KOMPARACE VYBRANÝCH METOD PRO STANOVENÍ VELIKOSTI POJISTNÉ ZÁSOBY A JEJICH APLIKACE V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 KOMPARACE VYBRANÝCH METOD PRO STANOVENÍ VELIKOSTI POJISTNÉ ZÁSOBY A JEJICH APLIKACE V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU THE COMPARISON OF THE SELECTED METHODS FOR DETERMINING THE SIZE OF THE SAFETY STOCK AND THEIR APPLICATION IN THE FOOD INDUSTRY Jan Chocholáč 1, Barbora Antonová 2, Ivo Drahotský 3 Anotace: Problematiku řízení zásob řeší denně mnoho odniků. Je to dáno zejména dvěma rotichůdnými snahami; odniky se jednak snaží maimálně usokojit svoje zákazníky, avšak na druhé straně chtějí eliminovat množství kaitálu vázaného v zásobách. Pojistná zásoba může zachycovat tři základní druhy odchylek na straně vstuu, výstuu a ve sotřebě. Srávné nastavení velikosti ojistné zásoby má vliv na ekonomiku odniku a zákaznickou sokojenost. Tento článek komaruje vybrané metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby a alikuje je v rai v rostředí otravinářského růmyslu. Klíčová slova: ojistná zásoba, otravinářský růmysl, řízení zásob, bullwhi efekt. Summary: The roblem of inventory management solves many businesses every day. This is mainly due to two conflicting trends. Both comanies are striving to satisfy their customers, but on the other hand, they want to eliminate the amount of caital tied u in inventories. Safety stock can cature the three basic tyes of imbalances on the inut, outut and consumtion. The correct size setting of safety stock influences the economics of enterrise and customer satisfaction. This article comares the selected method for determining the size of the safety stock and alied in ractice in the food industry environment. Key words: safety stock, food industry, inventory management, bullwhi effect. ÚVOD Problematika řízení zásob je z hlediska odniku jedna z kruciálních logistických činností. Tento fakt je zůsoben zejména tou skutečností, že významně ovlivňuje usokojení otřeb a řání zákazníků. Pro odnik je velmi důležité držet zásoby rávě těch oložek, které jsou ro výrobu odniku a ro usokojení aktuálních otřeb zákazníků důležité. Přitom je 1 Ing. Jan Chocholáč, Univerzita Pardubice, Doravní fakulta Jana Pernera, Katedra doravního managementu, marketingu a logistiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Tel.: +420 466 036 382, E-mail: jan.chocholac@uce.cz 2 Ing. Barbora Antonová, Univerzita Pardubice, Doravní fakulta Jana Pernera, Katedra doravního managementu, marketingu a logistiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Tel.: +420 466 036 386, E-mail: barbora.antonova@student.uce.cz 3 doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D., Univerzita Pardubice, Doravní fakulta Jana Pernera, Katedra doravního managementu, marketingu a logistiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Tel.: +420 466 036 508, E-mail: ivo.drahotsky@uce.cz Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 67

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 jedno, zda se jedná o materiál, olotovary nebo hotové výrobky. Tato roblematika rochází všemi články logistického, tudíž i dodavatelsko-odběratelského, řetězce. 1. ŘÍZENÍ ZÁSOB S AKCENTEM NA POJISTNOU ZÁSOBU Zásoby zabezečují několik základních funkcí. Zravidla je definována funkce geografická, zabezečující řeklenutí geografických vzdáleností mezi místem výroby a sotřeby. Dále funkce vyrovnávací, která zabezečuje lynulost výrobního rocesu, funkce technologická, umožňující zhromadňování výroby a funkce sekulativní, která doomáhá odniku usořit odnikové náklady, oříadě dosáhnout mimořádného zisku. 