Strategie rozvoje mikroregionu Luhaovské Zálesí v oblasti cestovního ruchu. Bc. Barbora Šenkeíková

Strategie rozvoje mikroregionu Luhaovské Zálesí v oblasti cestovního ruchu Bc. Barbora Šenkeíková Diplomová práce 2007

ABSTRAKT Abstrakt esky Tématem mé diplomové práce je Strategie rozvoje Luhaovského Zálesí v oblasti cestovního ruchu. Teoretická ást je zamená na marketing cestovního ruchu a samostatný cestovní ruch. Dále následuje hodnocení cestovního ruchu v mikroregionu Luhaovské Zálesí, se zamením na turistické zajímavosti, historické dominanty, sport, ubytování, stravování. Na základ této charakteristiky mikroregionu a dotazníku byla zpracována SWOT analýza. V závrené ásti jsou navržené projekty které povedou k rozvoji celého mikroregionu. Hlavním projektem byla rekreaní zóna Luhaovské pehrady, ve které jsem se zamila na vyíslení náklad, rizik a návratnosti projektu. Klíová slova: cestovní ruch, microregion Luhaovské Zálesí, turistické zajímavosti, historické dominanty, SWOT analýza, dopravní infrastruktura, propagace, lázn, projekt, náklady, rizika, návratnost ABSTRACT Abstrakt ve svtovém jazyce Topics my dissertation work is Strategy development Luhaovské Zálesí in the tourism. Theoretic part is sight on marketing travel and himself travel tourism movement. Then evaluation of the tourism in the Luhaovské Zálesí microregion follow, with the located on the tourist interest, historical view point, sports, lodgings, food. On the basic of this characterisic microregion and questionnaire, I made the SWOT analysis. In the final part are projects to the development of the whole microregion suggested. Master project was recreation zone Luhaovské dam. The project also includes the summarization of costs, possible risk and recovery. Keywords: tourism, microregion Luhaovské Zálesí, tourist interest, historical view point, SWOT analysis, transport infrastructure, promotion, bath, project, costs, risk, recovery

Na tomto míst bych chtla podkovat Doc. Ing. Josefu Kubíkovi, CSc. za cenné pipomínky, odborné rady k diplomové práci a za as obtovaný konzultacím. Dále dkuji starosce msta Pozlovic, Ing. O. Tkáové za poskytnuté informace. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použitou literaturu citovala. Ve Zlín 20. 4. 2007...

OBSAH ÚVOD...9 I TEORETICKÁ ÁST...10 1 MARKETING A JEHO VYUŽITÍ V CESTOVNÍM RUCHU...11 1.1 MARKETINGOVÁ PÉE O ZÁKAZNÍKA V CESTOVNÍM RUCHU...11 1.2 MARKETINGOVÉ NÁSTROJE V CESTOVNÍM RUCHU...12 1.2.1 Produkt (Výrobek)...12 1.2.2 Price (Cena)...12 1.2.3 Promotion (Propagace)...13 1.2.4 Place (Distribuce)...13 1.2.5 People (Lidé)...13 1.2.6 Partnership (Spolupráce)...14 1.2.7 Package (Sestavování balík)...14 1.2.8 Programming (Programování)...15 2 CESTOVNÍ RUCH VŠEOBECN...16 2.1 DEFINOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU...16 2.2 LENNÍ CESTOVNÍHO RUCHU...17 2.3 CHOVÁNÍ ZÁKAZNÍK V SEKTORECH CESTOVNÍHO RUCHU...19 2.3.1 Motivaní a determinující faktory...19 2.3.2 Typologie turist a její aplikace v marketingu...20 2.4 PODMÍNKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU...20 3 CESTOVNÍ RUCH V R...22 3.1 RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU...22 3.2 REGIONY R...24 3.3 VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU R...24 3.4 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ESKÉ REPUBLICE...25 3.5 PROBLÉMY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU...26 3.6 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V R...27 4 UBYTOVACÍ SLUŽBY...29 4.1 HISTORIE A VÝVOJ UBYTOVACÍCH ZAÍZENÍ...29 4.2 LENNÍ UBYTOVACÍCH ZAÍZENÍ...29 4.3 CHARAKTERISTIKA KATEGORIÍ UBYTOVACÍCH ZAÍZENÍ DLE METODIKY PLATNÉ V ESKÉ REPUBLICE...30 5 STRAVOVACÍ SLUŽBY...32 6 KULTURNÍ DDICTVÍ V CESTOVNÍM RUCHU...33 7 DOPRAVNÍ SLUŽBY...34 8 LÁZESKÝ CESTOVNÍ RUCH...35

9 ZÁVRY Z TEORETICKÉ ÁSTI...36 II PRAKTICKÁ ÁST...37 10 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU LUHAOVSKÉ ZÁLESÍ...38 10.1 HISTORIE OBCÍ...39 10.1.1 Luhaovice...40 10.1.2 Biskupice...41 10.1.3 Bezvky...41 10.1.4 Dobrkovice...41 10.1.5 Dolní Lhota...41 10.1.6 Doubravky...42 10.1.7 Horní Lhota...42 10.1.8 Hivínv Újezd...43 10.1.9 Ka ovice...43 10.1.10 Kelníky...44 10.1.11 Ludkovice...44 10.1.12 Petrvka...44 10.1.13 Podhradí...45 10.1.14 Pozlovice...45 10.1.15 Provodov...45 10.1.16 Sehradice...45 10.1.17 Slaviín...46 10.1.18 Slopné...46 10.1.19 Velký Oechov...46 10.1.20 Lipová...46 10.1.21 Rudimov...47 10.2 KLIMATICKÉ PODMÍNKY...47 10.3 DEMOGRAFICKÁ SITUACE...47 10.4 DOPRAVA...49 10.5 PÍRODNÍ PODMÍNKY...49 10.6 PAMÁTKY...50 10.7 LÁZESTVÍ A REKREACE...50 10.8 VÝZNAMNÉ MINERÁLNÍ PRAMENY...51 10.9 KULTURA...53 10.9.1 Zpsob života...53 10.9.2 Lidová architektura...53 10.9.3 Lidový odv...54 10.10 TURISTIKA V MIKROREGIONU LUHAOVSKÉ ZÁLESÍ...54 10.10.1 Cykloturistika...54 10.10.2 Turistické trasy v mikroregionu...55 10.11 UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ...58 10.12 SPORT...58 11 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ...59 12 SWOT ANALÝZA...62

