ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA VERSUS ZÁKON O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA VERSUS ZÁKON O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Ing. Vladimír Stankv, CSc. (listpad 2005) Úřad pr chranu hspdářské sutěže Jštva 8, 601 56 Brn Tiskvý a persnální dbr tel.: 542 161 288 fax: 542 210 023 e-mail: psta@cmpet.cz http://www.cmpet.cz

listpad 2005 ODBYTOVÁ DRUŽSTVA Jak se vyhnut mžnému prušení zákna chraně hspdářské sutěže Plitika chrany hspdářské sutěže a splečná zemědělská plitika hrají prminentní úlhu v celkvé tvrbě plitiky Evrpské kmise. Ačkli bě plitiky mají základ ve Smluvě zalžení Evrpskéh splečenství (ES), jsu čast nesprávně vnímány jak plitiky, které si navzájem dprují. Například rzhdnutí Sudníh dvra z 9.9.2003 ve věci družstva farmářů - výrbců mléka Milk Marque (C-137/00) ptvrzuje aplikaci sutěžních pravidel na výrbu a bchd se zemědělskými výrbky, když uvádí, že splečné rganizace trhů se zemědělskými výrbky nejsu blastí, kde by sutěžní pravidla neměla platit. Sudní dvůr zárveň zdůraznil, že zachvání účinné sutěže na trhu zemědělských výrbků je jedním z cílů splečné zemědělské plitiky a splečné rganizace relevantních trhů. Článek 36 Smluvy zalžení ES dává Radě ES pravmc určit, d jaké míry jsu sutěžní pravidla aplikvatelná na blast zemědělství, nicméně jak princip stanví, že pr tent sektr se becně sutěžní pravidla pužijí. Dalším významným závěrem Sudníh dvra, vyplývajícím z výše uvedenéh rzhdnutí je, že nárdní úřady mají v zásadě pravmc aplikvat nárdní sutěžní práv na družstv výrbců mléka zaujímající silné pstavení na trhu. Význam rzhdnutí je třeba rvněž spatřvat i v knstatvání, že kmunitární sutěžní práv platí paralelně se sutěžním právem nárdním ve vztahu k mezujícím praktikám. Na jedné straně nikd nemůže zpchybnit zvláštní pstavení zemědělských trhů. Jedntná zemědělská plitika v sbě zahrnuje veškerá mezení, jak je pdpra živtníh prstředí, reginální sudržnst neb rzvj venkva, která však nejsu nezbytně specifická puze pr zemědělství. Dále v zemědělství prbíhají zásadní změny v důsledku glbalizace a technlgické invace. Na straně druhé nikd nemůže zpchybnit ani t, že zemědělství je eknmicku aktivitu. Pr účely aplikace pravidel na chranu hspdářské sutěže definice pjmu pdnik, která je pužívána ve Smluvě zalžení ES, zahrnuje všechny subjekty, které vyknávají eknmicku aktivitu bez hledu na t, zda se jedná právnické či fyzické sby. Sudní dvůr neb EK již dříve judikvala, že každá aktivita spčívající v nabízení výrbků či služeb na daném trhu je eknmicku aktivitu (bdy 104-106 Rzhdnutí EK z 2.4.2003 - French beef, Case COMP/C.38.279/F3; rzhdnutí EK IV/26.949-AOIF/Beyrard; Rzhdnutí Sudu prvníh stupně v případě T-513/93 Cnsigli Nacinale degli Spedicineri Dganali vs. Cmmissin). V tmt smyslu je zemědělství určitě eknmicku aktivitu. Z tht důvdu není pchybnsti, že zemědělští prvvýrbci jsu pdniky, na které, bdbně jak na každé jiné pdniky, lze aplikvat sutěžní pravidla, stejně jaku i na jejich sdružení, sdružení těcht sdružení a jiné frmy seskupvání. V tét suvislsti je třeba uvést, že v zákně chraně hspdářské sutěže č. 143/2001 Sb, v psledním znění, se míst pjmu pdnik pužívá výraz sutěžitel, aniž by se tím měnila pdstata th, c byl již výše uveden. 3

