ANALÝZA SEGMENTU TRHU

Zavedení směrnice energetické nárčnsti budv v České Republice ANALÝZA SEGMENTU TRHU 21. listpad 2005

1 PROCES ANALÝZY SEGMENTU TRHU...3 1.1 Výběr budv pr analýzu segmentu trhu...3 1.1.1 Vybavení budv z hlediska TZB...5 1.2 Výběr výpčetníh prgramu pr prvedení analýzy...7 2 VÝSLEDKY HODNOCENÍ...7 2.1 Hlavní bdy z prvnání auditvaných budv a výpčtů SBEM...7 3 STÁVAJÍCÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST V BUDOVÁCH V ČR...13 4 NÁVRH OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V BUDOVÁCH...14 5 ZÁVĚR...16 6 PŘÍLOHY...17 6.1 Zprávy k jedntlivým budvám...17 6.2 Zónvání bjektů subry v prgramu EXCEL k jedntlivým bjektům...17 6.3 Subr výsledků analýzy prgramem SBEM a energetických auditů...17

1 Prces analýzy segmentu trhu Prvedení analýzy segmentů trhu je jednu z hlavních činnstí v rámci prjektu. Účelem tét aktivity je stanvit standardní úrveň energetické nárčnsti různých typů budv v České republice a prvést prvnání s úrvní v jiných evrpských zemích. V rámci tht úklu byl prveden výběr 20 budv různéh typu a na tmt vzrku budv byla následně prvedena analýza jejich energetické nárčnsti pmcí výpčtvéh nástrje. Závěrem analýzy jedntlivých bjektů je návrh patření pr snížení energetické nárčnsti budv. ENVIROS dplnil subr analyzvaných budv další 4 bjekty prt, aby byly zahrnuty v maximální mžné míře všechny typy stavebních sustav hlavně u bytvých bjektů. Ke každému z bjektů byla zpracvána analytická zpráva, která bsahuje kmpletní technický ppis bjektu (stavební část a část TZB budvy), subry vytvřené v prgramu Excel, které bsahují data týkající se zónvání bjektu. Psledními ze subrů, které však nejsu přílhu tét tištěné zprávy, jsu vlastní subry výpčtů z prgramu SBEM. Pr prvnání s úrvní v jiných zemích ddala splečnst BRE studie veřejně publikvané v rámci prgramu Best practice prgrame. Pskytnuté studie se zaměřují především na sptřebu energie v administrativních bjektech Vzhledem k dluhleté zkušensti s návrhy patření v rámci energetických auditů v ČR, byl na přání zadavatele prjektu rzhdnut, aby návrhy těcht patření ddali zahraniční partneři prjektu právě pr prvnání typických energeticky úsprných patření užívaných v ČR a zahraničí. Účelem prvedení analýzy segmentu trhu je stanvení měrných ukazatelů sptřeby energie pr jedntlivé typy budv a zárveň i věření vhdnsti pužitéh sftwarvéh nástrje pr pdmínky v České republice. Stanvení měrných ukazatelů hraje významnu rli pr prvádění perativníh hdncení. (K perativnímu hdncení je mžn přistupvat dvěma způsby první je prvedení psuzení na základě prvnání s referenční budvu, druhu mžnstí je pak prvnání s fixní hdntu, která musí být dána na něklika úrvních, aby byl na základě tht prvnání mžn prvést příslušné začlenění na škále energetické nárčnsti. Prvnávání s fixním ukazatelem však bude vykazvat větší nepřesnsti). 1.1 Výběr budv pr analýzu segmentu trhu Jedntlivé budvy pr analýzu segmentu trhu byly navrženy Česku energeticku agenturu ze skupiny energetických auditů finančně pdpřených v rámci Státníh prgramu. Na předepsaný pčet 24 bjektů výběr budv dále dplnil zpracvatel z vhdných energetických auditů, které sám vypracval, tak aby byly zastupeny všechny typy budv. Typy budv byly vybrány pdle dělení, které určuje Směrnice. Mnžství jedntlivých bjektů pr každý typ byl stanven s hledem na t, jaké je prcentuální zastupení typů budv v celém segmentu trhu. Největší zastupení mají prt bytvé dmy a administrativní bjekty, dále bjekty pr vzdělávání, ubytvání a stravvání. Zdravtní péče, bchd a sprtvní bjekty jsu zastupeny méně. Výběr budv se také snažil pstihnut všechny typy stavebních knstrukcí z různých etap výstavby (hlavně u bytvých a vzdělávacích bjektů), různých typů zásbvání energií (centrální zásbvání neb lkální zdrje), přípravy teplé vdy a vybavení např. mechanickým větráním