13 SHRNUTÍ ANALYTICKÉHO ŠETENÍ...66 14 POPIS PROJEKTU...68 14.1 ZVIDITELNNÍ MIKROREGIONU, PROPAGACE...68 14.2 VYTVOENÍ PODMÍNEK PRO PÍLIV INVESTIC DO MIKROREGIONU...71 14.3 ROZVOJ INFRASTRUKTURY...72 14.4 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH ZAÍZENÍ...74 14.5 PÉE O KULTURNÍ PAMÁTKY A O ZACHOVÁNÍ KULTURNÍCH TRADIC...75 14.6 ROZŠÍENÍ NABÍDKY ZAÍZENÍ PRO ŠIRŠÍ SPORTOVNÍ VYUŽITÍ A VOLNÝ AS...76 14.7 CYKLOSTEZKY A TURISTICKÉ STESKY...77 14.8 ZLEPŠENÍ PROPAGACE LÁZNÍ...79 14.8.1 Náklady projektu Luhaovské pehrady...80 14.8.2 Rizika projektu rekonstrukce Luhaovské pehrady...80 14.8.3 Efekty (návratnost projektu)...81 ZÁVR...83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...86 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...88 SEZNAM GRAF...89 SEZNAM TABULEK...90 SEZNAM PÍLOH...91

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 ÚVOD Cestovní ruch pedstavuje u nás i ve svt velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se adí ve svt na tetí místo za petrochemický a automobilový prmysl a rovnž rozsahem zamstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních píležitostí patí mezi nejvýznamnjší ekonomická odvtví. Cestovní ruch je mnohostranným odvtvím, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zaízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláí, prvodcovské služby, turistický informaní systém a další. Rozvoj cestovního ruchu a jeho ízení znamená nejen hospodáský pínos, ale má i pozitivní vliv na zachování pvodních tradic a kultur, na ochranu životního prostedí a je dležitým faktorem mírového soužití (prolínání kultur a tradic. Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala mikroregion Luhaovské Zálesí, protože v nm mám jak mnoho pátel, tak i rodinu. Myslím si, že základem tohoto regionu je cestovní ruch, který se musí neustále rozvíjet, aby byl atraktivní. Teoretická ást diplomové práce obsahuje význam a postavení cestovního ruchu. Praktická ást se zabývá charakteristikou mikroregionu Luhaovské Zálesí, se zamením na její historií, technickou infrastrukturu, demografickou situaci, klimatickými podmínkami, památkami, láze stvím a rekreacemi. Samozejm i jednotlivými obcemi Bezvky, Dobrkovice, Biskupice, Dolní Lhota, Doubravy, Horní Lhota, Hivínv Újezd, Ka ovice, Kelníky, Ludkovice, Luhaovice, Petrvka, Podhradí, Pozlovice, Provodov, Sehradice, Slavi- ín, Slopné, Velký Oechov, Lipová, Rudimov. Získané poznatky jsou shrnuty do SWOT analýzy, ke které m pomže i dotazníkové šetení, které provedu ve mstech Slaviín, Luhaovice a Pozlovice. Analýza souasného stavu cestovního ruchu v mikroregionu specifikuje silné stránky a formuluje vcné oblasti možných píležitostí k využití rozvoje cestovního ruchu. Nejdležitjší ástí diplomové práce je projektová ást, ve které chci navrhnout do budoucna možnosti rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Luhaovského Zálesí. Proto cílem mé diplomové práce je návrh konkrétních projekt s náklady a zdroji financování.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 I. TEORETICKÁ ÁST

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 1 MARKETING A JEHO VYUŽITÍ V CESTOVNÍM RUCHU Marketing je velmi aktuální a módní pojem v podnikatelské innosti. Ve strunosti mžeme shrnout podstatné rysy marketingu následovn: je to podnikatelská filozofie, zamená na poznání, ovlivnní a maximální uspokojení poteb zákazník, pokud budou co nejlépe uspokojeny poteby zákazník, bude mít podnik vyšší výnosy, vyšší zisk, získá výhodnjší postavení na trhu. Pi využití marketingu v cestovním ruchu musí bít respektována specifika trhu cestovního ruchu. Abychom zákazníky v cestovním ruchu ovlivnili co nejúinnji, tak je dležité poznat potenciální skupinu úastník cestovního ruchu. A to bu z hlediska zem pvodu, z hlediska vku, pohlaví, úrovn vzdlání, zamstnání, sociální skupiny, výše píjm. [1] 1.1 Marketingová pée o zákazníka v cestovním ruchu Hlavním cílem provádného marketingu je na jedné stran maximáln spokojený zákazník a na druhé stran co nejlepší stanovení zámr podnikatelského subjektu. Spokojený zákazník je ten, který nachází potebný produkt ve správný as na správném míst. Vzhledem k silnému konkurennímu boji na trhu cestovního ruchu se cestovní kanceláe snaží udržet si stávající zákazníky a získávat nové stále rafinovanjšími zpsoby. Úastníkm cestovního ruchu již dnes zpravidla nestaí mít zajištny základní služby (ubytování, stravování), ale oekávají nco navíc, njaký originální zážitek, dárek, další výhody. Jiným dležitým faktorem je kvalita poskytovaných služeb. V cestovním ruchu se od požadované služby vyžaduje její spolehlivost, píjemné a vhodné prostedí, dostupnost, pružnost, vhodné chování, vstícnost. Cestovní kanceláe by mly v boji o zákazníka zejména: maximáln pizpsobit svou nabídku jeho individuálním potebám, zamstnávat kvalitní pracovní síly, protože zamstnanec je ten, kdo pichází do pímého styku se zákazníkem a mže výrazn ovlivnit jeho pedstavy o kvalit služeb, dbát na vybavení a vzhled svých provozoven, mít poutav a srozumiteln zpracované katalogy,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 vcítit se do emocionálního oekávání zákazník, dvru a spolehlivost prokazovat i lenstvím v rzných asociacích, udržovat kontakty se stálými zákazníky apod. [1] 1.2 Marketingové nástroje v cestovním ruchu K dosažení marketingových cíl se využívá kombinace rzných nástroj, které bývají oznaovány jako marketingový mix, nebo jako 4P. V cestovním ruchu se aplikují jak tyto bžné nástroje, tak i rozšíené až na 8P. Jsou to Produkt, Price, Promation, Place, People, Partnership, Package, Programming. Marketingový mix obce je soubor taktických nástroj, kterých mže management obce využít k pizpsobování svého produktu, k jeho odlišení od produkt konkurence, k jeho ocenní, popípad zhodnocení. Slouží i k rozhodování o lidech, kteí produkt realizují, o materiálním prostedí, kde jsou jednotlivé prvky produkní, nabízeny a dodávány a které jsou mnohdy souástí produktu obce. [5] 1.2.1 Produkt (Výrobek) Produkt má v cestovním ruchu zvláštní charakter, je to zpravidla služba osobní, nehmotná. Je souhrnem veškeré nabídky soukromého i veejného subjektu podnikajícího v R. Jedná se o zboží (suvenýry, knižní prvodce, mapy) i služby (ubytování, stravování, doprava). Cestovní ruch je odvtvím, jehož produkt (soubor jednotlivých služeb nebo astji balík služeb - "package") je vysoce specifický. Produkt obce musí vycházet z celkové strategie obce a její vize. Stejn jako produkt jakékoliv jiné organizace podléhá rozpotovému omezení, projevující se nejen v rozpotu obce, ale i ve finanní síle jednotlivých prvk, tvoících obec. Tyto prvky (obyvatelé, podniky) se prostednictvím nkterých daní podílejí na jejím rozpotovém potenciálu. [5] 1.2.2 Price (Cena) Cena je v marketingu cestovního ruchu nástrojem, kterým mžeme velmi úinn psobit na zákazníky. Nejastji je propojena s dalšími nástroji marketingu, je významnou souástí marketingové strategie (hotely vyšších kategorií svou cenou a kvalitou služeb oslovují uritou klientelu).