1.1 Význam ojistné zásoby v logistickém řetězci Pojistná zásoba v logistickém řetězci může zravidla zachycovat tři základní druhy odchylek. Tyto odchylky jsou rozlišeny olohou v logistickém řetězci, kde vznikají. Může se jednat o odchylky: na straně vstuu (zůsobené zožděnými dodávkami dodavatelů, nižším dodaným množstvím než bylo ůvodně objednáno), na straně výstuu (vyšší než očekávaná otávka), ve sotřebě (nejistá výtěžnost jednotlivých výrobních fází). (1) tok materiálu VÝROBNÍ PODNIK VELKOOBCHOD tok zboží ojistná zásoba na straně vstuu ojistná zásoba na straně výstuu ojistná zásoba ve sotřebě MALOOBCHOD ZÁKAZNÍK Obr. 1 Výskyt ojistné zásoby v logistickém řetězci Zdroj: Autoři Na obrázku č. 1 je zobrazen jednoduchý logistický řetězec, který se skládá ze čtyř jeho článků, kterými jsou výrobní odnik, velkoobchod, maloobchod a nakonec zákazníci. Je zde Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 68

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 zobrazen tok materiálu do výrobního odniku a tok zboží mezi výrobním odnikem, velkoobchodem, maloobchodem a konečnými zákazníky. Ve vyobrazeném logistickém řetězci jsou dále znázorněny ojistné zásoby jak na straně vstuu, tak na straně výstuu a ve sotřebě. Je zřejmé, že si každý článek v daném řetězci stanovuje, zda bude držet ojistné zásoby, oříadě u jakých oložek a jaká bude jejich velikost. Tato rozhodnutí mají následně vliv na oskytovaný zákaznický servis, ekonomické výsledky odniku a image odniku. 1.2 Bullwhi efekt z hlediska řízení zásob v logistických řetězcích Ke vzniku bullwhi efektu (efektu biče, efektu zesílení) dochází v logistickém řetězci díky tomu, že zracovávají a realizují všechny články daného řetězce. Konečný zákazník si zboží sice zakouí v maloobchodě, avšak toto zboží k němu teče řes několik dalších článků, zravidla se jedná o velkoobchod a výrobní odnik. V tradičním logistickém řetězci funguje rinci generování objednávek tak, že maloobchodník objednává na základě odrodejů u velkoobchodníka, který objednává u výrobce. Princi bullwhi efektu sočívá v tom, že zákazníků na konci logistického řetězce mohou mít relativně konstantní charakter, ale mezi jednotlivými články uvnitř daného řetězce může docházet k různým disroorcím ve velikosti otávky. Ty jsou zůsobeny zožděním, změnou nebo dokonce chybnou interretací informací, které tečou řetězcem. Pokud očet článků v logistickém řetězci roste, tak se tím také zvyšují tyto disroorce ve velikosti otávky, dochází k jejímu většímu zkreslení a dochází k lýtvání zdrojů všech subjektů v logistickém řetězci. Výkyvy v otávce zesilují ve směru od zákazníka až na začátek celého řetězce. Tomek osal efekt ráskání bičem tak, že u konečných sotřebitelů může docházet ke kolísání v otávce v rozmezí od 3 do 50 %. U výrobců surovin se však může jednat o výkyvy v otávce ve výši 30 až 70 % (viz obrázek č. 2). (2) kolísání otávky (%) 100 % 100 % 30 70 % 10 60 % 3 50 % 50 % 0 % VÝROBCI SUROVIN VÝROBNÍ PODNIK MALOOBCHOD ZÁKAZNÍK tok materiálu tok zboží Obr. 2 Bullwhi efekt v logistickém řetězci Zdroj: Autoři, (2) Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 69

