AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 Úvd Předběžné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 1 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází z pžadavku Kmise, aby byla přijata patření k zajištění prkazatelných výsledků intervencí z evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF) v prgramvém bdbí 2014 2020. Účelem předběžných pdmínek je zajistit, aby členské státy EU zavedly rámcvé pdmínky nezbytné pr efektivní využívání pdpry z fndů ESIF. Přílha XI nařízení splečných ustanveních bsahuje přehled tematických předběžných pdmínek pr všechny tematické cíle stanvené v článku 9 tht nařízení. Pdrbněji je návrh předběžných pdmínek rzpracván v dkumentu Kmise nazvaném Návrh pkynů k předběžným pdmínkám pr evrpské strukturální a investiční fndy (ESI) (Evrpská kmise, únr 2014). Tent dkument se mim jiné pdrbněji věnuje tázce pužitelnsti neb splnění kritérií předběžných pdmínek. Předběžné pdmínky by becně měly být splněny d knce rku 2013 neb při schválení peračníh prgramu. Není-li určitá předběžná pdmínka splněna, měla by být přijata patření k jejímu splnění. Nejzazší lhůtu pr splnění předběžných pdmínek je 31. prsinec 2016. Předběžná pdmínka 4.1 4.1 Byla prvedena patření na pdpru nákladvě efektivníh zvyšvání energetické účinnsti u kncvéh uživatele a nákladvě efektivních investic d energetické účinnsti při výstavbě a renvaci budv. Těmit patřeními jsu: I. patření k zajištění minimálních pžadavků týkajících se energetické nárčnsti budv v suladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/31/EU. Útvary Kmise chtějí upzrnit na t, že čl. 4 dst. 2 směrnice energetické nárčnsti budv (přepracvání) stanvuje restriktivní seznam kategrií budv, u kterých se mhu členské státy rzhdnut nestanvit neb neuplatňvat určité pžadavky. Zákn č. 318/2012 Sb., 7 dst. 5 písm. d) vyjímá z těcht pžadavků stavby pr rdinnu rekreaci, zatímc směrnice stanvuje, že je mžné vyjmut bytné budvy, které jsu užívány neb určeny 1 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu, becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 1

k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v rce, neb případně k využívání na mezenu část rku, a jejichž dhadvaná sptřeba energie je nižší než 25 % ze sptřeby, k níž by dšl při celrčním užívání. Kmise se dmnívá, že vynětím veškerých staveb pr rdinnu rekreaci bez stanvení knkrétní definice těcht staveb (jež by měla být v suladu s čl. 4 dst. 2 směrnice energetické nárčnsti budv) zákn č. 318/2012 Sb. umžňuje vylučení budv nad rámec restriktivníh seznamu uvedenéh ve směrnici 2010/31/EU (přepracvání). T znamená, že je ve vnitrstátním právu prvedena chybně. Kritéria splněna: ne Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Česká republika se rzhdla vyhvět Evrpské kmisi a přijmut následující změny. Ustanvení 7 dst. 5 zákna č. 406/2000 Sb. bude změněn. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií má vstupit v platnst v lednu 2015. Členský stát neb jeh reginy přijaly metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. 2

Metda je v suladu s přílhu I, zejména: Energetická nárčnst budvy se určí na základě vypčtené neb naměřené sptřeby energie ptřebné ke splnění pžadavku na sptřebu energie v suvislsti s typickým užíváním budvy, cž zahrnuje mim jiné energii na vytápění, na chlazení, na větrání, na přípravu teplé vdy a na světlení. Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Metda výpčtu zhledňuje sptřebu energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy pr dmácnst a u nebytvých budv na světlení. Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Energetická nárčnst budvy je vyjádřena transparentně a zahrnuje ukazatel energetické nárčnsti a číselný ukazatel sptřeby primární energie. 3

Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Metda zhledňuje níže uvedené faktry, jež mají vliv na energeticku nárčnst: - Charakteristiky budvy a energetických zařízení: vytápění, ddávky teplé vdy, klimatizace, větrání, světlení, slární systém a chrana, vnitřní klimatické pdmínky atd. (viz bd 3 přílhy č. 1). Metda je v suladu s přílhu I. Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. - Faktry, jež mhu pzitivně vlivnit energeticku nárčnst: místní pdmínky slunečníh svitu, aktivní slární systémy a jiné tpné sustavy a elektrické systémy využívající energii z bnvitelných zdrjů; elektřina vyráběná frmu kmbinvané výrby tepla a elektřiny; denní světlení (bd 4 přílhy č. 1). Metda je v suladu s přílhu I. Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické 4

pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. - Byla přijata patření k zajištění th, aby byly stanveny minimální pžadavky na energeticku nárčnst nvých budv (neb ucelených částí budv), které jsu předmětem větší renvace, a prvků budv, jež jsu sučástí bvdvéh pláště budvy a jež mají významný dpad na energeticku nárčnst budvy, za účelem dsažení nákladvě ptimálních úrvní (lhůta pr přijetí těcht patření v případě budv užívaných rgány veřejné mci byla směrnicí stanvena d 9. ledna 2013 a u statních budv d 9. července 2013): Nákladvě ptimální úrvně pžadavků na energeticku nárčnst byly vypčteny pdle srvnávacíh metdickéh rámce, jejž Kmise stanvila pr různé kategrie budv (přílha I nařízení Kmise v přenesené pravmci č. 244/2012). Zde byla lhůta stanvena d 21. března 2013. Nákladvě ptimální úrvně minimálních pžadavků na energeticku nárčnst byly vypčteny pdle srvnávacíh metdickéh rámce, jejž Kmise stanvila pr různé kategrie budv. Česká republika zapracvala minimální pžadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Snižvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 6 tét vyhlášky stanvuje pžadavky na energeticku nárčnst stanvené na nákladvě ptimální úrvni. Přílha č. 2 a 3 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. II. patření nezbytná pr zavedení systému certifikace energetické nárčnsti budv v suladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. Není splněn kritérium 2 (článek 11). Vyhláška č. 78/2013 Sb. paragraf 8 dst. 2 stanvuje, že eknmická vhdnst se dkládá dsažením prsté dby návratnsti kratší než dba živtnsti dpručenéh patření. T není zcela v suladu s ustanvením čl. 11 dst. 3 směrnice, jež pžaduje, 5

aby certifikát udával rzsah bdbí návratnsti neb nákladů a výnsů p dbu eknmickéh živtníh cyklu budvy, a prt není prvedení ve vnitrstátním právu správné. Česká republika se dmnívá, že výše uvedený pžadavek není v suladu s pžadavkem směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/31/EU energetické nárčnsti budv (přepracvání), jejíž čl. 11 dst. 3 ukládá puze pvinnst, že dpručení bsažená v certifikátu energetické nárčnsti musí být pr knkrétní budvu technicky prveditelná. Uvedený článek nestanvuje žádnu další pvinnst. Dále upzrňuje na t, že dpručení bsažená v certifikátu mhu, a nikliv musí udávat dhad rzsahu bdbí návratnsti neb nákladů a výnsů p dbu jejíh eknmickéh živtníh cyklu. - Certifikát energetické nárčnsti existuje prt, aby umžnil vlastníkům neb nájemcům budvy neb ucelené části budvy prvnání a psuzení její energetické nárčnsti (citace vnitrstátníh/reginálníh regulačníh rámce). Certifikáty bsahují alespň tyt údaje: energetická nárčnst budvy, referenční hdnty, jak jsu minimální pžadavky na energeticku nárčnst, a dpručení na snížení energetické nárčnsti budvy neb ucelené části budvy, které je ptimální neb efektivní vzhledem k vynalženým nákladům. Pskytne také údaje tm, kde vlastník neb nájemce může získat pdrbnější infrmace. Kritéria splněna: ne Česká republika prvedla ve vnitrstátním právu pžadavky na certifikáty energetické nárčnsti v suladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. Prvedla je záknem č. 406/2000 Sb. hspdaření energií. Příslušný pžadavek je bsažen v paragrafu 7a Průkaz energetické nárčnsti. Knkrétní pžadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 9 stanvuje vzr a bsah průkazu. Přílha č. 4 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Avšak v suvislsti s řízením pr nesplnění pvinnsti CZ 2012/0335 Evrpská kmise České republice vytýká, že z prvedení v právních předpisech České republiky není jasné, že mezi patření uvedená v certifikátu energetické nárčnsti by měla být zahrnuta také patření přijatá v suvislsti s jedntlivými prvky budv nezávisle na větší renvaci (čl. 11 dst. 2 písm. b) směrnice dpručená patření pr jedntlivé prvky budv). Další námitka Evrpské kmise zní, že i když ČR v suladu s čl. 6