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 V R se rozvinula ada typických pístup v marketingu, v nichž je cena jedním z klíových faktor motivaní programy pro podporu nákupu (first minute, last minute, kluby stálých zákazník), segmentace zákazník podle ceny služeb, vytváení zvýhodnných krátkodobých i dlouhodobých package atd. [2] 1.2.3 Promotion (Propagace) Je souhrn marketingových opatení na podporu prodeje a posílení komunikace se zákazníky. Smyslem propagace je informovat potenciální zákazníky a pesvdit je k nákupu uritého zboží nebo služby. Mezi významné zpsoby propagace z hlediska využití v cestovním ruchu, patí: reklama, která je neosobní a placenou formou propagace, podpora prodeje, která pedstavuje souhrn podnt, které zákazníka pesvdují o výhodnosti nákupu, vztahy s veejností, tam patí jak pímé tak i nepímé psobení na potencionální zákazníky s cílem pipomenout existenci cestovní kanceláe a nabízených produkt. 1.2.4 Place (Distribuce) Pedstavuje volbu zpsobu, jak se produkt dostane k zákazníkovi. Prodejní cesta by mla být optimální, z hlediska efektivnosti (minimalizovat náklady, maximalizovat prodej), z hlediska stability (pravidelný prodej spolehlivým obchodním partnerm), z hlediska dostupnosti (prodejní místo by mlo být bez problém dosažitelné pro široký okruh zákazník). 1.2.5 People (Lidé) Lidé jsou nezastupitelnou složkou marketingového psobení v cestovním ruchu. Úastní se pímo pi prodeji a poskytování služeb cestovního ruchu. Lidský faktor má silný vliv na úspšnost prodeje a spokojenost zákazník. Základní požadavky na pracovníky v cestovním ruchu jsou: potebná kvalifikace a znalost nabízených služeb, obecná orientace v problematice cestovního ruchu, odpovídající jazykové schopnosti,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 zdvoilost, ochota, spoleenské vystupování pi jednání s lidmi, osobní vlastnosti (spolehlivost, zodpovdnost), schopnost pevzít práci a zastoupit své spolupracovníky, ochota dál se vzdlávat, píjemný vzhled, dobré vztahy s ostatními lidmi. 1.2.6 Partnership (Spolupráce) Spolupráce musí existovat proto, že výsledný produkt cestovního ruchu vzniká souinností mnoha lidí a organizací, ale je zákazníkem hodnocen jako celek. Spolupráce mže poskytovateli služeb pinášet: rovnomrnjší využití kapacit v sezón (nap. díky spolen uspoádaným akcím, spoleným investicím do infrastruktury), zvýšení odbru služeb mimo sezónu a v urité dny v týdnu (díky spolen uspoádaným akcím, spolupráce pi oslovení tour operátor), zajištní erpání služby, o níž není velký zájem, nap. z dvodu vyšší ceny, malé známosti služby, geografické vzdálenosti místa erpání služby (vytvoením spolené rozsáhlejší nabídky, která osloví zákazníka a motivuje jej k cest, spolená propagace). [8] 1.2.7 Package (Sestavování balík) Jedná se o vytváení souboru vzájemn se dopl ujících služeb. Bžnými výhodami pro zákazníka jsou zpravidla nižší cena package v porovnání se službami placenými jednotliv (dsledek odbru služby zprostedkovatelem cestovní kanceláí ve velkém za zvýhodnné ceny), úspora asu pi vyhledávání, kompletaci, rezervaci a placení služeb (v porovnání s nákupem jednotlivých služeb), vyšší kvalita služeb (nap. zásah delegáta CK pi problémech s kvalitou služby) a vyšší uspokojení individuálních poteb v porovnání se zájezdem. Package mže také nabízet intenzivní sociální kontakty, možnosti spolených sportovních, turistických a dalších aktivit.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 Poskytovateli služeb pináší package (mže pinášet): rovnomrnjší využití kapacit v sezón (nasmlouvání odbru pevné kapacity lžek), zvýšení odbru služby mimo sezónu a v urité dny v týdnu (mimo sezónní package, víkendové package), zajištní erpání služby, o níž není velký zájem, nap. z dvodu vyšší ceny, malé známosti služby, geografické vzdálenosti místa erpání služby (nap. víkendové zájezdy do Paíže), možnost vytvoení nabídky pro tematicky i ekonomicky rozdílné segmenty zákazník, podpora spolupráce mezi poskytovateli služeb, zvyšování standardu služeb. 1.2.8 Programming (Programování) Spoívá ve vytváení vzájemn navazující nabídky služeb a atraktivit R, které vytváejí výsledný produkt cestovního ruchu. Programování by nemlo být zam ováno s vytváením package, nebo u programování se primárn jedná o vytváení asov a místn propojené nabídky a package vzniká na základ volby rzných služeb, které jsou nabízeny nebo které klient nakupuje na základ své volby jako celek. Typickým programováním, jehož cílem je pedevším vtší rovnomrnost návštvnosti místa a tím snižování sezónnosti, je vytváení souvislé nabídky sportovních a kulturních pedstavení v daném míst (Pražské jaro a Pražský podzim, organizování divadelních pedstavení v lét v Praze mimo hlavní divadelní sezónu, organizování pedvánoních trh). Programem je také nápl poznávacího zájezdu, nápl pobytového zájezdu i s možností individuáln jej modifikovat zákazníkovou volbou fakultativních zájezd, program historické jízdy parního vlaku s navazujícími výstavami, návštvami atraktivit. [8]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 2 CESTOVNÍ RUCH VŠEOBECN Cestovní ruch se stal již neodmyslitelnou souástí dnešní moderní spolenosti. V rámci cestovního ruchu se každoron dává na celém svt do pohybu obrovské množství lidí, kteí zpravidla ve svém volném ase opouštjí doasn místa svého stálého bydlišt za úelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé ady dalších dvod. Cestovní ruch a cestování mají velmi dlouhou historii a jsou spjaty s poátky naší civilizace. První výpravy vedly po souši i po vod, pozdji také vzduchem a nakonec i vesmírným prostorem. Jejich dvody byly obchodní, vojenskopolitické, náboženské i dokonce ist prestižní. [2] 2.1 Definování cestovního ruchu Cestovní ruch je definován jako innost osoby, cestující na pechodnou dobu do místa mimo její bžné životní prostedí (mimo místo bydlišt) a to na dobu kratší než je stanovena, piemž hlavní úel její cesty je jiný než vykonávaní výdlené innosti v navštíveném míst. Vdím motivem tohoto pohybu a pobytu je zámrná zmna prostedí, jež umož uje lovku uspokojit nkteré z jeho poteb, napíklad poteby odpoinku, klidu, pohybu, poznání, kulturních a estetických zážitk, zmny místa, seberealizace a další, pro jejichž uspokojení neposkytuje místo bžného životního prostedí (místo jejich bydlišt) dostatek možností a píležitostí nebo neumož uje dostatenou kvalitu jejich uspokojení. Cestovní ruch je však nejen stále výraznjší složkou spoteby obyvatelstva, ale stále více se stává i výrazným ekonomickým fenoménem. Aby úast na cestovním ruchu mohla být vbec realizována, je jí teba zabezpeit širokou škálou ekonomických inností (služeb a zboží). To vyplývá ze skutenosti, že úast na cestovním ruchu je realizována mimo trvalé bydlišt. Do míst cestovního ruchu se lidé musí pepravit, musí jim být vytvoeny podmínky pro jejich pobyt, i pro samotné využití volného asu, které je vlastním motivem úasti na cestovním ruchu. Tím se cestovní ruch stává i dležitou oblastí podnikatelských píležitostí a zárove i faktorem rozvoje regionálních celk, národních ekonomik i ekonomiky svtové. Cestovní ruch je tedy nutno chápat v jednot jeho dvou stránek: cestovní ruch jako zpsob uspokojování poteb, tedy jako oblast spoteby,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 cestovní ruch jako oblast podnikatelských píležitostí v mnoha oborech lidské innosti, a jako významnou souást ekonomiky spolenosti. [1] 2.2 lenní cestovního ruchu Cestovní ruch lze lenit dle následujících kritérií: Pevažující motivace úasti na cestovním ruchu: rekreaní cestovní ruch, který pedstavuje nejširší úast obyvatelstva na cestovním ruchu. Je realizován obvykle ve vhodném rekreaním prostedí, jehož píznivé úinky jsou využívány v zájmu reprodukce fyzických a duševních sil lovka (aktivní pobyt v pírod a uplatnní celé ady sportovních aktivit, her, zájm a taky zahrádkaení, houbaení), kulturn poznávací cestovní ruch je zamený pedevším na poznávání historie, kultury, tradic a zvyk vlastního i jiných národ. Zahrnuje pedevším návštvu: kulturn historických památek (hrad, zámk), kulturních zaízení (muzea, galerie), kulturních akcí (festivaly, divadelní pedstavení), cestovní ruch s náboženskou orientací je v praxi oznaován jako náboženský cestovní ruch i poutní turistika, kde hlavním motivem je návštva poutních a posvátných míst, cestovní ruch se vzdlávacími motivy, jako jsou rzné cesty a pobyty s výukou jazyk, rzných sportovních disciplín, jógy, jízdy na koních, cestovní ruch se spoleenskými motivy je orientovaný na spoleenské styky a komunikaci mezi lidmi a zahrnuje takové typy úasti na cestovním ruchu jako jsou nap. návštvy pátel, píbuzných a známých, návštvy rzných spoleenských akcí a událostí, zdravotn orientovaný cestovní ruch je zamen na zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci, sportovn orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé i dlouhodobjší pobyty se sportovní náplní, zamené pedevším na udržování a posilování zdraví lovka, cestovní ruch orientovaný na poznání pírodního prostedí, pedevším na poznání pírody a života v ní (fauny a flory),