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 Pokud dojde v rámci jednoho cyklu k výraznému výkyvu otávky u sotřebitele, tak může být vyčerána ojistná zásoba. Maloobchodník zareaguje v celku logicky a to tím zůsobem, že objedná větší množství zásoby. Tento efekt analogicky okračuje i u velkoobchodníka. Vzhledem k tomu, že maloobchodník objednal výrazně více (došlo k významnému výkyvu v jeho otávce), což vedlo k vyčerání ojistné zásoby u velkoobchodníka, kdy velkoobchodník zareaguje tím, že objedná větší množství. Díky tomu, výrobní odnik vyčerá svoji ojistnou zásobu hotových výrobků, zvýší svoji výrobu a objedná u svých dodavatelů větší množství surovin a materiálu. Výsledkem celého tohoto rocesu je skutečnost, že všechny subjekty articiující v dodavatelsko-odběratelském řetězci drží vyšší zásoby, než je ve skutečnosti otřeba. Díky tomu mají z dlouhodobého hlediska i vyšší náklady. (3) Pro eliminaci bullwhi efektu je nutná výměna relevantních a řesných informací mezi všemi články logistického řetězce a srávné nastavení systému řízení zásob s akcentem na stanovení velikosti ojistné zásoby s ohledem na zákaznický servis odniku. 1.3 Otimalizace ojistné zásoby Velikost ojistné zásoby je ovlivněna mnoha faktory. Mezi nejdůležitější atří: solehlivost zabezečení roti vzniku nedostatku zásoby, délka intervalu nejistoty, intenzita odchylek. (1) Tyto faktory budou detailněji rozebrány v následujících odkaitolách. 1.3.1 Solehlivost zabezečení roti vzniku nedostatku zásoby Solehlivost zabezečení udává, jak ojistná zásoba chrání odnik řed jejím vyčeráním. Tento ukazatel se měří omocí stuně úlnosti nebo stuně ohotovosti dodávky. Stueň úlnosti dodávky udává, s jakou ravděodobností dojde, res. nedojde, v rámci jednoho dodávkového cyklu ke vzniku deficitu zásoby. Stueň ohotovosti dodávky lze definovat jako ravděodobnost, s jakou je možné okamžitě usokojit objednávku o určité oložce ze skladové zásoby ihned o jejím ulatnění. (1) 1.3.2 Délka intervalu nejistoty Interval nejistoty, označovaný jako tn, začíná okamžikem, kdy je naosledy známa skutečná velikost zásoby dané oložky a končí očekávaným okamžikem říjmu dodávky na sklad (viz obrázek č. 3). Doba mezi doručením dodavateli a dodáním materiálu do místa lnění je označována jako dodávkový cyklus (tc). Obecně latí, že čím je období, ro které se rognózuje velikost otávky delší, tím méně je solehlivá daná rognóza, což imlikuje i ožadavek na vyšší hodnotu ojistné zásoby. Délka intervalu nejistoty také závisí na oužívaném systému řízení zásob v odniku. Rozlišujeme dva řístuy řízení zásob v odniku Q-systém a P-systém. V říadě Q-systému řízení zásob odovídá délka intervalu nejistoty délce ořizovací lhůty. U P-systému řízení zásob je nutné navíc zohlednit i délku kontrolního intervalu. (1) Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 70

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 interval ořízení zásoby dodací lhůta doručení dodavateli dodání do místa lnění odeslání rozhodnutí o vystavení uložení materiálu do skladu Obr. 3 Interval ořízení zásoby a jeho skladba Zdroj: Autoři, (1) 1.3.3 Intenzita odchylek Další z faktorů, který ovlivňuje velikost ojistné zásoby, je intenzita kolísání velikosti otávky, sotřeby, dodávek nebo délky intervalu nejistoty. S rostoucí intenzitou kolísání roste i velikost ojistné zásoby, řičemž je intenzita kolísání měřena nejčastěji omocí roztylu nebo směrodatných odchylek. (1) 1.4 Stanovení velikosti ojistné zásoby Základním ředokladem ři stanovování velikosti ojistné zásoby je ty rozdělení náhodných veličin otávky, dodávek a ořizovací lhůty. Pro test normality rozdělení se většinou využívá chí-kvadrát test, oříadě Kolmogorovův-Smirnovův test. Pokud budeme vycházet z ředokladu, že otávka má normální rozdělení, tak je možné určit ojistný faktor K, který je vlastně k-násobkem celkové směrodatné odchylky. (1) ravděodobnost vyčerání ojistné zásoby (%) 60 50 40 30 20 10 0 ojistný faktor K Zdroj: (4) Obr. 4 Vztah ojistného faktoru K a ravděodobnosti vyčerání ojistné zásoby Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 71