neb chlazením. Bližší infrmace technickém zařízení vybraných budv jsu uvedeny v kap. 1.1.1. Table 1: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu rzdělení dle typů budv Rzdělení dle typů budv Bytvé dmy 6 Administrativní bjekty 4 Objekty pr vzdělávání 4 Objekty zdravtní péče 2 Ubytvací a stravvací bjekty 3 Sprtvní zařízení 2 Budvy pr bchd 2 Jiné druhy budv (dmvy důchdců) 1 Table 2: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu bytvé dmy Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 5 Praha 9 Černý Mst 1999 8 950 6 Praha 1 cihlvý dům 1910, reknstrukce 1999 3 140 7 Brn T06B 1970 2 150 8 Svitavy HKS 70 1974 4 990 9 Praha 4 - Nusle 1980 4 270 24 Ostrava T06B - BTS 1999 8 950 Table 3: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu administrativní bjekty Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 10 Praha kancelářská budva 2002 9 620 11 Ostrava kancelářská bud. 1994 9 490 12 Olmuc banka reknstrukce 1995 2 890 22 Teplice banka 1920, (reknstrukce 1994) 1 790 Table 4: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu bjekty pr vzdělávání Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 2 Mariánské Lázně ZŠ 1902, (rzšíření 1971) 710 3 Varnsdrf ZUŠ 1920 2 510 4 Česká Lípa střední škla 1896, (rzšíření 1980) 1 090 23 Praha 10 střední škla 1985 910

Table 5: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu bjekty zdravtní péče Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 13 Děčín nemcniční zař. 1950-1990 1 330 14 Mst nemcniční zař. 1975 2 760 Table 6: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu ubytvací a stravvací zařízení Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 15 Praha 5ti hvězdičkvý htel 1985 61 370 16 Praha studentská klej 1974 6 240 17 Praha studentská klej 1910 9 950 Table 7: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu bjekty pr sprt Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 18 Varnsdrf sprtvní hala 1990 1040 19 Mariánské Lázně plavecký bazén 1989 2950 Table 8: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu bjekty pr bchd Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 20 Ostrava nákupní středisk 1999 19 400 21 Plzeň nákupní středisk 1980 12 750 Table 9: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu jiné Č. Míst Dba výstavby Pdlahvá plcha rk m 2 1 Střední Čechy dmv důchdců 1960, reknstrukce 1998 3 330 Pzn.: V případě areálů byl psuzván vždy puze jeden typický bjekt areálu. 1.1.1 Vybavení budv z hlediska TZB U bjektů byla psuzvána sptřeba energie a energetická nárčnst z hlediska dílčí sptřeby energie na vytápění, přípravu teplé vdy, mechanické větrání, chlazení a světlení. V následující tabulce jsu uveden technické zařízení jedntlivých psuzvaných bjektů.