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 cestovní ruch s dobrodružnými motivy se v posledním období vyle uje v samostatný typ cestovního ruchu. Jde nap. o lovecké výpravy, pronásledování divoké zve, extrémní sporty, cestovní ruch s profesními motivy, do kterého patí obchodní, kongresový, cestovní ruch veletrh a výstav, cestovní ruch specificky orientovaný - jde o cestovní ruch se specifickými motivy, jako je nap. nákupní cestovní ruch, politický, vojenský cestovní ruch. Podle místa realizace: Jde o lenní podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. lení se na zahraniní a domácí cestovní ruch, mezinárodní, svtový a cestovní ruch svta. Podle vztahu k platební bilanci státu: zahraniní cestovní ruch aktivní, zahrnující píjezdy zahraniních návštvník do urité zem, zahraniní cestovní ruch pasivní, zahrnují výjezdy obyvatel uritého státu do zahranií. Podle délky pobytu: krátkodobý charakteristický krátkou dobou pobytu (zpravidla do 3 penocování), dlouhodobý s pobytem jež zahrnuje více jak 3 penocování, nikoliv však víc než 6 msíc v domácím cestovním ruchu a více než 1 rok v cestovním ruchu zahraniním. Podle zpsobu zabezpeení cesty a pobytu: organizovaný, kdy cestu i pobyt zajišují cestovní kanceláe, neorganizovaný, kdy si veškeré služby zajišuje úastník sám. Podle potu úastník: individuální, kdy úastník cestuje sám nebo nejvýše s rodinou, skupinový, kdy cesta a pobyt je zajišována hromadn pro zájmov i jinak vytvo- ené kolektivy. Podle zpsobu financování:

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 komerní, kde veškeré náklady si úastník pln hradí sám, sociální, kde ást náklad spojených s úasti na cestovním ruchu je hrazena za pispní njaké organizace i instituce. Podle vku úastník: cestovní ruch dtí, pokud se jedná o organizované pobyty i cesty dtí do 15 let bez rodi (dtské tábory, školní výlety), cestovní ruch mládeže je charakterizován jako cestovní ruch mladých lidí pibližn ve vku 15-24 let, cestovní ruch senior, dchodc, i obyvatel tzv. tetího vku, cestovní ruch rodin s dtmi. Podle pevažujícího prostedí pobytu: mstský cestovní ruch, s hlavním zámrem návštvy turisticky zajímavých mst, venkovský cestovní ruch, pevážn realizovaný v píznivém životním prostedí venkova, láze ský cestovní ruch, který pevážn zahrnuje dlouhodobé pobyty spojené s léením v prostedí láze ských míst, cestovní ruch ve stediscích cestovního ruchu rzného charakteru (horská, pímoská stediska). [7] 2.3 Chování zákazník v sektorech cestovního ruchu Pro chování zákazník jsou dležité 2 sektory: motivaní a determinující faktory, typologie turist a jejich chování. 2.3.1 Motivaní a determinující faktory Motivaní faktory jsou takové faktory, které vedou lidi k poteb rekreace nebo dovolené nebo k poteb rzných aktivit provozovaných ve volném ase.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 Motivaní faktory lze rozlenit na adu kategorií, napíklad fyzické (relaxace, zdraví), emocionální (estetika), kulturní (gastronomie), postavení (módnost), osobní (návštva pátel), osobní rozvoj (uení cizím jazykm). Determinující faktory jsou dvojího druhu. Jednak ty, které urují, zda zákazník napíklad bude nebo nebude moci jet na dovolenou. Druhý typ tchto faktor uruje, jaké typy výlet nebo cest bude moci podniknout za pedpokladu, že bude moci jet na dovolenou. Další z faktor, které urují typ dovolené je dostupnost vhodných produkt, dostupnost informací o produktech, minulé zkušenosti zákazníka, zákazníkovy pedstavy o rzných typech dovolených, zákazníkova obliba uritých druh dopravy, ceny rzných typ dovolených. [4] 2.3.2 Typologie turist a její aplikace v marketingu Typologie turist vznikly na základ mála nebo žádných empirických údaj. Mohou pomoci navrhnout typy nových produkt, které by oslovily urité skupiny turist, upozornit na skupiny turist, které by mohly být ochotné platit vyšší ceny za urité výhody (za exkluzivitu a služby), ukázat, které distribuní kanály by mohly být pro uritý typ turist nejefektivnjší, rozhodnout, která sdlení zamit na urité typy turist. Rozlišujeme, rekreaního turistu (jde o fyzickou rekreaci než o kulturní,nebo spoleenskou nápl ), diverziální turista (snaží se zapomenout na starosti každodenního života), zážitkový turista (vyhledává autentické zážitky), experimentální turista (hledá užší kontakty s místní kulturou), existenciální turista (jde mu o úmysl pln se ponoit do cizích kultur a životních styl). [4] 2.4 Podmínky rozvoje cestovního ruchu Základní podmínkou vzniku, ale i rozvoje cestovního ruchu je pedevším rozvoj výrobních sil, který podmi uje jak rst, tak rychlost, ale i smry rstu, jakož i stagnaci cestovního ruchu. Další nezbytnou základní podmínkou jsou mírové podmínky života, bez jejichž dodržení by nebyl možný ani rozvoj cestovního ruchu. Mimo tyto dv základní podmínky existuje celá ada dalších podmínek, resp. initel, které psobí na rozvoj cestovního ruchu:

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 Mezi ekonomické initele patí pedevším celková úrove ekonomiky zem, vyjádená hrubým domácím produktem, složením platební bilance, dále dosažený stupe materiální stránky životní úrovn, fond volného asu, výše disponibilních píjm obyvatelstva a celková úrove cen na trhu zboží a služeb. Mezi ekologické initele se adí píznivé pírodní a celkové životní prostedí. Patí sem dostatek atraktivního rekreaního prostoru, zajímavé pírodní atraktivity, píznivé klima a isté ovzduší. Demografití initelé zahrnují všechno, co se týká obyvatelstva, jeho stavu a složení. Patí sem hustota obyvatelstva, jeho vkové a rodinné složení, zdravotní stav. Mezi významné faktory, které ovliv ují a podporují cestovní ruch, patí i pracovní zabezpeení, respektive zabezpeení cestovního ruchu dostateným potem pracovník s odpovídající kvalifikací v institucích a zaízeních, které bezprostedn obsluhují úastníky cestovního ruchu, ve všech ostatních službách cestovního ruchu a vládních a správních institucích, které mohou svým rozhodováním ovliv ovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi materiáln-technické podmínky adíme ubytovací a stravovací zaízení, dopravu, sportovn-rekreaní zaízení, ale i dostatenou sí obchod a služeb všech druh a zdravotnické služby. Administrativní podmínky rozvoje cestovního ruchu se týkají nejastji zahraniního cestovního ruchu a jsou spojovány s výjezdními a vstupními formalitami, tj. pasovými, vízovými, celními a smnárenskými pedpisy. [3]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 3 CESTOVNÍ RUCH V R Cestovní ruch pedstavuje u nás i ve svt velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se adí ve svt na tetí místo za petrochemický a automobilový prmysl a rovnž rozsahem zamstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních píležitostí patí mezi nejvýznamnjší ekonomická odvtví. Významným krokem v rámci rozvoje území a rozvoje cestovního ruchu byly v historii eské republiky snahy o zmapování potenciálu území a jeho následné využitelnosti pro optimalizaci rozvoje cestovního ruchu. První Rajonizace cestovního ruchu, jako základní územn plánovací dokument, byla vypracována poátkem šedesátých let. [12] 3.1 Rajonizace cestovního ruchu Rajonizace cestovního ruchu vznikla v souvislosti s vládním usnesením. 520/1958, které uložilo ídit rozvoj cestovního ruchu dílím plánem. Hlavním úkolem Rajonizace bylo vymezení oblastí a center cestovního ruchu a navazující urení jejich kategorizace z hlediska významu, frekvence turistických aktivit a pedpokládaného dalšího rozvoje. Rajonizace prošla zpracováním poátkem šedesátých a osmdesátých let a její souástí byla i závazná realizaní smrnice pro všechny státní orgány a organizace. Rajonizace vznikla na základ rozsáhlého przkumu, kde bylo pihlíženo k následujícím kritériím: základní skupinu byly pírodní podmínky (vlastnosti terénu, klimatické pomry, lesnatost, vodní plochy, klasifikace istoty vody, pírodní zvláštnosti a chránné ásti pírody), ve druhé skupin byly šeteny vlastnosti území, spadající do podmínek vytvoených lidskou inností (láze ská místa, architektonické památky, zámky, hrady, kláštery, atd.), tetí skupinou vytváí vybavenost zaízením umož ující provoz a využití hodnot, které cestovní ruch vyvolávají (ubytovací a pohostinská zaízení, sportovntechnická zaízení jako lanovky, vleky, koupališt, lodnice), ve tvrté skupin byla šetena dopravní zaízení (przkum byl provádn z hlediska dopravních smr, pepravních kapacit),