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 Na obrázku č. 4 je vidět vztah mezi hodnotou ojistného faktoru K a ravděodobností vyčerání ojistné zásoby. Z obrázku je dále atrné, že s narůstající hodnotou ojistného faktoru klesá ravděodobnost vyčerání ojistné zásoby omaleji (viz tabulka č. 1). Pokud zvýšíme hodnotu ojistného faktoru K z hodnoty 0,0 na hodnotu 0,5; tak snížíme hodnotu ravděodobnosti vyčerání ojistné zásoby o 19,01 %. Při zvýšení ojistného faktoru z hodnoty 2,0 na hodnotu 2,5 však dojde ke snížení o ouze 1,65 %. S narůstající hodnotou ojistného faktoru K sice dochází ke snížení ravděodobnosti vyčerání ojistné zásoby, avšak toto temo je s narůstající hodnotou ojistného faktoru K omalejší. Tab. 1 Vztah mezi nárůstem hodnoty ojistného faktoru K a oklesem ravděodobnosti vyčerání ojistné zásoby (%) Hodnota oklesu ravděodobnosti Změna hodnoty ojistného faktoru K vyčerání ojistné zásoby (%) 0,0 0,5 19,01 % 0,5 1,0 15,08 % 1,0 1,5 09,25 % 1,5 2,0 04,39 % 2,0 2,5 01,65 % 2,5 3,0 00,48 % 3,0 3,5 00,12 % 3,5 4,0 00,01 % Zdroj: (1) Odborná literatura nabízí mnoho metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby. Univerzální metoda však neeistuje, rotože do tohoto rozhodovacího roblému vstuuje velké množství zdrojů nejistoty. V následujících odkaitolách budou uvedeny nejčastěji oužívané metody tak, jak je definovali Sita a Žižka a které budou následně i alikovány v rai. 1.4.1 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby metoda M1 Tato metoda vychází z ředokladu, že kolísá velikost otávky a délka intervalu nejistoty a dodávky by neměly být zdrojem odchylek. Metoda je dooručována ro méně významné oložky zásob a vychází ze vzorce č. 1. kde tn K (1) velikost ojistné zásoby [ks], K ojistný faktor na základě kvantilů normovaného normálního rozdělení [-], σ směrodatná odchylka velikosti otávky za jednotku času [ks], růměrná velikost otávky za jednotku času [ks], σtn směrodatná odchylka délky ořizovací lhůty [čas]. Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 72

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 1.4.2 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby metoda M2 Jedná se o nejčastěji uváděnou metodu v odborné literatuře. Velikost ojistné zásoby se určuje jako součin ojistného faktoru a směrodatné odchylky velikosti otávky za jednotku času a vychází ze vzorce č. 2. kde K t (2) n velikost ojistné zásoby [ks], K ojistný faktor na základě kvantilů normovaného normálního rozdělení [-], σ směrodatná odchylka velikosti otávky za jednotku času [ks], tn interval nejistoty [čas]. 1.4.3 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby metoda M3 Třetí metoda uvažuje solečný vliv kolísání velikosti otávky a délky intervalu nejistoty. Zároveň však latí, že část ojistné zásoby, která je určená ke krytí výkyvů v otávce se může vzájemně zastuovat s částí ojistné zásoby určené ke krytí otávky v důsledku kolísání ořizovací lhůty. Velikost ojistné zásoby se následně určí odle vzorce č. 3. 2 2 2 K tn tn (3) kde velikost ojistné zásoby [ks], K ojistný faktor na základě kvantilů normovaného normálního rozdělení [-], σ směrodatná odchylka velikosti otávky za jednotku času [ks], tn růměrná ořizovací lhůta [čas], růměrná velikost denní otávky [ks], σtn směrodatná odchylka ořizovací lhůty [čas]. 