Table 10: Vybrané bjekty pr analýzu segmentu trhu vybavení bjektů TZB Míst Zdrj energie na vytápění Příprava teplé vdy Bytvé bjekty Větrání / Chlazení Osvětlení Praha 9 Černý Mst CZT CZT V zářivkvé Praha 1 cihlvý dům Brn T06B Plyn. ktelna Plyn. ktelna Lkální v bytech Centrální v ktelně - žárvkvé V zářivkvé Svitavy HKS 70 CZT CZT V zářivkvé Praha 4 - Nusle CZT CZT - zářivkvé Ostrava T06B - BTS CZT CZT V zářivkvé Administrativní bjekty Praha kancelářská budva CZT CZT V/CH zářivkvé Ostrava kancelářská bud. CZT Lkání V/CH zářivkvé Olmuc banka Teplice banka Mariánské Lázně ZŠ Plyn. ktelna Plyn. ktelna Centrální v ktelně Centrální v ktelně Objekty pr vzdělávání Plyn. ktelna Centrální v ktelně V/CH CH zářivkvé zářivkvé - zářivkvé Varnsdrf ZUŠ CZT CZT - zářivkvé Česká Lípa střední škla CZT CZT - zářivkvé Praha 10 střední škla Plyn. ktelna Centrální v ktelně Objekty zdravtní péče - zářivkvé Děčín nemcniční zař. Plyn. ktelna Centrální CH zářivkvé Mst nemcniční zař. CZT CZT V/CH Praha 5ti hvězdičkvý htel Ubytvací a stravvací zařízení Plyn. ktelna Centrální v ktelně V/CH žárvkvé + zářivkvé zářivkvé Praha studentská klej CZT CZT V zářivkvé Praha studentská klej Plyn. ktelna Centrální v ktelně Objekty pr sprt V zářivkvé Varnsdrf sprtvní hala CZT CZT V zářivkvé Mar. Lázně plavecký bazén CZT CZT V zářivkvé Objekty pr bchd Ostrava nákupní středisk CZT CZT V/CH zářivkvé Plzeň nákupní středisk CZT CZT V/CH zářivkvé Stř. Čechy- dmv důchdců Plyn. ktelna Jiné Centrální v ktelně V zářivkvé

1.2 Výběr výpčetníh prgramu pr prvedení analýzy V dbě zpracvávání prjektu byl jak nejvhdnější vyhdncen pužití těcht vybraných výpčetních prgramů: výpčetní prgram SBEM, verze 4.2.2 (Velká Británie) výpčetní prgram InterfaceTHC2005 (Francie) výpčetní prgram ENSI Key number sftware (Nrsk) Vzhledem k faktu, že analýza byla prváděna na vzrku 24 budv, byl zvlen prgram SBEM, nebť vstupní data d tht prgramu se z větší části dají naplnit z bsahu energetickéh auditu, který byl u vybraných budv k dispzici. Francuzský sftware THC2005 vykazuje nervnměrnu pdrbnst v jedntlivých částech výpčtu, v některých blastech sptřeby vyžaduje vstupní data s mnhem větší pdrbnstí, než je tmu u energetických auditů. Případné užití na nárdní úrvni by tedy velmi navýšil náklady na hdncení energetické nárčnsti budvy. 2 Výsledky hdncení Hdncení prgramem SBEM byl prveden na všech vybraných bjektech verzí 4.2.2 ( v dbě zpracvávání úklu nebyla k dispzici vyšší verze). 2.1 Hlavní bdy z prvnání auditvaných budv a výpčtů SBEM Obecně Verze SBEM, která byla v té dbě k dispzici, neprváděla všechny výpčetní pstupy. Prt některé sptřeby energie v bjektu buď nebyly vypčteny vůbec, neb byly vypčteny velmi zjedndušenými metdami. Sučasná verze SBEM 4.3.3 je téměř kmpletní a knečná verze bude k dispzici kncem října. SBEM pužívá nrmalizvané předpklady užívání bjektu a klimatická data (v tmt případě klimatická data z Hlandska), která se nemusí shdvat se skutečným užíváním budv v ČR a klimatická data se s pdmínkami v ČR neshdují vůbec. Vybrané druhy budv v jedntlivých typech budv nemusí zahrnvat typickéh představitele danéh segmentu budv. Výpčetní nástrj SBEM předpkládá dbru kvalitu regulace a standardizvaný prvz (prvádění nčních a víkendvých útlumů, nepřetápí se, nevětrá se zbytečně atd.), cž u všech budv nemusí platit (ačkliv pr některé an). Je pravděpdbné, že tyt faktry půsbí rzdíly mezi skutečnu (fakturvaný dběr) a vypčtenu sptřebu energie pmcí nástrje.

