Prostorové aspekty vybraných forem cestovního ruchu na Morav

JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra aplikované matematiky a informatiky Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání Prostorové aspekty vybraných forem cestovního ruchu na Morav Vedoucí diplomové práce Autorka diplomové práce RNDr. Renata Klufová, Ph.D. Bc. Vendula Francová 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Prostorové aspekty vybraných forem cestovního ruchu na Morav vypracovala samostatn, na základ vlastních poznatk, studiem odborné literatury a za odborného vedení vedoucí diplomové práce RNDr. Renaty Klufové, Ph.D. Veškerá použitá literatura, další zdroje a jiné materiály jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Dále prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní souhlasím se zveejnním diplomové práce v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách. V eských Budjovicích dne 30. dubna 2010 Bc. Vendula Francová

Podkování Touto cestou bych chtla podkovat paní RNDr. Renat Klufové, Ph.D. za odbornou spolupráci a vedení v prbhu zpracování diplomové práce, dále za pomoc, cenné rady a pipomínky, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíle a metodika práce... 10 2.1 Cíle... 10 2.2 Hypotéza... 10 2.3 Metodika... 10 2.3.1 Studium literatury, vymezení území... 10 2.3.2 Sbr a analýza dat... 11 2.3.3 Vybrané metody... 12 3 Literární rešerše... 13 3.1 Geografický informaní systém (GIS)... 13 3.1.1 Definice GIS... 13 3.1.2 Historie GIS... 14 3.1.3 Struktura GIS... 14 3.1.4 Data pro GIS... 15 3.1.5 Využití GIS... 17 3.2 Cestovní ruch (CR)... 19 3.2.1 Definice CR... 19 3.2.2 Typologie CR... 19 3.2.3 Produkt a nabídka CR... 20 3.2.4 Geografie CR... 21 3.2.5 Trvale udržitelný CR... 22 3.2.6 Trendy v CR... 23 3.3 Stárnutí obyvatelstva a seniorský cestovní ruch... 25 3.3.1 Demografie... 25 3.3.2 Stárnutí obyvatelstva... 25 3.3.3 Senioi a seniorský cestovní ruch... 27 3.4 lenní eské republiky na územní celky... 29 3.4.1 Region CR... 29 3.4.2 Okresy a kraje eské republiky... 29 3.4.3 Turistické regiony... 29 3.4.4 Euroregiony a NUTS... 31 4 Charakteristika zkoumaného území... 32 4.1 Vymezení území... 32 6

4.2 Turisticko-rekreaní funkce území... 33 4.3 Turisticko-rekreaní zatížení území... 35 5 Demografické zmny a vliv na cestovní ruch... 37 5.1 Struktura obyvatelstva a její stárnutí... 37 5.1.1 Prmrný vk... 37 5.1.2 Index stáí... 39 5.1.3 Index vývoje... 40 5.2 Dsledky stárnutí populace pro cestovní ruch... 41 5.2.1 Profil domácího a zahraniního návštvníka seniora... 41 6 Analýza vybraných forem cestovního ruchu... 47 6.1 Golfový cestovní ruch... 47 6.2 Lázeský cestovní ruch a wellness... 48 6.2.1 Lázeský cestovní ruch... 48 6.2.2 Wellness... 50 6.3 Kulturn-poznávací cestovní ruch... 52 7 Modelování potenciálu pro seniorský cestovní ruch... 54 7.1 Primární nabídka... 54 7.2 Sekundární nabídka... 55 7.3 Celkový potenciál... 56 8 Návrhy a doporuení pro rozvoj cestovního ruchu... 59 8.1 Nordic Walking... 60 8.2 Památky a jejich bezbariérovost... 60 8.3 Golf a golfová turistika... 61 8.4 Vinaská turistika... 61 9 Závr... 62 10 Summary... 63 11 Seznam použité literatury... 64 11.1 Odborná literatura... 64 11.2 Internetové zdroje... 65 Seznam tabulek... 69 Seznam obrázk... 69 Seznam graf... 70 Seznam píloh a pílohy... 71 7

1 Úvod Konec 20. století bývá asto nazýván informaním vkem lidstva. Informace jsou dnes velice dležité, pedstavují klí k úspchu. Díve je lovk mohl kdykoli a kdekoli získat, ale nyní se bohužel stávají pedmtem obchodu, a proto nejsou zadarmo. Lidé žijí v uritém prostoru a tento prostor ovlivují svojí inností. Poznávají a zkoumají svá okolí, chtjí nalézt zákonitosti mezi rznými prvky, potebují vdt, jak se pohybovat, kde se urité vci nacházejí, pedpovídat následky svých aktivit a kladou si mnoho podobných otázek. Postupn se zaínají vyvíjet vdní obory, jako je geologie, hydrologie, kartografie i geografie, které se snaží na tyto otázky poskytnout odpov. Velký rozmach zažívají geografické informaní systémy, které se staly jednou z nejpoužívanjších metod hodnocení informací o zkoumané problematice. Tyto systémy se hojn využívají v nejrznjších odvtvích, jako je napíklad státní správa, katastr nemovitostí i oblast dopravy. Každý se s nimi mže setkat prakticky kdekoli a kdykoli, doma nebo v práci. lovk si mnohdy ani neuvdomí, že je jejich souástí. Napíklad energie nebo voda, kterou denn používáme k nejrznjším innostem, je ve správ sít organizace práv pomocí geografického informaního systému. Rozvoj cestovního ruchu v eské republice byl zaznamenán již v 19. století. Nyní se stal bžnou souástí moderní spolenosti a neodmysliteln patí do lidského života, protože lidé mají stále více volného asu a cestovní ruch je jednou z možností jeho trávení. Rozvoj je však závislý na pedpokladech, kterými dané území disponuje. Dále je podmínn existencí vhodného potenciálu, pírodního nebo takového, který vytvoil lovk svojí inností. Potenciál je schopen vytváet nabídku cestovního ruchu, primární i sekundární. Cestovní ruch pináší pozitivní, ale bohužel i negativní vlivy. Tyto vlivy mžeme rozdlit do oblasti ochrany životního prostedí, sociáln-kulturní a ekonomické. Za pínosy lze považovat regulaci potu návštvník, ochranu životního prostedí a památek, zatraktivnní a rozvoj region, s tím související investiní aktivity, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb, malého a stedního podnikání, vytváení pracovních míst, zlepšení platební bilance státu, zvýšení píjm, které plynou do rozpot obcí, mst a do státního rozpotu. Negativa spatujeme pedevším v zatíženosti nkterých oblastí, niení a zneišování pírody a životního prostedí, v neúmrném využívání pírodních zdroj, v možných konfliktech místních obyvatel s návštvníky, v narušení tradiního stylu života a chování obyvatel, ve stetech kultur, dále ve skrytých nákladech, v neviditelném exportu, v sezónnosti nebo v ekonomické závislosti na cestovním ruchu. 8

V dob, kdy celý svt prochází nejrznjšími zmnami, a už se to týká zmn politických, ekonomických, demografických i technických, roste význam organizací na regionální úrovni. Je nutné, aby existovala organizace, která ídí celý proces cestovního ruchu v regionu. Mla by reagovat na nové píležitosti a výzvy prostednictvím strategií, které pipravuje, dále by mla spolupracovat se soukromým i veejným sektorem a ešit pípadné problémy, které nastanou. Od poloviny 20. století narážíme na problém stárnutí populace. Je to práv jedna z oblastí zmn, s níž se potýká nejen svt nebo Evropa, ale také eská republika a všechny její regiony. Je to zpsobeno pedevším tím, že mladí lidé nezakládají rodiny v brzkém vku, jak tomu bylo díve, dále poklesem plodnosti i porodnosti, snížením úmrtnosti lidí ve vyšším vku a také zdravím starších lidí, zdravotní péí atd. Zmny ve vkové struktue obyvatelstva budou mít dopad na oblasti jako je hospodáství, služby, infrastruktura a v neposlední ad také na cestovní ruch. Bude to znamenat, že v dalších letech rapidn poklesne poet obyvatel mladších 15 let a naopak poroste poet obyvatel nad 65 let. V eské republice tento trend dokazují nejrznjší výzkumy. V roce 2008 inil poet obyvatel starších 65 let 14,9 %, což je o 0,8 % více než poet obyvatel ve vku do 15 let. Prognózy na další roky jsou alarmující. Pedpokládá se, že podíl lidí starších 65 let na celkové populaci se v Evrop do roku 2060 zdvojnásobí a bude tvoit 30 % celkové populace. Stárnutí populace bude vytváet píležitosti a výzvy, kterým se budeme muset pizpsobit. Bude záležet pouze na nás a na spolenosti, jak se k tomu dokážeme postavit. Diplomová práce je zamena na prostorové aspekty vybraných forem cestovního ruchu senior, kde se pokusí zohlednit všechny výše zmiované skutenosti. 9

2 Cíle a metodika práce 2.1 Cíle Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení prostorových aspekt vybraných forem cestovního ruchu na Morav. Pro jeho dosažení je nutné nejprve stanovit cíle vedlejší. Mezi n patí vymezení zkoumané oblasti, na základ získaných údaj a dat vytvoení databáze a její píprava pro analýzu v programu ArcGIS. Pomocí metod index a prostorové analýzy by ml být nalezen a navrhnut uritý potenciál pro další rozvoj seniorského cestovního ruchu ve zkoumané oblasti, pokud možno rozvoj udržitelný. 2.2 Hypotéza Na zaátku práce byla stanovena pracovní hypotéza, na kterou je nutné nalézt odpov pomocí zkoumání a nejrznjšího šetení. Zvolená hypotéza: Poptávka po cestovním ruchu staršího obyvatelstva se bude zvyšovat v souvislosti s demografickým stárnutím populace. 2.3 Metodika Práce je rozdlena na dv hlavní ásti (teoretickou a praktickou), které se dále lení. 2.3.1 Studium literatury, vymezení území První ást je teoretická. Slouží pedevším jako podklad a orientace v dané problematice. Zabývá se definováním geografického informaního systému, dále vymezením cestovního ruchu a produktu (služby), demografickými zmnami a rozdlením eské republiky na celky. K vytvoení této ásti bylo nutné prostudovat odbornou literaturu a materiály zabývající se tmito problémy. Vymezení zkoumaného území ovlivnilo historické rozdlení eské republiky, dále jsme pihlédli k turistickým regionm, a pedevším k dostupnosti dat, která lze získat pedevším na úrovni okres. 10

2.3.2 Sbr a analýza dat Druhá ást je praktická. Pro tuto ást bylo zapotebí nasbírat co nejvíce potebných dat a informací pro další analýzy. Data byla sbírána s rzných zdroj. Vtšina z nich byla získána z krajských i demografických roenek jednotlivých kraj. Tyto roenky jsou voln dostupné na stránkách eského statistického úadu (SÚ, www.czso.cz). Data posloužila k získání metod indexi prmrného vku. Pro vytvoení graf o segmentu senior bylo použito Monitoringu návštvník v turistických regionech eské republiky (monitoring.czechtourism.cz), který zpracovala agentura CzechTourism. Grafy byly zpracovány v programu Microsoft Excel. Golfová hišt byla pevážn získána ze seznamu z turistického portálu CZeCOT (www.czecot.com/cz). Doplnna byla o další hišt, která uveejnila agentura CzechTourism v katalogu golfu Golf Guide (www.czechtourism.cz/golf/golf-guide). Data pro vytvoení vrstvy lázní byla získána z dokumentu od agentury CzechTourism Katalog lázní a wellness (www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazensky-katalog), dále z internetového portálu eské lázn (www.ceskelazenstvi.cz) i ze stránek Sdružení lázeských míst R (www.spas.cz/index.php). Wellness hotely byly zpracovány podle turistického portálu CZeCOT (www.czecot.com/cz). Na základ uveejnných památek v publikacích Jak dobýt hrad takka bez bariér 1 a 2 (Jano, Burešová, Šefc, 2007; Jano, Šefc, 2009) byly vybrány kulturn-historické památky. V tchto publikacích se navíc vyskytují informace o dostupnosti památek, zda jsou i nejsou bezbariérové. Tento výet jsme doplnili o první ti nejvíce navštvované památky ze statistik Návštvnost památek v krajích v R v roce 2008 (www.nipos-mk.cz/?p=2736). Všechny tyto vrstvy vyžadovaly urit souadnice GPS, podle kterých by se zobrazily jako body v programu ArcGIS. Souadnice byly získány z internetového vyhledávae Mapy.cz (www.mapy.cz). Pro analýzu bylo nutné pidat ješt další vrstvy. Jednalo se o vrstvy z databáze ArcR500 (administrativní lenní a nkteré základní geografické prvky) a o topografickou databázi R (Data 200). Sbr dat byla asi ta nejobtížnjší práce, protože získat všechna data pro každou oblast bylo velice asov nároné. V programu Microsoft Excel jsme vytvoili databázi, kterou jsme museli nejprve upravit, aby mohla být bez problému pesunuta do programu ArcGIS, ve kterém byla zpracovávána analýza. K provedení potebných operací a následnému vytvoení obrázk jsme využili program ArcGIS, což je geografický informaní systém, který nabízí firma ESRI. 11

2.3.3 Vybrané metody Volba vhodných metod k hodnocení potenciálu pro seniorský cestovní ruch je následující: metody index v práci byla použita turisticko-rekreaní funkce a zatížení území, dále index stáí a index vývoje. Vše spoívalo v rozdlení dat do pti interval pomocí kvantil. Kvantily pedstavují ísla (hodnoty), která dlí daný soubor hodnot na nkolik stejn velkých ástí. mapová algebra používá se u rastrových prezentací pro prostorové modelování a analyzování. Umožuje kombinovat více vrstev pomocí matematických operací a výstupem je vždy vrstva nová (Behovský, Jedlika 1999). o rastr používá se k modelování potenciálu. Má své výhody (jednoduchá datová struktura, kombinace s dalšími daty, jednoduché provedení analýzy) i nevýhody (nepesnosti, nekvalitní výstupy). hustota (density) vyjaduje hodnotu veliiny vztaženou na jednotku plochy. interpolace v prostoru existuje velké množství dat. Pro nkterá místa není možné získat informace za celé území (napíklad u demografie), proto se používá interpolace. Spoívá v získání informací i z jiných míst, než byla namena uritá hodnota. V GISu se vytváí spojitá rastrová data (Behovský, Jedlika, 1999). o metoda vážené inverzní vzdálenosti (Inverse Distance Weighted) IDW uruje hodnotu v dané buce rastru. ím dále je uritý konkrétní bod od dané buky, ve které byla namena uritá hodnota, tím menší je jeho hodnota a tím pádem i vliv. V této práci byly nejprve vytvoeny dílí vrstvy (napíklad vrstva golfu, lázní, silnic), které posloužily jako podklad k další analýze. V nadstavb Spatial Analyst programu ArcGIS vznikly vrstvy pomocí hustoty nebo metodou IDW. Jednalo se o hustotu atraktivit a dopravní sít, dále o ubytovací kapacitu, podíl vhodných ploch a chránných krajinných oblastí i o poty kulturních zaízení. Všechny vrstvy bylo nutné reklasifikovat (spojit prvky se stejnými vlastnostmi do jednoho). Dále už následovalo modelování celkového potenciálu pomocí pekryv (Weighted Overlay) jednotlivých vrstev. Bylo poteba také stanovit váhy pro odlišení významnosti jednotlivých vrstev. Váhy byly pepoítány z výsledk Monitoringu návštvník v turistických regionech eské republiky. Poté byl vytvoen model, který ovuje vhodnost pro daný sledovaný cíl i úel. 12