1.4.4 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby metoda M4 Tato metoda bere v otaz kolísání velikosti dodávek a otávky. Z hlediska intervalu nejistoty se ředokládá jeho konstantní délka. Kolísání velikosti dodávek je konstruováno jako směrodatná odchylka mezi objednaným a skutečně dodaným množstvím. Pojistná zásoba je následně stanovena dle vztahu č. 4. kde t n 2 2 r K (4) velikost ojistné zásoby [ks], K ojistný faktor na základě kvantilů normovaného normálního rozdělení [-], tn interval nejistoty [čas], σ směrodatná odchylka velikosti otávky [ks], σr směrodatná odchylka rozdílu mezi objednaným a skutečně dodaným množstvím [ks]. Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 73

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 1.4.5 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby metoda M5 Tato metoda vychází z metody ředchozí, avšak kolísání velikosti otávky se neodvozuje ze statistické analýzy minulého růběhu otávky, jako u ředchozích metod, ale z chyby odhadu velikosti otávky. Pojistná zásoba je oté určena odle vztahu č. 5. kde t n 2 e 2 r K (5) velikost ojistné zásoby [ks], K ojistný faktor na základě kvantilů normovaného normálního rozdělení [-], tn interval nejistoty [čas], σe směrodatná odchylka chyby v rognóze otávky [ks], σr směrodatná odchylka rozdílu mezi objednaným a skutečně dodaným množstvím [ks]. 1.5 Komarace metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby Všechny metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby rezentované v odkaitolách 1.4.1 až 1.4.5 vycházejí z kolísání velikosti v otávce, resektive ve sotřebě. Metody č. 1 a č. 3 ještě berou v otaz možnost kolísání délky intervalu nejistoty, který odovídá době skládající se z rozhodnutí o vystavení, odeslání, doručení dodavateli, dodání materiálu, oříadě zboží, do místa lnění a uložení do skladu. Metody č. 4 a č. 5 se zaměřují na možnost, kdy kolísají i samotné velikosti jednotlivých dodávek. V tabulce č. 2 je zobrazen řehled jednotlivých metod i s ohledem na faktor, který je ředmětem kolísání. Tab. 2 Komarace metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby Kolísání velikosti Kolísání délky Kolísání velikosti Metoda Vzorec otávky intervalu nejistoty dodávek M1 K M2 ano ano ne n tn K t ano ne ne M3 2 2 2 K tn tn ano ano ne 2 2 M4 K ano ne ano t n 2 2 M5 K t n e r ano ne ano r Zdroj: Autoři, (1) V tabulce č. 3 jsou orovnány všechny vybrané metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby a řiřazeny k určitému tyu oložek, ro který jsou vhodné. Metoda č. 1 je vhodná ro méně významné oložky zásob. Pokud by odnik alikoval naříklad ABC analýzu zásob, tak by se jednalo o zásoby kategorie C, oříadě D, okud by je odnik definoval. Vzhledem ke konstrukci metody č. 2 je zřejmé, že není vhodná ro oložky, u kterých významně kolísá délka jejich ořizovací lhůty a velikost dodávek. Metoda č. 3 je dooručená ro oložky Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 74

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 velmi důležité z hlediska sotřeby odniku, jedná se tedy o oložky kategorie A (z hlediska ABC analýzy). Metoda č. 4 je dooručená ro režijní materiály, rotože u nich je v celku jednoduché redikovat budoucí sotřebu na základě ředcházejících období. Poslední metoda č. 5 je velmi dobře využitelná ro oložky, u nichž nedochází k významnému kolísání délky ořizovací lhůty. Tab. 3 Metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby a vhodný ty oložek Metoda Ty oložek M1 M2 M3 M4 M5 méně významné oložky zásob oložky, u kterých nedochází k významnému kolísání délky ořizovací lhůty a velikosti dodávek důležité oložky zásob režijní materiály oložky, u kterých nedochází k významnému