Metdika energetickéh auditu nepžaduje teretický výpčet samstatné sptřeby energie na chlazení, světlení, mechanické větrání neb sptřebu pmcné energie (čerpadla, ventilátry) pkud tyt sptřeby nejsu v předmětu energetickéh auditu samstatně měřeny. Prt jsu udávané sptřeby v energetickém auditu u těcht pdružných sptřeb energie puze expertními dhady, které musí být nevyhnutelně pněkud nepřesné. V metdice energetickéh auditu existuje sice pžadavek mít pdchycen instalvaný příkn větších technlgických sptřebičů a jejich hdiny prvzu, avšak neexistuje metdika, jak tent pžadavek prměnit na sptřebu energie na chlazení, větrání atd., jelikž rční využití zařízení se bvykle dhaduje a navíc tt využití zařízení nemusí být pd plným zatížením, takže sptřebu energie nelze vypčítat prstým násbením. Rzdělení sptřeby energie v energetickém auditu uvádí sptřebu na vytápění, přípravu teplé vdy a sptřebu elektřiny (cž je ve většině případů sučet sptřeb energie na chlazení, mechanické větrání, světlení a pmcná energie). U těcht elektrických zařízení pr chlazení, světlení a mechanické větrání je btížné stanvit přesnu sptřebu, prtže bvykle existuje jen jeden elektrměr (nejčastěji puze fakturační na systémvé hranici bjektu). Hdncení sptřeby energie z energetických auditů, tak jak je nyní prváděn pdle metdiky, má spíše blíže k hdncení perativnímu než bilančnímu, zatímc výpčetní nástrj SBEM prvádí hdncení čistě bilanční. Tím jsu také dány větší rzdíly mezi výsledky prváděné pmcí nástrje SBEM a z energetickéh auditu. Vytápění Úpravy na přerušvaný prvz vytápění nebyly d tét verze SBEM zabudvány a prt jsu dhady sptřeby energie na vytápění pmcí SBEM pravděpdbně vyské pr budvy, které nejsu nepřetržitě vytápěny. Tyt krekce jsu d nvé verze SBEM 4.3.3 zavedeny. V průměru jsu sptřeby energie na vytápění (na m 2 pdlahvé plchy) vypčtené SBEM a určené pmcí EA velmi pdbné a zhruba řečen, existuje shda. Existuje tu však značný rzptyl (krelační faktr r 2 = 0,39) SBEM pskytuje zvláště vyské hdnty u: budvy 20, hypermarket. Hdiny pužívání se patrně mhu lišit d standardních předpkladů. Zdá se, že budva má velmi vysku sptřebu elektřiny, která má pravděpdbně za výsledek vyské vnitřní tepelné zisky a tím nižší nárky na vytápění. budva 4, střední škla, která jak se zdá, bsahuje prstry, které se vytápějí jenm příležitstně. budva 11, administrativní budva. Pr rzpr tu není žádný zřejmý důvd. Audity udaly pdstatně vyšší hdnty pr: budvu 13, pediatrické nemcniční ddělení s vysku vnitřní tepltu

budvy 1, 6, 8, bytné budvy. Ve skutečnsti jsu sptřeby pdle auditu vyšší, než dhady SBEM pr všechny bytné budvy ve vzrku. T, jak se zdá, naznačuje sustavný rzdíl, snad v udržvané vnitřní tepltě neb v kvalitě regulace. Budvy 16, 17, bě (studentské) kleje. Všechny tři budvy s plynvými ktelnami (zbylé budvy mají dálkvé vytápění) mají vyšší pzrvané sptřeby, než je dhad SBEM. Heating (kwh/m2 pa) Audit 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 250 300 350 SBEM Vytápění (v kwh/m 2 ), na svislé se jsu hdnty z auditu, na vdrvné se hdnty z SBEM.

