II. spolený projekt organizací evropských sociálních partner

II. spolený projekt organizací evropských sociálních partner STUDIE O RESTRUKTURALIZACI V NOVÝCH LENSKÝCH STÁTECH eská republika - soubor informací This project is organised with the financial support of the European Commission 1

OBSAH ÚVOD: SOUBOR INFORMACÍ: PRO? I. EKONOMICKÉ TRENDY A VÝZVY I.1. Motory rstu Ekonomický vývoj 1995-2005 Stálý rst hrubého domácího produktu od roku 2000 Stabilizovaná míra inflace Možnost pravidelného rstu mezd Rostoucí zahraniní obchod s evropskými partnery Pímé zahraniní investice více orientované na inovace a služby I.2. Makroekonomické výzvy Pokraovat v transformaci hospodáského modelu Sledovat privatizaní proces s novým pístupem Rozvíjet ekonomiku s vyšší pidanou hodnotou orientovanou na služby Zlepšit konkurenceschopnsot II. TRENDY A VÝZVY TRHU PRÁCE II.1. Celková charakteristika Pracující obyvatelstvo celkem, úrove vzdlání, vk a kategorie Zamstnanost a nezamstnanost Geografické rozmístní nezamstnanosti Povzbuzuje se vytváení nových pracovních míst Zmny ve struktue zamstnanosti Malá geografická mobilita II.2. Výzvy trhu práce Zlepšit dynamiku trhu práce Realizovat inovativnjší politiku zamstnanosti Znovu promyslet píjmovou a mzdovou politiku Podporovat a usnadovat mobilitu Rozvíjet školení a rozvoj kvalifikací III. SOCIÁLNÍ DIALOG V ESKÉ REPUBLICE III.1. III.2. III.3. III.4. Tripartitní systém na národní úrovni Role bipartitního systému Sociální dialog na úrovni podniku Tripartitní systém v regionech IV. RESTRUKTURALIZACE Restrukturalizující se odvtví a dvody tohoto procesu Právní rámec pro restrukturalizaci Podprné nástroje Píklady pípad restrukturalizace v eské republice Píloha A - Seznam kontaktovaných osob Píloha B - Prameny Bernard Brunhes Polska 2

ÚVOD: SOUBOR INFORMACÍ: PRO? Následující soubor informací se zamuje na hlavní problémy, kterým elí eská ekonomika z hlediska sociálního dialogu a procesu restrukturalizace na úrovni podniku i na úrovni makroekonomické. Byl projednán eskými sociálními partnery za pítomnosti evropských sociálních partner na spoleném seminái 22. ervna 2005 v Praze. Soubor si neiní nárok na inovativní posouzení eské ekonomické nebo sociální situace, ani z polického i akademického hlediska. Jeho úelem je pedložit dostupná fakta a údaje z hlediska restrukturalizace pojímané jako jev, proces a pedmt veejné diskuse. Pedkládá rzné názory, snaží se podnítit diskusi o budoucnosti eské ekonomiky, nastolit otázky, které lze ešit konstruktivním zpsobem, pispt k budování dvry mezi zúastnnými s cílem mobilizovat je pro budoucnost eské republiky a eského sociálního dialogu v rámci Evropské unie. V první ásti soubor uvádí hlavní motory rstu a ekonomické trendy a hlavní obavy vyjádené zúastnnými pokud jde o rst, zamstnanost a konkurenceschopnost. Pak se zamuje na proces restrukturalizace a na sociální dialog, jeho vývoj, souasné trendy a tendence. Nato následuje popis konkrétních pípad restrukturalizace v rzných regionech eské republiky a pípadová studie o procesu restrukturalizace v oceláství (pouze v anglitin). Soubor informací je založen na rozhovorech a na analýze existujících dat a dokument. Seznam všech pramen je uveden v pílohách. Bernard Brunhes Polska 3

I. EKONOMICKÉ TRENDY A VÝZVY I.1. Motory rstu Ekonomický vývoj 1995-2005 V letech 1995-2005 zem zažila rzná údobí ekonomického vývoje. V posledním desetiletí byl vývoj ekonomiky v eské republice v mnoha ohledech protichdný. Na jedné stran silný rst HDP v roce 1996 (4,2%) byl následován strmým pádem (-0,7 v roce 1997 a -1,1, v roce 1998). V roce 1999 se recese zmnila ve stagnaci s rstem HDP 1,2% a v roce 2000 došlo k rychlejšímu zvýšení (3,9% rst HDP). V letech 2001-2002 se ekonomický rst znovu zpomalil (rst HDP 2,6% v roce 2001 a 1,5% v roce 2002), ale od roku 2003 lze pozorovat stálý a zvyšující se rst HDP: 2003: 3,2%, 2004: 4,7%, 2005: 6%. Recese a následná stagnace na konci devadesátých let (1997-1999) byla doprovázena relativn znaným poklesem zamstnanosti a postupným nárstem nezamstnanosti. Na druhé stran se v tomto období zaaly výrazn lepšit vnjší ekonomické vztahy - i když jen doasn - s postupným poklesem deficitu platební bilance bžného útu z alarmujících 7% HDP v letech 1996-1997 na pouze 2-3% HDP na konci dekády. Domácí finanní situace byla také relativn stabilní. Deficit státního rozpotu byl nízký, pouze 1-1,5% HDP, stav celkových veejných rozpot byl podobn píznivý. V mnoha ohledech pedstavovaly první roky nového století znan výrazný zásadní bod obratu. Od roku 2000 stálý rst hrubého domácího produktu Míra rstu hrubého domácího produktu (1999-2005) - komparativní pístup Zdroj: OECD, Economic Outlook. 77 http://www.oecd.org/document/22/0,2340,en_2649_201185_35384278_1_1_1_1,00.html Pozn: Údaje pro rok 2005 jsou odhady. Oekává se, že HDP eské republiky v blízké budoucnosti nadále poroste: v roce 2006 by ml být 5,7% a v roce 2007 4,7. Bernard Brunhes Polska 4

Šestiprocentnímu rstu v roce 2005 znan pispl istý export. V letech 2006 a 2007 se rst istého exportu zpomalí (v roce 2005 to bylo 4,5%, ale pro rok 2006 se oekává jen 2,5% a v roce 2007 1,2%). Souasn se oekává posílení domácí poptávky (rst ve výši 3,3% v roce 2006 a 3,6% v roce 2007). (Zdroj:, http://www.oecd.org/dataoecd/6/61/20211111.pdf - OECD Economic Outlook 79, Czech Republic). Soukromou spotebu lze považovat - spolu s investicemi - za hlavní faktor rstu povzbuzený (i) rstem disponibilního píjmu domácností, protože reálné mzdy rostly o více než 6%, (ii) neekan nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami a (iii) rostoucí nabídkou rzných spotebitelských úvr ze strany obchodních bank. Poslední dva faktory zvýšily sklon domácností financovat spotebu zadlužením - zadluženost domácností rostla v roním prmru o více než 40%. Podle OECD vyšší rst spoteby pravdpodobn pispje v letech 2006-2007 k inflaním tlakm, spolu se zvýšením nepímých daní a regulovaných cen. Skladba reálného HDP (v miliardách K/1995) Rok 1999 2000 2001 2002 2003 1kv 2003 2kv 2003 3kv HDP 1,421,0 1467,3 1.515,1 1.542,2 392,0 394,8 397.7 Soukromá spoteba 765,6 783,4 813,7 845,1 294,2 298,9 303,9 Veejná spoteba 266,2 263,6 264,5 239,5 73,0 73,7 73,7 Investice celkem 467,4 511,2 556,9 554,9 135,3 152,3 146,4 Obchodní bilance -88,7-102,9-132,7-163,4-37,1-43,7-60,5 Pramen: eský statistický úad, 2004 Podíl soukromé spoteby na HDP byl v r. 2002 kolem 55%, zatímco veejná spoteba byla 15,5%. Ve tetím tvrtletí 2003 vzrostl podíl soukromé spoteby na 76%, ásten z dvodu úrovn mezd. Spoteba státních a samosprávných orgán byla 19%. Lze vidt, že v zemích stední a východní Evropy není veejná spoteba velmi vysoká. Pesto však veejná spoteba pispla k rstu. V roce 2003 se zrychlily investice. Podle názoru NB však byla celková míra investic tlumena opatrnou politikou obchodních bank pi poskytování úvr. Z hlediska rozložení podle sektor rostl HDP hlavn díky zvyšující se pidané hodnot ve výrobním sektoru. Výrobní podniky (hlavn podniky s vysokou úastí zahraniního kapitálu) se zamovaly na výrobky s vysokou pidanou hodnotou, které nalézaly poptávku na zahraniních trzích. Sektory s nižší pidanou hodnotou stagnovaly nebo zaznamenaly pokles (napíklad textilní výroba se snížila o více než 3%). Odvtví cestovního ruchu je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektor souasné eské ekonomiky (v r. 2003 pedstavovalo asi 25% HDP).Soukromý sektor dnes pedstavuje 75% národního hospodáství. Bernard Brunhes Polska 5