Zemědělská plitika versus zákn chraně hspdářské sutěže Zemědělství v sutěžním právu ES V rce 1962 Rada ES přijala Nařízení č. 26 (blkvá výjimka zemědělském sektru), které se vztahuje k aplikaci sutěžních pravidel pr výrbu a bchd v zemědělství. V preambuli tht Nařízení, kde je zdůvdňván jeh přijetí je uveden: vzhledem k tmu, že pravidla hspdářské sutěže vztahující se na dhdy, rzhdnutí a jednání uvedená v článku 85 (nyní čl. 81) Smluvy a na zneužívání dminantníh pstavení se musí vztahvat na prdukci zemědělských prduktů a bchd s nimi, pkud jejich fungvání nebrání fungvání nárdních rganizací zemědělských trhů neb nehržuje dsahvání cílů splečné zemědělské plitiky; vzhledem k tmu, že zvláštní pzrnst je právněná v případě rganizací zemědělců, které se zabývají zejména splečnu prdukcí neb bchdem se zemědělskými prdukty neb využíváním splečných zařízení, pkud tat splečná činnst nebrání sutěži neb nehržuje dsahvání cílů uvedených v článku 39 (nyní 33) Smluvy; Pdstata samtnéh Nařízení je uvedena v čl. 1 a 2 Článek 1 Od vstupu tht nařízení v platnst se články 85 až 90 (nyní 81 až 86) Smluvy a ustanvení přijatá k jejich prvádění s výhradu článku 2 vztahují na všechny dhdy, rzhdnutí a jednání uvedené v čl. 85 (nyní 81) dst. 1 a článku 86 (nyní 82) Smluvy, které se vztahují na prdukci prduktů uvedených v přílze II Smluvy neb na bchd s nimi. Článek 2 1. Čl. 85 (nyní 81 (1)) dst. 1 smluvy se nevztahuje na dhdy, rzhdnutí a jednání uvedené v předchzím článku, které tvří nedílnu část vnitrstátní rganizace trhu neb jsu nezbytné pr dsažení cílů stanvených v článku 39 (nyní 33) Smluvy. Zejména se nevztahuje na dhdy, rzhdnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těcht sdružení náležejících jednmu členskému státu, které se zabývají prdukcí neb prdejem zemědělských prduktů neb využíváním splečných zařízení ke skladvání, pracvání neb zpracvání zemědělských prduktů, a v rámci kterých neexistuje pvinnst účtvat stejné ceny, pkud Kmise neshledá, že je tímt bráněn sutěži a že jsu hrženy cíle uvedené v článku 39 (nyní 33) Smluvy. 2. P knzultaci členských států a slyšení dtyčných pdniků neb sdružení pdniků a fyzických neb právnických sb, které pvažuje za vhdné, má Kmise výlučnu pravmc pdléhající přezkumání Sudníh dvra stanvit rzhdnutím, které bude zveřejněn, které dhdy, rzhdnutí a jednání splňují pdmínky uvedené v dstavci 1. V pdstatě je tt Nařízení zalžen na principu, že čl. 81 (dhdy, rzhdnutí a jednání) narušující hspdářsku sutěž a čl. 82 (zneužívání dminantníh pstavení) lze aplikvat na sektr zemědělství, pkud nejsu hržené cíle splečné zemědělské plitiky ve smyslu čl. 33 Smluvy. Tyt cíle zahrnují i zajištění dpvídající úrvně zemědělskéh byvatelstva a stabilizace trhu. Mžnsti uvedené výjimky jsu však 4

listpad 2005 limitvány. Např. je zcela nepstačující, pkud některé jednání je zdůvdňván puze tím, že existuje přímá suvislst mezi např. uzavřenu dhdu a splečnými cíli splečné zemědělské plitiky. Ve výjimce uvedené v citvaném článku 2 Nařízení č. 26/62 je výslvně uveden, že dhdy, rzhdnutí a jednání musí být nezbytné pr dsažení cílů splečné zemědělské plitiky. Dále výjimka by se nevztahvala na určitu dhdu, pkud nebude existvat jiný, méně sutěž mezující způsb k dsažení stejnéh cíle. Je rvněž nutné uvést, že cíle jedntné zemědělské plitiky jsu becně velmi dbře zajištěny samtným zřízením splečné rganizace zemědělských trhů (zejména