Sptřeba energie na vytápění Měrná sptřeba [kwh/m 2 ] 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 audit SBEM B1 B3 B5 B7 B9 B11 B13 B15 B17 B19 B21 B23 Budva Chlazení Pužitá verze SBEM bsahvala pstup pr výpčet chlazení převzatý z hlandské nrmy (Dutch NEN2916), která byla nyní revidvána, aby byla uvedena v sulad s (návrhem evrpské nrmy) CEN pren. Nebsahvala krekci pr přerušvaný prvz chlazení, takže dhadvané sptřeby na chlazení jsu pravděpdbně vyšší u budv, které nejsu chlazeny neustále. Tyt krekce jsu d nvé verze SBEM 4.3.3 zavedeny. Jedna třetina budv ve vzrku má chlazení cž znamená, že by v průkazu energetické nárčnsti měl být s tímt případem pčítán. Odhady SBEM jsu pdstatně vyšší, než hdnty z auditu a becně se jeví jak velmi vyské. Je znám, že nvá verze SBEM 4.3.3 pskytuje nižší sptřeby na chlazení, než zde pužitá verze. V případě budvy 14, nejsu údaje z energetickéh auditu uvedeny, prtže energetický audit pkryl celu nemcnici s 16 budvami, prt nebyl mžné zjistit údaje zatížení chlazením knkrétní analyzvané budvy. Jiným mžným důvdem větších rzdílů v zatížení chlazením je t, že budvy s chladícím zařízením jsu bvykle většíh měřítka a mají velmi slžité dělení na zóny, cž se nedráží ve výpčtech energetickéh auditu.

Sptřeba energie na chlazení Měrná sptřeba [kwh/m 2 ] 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 audit SBEM B1 B3 B5 B7 B9 B11 B13 B15 B17 B19 B21 B23 Budva Pmcná energie U většiny budv byly jak dhadvané, tak pzrvané hdnty malé. Údaje z auditu pr některé budvy nebsahvaly elektřinu, takže pr ně neexistuje prvnatelná hdnta. Je btížné nalézt jakýkli shdný prvek pr zbytek budv, dhady SBEM a hdnty z energetických auditů jsu někdy pdbné (budva 10), častěji se však různí, směrem nahru i dlů. Další šetření by mhl dhalit důvdy těcht rzdílů. Osvětlení Ve verzi SBEM, kteru se prváděla analýza nebyly zavedeny algritmy pr světlení, takže nelze prvádět žádná smysluplná prvnání. Tyt algritmy jsu v nvé verzi SBEM 4.3.3 zavedeny. U hdncených budv se uváděné sptřeby energie na světlení phybvaly v becně čekávaných hdntách. Budva 20 (hypermarket) měla velmi vysku sptřebu energie připisvanu světlení. U budv tht druhu by vyské hdnty pr světlení neměly být nečekávané. Měl by se předpkládat, že hypermarket bude mít vysku sptřebu elektřiny na chlazení u chladících bxů, pultů, atd. Ty se v energetickém auditu pčítají mezi elektrické sptřebiče a je btížené splehlivě rzdělit elektřinu mezi světlení a sptřebiče.

Sptřeba energie na světlení 140 Měrná sptřeba [kwh/m 2 ] 120 100 80 60 40 20 audit SBEM 0 B1 B3 B5 B7 B9 B11 B13 B15 B17 B19 B21 B23 Budva Teplá vda Pužitá verze SBEM měla jen zjedndušené algritmy pr výpčet ptřeby energie na přípravu teplé vdy, takže prvnání s hdntami uvedenými v EA má jen mezenu cenu. V celku byl pzrván sulad vypčtené sptřeby energie na přípravu teplé vdy pmcí SBEM s hdntami uvedenými v EA. Hdnty z energetických auditů byly zvláště vyské ve dvu případech: u budvy 13 (nemcnice) a budvy 19 (plaveckéh bazénu). T u budv tht druhu není nečekávané.