Hrubá pidaná hodnota podle sektor v r. 2003 (ve stálých cenách) Zemdlství, lesnictví, rybolov - 3% Jiné služby - 13% Stavebnictví - 7% Finanní zprostedkování, služby podnikm - 16% Prmysl 33% Obchod, hotely a restaurace, doprava - 25% Pramen: eský statistický úad, duben 2004 Stabilizovaná míra inflace Míra inflace v eské republice v porovnání s EU Inflation rate in the Czech Republic compared to EU Percentage % 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2001 2002 2003 2004 Years Inflation rate in CR Inflation rate in EU Míra inflace v R, Míra inflace v EU Po období vysoké míry inflace v letech 1997 a 1998 bylo dosaženo jejího podstatného snížení. Kritérium 2% roní inflace bylo poprvé splnno v r. 1999 a po uritém zvýšení v následujících dvou letech na 4-5% inflace v r. 2002 znovu poklesla pod stanovenou úrove a byla nižší než ve všech zemích EU, vetn zem se stabilní nejnižší inflací - Nmecka. Po stagnaci v r. 2003 pijala vláda Bernard Brunhes Polska 6

rozhodnutí týkající se zvýšení regulovaného nájemného o 10%, což posílilo inflaci v r. 2004 (2,8%). V r. 2005 se inflace opt snížila na 1,9%. eská republika, míra inflace (%) 1993-2005 25 20 20,8 15 10 10 9,1 8,8 8,5 10,7 5 0 4,7 3,9 2,1 2,8 1,8 1,9 0,1 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj:: http://www.czso.cz/eng/redakce.nsf/i/table_2_economics_and_infrastructure_bf/$file/2bf_eci.xls Možnost pravidelného rstu mezd Mzdy a zamstnanost - roní míry rstu (%) Míra rstu reálných mezd Míra rstu zamstnanosti Prmrné reálné mzdy, roní rst, % 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 7.8 8.7 8.7 1.3-1.4 6.2 2.4 3.8 5.4 6.5 3.7 3.5 Zdroj: Poínaje rokem 2000 byla pravideln zvyšována úrove minimální mzdy, takže vzrostla z 3.600 K v r. 1999 na 6.700 K v r. 2004. To odpovídá zvýšení z mén než 30% prmrné msíní hrubé mzdy na tém 40%. Rst reálné mzdy byl také významný, dosáhl více než 5% a 6% v letech 2002 a 2003, ale poté se v roce 2004 opt zpomalil (3,7%) a v roce 2005 pedstavoval 3,5%. Bernard Brunhes Polska 7

Mzdy rostou rychleji ve veejném sektoru než v soukromém. Nkteí domácí ekonomové vyjádili obavy o trvalou udržitelnost souasného rstu mezd a uvádli argumenty pro diversifikaci mezd uvnit veejného sektoru (tj. pro relativn nižší zvyšování mezd pro mén kvalifikované pracovníky). Mzdová struktura, která nadmrn hodnotí mén kvalifikované pracovníky v porovnání s profesionálními pracovníky, snižuje podle nich penžní pobídky pro jednotlivce, aby studiem získávali dovednosti, což mže následn brzdit technologický rozvoj. Prmrný vývoj nominálních a reálných mezd (%), prmrné msíní mzdy v r. 2003 Celkem Z toho podnikatelský sektor nepodnikatelský sektor Pramen: SÚ 2001 2002 2003 nominální reálná nominální reálná nominální reálná 8,7 8,4 9,6 3,8 3,5 4,7 7,2 6,5 9,8 5,3 4,6 7,9 6,8 6,0 9,8 6,7 5,9 9,7 Prmrná msíní mzda v K v 1-4. tvrtletí 2003 16.917 16.956 16.785 V roce 2005 byl nejnižší relativní rst nominálních mezd zaznamenán v následujících odvtvích: ubytování a stravování (+3,0%); velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel a výrobk pro osobní potebu a pevážn pro domácnost (+3,8) a rybolov a chov ryb (+4,0%). Nejvyšší relativní rst se objevil ve veejné správ a obran, povinném sociálním zabezpeení (+8,9%); v innostech v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských innostech (+8,0%) a ve výrob a rozvodu elektiny, plynu a vody (+6,9%). Nejvyšší nominální mzda (finanní zprostedkování) byla tém tikrát vyšší než nejnižší nominální mzda (ubytování a stravování). (Zdroj: http://www.czso.cz/eng/csu.nsf/informace/apmz030906.doc). Rostoucí zahraniní obchod s evropskými partnery Mezinárodní obchod je dležitou složkou HDP. Trend otevírání ekonomiky ukazuje na tém stále se zvyšující dležitost mezinárodního obchodu pro eskou ekonomiku. Objem vývozu i dovozu soustavn rostl rychleji než HDP. Až do roku 2000 byl deficit bžného útu nižší než deficit obchodní bilance vzhledem k pozitivnímu saldu na útu služeb. Tento úinek je nyní zastínn rostoucím deficitem píjmové bilance. Navíc bude tento vývoj pravdpodobn pokraovat vzhledem k ohromnému pítoku pímých zahraniních investic v posledních letech. Deficit bžného útu mže být pohodln financován z pítoku pímých zahraniních investic. Hlavním obchodním partnerem eské ekonomiky je Evropská unie. Jasn dominuje zahraniní obchod s Nmeckem, který pedstavuje tém dv tetiny obchodu zem s EU a 37% celkového objemu obchodu. Obchod s Nmeckem je výhodou, ale mohl by se stát slabostí, pokud by se ekonomická situace v Nmecku zhoršila. Zahraniní obchod (v % HDP) Bernard Brunhes Polska 8

Vývoz a dovoz Deficit zahraniního obchodu Struktura vývozu podle místa urení (2003) Skladba eského zahraniního obchodu se zmnila. Konkrétn podíl vývozu stroj a dopravního zaízení se od r. 1993 zdvojnásobil, zatímco vývoz surovin a polotovar se proporcionáln snížil. Nezdá se, že by pistoupení k EU v r. 2004 mlo za následek njaký vtší pesun v zamení obchodu. Dvodem je, že již asocianí dohody vytvoily oblast volného obchodu mezi R a zbytkem EU. Nicmén pistoupení znamenalo, že eská republika musela pijmout spolenou obchodní politiku ve vztahu k tetím zemím. Pímé zahraniní investice se více orientují na inovace a služby Podle agentury pro rozvoj investic a podnikání Czechinvest: Struktura pímých zahraniních investic (FDI) picházejících do eské republiky se zaala ve srovnání s dívjšími lety významn mnit. Po nkolika letech dležitých investic do zpracovatelského prmyslu se eská republika pomalu stává stále atraktivnjší pro projekty výzkumu, vývoje a Bernard Brunhes Polska 9

