III. Úplná pravděpodobnost. Nezávislé pokusy se dvěma výsledky. Úplná pravděpodobnost Nezávislé pokusy se dvěma výsledky Náhodná veličina

Podobné dokumenty
Pravděpodobnost Podmíněná p. Úplná p. III. Pravděpodobnost. III. Pravděpodobnost Statistika A (ZS 2015)

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Téma 22. Ondřej Nývlt

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

a způsoby jejího popisu Ing. Michael Rost, Ph.D.

Tomáš Karel LS 2012/2013

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

pravděpodobnosti Pravděpodobnost je teorií statistiky a statistika je praxí teorie pravděpodobnosti.

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Základy teorie pravděpodobnosti

Počet pravděpodobnosti

5. Náhodná veličina. 2. Házíme hrací kostkou dokud nepadne šestka. Náhodná veličina nabývá hodnot z posloupnosti {1, 2, 3,...}.

NÁHODNÁ VELIČINA. Podle typu výběrového prostoru rozlišujeme dva základní druhy NV Diskrétní (nespojitou) náhodnou veličinu Spojitou náhodnou veličinu

Lékařská biofyzika, výpočetní technika I. Biostatistika Josef Tvrdík (doc. Ing. CSc.)

KGG/STG Statistika pro geografy

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

Cvičení 5. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

NMAI059 Pravděpodobnost a statistika

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

Distribuční funkce je funkcí neklesající, tj. pro všechna

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

Základy biostatistiky II. Veřejné zdravotnictví 3.LF UK - II

Intuitivní pojem pravděpodobnosti

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

p(x) = P (X = x), x R,

8 Střední hodnota a rozptyl

Náhodný pokus Náhodným pokusem (stručněji pokusem) rozumíme každé uskutečnění určitého systému podmínek resp. pravidel.

Základy počtu pravděpodobnosti a metod matematické statistiky

10. N á h o d n ý v e k t o r

Cvičení ze statistiky - 4. Filip Děchtěrenko

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Pravděpodobnost, náhoda, kostky

Tomáš Karel LS 2012/2013

1 Pravděpodobnostní prostor

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

IB112 Základy matematiky

Pravděpodobnost a statistika

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

4. ZÁKLADNÍ TYPY ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIČINY

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Základy teorie pravděpodobnosti

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

ROZDĚLENÍ NÁHODNÝCH VELIČIN

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika

S1P Příklady 02. Náhodná proměnná (veličina) Mějme krabičku o rozměrech 1 x 2 x 3 cm. Na stranách jsou obrázky: :

Úvod do teorie pravděpodobnosti

Design Experimentu a Statistika - AGA46E

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2016/2017

Základy matematické analýzy

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Pravdepodobnosť. Rozdelenia pravdepodobnosti

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

JAK MODELOVAT VÝSLEDKY NÁH. POKUSŮ? Martina Litschmannová

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

2. přednáška - PRAVDĚPODOBNOST

1 Náhodný výběr a normální rozdělení 1.1 Teoretická a statistická pravděpodobnost

2. Je dáno jevové pole (Ω;A) a na něm nezáporná normovaná funkce. Definujte distrubuční funkci náhodného vektoru.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bayesovské odhady

Obsah. Základy teorie pravděpodobnosti Náhodný jev Pravděpodobnost náhodného jevu Pravděpodobnost. Pravděpodobnost. Děj pokus jev

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2016

ÚVOD. Rozdělení slouží: K přesnému popisu pravděpodobnostního chování NV Střední hodnota, rozptyl, korelace atd.

, 1. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

1 Klasická pravděpodobnost. Bayesův vzorec. Poslední změna (oprava): 11. května 2018 ( 6 4)( 43 2 ) ( 49 6 ) 3. = (a) 1 1 2! + 1 3!

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

4. cvičení 4ST201. Pravděpodobnost. Obsah: Pravděpodobnost Náhodná veličina. Co je třeba znát z přednášek

1 Posloupnosti a řady.

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019

Pravděpodobnost, náhoda, kostky

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2014

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

Transkript:

III Přednáška Úplná pravděpodobnost Nezávislé pokusy se dvěma výsledky Náhodná veličina

Pravděpodobnost při existenci neslučitelných hypotéz Věta Mějme jev. Pokud H 1,H 2, : : :,H n tvoří úplnou skupinu vzájemně neslučitelných hypotéz, pak nx P() = P(H i ) P(jH i ) : i=1 Mějme a tři alternativní hypotézy, H 1,H 2,H 3, pak H 1 H 3 H 1 H2 H 3 H 2 P() = P( H 1 ) + P( H 2 ) + P( H 3 ) P( H i ) = P(H i )P(jH i ), i = 1,2,3 P() = P(H 1 )P(jH 1 )+ + P(H 2 )P(jH 2 )+ + P(H 3 )P(jH 3 )

Příklad Osivo se skládá ze 3/4 ze semen I. jakosti a z 1/4 ze semen II.jakosti. Semena I. jakosti vyklíčí s pravděpodobností 0,94 a semena II. jakosti vyklíčí s pravděpodobností 0,72. Kolik procent osiva vyklíčí? P(H 1 ) = 3=4 P(jH 1 ) = 0,94 P(H 2 ) = 1=4 P(jH 2 ) = 0,72 P() = P(H 1 )P(jH 1 ) + P(H 2 )P(jH 2 ) = = 0,75 0,94 + 0,25 0,72 = 0,885 Příklad Jaké procento z vyklíčené populace je první jakosti?