regulací cen, subvencvání výrby a dbytu, splečné mechanismy pr stabilizaci dvzu a vývzu apd.). Z tht důvdu by byl velmi nepravděpdbné, že by jednání, která jsu v rzpru s článkem 81 mhly být vyžadvány k dsažení cílů splečné zemědělské plitiky. Prt jsu případy psuzvány individuálně (Case by case). V pdstatě však platí, že čím více určité knkrétní jednání narušuje principy chrany hspdářské sutěže, tím btížněji lze čekávat mžnsti pužití výjimky. Např. EK psudila ve svém rzhdnutí ve věci French beef z 2.4.2003 (COMP/C.38.279/F3) jednání mezi šesti francuzskými asciacemi (např. asciace zastřešující velkbchd s masem a mající 400 členů, neb se jednal sdružení 300 družstev chvatelů prasat, hvězíh dbytka, včetně 30 zpracvatelů masa, dále asciace zastřešující reginální dbytvá družstva neb mladých zemědělců d 35 let apd.) jak dhdu fixaci cen masa a zastavení dvzu masa d Francie z jiných členských zemí EU. Tt prušení článku 81-1 byl zakázán a účastníkům dhdy byly ulženy vyské pkuty až d výše 11 milinů EUR. EK shledala uvedenu dhdu jak jednání, které není nezbytně nutné k dsažená cílů splečné zemědělské plitiky, a t i v kntextu tehdy existující krize trhu s masem způsbenu nemcí šílených krav. Nařízení 26/62 pskytuje chranu zejména skupinám výrbců, zajišťujících splečný dbyt příslušné zemědělské kmdity. V pdstatě jde bchdní splečnsti, jejich asciace neb sdružení těcht asciací. Tat skutečnst však neznamená, že výjimka je pskytvána bezvýhradně. Např. na dhdu uzavřenu mezi nárdním dbytvým družstvem výrbců masa a sdružením zpracvatelů masa nemůže být aplikvána výjimka dle Nařízení 26/62. Takvá dhda by byla prušením článku 81 (1) a byla by zakázána. Stejný přístup byl aplikván i v již citvaném rzhdnutí EK French beef, kde mezi účastníky dhdy byli jak chvatelé dmácích hspdářských zvířat, tak i zpracvatelé masa. Pr účely tht materiálu je důležité rvněž uvést, že Nařízení č. 26/62 se nevztahuje na případy zneužití dminantníh pstavení v zemědělském sektru. Pdle statistických infrmací existují v některých zemích EU nárdní dbytvá družstva s tržním pdílem mezi 64-90 %, cž nasvědčuje, že takvá dbytvá družstva by mhla mít dminantní pstavení. A pkud takvá nárdní dbytvá družstva budu např. dpručvat prdejní ceny neb stanvvat maximální ceny svým členům, vznikají mžná rizika pr sutěž, a t především ta, že maximální či dpručená cena pr další prdej pvede k vytvření více či méně jedntné cenvé hladiny i u dalších prdejců, nečlenů nárdníh dbytvéh družstva, kteří je budu pvažvat za záchytný bd (bdy 226 a 227 - Oznámení Kmise, Pravidla pr vertikální mezení - Dkument 2000/C/291/01). Jinými slvy, pkud se frma sdružvání na nárdní 5

Zemědělská plitika versus zákn chraně hspdářské sutěže úrvni stane velmi silnu a tržní síla bude de fact patřit jednmu sdružení, pak nelze vylučit zneužití dminantní pstavení tht nárdníh dbytvéh družstva a jeh následný pstih. České sutěžní práv a zemědělství Principy blkvé výjimky týkající se zemědělskéh sektru, dané Nařízením 26/62 jsu analgicky pužity při interpretaci 1 dst. 8 a 6 dst. 1 písm. c) zákna chraně hspdářské sutěže č. 143/2001 Sb., v psledním znění (dále jen zákn ). Určitu analgii lze rvněž nalézt i v 3 dst. 4 zákna, kde zákaz dhd mezi sutěžiteli, rzhdnutí jejich sdružení a jednání ve vzájemné shdě dle 3 (1) se nevztahuje na dhdy, které mj. neulží sutěžitelům mezení, která nejsu nezbytná k dsažení cílů pdle písm. a) a neumžní sutěžitelům vylučit hspdářsku sutěž na pdstatné části trhu zbží (např. jak u citvanéh případnéh dminantníh pstavení nárdníh dbytvéh družstva). V rzhdnutí Sudníh dvra ze 12. 