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 do páté skupiny byly zaazeny przkumy a hodnocení vliv, které snižují kvalitu území (zneištní ovzduší, vodních tok, ale i kalamitní výskyty klíšat, komár). Po vyhodnocení tchto skupin bylo území státu rozdleno na dv základní skupiny: území s pevahou vlastností pro cestovní ruch vhodnými, území s pevahou vlastností pro cestovní ruch nevhodnými. V eské republice bylo celkem vytyeno 47 oblastí. Pro koordinaci zájm cestovního ruchu s ostatními funkními lánky území se zaazují oblasti cestovního ruchu podle kvality územních podmínek do ty kategorií: do první kategorie zaazujeme oblasti s nejkvalitnjšími pírodními pedpoklady a podmínkami, se širokým souborem funkcí celostátního i mezinárodního významu a se širokou asovou využitelností (Západoeské lázn, Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Valašsko a Beskydy), do druhé kategorie patí oblasti s velmi kvalitními pírodními pedpoklady a podmínkami, se širokým souborem funkcí celostátního a mezinárodního významu a se smíšenou asovou využitelností (Máchv kraj, Doksy, Jizerské hory, Turnovsko, eský ráj, Jihoeské rybníky, Stední Vltava, Kivoklátsko, Dolní Vltava, Posázaví, eskomoravská vrchovina, Orlické hory, Moravský kras), do tetí kategorie se zahrnují oblasti cestovního ruchu s kvalitními pírodními pedpoklady pestavující nižší zastoupení rekrean vhodných ploch, s užším souborem funkcí a možností celostátního významu a se smíšenou asovou využitelností (eské Švýcarsko, Labské pískovce, eské stedohoí, Lužické hory, Podkrkonoší, Broumovsko, Jesenicko, Žluticko, Stíbrsko, eský les, Chodsko, Pošumaví, Horní Vltava, Kapliko, Brdy, Táborsko, Železné hory, Povodí Orlice, Drahanská vysoina, Podhorácko, Podyjí, Chiby, Slovácko), do tvrté kategorie se zahrnují oblasti cestovního ruchu s územn omezeným rozsahem rekrean vhodných ploch, s významným plošným dopadem faktor vyluujících rekreaní využitelnost rekrean vhodných ploch, s úzkým rozsahem realizovaných funkcí rozsahem zpravidla oblastního významu (Krušnohoí, Frýdlantsko, Mlnicko, Staroboleslavsko, Džbán, Pešticko). [12]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 3.2 Regiony R Koncepce regionální spolupráce a propagace je založena na tzv. marketingových turistických regionech. Turistické regiony byly vymezeny v letech 1998-1999 na základ jednání v regionech a jsou definovány jako oblasti, pro nž je typický uritý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zárove i odlišuje od ostatních region. (viz PÍLOHA P I). Základem pro uplatnní turistického regionu na trhu je existence turistických produkt a turistické nabídky. Hlavní význam turistických region tkví v možnosti ucelené prezentace zem, která nabízí souhrn turistických produkt reprezentovaných jednotlivými turistickými regiony. Mají tedy sloužit pedevším prezentací eska v zahranií, ale i podpoe domácího cestovního ruchu. Hranice turistických region nejsou vymezeny striktn, protože snahou je poskytnout zejména lokalitám umístným na okrajích tchto region uritou samostatnost pi rozhodování, v jakých regionech resp. Produktech chtjí být zahrnuty. Turistické regiony vtšinou nekorespondují s územn správním lenním státu. V eské republice je v souasné dob 15 marketingových turistických region (eský ráj, eský sever, Jižní echy, Jižní Morava, Krkonoše, Plze sko, Praha, Severní Morava a Slezsko, Severozápadní echy, Stední echy, Stední Morava, Šumava, Východní echy, Vysoina, Západoeské lázn). V každém turistickém regionu byl ustaven koordinátor cestovního ruchu, který mimo jiné zabezpeuje oboustrannou komunikaní vazbu s eskou centrálou cestovního ruchu. Koordinátoi se podílejí na sjednocování marketingové innosti subjekt cestovního ruchu v regionech. Výsledkem innosti je tvorba propaganích tiskovin za celý region, vznik spolených regionálních expozic na zahraniních i domácích výstavách a veletrzích, vznik regionálních internetových prezentací, vznik nových regionálních turistických produkt. 3.3 Význam cestovního ruchu R Cestovní ruch je prezovým odvtvím, které zahrnuje nejrznjší služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodáských inností. Má dopad na taková odvtví, jako je doprava, stavebnictví, kultura maloobchod a na etná odvtví, která vytváí produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného asu a obchodního cestovního ruchu. Akoliv se na tomto odvtví podílí nkteré velké spolenosti, pevládají v nm pedevším malé a stední podniky. Je to odvtví sektoru služeb, které v ekonomikách vysp-

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 lých stát pedstavuje již nadpoloviní až dvoutetinový podíl. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patí cestovní ruch k tm rychle rostoucím. Podle odhad Svtové organizace cestovního ruchu (World Tourist Organisation, WTO) bude tvoit mezironí pírstek cestovního ruchu ve svtovém mítku 2,5 až 2,8 %. V roce 1999 se ve svt cestovní ruch podílel na tvorb HDP tém 13 %, ve státech EU pak 14 %. Tvoil více jak 8 % hodnoty vývozu zboží a tém 35 % inkasa obchodních služeb. Rst píjm dosáhl meziron 7,5 %. V této dob vytváí cestovní ruch celosvtov 11% pracovních míst (ve vysplých ekonomikách pak až 15 %). Meno výše uvedenými charakteristikami je význam cestovního ruchu v eské republice nad celosvtovým i nad prmrem EU. Mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP patí tradiní turisticky atraktivní zem Rakousko, Švýcarsko, dále pak státy pi Stedozemním moi jako Španlsko, Chorvatsko, ecko. Nejvyšší závislost národních ekonomik na cestovním ruchu vykazují malé ostrovní státy Malta a Kypr. Cestovní ruch je rovnž odvtvím efektivního zapojení do mezinárodní smny bez poteby úvrování a krytí pojistných rizik. Do roku 2020 pedpokládá Svtová organizace cestovního ruchu roní tempo rstu potu cest do zahranií 4,1 % což je více jak pedpokládaný 3 % maximální rst svtového hospodáství. Cestovní ruch hraje dležitou úlohu v rozvoji vtšiny evropských region i našich kraj. Infrastruktura vytvoená pro úely cestovního ruchu pispívá k místnímu rozvoji a jsou vytváeny i udržovány pracovní píležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k prmyslovému i venkovskému úpadku nebo mstské obnov. Poteba zvýšit pitažlivost region je pro stále více destinací a zúastnných stran podntem pistoupit na udržitelnjší a ekologitjší postupy a politiky. Udržitelný cestovní ruch hraje dležitou roli pi zachování a posílení kulturního a pírodního ddictví ve stále vtším potu oblastí, od umní k místní gastronomii, emeslm i ochran biologické rozmanitosti. To vše má kladný dopad na vytváení pracovních píležitostí a pispívá k ekonomickému rstu. [1] 3.4 Rozvoj cestovního ruchu v eské republice eská republika má svou výhodnou geografickou polohu, snadnou dostupnost, pírodními krásy, historické památky, existencí léebných zdroj dležitý pro rozvoj láze ství a dalšími atraktivitami píznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 V prbhu posledního desetiletí se množství zahraniních návštvník eské republiky tém ztrojnásobilo. Rok 2002 byl pro cestovní ruch eské republiky špatný, protože pijelo mén turist. Vinu na tom mly jednak letní katastrofální povodn, jednak dozvuky záijových teroristických útok v New Yorku, které ohromily cestování celosvtov. I když rok 2003 byl lepší, existovala celá ada dvod, pro se cestovní ruch v R ješt více nezvýšil. Nejprve se lidé zdráhali jezdit daleko do domova kvli válce v Iráku a obavám z bezpenosti, pozdji zase brzdil cestování strach z onemocnní akutního respiraního syndromu, které vypuklo v Asii. Podle pedbžných údaj NB dosáhly devizové píjmy ze zahraniního cestovního ruchu za leden - záí 2006, 3.664,5 mil. USD, což je o 4,2 % více než ve stejném období roku 2005. Mezi perspektivní oblasti rozvoje cestovního ruchu v eské republice patí: kulturní a poznávací cestovní ruch, láze ský cestovní ruch, kongresový a incentivní (motivaní) cestovní ruch, kombinace služebních cest a rekreace i turistických pobyt, cykloturistika a pší turistika, tematicky zamený cestovní ruch (skláství, historická emesla, pivovarnictví, vinaství). [1] 3.5 Problémy rozvoje cestovního ruchu Pestože je cestovní ruch považován za dynamicky se rozvíjející ekonomické odvtví s významnými dopady na tvorbu pracovních míst, naráží rozvoj cestovního ruchu v regionech na tyto bariéry: nedostatená infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinutých služeb, nedostatek potebných odborník pro ízení podnikatelských subjekt v R (ubytovací, informaní, marketingové subjekty), absence marketingových koncepcí rozvoje R jako evropské destinace,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 nízká úrove partnerství mezi NNO, podnikatelské subjekty, obcemi, kraji a státem, omezené finanní prostedky pro rozvoj podnikání, nedostatek nosných projekt vedoucích k tvorb produkt R, nedostatek finanních prostedk na údržbu a obnovu kulturního ddictví, nízká technická úrove a vybavenost zaízení koupališ na vodních tocích a nádržích, vetn umle vybudovaných koupališ (bazény), ale i vybavení turistických tras, lyžaských a bžeckých tratí, cyklotras a cyklostezek (odpoívadla, hygienická zaízení apod.), výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštvnosti, nedostatená schopnost subjekt na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na stran poptávky tak na stran nabídky, atraktivit cestovního ruchu, nabídka produkt, marketingová komunikace atd.). [1] 3.6 Organizace cestovního ruchu v R Cestovní ruch v eské republice je pedmtem zájmu a pravomocí nkolika orgán na rzných úrovních. Mezi hlavní instituce patí: Ministerstvo pro místní rozvoj R, který je podle kompetenního zákona poveno výkonem státní správy v oblasti cestovního ruchu. Mezi hlavní innosti patí návrhy píslušných právních norem, tvorba a realizace program zamených na rozvoj cestovního ruchu, koordinace inností ostatních orgán, získávání a rozdlování finanních prostedk pro rozvoj cestovního ruchu, sledování a analýza statistických údaj, eská centrála cestovního ruchu je organizací podízenou MMR R a je odpovdná za propagaci eské republiky na svtovém trhu cestovního ruchu. Mezi hlavní aktivity patí úast na propaganích akcích, poskytování informací o eské republice u nás i v zahranií, organizuje pobyt pro novináe v eské republice, zajišuje regionální prezentace, vydává adu propaganích materiálu o R, Regionální orgány státní správy psobí na úrovni krajských úad a na úrovni jednotlivých mstských a obecních úad,