Bayesova formule (dvě alternativní hypotézy) Máme jevy a H. Jevy H a H 0 tvoří úplnou skupinu alternativních hypotéz. P() = P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 ), P( H) = P(H) P(jH) = P() P(Hj), P( H) P(Hj) =, P() Bayesova věta pro dvě alternativní hypotézy Mějme jev a alternativní hypotézy H a H 0, pak P(Hj) = P(H) P(jH) P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 )

Použití úplné pravděpodobnosti a Bayesovy formule Příklad Preventivní test označí správně 99 % nemocných (senzitivita) a správně označí 98 % zdravých (specificita). V populaci jsou 3 % nemocných. Zvažte, zda je účelné test provozovat. 1. Jak velkou část populace test označí pozitivně? 2. Jak velkou část nemocné populace označí test pozitivně? 3. Jak velkou část zdravé populace označí test pozitivně?

Použití úplné pravděpodobnosti a Bayesovy formule H jedinec je nemocný, P(H) = 0,03, H 0 jedinec je zdravý, P(H 0 ) = 0,97, jh nemocný má pozitivní test, P(jH) = 0,99, jh 0 zdravý má pozitivní test, P(jH 0 ) = 0,02, jedinec má pozitivní test...? H jedinec má pozit. test a je nemocný...? H jedinec má pozit. test a je zdravý...? P() = P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 ) = 0,049 P(Hj) = P(H) P(jH) P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 ) = 0,61 P(H 0 j) = 1 ` P(Hj) = 0,39

Změna zadání H jedinec je nemocný, P(H) = 0,01, H 0 jedinec je zdravý, P(H 0 ) = 0,97, jh nemocný má pozitivní test, P(jH) = 0,99, jh 0 zdravý má pozitivní test, P(jH 0 ) = 0,02, jedinec má pozitivní test...? H jedinec má pozit. test a je nemocný...? H jedinec má pozit. test a je zdravý...? P() = P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 ) = 0,029 P(Hj) = P(H) P(jH) P(H) P(jH) + P(H 0 ) P(jH 0 ) = 0,33 P(H 0 j) = 1 ` P(Hj) = 0,67

Bayesova formule, obecně Věta (Bayesova) Mějme jev. Pokud H 1,H 2, : : :,H n tvoří úplnou skupinu vzájemně neslučitelných hypotéz, pak P(H k j) = P( H k) P() = P(H k) P(jH k ) nx P(H i ) P(jH i ) i=1 P(H i ) pravděpodobnost hypotézy H i a priori P(H i j) pravděpodobnost H i a posteriori

Bernoulliův pokus Probíhá série 3 pokusů. Jev nastane v každém pokusu s pravděpodobností P() = p. p p 1 ` p 0 p 1 ` p p 1 ` p 0 0 p 3 p 2 (1 ` p) p 2 (1 ` p) p(1 ` p) 2 1 ` p 0 p 1 ` p 0 p 1 ` p p 1 ` p 0 0 p 2 (1 ` p) p(1 ` p) 2 p(1 ` p) 2 q 3

Bernoulliův pokus Probíhá série n pokusů. Jev nastane v každém pokusu s pravděpodobností P() = p. Pravděpodobnost, že jev nastane v n-té sérii právě k-krát je n P(B k ) = p k k (1 ` p) n`k : Příklad V testu má každá odpověď dvě alternativy. Jaká je pravděpodobnost, že náhodným výběrem zodpovíte správně nejméně 8 otázek z 10. 10 1 0 2 0 1 10 2 10 + 1 1 2 1 1 10 2 9 + 1 2 2 2 1 2 8 = 0,05

Náhodná proměnná Funkce definovaná na, přiřazující každému elementárnímu jevu E reálné číslo X (E) X :! R : Dva hody mincí = f(l,l),(r,l),(l,r),(r,r)g E 2 (L,L) (R,L) (L,R) (R,R) X (E) 2 R 0 1 2 3 Výška v populaci. Nedá se popsat výčtem.

Typy náhodných veličin diskrétní obor hodnot je posloupnost spojitá obor hodnot je interval

Popis náhodných veličin Rozložení (rozdělení) pravděpodobnosti Pravidlo přiřazující hodnotám náhodné veličiny pravděpodobnost, že náhodná veličina nabude této hodnoty. Distribuční funkce náhodné veličiny X F : R! h0,1i každé hodnotě x přiřadí pravděpodobnost F (x), že náhodná veličina X nabude hodnoty menší nebo rovno x F (x) = P(X» x) :

Vlastnosti distribuční fce Neklesající. Pokud x 1» x 2, pak F (x 1 )» F (x 2 ) Zprava spojitá. lim h!0 F (x + h) = F (x) Má pevné hodnoty v nevlastních bodech. lim F (x) = 0, x!`1 lim F (x) = 1 : x!1 P(a < X» b) = F (b) ` F (a) Graf

Frekvenční funkce diskrétní náhodná veličina pravděpodobnostní funkce. spojitá náhodná veličina funkce hustoty.