12. 1995 (případ Campina, spjené případy C-319/93, C-40/94 a C-224/94 (61993J0319)) byl v předběžné tázce d dvu reginálních sudů v Hlandsku psuzena stížnst na mlékárenské dbytvé družstv Campina, spčívající mj. i v tm, že člen družstva, který chce z dbytvéh družstva vystupit, musí zaplatit výstupní pplatek, tzv. resignatin fee, rvnající se 10% průměrnéh příjmu člena družstva za prdej mléka v jednm rce. EK shledala, že vyžadvání výstupníh pplatku d člena dbytvéh družstva brání svbdnému rzhdvání členů a vytváří bariéru pr samstatný vstup takvých členů na trh s mlékem. V důsledku th Campina dstranila předmětné mezení pr vystupení z dbytvéh družstva, pkud byl takvý záměr známen družstvu s delším časvým předstihem. Pkud by však člen chtěl vystupit z družstva p známení v dbě kratší tří měsíců, stejně by měl platit 4% výstupní pplatek. Přestže EK i v tmt případě pvažvala klauzuli výstupních pplatcích za mezující sutěž, naknec s přihlédnutím ke struktuře trhu a nižšímu tržnímu pstavení dbytvéh družstva Campina na něm, rzhdla mžném využití blkvé výjimky 26/62 (XXIst Reprt n Cmpetitin Plicy, str.68). Rvněž v rzhdnutí Sudníh dvra H. G. Oude Luttikhuis and thers vs Verenigde Cperative Melkindustrie Cberc, případ C-399/93 ( Cberc ), kde byla psuzvána bdbná situace (exklusivní ddávky člena družstva družstvu a vyský výstupní pplatek), byl shledán, že takvá situace může vést k rigiditě trhu, na kterém by půsbil, mezený pčet sutěžitelů s vysku tržní silu, čímž by se ztěžval vstup jiných sutěžitelů na trh (bd 16 rzhdnutí). Oba případy ukazují, že pr aplikaci blkvé výjimky na dhdy musí být - jak již byl výše uveden - splněny kumulativně tři pdmínky: první - aby se jednal dbytvé družstv patřící jednmu členskému státu, druhá - aby se dhda netýkala cen, ale splečnéh využívání splečných zařízení ke skladvání, pracvání neb zpracvání zemědělských prduktů a třetí pdmínka - aby nebyl bráněn sutěži a tím nedcházel k hržení cíle uvedenéh v článku 33 Smluvy. Je zřejmé, že pkud by stanvy družstva zahrnvaly i klauzule placení vyských výstupních pplatků, dcházel by ke ztěžvání záměru vystupujícíh člena, například samstatnéh 6

listpad 2005 pdnikání na trhu s předmětnu zemědělsku kmditu. Pkud by se takvá sutěžní bariéra dstranila, člen družstva by snadn vystupil a mhl by družstvu knkurvat. Dále by měl mžnst zvýšit své příjmy, cž je v suladu s cílem splečné zemědělské plitiky. V materiálu Managing Cperative Antitrust Risk, zpracvaném US Department f Agriculture, který je určený ředitelům, managerům neb právním pradcům dbytvých družstev, kteří mají mezené znalsti sutěžních pravidel, a mhli by se neúmyslně dstat d rzpru se záknem na chranu hspdářské sutěže (Cperative Infrmatin Reprt, N. 38, May 1989) je krmě již uvedených mžných klizí se záknem pukázán i na jiné případné praktiky narušující sutěž. Opět t suvisí se získáním pdstatnéh tržníh pdílu ze strany nárdníh dbytvéh družstva (případ Alexander vs NFO, 687-F,29 at 1182), které se může prjevit i v úmyslné selekci dběratelů (James Barda, Cperative Infrmatin Reprt N. 30, Sectin 10.03.05 (1982)) neb nucení dběratelů, aby debírali výrbky puze d velkéh dbytvéh družstva. Jiným přestupkem by byl bezdůvdné dmítnutí žádsti členství v družstvu, nikliv však v případě, že uchazeč nesplňuje kvalifikační kritéria pr členství v družstvu. Dalším rizikem pr případné prušení zákna může být predátrské chvání jak sučást knspirativníh jednání s jinými dbytvými družstvy či splečnstmi jež nepůsbí v družstvu, například tajné pskytvání věrnstních rabatů pdnikatelům (Beryjans Farm Diary vs Sanitary Milk Prducers, 241 Esupp. 476 (E.D. M. 1965), neb pužití nátlaku ze strany dbytvéh družstva na nečleny družstva, aby neprdávali za ceny nižší než jsu ceny dbytvéh družstva (Gulf Cast Shrimpers and Oyster Ass n vs United States 236 F. 2d 658) či nátlak na nečleny družstva (starší případy), aby prdávali své výrbky přes družstv (Steers vs United States, 192 F. 1 (6th. Cir.). V citvaném materiálu Managing Cperative Antitrust Risk se rvněž pukazuje na t, že každý člen družstva má jeden hlas na valné hrmadě. Úprava dbytvých družstev v právu ČR Nařízení vlády ze dne 1. prsince 2004 (Sbírka záknů č. 655/2004) stanvení pdmínek pr zařazení skupin výrbců, zajišťujících splečných dbyt vybraných zemědělských kmdit, d prgramu zakládání skupin výrbců a stanvení pdmínek pr pskytvání dtace k pdpře jejich činnsti, upravuje v návaznsti na přím pužitelné předpisy ES (Nařízení Rady ES č. 1285/1999 ze dne 17. května 1999 pdpře pr rzvj venkva z Evrpskéh zemědělskéh rientačníh a záručníh fndu (EZOZF) a změně a zrušení některých nařízení ve znění smluvy přistupení a Nařízení Kmise ES č. 817/2004 ze dně 29. dubna 2004, kterým se stanví prváděcí pravidla k Nařízení Rady ES č. 1257/1999) pdmínky pr zařazení skupiny výrbců, zajišťujících splečný dbyt zemědělské kmdity (dále jen skupina výrbců ) d prgramu zakládání skupin výrbců (dále jen prgram ) a pdmínky pr pskytvání dtací skupině výrbců k pdpře jejich činnsti (dále jen dtace ). V 2 uvedenéh nařízení vlády jsu vymezeny základní pjmy suvisející s dbytvými družstvy: 7

Zemědělská plitika versus zákn chraně hspdářské sutěže Zemědělsku kmditu je nezpracvaný prdukt zemědělské prvvýrby, uvedený v přílze k tmut nařízení, určený pr jeh splečný dbyt skupinu výrbců. Skupinu výrbců je bchdní splečnst neb družstv, jejichž předmětem činnsti je zajištění splečnéh dbytu příslušné zemědělské kmdity. Aby mhla být skupina výrbců zařazena d Prgramu pskytnutí dtace, musí mít rční bchdní prdukci v hdntě nejméně 3 milinů krun a neb nejméně 5 členů. Pdle 5(1) písm. f všichni členvé prdávají na trh celu svu tržní prdukci zemědělské kmdity prstřednictvím skupiny výrbců, pr kteru má být skupině výrbců vyplacena dtace. Je zřejmé, že skupina výrbců (dbytvé družstv) p splnění pdmínek daných nařízením vlády č. 655 dstane dtace, čímž se pdpruje rzvj venkva. V tét suvislsti je nutn připmenut, že v ČR byl pdle nařízení Rady ES č. 952/1997 vytvřen a zaveden v rce 1999 pdpůrný prgram č. 10 Pdpra vzniku a činnsti dbytvých rganizací výrbců, jak jeden z významné skupiny pdpr uplatňvaných pdle zásad, kterými se stanvují pdmínky pr pskytvání pdpr MZe pr příslušný rk. Pčet dbytvých rganizací k 1. 1. 