3 Literární rešerše 3.1 Geografický informaní systém (GIS) 3.1.1 Definice GIS GIS je zkratka odvozená z anglického slova Geographical Information System. Každý autor mže pohlížet na definici ze svého pohledu, podle úelu, poteb, cíl i pístup autor a uživatel tohoto systému. GIS = geografický informaní systém, informaní systém zahrnující a propojující libovolný poet vrstev informací (grafická, textová, databázová, multimediální s rzným obsahem) vztažených k pesné poloze na zemském povrchu (resp. obecn v prostoru). V rámci jednotlivých vrstev i mezi tmito vrstvami informací lze vyhledávat prostorové a další vztahy, jednotlivé vrstvy lze podle poteby zobrazovat, využít je pro dynamické propojení s dalšími informaními vrstvami. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 97) GIS oproti klasickému informanímu systému umožuje doplnit základní informaní údaje informací o jejich umístní na zemském povrchu. Takto lze sledovat nejen zmny v životním prostedí, ale také provádt obchodní analýzy i plánovat rozvoj mstských aglomerací. Základní myšlenka je založena na dvou principech: práce s prostorovými daty a schopnost tato data analyzovat. (Tollingerová, D., 1996, s 10) Je možné identifikovat ti rzná chápání pojmu GIS jako technologie, jako aplikaního nástroje a jako vdeckého oboru. Pod GIS jako technologií rozumíme prostedky nevyhnutelné pro realizaci a provoz aplikace: hardwarové a softwarové vybavení. Pod GIS jako aplikací si pedstavujeme informaní systém geografického typu, který je souástí ízení jisté organizaní jednotky (nap. podniku, mstského úadu nebo správy národního parku). Jednotlivé vdecké i technické disciplíny neeší problematiku GIS jako celku. Problematiku GIS vidí vždy pes jádro svého zamení. GIS pro vdu a vda pro GIS jsou tsn spjaté. (Tuek, J., 1998, s 14) Podle internetových stránek spolenosti ESRI (Environmental Systems Research Institute) je geografický informaní systém soubor hardwaru, softwaru a dat, který umožuje získávání, správu, analýzu a zobrazení všech forem geografických informací. Geografická databáze je schopna odpovdt na konkrétní problémy, napíklad co se týe hydrologie, dopravy i životního prostedí. Zahrnuje veškeré zempisné objekty, které mohou být zastoupeny jako body, linie, polygony nebo tabulky (Arctur, Zeiler, 2004). 13

3.1.2 Historie GIS Tuek (1998) uvádí, že poítaové geografické informaní systémy se zaaly používat v 60. letech 20. století vtšinou v severní Americe. V roce 1963 pojem GIS zavedl R. F. Tomlinsen. Historii mžeme rozdlit do ty období, která znázoruje následující tabulka. Tabulka 1: Historické období GIS 1960-69 1970-79 1980-89 1990-99 2000 Hardware Software Data Aplikace Sít Zdroj: Vlastní, data Panel GI kompendium Stillwell a Clarke (2005) poukazují na to, že byl GIS z poátku považován za nic víc než formu nového digitálního mapování v souvislosti s omezením stávající poítaové kapacity, nedostatkem databází a vyškolených lidí. Avšak s neustálým rozvojem a inovacemi se z tohoto systému stal velice významný nástroj. Tollingerová (1996) uvádí, že vzrstá množství informací i požadavk na jejich zpracování, poítae pronikají do každodenního života lidí, data jsou pevádny do digitální podoby a vyvíjejí se stále nové technologie jako je napíklad GIS. Tyto systémy by mly podporovat možnost pipojení rzných vrstev s informacemi k danému objektu a pipojení speciálních typ objekt, což pedstavuje napíklad zvuk, video i virtuální realita. 3.1.3 Struktura GIS Autoi uvádí rzné lenní, z eho se geografický informaní systém skládá. Tuek (1998) rozlišuje tyi složky GIS, což je: hardware (osobní poíta, digitizér, plotr, tiskárna, skener, ); software (program, který je schopen ukládat, analyzovat a vyhodnocovat data); geografické údaje (data, informace, které jsou nkdy obtížné sehnatelné); personál (obsluha, lidé programátoi, správci, operátoi, uživatelé). Jiné lenní uvádí pt základních komponent. K výše zmínným se adí ješt metody (postupy). Nejdležitjší složkou jsou však lidé a metody, protože propojují celý systém (GJŠ, c2004-2006). 14

Autoi Smith, Goodchild a Longley (2007) uvádí šest hlavních složek GIS: hardware a software dležité složky, bez kterých by nemohl GIS prakticky existovat a fungovat. Rozvoj a inovace podporují lepší využívání tchto nástroj. sí zásadní složka pro fungování GIS. Celosvtová dostupnost a pipojení k internetu v rozvinutých zemích se využívá pro prezentaci výrobk a služeb, stahování softwar, údaj, dat. údaje a data na internetu existuje velké množství vyhledáva, kteí nám pomohou s hledáním potebných dat. Bohužel ne všechna jsou vhodná pro daný úel a nkterá data není možné ani dohledat. lidé pedstavují uživatele, kteí GIS využívají. postupy metody pro dobré fungování celého systému. 3.1.4 Data pro GIS Vtšina objekt a jev reálného svta se vyskytuje na nkterém míst zemského povrchu (nap. strom, dm, eka) nebo má vztah k nkterému místu na zemském povrchu (oban má nkde trvalé bydlišt, výrobek byl vyroben v urité továrn). Zárove se tyto objekty vyskytují v daném prostoru spolen s mnoha dalšími objekty a navzájem se ovlivují (nap. hlukem ze silnice jsou postiženi obyvatelé v domech do urité vzdálenosti, komín zamoí zplodinami urité území, prosperita prodejny závisí mimo jiné i na její poloze a množství potenciálních zákazník v okolí). (ARCDATA PRAHA, c2010) Data pedstavují klíový lánek pro každý informaní systém. Mžeme je získat z rzných zdroj. Haining (2003) uvádí zdroj primární (data od vdc, kteí mají svj specifický cíl, pro který je sbírají) a sekundární (napíklad mapy, sociální, ekonomické i demografické údaje ze sítání lidu, údaje od veejného, obchodního i finanního sektoru). Data existují ve více formách. Tollingerová (1996) tyto typy dat rozlišuje na dvásti: prostorová data mají geometrický tvar a polohu na zemském povrchu. Dlí se na dva základní typy, které se liší zpsobem uložení v databázi a charakterem piazení tematické informace. Dva typy dat jsou následující: o rastrová data v GIS jsou používána v podob digitálních obraz, složených z pixel, kdy každá buka má njakou hodnotu. o vektorová data mají své prvky a tmi jsou body, linie a plochy. informaní data vyskytují se vtšinou v podob texti ísel, ale ve svt moderní techniky je možné použít i zvuky, videa i fotografie. 15

Geografická data pedstavují informace o objektech na zemském povrchu. Jsou seskupena do vrstev, kterými mohou být napíklad silnice, eky, msta, národní parky, parcely atd. Každý tento prvek má svá popisná data, nazývaná jako atributy, což jsou vlastnosti daného prvku. Napíklad vrstva rybníky mže mít atributy jako je výmra, hloubka, jméno vlastníka apod. (Keková, 2009). Obrázek 1: Píklady vrstev v programu GIS Zdroj: ARCDATA PRAHA, c2010 [3. 3. 2010] Obrázek 2: Geografická data Zdroj: Vlastní, data studijní materiály Ing. Karla Jedliky Vtšinu informací lze velice snadno získat. Lokální i státní instituce, vláda a ostatní organizace poskytují mnoho informací, a to uveejnním na webu nebo jsou dostupné na radnicích i krajských úadech. Tyto informace asto bývají poskytovány zdarma. 16

Existují ti základní formy informací: mapová data zahrnují v sob polohu a tvar geografického prvku, které jsou ureny jako body (menší objekty, školy, kostely), áry (objekty mající délku, dálnice, železnice) a plochy (velké objekty, jezera, parky). popisná (atributová) data data propojená systémem s mapovými podklady, které se sbírají pro specifické oblasti a úely. rastrová data nemén dležitá data, které zahrnují prvky jako jsou družicové i letecké snímky nebo data naskenovaná (Davis, 2000). 3.1.5 Využití GIS Geografický informaní systém umožuje zobrazovat data, ukládat popisné vlastnosti geografických objekt, vybírat tyto objekty podle jejich vlastností, sestavovat na n dotazy, vytváet nová data a poítaové mapy. GIS se rychle rozšiuje, zájem o nj roste a mžeme se s ním setkat v rzných sférách bžného života lidí. Dá se využít v podstat všude, kde se rzné objekty váží k njakému území. GISy jsou dnes nedílnou souástí ady organizací. Uživatelé z rzných odvtví a obor využívají GIS k efektivnímu ešení problém a ke zlepšování proces (GJŠ, c2004-2006). Veškeré instituce veejné správy (krajské úady, magistráty, ministerstva, ) pracují s daty vztaženými k uritému území, kde je teba provádt nejrznjší analýzy. Mže se jednat o tvorbu územních plán, o stavební ízení, krizové a povodové plány, zpracování katastrálních map, o údaje o sítání lidu, o plánování a evidenci oprav atd. V oblasti pírodních zdroj a ochrany pírody se používá GIS ve výzkumných ústavech, v rzných institucích, kde se zamují na tvorbu nejrznjších map (napíklad klimatických) a analýz, na evidenci sledovaných oblastí, živoichi rostlin. Spolenosti, které poskytují služby prostednictvím sítí, potebují evidovat data v oblasti inspekce a údržby zdroj, správy majetku a pozemki ve sledování zneištní. GIS a doprava k sob neodmysliteln patí. Lze uvést píklady jako logistika, mapování silniních sítí, plánování nové výstavby, sledování vozidel pomocí GPS, tvorba map cyklostezek, evidence vozidel. V obran jsou tyto systémy nepostradatelné. V pípad nebezpeí je možné zasáhnout vas, známe-li dokonale terén a jeho rizika. Naviganí systémy, analýzy a modely reliéfu, aktuální snímky z družic a mnoho dalších informací nelze opomenout. 17

Také ve zdravotnictví se geografické informaní systémy rozvíjí. Dobré výsledky jsou zaznamenány z oblasti mapování infekních chorob, epidemií, nemocnic a jejich dostupnosti (ARCDATA PRAHA, c2010). Struný pehled oblastí pro využívání geografických informaních systém je následující: státní správa a vláda (ízení resort, vyhodnocování údaj); armáda i policie (popis terénu, zpsob ízení dopravy); záchranné služby (hledání nejkratší trasy zásahu); obchod a finance (sledování úinnosti reklamy, riziko krádeží); cestovní ruch (plánování rozvoje destinace, poskytování informací); katastr nemovitostí a lesní hospodáství (pevod map do digitální podoby); ochrana životního prostedí (zdroje zneištní, stav ovzduší, správa CHKO a NP); doprava a logistika (rozvoj a stavba komunikací, sledování stavu dopravy); mstský informaní systém (celkový pohled, evidence obyvatel, sledování zamstnanosti, rozhodování o doprav, ekologii); vda a vzdlávání (knihovny, školy); oblast mimoádných událostí, ízení bezpenosti, plánování, atd. (Smith, Goodchild, Longley, 2007; Pásková, M., Zelenka, J., 2002; Tollingerová, 1996; Esri.com). Obrázek 3: Do jakých obor zasahuje GIS Zdroj: http://gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm [12. 2. 2010] 18

3.2 Cestovní ruch (CR) 3.2.1 Definice CR Projdeme-li nkolik knih od rzných autor, kteí se zabývají cestovním ruchem, narazíme na problém jeho definice. Každý autor totiž cestovní ruch popisuje jinak, má na nj jiný pohled a tím pádem i jinou definici. Když však tyto názory porovnáme, v podstat se píliš neliší. Proto uvádím pouze jednu definici. Svtová organizace cestovního ruchu (UNWTO) chtla sjednotit názory na definování cestovního ruchu, a proto roku 1991 na mezinárodní konferenci v Kanad pijala návrh, který uvádí, že cestovním ruchem se rozumí innost osoby cestující na pechodnou dobu do místa ležícího mimo její bžné prostedí (místo bydlišt), a to na dobu kratší než je stanovená, piemž hlavní úel cesty je jiný než výkon výdlené innosti v navštíveném míst. (Hesková, M. a kol., 2006, s 11) 3.2.2 Typologie CR Cestovní ruch se projevuje v rzných formách a druzích. Jejich charakteristika se asto prolíná a nkdy není možné je mezi sebou rozpoznat. V praxi se vzájemn doplují a kombinují, neexistují samostatn. Samotní autoi se asto ve svých výkladech liší. Hesková a kol. (2006) popisuje druh cestovního ruchu jako motivaci úastník, tj. úel, pro který cestují a pobývají na cizím míst. Mezi druhy adí napíklad: lázeský; kongresový; dobrodružný; sportovní; náboženský cestovní ruch atd. Gúik a kol. (2004) nespecifikuje druh, ale pouze formu. Ta vyjaduje rzné píiny, které cestovní ruch ovlivují, a dsledky, které pináší. Vše souvisí s cestováním a pobytem návštvník na cizím míst. Podobn jako ostatní autoi rozlišuje formu cestovního ruchu: z hlediska geografického (národní, zahraniní cestovní ruch); podle potu (individuální, masový, ekologický) a vku úastník (mládežnický, seniorský); 19

podle pevažujícího místa pobytu (mstský, horský); roního období (sezónní, mimosezónní); zpsobu organizování (individuální, organizovaný); použitého dopravního prostedku (železniní, letecký); z hlediska dynamiky (pobytový, putovní); i ze sociologického hlediska (návštvy píbuzných) atd. Naopak Štpánek, Kopaka a Šíp (2001) uvádí druhy podle rzných kritérií, kterými mže být napíklad délka trvání (krátkodobý, dlouhodobý), pohyb úastníka pes státní hranice (píjezdový, výjezdový, domácí), rozložení cestovního ruchu bhem roku (celoroní, sezónní, letní, zimní) atd. Formy rozlišují podle pevládající innosti úastník na pobytový, poznávací, kulturní i sportovní. S rozvojem spolenosti, nových technologií a také nových poteb úastník vznikají stále nové formy cestovního ruchu. 3.2.3 Produkt a nabídka CR Produktem cestovního ruchu se rozumí vše, co uspokojuje poteby úastník, vytváí zážitky a nabídku na trhu. Poteby úastník cestovního ruchu jsou uspokojovány jednak volnými statky, jimiž rozumíme psobení vlastností rekreaního prostoru (slunení svit, istý vzduch, vliv moe, klid atd.), jednak také hmotnými statky (zbožím) a užitnými efekty nehmotného charakteru (službami). (Orieška, J., 1999, s 5) Služby patí mezi nejvýznamnjší faktory a pedstavují hlavní souást produktu. Mžeme je rozdlit na služby cestovního ruchu, které jsou výhradn ureny pro uspokojování poteb úastník cestovního ruchu, a služby ostatní, jejichž ást produkce spotebovávají jak úastníci, tak i místní obyvatelstvo. Další lenní služeb uvádí Orieška (1999), který služby dlí na základní a doplkové, vcné a osobní, placené a neplacené, vlastní a zprostedkované. Nejastji se služby cestovního ruchu dlí podle funkcí ve vztahu k uspokojovaným potebám. Mezi n adíme napíklad dopravní, obchodní, ubytovací, stravovací, animaní, komunální, zdravotnické, pojišovací, sportovnrekreaní, informaní atd. Hesková a kol. (2006) uvádí charakteristické znaky služeb, všeobecné nebo speciální. Je to rozdíl oproti výrobku. Na služby jsou totiž kladeny vtší nároky. Služba se musí prožít (úast pi poskytování služeb musí být samozejmostí, a už se jedná o pasivní i aktivní), být místn i asov návazná, má nehmotný charakter, nelze ji skladovat, je neanonymní, nutná vysoká poteba lidské práce, možná zastupitelnost a další požadavky. 20

