PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PORUBA

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PORUBA AKTUALIZACE 2013-2017 1

OSTRAVA OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Základní charakteristika památkvéh území 2.1 Vývj 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města 2.3 MPZ ÚP, ÚAP 2.4 Urbanistick architektnické hdncení stávající zástavby 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Kmunikační síť, dpravní bslužnst, parkvání, pvrchy 2.5.2 Parter MPZ 2.5.3 Městský mbiliář 2.5.4 Prluky a lkality určené k zástavbě 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ 2.5.6 Demgrafická skladba byvatelstva 3. Cíle Prgramu regenerace 3.1 Celkvé zhdncení Prgramu regenerace 3.2 Celkvá analýza 3.3 Pdklady pr přípravu Prgramu regenerace 3.4 Plán realizace na rky 2013 2017 3.5 Realizace bnvy kulturní památky v rámci Prgramu regenerace MPZ 3.6 Kulturní památky v MPZ p celkvé neb částečné bnvě Mapvé přílhy Lkace MPZ na území města Letecký snímek plchy zeleně Kulturní památky Technický stav KP Zeleň Výřez Územníh plánu města Ostravy Katastrální mapa Blkvá mapa 2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL Statutární měst Ostrava Prkešv náměstí 8, 729 30 Ostrava zastupené náměstkem: Ing. et Ing. Jiřím Srbu IČ: 00845451 DIČ: CZ00845451 (plátce DPH) ZPRACOVATEL JS Prperty, a.s. Chpinva 567/1 702 00 Ostrava-Přívz zastupena: Janem Schmejkalem předsedu představenstva zapsána v bchdním rejstříku vedenéh Krajským sudem v Ostravě, ddíl B, vlžka 3328 IČ: 27814742 DIČ: CZ27814742 3

2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PAMÁTKOVÉHO ÚZEMÍ 2.1. Vývj Histrický vývj Ves Pruba se připmíná pprvé v rce 1377, kdy náležela k Třebvicím. Její pčátky můžeme klást již něklik desítek let nazpět. Ke zdejší rychtě patřila táž plvina vsi Svinva. V rce 1553 se Pruba dputala d Třebvic. Nvý majitel Ondřej Bzenec V rce 1573 vystavěl v Prubě zámek, který se stal jeh sídlem. Před rkem 1720 kupil Prubu Vilém Wilczek z dbré zemnice a ten ji natrval připjil ke svému Klimkvickému panství. Obyvatelstv Pruby se živil výhradně zemědělstvím. V Prubě byly také dva Pánské dvry, z nichž jeden byl pzději slučen se zámeckým dvrem. Průmyslvý rzmach Mravské Ostravy a jejich klních bcí v druhé plvině 19. a na pčátku 20. stletí nikterak pdstatně nevlivnil živt zdejší bce, která si nadále udržela svůj zemědělský ráz, i když část zdejšíh byvatelstva nalezla zaměstnání v stravských průmyslvých závdech a d rku 1903 též ve zdejší tvárně na nábytek a stavební práce s parní pilu a velkbchdem se dřívím. Imigrační vlna přistěhvalců na knci 19.stletí a pčátku 20. stletí pstihla též Prubu. Vzrůst pčtu byvatel vlivnil i stavební výbj bce, vzrstl pčet bytných dmů. Pruba byla v rce 1925 napjena na místní dráhu Svinv-Vřesina, která byla pzději prdlužena až d Kyjvic. Prubská škla se připmíná již klem rku 1650. Kstel sv. Mikuláše má pravděpdbně své pčátky jíž v 15.stletí. Prubský kstel dstal dnešní pdbu p stavebních úpravách v letech 1788-1793.Věž byla vystavěna v rce 1808. V rce 1938 byla Pruba bsazena nacistickým vjskem k německému státu jak sučást Sudetské župy. Během 2.světvé války vyhřel 30 bytných dmů, tvárna na nábytek, mnh budv byl citelně pškzen. Padesátá léta nezaznamenala jen nvu etapu ve vývji Ostrav jak města, ale určila Ostravě nvu pzici celstátní. Hrnictví a hutnictví dstal takvé pstavení, jaké nikdy v dějinách neměl.průmyslvé centrum Ostravska byl nepchybně eknmickým pjmem padesátých let. Rzhdujícím realizátrem tehdejší eknmické kncepce se měly stát Vítkvické železárny, jejichž tradice, srtiment, exprtní pvěst a bezprstřední spjení s dly dávaly pr t nejlepší předpklady. Dále Nvá huť, která vznikla kncem rku 1942 výstavbu dplňujících prvzů, tzv. Sudbau, a zpčátku měla služit jak zbrjní závd kupantům. Kncem rku 1948 byla v prvzu strjírna a rzestavěna byla válcvna trub, která měla rzšířit výrbní kapacitu staré vítkvické válcvny trub. Dvuletka však předlžila pžadavky na výstavbu nvé kksvny, celárny a dalších prvzů. Rvněž následující pětiletka zahájila výstavbu nvých prvzů, které svým rzsahem a významem přesáhla kraj a stala se záležitstí celstátní. Základním pžadavkem výstavby na pčátku padesátých let se staly pracvní síly. Skladba tehdejšíh byvatelstva Ostravy nedávala předpklad, že by mhl být tent prblém lkálně vyřešen. Situaci měly zpčátku řešit krátkdbé brigády tzv. družebních mravských krajů Brna, Jihlavy, Olmuce. V rce 1950 již pracval na stavbě něklik tisíc mimstravských brigádníků. Vítkvické železárny (dříve VŽ Klementa Gttwalda - VŽKG), které v té dbě představvaly největší hutně strjírenský závd, řešil nedstatek pracvních sil zaměstnáním i žen. Nejen Vítkvické železárny se ptýkaly s nedstatkem pracvních sil, stejnu situaci řešily rvněž dly. Pválečná těžba nedpvídala mnžstvím dané ptřebě. Zvyšvání pčtu pracvních sil přinášel sučasně i nvé prblémy ubytvací. Usnesení vlády v rce 1951 ukládal d tří let zvýšit pčet zaměstnanců a mít jen stálé dělnické kádry, prtže prblém přechdných zaměstnanců se stále prhlubval. 4