2003 byl 42. Nejvíce je dbytvých družstev pr kmditu mlék - 9 a mas - 10. Jestliže v rce 1999 byla přiznána 11 žadatelům pdpra ve výši 5,202 mil. Kč, v rce 2002 byl 23 žadatelům přiznán na investiční dtace 13,523 mil. Kč a 27,809 milinů Kč na neinvestiční dtace. Je zřejmé, že pkud zemědělci chtějí mít zabezpečen efektivní dbyt (zejména ve vztahu k bchdním řetězcům), je nutné, aby byli sdruženi ve specializvaných rganizacích výrbců, vzhledem k finančním, dbrným, pracvní a vyjednávacím mžnstem. Tím, že se vytvářejí pdmínky pr existenci skupin zemědělských prvvýrbců, stávají se zemědělci knkurenceschpnými v pdmínkách jedntnéh trhu. Odbytvá družstva: se snadn přizpůsbují tržním pžadavkům velkbchdních výkupů, zejména bchdních řetězců a zpracvatelů, zvyšují přidanu hdntu splečné prdukce a její lepší zhdncení přípravu ddávek, tříděním, skladváním, jedntnu kvalitu a centralizací prdeje, zabezpečují plynulst ddávek pr dběratele během celéh rku a pdprují technlgicku invaci a marketingvé struktury. Zejména vytváření splečných marketingvých struktur lze dcílit snižvání transakčních nákladů (nákladů na hledání, vyjednávání, kntrahvání a mnitrvání bchdních transakcí, cž v případě bchdních řetězců je nezbytné). Tím lze i účinněji čelit rizikům a nejisttám spjeným s buducím vývjem na trhu. Metdika Ministerstva zemědělství k prvádění nařízení vlády č.655/2004 Sb. pdává pdrbný návd na zakládání takvých dbytvých družstev. ÚOHS prvedl analýzu infrmací činnsti dbytvých družstev neb nárdních dbytvých družstev dstupných na Internetu, zejména jejich stanv, případně publikvaných bchdních pravidel mezi družstvem a členy. Lze knstatvat, že stanvy (zpracvané dle bchdníh 8

listpad 2005 zákníku) plně reflektují pdmínky na zakládání družstev (včetně záležitstí suvisející s uknčením členství). Představenstv družstva jmenuje a dvlává ředitele družstva, se kterým uzavírá manažersku smluvu, družstv byčejně má hlavníh eknma a splupracuje s právníky. Pr tyt sby neb ptenciální zakladatele skupin výrbců jsu určeny závěry tht materiálu, ve kterém jsu na základě EK, USA neb ÚOHS becně detekvány ptenciální klize činnsti dbytvéh družstva se záknem neb kmunitárními pravidly. Zákn chraně hspdářské sutěže bsahuje dvě ustanvení vztahující se k zemědělskému sektru a t: 1 (8), který zní: tent zákn se dále nevztahuje na jednání sutěžitelů v blasti výrby zemědělských prduktů a bchdu s nimi, pkud jednají v suladu s právem Evrpských splečenství a 6 (1), písm. c, ze kteréh vyplývá, že : dhdy pdle 3 (1) se nevztahují na dhdy dbytvých rganizací a sdružení zemědělských výrbců prdeji nezpracvaných zemědělských kmdit Jak 1(8), tak i 6(1)písm. c suvisejí s blkvu výjimku pr zemědělský sektr, danu Nařízením 26/62 a drážejí jeh principy. T znamená, že jednání sutěžitelů v zemědělském sektru není výlučně vyňat z pravidel chrany hspdářské sutěže a pr pužití výjimky musejí být splněny kumulativně tři pdmínky uvedené výše v materiálu. Zejména důležitá je třetí pdmínka - aby nebyl bráněn hspdářské sutěži a nebyly hrženy cíle uvedené v článku 33 Smluvy ES. 9