11 dst. 4 zavedla nástrje pr pdrbnější infrmvání, knkrétně v pdbě infrmačních služeb EKIS, v českých právních předpisech není uveden žádný dkaz na tyt služby. Uvedené stížnsti Kmise budu zhledněny ve vyhlášce Ministerstva bchdu a průmyslu č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna vyhlášky č. 78/2013 Sb. má vstupit v platnst v lednu 2015. III. patření v suladu s článkem 13 směrnice 2006/32/ES, jež zajistí vybavení knečných zákazníků individuálními měřiči (směrnice stanvila lhůtu d 17. května 2008): - Členské státy zavedly regulační rámec, který zajistí, aby u nvých budv neb budv, které jsu předmětem větší renvace, či pkud je t technicky mžné, byli kneční zákazníci debírající elektřinu, zemní plyn, dálkvé vytápění či chlazení a teplu vdu pr dmácnsti vždy vybaveni, budu-li náklady úměrné ptenciálním úsprám energie, individuálními měřiči, které přesně zbrazují skutečnu sptřebu energie a skutečnu dbu její sptřeby. Kritéria splněna: ne Ddávky elektřiny, zemníh plynu, energie na vytápění a chlazení včetně ddávek teplé vdy kncvým zákazníkům se v České republice měří již dluh a tat měření jim v sučasnsti pskytují dstatečné infrmace skutečné sptřebě za knkrétní bdbí. Pvinnsti týkající se měření sptřeby a účtvání jsu ve vnitrstátním právu prvedeny záknem č. 458/2000 Sb., tzv. energetickým záknem, knkrétně paragrafy 49, 71 a 78, záknem č. 406/2000 Sb. hspdaření energií, knkrétně paragrafem 7, a vyhláškami č. 218/2001 Sb., č. 251/2001 Sb., č. 82/2011 Sb., č. 372/2001 Sb. a č. 541/2005 Sb. Tyt předpisy ukládají distributrům pvinnst bezplatně instalvat měřicí zařízení, tedy vybavit kncvé zákazníky měřičem. U ddávek tepla a teplé vdy z centrálníh zdrje se pužívají měřící zařízení pr účtvání sptřeby na předávacích stanicích. Předávací stanice by měla být zřízena pkud mžn pr každéh zákazníka samstatně, zvláště u větších renvačních prjektů. Takt naměřená sptřeba se dále transparentně účtuje pmcí různých druhů měřicích zařízení pr tepl a teplu vdu. Zřídí-li se nvé připjení v nvé budvě neb při větších renvacích pdle směrnice 2002/91/ES, pr plyn a elektřinu příslušnu pvinnst jasně stanvuje energetický zákn, pr vytápění tat pvinnst platí všude tam, kde lze měřit skutečnu sptřebu. Kmise však kritizuje Česku republiku za t, že české právní předpisy nestanvují dstatečně jasně pvinnst zajistit pdle čl. 13 dst. 1 směrnice, aby všichni kncví zákazníci byli vybaveni individuálními elektrměry. Kmise žádá, aby byl výslvně stanven práv kncvéh zákazníka na individuální měřicí zařízení. ČR změní text 2 dst. 2 písm. a) bdu 17 energetickéh zákna tak, aby definice zákazníka 7