Urbanistický vývj V letech 1950-1951 byla zpracvána první studie rajnvéh plánu Ostravsk karvinskéh revíru tzv. kncepce rzvje sídelní struktury na Ostravsku. Studie byla zpracvána ve třech základních variantách, z nichž jedna byla vybrána k vypracvání pdkladu výstavby scialistických měst Ostravska z plviny rku 1951. Tyt práce byly prjektvány pd vedením ing. arch. V. Meduny, prfesra Vyské škly v Brně. V rce 1952 se začaly již prjektvat pdrbné územní plány prvních bvdů Pruby s kmplexním řešením inženýrských sítí, zásbváním teplem, vdu, plynem a elektricku energií. Území, které byl zvlen pr výstavbu prubskéh sídliště měl řadu dbrých urbanistických i přírdních předpkladů. Přírdní pdmínky ve vztahu k průmyslvé blasti byly řešeny velmi výhdně, nebť sídlištní celek byl situván prti směru převládajících jihzápadních větrů. Území je mírně svažité jihvýchdním směrem, na západě uknčené lesním masívem. Technické pdmínky výstavby z hlediska zakládání byly ptimální zvláště prt, že celé území je mim dsah důlních vlivů. Při stanvení hlavníh urbanistickéh knceptu byl nutn přihlédnut k stávajícím bytným celkům vesnic bcí Pruba, Pustkvec, Třebvice, Svinv, Martinva již prbíhající výstavbě hrnickéh sídliště v Prubě ( s výstavbu byl zapčat již v rce 1948 ) tzv. dvuletky. Byl nutn začlenit tyt bce kmpzičně i rganizačně d bytné zóny. Rvněž byl nutn přihlédnut ke stávající kmunikací SZ směrem a připjení třípdlažní zástavby, pstavené v bdbí těsně p válce bez jakéhkliv urbanistickéh a architektnickéh záměru. Z širších vztahů je pr sídlištní útvar dstupná rekreační blast v údlí Kyjvic. V té dbě byla však velmi závažná situace v hrmadné dpravě, jelikž dpravní vztahy byly závislé na jednklejvé trati a d 5.12.1955 na autbusvé dpravě z Pruby d Mariánských Hr s mžnstí přestupu na tramvajvé spje d Ostravy a Vítkvic. Teprve 19.12.1958 byl zahájen prvz na nvé tramvajvé trati ze Svinva d Pruby. O rk pzději byly kleje prdluženy až na Vřesinsku ulicí. V suladu s celkvu kncepcí splečnstí výstavby byla v prvních etapách výstavby přibrzděna dstavba hrnickéh sídliště v Prubě a celá stavební kapacita se přizpůsbila ptřebám výstavby 1. bvdu Pruby. Od rku 1953 již prbíhají veškeré prjekční práce napln. V tmtéž rce prběhla rvněž vnitrústavní sutěž Stavprjektu na krsek K3 v 1. bvdu, kteru vyhrál ing. arch Čtvrtníček. Prjektují se taktéž rzsáhlé bjekty na 1.bvdě, jak sučást Hlavní třídy. V rce 1954 pkračuje výstavba 1.bvdu a dknčuje se jedna z nejvýznamnějších staveb - " Obluk ". V rce 1955 je jak 1.bvd pr 18 000 byvatel t.j. 4 436 bytvých jedntek, tak hrnické sídliště s 1 104 bytvými jedntkami pr 4 000 byvatel již dknčeny a zapčala výstavba II. bytnéh bvdu. II. a III. bvd byl dknčen zhruba v rce 1961. 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města Celé řešené území je výrazným jedntně kmpnvaným urbanistickým celkem. V rámci celéh bytnéh sektru Pruby tvří jeh nejstarší, největší a nejdůležitější část. Pdle pstupu výstavby se bytná část danéh území dělí na dva stavební subry: l.bvd - mezi ulicemi Skautsku, Nábřežím SPB, 17.listpadu a Hlavní třídu,,dvuletky" - nejstarší část Pruby s jednduchým seskupením stejných 3-4 pdlažních bjektů v řádkvém zastavvacím systému. Subr existval již před zapčetím výstavby "scialistickéh města" a byl včleněn d celkvé prstrvé kncepce Pruby 5

Vlastní 1. etapa výstavby nvéh města Pruby v pjetí "scialistickéh realismu". Tét části byla věnvána v návrhu i realizaci největší péče. Urbanistická kncepce je výrazně a pečlivě prpracvaná a bsahuje více charakteristických subrů: Hlavní třídu, Alšv náměstí s Alšvu ulicí ke kulturnímu dmu, "Věžičky", "Obluk", Nábřeží SPB se zakmpnváním stávajícíh kstela a zámku. D prstrvé kncepce jsu vlžena 3 intimnější parkvá náměstí a parkvé plchy p stranách kulturníh dmu, které přecházejí d předprstrů škl. 2.bvd mezi ulicemi Opavsku, Prubsku, Hlavní třídu a ul.17. listpadu jedndušeji. Zástavba je přísně symetrická a pravúhlá, má větší měřítk a menší rzmanitst než 1. bvd. Základem kncepce je velký park uprstřed bvdu a klem něj jsu rzmístěny pravúhlé bytné blky. Architektnicky výrazně jsu prpracvány puze fasády d Hlavní třídy a náržní bjekty. Ostatní bjekty jednduchých tvarů jsu bez nápadnéh zdbení Obytné subry I. a II. bvdu Pruby představují rzsáhlý, jedntně zalžený a velkryse kmpnvaný urbanistický celek, v dbě svéh vzniku nazývaný vzrvým scialistickým městem. Celý subr je zalžen na pravúhlé šachvnicvé uliční síti s uplatněním výrazných kmpzičních s, zasahujících i d navazujícíh území. Princip uliční sítě, vymezující klidvé pluzavřené vnitrblkvé prstry, umžňuje snadnu rientaci a vytváří příznivé bytné prstředí. Bhaté zastupení kmpnvané zeleně uličních alejí a parkvých náměstí dtváří vhdné prstředí pr splečenské příležitsti a relaxaci byvatel. Charakteristika bytných celků 1. a 2. bvdu 1. bytný bvd Pruby - se vyznačuje sevřenější urbanisticku kncepcí a přeceněním výtvarných a architektnických prvků. Snad nejtypičtějším v tmt směru je bytný subr Věžičky a bytný subr Obluk, pdbízející se až přespříliš histrické architektuře. Napak půsbí bytné celky" Na nábřeží" s citlivu architektnicku kresbu. 2. bytný bvd Pruby - nejtypičtějším je v tmt směru západní část Hlavní třídy, hlavně v pužití architektnické mluvy - rzpr mezi idevu nadřazenstí exteriéru a pdceněním interiéru. Z nvějších zásahů ve II. bvdu byla výstavba centra, hlavně však realizace šestnáctipdlažní budvy na Havlíčkvě náměstí. Celá urbanistická kncepce bytnéh subru vystavěnéh v pjetí scialistickéh realismu vychází z Hlavní třídy rvnběžně s Opavsku. Na Hlavní třídu navazuje systém příčných ulic, které zárveň vymezují jedntlivé bytné skupiny. 2.3 MPZ ve vazbě na ÚPMO, územně analytické pdklady Územní plán města Ostravy určuje tét lkalitě funkční využití Jádrvé území, které služí sustředění bčanské vybavensti splu s bydlením v centrálních částech bytných zón, Bydlení hrmadné služící k bydlení v nájemních dmech v městské a sídlištní zástavbě a v malé části i bydlení individuální pr bydlení v rdinných dmcích a bdbných frmách nájemných dmů nízkpdlažní bytné zástavby. 6

V jádrvém území je vhdné umisťvat: Vybavenst centrálníh charakteru, služící danému i širšímu území: administrativa, peněžnictví, sudnictví, bchd, služby, stravvání, ubytvání, htely, zařízení kulturní, církevní, splečenská, muzejní, zábavní a zařízení pr vlný čas Nájemné bytvé dmy (nad 3.N.P.) s vestavěnu bčansku vybavenstí Příslušné kmunikace pěší, cyklistické, mtrvé, parkviště, hrmadné pdzemní i nadzemní a vestavěné parkvací garáže Zeleň veřejná a bytná V jádrvém území je přípustné umisťvat: Nájemné dmy bez bčanské vybavensti, knzuláty, rezidence Nerušící drbná výrba a služby Benzinvá čerpadla a servisní služby jak sučást garáží a parkingů Nezbytná technická vybavenst Občanská vybavenst necentrálníh charakteru: zařízení předšklní, šklská, sprtvní, zdravtnická, zařízení sciální péče V bydlení hrmadném je vhdné umisťvat Různé typy nájemných dmů (většinu nad 3 N.P. viz pznámka) převážně bez vestavěné vybavensti. Vybavenst, služící danému území: zařízení bchdu, služeb, místní správy, předšklní, šklní (základní a střední škly), zdravtnická, sprtvní, stravvací, splečenská, zařízení pr vlnčasvé aktivity. Příslušné kmunikace mtrvé, cyklistické, pěší, parkviště. Zeleň veřejná a bytná, dětská hřiště, hřiště pr mládež a dspělé. V bydlení hrmadném je přípustné umisťvat: Vybavenst, služící širšímu území: zařízení bchdu, služeb, stravvání, šklská, zdravtnická, Církevní, kulturní, sciální, ubytvací, administrativní. Nerušící drbná výrba a služby. Příslušné hrmadné pdzemní a nadzemní garáže, vestavěné garáže. Nezbytná technická vybavenst. Rdinné dmky. Htely, administrativní budvy. Bxvé garáže Benzinvá čerpadla jak sučást hrmadných garáží Pr území MPZ není zpracvána pdrbnější územně plánvací dkumentace. Zásady pr chranu památkvých hdnt a půvdní urbanistické kmpzice Priritu je uchvání a rehabilitace památkvých hdnt v území - je zajišťván především chranu památkvéh území a kulturních památek pdle platných předpisů (zákn č. 20/1987 státní památkvé péči, v platném znění, vyhláška č. 66/1988Sb., k prvedení zákna státní památkvé péči, v platném znění). Je nutn zajistit záchranu a bnvu významných kulturních památek v MPZ. 7

