensk 8,54 Slvinsk 27,05 Španělsk 835,37 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 18 ze 35
Švýcarsk 780,54 Celkem (bez Německa) 9023,21 Německ 6439,83 V následujícím grafu pukazujeme na fakt, že některé země výší investic d VaV v ICT dalece předstihují statní státy. V tmt knkrétním případě se jedná Německ, které se výší svých investic phybuje ve stejném řádu jak sučet všech průměrných investic statních hdncených zemí, kterých jsme měli dstupná data. Zde bychm rádi pět připmněli, že p bk Německa by se pravděpdbně pstavili i jiné eknmicky vyspělé země s vyským bjemem celkvých investic jak jsu například Velká Británie či Francie, pkud bychm měli relevantní data těcht zemích k dispzici. Obrázek 1 - Průměrné rční investice d VaV v IS/ICT. Německ ve srvnání se zbytkem zemí. Srvnání prům ěrných rčních inestic d VaV v ICT za sledvané bdbí 1999-2004 Něm ecka s statním i státy 10000,00 8000,00 milny EUR 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 Celkem (bez Německa) Německ V dalším grafu jsu uvedeny jedntlivé země s výjimku Německa z důvdu lepší přehlednsti uvedených hdnt. Obrázek 2 - Průměrné rční investice d VaV IS/ICT. Bez Německa. Prům ěrné rční investice d VaV v ICT za sledvané bdbí 1999-2004 (bez Něm ecka) miliny EUR 2000,00 1800,00 1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 Belgie Česká republika Dánsk Estnsk Finsk Irsk Kypr Litva Ltyšsk Maďarsk Malta Nizzemí Nrsk Plsk Prtugalsk Rakusk Řeck Slvensk Slvinsk Španělsk Švýcarsk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 19 ze 35
Z grafu je patrné, že p zcela vybčujícím Německu je ještě významných investrem v blasti výzkumu a vývje ICT Finsk, které výrazně překnává všechny statní státy, kupdivu i Dánsk, Nrsk, Belgii či Nizzemí, kde je úrveň využívání ICT také velmi vyská. O Švédsku jakžt ptenciálně ideálním partnervi pr srvnání (z hlediska gegrafickéh či pčtu byvatel) bhužel nemáme dstupné údaje. Celkvé investice v jedntlivých letech za všechny sledvané státy V tmt suhrnném ukazateli se snažíme prmítnut celkvu výši investic za všechny hdncené země ve sledvaném bdbí. Opět zde však narážíme na prblém s nedstatkem dstupných dat. Celkvá výše investic v každém rce může při respektvání pčtu dstupných dat pskytnut brázek skutečném celkvém bjemu, avšak mezirční srvnání je vzhledem k různému pčtu sčítanců v sučtu velmi zavádějící. Tabulka 8 - Suhrnná tabulka výše investic d výzkumu a vývje v ICT. Sučet přes všechny země a rky. V milinech EUR. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem Belgie 1101,33 978,28 991,56 3071,17 Česká republika 22,94 33,70 39,18 56,69 116,07 131,10 399,68 Dánsk 969,66 1263,27 2232,93 Estnsk 1,90 1,37 4,37 5,54 4,97 18,15 Finsk 1782,18 1935,40 2059,68 5777,26 Irsk 851,00 854,90 930,00 2635,90 Kypr 1,71 1,76 1,98 2,38 5,96 13,79 Litva 0,25 0,23 1,40 1,89 3,76 Ltyšsk 1,10 1,62 2,72 Maďarsk 15,20 29,86 38,32 43,54 37,49 164,42 Malta 1,47 1,47 Německ 6411,00 6468,66 12879,66 Nizzemí 545,00 410,00 413,00 1368,00 Nrsk 625,96 625,96 Plsk 32,32 53,96 0,00 23,98 23,64 133,90 Prtugalsk 67,96 74,79 81,62 224,37 Rakusk 936,74 936,74 Řeck 197,23 197,23 Slvensk 1,59 12,04 15,68 9,60 6,70 5,60 51,21 Slvinsk 21,37 25,35 34,61 26,86 108,18 Španělsk 816,08 807,84 882,19 2506,11 Švýcarsk 780,54 780,54 Celkem 97,02 158,05 6613,35 7248,17 13821,00 6195,55 34133,15 Následné grafické znázrnění nám vzhledem k výše jmenvaným mezením tedy pět spíše ukáže, ve kterých letech máme k dispzici více relevantních dat než v jiných. Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 20 ze 35