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 Orgány samosprávy v oblasti cestovního ruchu psobí na nejvyšší úrovni (Poslanecká snmovna Parlamentu eské republiky, kde jsou zízeny Podvýbor pro obchod a cestovní ruch a Podvýbor pro propagaci eské republiky v zahranií). Hlavním posláním je volba a schvalování právních norem v cestovním ruchu, Regionální, obanská sdružení v cestovním ruchu, která jsou utváena spojením nkolika mst, obcí, podnikatelských subjekt, za úelem podpory cestovního ruchu v dané oblasti, Informaní centra jsou subjekty cestovního ruchu, která poskytují prvotní informace návštvníkm regionu a souasn by mly danou oblast propagovat, Profesní sdružení cestovního ruchu psobí v oblasti služeb ubytovacích a stravovacích (Národní federace hotel a restaurací), informaních (Asociace turistických informaních center), dopravních (Spoleenství autodopravc ech a Moravy) a cestovních kanceláí (Asociace cestovních kanceláí R). [1]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 4 UBYTOVACÍ SLUŽBY Ubytovací služby pedstavují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Mžeme je charakterizovat jako umožnní pechodného ubytování mimo místo trvalého bydlišt. Rozvoj ubytovacích zaízení je nerozlun spjat s politickými, hospodáskými a sociálními zmnami ve spolenosti, které zprostedkovan ovliv ují pohyb obyvatelstva mimo místo trvalého bydlišt a psobí na vznik rzných druh ubytovacích zaízení. [10] 4.1 Historie a vývoj ubytovacích za ízení Mezi první ubytovací zaízení patí ubytovací hostince, které vznikaly v souvislosti s cestováním za obchodem, s rozvojem dostavníkové dopravy, pošty a pozdji železnice. asto se považují za pedchdce hotel. Hotel se jako samostatné zaízení pro ubytování cestující veejnosti objevuje na pelomu 18. a 19. století. Název hotel je pevzat z fancouštiny, kde vznikl ze stedovkého latinského pojmenování hostinec. Rozvoj cyklistiky a pozdji automobilismu výrazn ovlivnil další rozšíení ubytovacích zaízení. V této dob vznikají prvé seznamy hotel pro poteby len píslušných sportovních klub. Prvé z nich jsou známy již ped koncem 19. století a lze je považovat za základ pozdjší hotelové klasifikace. Rozvoj hotelnictví v Evrop je patrný pedevším v zemích s píznivými podmínkami pro rozvoj obchodu a cestovního ruchu, jako nap. ve Francii, Velké Británii, v 19. století ve Švýcarsku a v Nmecku. Znaný rozvoj hotelnictví zaznamenávají i Spojené státy americké. Hotelnictví pedstavuje v souasné dob nedílnou souást cestovního ruchu. Jeho pedmtem je výstavba, ízení a organizace hotel i velkých hotelových etzc, zabezpeování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. [7] 4.2 lenní ubytovacích za ízení S rozvojem cestovního ruchu dochází postupn k diferenciaci rzných druh ubytovacích zaízení, která poskytují úastníkm cestovního ruchu služby na rzné úrovni a v rzném rozsahu.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 Ubytovací zaízení mžeme lenit podle mnoha kritérii: podle velikosti (malá od 5-100 pokoj, stední od 101-250 pokoj, velká od 251 pokoje a výše), podle doby provozu (celoroní, sezónní), podle umístní (mstská zaízení, láze ská zaízení, horská zaízení), podle pevažující klientely (pro obchodníky, rodiny s dtmi, sportovce), podle druhu zaízení a jeho funkce pi uspokojování poteb cestujících (hotel, motel). [10] 4.3 Charakteristika kategorií ubytovacích za ízení dle metodiky platné v eské republice Kategorizací rozumíme rozlenní ubytovacích zaízení podle druh do kategorií. Klasifikace je zaazení jednotlivých kategorií podle vybavení, úrovn a rozsahu poskytovaných služeb do tíd. Cílem jakékoliv klasifikace je zachování uritého standardu pi výstavb a zizování ubytovacích zaízení a dodržování píslušné kvality poskytovaných služeb. Rozlenní ubytovacích zaízení dle kategorií: Hotel, ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování pechodného ubytování a služeb s tím spojených (stravovací služby). Hotely se lení do pti tíd. Motel je ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, které poskytuje pechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a lení se do ty tíd. Návštvníkm je umožnno parkování v blízkosti motelu. Penzion je ubytovací zaízení s nejmén pti pokoji, s omezeným rozsahem spole- enských a dopl kových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem. lení se do ty tíd. Botel pedstavuje ubytovací zaízení umístné v trvale zakotvené osobní lodi.