respektvat urbanisticku kmpzici, phledy a průhledy na významné dminanty MPZ zachvat výškvu hladinu zástavby, uliční čáry respektvat veřejná prstranství, histrické cesty a pěší trasy respektvat plchy zeleně zachvat základní principy histrickéh urbanismu a architektnickéh výrazu zachvat histricku zástavbu a nvdbé architektnicky kvalitní bjekty, vylučit nežáducí zásahy v území (zejména změny v dpravních trasách) při využití staveb a plch přihlížet k jejich kapacitním mžnstem (únsnsti stavby, území, prstru) se zřetelem na památkvu pdstatu území při stavebních úpravách a změnách staveb, které nejsu kulturními památkami zajistit bnvu směřující k nápravě případnéh rušivéh půsbení bjektu v MPZ neumisťvat velkplšná reklamní zařízení Zásady pr funkční využití území zachvat využití MPZ jakžt území pr bydlení, v hlavních ulicích s bchdním parterem prefervat smíšené centrální území města s reprezentativní funkci a pestru škálu bčanskéh vybavení hlavním principem navržených zásad je umžnit (při zachvání památkvých hdnt) rzvj území a zajistit tak živst památek a MPZ nepřipustit výrbní a jiné pdnikatelské záměry, narušující bytnu phdu a prstředí MPZ Zásady budu uplatňvány při přizvání dalších stupňů územně plánvací dkumentace. 2.4 Urbanistick architektnické hdncení stávající zástavby Objekty v řešeném území je mžn rzdělit pdle architektnickéh pjetí a pdle míry uplatnění architektnických článků. Bytvé dmy lze rzdělit na bjekty: 1. bjekty v pjetí scialistickéh realismu klasické kncepce s bhatým zastupením histrizujících architektnických článků a výtvarných prvků Objekty jsu členěny na skl v rzsahu 1 až 2 pdlaží, střední část a střechu. Sk! je členěn náznakem kvádrvéh zdiva. Vstupní dveře jsu zvýrazněny stěním čast dplněným architektnickými články a dmvním znameními, kna jsu lemvána stěním. Sk! je uknčen partervu římsu. Střední část je členěna dvjdílnými kny, francuzskými kny s stěním, balkny s prfilvanými knzlami. Pslední pdstřešní patr je ddělen římsu a čast pjednán sgrafity, reliéfy neb jen barevnými brazci. Uknčen je vždy prfilvanu střešní římsu. Výjimečně je střední část členěna vyským řádem - plslupy s plastickými hlavicemi. Nad střešní římsu jsu umístěny různé architektnické prvky: balustrády, kuželky, blučky, výjimečně plastiky. Střecha je sedlvá s valbami, krytina z pálená tašek, ppř. plechvá natřená v červené barvě. Běžné jsu kmíny. Barevnst: sk! - hnědá, střední část - světlý kr, pískvá, výjimečně červen-hnědá, vystupující architektnické články ve světlejším dstínu, střecha - cihlvě červená, kna - bílá křídla, zelené rámy 8

2. bjekty v pjetí scialistickéh realismu se střídmým pužitím architektnických prvků Objekty jsu členěny na sk!, střední část a střechu. Sk! v rzsahu 1 pdlaží je puze barevně rzlišen, výjimečně členěn vdrvnými spárami. Okna, dveře a výkladce jsu lemvány stěním. Střední část je hladká, členěná dvudílnými kny, balkny jednduchých tvarů, výjimečně je pdstřešní patr ddělen římsu a barevně dlišen. Střešní římsa je jedndušších tvarů. Střecha je sedlvá s valbami a kmíny, výjimečně plchá. Krytina je taškvá pálená neb plechvá natřená v červené barvě. Barevnst: sk! hnědá, střední část - světlá pískvá, krémvá, vystupující články - světlejší dstín, střecha - cihlvě červená, kna bílá, kvvé a plechvé části - zelené 3. dvuletky Jednduché bjekty 3 pdlažní, výjimečně 4 pdlažní se sedlvu střechu. Stěny jsu hladké, bez architektnických a výtvarných prvků. Členěny jsu puze kny různých frmátů, balkny, francuzskými kny. Střecha je sedlvá, ppř. valbvá. Krytina půvdně taškvá, nyní plechvá. 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Kmunikační síť, Dpravní bslužnst, parkvání, pvrchy Dpravní připjení na celstátní kmunikační síť je dnes zajištěn ul. 17. listpadu, která je státní silnicí a má vazbu směrem na Opavu a v pačném směru na ul. Rudnu, dálnici D1 a Český Těšín. Ul. 17. listpadu rvněž pkračuje směrem na Olmuc jak státní silnice. Hrmadná dprava sb je dstatečně zajištěna stávající klejvu dpravu p ul. Opavské a 17. listpadu. Dstačující je rvněž autbusvá dprava. Dpravní vazby I. a II. bvdu jsu dnes stabilizvány základním kmunikačním systémem. V kategrii bslužných sběrných kmunikací se jedná ulici Opavsku, ulici 17.listpadu a Francuzsku. V kategrii dpravně významných bslužných kmunikací se jedná ul. Hlavní, Prubsku a ul. Nad Prubku s vazbu na ul. Nábřeží SPB. V sučasnsti se I. a II. bvd ptýká s nedstatkem parkvacích míst. Sučasný stav pkrývá cca 32% vypčtených nárků na parkvací místa. T vede k přetížení kmunikací parkujícími vzidly v rzpru s dpravními předpisy, k parkvání na chdnících, na travnatých plchách, ve vnitrblcích. Návrhy rzšíření statické dpravy: na terénu - rzšiřváním stávajících vzvek klmými neb šikmými stáními přednstně ve veřejných prstrech (ulicích a náměstích), výjimečně ve vnitrblcích (na zásbvacích kmunikacích, v místech některých travnatých plch bez vzrstlé, kvalitní zeleně) pd terénem - ve vnitrblcích, všude tam, kde se nevyskytují sustředěné blky vyské kvalitní zeleně (pd stávajícími hřišti neb v místech, kde hřiště zanikla) ve vícepdlažních halvých garážích - 2 menší garáže (2 NP) v prlukách mezi bytvými dmy na ul. Havanské a B. Martinů halvá garáž (2 PP + 3 NP) na místě bxvých garáží na ul. Skautské 9