Sptřeba energie na přípravu teplé vdy 300 Měrná sptřeba [kwh/m 2 ] 250 200 150 100 50 audit SBEM 0 B1 B3 B5 B7 B9 B11 B13 B15 B17 B19 B21 B23 Budva 3 Stávající pžadavky na energeticku nárčnst v budvách v ČR Stávající legislativa mající vztah ke stanvení energetické nárčnsti budv se v sučasné dbě zaměřuje především na sptřebu energie na vytápění. Vyhláška 291/2001 Sb. uvádí pžadvané hdnty měrné sptřeby tepelné energie pr vytápění budv v závislsti na gemetrické charakteristice bjektu. Je zřejmé, že tent přístup prvnávání s fixní hdntu vykazuje chybu v závislsti na prvzvání budvy. Přílha č.1 k vyhlášce č. 291/2001 Sb. Table 11: Pžadvané hdnty měrné sptřeby tepla při vytápění budv A/V (1/m) e VN (kwh/m 3 a) e VA (kwh/m 2 a) 0,2 25,8 80,6 0,3 28,4 88,8 0,4 31,0 96,9 0,5 33,6 105,0 0,6 36,2 113,1 0,7 38,9 121,6 0,8 41,5 129,7 0,9 44,0 137,5 1,0 46,7 145,9 Pznámka: Hdnty měrné sptřeby tepla vztažené na m 2 stanveny pr světlu výšku pdlaží 2,6 m. plchy vytápěných místnstí jsu

Mezilehlé hdnty je mžn stanvit pdle vztahů: e VN = 20,64 + 26,03 x (A/V) (kwh/m 3 ) e VA = e VN /0,32 (kwh/m 2 ) Výsledná hdnta se zakruhluje na jedn desetinné míst. A celkvá plcha chlazvaných knstrukcí (m 2 ) V vytápěný bjem budvy (m 3 ) Další předpisy kladu pžadavky především na úrveň prvedení tepelné izlace rzvdů médií v bjektu, účinnst zdrje energie, pžadavky na účinnst zařízení na mechanické větrání, vytápění, chlazení, regulaci atd. Tyt pžadavky jsu blíže specifikvány v přílze k návrhu vyhlášky energetické nárčnsti v budvách (přílha č. 2 a 3). Např.: Vyhl. 150/2001 Sb. Kteru se stanví minimální účinnst užití energie při výrbě elektřiny a tepelné energie, Vyhl. 151/2001 Sb., kteru se stanví pdrbnsti účinnsti užití energie při rzvdu tepelné energie a vnitřním rzvdu tepelné energie, Vyhl. 152/2001 Sb., kteru se stanví pravidla pr vytápění a ddávku teplé vdy a ČSN 730540-2/Z1:2005 Tepelná chrana budv. 4 Návrh patření pr snížení energetické nárčnsti v budvách Vzhledem k dluhleté zkušensti s návrhy patření v rámci energetických auditů v ČR, byl na přání zadavatele prjektu rzhdnut, aby návrhy těcht patření ddali zahraniční partneři prjektu právě pr prvnání typických energeticky úsprných patření užívaných v ČR a zahraničí (viz. následující přehled). V jedntlivých zprávách k bjektům jsu navíc uvedena patření, která jsu běžná pr pdmínky v České republice. V subru patření jsu zmíněna puze ta patření becnějšíh charakteru, aplikvatelná na větší prcent bjektů z danéh sektru výstavby. 4.1 Ptenciál pr úspry energie v českých budvách Směrnice ENB pžaduje vytvření průkazu energetické nárčnsti budv, a aby tent průkaz bsahval dpručení na zlepšení energetické nárčnsti. Tt sdělení uvádí některé všebecné pkyny hledně th, které kmbinace energeticky úsprných patření a druhu budvy mají pravděpdbně největší a které nejmenší ptenciál pr nákladvě efektivní zlepšení energetické účinnsti. Tt se týká stávajících budv, nikli stavebních předpisů pr nvé budvy, pr které platí jiné náklady a tedy i jiný ptenciál úspr. Obsah je zalžen na zkušenstech ze Spjenéh králvství, ale bere v úvahu dílčí analytické zprávy jedntlivých bjektů a výpčty SBEM, pužité u 24 českých budv. Jelikž se energetické systémy, režimy využívání, stavba a klima d budvy k budvě mění, měla by ideální dpručení být specifická pr knkrétní budvu. Je však mžné, na základě zkušenstí, prvést určitá zbecnění v tm, u jakých blastí je nejpravděpdbnější, že se vyplatí jejich další zkumání. Jsu t také blasti, kterým energetické audity věnují největší pzrnst, i když je také třeba, aby si auditr všiml specifických mžnstí budvy. Energetické audity bvykle identifikují řadu nízknákladvých patření, neb patření beznákladvá, týkají se prvzu či bsluhy systémů technických služeb budvy, například špatně