kolísání délky ořizovací lhůty Zdroj: Autoři, (1) 2. APLIKACE METOD PRO STANOVENÍ VELIKOSTI POJISTNÉ ZÁSOBY Veškeré metody ro stanovení velikosti ojistné zásoby, které byly ředstaveny v ředchozí části tetu, budou následně alikovány v rodejně diskontního řetězce, který se zabývá rodejem jak otravinového, tak neotravinového zboží. Alikace metod bude rovedena u dvou oložek od regionálního dodavatele iva, jež dodává následující dva artikly: ivo světlé výčení, ivo světlý ležák. Oba dva artikly jsou dodávány ouze o ucelených aletách. Jedna aleta se skládá ze 40 ivních řeravek, řičemž každá z nich obsahuje 20 lahví. Celkem je tedy na jedné aletě distribuováno 800 lahví iva, což je také minimální objednací množství. 2.1 Stanovení intervalu nejistoty Interval nejistoty je složen z následujících časových úseků: doba, než dojde k rozhodnutí o vystavení, doba, za kterou je objednávka doručena dodavateli, doba, za kterou dodavatel dodá zboží do místa lnění. V modelovém říadě robíhají od dodavatele dvakrát v týdnu, konkrétně v úterý a v átek, vždy do 10:00 hodin. Pokud je zboží v říslušné dny objednáno, tak je na rodejnu distribuováno v átek nebo v ondelí mezi 6:00 a 21:00 hodin. Vzhledem k tomu, že dodavatel může distribuovat zboží v kterémkoliv čase v rámci dne, okud slní odmínku závozu mezi 6:00 a 21:00 hodin, tak je nutné objednávat takovým zůsobem, aby zboží okrylo i celý den, ve kterém má být na rodejnu distribuován nový závoz. Může totiž dojít k hraniční situaci, kdy je zboží distribuováno na rodejnu až ve večerních hodinách, oříadě v době, kdy je již rodejna uzavřena zákazníkům. Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 75

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 Interval nejistoty ro modelový říklad je graficky znázorněn v následujícím obrázku č. 5, ze kterého je atrné, že interval nejistoty ři úterní objednávce je roven cca 2 dnům a ři áteční objednávce je roven cca 3 dnům. dodací lhůta dodací lhůta onděl úterý středa čtvrtek átek sobota neděle dodání do místa lnění rozhodnutí o vystavení doručení dodavateli dodání do místa lnění rozhodnutí o vystavení doručení dodavateli Obr. 5 Stanovení intervalu nejistoty ro zkoumané artikly Zdroj: Autoři 2.2 Stanovení ojistného faktoru K Hodnota ojistného faktoru K vychází z kvantilů normovaného normálního rozdělení (viz tabulka č. 4). V říadě, že chceme krýt ožadavky zákazníků ojistné zásoby z 50 %, tak hodnota ojistného faktoru K odovídá 0,000. S narůstající mírou krytí ožadavků zákazníků roste i hodnota ojistného faktoru. V našem modelovém říkladu budeme uvažovat dva říady, které odovídají standardnímu nastavení zákaznického servisu většiny rodejen zkoumaného tyu: míru krytí ožadavků zákazníků z ojistné zásoby ve výši 95 % (K = 1,645), míru krytí ožadavků zákazníků z ojistné zásoby ve výši 99 % (K = 2,326). Tab. 4 Vztah mezi hodnotou ojistného faktoru K a mírou krytí ožadavků zákazníků (%) Míra krytí ožadavků zákazníků (%) Hodnota ojistného faktoru K 50,0 % 0,000 60,0 % 0,253 70,0 % 0,524 80,0 % 0,842 85,0 % 1,036 90,0 % 1,282 95,0 % 1,645 97,5 % 1,960 98,0 % 2,054 99,0 % 2,326 99,9 % 3,090 Zdroj: Autoři, (5) Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 76