Průběžně prbíhá pstupná reknstrukce pvrchů jedntlivých kmunikací a chdníků. V rámci těcht reknstrukcí jsu prváděny i pravy a výměny sítí, tak aby byla zajištěna jejich dluhdbá živtnst. Je pužívána betnvá dlažba čtvercvéh frmátu v žulvých brubnících na chdnících a asfaltvý pvrch na kmunikaci, cž dpvídá půvdnímu řešení. Tat frma bude pužita i ve všech statních ulicích, kde je reknstrukce plánvána v suvislsti s pravami a výměnu sítí. 2.5.2 Parter MPZ Stávající parter MPZ v hlavních ulicích (Opavská, Prubská, Hlavní tř., Tř.17. listpadu) služí převážně kmerčním zejména bchdním účelům. Výkladce jsu ve většině případů půvdní kvvé skříňvé, v sučasné dbě pstupně měněné za nvé stejnéh typu, materiálu a členění s tepelně izlačními vlastnstmi dpvídajícími sudbým pžadavkům. Parter dmů mim tyt hlavní městské ulice a ve vnitrblcích je užíván výhradně k bydlení. Vzhledem k jedntné kncepci zástavby je shdné i architektnické a materiálvé řešení parteru pužití uměléh kamene neb tvrdé cementvé mítky členěné náznakem kvádrvéh zdiva v tmavé krvé barvě. 2.5.3 Městský mbiliář V rámci pstupných reknstrukcí veřejných prstrů je kmpletně měněn půvdní již džilý mbiliář (lavičky, dpadkvé kše, světlení). Nvý mbiliář je kvvý, lavičky v kmbinaci s dřevem. Jeh prvedení je sudbé a vhdně dplňuje prstředí MPZ. 10

2.5.4 Prluky a lkality určené k zástavbě Vzhledem k tmu, že celé území MPZ je jedntně kmpnvaným urbanistickým celkem, který byl plně stavebně realizván, území nedispnuje prlukami neb vlnými plchami, které by byl žáducí z důvdu vhdnéh dplnění urbanistické struktury dstavět. 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ V dbě výstavby urbanistickéh celku, který je dnes předmětem chrany z hlediska památkvé péče jak MPZ, byl řešení zeleně nedílnu sučástí urbanistickéh návrhu. Jedná se zejména výrazné kmpziční útvary, kterými jsu aleje, ddělující jedntlivé větší celky a jsu sučástí hlavních kmunikačních tras. Z nejvýznamnějších a nejlépe dchvaných t jsu aleje na ulici Opavské, 17. listpadu, Prubské, Budvatelské, částečně Nábřeží SPB, Matěje Kpeckéh a Dělnické. Nejcennější prvky tvří alej v se Hlavní třídy a hdntná třířadá alej bklpující plchu Havlíčkva náměstí. Aleje tvří středně a dluhdbé dřeviny - především lípa srdčitá na ulici Opavské, M. Kpeckéh, Hlavní třídě, částečně Prubské, jasany ztepilé a americké na ulici 17. listpadu a Dělnické, javry mléče na Havlíčkvě náměstí a jeh barevné kultivary na ulici Prubské, líska turecká na Nábřeží SPB. K významným alejím patřila dnedávna alej tplů černých na ulici Prubské d Věžiček k Obluku. Přerstlé krátkvěké tply však byly z bezpečnstních důvdů dstraněny a alej nebyla bnvena. Zejména dluhvěké dřeviny, kterými jsu lípy a jasany se nacházejí v ptimálním růstvém bdbí, avšak v místech, kde byly pužity nevhdně, zejména v blízksti dmů, dchází a nadále bude dcházet k jejich dstraňvání. Likvidace zdravých strmů nepchybně vyvlá negativní reakce byvatel, prt je třeba pčítat s plynulu a prmyšlenu náhradu. Na rzdíl d 50. - 60. let minuléh stletí, kdy byly tyt aleje zalženy, existuje dnes pměrně bhatý srtiment růstvě přijatelnějších kultivarů, které budu z hlediska kmpzičníh vhdnu náhradu a které navíc snesu pměrně btížné stanvištní pdmínky ve městě. Jednal by se většinu listnaté dřeviny a jejich kultivary zajímavé listem, květem, či málpldící nvé kultivary vcných dřevin. Pužití jehličnatých dřevin je snad z hlediska údržby snadnější, avšak většinu se jedná pět velmi vzrůstné dřeviny, čili jejich uplatnění je mžné puze na větších vlných plchách. Pr zachvání kmpziční hdnty uvedených alejí bude nutn průběžně dplňvat vzniklé prluky (Prubská ul. Nábřeží SPB, Dělnická ) a s rezervu pr dsadby pčítat při situvání např. nvých pdzemních sítí. Důležitým kmpzičním prvkem MPZ jsu větší ucelené reprezentační plchy zeleně, které jsu nadále využívány spíše jak parčíky. Nejvýznamnějším je plcha na Havlíčkvě náměstí, která pdtrhuje dminantu výškvé bytné budvy, nejvyšší v MPZ. Obnva parku na náměstí byla prjekčně zpracvána a je nadále třeba klást důraz na její půvdní 11