Obrázek 3 - Celkvé investice d VaV IS/ICT v jedntlivých letech. Celkvé investice d R&D v ICT v letech 1999-2004 16000,00 14000,00 12000,00 miliny EUR 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Obdbí Jak zajímavé srvnání průměrných investic d VaV ve sledvaném bdbí Německa a statních zemí. Prt zde uvádíme i srvnání půvdních hdnt v jedntlivých letech. Obrázek 4 - Investice Německa ve srvnání s statními zeměmi. Srvnání výše investic d VaV v ICT Něm ecka a statních států miliny EUR 8000,00 7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Obdbí Německ Ostatní Indexy růstu vztažené k základnímu rku Cíl: Zmapvat vývj výše investic v jedntlivých zemích k základnímu rku (1999) a ukázat tak dynamiku vývje tht ukazatele. U tht ukazatele se dstáváme již d vážných prblémů s jeh využitelnstí v praxi vzhledem ke značnému statistickému zkreslení. Oprti půvdnímu plánu ttiž nelze pužít jak výchzí rk 1999 respektive jakýkliv jiný rk, nebť ani k jednmu rku nejsu dstupná data pr všechny sledvané země. Byli jsme tedy nuceni upravit definici tht ukazatele. Základním rkem není rk 1999, ale u každé země první rk, ve kterém jsu dstupná data výši investic. Takt jsme schpni znázrnit vývj výše investic u jedntlivých zemí, ale nejsme bhužel schpni prvést následné srvnání napříč všemi sledvanými zeměmi. V následující tabulce uvádíme vývj výše investic vztažený k prvnímu rku, ve kterém jsu pr danu zemi dstupná relevantní data. Tent rk je pr přehled uveden v pravém slupci tabulky. 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 21 ze 35
Tabulka 9 - Indexy růstu výše investic vztažené k základnímu rku. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 100,00% 88,83% 90,03% 2002 Česká republika 100,00% 146,91% 170,83% 247,16% 506,05% 571,57% 1999 Dánsk 100,00% 130,28% 2002 Estnsk 100,00% 72,39% 230,30% 291,68% 261,64% 1999 Finsk 100,00% 108,60% 115,57% 2002 Irsk 100,00% 100,46% 109,28% 2002 Kypr 100,00% 102,98% 115,73% 139,24% 348,42% 1999 Litva 100,00% 92,00% 558,40% 754,40% 2001 Ltyšsk 100,00% 147,59% 2002 Maďarsk 100,00% 196,47% 252,10% 286,47% 246,66% 1999 Malta 100,00% 2002 Německ 100,00% 100,90% 2001 Nizzemí 100,00% 75,23% 75,78% 2002 Nrsk 100,00% 2003 Plsk 100,00% 166,99% 74,20% 73,15% 1999 Prtugalsk 100,00% 110,05% 120,10% 2001 Rakusk 100,00% 2002 Řeck 100,00% 2003 Slvensk 100,00% 758,79% 988,15% 605,10% 422,18% 352,74% 1999 Slvinsk 100,00% 118,63% 161,93% 125,68% 1999 Španělsk 100,00% 98,99% 108,10% 2002 Švýcarsk 100,00% 2004 Celkem 100,00% 162,91% 6816,69% 7471,03% 14245,96% 6386,05% 1999 Rk Základní rk Následující graf zvýrazňuje velmi dynamický vývj výše investic. Je z něj však také patrné, že některé hdnty jsu vlivněné především zveřejněním výše investic v některých pdsektrech pzději než v braném základním rce. Prudký nárůst v grafu je tak zčásti způsben vstupem nvých dat d celkvéh sučtu celkvých investic. V grafu uvádíme puze země s výrazně dynamickým průběhem vývje výše investic. Obrázek 5 - Indexy vývje investic vztažené k základnímu rku. Vývj výše investic vztažený k prvnímu rku dstupných dat 1000,00% 800,00% 600,00% 400,00% 200,00% Česká republika Estnsk Kypr Litva Maďarsk Slvensk 0,00% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Obdbí 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 22 ze 35