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 2.3 Výočet velikosti ojistné zásoby Při výočtu velikosti ojistné zásoby autoři vycházeli z údajů o rognózovaných rodejích, objednávkách, skutečných rodejích a dodávkách v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, řičemž se zaměřili ouze na dva základní výše definované artikly. Přehled základních informací o ohybech těchto artiklů je rezentován v tabulce č. 5. Tab. 5 Základní informace o artiklech ve sledovaném období Světlé výčení Světlý ležák Prognózovaný rodej (kusů lahví) 243 100 517 300 Prognózovaný rodej (kusů alet) 304 647 Skutečný rodej (kusů lahví) 257 777 426 304 Skutečný rodej (kusů alet) 322 533 Průměrný rodej lahví za den 712 1 178 Nedodáno (kusů lahví) 3 200 5 600 Nedodáno (alet) 4 7 Průměrná délka ořizovací lhůty (den) 2,5 2,5 Zdroj: Autoři Po alikaci metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby (viz odkaitoly 1.4.1 až 1.4.5) dosěli autoři k následujícím výsledkům, které jsou sumarizovány v tabulce č. 6 vždy ro každý ze dvou artiklů zvlášť s řihlédnutím k nastavené míře krytí ožadavků zákazníků. Vyočtené hodnoty byly řevedeny na očty takzvaných ucelených alet a hodnoty byly zaokrouhleny směrem nahoru, aby došlo k maimálnímu usokojení ožadavků zákazníků. Tab. 6 Stanovení velikosti ojistné zásoby (očet alet) dle jednotlivých metod 95 % 99 % 95 % Světlé výčení Světlé výčení Světlý ležák Míra krytí ožadavků zákazníků Číslo metody 99 % Světlý ležák Metoda 1 2 3 3 4 Metoda 2 2 2 3 4 Metoda 3 2 3 3 4 Metoda 4 2 2 3 4 Metoda 5 2 3 4 5 Zdroj: Autoři Z tabulky č. 6 vylývá, že s využitím všech alikovaných metod byla stanovena hodnota velikosti ojistné zásoby ro světlé výčení ivo ři zákaznickém servisu na úrovni 95 % na hodnotu ojistné zásoby ve výši dvou alet. Pokud by došlo ke zvýšení zákaznického servisu na úroveň 99 %, u totožného artiklu, tak metody č. 1, 3 a 5 stanovily hodnotu ojistné zásoby v úrovni tří alet, zatímco metoda č. 2 a 4 určila jako dostačující alety dva. Vzhledem k tomu, že světlý ležák se ve sledovaném období rodával četněji, než světlé výčení ivo, tak je v celku logické, že bude nutné držet vyšší ojistnou zásobu, což deklaruje i tabulka č. 6. Při nastavené úrovni míry krytí ožadavků zákazníků 95 % rvní čtyři metody Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 77

Počet ucelených atet (ks) Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 navrhly ojistnou zásobu ve výši tří ucelených alet. Pouze oslední, átá metoda, určila ojistnou zásobu ve výši čtyř ucelených alet. Pokud by diskontní rodejna u stejného artiklu chtěla dosahovat vyššího krytí ožadavků zákazníků, ve výši 99 %, tak by bylo nutné držet ojistnou zásobu ve výši čtyř ucelených alet, což otvrdily i výsledky metod č. 1 až 4. Pátá metoda navrhuje oět vyšší ojistnou zásobu o jednotku, což je dáno zaokrouhlováním a konstrukcí dané metody. Výsledky jednotlivých metod ro oba vybrané artikly a obě úrovně míry krytí ožadavků zákazníků jsou řehledně znázorněny v obrázku č. 6. 6 5 4 3 2 Výčení (95 %) Výčení (99 %) Ležák (95 %) Ležák (99 %) 1 0 metoda 1 metoda 2 metoda 3 metoda 4 metoda 5 Obr. 6 Velikost ojistné zásoby dle jednotlivých metod, artiklů a míry krytí ožadavků zákazníků Zdroj: Autoři ZÁVĚR Článek byl zaměřen na komaraci vybraných metod ro stanovení ojistné zásoby, které byly následně alikovány do raktického říkladu v oblasti otravinářského růmyslu, konkrétně ak do rodejny vybraného diskontního řetězce. Metody ro stanovení ojistné zásoby byly oužity na dvě oložky dodávaného zboží z celého sortimentu diskontního řetězce světlé výčení ivo a světlý ležák. V modelovém říadě musela být slněna odmínka dodávek tohoto rodejního artiklu, a to dva objednací termíny v týdnu; úterý (distribuce v átek) a átek (distribuce v ondělí) vždy mezi 6:00 a 21:00. Dále byly uvažovány dva říady nastavení zákaznického servisu míra krytí ožadavků zákazníků z ojistné zásoby ve výši 95 % a 99 %. Na základě těchto údajů byl určen ojistný faktor K, který je v říadě 95% míry krytí ožadavků zákazníků z ojistné zásoby roven 1,645; v říadě 99% míry krytí ožadavků zákazníků z ojistné zásoby ak 2,326. Následně byl roveden výočet velikosti ojistné zásoby, který byl odložen údaji o rognózovaných rodejích, objednávkách, skutečných rodejích a dodávkách za rok 2015. Získané hodnoty byly řevedeny na očty tzv. ucelených alet a následně zaokrouhleny nahoru, v důsledku Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 78