Použití informatiky pi poskytování služeb cestovního ruchu je velice dležité. Nejvíce se jedná o využívání informaních rezervaních a prodejních systém, ale stále vtší úlohu hraje také internet. Dostupnost, aktuálnost a komplexnost informací je jedním z významných faktor rozvoje cestovního ruchu, úspchu podnikatelských subjekt a spokojenosti úastník cestovního ruchu. Sbr, penos a zpracování množství informací umožuje využití moderních prostedk výpoetní techniky. (Orieška, J., 1999, s 225) Pro rozvoj cestovního ruchu je dležitá nabídka, která piláká návštvníky a uspokojí jejich poteby. Kiráová (2003) rozlišuje nabídku: primární pedstavuje základní složku produktu, utváí podmínky pro uspokojování poteb a dlí se na: o pírodní potenciál (geomorfologický, klimatický, fauna, flóra, ); o kulturn-historický potenciál (hrady, zámky, muzea, mstské památkové rezervace, lidová architektura, ) umle vytvoené složky produktu, které pitahují návštvníky; o kulturn-spoleenské akce (veletrhy, výstavy, festivaly, sportovní, náboženské akce, ); sekundární uruje využitelnost území pro aktivity v cestovním ruchu, pedstavuje prostedky ke splnní pání návštvník, zahrnuje se do ní: o suprastruktura (ubytovací a stravovací zaízení) vytváí podmínky pro využívání primární nabídky; o infrastruktura (cestovní kanceláe, informaní centra, sportovn-rekreaní (rekreaní plochy, golfová hišt, stadiony, bazény) a kulturn-spoleenská zaízení (kina, divadla, muzea, herny), ); o všeobecná infrastruktura (doprava, komunální služby, technické sít, zásobování vodou, elektinou, likvidace odpad, ). 3.2.4 Geografie CR Geografie má v cestovním ruchu dležité postavení jak z hlediska inventarizace turistických atraktivit, jejich popisu a poskytování informací návštvníkm, tak i z hlediska studia vztah jednotlivých region, územního i regionálního plánování a regionálního rozvoje. (Štpánek, V., Kopaka, L., Šíp, J., 2001, s 13) 21

Pedmtem zájmu podle Gúika a kol. (2004) je studium a komplexní hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch, tj. zpsobilost území poskytnout podmínky na jeho rozvoj. Geografie cestovního ruchu se zabývá studiem zákonitostí a initel a faktickým rozmístním cestovního ruchu v oblastech rozliné velikosti a ekonomické váhy. (Hrala, V., 1997, s 8) esko disponuje pírodními i spoleenskými atraktivitami, jako jsou národní parky, historické objekty, hrady a zámky, výjimku však tvoí nepítomnost moe a velehor. Pesto má esko velice píznivé podmínky pro trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. (Štpánek, V., Kopaka, L., Šíp, J., 2001, s 176) 3.2.5 Trvale udržitelný CR Udržitelný cestovní ruch je cestovní ruch, který dlouhodob nenarušuje pírodní, kulturní a sociální prostedí. Environmentální vymezení: cílem je ochrana a zachování životního prostedí a respektování životního stylu. Ekonomicko-environmentální vymezení: schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutži s novými, historicky mén využívanými destinacemi, pitáhnout první i opakované návštvy, podržet si kulturní jedinenost, být v rovnováze s životním prostedím. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 302) Trvale udržitelný cestovní ruch je cestovní ruch realizovaný na principu, že musí být respektovány, zachovávány a obnovovány podmínky pro jeho další existenci a že jeho negativní psobení na životní prostedí musí být omezováno na minimum. (ech, J., 1998, s 54) Globální etický kodex cestovního ruchu, který byl vydán 21. 12. 2001 Svtovou organizací cestovního ruchu (UNWTO), se touto otázkou zabývá v lánku 3 Cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje. Zajištní souasných poteb úastník a zachování životního prostedí dalším generacím v nezmnné podob je hlavním úkolem všech vytváených strategií. Dopady rozvoje cestovního ruchu jsou srovnatelné s dopady ostatních prmyslových odvtví. Proto je dležité, aby se tento fakt zahrnul do všech aktivit, které jsou v souvislosti s cestovním ruchem vytváeny. 22

3.2.6 Trendy v CR Gúik a kol. (2004) popisuje trend jako dlouhodobou tendenci vývoje cestovního ruchu, která vzniká psobením rzných vnitních i vnjších initel. Vše se velice rychle vyvíjí a mní, cestovní ruch není výjimkou. Je nutné sledovat trendy, které pinášejí možné píležitosti i ohrožení dalšího rozvoje. Na internetových stránkách se mžeme dozvdt mnoho zajímavostí z oblasti cestovního ruchu. Mezi n patí i nejnovjší trendy, které se mnohdy již objevily nebo se objevovat budou. Podniky, které chtjí v cestovním ruchu podnikat i mít z nho prospch, musejí tyto trendy sledovat a pizpsobovat jim svoji nabídku na trhu, aby zstaly konkurenceschopné. Veškeré zmny, a už spoleenské, ekonomické i zmny životního stylu, mají silný vliv na cestovní ruch. S jejich dsledky musíme poítat všichni. Agentura CzechTourism definuje svtové trendy v oblasti cestovního ruchu. Napíklad: voluntarismus dobrovolnická turistika, která znamená, že bhem týdne úastník pracuje jako dobrovolník a o víkendech mže poznat danou zemi jako turista. Práce je zamena na pomoc postiženým rznými katastrofami, zaostalým oblastem, péi o životní prostedí, vzdlání atd. Úastníky mohou být mladí lidé, podnikatelé, manažei i senioi. gay turismus lukrativní trh, nebo homosexuální páry jsou dobe finann zajištny a nemají dti. mladí lidé nejrychleji rostoucí sektor v rámci svtového cestovního ruchu. Jsou to lidé, kteí asto cestují, navštvují nové destinace, utrácejí za cestování, využívají internet, chtjí získat nové zkušenosti a zažít zábavu. asketická dovolená nový pojem, který je spojen spíše s nedostatkem nebo dokonce s bolestí. Jedná se napíklad o to, že si úastník sáhne na dno svých sil nebo projde nároným armádním výcvikem (CzechTourism.cz, c2005-2010). Další zmny se týkají: demografie osoby ve vyšším vku budou stále zdravjší, s vyššími píjmy a budou mít vtší nároky na cestovní ruch; zdraví otázka zdraví bude ovlivovat hlavn rozhodovací proces, protože lidé budou trávit dovolenou aktivn, napíklad ve wellness i fitness centrech; 23

zkušeností s cestováním zkušení úastníci si budou cesty plánovat a zajišovat sami podle svých pedstav, poteb a pání; informaních technologií již roste a do budoucna ješt více poroste získávání informací, nákup produkt a služeb pes internet; dopravy technický pokrok zrychluje zmny a zejména pispívá k vtší flexibilit, také lepší dostupnost a rychlost ovlivní cestování; udržitelného rozvoje lidé si budou více uvdomovat význam ekologie a trvalé udržitelnosti, stále vtší zájem bude o istou krajinu, vysokou kvalitu služeb i bioprodukty; vzdlávání pi plánování dovolené bude významnou roli hrát umní, kultura a historie; volného asu, životního stylu nebo také jistoty a bezpeí (BusinessInfo.cz, 2005). Spojení sex a dovolená se stává stále více populární a eští turisté tráví dovolenou se sexuálním dobrodružstvím. Oblíbenými destinacemi jsou pedevším Tunisko a Thajsko. ada ech hledá také nco neobvyklého a výjimeného, což zvyšuje zájem o destinace jako je Severní pól i Antarktida. S tím mže souviset i další trend tzv. útk ped horkem, což znamená, že turisté v lét hledají chladnjší místa jako jsou severské zem nebo Island. Novým fenoménem cestovního ruchu je také dark tourism. Místa, která jsou spojována se smrtí, utrpením lidí, pírodními katastrofami, teroristickými a podobnými událostmi, pitahují celou adu lidí (Turisté.org, c2010; Janda, 2008). Podle výzkumu spolenosti Future Brand je za nejzajímavjší trendy v oblasti cestovního ruchu považován luxus, cestování jinak a popularita destinace. Pro poteby trhu luxusních cestujících mnohá letišt a aerolinie zizují odbavovací terminály a oddlené tídy v letadlech pouze pro cestující vyšší tídou. V této oblasti hrají svoji roli i technologie, od RFID (radiofrekvenní identifikace) pes bezpenostní a sledovací zaízení. Pro ženy, které cestují samy bez muž, jsou pipraveny balíky od cestovních kanceláí. V oblib jsou také rzná turistická lákadla, jako jsou výpravy za polárními medvdy až po expedice do deštných prales i dovolené na ledovcích. Popularita klasických destinací se také mní. Nyní jsou v oblib spíše autentické zážitky, které lidé mohou najít v destinacích, které jsou postiženy napíklad chudobou i ekologickým zneištním. Lidé cítí s osobami, se kterými se osud píliš nemazlil, ale také se setkají s realitou, kterou dosud nezažili (Wehle, 2009). 24

Návrat a touha po pobytu v pírod, pohyb a poznání budou stále více nabývat na intenzit. Jedná se o venkovskou turistiku, eko- i cykloturistiku. Nesmíme však ani zapomenout na stále se zvyšující zájem o jednodenní výlety za rzným úelem, specifické produkty pro mládež i seniory, produkty šité na míru každého klienta. Turistické trasy, které využívají tradic, technických a kulturních památek, nabízejí možnost další prezentace destinace. Jedná se napíklad o gastronomii, tradiní výrobu i zemdlství a jeho produkty. Turisté vyhledávají dražší služby, pedevším all inclusive nebo plnou penzi. Zájezdy se astji nakupují first moment, který zaíná být oblíbenjší než last minute. Lidé si tak mohou vybrat dovolenou podle svých pedstav za lepších podmínek. Vzrstá poet zájezd objednaných pomocí internetu. Lidé cestují astji, ale stále více na kratší dobu. Cestovní ruch je v poslední dob velice ovlivnn globální finanní krizí, která postihuje nejen tento obor. Zpsobuje pokles zájmu o cestování, mnoho firem již ukonilo svoji innost i se potýkají s velkými potížemi. Cestovní ruch se díky takovýmto problémm stává zranitelnjší, podléhá ekonomickým problémm, nedostatku bezpeí a jistoty, ale také ohrožení životního prostedí a zdraví. 3.3 Stárnutí obyvatelstva a seniorský cestovní ruch 3.3.1 Demografie Demografie je vdní obor, který se zabývá zkoumáním lidské populace. Jeho pedmtem je demografická (populaní) reprodukce, což vyjaduje neustálou obnovu populace v dsledku procesu rození a umírání. Od toho termínu je nutné odlišovat demografický (populaní) vývoj, který v sob navíc zahrnuje i migraci, prostorovou mobilitu obyvatelstva (Klufová, 2008). Je nutné rozlišovat pojmy lidská populace, což je soubor lidí, mezi nimiž dochází k reprodukci na uritém území, a pojem obyvatelstvo, které pedstavuje soubor lidí, kteí žijí na uritém území (státu, kraje i msta). 3.3.2 Stárnutí obyvatelstva Demografické stárnutí je proces, kdy se vková struktura obyvatelstva mní, zvyšuje se podíl osob starších 65 let a naopak snižuje podíl osob mladších 15 let (graf 1). Lidé na uritém území jsou charakterizovány vlastnostmi, podle kterých se dále lení a 25

strukturují. Pohlaví a vk patí mezi dv základní demografické charakteristiky jedince (Demografický informaní portál O DEMOGRAFII, c2004-2009). Graf 1: Podíl obyvatel ve vkové skupin 0-14 a 65 a více let v letech 1950-2008 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_obyvatel_ve_vekove_skupine_0_14_a_65_a_vice_let_v_letech_1 950_2008 [15. 3. 2010] Jak již bylo zmínno v úvodu práce, stárnutí populace je zpsobeno tím, že v dnešní dob stále více mladých lidí odkládá uzavení manželství a tím i založení rodiny do vyššího vku. Lidé se chtjí seberealizovat, budovat kariéru, zmnili svoje životní hodnoty a v neposlední ad hraje roli i vyšší ekonomická náronost založit rodinu a problém obtížné dostupnosti byt pro mladé. Další fakt existuje ve snížení úmrtnosti lidí ve vyšším vku, což je dáno zmnou životního stylu, stravovacích návyk, zlepšením zdravotní pée i životního stylu. Všechny výše zmiované skutenosti se projevují na prodloužení délky života. Prodlužování délky života je sice velký úspch spolenosti, ale stárnutí pedstavuje hrozbu a problémy jak pro jednotlivce, tak i pro celou spolenost a politiku (Kretschmerová, Šimek, 2001). Pro vyjádení demografické charakteristiky se používá graf, který se nazývá strom života nebo také vková pyramida. Tato pyramida pedstavuje grafické znázornní vkové struktury obyvatelstva a znázoruje poet žen a muž v rzném vku. Píloha 1: Stromy života v rzných letech 26

3.3.3 Senioi a seniorský cestovní ruch O seniorech se dnes velice asto hovoí a píše. Na pojem senior se nahlíží z rzných úhl. Senior mže být píslušník starší vkové kategorie, dále starší ze dvou lidí stejného jména, kterého mžeme rozpoznat podle zkratky za jménem, nebo ve sportu dosplý oproti mladšímu. Pro tuto práci je však nejdležitjší pojem první. Dležitým aspektem je vymezení skupiny populace. Pi urení hranice stáí nepanuje shoda. Napíklad ervenka (2009) stáí vymezuje a lení do tí kategorií: 60-74 let (poínající stáí, mladí senioi); 75-89 let (vlastní stáí, senium, staí senioi); 90 let a více (dlouhovkost, velmi staí senioi). Vnímání pojmu senior pro cestovní ruch mžeme rozdlit i takto: lidé 50+ oznaovaní jako empty naster = rodie bez dtí, kteí dosud pracují, vyžadují dostatek asu a spánku, využívají pedevším rzné formy zábavy, kterých se jako rodie museli vzdát, upednostují rekreaní a regeneraní dovolenou; lidé 60+ lidé, kteí odešli do dchodu, mají dostatek volného asu a chtjí si doplovat své znalosti; lidé 70+ tito lidé již mohou mít zdravotní problémy, a proto vyžadují pomalejší tempo (ertík, 2001). Nezáleží píliš na vku jako takovém, ale spíše na tom, jak se lovk cítí. Stáí má své specifické aspekty. Jedná se o stárnutí: biologické pokles tlesné hmotnosti a výšky, snížení pohyblivosti (riziko úrazu) a výkonnosti, zmny nervového systému (pomalé reakce, zapomínání), zmny kže (vrásky, pigmenty), šedivní, vypadávání vlas a zub, zhoršení zraku, sluchu, ei, s vkem klesá vitalita a energie, projevuje se únava, poruchy spánku; psychologické pokles duševních funkcí, zmny ve vnímání a rozumových schopností (pam, myšlení), dále citového prožívání (deprese, neochota spolupracovat) a zmny osobnosti (ervenka, 2009). 27