Mezirční indexy růstu Cíl: Zmapvat vývj výše investic d výzkumu a vývje v ICT vztažený k předchzímu rku. Tent ukazatel je bdbu předchzíh s rzdílem vlby základníh rku, kdy tentkrát je základním rkem vždy rk předchzí. Ukazatel je v praxi zatížen stejnu statisticku chybu. Tabulka 10 - Mezirční indexy růstu výše investic. Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 100,00% 88,83% 101,36% Česká republika 100,00% 146,91% 116,28% 144,69% 204,74% 112,95% Dánsk 100,00% 130,28% 0,00% Rk Estnsk 100,00% 72,39% 318,12% 126,65% 89,70% Finsk 100,00% 108,60% 106,42% Irsk 100,00% 100,46% 108,78% Kypr 100,00% 102,98% 112,38% 120,31% 250,23% Litva 100,00% 92,00% 606,96% 135,10% Ltyšsk 100,00% 147,59% Maďarsk 100,00% 196,47% 128,31% 113,63% 86,11% Malta 100,00% Německ 100,00% Nizzemí 100,00% 75,23% 100,73% Nrsk 100,00% Plsk 100,00% 166,99% 98,58% Prtugalsk 100,00% 109,14% Rakusk 100,00% Řeck 100,00% Slvensk 100,00% 758,79% 130,23% 61,24% 69,77% 83,55% Slvinsk 100,00% 118,63% 136,50% 77,61% Španělsk 100,00% 98,99% 109,20% Švýcarsk 100,00% Indexy růstu vztažené k základnímu rku a mezirční indexy růstu za celu skupinu EU28 Následující tabulka vyjadřuje indexy vývje v čase za celu skupinu zemí dhrmady. Vypvídací schpnst těcht indexů je mezena stejným faktem jak sučet celkvých investic, tedy tím, že v každém rce jsu dstupné údaje za různé země. Tat skutečnst značně zkresluje sučet. Zajímavé je, že hdnta investic markantně rste mezi rky 2002 a 2003 a napak v rce 2004 klesá pd úrveň rku 2002. Důvdem je zde ale zřejmě fakt, že za rk 2004 máme k dispzici data d devíti zemí, zatímc v předchzích letech je t zemí 18. Tabulka 11 - Indexy vývje za všechny země EU28 Rk 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Indexy (n/n0=1999) 100,00% 162,91% 6816,69% 7471,04% 14245,96% 6386,05% Indexy (n/n-1) 162,91% 4184,23% 109,60% 190,68% 44,83% Pdíl celkvých investic na HDP Jak je vidět z tabulky, největší pdíl investic d VaV ICT v přepčtu na HDP knkrétníh rku dává Finsk. Jeh pdíl v rce 2002 činil 1,24 %, v rce 2003 1,33 % a knečně v rce 2004 činil pdíl investic d VaV ICT na HDP 1,36 %. Nelze však jednznačně říci, zda t byl nejvyšší pčet investvaných prstředků d ICT přepčtené na HDP a t z důvdu nedstupnsti dat statních zemí. Jen pr srvnání Česká republika investvala v rce 2002 0,05 %, v rce 2003 0,09 % a 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 23 ze 35
v rce 2004 již 0,1 % peněžních prstředků ze svéh HDP. U bu zemí je zde vidět stupající trend investvání peněžních prstředků d tét blasti. Tabulka 12 - Pdíl investic d VaV IS/ICT na HDP Rk Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 0,35% 0,29% 0,28% Česká republika 0,03% 0,04% 0,04% 0,05% 0,09% 0,10% Dánsk 0,32% 0,43% Estnsk 0,03% 0,02% 0,03% 0,04% 0,04% Finsk 1,24% 1,33% 1,36% Irsk 0,43% 0,36% 0,37% Kypr 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 0,03% Litva 0,00% 0,00% 0,01% 0,02% Ltyšsk 0,01% 0,01% Maďarsk 0,03% 0,05% 0,06% 0,05% 0,04% Malta 0,03% Německ 0,26% 0,24% Nizzemí 0,07% 0,05% 0,05% Nrsk 0,22% Plsk 0,02% 0,03% 0,01% 0,01% Prtugalsk 0,04% 0,04% 0,04% Rakusk 0,39% Řeck 0,10% Slvensk 0,01% 0,05% 0,06% 0,04% 0,02% 0,02% Slvinsk 0,11% 0,12% 0,16% 0,11% Španělsk 0,08% 0,07% 0,07% Švýcarsk 0,00% 0,27% 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 24 ze 35