nastavených časvých spínačů neb termstatů. T platí v případě českých energetických auditů. Mhu také identifikvat jiná patření, která mají ptenciál pr více-méně značné úspry a čast vyžadují investice d nvéh zařízení neb ddatečné tepelné izlace. Takvét investice mhu, ale nemusí být důvdněné, cž závisí na čekávaných nákladech a přínsech. Obecně vzat, takvát patření se prvádějí levněji, když se připjí ke generální renvaci budvy. Další fáze následující p identifikaci patření, je dhad nákladvé efektivnsti navrženéh patření. T si bvykle vyžádá pdrbnější průzkum pr zjištění nákladů a výpčty pr dhad úspr energie. Čím je patření nákladnější, tím důležitější je získat pdlžené dhady. Tt je mim rzsah aktuálníh prjektu, jak pkud jde audity, tak pkud jde výpčty. Výpčetní nástrje pužívané k vytvření průkazu ENB lze pužít pr jedntlivé budvy také k dhadu ptenciálních úspr. SBEM a pdbné nástrje pužívané pr stanvení energetické nárčnsti se pužívají za nrmalizvaných předpkladů (klima, režimu užívání budvy). T je nutné prt, aby byl mžné spravedlivě prvnávat dvě různé budvy. Tyt nrmalizvané předpklady ale nemusejí být pr knkrétní budvy na místě. Jestliže jsu k dispzici údaje místním klimatu a splehlivé infrmace užívání budvy (jak v sučasnsti, tak i d buducna), lze stejné výpčetní nástrje pužít, s využitím pr specifických infrmací pr danu budvu, pr dhad změn ve sptřebě energie, které je mžn čekávat d různých mdernizací budvy neb jejích technickéh zařízení. Aby mhly být vydány becné pkyny, musí se prvést zbecnění, které je v ideálním případě třeba zalžit na zkušenstech se skutečnými náklady a úsprami každéh z patření, ale v reálné situaci bvykle musí být pužity (kvalifikvané) dhady a výpčty. BRE prvádí nárdní analýzy pr klienty z britské vlády p mnh let. Tabulka 12 shrnuje relativní důležitst nákladvě efektivních úspr energie během bnvy zařízení u jedntlivé sptřeby energie v něklika druzích nebytvých budv. Spjené králvství má velmi mál bytných budv těch druhů (panelvé dmy), které jsu uváděny v českých energetických auditech, takže není mžné udělat rvncenná hdncení. Je pravděpdbné, že hlavní ptenciál se najde ve vytápění a světlení. Druh budvy České en. audity Sptřeba Table 12: Pžadvané hdnty měrné sptřeby tepla při vytápění budv Ptenciál nákladvě efektivních úspr ve stávajících nebytvých budvách v UK Úspry na čtvereční metr pdlahvé plchy Šklní 2, 3, 4, 23 Zábavní Tvární a skladištní 18,19 11,12 13, 14 Veřejné Nemcniční Kancelářské Jiný Ptenciál 10, 11, 12, 22 1, 15,16, 17 Malbchdní 20, 21 Vytápění střední střední střední střední střední střední střední střední Osvětlení střední vyský střední vyský vyský vyský vyský vyský Chlazení střední nízký střední vyský vyský střední vyský střední Teplá vda nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký Samzřejmě, že klima, prjektvé řešení budv a snad i využívání budv v UK nebudu stejné jak v České republice, ale tyt ukazatele by měly pskytnut užitečné směry, ukazující na