strategických služeb. Pro tento nový a velmi dležitý typ ekonomiky jsou hlavním faktorem znalosti lidí." Ing. Martin Jahn, generální editel Czechinvestu, 1999-2004 Pítok pímých zahraniních investic (v milionech USD) eská republika pitahuje nejvtší objem FDI na obyvatele ze všech zemí stední a východní Evropy. V období 1989-2003 pišlo do eské republiky více než 40 miliard USD pímých zahraniních investic (FDI), z nichž asi polovina v letech 2000-2002. Pítok FDI do eské republiky dosáhl svého vrcholu v r. 2002 vzhledem k pevzetí firmy Transgas, nejvtšího distributora zemního plynu, nmeckou firmou RWE. V r. 2003 byl pítok FDI nižší, protože nedošlo k žádné velké privatizaci. Vtšina pítoku tedy spoívala v investicích na zelené louce a v reinvestování zisk již existujících zahraniních podnik. I když velké privatizaní transakce byly v minulosti motorem rstu FDI, nepedstavují více než jednu tvrtinu celkových FDI. Souasné údaje ukazují, že v roce 2004 se píchozí FDI opt zvýšily na 5 miliard USD a v roce 2005 dosáhly vrcholu ve výši 11 miliard USD. (Zdroj: OECD, Souasné trendy v FDI, http://66.249.93.104/search?q=cache:i_8qfkjuotmj:www.oecd.org/dataoecd/13/30/35439819.pdf+f oreign+direct+investment+czech+&hl=en&ct=clnk&cd=10 ). Dležitou úlohu v pilákání investic na zelené louce sehrály investiní pobídky, které byly dosti štde poskytnuty investorm splujícím urité požadavky. Do zaátku r. 2003 byly pobídky poskytnuty více než 130 firmám a dalších 50 žádostí se projednávalo. Pvodn se o pobídky mohli ucházet jen výrobci, ale v poslední dob mohou o daové prázdniny až do 10 let, finanní podporu pro tvorbu pracovních míst a výcvik nových zamstnanc a poskytnutí pozemk a infrastruktury za nízkou úhradu požádat také firmy zabývající se poskytováním služeb. S pilákáním FDI vznikají také náklady. Zaprvé, stát musí finann mnohé firmy restrukturalizovat ped anebo bhem privatizace. Za druhé, i poskytování investiních pobídek znamená náklady. Nkteí investoi pijdou, využijí pobídek a odejdou (to byl pípad výrobce elektroniky Flextronics. Tato firma se zavázala vytvoit ti tisíce pracovních míst, ale potom odešla ze zem). Všichni partnei se domnívají, že riziko sthování firem je pro píští léta reálné. V r. 2003 byly v eských FDI nadále dominantní zem EU. Nejsilnjší postavení si zachovalo Nmecko, následované Nizozemskem, Rakouskem a Francií. Relativn málo investic pichází do eské republiky z USA a Japonska, i když podíl Japonska roste a ást tchto investic mže být skryta Bernard Brunhes Polska 10

nizozemskými investicemi, protože nadnárodní spolenosti asto zakládají firmy v Nizozemsku a jejich pomocí pak investují v zahranií. Kumulativní FDI v eské Republice 1993-2003 podle ekonomické innosti (mil. USD) Kumulativní FDI v eské Republice regionální lenní, 1993-2003 Výroba; elektina, plyn a voda; obchod a opravárenství Belgie, Francie, Nizozemsko, Nmecko, Rakousko, USA doprava a spoje; finanní zprostedkování; ostatní Japonsko, zbytek svta Pramen: NB Nejvtší zahraniní investice v eské republice (v mil. USD) do r. 2003 Investic Zahraniní partner innost Název eské firmy e celkem Zem Investiní období 3.900 RWE, Nmecko Plynovod a distribuce Transgas plynu 2002 1.460 TelSource, Nizozemsko, Telekomunikace 1995 eský Telecom, a.s. Švýcarsko 900 Volkswagen, Nmecko Automobily, 1991-1998 Škoda Automobilová a.s. 1,110 KBC, Belgie Bankovnictví, 1999 SOB 1,030 Société Générale, Francie Bankovnictví, 2001 Komerní banka 629 IOC, Nizozemsko, USA, Itálie Rafinace nafty, 1995- eská rafinerská 2000 500 Erste Bank, Rakousko Bankovnictví, 2000 eská spoitelna 499 Assidoman, Švédsko Balicí materiály, 1995-1998 Errpack, Olomouc, Packaging Žebrák, AssiDoman Žatec, a.s. 450 ABB, Švédsko, Švýcarsko Elektronika, strojírenství, 1991-1998 Celkem 11 firem 420 Philip Morris, USA Tabák, 1992 Tabák, a.s. 400 National Energy Corp. El Paso Energy, NRG Energy, USA Energetika, 1997-1999 357 Daewoo-Steyer, Jižní Korea, Rakousko Pramen: NB, Czechinvest Automobily, 1995 Energetické centrum, Kladno Avia, a.s., Praha Až dosud je tém 60% aktiv výrobních podnik psobících na základ zahraniních investic soustedno ve tech odvtvích: motorová vozidla, potravináské výrobky a nekovové minerály. Zahraniní prnik do zpracovatelského prmyslu se rychle rozšíil a do r. 2003 dosáhl 61% obratu. Firmy v zahraniním vlastnictví dosahují lepších výsledk než domácí podniky co do zisk i Bernard Brunhes Polska 11

produktivity. Nabízejí vyšší platy, získávají kvalifikované pracovníky a v prmru jsou více orientovány na vývoz než podniky v domácím vlastnictví. V souasné dob byl získán nový velký investiní projekt firem Toyota Motor Corp. a PSA Peugeot Citroën - montážní automobilový závod postavený na zelené louce vse stedoeském mst Kolín za 1,5 miliardy eur (nejvtší investice na zelené louce v zemi). Tento investiní projekt by ml eské republice pinést 3.000 pracovních míst pímo a dalších 7.000 pracovních míst u subdodavatel a ve službách. Další nový velký investiní projekt je DHL (nejvtší svtová logistická spolenost), která otevela v Praze operaní stedisko IT pro celou Evropu a uiní z nj nejvtší technologické stedisko v síti DHL. Tato nová investice je pro eskou republiku velmi dležitá, protože jde o podniky služeb a nikoli o prmyslový podnik. Na jae 2003 se spolenost DHL International slouila se spoleností DANZAS. To zahájilo rozsáhlý restrukturalizaní proces, jehož hlavním cílem bylo harmonizovat všechny výrobky a služby. Právní integrace DHL International a DANZAS byla dokonena v íjnu 2004 a jejím výsledkem bylo založení podnik DHL Express (eská republika), s r.o. a DHL Logistics (eská republika) s r.o. Ob spolenosti zamstnávají více než 1300 vysoce kvalifikovaných zamstnanc a nabízejí nejširší nabídku služeb expresního doruování a logistických služeb v eské republice. Oekává se, že budoucí pítok FDI zstane vysoký rovnž díky reinvestovaným ziskm existujících podnik. Navíc akciový kapitál FDI dále poroste, pokud se vlád podaí prodat petrochemický kombinát Unipetrol a národní energetický monopol EZ. Akciový kapitál FDI v pomru k HDP pedstavuje v eské Republice tém dvojnásobek toho, co je bžné v ostatních zemích stední a východní Evropy. Z toho vyplývá vyšší citlivost vi vnjším šokm. Pítok kapitálu jako procento I.2. Makroekonomické výzvy Bernard Brunhes Polska 12