reprezentativní funkci a plchu nerzbíjet zařízením jiných aktivit. K dalším cenným plchám patří nedávn bnvené Náměstí Jana Nerudy s nvu výsadbu. Chráněná je zde metasekvje čínská, pměrně cenná dřevina, která se jediněle vyskytuje v městské zeleni např. v Havířvě. Vzhledem k dbě svéh bjevení v r. 1941, byla v dbě výsadby sídlišť naprstu raritu. Obnvu pršel i parčík na Náměstí Vítězslava Nváka, připravena je dkumentace bnvy Náměstí B. Němcvé. K větším plchám zeleně patří i areál kulturníh dmu Pklad. Nenacházejí se zde výrazně cennější dřeviny, vlivem údržby dšl k chuzení keřvéh patra a pstupnému přerůstání náletvých dřevin zejména javru. Tat plcha nadále bude velmi hdntnu a měla by být zachvána a dplňvána výsadbu bez jakýchkliv nedůvdněných prstrvých zásahů. Nvu výsadbu je pněkud narušena kmpziční sa d kulturníh dmu k Alšvu náměstí. Pužití vzrůstných a dlných dřevin, které se zde uplatňují tzn. řešák černý a platan javrlistý je vzhledem k pžadavku zachvání vlné sy nešťastné. Navíc ba druhy dřevin dsahují velkých rzměrů. Jejich pužití by byl vhdnější na vlných tevřených plchách - např. plchy kůlem kulturníh dmu, areály hřišť, centrum většíh vnitrblku Obluk, zámecký park, plchy pd kstelem, vlné plchy mezi ul. Dělnicku a zadním traktem Hlavní třídy apd. Větší pzrnst zejména z hlediska zdravtní bezpečnsti dřevin je třeba věnvat plchám vyhrazené zeleně, kterými jsu areály mateřských a základních škl. Nacházejí se zde některé pškzené dřeviny a dále dřeviny krátkvěké a pměrně křehké, které by měly být pstupně nahrazeny, týká se t především tplů a vrb. Průběžně je třeba dstraňvat již vzrstlé náletvé dřeviny - javry a lípy, plchy prsvětlvat a vhdně dplňvat. Srtiment dřevin v místech, kde pbývají zejména malé děti, je nutn vlit prmyšleně a vyhnut se dřevinám alergenním, jedvatým, stnitým apd. V případě přestárlých výsadeb vcných dřevin u škl je mžn prvést náhradu málpldícími vcnými druhy s dminantní fází kvetení a pdzimníh barvení. Největší zastupení vlných plch zpravidla dplněných zelení různé úrvně mají vnitrblky. Jejich členění se liší v závislsti na charakteru zástavby. Většinu se jedná. pravidelné uzavřené plchy mezi jedntlivými celky. Odlišný charakter mají plchy v nejstarší části Pruby kůlem ulice Dělnické. Kmpzice zalžení zeleně mnhdy dpvídá způsbu výsadby v bdbí cca 50. - 70. let. V akcích Z a pdbných byl vysazen mnžství strmů, čast druhvě cenných, avšak mnhde chaticky vlastními silami a bez znalstí růstvých parametrů jedntlivých dřevin. Využití vnitrblků je v dnešní dbě značně vzdálené než v dbě jejich zalžení. Půvdní smysl - splečný pbyt susedů je setřen sučasným živtním stylem zejména mladší generace. Zeleň zde tvří čast zachvalé vzrstlé dřeviny, druhvě zajímavé, v kmbinaci s přestárlými krátkvěkými dřevinami, přerstlými nálety, džívajícími slitérními keři a trzy půvdních živých pltů, tvřících lemy trávníků. Tyt plchy jsu chaticky prtkány účelvými pršlapanými stezkami, jejichž trasy nerespektují půvdní zalžení a směřují k sučasným cílvým bdům. Zárveň vypvídají lhstejnsti byvatel k zeleni, která je.všem d značné míry pdpřena špatnu neb žádnu pěstební péčí. Jestliže je úrveň bydlení v tét zástavbě natlik hdntná, že zájem něj převyšuje pptávku p bytech v panelácích, pak zcela jistě úrveň vnitrblků tent pbytvý kmfrt značně snižuje. Pstupná generační výměna byvatel zde bude klást nárky nejen na btížné řešení dstupnéh parkvání, ale i na kultivvaný stav klí bydliště. Obnva vnitrblků vyžaduje méně reprezentativní, ale t ptřebnější kncepci zásahů d zeleně a vybavensti. Nejstarší sučástí zeleně MPZ je histrická zeleň, cž jsu plchy v klí půvdní zástavby - kstela, zámku a rybníka na jižní hranici MPZ. Nacházejí se zde půvdní dřeviny, zejména mhutné lípy a duby, z nichž některé již džívají (areál kstela sv. Mikuláše) a přes zásahy různé úrvně z let minulých je třeba uvažvat důstjné náhradě. Areál zámeckéh parku s částí plch na nábřeží SPB byl nedávn bnven a průběžně jsu dplňvány výsadby. Bhužel sučástí parku je trasa teplvdu. Část parku u Obluku je velmi zanedbána. 12

2.5.6 Demgrafická skladba byvatelstva Až d pčátku dvacátéh stletí nepřesáhl pčet byvatel něklik stvek. Obec si zachvala svůj vesnický ráz s převahu rlníků, zahradníků a dalších živnstníků. Zaměstnání v průmyslu tehdy nabízely jen stravské pdniky. Uknčení druhé světvé války se stal začátkem nvé etapy v živtě Pruby. P nezbytném dstranění válečných škd byl v rce 1951 rzhdnut výstavbě velkéh městskéh celku. Důvdem byl přektný rzvj průmyslu na Ostravsku, který vyžadval neustálý přísun pracvních sil. Jejich enrmní ptřebu nebyl mžn pkrýt z místníh byvatelstva, prt byl nábr převážně mladých lidí zajišťván z celéh území republiky. Právě tit přistěhvalci se stali nvými byvateli tzv. nvé Pruby, která se stala v průběhu něklika desítek let z půvdní zemědělské bce nvým mderním městem pr téměř sedmdesát tisíc lidí. Sučasnými byvateli tét čtvrti jsu především lidé, kteří se sem v průběhu 50. a 60. let nastěhvali kvůli práci a pmáhali s výstavbu tét části Ostravy. Tent fakt znamená, že byvatelstv Pruby stárne. Z migračníh salda d rku 1990, vyplývá, že lidé z Pruby více dcházejí, než d ní přicházejí. Úzce t suvisí s prevluční restrukturalizací průmyslu, uknčením dbývání uhlí v Ostravě a radikálním snížením chemické a hutní výrby. Zvýšená nezaměstnanst s sebu přinesla zvýšený dliv pracvních sil d jiných reginů. Tent trend je však sestupný, cž znamená, že bčané sice dchází, ale dchází jich čím dál tím méně. Zárveň lze zaznamenat i určitý stupeň imigrace, který však nedkáže vyrvnat pčet lidí, kteří dešli. Skutečnst, že lidé z Pruby dchází i přichází, můžeme vysvětlit dstatečnu nabídku bytů, ale zárveň nedstatečnu nabídku práce pr středšklské a vyskšklské abslventy. Nutn říci, že p celé bdbí d rku 1990 převažuje vliv emigrace nad imigrací bčanů. Tent nepříznivý vývj byl sučasně umcněn stupajícím vystěhvalectvím mladé ppulace v suvislsti s tzv. štěpením rdin d bytů v jiných bvdech, kde t umžňvala bytvá výstavba. Cílem vystěhvalectví se stal bvd Ostrava Jih, jediný, který mhl zajišťvat pžadavky mderníh bydlení. Sučasné demgrafické prcesy v MPZ Pruba zhruba kpírují becné demgrafické trendy v území městskéh bvdu Pruba, ale i v celé Ostravě. Jde především trend demgrafickéh stárnutí a s tím spjený přesun byvatelstva z prduktivníh d pstprduktivníh věku a dále celkvý úbytek byvatelstva. V Ostravě je tent celkvý úbytek dále umcněn negativním migračním saldem. Demgrafická situace Ostravy se bude nadále zhršvat, pkud se nepdaří zastavit dchd především mladých lidí z města. Ke splnění tht cíle je ptřeba lidem ve městě nabídnut ptřebné zázemí, kvalitní živtní prstředí, vhdné pracvní příležitsti a další faktry přispívající k jejich spkjensti ve městě. Obnva kvalitníh stavebníh fndu a kultivace prstředí může být jedním z faktrů, které pmhu tent nepříznivý trend zpmalit či dknce zvrátit, minimálně v prstru MPZ. 3. CÍLE PROGRAMU REGENERACE 3.1 Celkvé zhdncení Prgramu regenerace Měst Ostrava se zapjil d Prgramu regenerace MPZ v rce 1994, kdy byla účast města v prgramu schválena zastupitelstvem města. Předchzí prgram regenerace byl zpracván na bdbí 2005 2009. Od rku 1994 se výrazně psílil kladný přístup k chraně a bnvě památkvých hdnt ve městě, nejen ze strany města, ale především ze strany vlastníků jedntlivých bjektů, za cž hvří, mim jiné, také v psledních letech stálý zájem zařazení d Prgramu regenerace. Jednal se regeneraci MPZ ve všech jejích slžkách. Byla bnvvána stavební pdstata dmů, zkvalitnění jejich funkcí, zhdncení a 13