Zemědělská plitika versus zákn chraně hspdářské sutěže Shrnutí Úřad pr chranu hspdářské sutěže, veden snahu využívat infrmvanst sutěžitelů jak efektivní preventivní nástrj pr udržení férvé hspdářské sutěže na trhu a p prvedení analýzy mžných frem narušení hspdářské sutěže v zemědělském sektru tak, jak byly detekvány EK, Sudním dvrem, Department f Agriculture f USA a vlastními praktickými zkušenstmi, upzrňuje manažery dbytvých družstev, hlavní eknmy neb právníky těcht subjektů, jakž i další zainteresvané sby řídících rgánů takvých sdružení, jejich členů neb nečlenů, zvažujících zalžení dbytvéh družstva, na mžné způsby chvání v jejich činnsti, které by mhly narušit pravidla chrany hspdářské sutěže a být pstiženy záknem na chranu hspdářské sutěže. Jde zejména následující situace: Zakázané dhdy mezi dbytvými družstvy fixaci cen zemědělských kmdit neb bránění dvzu těcht kmdit d ČR. Zakázané dhdy uzavřené mezi nárdním dbytvým družstvem prvvýrbců dané kmdity a nárdním sdružením/asciací zpracvatelů tét kmdity (vedu k uzavření trhu). Na nárdní sdružení dbytvých družstev s vyským tržním pdílem (nad 40%) a vysku tržní silu se vztahují ustanvení zneužití dminantníh pstavení ZOHS (na prtisutěžní praktiky nárdníh dbytvéh družstva s dminantním pstavením není mžné aplikvat blkvu výjimku danu nařízením 26/62). Nárdní dbytvé družstv v dminantním pstavení se musí vyvarvat takvých frem chvání, jak je např. tajné pskytvání věrnstních rabatů některým dběratelům neb pužití nátlaku na nečleny dbytvéh družstva, aby neprdávali za ceny nižší, než jsu ceny nárdníh dbytvéh družstva. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Nárdní dbytvé družstv s vyským tržním pdílem, který může být indikátrem existence jeh dminantníh pstavení, se při dpručvání neb určvání maximálních prdejních cen zemědělské kmdity svým členům, dbytvým družstvům, vystavuje riziku prušení hspdářské sutěže tím, že zveřejněná dpručená neb maximální cena pr další prdej může vést k vytvření více či méně jedntné cenvé hladiny i u dalších prdejců, nečlenů nárdníh dbytvéh družstva, kteří je budu pvažvat za záchytný bd ve své bchdní činnsti. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Nárdní dbytvé družstv v dminantním pstavení nesmí, například pd hrzbu sankce uknčení smluvníh vztahu, nutit dběratele, aby debírali zemědělsku kmditu puze d něj. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Odbytvé družstv by neměl bezdůvdně dmítnut vstup nvých členů d družstva, splňují-li tit zájemci kvalifikační pdmínky. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Odbytvé družstv nesmí vyžadvat výstupní pplatek d svých členů, kteří chtějí dbytvé družstv pustit. Tím by se ztěžval záměr takvých členů pr samstatný vstup na příslušný kmditní trh. Dcházel by k rigiditě trhu, na kterém by půsbil mezený pčet sutěžitelů. Rvněž by se tak bránil takvým prvvýrbcům 10

listpad 2005 v případných mžnstech zvyšvat jejich příjmy v suladu s cíli jedntné zemědělské plitiky. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Nárdní dbytvé družstv v dbytvém pstavení nesmí aplikvat úmyslně selekci svých dběratelů. Takvé chvání zakládá mžnst zásahu ÚOHS. Výše uvedené závěry se rvněž vztahují na jednání dbytvých družstev zpracvatelů zemědělských kmdit. Představenstv dbytvéh družstva, typicky zakládanéh pdle bchdníh zákníku, má mžnst zvlit manažera (ředitele, jednatele), jehž hlavním úklem je sjednávání maximální ceny prduktů družstva, se kteru družstv vystupuje navenek, například vůči bchdním řetězcům. Takvý pstup není v žádném případě v rzpru se záknem. I další dbytvá družstva, která takt vystupují navenek s jedntnu cenu ve vztahu k dběratelům, bez hledu na výrbky, či služby, které nabízí, např. pekaři, cukráři apd., se nedstávají d knfliktu se ZOHS. 11