Pokraovat v transformaci hospodáského modelu V posledních letech byla eská republika docela úspšná pokud jde o HDP a vývoj pímých zahraniních investic. Ovšem vezmeme-li v úvahu konkurenci, je teba reagovat na nkteré dležité výzvy, pokud má být zachována uspokojivá míra rstu a podpoen hospodáský rozvoj. Tyto výzvy se týkají fiskální politiky, vytváení ovzduší pátelského k podnikání a podmínek trhu práce. Tyto výzvy bude teba ešit z perspektivy vstupu eské republiky do eurozóny. Ti hlavní otázky politiky lze shrnout pod ti tituly: 1. Privatizaní proces s novým pístupem V devadesátých letech byla eská cesta privatizace specifická. Sociální partnei tvrdí, že metoda kupónové privatizace byla poznamenána nedostatkem transparentnosti. asto vedla k bankrotm a nkdy ke korupci. Postup privatizace ve vybraných tranzitivních ekonomikách procento HDP Zdroj:: EBRD, Zpráva o tranzitivních ekonomikách 2003 a OECD. http://www.oecd.org/document/37/0,2340,en_33873108_33873739_32265381_1_1_1_1,00.html Nkterá dležitá odvtví jako energetika, veejné distribuní sít a doprava projdou privatizací v blízké budoucnosti. Podle pozorovatel a sociálních partner by tato privatizace mla být provedena jinak než první vlna privatizace, s písnjším pístupem a prhlednji. 2. Rozvíjet ekonomiku s vyšší pidanou hodnotou orientovanou na služby Z pohledu mnoha expert i sociálních partner byl až do posledních let hospodáský model eské republiky založen hlavn na nízkých nákladech na pracovní sílu, zejména v prmyslu, (i když daová zátž zstává vysoká: 50% isté mzdy prmrného pracovníka v prmyslu) a na píznivém smnném kursu eské koruny. (Pozn.: daová zátž je pomr dan z píjmu plus píspvky zamstnavatel i zamstnanc do sociálního zabezpeení mínus dávky v hotovosti jako procento náklad na pracovní sílu). Ústedním tématem v následujících letech bude strategie vstupu do eurozóny, zejména poteba vnovat pozornost kritériu cenové stability. Bernard Brunhes Polska 13

Podíl výroby ve stedn-vysoce-technologických sektorech zpracovatelského prmyslu v nejrozvinutjších zemích SVE, 2002 Nový hospodáský model by ml být charakterizován inovacemi, vyššími úrovnmi rozpotu na výzkum a vývoj a vysoce specializovanou pracovní silou. Ekonomika by se také mla více orientovat na služby (prameny: OECD, Hospodáský pehled eské republiky 2004 a doporuení Wim Koka eské republice z roku 2003). Z dvodu zmny kompetencí a znalostí zamstnanc je pechod od prmyslu ke službám velkou výzvou pro hospodáskou politiku a politiku zamstnanosti i pro vzdlávací systém. 3. Zlepšit konkurenceschopnost "Pro zachování svého souasného postavení musí eská republika zlepšit podnikatelské prostedí vetn lidských zdroj, daní a legislativy." (Ing. Martin Jahn, generální editel Czechinvestu 1999-2004) S cílem vytvoit prostedí píznivji naklonné podnikání a rozvinout atraktivitu by mla být pijata opatení pro zjednodušení administrativního procesu zakládání podnik, zejména pro malé podniky, a realizována potebná reforma zákon o konkurzu. Dalším faktorem, který se cituje jako omezující konkurenceschopnost eské republiky, je výše zdanní podnik, která je relativn vyšší než v dalších zemích SVE. Avšak nkterá cílená daová zvýhodnní snižují úrove skutené dan. Plánuje se, že by zdanní podnik mlo být do roku 2006 sníženo na 24%. Sazby daní (leden 2005,%) da z píjmu právnických osob DPH Da z píjmu Da z dividend Minimum Maximum Bulharsko 15 20 10 24 17 eská republika 26 5, 19 15 32 15 Polsko 19 0, 3, 7, 22 19 40 19 Maarsko 16 5, 15, 25 18 38 25 Rumunsko 16 0, 9, 19 16 16 15 Slovensko 19 19 19 19 19 Bernard Brunhes Polska 14

Estonsko 0 5, 18 24 24 24 Lotyšsko 15 0, 5, 18 25 25 10 Litva 15 0, 5, 9, 18 33 33 15 Zdroj: KPMG, Deloitte HVG 6, srpen, 2005. Ovšem toto snížení daového zatížení, vetn vysokého daového zatížení práce, bude teba realizovat ve stejném asovém rámci jako potebné snížení vysokého deficitu veejných rozpot. Dalším faktorem nutným pro konkurenceschopnost eské ekonomiky je schopnost podnik rychle modernizovat a zvyšovat produktivitu práce, což znamená osvojit si nové technologie a ídící a organizaní metody pizpsobené podmínkám konkurence. II. TRENDY A VÝZVY TRHU PRÁCE II.1.Celková charakteristika Poet obyvatel zem je 10,3 miliónu. Míra porodnosti je nízká (1,16 dítte na jednu ženu) a demografické otázky budou v píštích deseti letech velmi citlivé. eská republika má kvalifikované a vzdlané pracovníky. Úrove gramotnosti je více než 98%. Právní pedpisy o zamstnávání jsou obsaženy v zákoníku práce a etných vládních vyhláškách. Maximální pracovní týden je 40 hodin. Normální pracovní doba je od pondlí do pátku od 8,00 do 16,30. Mnohé podniky však zaínají díve. Prmrný vk odchodu do dchodu je obecn 58 pro ženy, nebo díve v závislosti na potu vychovaných dtí, a 60 pro muže. Minimální vk pro odchod do dchodu se postupn do r. 2012 zvýší. Pro ženy bude od 59 do 63, v závislosti na potu vychovaných dtí, a 63 pro muže. Pracující obyvatelstvo celkem, úrove vzdlání, vkové kategorie a muži/ženy Obyvatelstvo a jeho struktura: podle vzdlání, vkových skupin a kraj, 2003 V tisících osob Aktivní Neaktivní Ukazatel z toho: Celkem Zamstnaní Nezamstnaní Celkem Dchodci Studenti Rodiovská dovolená Celkem 10.211,1 4.733,2 399,1 5.078,8 2.181,9 812,3 179,3 Nejvyšší dosažené úrovn vzdlání: základní 1.831,8 320,5 92,9 1.418,5 770,4 558,5 14,5 2. stupn bez maturity 3.299,2 2.076,5 191,4 1.031,3 808,9 22,0 66,4 2. stupn s maturitou 2.650,6 1.695,2 100,0 855,4 460,4 217,6 79,6 vysokoškolské 831,7 638,2 14,4 179,1 127,6 14,0 18,7 bez vzdlání 19,1 0,5 0,5 18,1 13,9 0,2 - dti do 15 let 1.574,2 - - 1.574,2 - - - nezjištno 4,4 2,2-2,2 0.8 - - Vkové skupiny: 0-14 1.574,2 - - 1.574,2 - - Bernard Brunhes Polska 15