restaurvání památkvých prvků, mdernizace technickéh vybavení dmů, zajištění dluhdbé živtnsti pdzemních inženýrských sítí jejich reknstrukcí či výměnu, vytvření ptimálníh architektnickéh výrazu veřejných prstranství náměstí a ulic jejich vhdnu výdlažbu, veřejným a slavnstním světlením, zelení včetně statních výtvarných a funkčních dplňků. Byla bnvena celá řada bjektů v havarijním stavu, nevyužívaných neb využívaných nevhdně. Stanvení nvéh využití byl určván se snahu sulad s veřejnými zájmy a návratnst vynalžených prstředků. Prgram regenerace byl chápán jak účinný nástrj pr regeneraci památkvě chráněnéh území. Uskutečněná etapa předešlých let se týkala pstupných prací na kmplexní regeneraci městské památkvé zóny. Základními dkumenty, které vlivňují přípravu a schvalvání prgramu regenerace městské památkvé zóny Pruba byly: 1. Prgram regenerace městské památkvé zóny z rku 2004 2. Územní plán města Ostravy 3. Schválené zadání nvéh územníh plánu města Ostravy 4. Návrh nvéh územníh plánu města Ostravy Aktualizace Prgramu regenerace Městské památkvé zóny Pruba byla zpracvána v rzsahu Přílhy č. 1 usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992. Prgram regenerace Městské památkvých rezervací (MPR) a Městských památkvých zón (MPZ) jak dtační titul Ministerstva kultury ČR byl zalžen v rce 1992 usnesením vlády ČR č. 209. Financvání z Prgramu regenerace se skládá ze tří částí - finanční prstředky žadatele, města (bce) a státu (MK ČR). K úspěšnému čerpání z Prgramu je ptřebné, aby bec zřizvala pdle zákna bcích pracvní skupinu pr regeneraci MPZ. V Ostravě její půsbnst vyknává Kmise muzejní a letpisecká. Na základě usnesení rady města byla zpracvána aktualizace Prgramu regenerace Městské památkvé zóny Pruba na bdbí 2013 2017. Aktualizace dkumentu byla prvedena na základě hledání v terénu. Cílem terénníh šetření byl ppsat aktuální stavebně technický stav kulturních památek, hdntit hlavní prvky kulturních památek z phledu památkvé péče, shrmáždit údaje prvedené bnvě v uplynulém bdbí a vyhdntit dsavadní průběh bnvy. Hdncení kulturních památek z phledu památkvé péče byl zaměřen na prvky, které se pdílejí na památkvé pdstatě MPZ (střechy, kna fasády, vstupní dveře apd.). V území byly vytipvány, zdůrazněny a hdnceny další významné bjekty dtvářející hdntu plšně památkvě chráněných území. Mim zaměření na kulturní památky významné bjekty byla pzrnst směřvána i na veřejné prstry (ulice, náměstí) a prvky krajinné zeleně (parky, aleje). Získané údaje byly následně vyhdnceny a zpracvány. Závěrem vyhdncení byly frmulvány další ptřeby pr bnvu v následujících letech. Dkument se také krajvě zabývá aspekty které mají být zpracvávány v jiných dkumentacích (např. územně plánvací dkumentace). Pjetí výslednéh dkumentu je knzervativní zdůrazňující zejména histrické hdnty chráněnéh území a kulturních památek v nich ležících a jejich následné zachvání, bnvu a další uplatnění v brazu města. V průběhu prací byl pravidelně knzultván s pracvníky Útvaru hlavníh architekta ddělení památkvé péče Magistrátu města Ostravy. Dkument byl zpracván frmu umžňující jeh průběžnu aktualizaci, dplňvání a využití pr další kncepční dkumenty města Ostravy (např. Strategický plán města Ostravy). Hlavní úkly pracvní skupiny v dalším bdbí: Nadále pkračvat v bnvě významných památkvých bjektů a sučasně se zaměřit na veřejná prstranství, jež významným způsbem pdtrhují charakter jedntlivých budv a dkreslují klrit městské památkvé zóny. 14

Zajistit průběžnu činnst pracvní skupiny. V následujícím bdbí pak průběžně pracvat na aktualizaci Prgramu a připravvat přízení dalších prjektvých dkumentací. Zabezpečit průběžnu infrmvanst a splupráci s vlastníky nemvitstí v MPZ. Pdílet se na zapatření pžadvaných prstředků pr jedntlivé akce při přípravě rzpčtu města a využívání všech frem pdpr a dtačních titulů. Věnvat zvýšenu pzrnst hdntným subrům zástavby na ulicích, které leží za hranicemi MPZ Navrhnut zapracvání regulativů d nvě přizvanéh Územníh plánu města Ostravy, kterými budu stanveny pžadavky města pr umisťvání infrmačních, reklamních a prpagační zařízení v městské památkvé rezervaci z hlediska místních pdmínek. 3.2 Celkvá analýza Činnst pracvní skupiny se zaměřuje na jedntlivé prbíhající akce s využitím efektivní kmunikace a specializace členů. Strategický pstup regenerace bsahuje činnsti směřující k dsažení výše uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitstí a s slabením vlivu slabých stránek a hrzeb, a také s dhadem mimřádných událstí, které mhu pdstatným způsbem vlivnit regeneraci v plánvaném bdbí. Magistrát města Ostravy plní funkci krdinátra, jehž hlavním úklem je zajištění činnsti pracvní skupiny a též důsledná splupráce s majiteli bjektů. Silné stránky Tradice města a jeh významná rle v dějinách Nemvité kulturní památky vyské hdnty, uchvané ve frmě architektnicky a histricky jediněle ucelených subrů Památkvě chráněné jádr městské části jak její přirzené centrum Specifický charakter jedntně pjatých městských prstrů, ulic a zákutí v kntrastu s dminantními stavbami Dbrý technický stav řady bjektů a infrastruktury v MPZ Mžnst kvalitníh bydlení v MPZ v atraktivním prstředí a v památkvě chráněných bytných dmech Perspektivní vývj cestvníh ruchu. Kulturní památky jsu cíle pr dmácí i zahraniční cestvní ruch jak příspěvek k eknmickému rzvji města Dbrá nabídka kmerční a veřejné bčanské vybavensti Slabé stránky Negativní migrační sald byvatelstva, jeh stárnutí Stavebně technický stav některých bjektů Nevhdné a pškzené pvrchy některých kmunikací a veřejných prstranství Špatná estetická kvalita, různrdst a chatičnst infrmačních a prpagačních zařízení Sezónnst turistickéh ruchu Zhršené živtní prstředí města a jeh klí Příležitsti Význam MPZ a výjimečnst památkvě chráněnéh subru Oživvání a zpřístupňvání prstrů v MPZ 15

Mžnsti dalšíh bhacení struktury a nabídky bchdu a stravvacích zařízení celkvý pčet, reginální speciality Atraktivita prstředí pr bydlení Kncentrace úřadů a jiných veřejných institucí ve městě Udržení a využití kulturníh dědictví, cestvníh ruchu, vč. rzvje kulturní, sprtvní a pbytvé turistiky. Zapjení veřejnsti d péče kulturní dědictví Dbrá dpravní dstupnst Infrmační systém městě a klí pr veřejnst Rzvinutá síť bchdů a služeb sukrméh sektru jak předpklad eknmickéh rzvje MPZ a města Ostravy Základní úkly regenerace MPZ: udržení centrální funkce MPZ v rámci města kncepce a bhaté zastupení zeleně architektnické hdnty bjektů a uplatnění výtvarných děl respektvat půdrysnu a výškvu skladbu stávající zástavby využití stávajících půdních prstrů s nvými zásahy d střešních rvin s vylučením prstrů hlavních městských tříd: Hlavní třídy, 17.listpadu, Prubské, Opavské, Nábřeží SPB. Velikst a pčet střešních ken bude individuálně prjednán. nedstatek parkvišť řešit zkapacitněním stání na terénu ve stávajících uličních prstrech, nikliv ve vnitrblkvých částech Regenerace vnitr blkvých prstrů pravy kmunikací a manipulačních prstrů předláždění chdníků ( dlaždice čtvercvéh půdrysu např. Lket II) vymezení prstru pr kntejnery a sběr dpadu bnvení hřišť a prstrů pr dpčinek prava inženýrských sítí včetně veřejnéh světlení Zabezpečení chrany památkvé hdnty území při pravách a bnvě bjektů vycházet z jejich urbanistické struktury a navracet jim půvdní architektnicku kvalitu respektvat dchvané stavební prvky kulturně histrické a umělecké hdnty v exteriéru a interiéru staveb při pravách a bnvě bjektů dstraňvat nevhdné stavební zásahy narušující jejich půvdní charakter využívat prstry, plchy a bjekty v řešeném území v suladu s jejich charakterem, architekturu, kapacitními a technickými mžnstmi zhdncvat prstry městskéh parteru vhdnými úpravami pvrchu pěších i vzidlvých kmunikací, umisťváním prvků městskéh mbiliáře, dstraňváním prvizrních slitérních bjektů ( prdejní stánky, garáže, sklady ) a reklamních panelů. Satelitní antény neumisťvat v phledvě expnvaných plhách technická zařízení bjektů ( HDS, HUP, rzvaděče, veřejné světlení vč. rzvdů, anténní systémy apd.) řešit mim phledvě expnvané plchy fasád a jejich výrazné architektnické prvky 16