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 Kemp je ubytovací zaízení pro pechodné ubytování bu ve vlastním zaízení host (stan, obytný pívs) popípad i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty). Kempy jsou zaazovány od jedné do ty hvzdiek. Chatová osada je ubytovací zaízení pro pechodné ubytování host výhradn v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, bungalovy). Chatové osady jsou za- azovány od jedné do tí hvzdiek. Turistická ubytovna je jednodušší ubytovací zaízení pro pechodné ubytování host s vtším potem lžek v ubytovacích místnostech. Zaazuje se od jedné do dvou hvzdiek. [7] V eské republice byly tržby z ubytovacích zaízení klesající o 0,1 % (leden 2007). Ze statistických podklad vyplývá, že pro leden netypické teplé poasí ovlivnilo pokles tržeb ady ubytovacích zaízení v horských stediscích, piemž na druhé stran byl tento vývoj ásten kompenzován zvýšeným rstem tržeb zaízení poskytujících ubytování v centrech mstské i láze ské turistiky. [13]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 5 STRAVOVACÍ SLUŽBY S úasti na cestovním ruchu jsou nezbytn spojeny i další základní služby, které uspokojují základní potebu lovka, potebu výživy. Pro úastníky mezinárodního cestovního ruchu však pedstavuje stravování nejen nasycení, ale i možnost seznámit se s uritým specifickým prvkem kultury daného národa i regionu. Formy zajištní stravování mohou být rzné. Úastník cestovního ruchu si mže tyto služby zajišovat sám, pak hovoíme o individuálním stravování. V tomto pípad pípravu pokrm a nápoj realizují samostatní úastníci cestovního ruchu ve zvoleném ase a prostoru. Jinou možnost nabízí forma spoleného stravování. Jedná se o hromadnou pípravu pokrm a nápoj pro velké skupiny osob, kdy výroba, odbyt i konená spoteba jsou ve vtšin pípad místn i asov úzce propojeny. Restauraní stravování je poskytované jako služba, která zajišuje uspokojení širšího spektra poteb zákazník prostednictvím svých tí funkcí: funkce stravovací základní spoívá v zajištní výživy podáváním hlavních jídel bhem dne, funkce dopl ková pedstavuje možnost oberstvení mezi hlavními jídly a nabídku nápoj, funkce spoleensko-zábavní vytváí podmínky pro uspokojené poteby spoleenské komunikace, setkávání, zábavy, her, rozptýlení v zaízeních restauraního stravování. [10] V lednu 2007 byl zaznamenán v eské republice mezironí rst tržeb v pohostinských a stravovacích zaízeních o 1,9 %. [13]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 6 KULTURNÍ DDICTVÍ V CESTOVNÍM RUCHU Kulturní ddictví jsou podle Rady Evropy hodnoty, které vytvoil nebo petvoil lovk jak v oblasti duchovní, tak hmotné. Tyto hodnoty, ili naše dnešní kulturní ddictví, vznikaly tak, že každá dívjší generace pejala vdomosti a zvyky od minulých generací a pedala je následujícím generacím. To je také základ kulturních tradic. Díky historickým a geografickým podmínkám mívaly tyto hodnoty v každém národnostním celku specifický charakter, který se zpravidla liší od charakteru kulturního ddictví sousedních zemí. Pes rozdíly však, v souvislosti s historickými podmínkami a prom ujícími se geopolitickými celky, existují mezi národními kulturními ddictvími rzných zemí jisté podobnosti (umlecké slohy) a spojnice. I proto je kulturní ddictví každé zem souástí kulturního ddictví širšího územního celku, který tvoí spolu s okolními zemmi. Kulturní ddictví rozlišujeme: nehmotné - duchovní (písn, tance, zvyky), hmotné - movité (architektura, plastika, malba, umlecké emeslo). [7]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 7 DOPRAVNÍ SLUŽBY Doprava je základní pedpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Peklenuje prostorové a asové rozdíly mezi bydlištm a místem cestovního ruchu. Dopravní služby jsou služby, které jsou spojeny se zabezpeením pepravy úastník a jejich zavazadel, vetn poskytování informací o dopravních spojích. V závislosti na druhu dopravního prostedku tyto služby poskytují pímo dopravci (dopravní spolenosti) nebo je zprostedkovávají pepravci, zejména cestovní kanceláe a cestovní agentury. V eské republice pevládá doprava silniní a to jak doprava osobními automobily, tak i doprava autobusová. Podle pepravního principu se doprava dlí na dopravu železniní, silniní, leteckou, námoní, íní, mstskou, horské dráhy, lanovky, kola, pší turistiky. [10] V R k tvrtému tvrtletí 2006, za rstem tržeb dopravy (o 1,4 %) stály pedevším vedlejší a pomocné innosti (rst o 7,2 %) a na rozdíl od pedešlého tvrtletí železniní doprava i silniní doprava (rst o 14,6 %). Letecká doprava zstala skoro na stejné úrovni jak v pedešlém období, pokles o 0,1 %. Nízký stav vodní hladiny splavných ek a nižší tržby z prodeje zboží provozovaného nkterými jednotkami jako vedlejší innost, vedly k výraznému poklesu vnitrozemské vodní dopravy (o 31,8 %). [14]

UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 35 8 LÁZESKÝ CESTOVNÍ RUCH V historii vývoje lidské spolenosti a kultury mžeme sledovat již od starovku. Zájem lidí o místa spojená s vývrem termálních i minerálních pramen. Tyto vody hojily lidem rány a bolesti, ohívaly je a byly i pomocníkem pi výkonu nkterých prací. V místech jejich trvalého výskytu se zaaly budovat speciální úelové stavby pro využití pramen. Rozvoj láze ství v evropském pojetí je založen na pradávném zájmu lidí o pírodní minerální prameny. Láze ský cestovní ruch byl historicky jednou z prvních oblíbených forem novodobého cestovního ruchu již od 18. století a je jako svébytná souást cestovního ruchu prezentován dodnes, nebo: v rámci láze ství je vždy využívána i materiáln technická vybavenost sloužící cestovnímu ruchu v daném míst, láze ství je významnou souástí domácího cestovního ruchu díky atraktivit láze - ských míst a kulturn spoleenské programové nabídce, která je zde zpravidla speciáln pipravována pro návštvníky, láze ství je i jedním z významných motiv aktivního zahraniního cestovního ruchu vzhledem k jedinenosti nkterých pírodních léivých zdroj i použitých lé- ebných metod v dané oblasti. Pro existenci láze ského cestovního ruchu v konkrétní lokalit musí být splnny urité materiální pedpoklady: existence pírodních léivých zdroj, vybavenost láze sko-léebným zaízením, pítomnost dalších složek materiáln technického vybavení - ubytovací a stravovací kapacity, vhodné estetické a pírodní prostedí, zajištní možnosti spoleensko-kulturního a sportovního vyžití. Mezi pírodní léivé zdroje jsou v eské republice zahrnovány: minerální vody a termální vody, to jsou podzemní vody se zvýšeným obsahem solí, plyn, stopových prvk, radonu a podzemní vody s teplotou vyšší než 25ºC, peloidy-bahno, rašelina a slatina, léebné plyny (pírodní oxid uhliitý). [7]