15-19 664,9 38,6 24,1 602,2 1,7 585,2 0,9 20-24 755,7 407,9 71,1 276,8 5,2 202,0 23,2 25-29 907,0 664,2 58,5 184,3 8,1 23,5 86,1 30-34 745,9 589,9 48,1 107,9 9,0 1,6 50,6 35-39 695,6 595,3 45,4 54,9 12,6-14,0 40-44 639,4 552,3 36,6 50.5 20,6-4,2 45-49 748,0 651,8 40,2 56,0 35,0-0,0 50-54 791,3 644,1 48,1 99,2 71,6-0,2 55-59 734,8 422,1 21,6 291,1 267,1 - - 60-64 531,7 113,0 3,3 415,4 406,9 - - 65 a více 1.422,5 54,0 2,1 1.366,4 1.344,0 - - Kraj: Praha 1.164,1 608,0 26,6 529,5 223,4 100,2 17,7 Stedoeský 1.132,7 547,0 29,7 555,9 240,0 82,4 22,4 Jihoeský 625,5 296,9 16,2 312,4 135,5 50,4 8,8 Plzeský 549,8 263,3 14,8 271,7 123,4 44,0 9,6 Karlovarský 304,5 146,9 10,0 147,6 59,9 24,2 5,0 Ústecký 820,6 353,1 52,7 414,7 169,0 52,9 19,9 Liberecký 427,6 201,5 13,1 212,9 86,9 35,1 11,4 Královéhradecký 548,3 257,4 16,0 275,0 119,6 42,6 7,5 Pardubický 506,6 233,3 19,2 254,0 104,8 38,5 7,1 Vysoina 517,7 237,8 13,4 266,5 115,1 43,2 9,7 Jihomoravský 1,122,5 509,1 44,5 568,9 250,1 94,9 22,9 Olomoucký 636,5 285,9 30,2 320,4 142,2 50,2 10,1 Zlínský 592,9 268,7 21,9 302,3 131,4 50,8 10,1 Moravskoslezsk 1.261,9 524,3 90,7 646,9 280,7 102,9 17,2 ý Pramen: SÚ Porovnání vyplývající z názor zahraniních investor nebo ze skutených statistických údaj a jejich následné analýzy jasn ukazuje, že eská pracovní síla má vysokou úrove a že standard eského vzdlávacího systému je všeobecn dobrý. Vdím principem je rozsah a kvalita eského systému vyššího stedního vzdlání (tj. vzdlání zakonené maturitou - eskou závrenou zkouškou po absolvování školy - nebo, pro studenty stedních odborných škol, zkouškou odpovídající jejich specializaci). Podíl obyvatelstva eské republiky s tímto vyšším stedním vzdláním vysoce pevyšuje úrovn zemí OECD. Na druhé stran podíl obyvatel s pouze nižším stedním vzdláním (nebo základním vzdláním podle eské klasifikace) je nižší než v zemích OECD. Je významné, že obecn píznivá úrove vzdlání se nevztahuje jen na nižší vkové skupiny, ale prakticky na celé obyvatelstvo. Také podíl lidí s vysokoškolským vzdláním je v eské republice nižší než v zemích OECD. Avšak tento rozdíl lze sotva možné považovat za katastrofální a rychle se snižuje. Rozdíl nevyplývá pouze ze skuten nízkého potu student universit a ostatních vysokých škol, ale také (a hlavn) z rozdílné metody mení. eská republika si pln uvdomuje trend smující k zvyšování podílu obyvatelstva s terciárním vzdláním; klade vtší draz na vyšší vzdlání v tradiním slova smyslu a menší draz na kratší kurzy a nástavbové pomaturitní kurzy. V souasné dob není v eské republice dost absolvent vysokých škol. Nový trend se zamuje na regionální roli vysokých škol, usiluje o jejich flexibilizaci a pizpsobení ekonomickým a sociálním zmnám na regionálních trzích. Bernard Brunhes Polska 16

Zamstnanost a nezamstnanost v eské republice: míra nezamstnanosti kolem 10% Struktura a úrove zamstnanosti a nezamstnanosti v eské republice je velmi podobná tomu, co je typické pro ekonomiku EU-15. Míra nezamstnanosti podle definice MOP (poet nezamstnaných lidí hledajících práci v pomru k celkovému potu aktivních pracovních sil) se zvýšila ze zhruba 4% v polovin devadesátých let na 7,9% v r. 2005. Registro- Obecná míra nezamst- nanosti podle MOP Míra dlouhodob nezamstnaných %, vaná míra nezamstnanosti prmr %, prmr 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2.95 3.29 2.99 3.08 4.28 6.04 8.54 9.02 8.54 9.15 9.90 10.24. 4.3 4.3 4.0 3.9 4.8 6.5 8.7 8.8 8.1 7.3 7.8 8.3 7.9 %, pr mr 0.7 0.9 1.1 1.1 1.3 1.9 3.1 4.1 4.2 3.7 3.8 4.2 4.2 Zdroj: eská republika: hlavní makroekonomické ukazatele, SÚ Na druhé stran úrove registrované nezamstnanosti (založená na potu lidí registrovaných u okresních úad práce a typicky pobírajících dávky podpory v nezamstnanosti) dosáhla v roce 2004 nové historicky nejvyšší úrovn 10,2%. Vývoj registrované míry nezamstnanosti Nezamstnaní (000) Míra nezamstnanosti (%) Pramen: Czechinvest, (2005 výhled) Dlouhodobá nezamstnanost je vážný problém, od roku 2000 je zhruba polovina nezamstnaných nezamstnaná dlouhodob, piemž v roce 1993 byl jejich podíl pouze 33%. (Zdroj: Zpráva o stárnutí a dobré praxi v ízení starších pracovník, EU 2005) Bernard Brunhes Polska 17

Geografické rozložení nezamstnanosti: mnoho rozdílností V regionálních mírách nezamstnanosti jsou velké rozdíly. Tradin nejnižší nezamstnanost je v Praze. Na druhé stran vysoká nezamstnanost je v krajích, které prošly procesem restrukturalizace, jako je Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde v r. 2003 dosáhla nezamstnanost pibližn 14%. Všeobecná míra nezamstnanosti (MOP): podle kraj - celkem Percentage % 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2000 2001 2002 2003 Years Hl. m. Praha Stedoeský Jihoeský Plzeský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský n: vlastní diagram na základ dat SÚ Prame Všeobecná míra nezamstnanosti (MOP): podle kraj - muži Bernard Brunhes Polska 18

Percentage % 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2000 2001 2002 2003 Hl. m. Praha Stedoeský Year Jihoeský Plzeský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: vlastní diagram na základ dat SÚ Všeobecná míra nezamstnanosti (MOP): podle kraj - ženy Percentage % 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2000 2001 2002 2003 Hl. m. Praha Jihoeský Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Zlínský vlastní diagram na základ dat SÚ Year Stedoeský Plzeský Ústecký Královéhradecký Vysoina Olomoucký Moravskoslezský Pramen: Povzbuzuje se vytváení nových pracovních míst Zamstnavatelm, kteí vytvoí nová pracovní místa v kraji, kde je míra nezamstnanosti nejmén tak vysoká jako národní prmr, se poskytuje finanní podpora. Do tohoto potu je možné vzít v úvahu jak eské zamstnance, tak zamstnance z jiných lenských stát EU. Finanní podpora je mezi 100.000 a 200.000 K na pracovní místo, v závislosti na míe nezamstnanosti v kraji. Když se vytvoí 1.000 nebo více pracovních míst, bere se v úvahu i míra nezamstnanosti v sousedních krajích. Pro tento Bernard Brunhes Polska 19

typ finanní podpory se nekvalifikují investice v krajích, které nejsou vážn postiženy nezamstnaností. Vytváí se nkolik vdeckých a technologických park a rzné clusterové projekty s finanní podporou pro podniky. Zmny ve struktue zamstnanosti Ve struktue zamstnanosti došlo k podstatným pesunm - od poátku 90. let mžeme pozorovat následující trendy: Od poátku devadesátých let poklesl podíl zamstnanosti v prmyslu z pibližn 38% na 31% a souasn podíl zemdlství klesl z 12% na 3%. Tato ísla jsou nyní blízko k prmru evropských zemí, avšak pro nkteré experty je R stále charakterizována prmyslovým modelem. Rozvíjející se odvtví, napíklad obchod a bankovnictví, zvýšily svj podíl na zamstnanosti hlavn v první polovin 90.let. Hlavními zdroji zmn ve struktue zamstnanosti byl masivní úbytek pracovních sil v zemdlství a prmyslu (odchody pracujících dchodc z trhu práce, masové odchody do ádného i pedasného dchodu a propouštní a také snížení úasti žen na trhu práce), spolu s pesuny do jiných zamstnání a také stále probíhající proces restrukturalizace. Toky do zamstnanosti z nezamstnanosti mly spíše doplkový charakter a nemly podstatný vliv na strukturu zamstnanosti. V sektoru veejných služeb zvýšily své podíly na celkové zamstnanosti státní správa a obrana, zatímco školství a zdravotnictví stagnovaly. Pes všechny tyto zmny je eská pracovní síla stále relativn poetná v prmyslu a mén je zastoupena ve službách, zejména v oblastech poradenství, informaních, personálních a jiných moderních službách poskytovaných podnikm. Struktura zamstnanosti (v %) 2000 2001 2002 2003 Prmysl 31,7 31,9 31,5 30,5 Stavebnictví 8,3 7,8 7,5 6,5 Zemdlství 4,4 4,2 4,1 3,7 Doprava, spoje 7,2 7,3 7,3 7,2 Obchod a pohostinství 18,8 19,2 19,3 19,6 Zdravotnictví a sociální ochrana 5,6 5,6 5,8 5,7 Školství 6,3 6,2 6,3 6,3 Bankovnictví a pojišovnictví 1,8 1,7 1,7 1,9 Státní správa a obrana 3,9 4,1 4,1 6,2 Ostatní služby 12,0 12,2 12,4 12,4 Pramen: SÚ Nízká geografická mobilita Teritoriální mobilita pracovních sil je v eské republice neustále extrémn nízká, pes velké a zvyšující se regionální rozdíly v mírách nezamstnanosti. Ani rozdíly v míe nezamstnanosti vyšší než 15% mezi kraji s nejvyšší a nejnižší nezamstnaností nestaí k tomu, aby v malé a hust obydlené zemi pimly pracovní síly k mobilit. Napíklad na konci roku 2005 se regionální míra nezamstnanosti pohybovala od 3,2% v Praze a 4,9% v Plzeském kraji a Královéhradeckém kraji až Bernard Brunhes Polska 20