Obrázek 6 - Pdíl investic d VaV IS/ICT na HDP 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% Pdíl investic d ICT na HDP 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 be Belgium cz Czech Republic dk Denmark de Germany ee Estnia gr Greece es Spain fr France ie Ireland it Italy cy Cyprus lv Latvia lt Lithuania lu Luxemburg (Grand-Duché) hu Hungary mt Malta nl Netherlands at Austria pl Pland pt Prtugal si Slvenia sk Slvakia fi Finland se Sweden uk United Kingdm is Iceland n Nrway ch Switzerland Pdíl celkvých investic na byvatele Jak je pět vidět z tabulky, tak nejvíce investval pět Finsk, a t v rce 2002 343,06 EUR na sbu, v rce 2003 371,74 EUR /sbu a v rce 2004 pravděpdbně nejvíce ze všech evrpských zemí (394,597 EUR/s). Zdůrazňuji pravděpdbně, prtže neznáme částky investvaných peněz na sbu u statních zemí. Napak nejméně investval Ltyšsk v rce 2002 0,316 EUR na sbu. Tabulka 13 - Investice d VaV IS/ICT v EUR na sbu Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 90,84522 77,83735 76,89219 Česká republika 1,5782926 2,212082 2,650075 3,690332 7,503847 8,383881 Dánsk 110,2654 150,5162 Estnsk 1,0658353 1,001385 1,711046 2,104026 2,323746 Finsk 343,064 371,7419 394,597 Irsk 143,8498 125,5393 134,0716 Kypr 1,2900864 1,388849 1,592832 1,872431 4,33366 Litva 0,07571 0,098048 0,598756 0,813211 Ltyšsk 0,316204 0,468434 Maďarsk 1,2386135 2,591375 3,293531 3,662542 3,296656 Malta 3,099341 Německ 66,24159 62,68592 Nizzemí 19,18623 14,5128 16,17665 Nrsk 95,25339 Plsk 0,8351049 1,390272 0,62703 0,463885 Prtugalsk 4,567746 5,253889 5,927552 Rk 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 25 ze 35
Rakusk 106,181 Řeck 13,79361 Slvensk 0,2942485 2,230537 2,748011 1,785276 1,227692 0,95686 Slvinsk 10,778952 12,71959 17,32627 13,44483 Španělsk 14,58957 13,84467 14,41192 Švýcarsk 0 105,9927 Pdíl jedntlivých pdsektrů na celém ICT Pdíl pdsektru dl30 na celkvých investicích d ICT Sektr dl30 značuje Manufacture f ffice machinery and cmputers Cíl: Cílem byl zjistit, jak jedntlivé státy investují d VaV v blasti výrby kancelářskéh zařízení a pčítačů z celkvéh phledu ICT. Rizika: Rizikem může být nedstatek dat, která ptřebujeme pr výpčet. Celkvé výdaje d VaV ICT nebyly k dispzici za všechny bdbí a u všech států a ani nebyl k dispzici přehled výdajů v blasti výrby kancelářskéh zařízení a pčítačů za jedntlivé státy. K analýze jsme ptřebvali ba dva údaje najednu. Výsledkem byl, že jsme dstali dst nesurdý přehled výdajích investvaných puze d pdsektru dl30. Ptřebná data: K tmut výpčtu jsme ptřebvali znát celkvý pčet výdajů d VaV ICT (v mil. EUR) a investvané částky d sektru dl30 v bdbí d r. 1999-2005. Ppis: Z níže uvedenéh grafu můžeme vypzrvat vývj vlžených finančních prstředků d pdsektru dl30 u Belgie, ČR, Španělska, Maďarska a Prtugalska. U statních států nelze určit vývj investvání peněžních prstředků, nebť nejsu k dispzici data a časvá řada je tak přerušena. V České republice investvání d tht sektru rste d r. 1999 d rku 2000, pak následval pkles p dbu dvu let (2001,2002) a d rku 2003 investvané částky zase rstu. Napak Maďarsk v tét blasti hdně nainvestval d tht sektru a t 3,9 % z celkvých investic d ICT, pak následval prpad na 2,05 % a d rku se Maďarsk zase snaží investvat stále více peněz, všem nedkážeme už říci, zda rk 2004 překnal v investvání d sektru dl30 rk1999. Tabulka 14 - Pdíl DL30 na VaV IS/ICT Rk Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Belgie 1,01% 1,49% 1,70% Česká republika 0,65% 0,85% 0,76% 0,39% 1,07% 1,45% Dánsk 3,34% Estnsk 7,90% Irsk 7,13% 10,03% 9,26% Litva 10,82% Maďarsk 3,90% 2,05% 2,30% 2,87% 2,98% Malta 0,00% Německ 11,21% 10,04% Nrsk 0,56% Plsk 0,95% 5,15% 0,97% 7,05% Prtugalsk 1,66% 1,92% 2,10% Rakusk 0,78% Slvinsk 0,00% 0,00% Španělsk 7,44% 6,53% 8,45% 2006 Hrník, Mudrý, Penkala, Valentvá Strana 26 ze 35