Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus. 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): f) M = { a

Podobné dokumenty
2. V Q[x] dělte se zbytkem polynomy:

Věta o dělení polynomů se zbytkem

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Těleso racionálních funkcí

)(x 2 + 3x + 4),

Algebra I Cvičení. 4) Množina všech matic s nulou v levém dolním rohu a s jedničkami na diagonále.

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Úlohy k procvičování textu o svazech

Polynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30

Program SMP pro kombinované studium

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Pomocný text. Polynomy

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

grupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Definujte Gaussovský obor. Vysvětlete, co přesně rozumíme jednoznačností rozkladu.

1 Polynomiální interpolace

Polynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...

4 Počítání modulo polynom

a a

Cyklické kódy. Definujeme-li na F [x] n sčítání a násobení jako. a + b = π n (a + b) a b = π n (a b)

ALGEBRA. 1. Pomocí Eukleidova algoritmu najděte největší společný dělitel čísel a a b. a) a = 204, b = 54, b) a = , b =

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Cvičení z Lineární algebry 1

Jan Kotůlek. verze 3 ze dne 25. února 2011

Základy aritmetiky a algebry II

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

4C. Polynomy a racionální lomené funkce. Patří mezi tzv. algebraické funkce, ke kterým patří také funkce s odmocninami. Polynomy

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

[1] Definice 1: Polynom je komplexní funkce p : C C, pro kterou. pro všechna x C. Čísla a 0, a 1,..., a n nazýváme koeficienty polynomu.

Lineární algebra : Polynomy

Matematika IV - 5. přednáška Polynomy

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Charakteristika tělesa

Kapitola 7: Integrál.

PŘÍKLADY Z ALGEBRY.

ZÁKLADY ARITMETIKY A ALGEBRY I

13. Kvadratické rovnice 2 body

GRUPY SBÍRKA PŘÍKLADŮ

Matematika IV - 5. přednáška Polynomy

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

Lineární algebra : Polynomy

Polynomy a racionální lomené funkce

Linearní algebra příklady

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Návody k domácí části I. kola kategorie A

[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).

POLYNOMY 1 Jan Malý UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. 1. Přehled teorie

Bakalářská matematika I

1 Lineární prostory a podprostory

Teorie. Hinty. kunck6am

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Rozklad na součin vytýkáním

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

(1) Dokažte, že biprodukt je součin (a tím pádem i součet). Splňují-li homomorfismy. A B je izomorfismus stejně jako A B i+j

Jakub Opršal. online prostředí, Operační program Praha Adaptabilita, registrační číslo CZ.2.17/3.1.00/31165.

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

Co je to univerzální algebra?

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

pro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

pochopení celé kapitoly je myšlenka, že těleso S lze považovat za vektorový prostor

Operace s maticemi. 19. února 2018

Matematika 1 sbírka příkladů

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

Teorie. Hinty. kunck6am

Návody k domácí části I. kola kategorie A

Řešené úlohy z Úvodu do algebry 1

Elementární funkce. Polynomy

1 Vektorové prostory a podprostory

Úvod, základní pojmy, funkce

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Matematika 2 pro PEF PaE

7 Analytické vyjádření shodnosti

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN( ), varianta R

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

MAT 1 Mnohočleny a racionální lomená funkce

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

Skalární součin dovoluje zavedení metriky v afinním bodovém prostoru, tj. umožňuje nám určovat vzdálenosti, odchylky, obsahy a objemy.

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Lineární algebra Eva Ondráčková

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

Rovnice v oboru komplexních čísel

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

Úvod, základní pojmy, funkce

8 Kořeny cyklických kódů, BCH-kódy

Transkript:

Sbírka příkladů z okruhů a polynomů Algebra I Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): a) M = {a + i a R}, b) M = {a + i a C}, c) M = {a + bi a R, b N}, d) M = {3a + bi a Z, b Z}, e) M = {a + bi a Z, b Z}, f) M = { a k a Z, k N}.. Necht (R, +, ) je komutativní okruh. Rozhodněte, zda je okruh taky a) (R, +, ), kde je operace definovaná vztahem a b = a b + b a pro libovolné a, b R, b) (R, +, +). 3. Rozhodněte, zda daná podmnožina A okruhu racionálních čísel (Q, +, ) je okruh, případně obor integrity. Jde-li o okruh, charakterizujte jeho invertibilní prvky. a) A = { p q p Z, q N, 3 q} b) A = { m 3 m Z, n N} n c) A = { m 6 m Z, n N} n 4. Rozhodněte, zda (M,, ) je okruh, obor integrity, těleso: a) M = Z, x y = x + y 1, x y = x y 1 b) M = Z, x y = x + y 1, x y = x + y xy c) M = Q, operace jako v b) d) M = Q Q, (x, y) (u, v) = (x + u, y + v), (x, y) (u, v) = (xu + yv, xv + yu) e) M = Z Z, (x, y) (u, v) = (x + u, y + v), (x, y) (u, v) = (xu + yv, xv + yu + yv) 5. Rozhodněte, zda zobrazení f : C C je homomorfismus okruhu (C, +, ) do okruhu (C, +, ), je-li pro a, b R dáno: a) f(a + bi) = a + b, b) f(a + bi) = a + b, c) f(a + bi) = a bi. 6. Určete, zda je okruh (Z, +, ) (Z 3, +, ) oborem integrity. Je izomorfní s okruhem (Z 6, +, )? 7. Dokažte, že okruh (Z,, ) z příkladu 4 b) je izomorfní s okruhem (Z, +, ). 8. Určete všechny čtveřice (a, b, c, d) R 4 takové, že předpis α(r + si) = (ar + bs) + (cr + ds)i, pro r, s R, definuje homomorfismus α : C C okruhu C do sebe. Pro které z nich se jedná o izomorfismus? 9. Bud Q( 3) = {a + b 3 a, b Q} podokruh okruhu (R, +, ). Ukažte, že (Q( 3), +, ) je těleso. Dokažte, že libovolný okruhový homomorfismus α : Q( 3) C je identický na množině racionálních čísel, tj. r Q : α(r) = r. Popište všechny okruhové homomorfismy α : Q( 3) C. Které z nich jsou izomorfismy? 1

Dělení v okruzích polynomů 10. V Q[x] dělte se zbytkem polynomy a) (x 5 + x 3 x + 1) : ( x 3 + x + 1), b) (3x 3 + 10x + x 3) : (5x + 5x + 30), c) (1x 4 + 3x 3 4x + 3) : (x 1), d) (x 6 + x 4 + x + 1) : (x x + 1). 11. V Q[x] dělte se zbytkem polynomy: a) (x 3 + 3x 4x + 5) : (x ), b) (4x 4 3x x + ) : (3x + 1). Kořeny polynomů 1. Uvažme polynom f(x) = x 6 6x 5 + 9x 4 + 8x 3 4x + 16 Q[x]. Dokažte, že c = je kořenem polynomu f a určete jeho násobnost n. 13. Určete hodnotu koeficientu a Q tak, aby polynom f = x 5 ax ax+1 Q[x] měl dvojnásobný kořen c = 1. 14. Dokažte, že pro každé n N je c = 1 dvojnásobným kořenem polynomu nx n+1 (n + 1)x n + 1 Z[x]. Taylorův rozvoj polynomu 15. Vyjádřete polynom f(x) = x 4 + x 3 3x 4x + 1 v mocninách lineárního polynomu x + 1. 16. Vyjádřete polynom f(x) = (x ) 4 +4(x ) 3 +6(x ) +10(x )+0 bez počítání jednotlivých mocnin polynomu x. Racionální kořeny polynomů 17. Nalezněte všechny racionální kořeny polynomu v C[x] a určete jejich násobnost. a) 1x 6 + 8x 5 85x 4 + 15x 3 + 55x + x 6 b) 4x 7 16x 6 + x 5 + 55x 4 35x 3 38x + 1x + 8 c) 4x 7 3x 5 + 17x 4 + 31x 3 49x + 4x 4 d) x 7 3x 6 0x 5 x 4 + 66x 3 + 91x + 48x + 9 e) 4x 5 + 8x 4 7x 3 79x 56x 1 f) 4x 5 35x 3 + 15x + 40x + 1 g) x 3 5 6 x 1 x + 1 3 h) 5x 3 8x + 11x + 6 i) 1x 4 7x 3 19x 3x + j) 3x 5 x 4 + 1 3 x3 8 3 x + 4 3 x k) 6x 4 + x 3 + x 16x 1 l) 9x 6 1x 5 17x 4 + 15x 3 4x 34x 6 m) 4x 6 1x 5 + 9x 4 1x + 36x 7 n) x 7 3x 6 8x 5 + 6x 4 + 10x 3 + x + 4x + 4 o) x 4 + x 3 x 3x 1 p) x 5 4x 4 + 4x 3 + x 5x + q) f = 1x 7 56x 6 + 115x 5 141x 4 + 103x 3 35x 3x + 9 r) g = 8x 7 44x 6 + 70x 5 17x 4 4x 3 + 10x + x 1