Regulace pr bjekty I. a II. stavebníh bvdu se zastupením histrizujících architektnických článků úpravy prvádět jedntně v celých ulicích neb v rzsahu prstrvě ddělených bjektů, přičemž je nutné zachvat: hmtu bjektu všechny architektnické články tvar a skln střech včetně kmínů bez nvých vikýřů a střešních ken krytinu - pálená taška barevnst stěn, architektnických článků, výtvarných prvků, ken, kvvých částí členění parteru s bčansku vybavenstí tvar tvrů v parteru, materiál výkladců materiál a členění vstupních dveří Regulace pr bjekty se střídmým zastupením histrizujících architektnických článků úpravy prvádět jedntlivě v rámci jedntlivých sekcí neb celých bjektů, přičemž je nutn zachvat: hmtu bjektu, řádkvý systém zástavby způsb zastřešení sedlvu střechu barevnst stěn, ken, dveří 3.3 Pdklady pr přípravu Prgramu regenerace Usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č.209, k prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón. Zásady Ministerstva kultury ČR pr užití a alkaci stání finanční pdpry v Prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón Opatření č.j. 2033/2004 ze dne 28.1.2004, jímž se mění a dplňují Zásady Ministerstva kultury ČR pr užití a alkaci stání finanční pdpry v Prgramu regenerace městských památkvých rezervací a městských památkvých zón Mapvé pdklady pskytnuté bjednatelem Územní plán města Ostravy Památky MPZ Pruba zdrj MnumNet NPÚ Prgram regenerace městské památkvé zóny (MPZ) Pruba na léta 2005-2009, zpracvatel Nárdní památkvý ústav, územní dbrné pracviště Ostrava, prsinec 2004, OSTRAVA - sbrník příspěvků k dějinám a výstavbě 3 ARCHITEKT VII/1948, X/1951, XI/1952 Plán chrany a zhdncení MPZ Ostrava - Pruba, Ing. Maria Niklvá Mitrusi Pruba 1. - 3. stavební bvd, urbanistická studie, Ing. arch. Renata Májkvá, Ing. arch. Břivj Křínek 17

MPZ Ostrava Pruba byla prhlášena vyhlášku č.108 ze dne 1.4.2003 s účinnstí d 1.9.2003, Hranice začíná na křižvatce ulic Opavská a 17. listpadu, dále jde su ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na su ulice Prubské p.p.č. 1350, na tzv. rndelu se lmí výchdně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lmí se na jih a na výchdní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, p ní se lmí k výchdu až na su ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na su ulice Dělnické p.p.č. 599, p ní se lmí kjihu až na jižní hranu ulice Nad Prubku p.p.č. 2955, sleduje su tét ulice až ke křižvatce s ulicí Klimkvicku, kde se lmí k severu su ulice Klimkvické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Prubku p.p.č. 2955 a jde pět su tét ulice Klimkvické p.p.č. 2624 až ke křižvatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lmí na západ, jde su ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lmí se na sever p výchdní straně p.p.č. 8, 24, bchází zjihu a výchdu p.p.č. 26, 25, 27 a lmí se na západ. Prchází su ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižvatku s ulicí 17. listpadu p.p.č: 2964/1. Tut ulici sleduje v její se až k výchzímu bdu. Seznam nemvitých kulturních památek v MPZ Pruba č. Rejstř.č. Památka Ulice/nám. č.. č.p. Parc.č. 01 35954/8-236 zámek Nábřeží SPB 46 60 2694/1 02 102896/1 bytný dům Obluk U bluku 1 511 592 102896/2 bytný dům Obluk U bluku 2 501 595 102896/3 bytný dům Obluk U bluku 3 501 595 102896/4 bytný dům Obluk U bluku 4 501 595 102896/5 bytný dům Obluk U bluku 5 501 597 102896/6 bytný dům Obluk U bluku 6 501 597 102896/7 bytný dům Obluk U bluku 7 501 597 102896/8 bytný dům Obluk U bluku 8 501 597 102896/9 bytný dům Obluk U bluku 9 501 349 102896/10 bytný dům Obluk U bluku 10 501 348 102896/11 bytný dům Obluk U bluku 11 501 348 102896/12 bytný dům Obluk U bluku 12 500 346 03 101811/1 bytný dům Věžičky Prubská 18 549 462 101811/2 bytný dům Věžičky Prubská 20 549 462 101814/3 bytný dům Věžičky Prubská 22 551 460 103201/4 bytný dům Věžičky Prubská 24 552 429 103201/5 bytný dům Věžičky Prubská 26 552 429 103201/6 bytný dům Věžičky Prubská 28 552 429 103501/7 bytný dům Věžičky Prubská 30 555 427 101721/8 bytný dům Věžičky Matěje Kpeckéh 2 556 426 04 103669 Dům kultury Pklad Matěje Kpeckéh 21 675 279/1 05 102911 Wichterlv gymnázium Čs.exilu 16 669 282 06 102873 Obytný dům Hlavní třída 75 567 475 07 103262 Obytný dům Hlavní třída 78 705 1400 08 102897/1 Obytný dům Hlavní třída 87 557 468 102897/2 Obytný dům Hlavní třída 89 557 468 102897/3 Obytný dům Hlavní třída 91 557 468 102897/4 Obytný dům Hlavní třída 93 557 468 102897/5 Obytný dům Hlavní třída 95 557 468 18