po 13,2% v Moravskoslezském kraji a 15,1% v kraji Ústeckém. (Zdroj: http://www.czso.cz/eng/csu.nsf/informace/azam070206.doc). Statistická data udávají 20 pípad interní migrace na 1000 obyvatel a tato nízká míra migrace se v prbhu posledních ticeti let podstatn nezmnila. V posledních deseti letech byla dležitá profesní mobilita, ale nikoli geografická mobilita. Tak by toto mohlo být pedmtem pro kolektivní vyjednávání a veejnou politiku zamstnanosti. Sociální partnei zdrazují, že existuje peshraniní mobilita: mnoho eských zamstnanc odchází za prací do zahranií, zejména do Nmecka. Naopak, slabost schopnosti eské ekonomiky absorbovat zmny je následkem nedostatku vnitní geografické mobility pracovních sil. II. 2 Výzvy trhu práce Zlepšit dynamiku trhu práce Trh práce nefunguje tak dobe, jak by mohl, a to se odráží v rostoucí nezamstnanosti. Zpráva OECD za rok 2004 shrnuje cíle pro trh práce následujícím zpsobem: "Výkonnost trhu práce by mohla být zlepšena zvýšením mobility a dovedností, ešením pastí chudoby, snížením daového zatížení práce a posílením pobídek k najímání pracovník". Nepružnosti trhu práce vytváejí špatnou výkonnost pokud jde o produktivitu i pasti chudoby, zejména pro nezamstnané rodiny. Realizovat inovativnjší politiku zamstnanosti Flexibilita v práci a zamstnání je kritická. Vzhledem k ddictví z komunistické éry existuje jen malá flexibilita ve formách zamstnání. Normou je plný pracovní úvazek se standardním potem pracovních hodin. Napíklad smluv na dobu uritou je 8%, v porovnání se 13% v dalších zemích EU. Není rozvinuta práce na ástený úvazek, ani agentury doasné práce. Namísto toho existují uspoádání jako je praxe subkontrahování "OSV" (švarcsystém), což nejen obchází ustanovení o propouštní, ale pináší i nižší náklady na dan a sociální zabezpeení pro zamstnance i zamstnavatele. Národní akní plán zamstnanosti na léta 2004-2008 obsahuje nová opatení: - vymáhá opatení proti zneužívání dávek v nezamstnanosti, - zavádí diferencovanou délku vyplácení podpory v nezamstnanosti podle vku, - povzbuzuje k využívání pedasného dchodu pi ešení nadbytenosti a propouštní, - lépe slauje sociální dávky vyplývající z rzných typ smluv, - zavádí "ástenou nezamstnanost", pi níž nezamstnaný mže vydlat až polovinu minimální mzdy a pitom dostávat podporu v nezamstnanosti, - prosazuje modernizaci a zlepšení efektivnosti veejných služeb zamstnanosti a zvyšuje jejich zdroje. Jeho úinnost bude záviset na zpsobu jeho implementace. Podle nkterých expert v oblasti zamstnanosti je legislativa znan složitá, a proto ne píliš dobe vymáhaná. Znovu promyslet politiku píjm a mezd V devadesátých letech s výjimkou roku 1998 rostly mzdy rychleji než produktivita. Situace se zmnila v roce 2000, zvýšení reálných mezd tvoilo skoro polovinu rstu produktivity práce. V letech 2001-2003 mzdy znovu rostly rychleji než produktivita. V roce 2003 byl rst reálných mezd nejvyšší od roku 1996 (6,5%) a rst produktivity byl 4,7%. Nyní roste produktivita rychleji než mzdy, i když v nkterých odvtvích se rychle zvyšují minimální mzdy. Bernard Brunhes Polska 21

Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Prmrné reálné mzdy Agregátní produktivita práce %, r/r %, r/r 8.7 1.3-1.4 6.2 2.4 3.8 5.4 6.5 3.7 3.5 4.6-0.9 1.2 5.5 4.4 2.2 0.0 4.7 4.6 5.1 Vysoké zdanní práce - okolo 50% mezd prmrného pracovníka v prmyslu - zstává pekážkou pro rozvoj zamstnanosti, zejména ve službách s nízkou kvalifikací. Brzdí jak poptávku, tak nabídku a vede k rozvoji samozamstnávání a aktivitám šedé ekonomiky. Je teba pijmout opatení pro snížení daového zatížení práce spolen s plánovanou reformou zdravotnického a dchodového systému. Czech Republic Slovakia Hungary Poland Slovenia Estonia Lithuania Latvia 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 Payed by employer Payed by employee Celkové daové zatížení jako procento hrubé mzdy v roce 2004 (zdroj: Svtová banka) Prosazovat a usnadovat mobilitu Regionální mobilita není rozvinuta vbec a zmna povolání je asto spojena s pechodem na OSV. Draz by ml být položen na zlepšení geografické i profesní mobility. To vyžaduje zlepšení dopravní infrastruktury po celé zemi a zejména s cílem otevít regiony nejvíce postižené nezamstnaností. Nízká geografická mobilita je však rovnž ásten spojena s problémy na trhu nájemního bydlení. Rozvinout školení a rozvoj kvalifikací Pechod od ekonomiky založené na prmyslu k ekonomice orientované na služby je velkou výzvou pro politiku zamstnanosti a pro systém školství, protože vyžaduje podstatné zmny v kvalifikaci a schopnostech zamstnanc i nové formy organizace práce a nové formy ízení. Navíc, v ekonomice s vysokou pidanou hodnotou je kvalifikace zamstnanc a manažerské dovednosti kritickými faktory produktivity. Školení a rozvoj kvalifikací zatím nejsou v podnicích významným rysem politiky rozvoje lidských zdroj. Mly by být podporovány školicí systémy i pobídky, aby si zamstnanci rozvíjeli svou kvalifikaci sami. Vláda pipravuje nové iniciativy a zákon o dalším vzdlávání. Rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly vyžaduje další pizpsobení systému školství potebám pracovního trhu nad základní úrovní. Bernard Brunhes Polska 22