18. Určete takové a C, pro něž má polynom f = x 6 x 5 11x 4 x 3 + ax + ax + 8 C[x] kořen. Pro toto a určete všechny racionální kořeny polynomu f včetně násobností. 19. Určete všechna a Z, pro něž má polynom x 4 + x 3 3x + ax 4 racionální kořen. Komplexní kořeny polynomů 0. Určete všechna komplexní řešení rovnice x n = pro n N. 1. Nalezněte rovnici, jejíž všechna komplexní řešení tvoří v Gaussově rovině rovnostranný trojúhelník se středem v nule a jedním vrcholem v i.. Řešte v C kvadratickou rovnici x + (1 + 3i)x + i = 0. 3. Určete všechna komplexní řešení rovnice x 4 + x 3 + x + x + 1 = 0. Rozklad polynomů 4. Napište rozklad polynomu na součin ireducibilních faktorů postupně nad Q, R, C: a) x 3 5 6 x 1 x + 1 3 b) 5x 3 8x + 11x + 6 c) 1x 4 7x 3 19x 3x + d) 3x 5 x 4 + 1 3 x3 8 3 x + 4 3 x e) 6x 4 + x 3 + x 16x 1 f) 4x 6 1x 5 + 9x 4 1x + 36x 7 g) 9x 6 1x 5 17x 4 + 15x 3 4x 34x 6 5. Napište rozklady na součin ireducibilních polynomů postupně nad C, R, Q těch polynomů z Příkladu 17, u kterých znáte dostatek racionálních kořenů. 6. Určete všechny kořeny polynomu f, víte-li, že má tři kořeny racionální. Rozložte f na ireducibilní faktory postupně nad Q, R, C: a) f(x) = 4x 5 4x 4 5x 3 7x + x + C[x], b) f(x) = 4x 5 1x 4 13x 3 13x + 3x + 4 C[x]. Komplexně sdružené kořeny 7. Určete všechny kořeny polynomu f = x 7 4x 6 + 8x 5 7x 4 + 8x 8x + 4 C[x], víte-li, že má dvojnásobný kořen 1 + i. Rozložte tento polynom na ireducibilní faktory postupně nad Q, R, C. 8. Mezi všemi normovanými polynomy s reálnými koeficienty, které mají jednoduchý kořen 1 3 a dvojnásobný kořen 3 + i, nalezněte polynom nejmenšího stupně. Rozložte tento polynom na ireducibilní polynomy nad Q, R, C. 9. Určete všechny kořeny polynomu f = x 6 7x 5 + 0x 4 30x 3 + 37x 55x + 50 C[x], víte-li, že má dvojnásobný kořen i. Rozložte jej na ireducibilní faktory postupně nad Q, R, C. 30. Mezi všemi normovanými polynomy s reálnými koeficienty, které mají dvojnásobný kořen 1 a dvojnásobný kořen k nalezněte polynom nejmenšího stupně. Zapište rozklad tohoto polynomu na ireducibilní faktory postupně nad Q, R, C: a) k = 1 i, b) k = 1 i. 3