byla zcela v suladu s definicí uvedenu v čl. 3 písm. n) směrnice. Dále změní znění 49 dst. 7 energetickéh zákna tak, aby byl výslvně stanven práv zákazníka na individuální měřící zařízení. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna energetickéh zákna má vstupit v platnst v lednu 2015. C se týče pvinnéh zavádění měřicích zařízení v případě nvéh připjení v nvé budvě neb při větší renvaci budvy, Česká republika pakuje, že uvedená pvinnst distributrů zavést individuální měřiče není mezena puze na stávající, nvé neb renvvané budvy. Tat pvinnst má pravdu širký rzsah, a tak je ve skutečnsti každý zákazník vybaven měřicím zařízením. Česká republika se tudíž dmnívá, že pkud jde jasnst navrhvaných změn, uvedený sprný bd se tím vyřeší. Dále Kmise kritizuje Česku republiku za t, že české právní předpisy neplní dstatečně pvinnst zajistit pdle čl. 13 dst. 1 směrnice, aby všichni kncví zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči sptřeby tepla a teplé vdy. Jak byl uveden výše u výtky týkající se elektřiny, Česká republika se rzhdla vyhvět Evrpské kmisi a přijmut následující změny. Ustanvení 7 dst. 4 zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií budu změněna. Harmngram legislativní práce bude shdný jak u výše navrhvanéh pstupu nvelizace energetickéh zákna. C se týče zavedení individuálních měřicích zařízení v případě nvéh připjení v nvé budvě neb při větší renvaci budvy, ve shdě s vysvětlením uvedeným v dstavci výše můžeme pukázat na t, že příslušná výtka se 7 dst. 4 energetickéh zákna netýká, nebť ustanvení tét pvinnsti nečiní rzdíl mezi již pstavenými budvami a nvými budvami a nestanvuje pvinnst zavést měřicí zařízení při každé renvaci. - Tent regulační rámec má zajistit, aby byl vyúčtvání, které prvádějí distributři energie, prvzvatelé distribučních sustav a malbchdní prdejci energie, pkud je t vhdné, zalžen na skutečné sptřebě energie, byl předkládán v jasné a pchpitelné frmě a byl prváděn čast, aby zákazníci mhli svu sptřebu energie regulvat. Kritéria splněna: ne Sptřeba elektřiny, plynu a tepla se kncvým zákazníkům měří a platby se becně prvádějí frmu měsíčních zálh a čtvrtletních neb rčních vyúčtvání. Vyúčtvání bsahuje pdrbné eknmické údaje, infrmace tm, jaké plžky platba zahrnuje, a graf znázrňující srvnání se sptřebu za předchzí bdbí. Zákaznicí si mhu zvlit frmu platby. Kmise však tvrdí, že pskytvané infrmace vyúčtvání nejsu dstatečné. Nicméně Kmise samtná prhlašuje, že t je puze důsledek špatně upravenéh práva kncvéh zákazníka na elektrměr a měřicí zařízení sptřeby tepla 8

a teplé vdy. Česká republika tudíž vychází z th, že legislativní změny uvedené v dstavci výše tent prblém nepchybně vyřeší. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna energetickéh zákna má vstupit v platnst v lednu 2015. - Členský stát může dlžit, že knečným zákazníkům jsu v účtech, smluvách, transakcích a stvrzenkách na distribučních místech pskytvány, kde je t vhdné, tyt infrmace: aktuální skutečné ceny a skutečná sptřeba energie; srvnání aktuální sptřeby energie se sptřebu za stejné bdbí předchzíh rku; kntaktní údaje na rganizace sptřebitelů, energetické agentury neb pdbné subjekty (včetně adres internetvých stránek), u nichž jsu dstupné infrmace patřeních ke zvýšení energetické účinnsti atd. Vyúčtvání ddávek elektřiny, plynu a energie na vytápění neb chlazení se řídí vyhlášku č. 210/2011 Sb. rzsahu, náležitstech a termínech vyúčtvání ddávek elektřiny, plynu neb tepelné energie a suvisejících služeb. Vyúčtvání elektřiny a plynu zákazníci dstávají alespň jednu rčně neb v kratších intervalech a zálhy se platí každý měsíc. Ddavatelé tepla zákazníkům bezplatně vyúčtují ddávky tepelné energie nejméně jednu v každém kalendářním rce, a t nejpzději 31. prsince, jenž je psledním dnem účetníh bdbí. Ddavatelé tepla předlží zákazníkům vyúčtvání za kalendářní rk nejpzději d 28. únra následujícíh kalendářníh rku, pkud se se zákazníkem nedhdnu jinak. Kncví zákazníci mhu získat veškeré ptřebné infrmace v energetických knzultačních a infrmačních střediscích, jež fungují v každém kraji, neb jim jejich dtazy mhu být zdpvězeny prstřednictvím internetvéh knzultačníh střediska na adrese http://www.mp-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis. Předběžný časvý plán legislativníh prcesu: I: vláda prjedná změny: 06/2014 II. český parlament prjedná změny: 09/2014 III. čekávané datum účinnsti: 01/2015 MPO, 18.6.2014 9