Rok 2000 je podle agentury Mag Consulting oznaován rokem vzniku seniorského cestovního ruchu v eské republice. Hlavní píiny vzniku lze spatovat v touze po vzdlání, poznávání cizích kraj a zemí, zvyklostí lidí, potebou navazovat kontakty, zvyšováním životní úrovn, kulturou cestování, výmnou informací, regenerací fyzických i duševních sil, seberealizací senior i zábavou (Lukrativní cílová skupina cestovního ruchu, 2008). Všeobecn lze seniorskou turistiku definovat jako turistiku lidí, jejichž vk pekroil hranici 50 let (USA), resp. 55 let (Evropa). (ertík, M., 2001, s 255) Senioi nepedstavují homogenní skupinu. Je pravda, že mají specifické poteby a zpsob života, ale také je tato skupina lidí i ním heterogenní. Stáí je ve svých projevech individuální, odráží osudy lidí. Období stáí nabývá na dležitosti, protože existuje celá ada možností, jak být i nadále platným lenem ve spolenosti a užívat si každého dne naplno. Aktivní stáí se projevuje zájmem o konkrétní innosti, aktivním pístupem k životu, utváením nových vztah, udržováním zájmové innosti, pimenou fyzickou aktivitou, pípravou na stáí (materiální základna, duševní i fyzické aktivity) atd. Senioi jsou vyhledávanou turistickou klientelou, kterou nelze v dnešním svt tvrdé konkurence opomíjet. Mezi hlavní motivy seniorského cestovního ruchu se adí poznávací, kulturn-vzdlávací, zdravotní a spoleenské motivy, dále finanní (slevy) nebo i nákupní dvody. Mén známým faktorem je, že ve stáí stoupá zájem o všeobecnou informovanost, rozhled, smysl pro detail, schopnost rozlišovat tóny a barvy. Smutek je pro mnohé lidi v tomto vku velkým problémem, nebo ve staí lidé bilancují svj život, což je pirozené. Nkteí se také vracejí k tomu, co se stalo v jejich život dobrého i zlého, a chtjí se naposledy v život podívat na svá oblíbená místa. Seniorský cestovní ruch má své odlišnosti a specifické rysy, které se liší od ostatních forem cestovního ruchu. Mezi takovéto rysy patí napíklad: cestování ve skupin, asto s vnouaty nebo s jiným doprovodem; služby vysoké kvality, pohodlí a relaxace; cestování mimo hlavní sezónu; nákupy dopedu (first minute), seniorské balíky a programy, rzné slevy a výhody; dkladná organizace cesty, služby zajištné cestovní kanceláí; objednávají zboží a služby pes internet pouze výjimen; jsou rizikovjší z hlediska zdravotních obtíží a úraz (CzechToursim.cz, c2005-2010, ertík, 2001). 28

Služby pro tento segment jsou velice specifické. Lidé chtjí trávit dovolenou aktivn, udržovat se ve fyzické i duševní kondici, proto se jim musí pizpsobit nabídka služeb a produkt. Napíklad ubytovací zaízení by mlo poskytnout dostatek sportovního vyžití, možnost kulturní aktivity a poznání. Z hlediska pístupu by ml být komplex bezbariérový. Podniky cestovního ruchu mohou posílit období mezi sezónami a pizpsobit tím i nabídku zájezd, protože si uvdomují, že senioi vyžadují zvláštní péi, bezpenost, aktivitu a zábavu odpovídající jejich stavu (Mag Consulting, 2006). eská republika má dobré pedpoklady pro rozvoj této formy cestovního ruchu, protože má k dispozici rozmanité pírodní atraktivity, kulturní i historické ddictví, termální a minerální prameny, lidové tradice, dobrou úrove ubytovacích a stravovacích služeb a mnoho dalších pedpoklad (ertík, 2001). 3.4 lenní eské republiky na územní celky 3.4.1 Region CR Region cestovního ruchu podle Gúika a kol. (2004) vyjaduje území, ve kterém se ve funkní návaznosti organizují ekonomické a sociální innosti, využívající specifické prvky primární a sekundární nabídky a ekonomické zdroje na rozvoj aktivit cestovního ruchu. 3.4.2 Okresy a kraje eské republiky Okresem se oznauje územní jednotka stedního stupn, která je menší než kraj a vtší než obec. Na tyto jednotky se dlí územní celé eské republiky s výjimkou Prahy, která není okresem, ale lení se na deset íslovaných obvod. Roku 2002 svoji innost ukonily okresní úady, avšak okresy jako takové zstávají v platnosti napíklad pro státní instituce jako statistická jednotka (Wikipedia, 2010). Vyšší uzemní samosprávní celek se nazývá kraj. Od 1. ledna 2000 v eské republice existuje 14 kraj. 3.4.3 Turistické regiony Cestovní ruch je vystaven mezinárodní i regionální konkurenci. Proto je poteba vytvoit komplexní a atraktivní nabídku, která by poukazovala na všechny potenciály cestovního ruchu v eské republice. 29

Z pohledu cestovního ruchu a pro marketingové úely se eská republika dlí na turistické regiony, které vznikly jako výsledek jednání v regionech v letech 1998 1999. Hlavní myšlenkou vzniku byla možnost ucelené prezentace oblasti nejen ve vztahu k zahranií, ale také k podpoe domácího cestovního ruchu. Každý region je ním charakteristický, nebo nabízí specifický okruh aktivit (eský statistický úad, 2009). Turistické regiony jsou definovány jako oblasti, pro nž je typický uritý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zárove i odlišuje od ostatních region. Základem pro turistický region je existence produkt a turistické nabídky. Turistické regiony naopak netvoí politické a institucionální hranice. Nejsou striktn vymezeny, protože snahou je poskytnout zejména lokalitám umístným na okrajích tchto region uritou samostatnost pi rozhodování a vlastní prezentaci. (CzechTourism.com, c2005-2010) Území eské republiky bylo rozlenno na 15 turistických region. Agentura CzechTourism v lednu 2010 zveejnila novou mapu turistických region na základ schválení Asociace kraj eské republiky. Pvodní rozdlení totiž neodpovídalo souasným potebám. Nové rozdlení vytvoilo 17 turistických region a 40 oblastí. Navýšení je zpsobeno díky potebám regionu Východní Morava a také díky regionu Východní echy, který se rozdlil na dva Východní echy (Pardubický kraj) a Královéhradecko (Královéhradecký kraj). Další rozdíl je i zmna nkterých region nebo jejich názv. Toto nové rozdlení bude podkladem pro statistické sledování eského statistického úadu (CzechTourism.cz, 2010). Problémem zstává statistické podchycování rozvoje cestovního ruchu, nebo vymezení tchto region se pln nekryje ani nesestává ze správních jednotek, pro které jsou statistická data zjišována, a také finanní toky jsou rozhodujícím zpsobem urené podle administrativních jednotek. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 246) Turistické rozdlení je jist vhodné k celkové prezentaci eské republiky v zahranií. Zahraniní návštvníci si mohou udlat ucelený obrázek o tom, co se v této destinaci nachází a co mohou navštívit. Je pravda, že urité oblasti mají svá specifika, kterými se mohou pochlubit. Píloha 2: Turistické regiony eské republiky Píloha 3: Turistické oblasti eské republiky 30

3.4.4 Euroregiony a NUTS Euroregiony reprezentují formy peshraniní spolupráce. Jedná se o místní i regionální samosprávy, sdružení sousedících subjekt na obou stranách hranic dvou stát. Vznik euroregion na území eské republiky se datuje od roku 1991. Snahou o vytvoení byl spolený postup pi ešení problém a získávání finanních prostedk. Spolupráce se týká zejména životního prostedí, dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, kultury, ekonomiky atd. (Euroskop.cz, c2005-2010). Píloha 4: Euroregiony Pro úely evropské statistiky byly vytvoeny územní celky NUTS (nomenklatura územních statistických jednotek). Tuto klasifikaci vypracoval Eurostat (statistický úad Evropské unie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatel, statistického monitorování, pípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky lenských stát, v neposlední ad také pro erpání prostedk z fond Evropské unie. Pro dosažení srovnatelnosti tchto jednotlivých statistických celk byly stanoveny meze potu obyvatel. V eské republice tato nomenklatura nese název CZ-NUTS, která vstoupila v platnost 1. ledna 2000. Jednotku NUTS 1 tvoí území eské republiky (stát). NUTS 2 pedstavují regiony soudržnosti (seskupení kraj do statistických oblastí). Do této úrovn smují prostedky z fond Evropské unie. Na úrovni NUTS 3 jsou umístny kraje (eský statistický úad, 2007). Píloha 5: 14 kraj (NUTS 3) a 8 region soudržnosti (NUTS 2) 31

4 Charakteristika zkoumaného území 4.1 Vymezení území Morava pedstavuje historicky jednu ze tí eských zemí. Další dv zem jsou echy a Slezsko. Území Moravy je od roku 2000 rozdleno do sedmi kraj. Jedná se o kraj Jihomoravský a Zlínský, z velké ásti Morava pokrývá kraj Olomoucký, z poloviny kraj Vysoinu a nejmén zasahuje do kraj Moravskoslezského, Pardubického a Jihoeského. Píloha 6: Mapa Moravy po roce 1920 eská republika se dále dlí na nkolik územních celk, a už se jedná o kraje neboli NUTS 3, okresy, turistické regiony atd. O tchto celcích bylo již více popsáno v kapitole 3.4 této práce, proto se k nim více vyjadovat nebudeme. Postaí nám pouze pro vysvtlení vymezení daného území. Pro poteby diplomové práce je území upraveno a to tak, že Slezsko se bere jako souást Moravy. Práce se zamuje pouze na pt kraj, do kterých toto upravené území zasahuje nejvíce, to znamená kraj Vysoina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský (obrázek 4). Je to dáno také tím, že nejen území kraj, ale i ostatní lenní, nerespektuje hranice historického vymezení. Další kraje jako je kraj Pardubický i Jihoeský nebudou do této práce zahrnuty, protože z vtší ásti náleží do jiného turistického regionu nebo regionu soudržnosti, a proto by mohlo docházet ke zkreslení dat. Potebná data, která se dají dohledat a jsou k dispozici na webových stránkách eského statistického úadu, jsou poítána pedevším za kraje, okresy nebo turistické regiony. Za ješt nižší celky, které pedstavují obce, je to složité a v mnohých pípadech i nemožné, protože ne všechny obce data sledují a uveejují. Proto je práce zamena na kraje a okresy. 32

Obrázek 4: Vymezené území Jeseník Šumperk Bruntál Pelhimov Havlíkv Brod Jihlava Žár nad Sázavou Blansko Prostjov Olomouc Perov Opava Ostrava-msto Karviná Nový Jiín Frýdek-Místek Tebí Brno-msto Brno-venkov Vyškov Kromíž Zlín Vsetín Znojmo Beclav Uherské Hradišt Hodonín Zdroj: Vlastní, zpracováno pomocí ArcGIS 4.2 Turisticko-rekreaní funkce území Jedním z ukazatel prostorové diferenciace cestovního ruchu je turisticko-rekreaní funkce (nazývána též jako Defertova funkce), která vyjaduje intenzitu turistické aktivity v daném území. Do této funkce bývají zahrnuty objekty druhého bydlení, což jsou chaty a chalupy, ale pro ešení našeho problému se nehodí, proto s nimi není poítáno. D(f) = poet lžek v hromadných ubytovacích zaízeních / poet trvale žijících obyvatel v daném území * 100 Je to relativn snadný ukazatel, ale pi interpretaci výsledk to už tak jednoduché není, nebo musíme pihlédnout ke skutenostem jako je míra využití lžek, forma cestovního ruchu nebo sezónnost (Kunc, Šauer, Vystoupil, 2006). 33

Obrázek 5: Turisticko-rekreaní funkce území okresy Defertova funkce 0,74-1,62 1,63-2,43 2,44-3,00 3,01-4,84 4,85-13,84 JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, data SÚ, zpracováno pomocí ArcGIS Defertova funkce vyjaduje vztah mezi potem potenciálních návštvník a potem trvale žijících obyvatel na daném území. Hodnota indexu se pohybuje v rozmezí od 0,74 do 13,84. Existují okresy, kde hodnota indexu je menší než 1, což znamená, že zde není tém žádná turistická aktivita. Ve skutenosti zde však také njaká, by jen malá aktivita bude. Mezi takovéto okresy spadá Karviná a Ostrava-msto. Je to zpsobeno pedevším prmyslem a stále provádnou tžební inností, která zpsobuje silné zneištní, a dlá z tchto oblastí mén navštvované. Nejvyšších hodnot dosahují oblasti horské (Jeseníky, Žárské vrchy, Beskydy, Pálava, Bílé Karpaty), lázeská stediska (Jeseníky), oblasti s vodní plochou urenou k rekreaci (Vranovská pehrada, Nové Mlýny, Luhaovice, Nový Jiín), oblasti zimních sport (Jeseníky, Beskydy), dále oblasti s významnými památkami, napíklad UNESCO (Lednicko-valtický areál, Tel, Tebí, Kromíž), historické oblasti spojené s folklórem a lidovými tradicemi (Haná, Slovácko, Valašsko), vinaské oblasti spojené s cyklo- i pší turistikou (jižní ást Jihomoravského kraje) nebo oblasti spojované s významnými lidmi (Tomáš Baa a Zlín). Nevýrazná turistická aktivita je v ostatních okresech, jako je Vyškov, Perov, Prostjov, Olomouc i Opava. To je zpsobeno tím, že lžková kapacita je pomrn malá v porovnání s potem obyvatel, a také je zde velký výskyt venkovské krajiny. 34

4.3 Turisticko-rekreaní zatížení území Turistická únosnost je jedním z problém udržitelného cestovního ruchu. Index zatíženosti území rekreaním využíváním (neboli index ZÚ) pedstavuje závislost ubytovací kapacity na rozloze území. Do tohoto ukazatele bývají také zahrnuty objekty druhého bydlení, jako tomu bylo v pedchozím pípad, ale my s nimi opt nepoítáme (Vystoupil, 2006). ZÚ = poet lžek v hromadných ubytovacích zaízeních / rozloha území v km 2 Z indexu vyplývá závislost, ím vyšší hodnota indexu, tím vyšší zatížení. Pro interpretaci výsledk si musíme uvdomit lokalizaci hromadných ubytovacích zaízení. Obrázek 6: Turisticko-rekreaní zatížení území okresy INDEX_ZU 1,16-2,34 2,35-3,42 3,43-4,14 4,15-7,13 7,14-39,14 JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, data SÚ, zpracováno pomocí ArcGIS Hodnota tohoto indexu se pohybuje v rozmezí od 1,16 do 39,14. Prmrná hodnota za celé sledované území je 5,34 lžek na km 2. Nejvyššího ísla bylo dosaženo v okrese Brno-msto, kde na rozlohu 230 km 2 pipadá 9 tisíc lžek. Vysokých hodnot dosahují dále okresy jako je Ostrava-msto, Jeseník, Zlín, Frýdek-Místek, kde se na malé ploše 35

rozprostírá pomrn velké množství lžek. To zpsobuje nárst hodnoty indexu a tím i nejvyšší zatížení daného území. Naopak nejmenší hodnoty dosáhl okres Vyškov, kde se nachází nejmén ubytovacích kapacit. Geografické rozložení turisticko-rekreaního zatížení území koresponduje s turistickou atraktivitou území (pedchozí ást). Vše ovlivuje výskyt horských, vodních nebo lázeských oblastí, které hodnotu indexu zvyšují, tedy primárních atraktivit. Naopak ji snižují oblasti s menšími pedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. To znamená místa, kde se sice vyskytují rzné atraktivity, ale ne v takové míe, jako je tomu u ostatních oblastí. Musíme si také uvdomit, že zde nejsou zahrnuty objekty individuální rekreace, mezi které patí pedevším chaty a chalupy. Tyto objekty mají svá funkní i prostorová specifika. Vyskytují se vtšinou v pímstských rekreaních oblastech nebo v oblastech u vodních ploch, což je na Morav pomrn bžný jev. 36