31. Nalezněte všechny kořeny polynomu x 4 + 4x + x + 6 C[x] a určete jejich násobnost, víte-li, že jedním z kořenů je číslo 1+i 7. 3. Víme, že polynom f = 4x 6 4x 5 + 4x 4 4x 3 + 5x 3x + 1 C[x] má dvojnásobný kořen 1 + 1 i. Určete zbývající kořeny polynomu f. 33. Uved te příklad polynomu v R[x], resp. v Z[x], jehož kořenem je a) 1 + i, b) + 3i, c) 3 5i. Polynomy nad Z p 34. Nalezněte všechny kořeny polynomu x 5 + 5x 4 x x + 3 v Z 7. 35. Určete všechny ireducibilní polynomy nad a) Z stupně menšího než 5, b) Z 3 stupně menšího než 4. 36. Nalezněte všechny kořeny polynomu x 6 x 5 x 4 x 3 x x + 1 Z 3 [x] v Z 3 [x] a určete jejich násobnost. 37. Určete nějaký prvek a Z 5 takový, že polynom x 3 + x + ax + 1 je ireducibilní nad Z 5. 38. Určete všechny prvky a Z 7, pro které je polynom x 3 + x + x + a ireducibilní nad Z 7. 39. Udejte příklad polynomu a) g Z 5 [x], který je stupně 5, má dvojnásobný kořen a žádné jiné kořeny nemá, b) g Z [x], který je stupně 5, není ireducibilní a nemá žádný kořen, c) g Z 3 [x], který je stupně 4, není ireducibilní a nemá žádný kořen, d) g Z 3 [x], který je stupně 5, není ireducibilní a nemá žádný kořen, e) g Z 5 [x], který je stupně 6, má dvojnásobný kořen, jednoduchý kořen 4 a který nemá žádné další kořeny. 40. Rozložte polynomy na ireducibilní faktory. a) x 6 + x 5 + x + 1 Z [x] b) x 7 + 3x 6 + x 5 x 4 + 3x 3 x + x + 1 Z 5 [x] c) x 5 + x 4 + x 3 + x + x + 1 Z [x] d) x 7 x 6 + x 4 + x 3 x + Z 5 [x] e) x 5 + x 4 + x 3 x + 1 Z 3 [x] f) x 4 + x 3 + x + 1 Z [x] g) x 5 + 3x 3 + x + 3 Z 5 [x] h) x 5 + x 3 + x + Eisensteinovo kritérium 41. Ukažte, že polynom f(x) je ireducibilní nad Q: a) f(x) = x n + p; n N, p je prvočíslo, b) f(x) = x 6 + x 3 + 1. 4. Najděte n N takové, že polynom x n je ireducibilní nad Q, ale nesplňuje podmínku Eisensteinova kritéria. 4

43. Najděte n N tak, aby polynom p(x) = x n + n a) byl ireducibilní nad Q, b) nebyl ireducibilní nad Q. 44. Určete, který z polynomů f(x) = x 5 + 3x 3 9x + 3 Z[x] a g(x) = x 4 + 4x 3 + 5x 3 Z[x] je ireducibilní nad Z a který lze nad Z rozložit na součin polynomů nižšího stupně. Napište rozklady polynomů f a g na ireducibilní faktory nad Z. Euklidův aloritmus, Bezoutova rovnost 45. Nalezněte polynomy f(x), g(x) Q[x], které jsou stupně 3, každý z nich má alespoň jeden alespoň dvojnásobný kořen a jejich největší společný dělitel je: a) x + x 6, b) x + x, c) x + x 3. Vyjádřete největší společný dělitel polynomů f, g Bezoutovou rovností. 46. Nalezněte polynomy f(x), g(x) Q[x], které jsou stupně 4, každý z nich má alespoň jeden alespoň trojnásobný kořen a jejich největší společný dělitel je: a) x + x, b) x + x 3, c) x x 3. Vyjádřete největší společný dělitel polynomů f, g Bezoutovou rovností. 47. Pro dané dvojice polynomů f, g R[x] najděte normovaný polynom, který je jejich největším společným dělitelem. Najděte koeficienty do příslušné Bezoutovy rovnosti. a) f = x 4 + 1, g = x 3 1 b) f = x 4 + 3x 3 x 4x 3, g = 3x 3 + 10x + x 3 c) f = x 5 5x 4 + 4x 3 + 8x 8x 3, g = x 4 x 3 7x + 8x + 3 Násobné kořeny 48. Nalezněte všechny aspoň dvojnásobné kořeny polynomu: a) x 6 + 6x 5 + 15x 4 + 0x 3 + 1x 4, b) x 4 x 3 x + x + 1, c) x 4 + 6x 3 + 7x 6x + 1. 49. Rozložte v C[x] na lineární faktory polynom a) x 4 + ix 3 + x + ix + 1, víte-li, že má dvojnásobný kořen, b) x 4 + 6x 8ix 3, víte-li, že má trojnásobný kořen. c) x 4 4x + 16x + 3, víte-li, že má alespoň jeden kořen vícenásobný. d) x 5 + 10x 3 0ix 15x + 4i, víte-li, že má čtyřnásobný kořen. e) x 3 6ix + 4 4i, víte-li, že má dvojnásobný kořen. f) x 4 + 6x + 8ix 3, víte-li, že má trojnásobný kořen. 5