III. SOCIÁLNÍ DIALOG V ESKÉ REPUBLICE III. 1. Tripartitní systém na národní úrovni Soubžn s ekonomickou deregulací a transformací právního systému byl v eské republice zahájen tripartitní dialog. Reformní strategie potebovala konkrétní politické a institucionální zázemí a systém, který by byl schopen zabránit, minimalizovat a nakonec vyešit možné spory. Jak federální, tak dv národní vlády (eskoslovensko bylo v té dob federativní stát) pijaly podobné systémy jako nkteré jiné zem ve stední a východní Evrop. Byla ustavena instituce s cílem sladit existující zájmy a umožnit zptnou vazbu. Vláda ve spolupráci s odbory a nov ustaveným sdružením zamstnavatel a podnikatel se rozhodla vytvoit tripartitní fórum. Tento orgán se naped nazýval Rada sociální dohody. Když však zamstnavatelé a odbory zaaly projednávat otázky ekonomické politiky, název byl zmnn na Rada hospodáské a sociální dohody (RHSD). Dnes je Rada spoleným dobrovolným vyjednávacím orgánem vlády, odbor a zamstnavatel pro dosahování konsensu v zásadních otázkách ekonomického a sociálního rozvoje. V souasné dob sociálními partnery jsou: - eskomoravská konfederace odborových svaz (MKOS), což je dobrovolná, otevená, nezávislá, demokratická konfederace odborových svaz ustavená v dubnu 1990, mající dnes více než 600.000 len, - Asociace samostatných odbor, - Svaz prmyslu a dopravy eské republiky (na stran zamstnavatel) - Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svaz eské republiky (rovnž na stran zamstnavatel). Sociální partnei spolu se zástupci vlády se aktivn podíleli na formulaci ady právních norem a posilování sociálního dialogu jako jedné z priorit Národního programu bhem píprav eské republiky na vstup do EU. S tím jak roste okruh pedmt, o nichž jedná RHSD, roste i význam jejích expertních orgán - pracovních tým a skupin. V posledních nkolika letech se v sociálním dialogu na národní úrovni uplatují nové formy. Poté, co sociální demokraté zvítzili ve volbách zaala vláda využívat nkterých nových forem sociálního dialogu na národní úrovni s cílem zapojit co nejširší možnou veejnost, zejména nevládní organizace, obanské iniciativy a nezávislé experty do pípravy strategií a právních pedpis týkajících se zamstnanosti, sociálního zabezpeení, ochrany pracovník, atd. V posledních tech letech se takovou vládní platformou staly sociální konference. Garantem jejich innosti je ministerstvo práce a sociálních vcí. Posláním sociálních konferencí je v souasné dob projednávat pipravovaná rozhodnutí vlády a parlamentu týkající se institucionálních reforem sociálního financování s co nejširší úastí zainteresovaných subjekt. Jako píklad lze uvést sociální konferenci v r. 1999 o reform systému sociální pomoci nebo sociální konferenci v r. 2000 o dchodové reform. Plenární zasedání Rady hospodáské a sociální dohody eské republiky, jakožto vrcholného orgánu tohoto tripartitního orgánu, sestává ze 7 zástupc vlády, 7 zástupc odbor a 7 zástupc zamstnavatel. Bernard Brunhes Polska 23

III. 2. Role bipartitního systému V listopadu 2004 Svaz prmyslu a dopravy R, Unie zamstnavatelských a podnikatelských svaz R, Svaz obchodu a cestovního ruchu R (na stran zamstnavatel) a eskomoravská konfederace odborových svaz spolu s Asociací samostatných odbor (na stran odbor) podepsaly dohodu o spolupráci s cílem posílit dvoustranný dialog na národní a evropské úrovni. Hlavní zámr této dohody je pipravit návrhy na spolená ešení pro vládu k tmto otázkám: - provádní evropských smrnic a dohod sociálních partner na evropské úrovni cestou národních právních pedpis, - sociální politika (zamstnanost, pracovní vztahy, podmínky pro podnikání, atd.), - podpora pímých zahraniních investic, - píprava, provádní a výsledky kolektivních smluv, - informace o sociálním dialogu na podnikové úrovni. Z hlediska sociálních partner - zamstnavatel i zamstnanc - eská legislativa a systém neposkytuje dostatek prostoru pro bipartitní dialog. To je velmi problematické v pípad nezbytnosti zmn a nkteí z nich se domnívají, že není moc o em vyjednávat, napíklad o pracovní dob, mzdách, školení s cílem pizpsobit zamstnanost a práci konkrétním podmínkám každého podniku a odvtví. V souasné dob mže zamstnavatel zavést vnitní pedpis upravující pracovní vztahy jen pokud v jeho podniku nepsobí odborová organizace. V souasné dob se pipravuje nový zákoník práce. Ml by být založen na myšlence "co není zakázáno, je povoleno". To by mohlo otevít prostor pro odvtvové a podnikové smlouvy. "Vyšší kolektivní smlouvy" Obecný dvod pro uzavírání vyšších kolektivních smluv je poteba stanovit minimální standardy pracovních podmínek. Následující tabulka ukazuje vývoj týkající se ady vyšších kolektivních smluv (VKS), spolen s potem zamstnavatel krytých VKS v posledních 4 letech. Údaje o VKS za jednotlivé roky jsou k dispozici pouze za odborové svazy sdružené v eskomoravské konfederaci odborových svaz (MKOS). Celkový poet a pokrytí vyšších kolektivních smluv za MKOS, 2000-2003 2000 2001 2002 2003 Poet uzavených VKS 22 20 20 19 Poet zamstnavatel, na nž byly VKS 2095 3360 2881 2868 rozšíeny Poet zamstnanc krytých VKS po rozšíení 669884 716526 878547 922255 Zdroj: MKOS V roce 2004 bylo uzaveno 22 VKS. Kryjí zhruba 15% zamstnanc.. III. 3. Sociální dialog na podnikové úrovni Kolektivní smlouvy na úrovni podniku (PKS) pedstavují nejdležitjší formu sociálního dialogu na podnikové úrovni, jak pokud jde o celkový jeho rozsah v souasných podmínkách v eské republice, tak zejména pokud jde o skutený vliv na kvalitu pracovních podmínek. Pouze nejvtší odborová konfederace, MKOS, má údaje o kolektivním vyjednávání na podnikové úrovni. Tato ísla ukazují, že poty zamstnavatel, v jejichž podnicích psobí základní odborové Bernard Brunhes Polska 24

organizace a poty uzavených PKS v posledním období každým rokem klesají. Výjimkou byl rok 1995, kdy došlo k nepatrnému zvýšení potu zamstnavatel a k znanému zvýšení potu podepsaných PKS. Malé zvýšení potu podepsaných PKS bylo také zaznamenáno v r. 2002. Podle posledních statistických údaj kolektivní smlouvy uzavené pidruženými odborovými svazy MKOS pokrývaly v roce 2004 kolem 29% zamstnanc. Lze íci, že všech možností nabízených sociálním dialogem nebylo dosud využito. Sociální dialog na úrovni podniku by ml být posílen. Obtížná ekonomická situace nkterých zamstnavatel a také pokles potu podnikových odborových organizací ztžuje uzavírání kolektivních smluv. Vyjednávání je asto komplikovanjší a mohou vzniknout pípady, kdy není dojednána žádná smlouva. Z odborového hlediska existuje sociální dialog a sociální výhody jen v podnicích, kde psobí odbory. Ale poet tchto podnik klesá. III. 4. Tripartitní sociální dialog v regionech Regionální rady odborových svaz spadajících pod MKOS byly ustaveny ve 14 krajích (prakticky všechny RROS byly ustaveny koncem r. 1999, takže v souasné dob mají tyleté zkušenosti ze své práce). Mají zmocnní vyjednávat s relevantními regionálními orgány a orgány samosprávy, s regionálními zamstnavateli, organizacemi a dalšími regionálními reprezentativními orgány, vetn orgán politických stran. Mohou uzavírat závazné dohody se sociálními partnery Tato regionální rada (RROS) má právo zastupovat leny konfederace ve státních orgánech a orgánech samosprávy na regionální úrovni (což je pedpoklad pro zízení regionálního tripartitního systému). Na regionální úrovni mají také právo zastupovat leny konfederace v peshraniních jednáních, nebo uzavírat na této úrovni dohody (to se ve vtšin pípad týká peshraniní spolupráce mezi sousedními regiony). Regionální tripartitní orgány byly ustaveny v 7 z 14 kraj. innost regionálních odborových reprezentací definuje statut MKOS. Jejich innost by mla být zamena na pípravu a provádní program politiky zamstnanosti, rozvoj veejných služeb (zejména dostupnosti veejné dopravy) a na podporu inností MKOS a odborových výcvikových program. Ve skutenosti mají odborové reprezentace v jednotlivých krajích mnohem vtší aspirace. Chtly by se dlouhodob podílet na ešení všech sociálních a ekonomických problém v píslušných oblastech s cílem vytváet a udržet nová pracovní místa. To platí zejména o tch regionech, kde byly ustaveny Hospodáské a sociální rady. Zaprvé, jak již o tom byla zmínka, sociální dialog na regionální úrovni má urité tradice a výsledky, a za druhé, existuje reálná možnost na získání finanní podpory z nkolika zdroj (jsou to napíklad národní a regionální složky, programy EU), což zvyšuje možnost provádt jednotlivé regionální programy. V nkterých pípadech jsou odborái z regionálních center iniciátory komplexních regionálních aktivit, které mnohdy získávají podporu mezinárodní spolupráce založené na programu euroregion. Zvláštní pozornost bude vnována programm lidských zdroj, které dostávají velkou podporu ze strukturálních fond EU. IV. OTÁZKY RESTRUKTURALIZACE Od roku 1990 probíhá v zemi široký proces restrukturalizace, podniky byly privatizovány, závody se zavíraly a bylo mnoho propouštných i odcházejících do pedasného dchodu. Podle rzných eských sociálních partner a zástupc zamstnanc existuje nkolik faktor, které ovlivují proces restrukturalizace: zmna vlastnictví z veejného na soukromé (proces privatizace), Bernard Brunhes Polska 25