5 Demografické zmny a vliv na cestovní ruch 5.1 Struktura obyvatelstva a její stárnutí Struktura obyvatelstva pedstavuje dležitý lánek pro demografickou analýzu. Rozlišujeme strukturu podle vku a podle pohlaví, což jsou dv nejdležitjší charakteristiky jedince. My budeme pracovat pouze s vkem. U této struktury se zjišují pomry mezi ekonomicky aktivními a neaktivními obyvateli. Ukazatelé pomáhají v plánování dchodové politiky, nebo struktura obyvatelstva do budoucna vypovídá o potu lidí v dchodovém i školním vku nebo o potenciáln ekonomicky aktivních lidech. Jak jsme se již nkolikrát zmínili, demografické stárnutí je proces, kdy se postupn mní vková struktura obyvatelstva, zvyšuje se podíl osob starších 65 let a snižuje podíl osob mladších 15 let. Proces stárnutí lze charakterizovat pomocí prmrného vku i indexu stáí (Demografický informaní portál O DEMOGRAFII, c2004-2009). 5.1.1 Prmrný vk Prmrný vk vyjaduje aritmetický prmr vku všech jedinc dané populace. Hodnota ukazatele jednoduchým zpsobem charakterizuje vkovou strukturu obyvatelstva. Tabulka 2: Prmrný vk obyvatel kraj za rok 2008 Kraj Prmrný vk muži ženy celkem Jihomoravský 39,1 42,4 40,8 Moravskoslezský 38,6 41,7 40,2 Olomoucký 38,9 42,0 40,5 Vysoina 38,8 41,7 40,3 Zlínský 39,0 42,3 40,7 eská republika 38,9 42,0 40,5 Zdroj: Vlastní, data SÚ Souasný stav ve zkoumaném území zobrazuje tabulka 2. Ženy v porovnání s muži dosahují stále vyššího prmrného vku až o 3 roky tém ve všech zkoumaných krajích. 37

Graf 2: Vývoj prmrného vku v letech 1990-2008 celkem muži ženy 36,3 34,5 37,9 37,3 35,6 38,9 38,8 37,1 40,3 40,0 38,4 41,5 38,9 40,5 42,0 1990 1995 2000 2005 2008 Zdroj: Vlastní, data SÚ Graf 3: Oekávaný vývoj prmrného vku obyvatel do roku 2066 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ocekavany_vyvoj_prumerneho_veku_obyvatel_do_roku_2066 [15. 3. 2010] Z pedchozích dvou graf mžeme vidt zvyšující se tendenci prmrného vku. Roku 1990 se celkový prmrný vk pohyboval na hodnot 36,3. Za 18 let se zvýšil o 4,2 na hodnotu 40,5. To vyjaduje dkaz stárnutí obyvatelstva. Prognózy na další roky také nejsou píliš pozitivní. Roku 2066, což sice pedstavuje dalekou budoucnost, by ml prmrný vk dosáhnout hranice 49 let. 38

5.1.2 Index stáí Index stáí je konstruován jako pomr potu obyvatel v poproduktivním vku ku dtské složce. Vyjaduje, kolik obyvatel starších 65 let pipadá na 100 dtí ve vku do 15 let. Mimo jiné se používá i pi mezinárodním srovnávání vkové struktury. IS = poet osob 65+ / poet osob 0-14 let * 100 Obrázek 7: Index stáí v roce 2008 okresy IS_2008 87,7-99,7 99,8-102,4 102,5-107,2 107,3-112,7 112,8-134,7 JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, data SÚ, zpracováno pomocí ArcGIS Index stáí vyjaduje míru stárnutí populace a velice rychle se zvyšuje. Prmrná hodnota indexu za zvolené území vzrostla ze 77,3 z roku 1999 na 105,4 v roce 2008. Znamená to, že na 100 osob mladších 15 let pipadá 105,4 osob starších 65 let. Nejvyšší hodnotu indexu dosáhl okres Brno-msto (134,7), který má také nejvyšší zastoupení starších osob (63 444), dále Pelhimov, Zlín a Kromíž. Naopak nejnižší pipadá na okresy Bruntál (87,7), Nový Jiín, Znojmo, Žár nad Sázavou, Brno-venkov a Jeseník, který má naopak nejmén starších osob (5 660) za rok 2008. 39

5.1.3 Index vývoje Jak se vyvíjel index stáí zjistíme, porovnáme-li indexy stáí v rzných letech mezi sebou. Nejvyšší navýšení vypovídá o nejvyšší dynamice demografického stárnutí v daném okrese. V mnohém tento index koresponduje se samotným indexem stáí. IV = IS 2008 / IS 1999 Obrázek 8: Index vývoje IS 2008/1999 okresy IV_08_99 1,14-1,30 1,31-1,38 1,39-1,40 1,41-1,46 1,47-1,61 JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, data SÚ, zpracováno pomocí ArcGIS Hodnoty vyšší než 1, což znamená stárnutí obyvatelstva, dosáhly na daném území všechny okresy. Z kartogramu vyplývá, že nejvyšší dynamika demografického stárnutí bhem necelé dekády 1999 2008 byla zaznamenána u okres, ve kterých probíhala a stále probíhá transformace a restrukturalizace pvodního zamení na tžký prmysl do jiných inností. Jde o okresy s problematickým životním prostedím, nezamstnaností, sociálními problémy apod. Nejvyššího ísla dosáhla Karviná. Index stáí se v tomto okrese v daném období zvýšil 1,6 krát neboli o 60 % (ze 65,8 na 105,8). Následoval okres Jeseník a Žár nad Sázavou. Naopak nejnižší hodnoty, tj. nejpomalejší demografické stárnutí lze zaznamenat v zázemí velkých mst (Brno, Olomouc, Prostjov atd.), což souvisí s probíhajícím procesem suburbanizace, kdy se zejména mladé rodiny s dtmi sthují do obcí v okolí mst. Proto nejnižší hodnota byla dosažena v okresu Brno-venkov. 40

5.2 Dsledky stárnutí populace pro cestovní ruch Zmny týkající se stárnutí populace mají velký vliv na cestovní ruch, nebo významnou složku turist již tvoí a nadále budou stále více tvoit starší obyvatelé. Proto je velice dležité zamit se na tuto složku a nabídnout jí co nejvíce. Souástí této práce není vlastní dotazníkové šetení, které by více specifikovalo segment senior, jeho profil, strukturu, názory a postoje k cestovnímu ruchu na území eské republiky. Pro získání tchto informací proto využijeme projekt agentury CzechTourism Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky, který se zabývá informacemi týkající se stavu na stran poptávky v oblasti trhu cestovního ruchu. 5.2.1 Profil domácího a zahraniního návštvníka seniora V této ásti jsou sestaveny grafy, které lépe znázorní segment senior, což pedstavuje osoby ve vku 60 a více let, které byly v zastoupení 72,57 % domácí návštvník a 27,43 % zahraniní návštvník. Z cizinc stojí za zmínku návštvníci pedevším z Nmecka (17,06 %), Rakouska, Slovenska, Polska a Holandska. Nejastji pijíždjí se svými partnery, páteli i známými na delší pobyty (3 7 nocleh) nebo na jednodenní výlety. Kolem 40 % respondent uvedlo, že jsou v eské republice nebo v daném regionu poprvé, a že urit plánují zopakovat návštvu. Domácí návštvníci pijíždjí také s partnery, páteli a známými, ale vyskytují se i lidé, kteí se vydají na cestu sami. Jedná se pedevším o jednodenní výlety. V daném regionu již nkolikrát pobývali a taktéž plánují zopakovat návštvu. Graf 4: Útrata na osobu a den 38,2% 35,5% 30,6% 32,0% Zahraniní Domácí 3,5% 4,7% 2,5% 15,2% 18,5% 17,8% Do 200 K 201 až 500 K 501 až 1000 K 1001 až 2000 K Více než 2000 K Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky 41

Z grafu 4 mžeme vyíst rozdílné pohledy na finance. Zahraniní návštvník na dovolené nešetí, chce si ji užít se vším všudy za každou cenu. Za den utratí 500 až 2 000 K a nkdo dokonce i více. Domácí turista to má práv naopak, snaží se více šetit, proto neutratí více jak 1 000 K. Nejvtší poet respondent odpovdlo, že denní výdaje inní do 200 K nebo do 500 K. Je to dáno pedevším píjmy a dchody, které jsou u nás a v zahranií velice rozdílné. Graf 5: Využitý typ ubytování 45,3% Zahraniní Domácí 8,2% 7,3% 5,9% 12,1% 9,9% 2,1% 1,7% 1,6% 6,4% 2,7% 2,8% 6,1% 15,8% 22,6% 49,1% Hotel *** nebo více Hotel * nebo **, motel Penzion Kemp/táboišt Jiné HUZ Pronajatý pokoj, apartmán, chata U známých, vlastní chata Nejsem ubytován Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky Jak jsme již zmínili, zahraniní turisté tráví v regionech delší dobu, proto se musejí nkde ubytovat a také nkde stravovat. Nejvíce využívají hotely *** nebo více hvzdiek, dále penziony, hotely nižší kategorie a nebo se neubytovávají vbec, což jsou turisté výletníci. Stravují se tém vždy. eši jsou stále všude považování za tzv. bažkáe. Domácí návštvníci pijíždjí na jednodenní výlety, proto nemají potebu se ubytovávat. Když však nkde tráví delší dobu, pespí vtšinou u známých, ve vlastní chat nebo si zaplatí pokoj v penzionu. Stravují se bu ze svých zásob, nebo si obas zajdou na jídlo. Návštvníci nejmén využívají jako typ ubytování kemp i táboišt. Je to dáno pedevším zdravotními problémy senior, menším pohodlím, nebo také tím, že kempy využívají nejvíce mladí lidé, kteí rádi ponocují a hlasit se baví. 42

Graf 6: Využitý dopravní prostedek 44,1% 43,7% 40,3% Zahraniní Domácí 6,2% 21,4% 3,3% 15,3% 12,3% 0,6% 1,9% 0,4% 4,7% 5,0% 0,7% Auto Vlak Autobus - linkový Autobus - zájezdový Kolo Pšky Jiný Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky Na otázku, jaký dopravní prostedek používají pro cestování, odpovdlo 44,1 % zahraniních návštvník osobní automobil a 40,3 % zájezdový autobus. To svdí o tom, že senioi opravdu využívají služeb cestovních kanceláí i agentur. Domácí turisté preferují automobil. Když však automobil nevlastní nebo se již necítí na cestu vlastními silami, využijí vlak i linkový autobus, kde mohou mimo jiné uplatnit napíklad seniorské slevy. Graf 7: Pevažující dvod návštvy 49,2% Zahraniní Domácí 11,2% 17,6% 6,0% 10,0% 17,3% 16,6% 1,3% 2,5% 2,9% 2,3% 3,9% 5,5% 6,3% 12,3% 1,7% 2,5% 30,5% Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštvy známých Tranzit Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky 43

Graf 8: Nejlákavjší aktivity v regionu (souhrn) 5 9, 2 % Zahraniní Domácí 1 2, 8 % 2 2, 9 % 9,4 % 1 5,9 % 1 0,7 % 1 3, 4 % 4, 6 % 5, 1 % 9,6 % 9, 1 % 7,5 % 5,1 % 1 1, 6 % 5,1 % 1 6,3 % 1 6, 2 % 4, 3 % 5,4 % 2 3, 4 % 2 2, 2 % 3 6, 8 % 4 1, 1 % 4 1, 4 % Pší turistika Cykloturistika Vodní sporty Zimní sporty Jiné aktivní sporty Pée o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštvy kulturních akcí Návštvy Spoleenský sportovních život a zábava akcí Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky Graf 7 a graf 8 spolu nepochybn souvisí. Dvodem návštvy je nejastji poznání, relaxace a pée o zdraví. Domácí návštvníci ješt rádi jezdí na návštvy ke svým píbuzným i známým. Nejlákavjší aktivitou je pro respondenty poznávací a pší turistika a spoleenský život. Chtjí být aktivní a navazovat sociální kontakty. Graf 9: Využité informaní zdroje zahraniní návštvník ano ásten ne 64,4% 43,7% 21,6% 34,0% 31,6% 18,3% 48,9% 12,8% 21,2% 37,3% 30,1% 31,7% 19,8% 14,9% 20,8% 26,7% 63,9% 51,1% 19,6% 30,9% 48,3% TIC CK, CA Média Propaganí materiály, prvodci Internet Informace od personálu Infomrace od známých Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky Zahraniní návštvník využívá nejvíce služeb turistických informaních center, cestovních kanceláí i agentur a informací z propaganích materiál a od svých známých. Nejmén pi plánování své dovolené používá internet, média a informace od personálu. 44

Graf 10: Využité informaní zdroje domácí návštvník 33,7% 14,8% 50,8% 12,6% 10,7% 75,7% 22,9% 22,9% 53,2% ano ásten ne 33,1% 23,6% 42,5% 13,7% 9,5% 75,8% 19,2% 19,6% 60,1% 42,3% 18,2% 38,5% TIC CK, CA Média Propaganí materiály, prvodci Internet Informace od personálu Infomrace od známých Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky Naopak domácí návštvník nejvíce ví informacím, které mu sdlí píbuzní a známí, turistická informaní centra a propaganí materiály. Nejmén se zamují na vyhledávání na internetu. Je to zpsobeno technickou a technologickou negramotností starší generace. Služeb cestovních kanceláí a agentur mnoho nevyužívají. Graf 11: Navštívené turistické regiony bhem pobytu v eské republice (souhrn) 39,8% Zahraniní Praha Západoeské lázn Jižní M orava Šum ava S everozápadní echy Krkonoše Jižní echy Okolí Prahy Východní echy eský sever Severní M orava a Slezsko Plzesko Vysoina Stední M orava eský ráj 11,0% 9,5% 8,4% 8,4% 8,0% 7,8% 6,9% 5,7% 5,2% 4,8% 3,8% 2,2% 22,2% 18,6% Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky 45