Číslo 3, ročník XI, listoad 2016 čehož je možné dosáhnout maimálního usokojení ožadavků zákazníků a dlouhodobě držet nastavenou úroveň zákaznického servisu zvolené diskontní rodejny. Velikost ojistné zásoby světlého výčeního iva byla ři úrovni zákaznického servisu 95 % určena všemi zvolenými metodami na dvě ucelené alety. V odmínkách nastavení úrovně zákaznického servisu 99 % stanovily metody č. 1, 3 a 5 u téhož druhu iva jako dostatečný očet tři ucelené alety; metody č. 2 a 4 dvě ucelené alety. Po analýze absolutních výsledků, je možné konstatovat, že dostatečné množství, které by zabezečilo standardně zákaznický servis rodejny, odovídá očtu dvou ucelených alet. U artiklu světlého výčeního iva dooručují autoři stanovit velikost ojistné zásoby na dvě ucelené alety s tím, že dojde k jistému zabezečení 95% vykrytí ožadavků zákazníků oscilujícího až na hodnotu 99 %. V říadě světlého ležáku byla sočítána metodami č. 1-4 jako dostačující velikost ojistné zásoby tři ucelené alety ři nastavené úrovni zákaznického servisu 95 %, átá metoda určila ojistnou zásobu ve výši čtyř ucelených alet. Při vyšším nastavení zákaznického servisu (99 %) byla metodami č. 1-4 navržena velikost ojistné zásoby v rozsahu čtyř alet; átou metodou ak ve velikosti ět alet. Analýzou absolutních výsledků a teoretických východisek jednotlivých metod je možné vyslovit závěr, že dostačující bude ojistná zásoba ve výši tří ucelených alet ro říad nastavení zákaznického servisu na úroveň 95 % a ojistná zásoba čtyři ucelené alety ři 99% úrovni zákaznického servisu. Práce vznikla v souvislosti s řešením vědeckovýzkumného rojektu Univerzity Pardubice č. SGS_2016_008. Autoři děkují za oskytnutou odoru. POUŽITÁ LITERATURA (1) SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika: oužívané metody. Brno: Comuter Press, 2009. ISBN 978-80-251-2563-2. (2) DISNEY, S., LAMBRECHT, M. R. On Relenishment Rules, Forecasting and the Bullwhi Effect in Suly Chains. Boston: Publishers Inc., 2008. ISBN 978-1-60198-132-5. (3) TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Jak zvýšit konkurenční schonost firmy. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7400-098-0. (4) LAMBERT, D., STOCK, J. R., ELRAM, L. Logistika. Brno: Comuter Press, 2000. ISBN 80-7226-221-1. (5) HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika ro ekonomy. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-43-6. (6) SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika: teorie a rae. Brno: Comuter Press, 2010. ISBN 80-251-0573-3. (7) ŠTŮSEK, J. Řízení rovozu v logistických řetězcích. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-534-6. (8) PERNICA, P. Logistika: suly chain management. Praha: Radi, 2005. ISBN 80-86031-59-4. (9) HORÁKOVÁ, H., KUBÁT, J. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting, 1999. ISBN 80-85235-55-2. (10) EMMETT, S. Řízení zásob. Brno: Comuter Press, 2008. ISBN 978-80-251-1828-3. Chocholáč, Antonová, Drahotský: Komarace vybraných metod ro stanovení velikosti ojistné zásoby a jejich alikace v otravinářském růmyslu 79