bankrot, nízká efektivnost firmy / finanní problémy, pedimenzovanost prmyslových odvtví, technologické zmny pímé zahraniní investice, nové postavení na trhu, reakce na poptávku a signály trhu. Restrukturující se odvtví a dvody tohoto procesu Nejvtší restrukturalizace probíhá v následujících odvtvích: Odvtví oceláství textil strojírenství zemdlství a lesnictví chemie výroba plynu potravináství bankovnictví Právní rámec pro restrukturalizaci dvody restrukturalizace privatizace, reforma, posilování postavení na trhu, regulace EU (viz pípadovou studii) privatizace, posilování postavení na trhu, zvyšování produktivity práce privatizace, produktivita práce, ztráta nkterých trh (zejména bývalého Sovtského svazu) špatné podmínky práce, staré technologie a strojní vybavení, právní úpravy privatizace, zanedbávaný výzkum a rozvoj privatizace (integrace do spolenosti RWE), nová organizaní struktura, píprava na jednotný trh zmny v nabídce a poptávce, konkurence, lepší efektivnost práce, poteba nových technologií a plnní norem EU privatizace, reforma, nové technologie Proces restrukturalizace je regulován zejména zákoníkem práce a zákonem o konkurzu a vyrovnání. Podle ustanovení obsažených v zákoníku práce a evropských smrnicích je zamstnavatel povinen poskytnout zamstnancm informace a konzultace. Když v podniku zamstnavatele nepsobí odborová organizace nebo rada zamstnanc, musí zamstnavatel informovat své zamstnance pímo a projednávat s nimi píslušné záležitosti. Projednání znamená diskusi mezi zamstnavatelem a jeho zamstnanci, nebo mezi zamstnavatelem a zástupci zamstnanc, nkdy je zameno na dosažení dohody. To je však ponkud formální a podle názoru odbor kvalita jednání a informací, které dostávají zástupci zamstnanc, závisí na dobré vli generálního editele. Zákon o konkurzu obsahuje nkolik ustanovení, která mohou proces restrukturalizace ovlivnit: na tento zákon se však snesla tvrdá kritika z Hospodáské komory, odbor, právník a zamstnavatel. Ve všech diskusích byla zdraznna skutenost, že právní pedpisy o konkurzu brzdí rst produktivity. O nápravu nedostatk v právních pedpisech o konkurzu usiluje píprava novelizace zákona o konkurzu a vyrovnání. Návrh tohoto zákona se zamuje na klíové problémy souasného zákonodárství a jeho dokonení a pedložení parlamentu ke schválení se oekává v blízké budoucnosti. Bernard Brunhes Polska 26

Podprné nástroje pro hospodáský rozvoj, avšak nikoli pro pomoc zamstnancm V eské republice probhla restrukturalizace firem orientovaných na export v zahraniním vlastnictví do mnohem vtší hloubky a mnohem rychleji než v domácích firmách. Jelikož firmy pod zahraniní kontrolou mají obecn prospch z píznivjších finanních podmínek a pracují v podmínkách lepšího ízení firmy, mají zpravidla vtší konkurenní schopnost na trzích. To posílilo finanní výkon celého podnikatelského sektoru. Avšak ada firem v domácím vlastnictví je stále vysoce zadlužena a pracuje se ztrátou. Napíklad nkteí výrobci oceli musí ješt projít procesem restrukturalizace, aby se mohli stát konkurence schopnými hrái na trhu. Vláda usiluje o restrukturalizaci nejvtší firmy na trhu zemního plynu a pokouší se restrukturalizovat energetické závody a pipravit tak sektory plynu a elektiny na vnitní energetický trh. eská vláda pokrauje v politice podpory restrukturalizace podnik. To vede k velké restrikci stále vysokého podílu firem pracujících se ztrátou, jejich nahrazení životaschopnými podniky nebo k jejich likvidaci za úasti eské konsolidaní agentury (KA). eská konsolidaní agentura byla ustavena jako nebankovní instituce a nemá právo poskytovat pjky nebo pijímat vklady. Posláním této agentury je snížit objem narstajících ztrát a úbytek hodnoty stávajících aktiv firem, které pejímá za úelem restrukturalizace a tuto restrukturalizaci provést v co nejkratší dob a za co nejnižších náklad. Agentura sehrála dležitou roli v zajištní privatizace ady dívjších státních podnik (napíklad Tatra Kopivnice, nebo Zetor Brno). eský ministr financí nedávno uvedl, že innost Agentury by mla skonit v r. 2008, o ti roky díve, než se pvodn pedpokládalo. Existuje také nkolik program, které podporují restrukturalizaci a revitalizaci podnik: - program Start (program podporující podnikatelskou innost), a - program Vyrovnání (tento program je založen na vypracování jednotlivých restrukturalizaních projekt a na provádní restrukturalizaních plán). Nkteí odboroví funkcionái zdrazují skutenost, že pi restrukturalizace nejsou brány v úvahu sociální otázky: "celý proces je v rukou ministerstva financí", íkají. Propouštní zamstnanci tak dostávají jen malé finanní balíky (ti až tyi msíní mzdy), nebo pedasné dchody: nyní je lze nalézt mezi osobami "s více zamstnáními". Anebo v nejlepším pípad mezi osobami samostatn výdlen innými (20% muž mezi 50 a 59 lety vku). Názor odbor je, že se sociální dimenze nebere v úvahu: existuje jen málo pobídek a opatení pomoci pi hledání nového pracovního a místa a propuštní lidé se cítí bez pomoci. Napíklad v potravináském prmyslu odbory hovoily o špatném ízení procesu restrukturalizace a nedostatku spolupráce s úady práce. Lze uvést i další píklad: v regionu Sokolov byl dopad restrukturalizace mén bolestný, protože všichni aktéi na místní úrovni vetn odbor dobe spolupracovali s cílem rozvíjet cestovní ruch. Píklady pípad restrukturalizace v eské republice Organizace Plzeský prazdroj, a.s., SAB (South African Breweries) firma SAB (South African Breweries) geografická psobnost eská republika sektor pivovarnictví poet zamstnanc 2850 poátek úinku na 2000, skonení v r. 2003 zamstnanost poet zamstnanc po 2650 restrukturalizaci Bernard Brunhes Polska 27