Zahraniní turisté pijíždjí do eské republiky nejvíce kvli Praze (tém 40 %), západoeským lázním (22,2 %) a Jižní Morav (18,6 %). Je to zpsobeno pedevším vtší prezentací tchto region v zahranií. Co si každý vybaví, když se eknou tyto regiony? Myslím, že hodn lidí si vzpomene na památky, lázn a víno. Severní Morava a Slezsko, Vysoina a Stední Morava se vyskytuje spíše v druhé polovin tohoto grafu. S tímto bychom mli nco dlat, aby zajímavosti, které regiony mohou nabídnout, byly turisticky lákavé a více navštvované. Na otázky týkající se spokojenosti nejvíce dotazovaných odpovdlo, že je hodnotí spíše dobré nebo neumí posoudit. Monitoring sledoval spokojenost se službami (ubytovacími, stravovacími, pro motoristy, cykloturisty), s vybaveností, s úrovní personálu, s péí o istotu a poádek, s cenovou úrovní služeb nebo s péí o rozvoj. Do pée o rozvoj byly zahrnuty informace, znaení, památky, životní prostedí, bezpenost i volný as. Co nejvíce v regionu schází? Návštvníci se více mén shodují. Služby hodnotili jako drahé, s horší kvalitou i istotou, dále jim chybí atrakce pro dti, bazény i koupališt, informace o regionu, málo obchod, nedostatek spoleenského a sportovního vyžití, parkovací místa, dostupnost i špatný stav komunikací. Vše se pohybovalo okolo 1 až 3 %. Zahraniní turisté dále nebyli spokojeni s pístupem místních obyvatel k nim. Zde se jedná o nevstícné chování i neznalost cizího jazyka. 46

6 Analýza vybraných forem cestovního ruchu Do této analýzy byl zahrnut golfový, lázeský, wellness a kulturn-poznávací cestovní ruch. Výbr práv tchto forem cestovního ruchu je brán s ohledem na specifické poteby, požadavky a motivy senior, pro které se úastní cestovního ruchu (kapitola 3.3 a 5.2 této práce). 6.1 Golfový cestovní ruch Golf je sport, který mže provozovat prakticky kdokoli. Golfový turista se zajímá o kulturu, památky, tradiní výrobky atd. S golfem mže být spojena nejen aktivita, kterou senioi vyžadují, ale také uritá sociální setkání, dobré jídlo, kvalitní ubytování i píjemné prostedí. Golf výborn navazuje na další produkty cestovního ruchu, jako jsou napíklad využívání lázeských pobyt, poznávání kultury i návštvy památek. I když je golf v eské republice stále považován za luxus a eleganci, protože ne každý patí do stední tídy, disponuje pomrn vysokými píjmy a má dostatek volného asu, má eská republika v této oblasti pomrn velkou budoucnost. Mže se z ní stát i velice úspšná golfová destinace, protože má k dispozici cca 90 golfových hiš s rozvinutou infrastrukturu, pírodní i historické památky, dopravní dostupnost, kvalitní služby (Výzkum píjezdové golfové turistiky, 2008). Agentura CzechTourism provádí výzkumy píjezdové golfové turistiky. Jako nejdležitjší návštvníci této formy cestovního ruchu se jeví lidé nad 40 let, což je názorn vidt i z grafu 12. Graf 12: Vkové rozložení návštvník golfové turistiky (2008) Zdroj: Výzkum píjezdové golfové turistiky [5. 4. 2010] 47

Obrázek 9: Golfová hišt na Morav golf_final golfové hišt 36 jamek 27 jamek 18 jamek 9 jamek indoor golfová akademie/veejné hišt driving range/odpališt JE PE JI HB TR ZR BK BI BM VY SU PV OC BR PR KM ZL OP OV NJ VS KI FM ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, data CZeCOT, zpracováno pomocí ArcGIS Golfová hišt nejsou rovnomrn rozmístna na zkoumaném území. Nejvíce se jich nachází ve velkých mstech jako je Brno, Olomouc a Ostrava. Na území kraje Vysoina a v Jeseníkách nenajdeme prakticky žádné hišt. 6.2 Lázeský cestovní ruch a wellness Lázn a wellness pobyty se staly bžnou souástí zdravého životního stylu, každý se chce nechat hýkat, masírovat a relaxovat. Je to také jeden z dvod, pro senioi jezdí na dovolené a navštvují daná místa. 6.2.1 Lázeský cestovní ruch eské lázeství má dlouholetou tradici. Mezi hlavní výhody patí vysoká úrove a kvalita poskytované pée a pedevším pírodní léivé zdroje (minerální prameny, plyny, peloidy), které psobí blahodárn na rzné ásti lidského tla, a už se jedná o pohybový, dýchací, nerovový systém nebo jde o rzná jiná onemocnní. Lázeská stediska jsou situována do oblastí, kde se nacházejí pírodní léivé zdroje, istý vzduch, lesy, parky a nesmí chybt ani kulturní a sportovní vyžití, které k tomu všemu nepochybn patí. Tato místa mají svoji jedinenou atmosféru, architekturu 48

(promenády, kolonády) a lázeské speciality (oplatky, likéry, porcelán). ertík (2001) uvádí, že lázeské pobyty mají i osvtový charakter, což znamená, že se lidé nauí správným stravovacím návykm, hygien, dennímu režimu. Lázn v souasné dob mohou využívat všechny vkové kategorie, a už se jedná o dti, mládež i seniory. Nkteí lidé chtjí pouze relaxovat a peovat o sebe, ale nkteí mohou mít zdravotní problémy a potebují se rehabilitovat. eské lázn jsou vyhledávané nejen domácími návštvníky, ale také lidmi z celého svta. Léení, stravu i ubytování hradí zdravotní pojišovny, pokud mají lidé zdravotní problémy a potebují se léit. Záleží na tom, o jakou péi se jedná, zda-li o komplexní i píspvkovou. Ostatní lidé, kteí chtjí pouze relaxovat, si musejí pobyt platit sami jako samoplátci (eské lázn, c2009). Lázeský cestovní ruch pedstavuje možnost, jak zmírnit následky stárnutí a zkvalitnit poslední léta života lidí. Význam lázeství pro seniory spoítá pedevším v prevenci a v kladném vlivu na fyzické i mentální zdraví. Obrázek 10: Lázn na Morav PE JI HB TR ZR ZN BI BK BM BV Lipová-lázn SU JE Velké Losiny Lázn Karlova Studánka BR Lázn SlatiniceOC PV Lázn SkalkaPR KM VY Priessnitzovy léebné lázn Státní léebné lázn Bludov OP VS Lázn Kostelec u Zlína NJ Lázn Teplice nad Bevou FM ZL Lázn Luhaovice Sirnaté lázn Ostrožská Nová Ves UH HO Lázn LedniceLázn Hodonín OV KI Sanatoria Klimkovice Lázn Darkov Zdroj: Vlastní, data eské lázn, zpracováno pomocí ArcGIS Na Vysoin a z velké ásti i v Jihomoravském kraji se nenacházejí žádné lázn. Je to zpsobeno nepítomností pírodních léivých pramen, které pedstavují základ vzniku lázeství. 49

Tabulka 3: Indikace v jednotlivých lázních Nemoci/onemocnní Onkologické Obhové ústrojí Trávicí ústrojí Látková výmna a žlázy s vnit. sekrecí Nervové Poruchy metabolismu Dýchací ústrojí Neurologické Pohybové ústrojí Moové cesty Duševní poruchy Kožní Gynekologické Lednice Hodonín Karlova Studánka Darkov Klimkovice Lipová-lázn Priessnitzovy Slatinice x x x x x x x x x x x x x x x xo xo o xo xo xo xo x x x xo x xo xo xo xo xo x x Skalka Teplice nad Bevou Bludov Velké Losiny Ostrožská Nová Ves Kostelec u Zlína xo xo o o o o xo o xo o xo o Luhaovice x x x xo xo xo x x indikaní seznam pro lázeskou péi o dosplé o indikaní seznam pro lázeskou péi o dti a dorost Zdroj: Vlastní, data Katalog lázní a wellness x x x x 6.2.2 Wellness Nkteí lidé spojují wellness a lázeství dohromady. Je to však chyba, protože tyto dva názvy nejsou jedno a totéž. Lázeství využívá pírodních léivých zdroj a je zameno pedevším na fyzické a mentální zdraví, musí být pítomen léka, který urí procedury a klient je stále pod dozorem. Kdežto wellness vyjaduje spíše zdravý životní styl, harmonické využití tla a duše, relaxaci, odreagování se, prevenci vzniku onemocnní. Je to zpsob, jak co nejvíce zabránit procesu stárnutí, napíklad zamením se na správnou výživu, duševní rovnováhu atd. 50

Wellness mohou využít opt všechny vkové skupiny. Stává se moderním a atraktivním a mnozí lidé ho berou jako nedílnou souást života, kdy chodí na rzné procedury pravideln. Mže se jednat napíklad o kosmetiku, masáže, aromaterapii atd. Ostatní lidé, kteí pobývají na dovolené, berou wellness spíše jako zpestení všedního dne. Przkum Mezinárodní lékaské asociace uvedl trendy, pro je wellness tak populární: zvýšený draz na zdravý životní styl; podnikové wellness; spojení s gurmánskými zážitky; používání lokálních produkt nebo na pírodní bázi; relaxace šitá na míru návštvníkm; svtelná terapie; pro teenagery zvládání stresu, jíst zdrav, peovat o ple (Lepenková, 2008). Obrázek 11: Wellness na Morav wellness_fin druh wellness hotel nelázeská léebna PE JI HB ZR TR ZN BI BM BK BV SU PV VY HO JE OC BR KM UH PR ZL OP NJ FM VS OV KI Zdroj: Vlastní, data CZeCOT, zpracováno pomocí ArcGIS Wellness hotely nepotebují speciální prameny, proto mohou vzniknout prakticky všude, kde existuje potenciál pro jejich rozvoj. Kraj Vysoina v mnoha záležitostech pokulhává za ostatními kraji, protože se ani zde nevyskytuje žádná takováto nabídka. 51

6.3 Kulturn-poznávací cestovní ruch Kulturn-historický potenciál eské republiky je dalším motivaním initelem pi rozhodování senior o návštv dané oblasti. Zahrnuje hrady, zámky, muzea, skanzeny, mstské památkové rezervace, lidovou architekturu, galerie atd. eská republika je na tyto kulturní památky pomrn bohatá, což je dsledkem historického vývoje. Historická msta byla vyhlášena památkovou rezervací (Tel, Olomouc, Kromíž, Jihlava), nkterá byla zaazena do Seznamu svtového pírodního a kulturního ddictví UNESCO. Mezi ddictví UNESCO je zapsáno 12 památek v celé eské republice, mezi ty na území Moravy patí historické jádro Tele, "Sloup Nejsvtjší Trojice" v Olomouci, Lednicko-valtický areál, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoe, zámek a zahrady v Kromíži, Vila Tugendhat v Brn, židovské msto a basilika sv. Prokopa v Tebíi. Vysoina se vyznauje nejvyšší koncentrací památek UNESCO. Velice atraktivní jsou hrady, zámky, jejich parky a zahrady. Tyto památky jsou vtšinou zalenny do krajiny a dotváí její vzhled, nikoli ho poškozují. Kulturn-spoleenské akce mají velký vliv na návštvnost. Patí mezi n výstavy, veletrhy, festivaly, sportovní i náboženské akce. Jako nejvýznamnjší je napíklad vinobraní ve Znojm, folklorní festival u Hodonína a mezinárodní filmový festival ve Zlín. Brno je významné díky svému Masarykovu okruhu, na kterém se jezdí motocyklové a automobilové závody. Obrázek 12: Památky na Morav pamatky_final druh zámek hrad klášter bazilika vtrný mlýn vž ostatní SU BR OP HB OV KI OC PE ZR NJ BK FM PV PR JI KM VS TR BI BM VY ZL UH ZN HO BV JE Zdroj: Vlastní, data CZeCOT, zpracováno pomocí ArcGIS 52

Obrázek 12 ukazuje, jak jsou jednotlivé památky rozloženy na území. Dá se íci, že pomrn rovnomrn. Kamkoli se lidé vydají, vždy je tam nco eká. Záleží jen na tom, co chtjí navštívit. Nejastji nalezneme hrady a zámky. Ostatní památky se vyskytují v menší míe, proto jsou zahrnuty mezi ostatní (napíklad kolonády, dl, sloup, soubory staveb lidové architektury, skanzeny, lapidária atd.). Jak již bylo zmínno v kapitole 3.3, senioi mohou mít rzné zdravotní problémy. Nejvtší problém lze spatovat ve snížení pohybové aktivity, projevující se dívjší únava i klesající vitalita a energie. Nkteré památky leží ve vyšších polohách a pro návštvu vyžadují fyzickou zdatnost. Proto je zde uvedena bezbariérovost památek. Obrázek 13: Dostupnost památek na Morav pamatky_final bezbariérovost ano ásten ne HB OC PE ZR BK PV JI TR BI BM VY ZN HO BV SU JE KM UH BR OP NJ VS ZL PR OV KI FM Zdroj: Vlastní, data CZeCOT, zpracováno pomocí ArcGIS Pro tuto analýzu bylo vybráno 102 památek, které se nacházejí na území Moravy. Pouhých 20 z nich je bezbariérov pístupných, dalších 25 ásten a na 57 z nich se bohužel handicapovaní lidé nebo lidé s omezenou hybností nedostanou. 53

7 Modelování potenciálu pro seniorský cestovní ruch Pro vznik této ásti práce jsme se rozhodli vytvoit ti potenciály. Jedná se o primární a sekundární nabídku, ve které jsou zahrnuty všechny naše pedchozí analýzy. Abychom mohli lépe posoudit a vytipovat nejlepší místa pro provozování udržitelného cestovního ruchu, byl do modelování potenciálu zahrnut i celkový potenciál území, který vyjaduje spojení obou tchto nabídek do jedné. K vytvoení tchto potenciál byla použita prostorová analýza. Všechny následující obrázky byly pro lepší zobrazení a pochopení reklasifikovány podle kvantil do tí tíd. 7.1 Primární nabídka Primární nabídka vytváí podmínky pro uspokojování poteb úastník cestovního ruchu a pedstavuje také vhodnost území pro další rozvoj. Do analýzy byl zahrnut potenciál pírodní (chránné krajinné oblasti a národní parky, vodní a lesní plochy) a kulturn-historický (památky a lázn). Následující obrázek byl vytvoen soutem jednotlivých rastrových vrstev. Obrázek 14: Primární nabídka Moravy primární nabídka nízká stední vysoká JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, zpracováno pomocí ArcGIS 54

Obrázek 14 znázoruje intenzitu primární nabídky na území Moravy, která je rozložena nerovnomrn. Vysokého potenciálu pro rozvoj vykazují pedevším oblasti, kde se vyskytují národní parky a chránné krajinné oblasti (Jeseníky, Beskydy, Bílé Karpaty i Žárské vrchy). Dále je znázornn i kulturn-historický potenciál. Vidíme, že v nkterých oblastech je tento potenciál pomrn hodn zastoupený (okresy jako Olomouc, Brno- -msto, Hodonín, Uherské Hradišt i Beclav). Jinde je primární nabídka menší, proto existuje pouze nízký potenciál. Oblasti s nejvyšším potenciálem mohou svým návštvníkm nabídnout pomrn hodn aktivit a vyžití. Mže se jednat napíklad o pší i cykloturistiku a poznávání jiných kraj než odkud návštvníci picházejí. Tyto oblasti však mohou v sob skrývat i hrozbu vysokého turistického zatížení. 7.2 Sekundární nabídka Sekundární nabídka uruje využitelnost území, umístní a rozvoj aktivit cestovního ruchu. Do této analýzy byla zahrnuta suprastruktura (ubytovací kapacity), infrastruktura (golfová hišt, wellness hotely a kulturní zaízení jako kina, divadla, muzea, galerie a pírodní amfiteátry) a všeobecná infrastruktura (silniní a železniní doprava). Následující obrázek byl také vytvoen soutem tchto jednotlivých rastrových vrstev. Obrázek 15: Sekundární nabídka Moravy sekundární nabídka nízká stední vysoká JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, zpracováno pomocí ArcGIS 55