Generovaní podokruhů a podtěles 50. Rozhodněte, zda následující podmnožina M okruhu komplexních čísel (C, +, ) je okruh, obor integrity, případně těleso. Jde-li o okruh, charakterizujte jeho invertibilní prvky. a) M = {a + bi a, b Z} b) M = {a + b 5 a, b Q} c) M = {a + b 3 5 a, b Q} d) M = {a + b 1+ 3i a, b Q} 51. Určete, které prvky náleží nejmenšímu podokruhu okruhu (C, +, ) obsahujícímu číslo a pro a) a = 3, b) a = 5, c) a = i, d) a = cos π 3 + i sin π 3 = ξ 3, e) a = cos π 7 + i sin π 7 = ξ 7, f) a = π, g) a = n, h) a = 3 n, i) a = ni. 5. Pro prvky z příkladu 51 najděte nejmenší podtěleso tělesa (C, +, ) obsahující daný prvek. 53. Nalezněte invertibilní prvky okruhu ({a + b 1+ 3i a, b Z}, +, ) Faktorové okruhy 54. Bud ɛ C kořen polynomu f = x 3 x Q[x] stupně. Vyjádřete prvky ɛ 1, (1 + ɛ) 3 a (ɛ + 3ɛ 1) ve tvaru a 0 + a 1 ɛ + a ɛ, kde a 0, a 1, a Q. 55. Bud ɛ C kořen polynomu f = x 4 + x 4x + Q[x]. Vyjádřete čísla ɛ 1, ɛ 6 a (ɛ + ɛ + 1) 1 ve tvaru a 0 + a 1 ɛ + a ɛ + a 3 ɛ 3, kde a i Q pro i = 0,..., 3. 56. Bud f = x + [1] 3 Z 3 [x]. Dokažte, že F 9 = Z 3 [x]/(f) je 9-prvkové těleso. Označme α F 9 prvek α = x + (f). Určete a 0, a = 1 Z takové, že i) [a 0 ] 3 + [a 1 ] 3 α = α 4 ; ii) [a 0 ] 3 + [a 1 ] 3 α = (α + [1] 3 ) 1. 57. Bud f = x 4 + x 3 + 1 Z [x] a označme F 16 = Z [x]/(f) příslušné těleso. Označme α F 16 prvek α = x + (f). Určete a i Z pro i = 0, 1,, 3 takové, že i) a 0 + a 1 α + + a 3 α 3 = α 6 ; ii) a 0 + a 1 α + + a 3 α 3 = (α + 1) 1. 58. Bud f = x 3 x + [] 5 Z 5 [x] a necht F 15 = Z 5 [x]/(f) je 15-prvkové těleso. Označme α F 15 prvek α = x + (f). Určete a, b, c Z taková, že i) [a] 5 + [b] 5 α + [c] 5 α = α 5, ii) [a] 5 + [b] 5 α + [c] 5 α = (α 4 + α + 1) 1. 6