pririty. Zdá se rzumné, aby Česká republika zkumala důkladněji a hluběji náklady a přínsy těch kmbinací budvy se systémy sptřeby, kterých byl zjištěn, že mají vyský neb velmi vyský ptenciál úspr. Pzruhdný rys tabulky v prvnání s energetickými audity je v tm, že v mnha dvětvích jsu největší příležitsti k úsprám v světlení a někdy v chlazení. Zprávy z energetických auditů nezmiňují tyt energetické systémy čast, ale bvykle se sustřeďují na příležitsti ve vytápění. Čast jde varianty s vyskými náklady. Bezpchyby tyt příležitsti existují, ale mžná že tu v českých budvách existuje nedceněný ptenciál pr nákladvě efektivní zlepšení v světlení. Tabulka 12 shrnuje důležité aspekty vyjádřené na čtvereční metr pdlahvé plchy. Tabulka 13 pskytuje paralelní braz celéh britskéh fndu budv. Bere v úvahu celkvu pdlahvu plchu v každém sektru a také frekvenci bnvvání. Je tudíž těsněji vázána na vývj plitiky, než na technické pkyny. Samzřejmě, relativní pčty a veliksti budv v českém fndu budv se d britských pměrů pravděpdbně liší, prt je třeba s těmit údaji zacházet patrně. Druh budvy Sptřeba Table 13: Pžadvané hdnty měrné sptřeby tepla při vytápění budv Ptenciál nákladvě efektivních úspr ve stávajících nebytných budvách v UK Celé skupiny jak celek Šklní Zábavní Tvární a skladištní Veřejné Nemcniční Kancelářské Jiný Ptenciál Malbchdní Vytápění střední nízký vyský nízký střední nízký nízký vyský Osvětlení střední střední vyský střední vyský střední střední velmi vyský Chlazení střední nízký vyský střední vyský nízký střední střední Teplá vda 5 Závěr nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký Prvedenu analýzu byl věřen, že verze prgramu SBEM, která byla v dbě prvádění analýzy aktuální, je nevhdná pr pužití v České republice. Stanvení hdntících ukazatelů není mžn prvést na základě výsledků z prgramu SBEM, nebť tent sftware je určen pr bilanční hdncení a získané výsledky tedy nevypvídají úrvní energetickéh managementu. V dbě zpracvání prgram nepracval s klimatickými daty České republiky, výpčet sptřeby energie na vytápění a chlazení tedy nelze prvnávat s výsledky auditu, získanými na základě nárdních klimatických dat. Hdntící ukazatele, které je mžn čerpat z prvedených energetických auditů, jsu vhdné pr hdncení budv, avšak pr dsažení relevantních hdnt je třeba analyzvat mnhem rzsáhlejší vzrek než 24 budv ze všech sektrů výstavby. Takt získané hdntící ukazatele v sbě budu zahrnvat i vliv energetickéh managementu na sptřebu energie v bjektu.

6 Přílhy 6.1 Zprávy k jedntlivým budvám 6.2 Zónvání bjektů subry v prgramu EXCEL k jedntlivým bjektům 6.3 Subr výsledků analýzy prgramem SBEM a energetických auditů