Sekundární nabídka na území Moravy je více rozložena na celé území. Z tohoto obrázku je patrný vliv ubytovacích kapacit, protože v okrese Brno-msto a Ostrava-msto je nejvtší koncentrace (více v kapitole 4.3). Nejvíce golfových hiš se také nachází v tchto okresech. Je to zpsobeno pedevším indoor hišti. Dále vysoký potenciál pedstavují okresy, kde se vyskytuje více kulturních zaízení. Jedná se napíklad o Frýdek- -Místek, Zlín, Olomouc i Beclav. Dopravní dostupnost hraje velkou roli pi rozhodování o navštíveném míst. Nejlepšího zastoupení dopravní sít má sice kraj Vysoina, ale díky menšímu výskytu nabídky pro cestovní ruch pedstavuje pouze stední potenciál. Dalo by se íci, že kde se nachází vtší koncentrace primární i sekundární nabídky, mla by být i dobrá dostupnost. Avšak v mnohých místech tomu tak není. Tém všechny kraje se potýkají se špatným stavem silnic i s chybjící sítí dálnic. 7.3 Celkový potenciál Celkový potenciál byl vytvoen pekrytím map primární a sekundární nabídky. Znázoruje souasný stav na daném území a poukazuje na to, jak by se potenciálu dalo využít k dalšímu rozvoji. Primární a sekundární nabídku nelze považovat za oddlené složky, protože na sebe navazují a doplují se. Bez primární nabídky by prakticky nefungovala sekundární nabídka a naopak. V tomto modelu mžeme zohlednit preference senior a jejich dležitost. Pomocí nástroje Weighted Overlay byly jednotlivým vrstvám piazeny váhy. Jednotlivé váhy zobrazuje následující tabulka. Souet vah musí dávat 100 %. Tabulka 4: Váhy jednotlivých vrstev podle preferencí senior Vrstva Váha v % Silniní sí 22 Ubytovací kapacita 13 CHKO a NP 12 Památky 11 Kulturní zaízení 11 Lázn 10 Wellness zaízení 10 Železniní sí 5 Golfová hišt 3 Vhodné plochy 3 Zdroj: Vlastní, data Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky 56

Obrázek 16: Celkový potenciál Moravy podle preferencí senior celkový potenciál nízký stední vysoký JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, zpracováno pomocí ArcGIS V tomto obrázku je zahnuto velké množství promnných, které jsou schopny ovlivnit celkový potenciál. Nejvyšší koncentrace je rozložena do nkolika oblastí. Jedná se napíklad o msta jako je Brno, Olomouc i Zlín, dále na Vysoin oblasti tzv. trojúhelníku památek UNESCO nebo na území horských oblastí. Tém na celém zkoumaném území se vyskytuje alespo stední potenciál. To znamená, že píležitost pro rozvoj je na území Moravy pomrn velká. Samozejm existují i místa, kde se vyskytuje potenciál nízký. To však neznamená, že zde není možnost dalšího rozvoje. Ale vyjaduje to skutenost, že námi vybrané formy cestovního ruchu zde nejsou v takovém zastoupení. Mže se zde jednat o jiné formy, napíklad na Znojemsku je to pedevším vinaská turistika a cykloturistika, která v naší analýze zahrnuta nebyla. Pro názornost byl do diplomové práce zahrnut ješt jeden obrázek, který taktéž dokumentuje významnost primární a sekundární nabídky. Nabídkám však byla piazena stejná váha 50 %. Mžeme vidt, jak se zmní rozložení celkového potenciálu na území Moravy. 57

Obrázek 17: Celkový potenciál Moravy (váhy 50:50) celkový potenciál nízký stední vysoký JE SU BR HB OP OV KI PE JI ZR BK PV OC PR NJ FM TR BI BM VY KM ZL VS ZN BV HO UH Zdroj: Vlastní, zpracováno pomocí ArcGIS Z obrázku je patrné, že pírodní potenciál hraje velkou roli, nebo nejvtší hodnoty celkového potenciálu se pesunuly do horských oblastí a to i pes to, že je zde horší dopravní dostupnost. Dále vidíme více oblastí s nízkým potenciálem, což je zpsobeno práv vahou daných vrstev. Opt na modelování tohoto potenciálu má vliv více promnných (napíklad ubytovací kapacity, doprava, kulturní památky a zaízení atd.). 58

8 Návrhy a doporuení pro rozvoj cestovního ruchu Návrhy a doporuení pro další rozvoj zkoumaného území vycházejí z pedchozích analýz a dotazníkového šetení agentury CzechTourism. Z analýz provedených v programu ArcGIS vyplývá, že námi zvolené formy cestovního ruchu jsou sice pro seniory velice zajímavé, ale nejsou na území Moravy rovnomrn rozloženy. Z dotazníkového šetení je zejmá skutenost, že senioi navštvují oblasti nejvíce kvli poznání a péi o zdraví. Jako nejlákavjší aktivitu spatují v poznávací a pší turistice. V regionech se píliš dlouho nezdržují. Mnohé oblasti jsou cestovním ruchem velice zasaženy. Tyto a další skutenosti poslouží jako podklad pro návrhy na rozvoj a pro možnost doplnní stávající nabídky na trhu cestovního ruchu. Vytvoením produktu mžeme snížit výkyvy v poptávce, sezónnost a tím i nezamstnanost, prodloužit pobyty v dané oblasti i ulehit zatíženým oblastem pesunem návštvník na jiné místo atd. Cestovní kanceláe se stále více zamují na seniory, vycházejí jim vstíc svou pestrou nabídkou a vytváejí zájezdy šité na míru každého klienta. Zájezd pro seniory by ml být pedevším dostupný, bez starostí, problém a nepíjemných pekvapení, ml by nabídnout nco nového, neokoukaného. Senioi si chtjí odpoinout, obnovit síly, ale také aktivn trávit svoji dovolenou. Mohou vyplnit mimosezónu. Na zaátku a na konci sezóny nabízejí cestovní kanceláe píznivjší ceny. Senioi na to slyší, protože je to pro n lákavjší z hlediska menší návštvnosti, pohybu mén lidí, píznivjšího poasí a mnoha dalších skuteností, které senioi ocení (55 Plus, 2009). Nyní se již pokusíme nastínit nkteré produkty, které se zamují na aktivn trávenou dovolenou, na sociální a vzdlávací aspekt. Níže je popsáno pouze nkolik návrh, jak by se cestovní ruch senior mohl rozvíjet. Samozejm existuje více možností rozvoje, ale tyto zmínné vycházejí z požadavk senior a také z našich analýz. Mnohé formy cestovního ruchu se dají spojit s jinými. Napíklad pi výkonu njakého sportu mohou senioi poznávat pírodu, navazovat kontakty a veer si zajít do bazénu nebo na kulturní akci. Provedené analýzy forem cestovního ruchu se dají využít ke kombinaci navržených produkt. Napíklad mžeme pší turistiku spojit s lázeským i wellness pobytem, golf s poznáváním moravských památek a mnoho dalších kombinací. Vše je na fantazii senior a také dáno nabídkou cestovních kanceláí. 59

8.1 Nordic Walking Nordic Walking pedstavuje nenáronou pohybovou aktivitu, která vznikla ve Finsku roku 1988. Jedná se o nejpirozenjší pohyb lovka (o chzi), pi kterém dochází ke koordinaci nohou a paží za pomoci speciálních holí. Zde neexistují žádná omezení (vk, fyzická kondice, handicap i prostedí). Je to sport vhodný pro každého, spojuje v sob pohyb, relaxaci, poznání a mohou se pi nm navazovat spoleenské kontakty. Nordic Walking je pro seniory ideální, protože v sob ukrývá všechny jejich specifické požadavky. Má pozitivní vliv na pohybový aparát, pispívá ke správnému držení tla, snižuje zátž kloub, využívá až 90 % sval v tle, pispívá k redukci nadváhy atd. (Šrámková, 2009). Již nyní mžeme vidt turisty, kteí nejen v pírod, ale i ve mstech chodí s holemi a navštvují nejrznjší místa. lovk by si ekl, že na chzi se nedá nic zkazit, ale opak je pravdou. Rozšíit tento produkt by mohly podniky cestovního ruchu poádáním rzných akcí, kurz i víkend. Na tchto akcích by byl pítomen vyškolený lektor, který by seniory nejprve nauil základním technikám, vše by si pod jeho vedením vyzkoušeli a poté by se vydali na cestu. Lektor by jim vysvtlil blahodárné úinky na zdraví. Dále by zde psobil odborník na výživu, který by jim poradil a nauil je správn se stravovat. Vzdlávací funkce by zde byla dodržena. Vše by se mohlo odehrávat napíklad na Vysoin, kde se rozprostírá eskomoravská vrchovina, takže prostor pro provozování pší turistiky by zde byl. Senioi by si zde vše vyzkoušeli a poté by mohli tento sport provozovat prakticky kdekoli. Toto místo je vybráno také z dvodu, že horské i chránné krajinné oblasti jsou cestovním ruchem velice zatíženy a na Vysoin tomu tak není. Také bychom tím mohli docílit zvýšení návštvnosti tohoto kraje, protože se zde nacházejí nejrznjší památky. Senioi by Nordic Walking mohli spojit s poznáváním práv tchto památek. 8.2 Památky a jejich bezbariérovost Kulturn-historických památek existuje na území Moravy velké množství, mnohé z nich jsou však starším a mén zdatným lidem nedostupné. Podniky i majitelé nepístupných památek by se mli snažit odstraovat bariéry, aby zpístupnili krásy naší historie i tmto lidem. 60

8.3 Golf a golfová turistika Golf v posledních letech nabývá na svém významu. Je to spojení chze, erstvého vzduchu a pírody. Golf je vyhledávaný pro svj spoleenský charakter a také proto, že pi nm nehrozí žádný úraz (erný, 2009). Senioi se vnují zájmové innosti a jsou leny rzných klub, tak pro ne práv golfových. Mnozí lidé sice nemají s golfem žádné zkušenosti, ale to by nebyl problém. Návrh na vylepšení golfové turistiky by byl rozšíen o rady trenér. Jednalo by se o to, že trenér by seniorm vysvtlil základní držení hole, jak správn stát, penášet váhu, odpalovat, prost vychytat pípadné chyby i nedostatky. Dále by program zahrnoval krátký trénink, kde by si vše v klidu vyzkoušeli. Koho by tento sport zaujal více, mohl by poté navštvovat golfové hišt v asech, kdy kluby nejsou tak vytížené, a mohla by jim být poskytnuta i pípadná sleva. 8.4 Vinaská turistika Víno se v eské republice vyrábí nejvíce na Morav. Tato vína prošla kvalitativním vývojem, jsou charakteristická pedevším svojí vní, extraktivními látkami i harmonickým spojením chuti. Na Jižní Morav existuje množství vinaských stezek, které jsou proslulé, a návštvník pi absolvování projde nkolika vinaskými oblastmi. Má možnost výbru z jednodenních i vícedenních cest, na kterých se seznámí s folklórem, vínem a památkami. Není snad lovka, který by rád neochutnal kapku tohoto lahodného moku. A co kdyby si lovk mohl sám vyrobit víno podle svého gusta? Návrhem by mohla být vinaská turistika spojená se vzdlávacím charakterem a zážitkovou turistikou. Nejprve by si turista prošel vinaské stezky a navštívil by vinice. Dále by se úastnil celého procesu výroby vína a sám by si uril, jak víno bude vypadat. Seznámil by se s ekologií a životem místních lidí. Na závr by se poádaly nejrznjší akce, které by probíhaly ve veerních hodinách, kde by následovala malá ochutnávka a menší pednáška napíklad o pstování, odrdách, konzumaci. Tento veer by byl spojen i s gastronomickým a folklórním zážitkem. Každý kraj je ním specifický a mže se práv tímto pochlubit. Píloha 7: Mapa vinaských oblastí 61

9 Závr Cílem práce bylo zhodnotit prostorové aspekty vybraných forem seniorského cestovního ruchu na Morav za použití nejrznjších metod. Za tímto úelem bylo provedeno nejprve vymezení území, dále vybrány formy, sestavena databáze pro výpoty a analýzy v programu ArcGIS a poté definovány návrhy na další rozvoj. Na zaátku práce byla stanovena hypotéza, která tvrdí, že poptávka po cestovním ruchu staršího obyvatelstva se bude zvyšovat v souvislosti s demografickým stárnutím populace. Pomocí metod index se nám podailo prokázat, že obyvatelstvo opravdu stárne. Indexy stáí a prmrný vk obyvatel se stále zvyšuje, což je dkaz. Ze studia odborné literatury vyplynul stále se zvyšující trend cestování senior. Starší lidé mají více asu, penz a tím pádem i vtší chu cestovat a poznávat jiné kraje. Shrnutí hlavních výsledk je následující. Seniorský cestovní ruch má své odlišnosti od ostatních forem cestovního ruchu. Služby pro tento segment jsou velice specifické. Senioi mají dostatek volného asu, který chtjí trávit aktivn napíklad v pírod, poznávat svá okolí, navazovat kontakty, udržovat se ve fyzické i psychické kondici, mají vtší nároky atd. Na tyto skutenosti se musí zamit i nabídka podnik cestovního ruchu, která je schopna segment senior oslovit a pipravit jim nezapomenutelné zážitky. Z provedených analýz vyplynula skutenost, že námi vybrané formy cestovního ruchu jsou více mén po území Moravy rozloženy rovnomrn. Existují však oblasti, kde je pevaha uritých forem, a proto jsou turisticky zatížené. Jinde však mžeme nalézt oblasti, kde vyšel nízký potenciál, což zpsobil práv výbr forem cestovního ruchu. Mže se stát, že se zde vyskytují úpln jiné formy, které jsme do analýzy nezahrnuli s ohledem na segment senior a jejich specifika. Návrhy na další rozvoj byly formulovány na základ výsledk šetení. Nordic Walking byl vybrán z dvodu aktivního trávení dovolené a ozdravného charakteru. Poznávací turistika je jedním z dvod, pro senioi cestují, proto památky a pedevším jejich bezbariérovost hraje velkou roli. Pi golfové turistice si návštvník odpoine a pozná pírodu. Vinaská turistika byla zaazena pro svj vzdlávací charakter. Další návrhy jsou již ponechány na fantazii seniori podnik, které se chtjí cestovním ruchem zabývat a vyplnit tak mezeru na trhu. 62

10 Summary The aim of my work was to evaluate the areal aspects of the selected forms of the tourism for seniors in Moravia. I used various methods. First I specifieded the area, then I chose forms and set up the database for calculations and analysis in the programme ArcGIS. At last I defined suggestions for the next development. In the beginning of my work I determined the hypothesis which claimed that the demand for the senior tourism will be increased in the connection with the demographic aging of the population. It succeeded to establish by means of methods of indexes that the inhabitants really get old. Age indexes and the average age of the inhabitants still increase, which is a demonstration. From the studying of the professional literature the everincreasing trend of the senior travelling eventuated. The older people have more time and more money and they have even more yen to travel and get to know other regions. The summary of main results is following: The senior tourism differs from the other forms of tourism. The services for seniors are very specific. The seniors have enough free time and they want to spend it actively, for example in the nature. They also want to recognise their surroundings, to connect new relationships, to keep oneself in good physical and mental conditions. They have bigger demands etc. The offer of travel agencies must aim at these facts. The travel agencies are able to speak to seniors and to prepare unforgettable experience for them. I found out that selected forms of tourism are equalized in Moravia. However somewhere the areas exist where the primacy of certain forms is and therefore they are loaded by tourism. Somewhere else we can find the areas where the potential is low. It was caused by the choice of the forms of tourism. It can happen that there are quite different forms here which we did not comprise into analysis respecting seniors and their specifics. The suggestions for the other development were formulated according to the results of the survey. Nordic Walking was chosen because of the active spending of the holiday and the curative character. The cognitional touring is one of the reasons why the seniors travel therefore sights and especially barrier free are very important. During the golf touring every visitor can relax and get to know the nature. The wine touring has its educational character. The other suggestions depend on the seniors' fancy and the fancy of the travel agencies which want to deal with the tourism and to fill the gap in the market in such a way. 63

11 Seznam použité literatury 11.1 Odborná literatura ARCTUR, D., ZEILER, M. Designing Geodatabases : Case Studies in GIS Data Modeling. California : ESRI Press, 2004. 411 s. ISBN 1-58948-021-X. ECH, J. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1998. 130 s. ISBN 80-85970-19-8. ERTÍK, M. CR : vývoj, organizace a ízení. Praha : OFF, 2001. ISBN 80-238-6275-8. DAVIS, D. E. GIS : Jak si vytváet vlastní mapy. Praha : Computer Press, 2000. 112 s. ISBN 80-7226-389-7. GÚIK, M. a kol. Krátký slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica : Slovenskošvajairske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 175 s. ISBN 80-88945-73-9. HAINING, R. Spatial Data Analysis : Theory and Practice. Cambridge : University Press, 2003. 432 s. ISBN 0-521-77437-3. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro VOŠ a VŠ. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1997. 168 s. ISBN 80-85970-04-X. KIRÁOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha : Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KLUFOVÁ, R. Základy demografie. eské Budjovice : Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Ekonomická fakulta, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7394-125-3. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : MMR R, 2002. SMITH, M. J., GOODCHILD, M. F., LONGLEY, P. A. Geospatial Analysis : A Comprehensive Guide to Principles, Techniques and Software Tools. United States : Winchelsea Press, 2007. 394 s. ISNB 1-905886-60-8. STILLWELL, J., CLARKE, G. Applied GIS and Spatial Analysis. England : Wiley, 2005. 406 s. ISBN 0-470-84409-4. ŠTPÁNEK, V., KOPAKA, L. ŠÍP, J. Geografie cestovního ruchu. Praha : Univerzita Karlova; Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. 64

TOLLINGEROVÁ, D. Geografické informaní systémy. Ostrava : Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava, 1996. 24 s. ISBN 80-7078-377-X. TUEK, J. Geografické informaní systémy : Principy a praxe. Praha : Computer Press, 1998. 424 s. ISBN 80-7226-091-X. VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu eské republiky. Praha : MMR, 2006. 156 s. ISBN 80-239-7256-1. 11.2 Internetové zdroje ARC Mikulov. Marketingová strategie cestovního ruchu ve mstech Zlín, Luhaovice a v turistické oblasti Zlínsko : 1. Analýza cestovního ruchu [online]. Mikulov, c2006 [cit. 2010-04-14]. Dostupné z WWW: <http://www.luhacovice.cz/page/7835/39fa6654_0_1._analyza_to_zlinsko-1.pdf>. BEHOVSKÝ, M., JEDLIKA, K. Úvod do geografických informaních systém : Pednáškové texty [online]. 1999 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: <http://www.gis.zcu.cz/studium/ugi/e-skripta/ugi.pdf>. ERNÝ, M. 55 Plus [online]. 18.11.2009 [cit. 2010-04-20]. 7 dvod, pro zaít hrát golf. Dostupné z WWW: <http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/volny-cas/tenis-agolf/sedm_duvodu_proc_hrat_golf.htm>. ERVENKA, V. Problematika stáí. [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.husiti.cz/ccshpd/attach/stari.ppt>. FRANK, A. U. a kol. Panel GI kompendium : Prvodce svtem geoinformací a geografických informaních systém [online]. Vienna : European Communities, 2000 [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: <lgc.geogr.muni.cz/projekty/panel_gi_rev.pdf>. JANO, M., BUREŠOVÁ, K., ŠEFC, O. Jak dobýt hrad : památky takka bez bariér [online]. Praha : Národní památkový ústav, 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.npu.cz/prur/download/pronavstevniky>. ISBN 978-80-87104-09-5. JANO, M., ŠEFC, O. Jak dobýt hrad : památky takka bez bariér 2 [online]. Praha : Národní památkový ústav, 2009 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.npu.cz/prur/download/pronavstevniky>. ISBN 978-80-87104-47-7. JANDA, J. Mšec.cz [online]. 16.6.2008 [cit. 2010-02-16]. Cestovní trendy oima cestovních kanceláí. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/clanky/cestovni-trendyocima-cestovnich-kancelari/>. KIRÁOVÁ, A. Písek [online]. 2004 [cit. 2010-02-06]. Vytváení organizací cestovního ruchu (OCR) v turistických regionech. Dostupné z WWW: <http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml>. 65

KRETSCHMEROVÁ, T., ŠIMEK, M. eský statistický úad [online]. 2001 [cit. 2010-03- 18]. Populaní prognóza eské republiky do roku 2030. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/cz/cisla/1/18/archiv/ademogr/dem0003/projekce.htm>. KEKOVÁ, I. GIS a datové služby Zlínského kraje [online]. 26.11.2009 [cit. 2010-03-17]. GIS - základní pojmy. Dostupné z WWW: <http://gis.krzlinsky.cz/docdetail.aspx?docid=65780&doctype=art&nid=7643&cpi=1>. KUNC, J., ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. Analýza cestovního ruchu v kraji Vysoina. [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2006 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: <http://extranet.krvysocina.cz/download/orr/cest_ruch/analyza_cestovniho_ruchu_v_kraji_vysocina.pdf>. LEPEŠKOVÁ, Z. Cestovani.iHNed.cz [online]. 11.4.2008 [cit. 2010-04-06]. Trendy lázeství a wellness v píštích letech. Dostupné z WWW: <http://cestovani.ihned.cz/c1-23921990-trendy-lazenstvi-a-wellness-v-pristich-letech>. RABUŠIC, L., VOHRALÍKOVÁ, L. eští senioi vera, dnes a zítra. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních vcí, 2004. 90 s. Výzkumné zprávy. Dostupné z WWW: <praha.vupsv.cz/fulltext/vz_149.pdf>. ŠRÁMKOVÁ, J. 55 Plus [online]. 18.11.2009 [cit. 2010-04-20]. Propadli jsme Nordic Walking. Dostupné z WWW: <http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/volny-cas/pohyb- 55plus/propadli_jsme_nw.htm>. WEHLE, T. Cestovani.iHNed.cz [online]. 22.1.2009 [cit. 2010-02-16]. Trendy v cestování: luxus, zážitky a nová lákadla. Dostupné z WWW: <http://cestovani.ihned.cz/c1-33185780- trendy-v-cestovani-luxus-zazitky-a-nova-lakadla>. ARCDATA PRAHA [online]. c2010 [cit. 2010-03-03]. Co je GIS. Dostupné z WWW: <http://www.arcdata.cz/oborova-reseni/co-je-gis/>. BusinessInfo.cz [online]. 01.07.2005 [cit. 2010-02-08]. Trendy cestovního ruchu v Evrop. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/trendycestovniho-ruchu-v-evrope/1000498/34740/>. CzechTourism [online]. c2005-2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/>. CzechTourism.com [online]. c2005-2010 [cit. 2010-02-16]. Turistické regiony v eské republice. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.com/cze/cz/docs/what-tosee/tourist-regions/index.html>. CzechTourism.cz [online]. c2005-2010 [cit. 2010-03-10]. lánky a komentáe. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/clanky-a-komentare/>. CzechTourism.cz [online]. 29.1.2010 [cit. 2010-04-12]. Nové rozdlení turistických regioneské republiky. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/media/tiskovezpravy/nove-rozdeleni-turistickych-regionu-ceske-republiky.html>. 66

CZeCOT [online]. c2002-2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW: <http://www.czecot.com/cz/>. eské lázn [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: <http://www.ceskelazenstvi.cz/>. eský statistický úad [online]. c2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/>. eský statistický úad [online]. 16.11.2007 [cit. 2010-03-31]. Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) - 2008. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_uzemnich_statistickych_jednotek_%28c z_nuts%29_2008>. eský statistický úad [online]. c2010 [cit. 2009-11-05]. Krajské roenky. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky>. eský statistický úad [online]. 13.5.2009 [cit. 2010-02-16]. Turistické regiony a oblasti. Dostupné z WWW: <http://www2.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/0207005>. Demografický informaní portál O DEMOGRAFII [online]. c2004-2009 [cit. 2010-03-17]. Demografie. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/?cz_odemografii=>. Esri.com [online]. [cit. 2010-02-11]. What Is GIS?. Dostupné z WWW: <http://www.esri.com/what-is-gis/index.html>. Esri.com [online]. [cit. 2010-02-11]. What Uses GIS?. Dostupné z WWW: <http://www.esri.com/what-is-gis/who-uses.html>. Euroskop.cz [online]. c2005-2010 [cit. 2010-02-08]. Euroregiony. Dostupné z WWW: <http://www.euroskop.cz/8775/sekce/euroregiony---uvod/>. Golf Guide [online]. Praha : CzechTourism, 2008 [cit. 2010-02-25]. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/golf/golf-guide/>. GJŠ [online]. c2004-2006 [cit. 2010-02-12]. Geografické informaní systémy - GIS. Dostupné z WWW: <http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/gis.htm>. Katalog lázní a wellness [online]. Praha : CzechTourism, 2008 [cit. 2010-02-25]. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazensky-katalog/>. Lukrativní cílová skupina cestovního ruchu : Lidé nad 50 let a senioi [online]. Praha : NetTravel.cz, 11.8.2008 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.nettravel.cz/download/archiv-tiskovych-zprav/2008/28.pdf>. Mag Consulting [online]. 2006 [cit. 2010-03-18]. Rok 2000 - rok vzniku seniorského cestovního ruchu u nás. Dostupné z WWW: <http://www.cot.cz/data/cesky/00_11/11_stat_2.htm>. Mapy.cz [online]. [cit. 2010-04-17]. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz/>. 67

Monitoring návštvník v turistických regionech eské republiky [online]. [cit. 2010-03- 10]. Tabulkové sestavy. Dostupné z WWW: <http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php>. Návštvnost památek v krajích R v roce 2008 [online]. Praha : NIPOS-CIK, 2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupné z WWW: <http://www.nipos-mk.cz/?p=2736>. Sdružení lázeských míst R [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: <http://www.spas.cz/index.php/>. Turisté.org [online]. c2010 [cit. 2010-02-08]. Przkumy a trendy. Dostupné z WWW: <http://www.turiste.org/pruzkumy-trendy/>. Výzkum píjezdové golfové turistiky [online]. Praha : KPMG, 2008 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: <http://www.czechtourism.cz/golf/vyzkum-prijezdove-golfoveturistiky/>. Wikipedie, otevená encyklopedie [online]. 1.4.2010 [cit. 2010-04-01]. Okres. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/okres>. 55 Plus [online]. 18.11.2009 [cit. 2010-04-20]. Zájezdy ušité na míru 55+. Dostupné z WWW: <http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/cestovani/posvete/zajezdy_usite_na_miru.htm>. 68

Seznam tabulek Tabulka 1: Historické období GIS Tabulka 2: Prmrný vk obyvatel kraj za rok 2008 Tabulka 3: Indikace v jednotlivých lázních Tabulka 4: Váhy jednotlivých vrstev podle preferencí senior Seznam obrázk Obrázek 1: Píklady vrstev v programu GIS Obrázek 2: Geografická data Obrázek 3: Do jakých obor zasahuje GIS Obrázek 4: Vymezené území Obrázek 5: Turisticko-rekreaní funkce území Obrázek 6: Turisticko-rekreaní zatížení území Obrázek 7: Index stáí v roce 2008 Obrázek 8: Index vývoje IS 2008/1999 Obrázek 9: Golfová hišt na Morav Obrázek 10: Lázn na Morav Obrázek 11: Wellness na Morav Obrázek 12: Památky na Morav Obrázek 13: Dostupnost památek na Morav Obrázek 14: Primární nabídka Moravy Obrázek 15: Sekundární nabídka Moravy Obrázek 16: Celkový potenciál Moravy Obrázek 17: Celkový potenciál Moravy (váhy 50:50) 69

Seznam graf Graf 1: Podíl obyvatel ve vkové skupin 0-14 a 65 a více let v letech 1950-2008 Graf 2: Vývoj prmrného vku v letech 1990-2008 Graf 3: Oekávaný vývoj prmrného vku obyvatel do roku 2066 Graf 4: Útrata na osobu a den Graf 5: Využitý typ ubytování Graf 6: Využitý dopravní prostedek Graf 7: Pevažující dvod návštvy Graf 8: Nejlákavjší aktivity v regionu (souhrn) Graf 9: Využité informaní zdroje zahraniní návštvník Graf 10: Využité informaní zdroje domácí návštvník Graf 11: Navštívené turistické regiony bhem pobytu v eské republice Graf 12: Vkové rozložení návštvník golfové turistiky (2008) 70

Seznam píloh a pílohy Píloha 1: Stromy života v rzných letech Píloha 2: Turistické regiony eské republiky Píloha 3: Turistické oblasti eské republiky Píloha 4: Euroregiony Píloha 5: 14 kraj (NUTS 3) a 8 region soudržnosti (NUTS 2) Píloha 6: Mapa Moravy po roce 1920 Píloha 7: Mapa vinaských oblastí 71

Píloha 1: Stromy života v rzných letech Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stromy_zivota_1945_2008 [5. 2. 2010] Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stromy_zivota_do_roku_2066 [5. 2. 2010]

Píloha 2: Turistické regiony eské republiky Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/kov/29_01_10_mapa_turistickych_regionu_cr.jpg [12. 4. 2010] Píloha 3: Turistické oblasti eské republiky Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/kov/11_02_10_mapa_turisticke_oblasti_cr.jpg [12. 4. 2010]

Píloha 4: Euroregiony Zdroj: http://www.euroskop.cz/8775/sekce/euroregiony---uvod/ [8. 2. 2010] Píloha 5: 14 kraj (NUTS 3) a 8 region soudržnosti (NUTS 2) Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/images/070502_obrazek01.jpg [2. 4. 2010]

Píloha 6: Mapa Moravy po roce 1920 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:morava_po_roce_1920_na_map%c4%9b_%c4%8ceska.png [8. 2. 2010] Píloha 7: Mapa vinaských oblastí Zdroj: http://vinotekaprosek.cz/wp-content/uploads/2009/01/morava-450x267.jpg [23. 4. 2010]