09 103259 Obytný dům Hlavní třída 90 699 1406 10 103243 Obytný dům Hlavní třída 92 698 1407 11 103244 Obytný dům Hlavní třída 98 695 1410 12 102874 Obytný dům Hlavní třída 97 583 241 13 102875 Obytný dům Hlavní třída 100 687 1438 14 102043/1 Obytný dům Hlavní třída 108 683 1443 102043/2 Obytný dům Hlavní třída 106 684 1441 15 103260 Obytný dům Hlavní třída 115 592 230 16 101727 Obytný dům Hlavní třída 118 678 1483 17 103261 Obytný dům 17. listpadu 42 593 229 18 101726 Obytný dům 17. listpadu 44 677 1484 3.4 Plán realizace na rky 2013 2017 Prvedené průzkumy a studie prkázaly architektnicku a eknmicku nezbytnst a sučasně i účelnst připravvané regenerace. Základní naprst nezbytnu pdmínku úspěšné rehabilitace prubskéh subru je důsledné respektvání zásad bnvy všech jeh hdntných architektnických kmpnentů. Bezpdmínečně bude nutn zachvat především celkvu urbanisticku strukturu realizvanéh knceptu. U všech dmů se zachvala půvdní výškvá úrveň, kteru bude nutn i d buducna zachvat. Při pstupné regeneraci subru je třeba důsledně respektvat všechny hdnty stávajících fasád. V rámci regeneračníh prcesu bude třeba také úzkstlivě chránit a zajišťvat všechny dchvané uměleck řemeslné detaily dmvníh vybavení. Prakticky všechny kulturní památky v MPZ Pruba vykazují pškzení úměrné jejich stáří, cca 55 60 let. Jedná se hlavně dílčí závady fasád, parteru, zdbných prvků. Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 01 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 02 6 800 000,- 2 400 000,- 700 000,- 03 10 000 000,- 4 000 000,- 1 000 000,- 04 10 000 000,- 4 000 000,- 6 000 000,- 05 1 000 000,- 300 000,- 200 000,- 06 600 000,- 200 000,- 100 000,- 07 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 08 6 800 000,- 2 400 000,- 800 000,- 09 2 400 000,- 900 000,- 300 000,- 10 2 400 000,- 900 000,- 300 000,- 11 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 12 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 13 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 14 3 200 000,- 1 200 000,- 400 000,- 15 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 17 1 600 000,- 600 000,- 200 000,- 18 1 600 000,- 600 000,- 200 000,- celkem 63 200 000,- 23 500 000,- 12 600 000,- 19

Karta kulturní památky Př.č. 01 Rejstř.č. 35954/8-236 Památka Ulice/nám. Č.. 46 Č.p. 60 Zámek Nábřeží SPB Parc.č. 2694/1 K.ú. Ppis Pruba Zámek vybudvaný z tvrze r.1573. Renesanční zámecká stavba upravvána a rzšiřvána v 18. A hlavně v 19. stletí. Hdntná z hlediska histrickéh vývje Pruby. Obnva Oprava fasády, štukvých a zdbných prvků, střechy vč. Kmínů a klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 01 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 20

Karta kulturní památky Př.č. 02 Rejstř.č. 102896 Památka Ulice/nám. Obytný dům Obluk U bluku Č.. 1-12 Č.p. 500, 501, 511 Parc.č. 592, 595, 597,346,348,349 K.ú. Ppis Pruba Multifunkční dům z 50.let 20. stletí, měl být vstupní branu d nvéh dělnickéh města, Ostravy Pruby. Obnva Oprava fasády, štukvých a zdbných prvků, ken, vstupních dveří, střechy vč. Kmínů a klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 02 6 800 000,- 2 400 000,- 700 000,- 21

Karta kulturní památky Př.č. 03 Rejstř.č. 101811, 101814, 103201, 103501, 101721 Památka Ulice/nám. Obytný dům Věžičky Prubská, (Matěje Kpeckéh) Č.. 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, (2) Č.p. 549, 551, 552, 555, 556 Parc.č. 462, 460, 429, 427, 426 K.ú. Ppis Pruba Subr bhatě zdbených bytných dmů na nepravidelném půdrysu s průjezdem v převýšené části, sgrafitvá výzdba. Obnva Oprava fasády, štukvých a zdbných prvků, sgrafit, parteru, klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 03 10 000 000,- 4 000 000,- 1 000 000,- 22

Karta kulturní památky Př.č. 04 Rejstř.č. 103669 Památka Ulice/nám. Č.. 21 Č.p. 675 Parc.č. 279/1 K.ú. Ppis Dům kultury Pklad Matěje Kpeckéh Pruba Budva na přibližném půdrysu T, ve středním traktu vstupní fyer a sály, v dvupdlažních bčních křídlech restaurace, učebny, malé přednáškvé sály, administrativa, střední část blžena kamenem, zdbená plastikami se scialisticku tématiku. Obnva Oprava fasády, ken, vstupníh prstru, čištění kamenných bkladů, restaurvání schařské výzdby Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 04 10 000 000,- 4 000 000,- 6 000 000,- 23

Karta kulturní památky Př.č. 05 Rejstř.č. 102911 Památka Ulice/nám. Č.. 16 Č.p. 669 Parc.č. 282 K.ú. Ppis Wichterlv gymnázium Čs. Exilu Pruba Čtyřpdlažní pdélná budva s dminantním vstupem ve středu bjektu se schařsku výzdbu Obnva Oprava vstupu, balkónu a plastik Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 05 1 000 000,- 300 000,- 200 000,- 24

Karta kulturní památky Př.č. 06 Rejstř.č. 102873 Památka Ulice/nám. Č.. 75 Č.p. 567 Parc.č. 475 K.ú. Ppis Obytný dům Hlavní třída Pruba Náržní smipdlažní bytný dům, zdbený výraznými pilastry, na atice schařská výzdba Obnva Oprava parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 06 600 000,- 200 000,- 100 000,- 25

Karta kulturní památky Př.č. 07 Rejstř.č. 103262 Památka Obytný dům Ulice/nám. Hlavní třída Č.. 78 Č.p. 705 Parc.č. 1400 K.ú. Pruba Ppis Náržní smipdlažní bytný dům, zdbený výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 07 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 26

Karta kulturní památky Př.č. 08 Rejstř.č. 102897 Památka Ulice/nám. Obytný dům Hlavní třída Č.. 87, 89, 91, 93, 95 Č.p. 557, Parc.č. 468 K.ú. Pruba Ppis Obytný dům šestipdlažní s bchdním parterem zdbený pilastry, č..87 a 89 s průjezdem a střešní nástavbu, č..95 sedmipdlažní náržní dům s výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 08 6 800 000,- 2 400 000,- 800 000,- 27

Karta kulturní památky Př.č. 09 Rejstř.č. 103259 Památka Ulice/nám. Č.. 90 Č.p. 699 Parc.č. 1406 K.ú. Obytný dům Hlavní třída Pruba Ppis Šestipdlažní bytný dům s bchdním parterem, část s průjezdem sedmipdlažní, zdbená výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých a zdbných prvků, parteru, klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 09 2 400 000,- 900 000,- 300 000,- 28

Karta kulturní památky Př.č. 10 Rejstř.č. 103243 Památka Ulice/nám. Č.. 92 Č.p. 698 Parc.č. 1407 K.ú. Obytný dům Hlavní třída Pruba Ppis Šestipdlažní bytný dům s bchdním parterem, část s průjezdem sedmipdlažní, zdbená výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých a zdbných prvků, parteru, klempířských prvků Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 10 2 400 000,- 900 000,- 300 000,- 29

Karta kulturní památky Př.č. 11 Rejstř.č. 103244 Památka Obytný dům Ulice/nám. Hlavní třída Č.. 98 Č.p. 695 Parc.č. 1410 K.ú. Pruba Ppis Náržní sedmipdlažní bytný dům, zdbený výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 11 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 30

Karta kulturní památky Př.č. 12 Rejstř.č. 102874 Památka Obytný dům Ulice/nám. Hlavní třída Č.. 97 Č.p. 583 Parc.č. 241 K.ú. Pruba Ppis Náržní sedmipdlažní bytný dům, zdbený výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 12 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 31

Karta kulturní památky Př.č. 13 Rejstř.č. 102875 Památka Obytný dům Ulice/nám. Hlavní třída Č.. 100 Č.p. 687 Parc.č. 1438 K.ú. Pruba Ppis Náržní šestipdlažní bytný dům, zdbený výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 13 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 32

Karta kulturní památky Př.č. 14 Rejstř.č. 102043 Památka Ulice/nám. Obytný dům Hlavní třída Č.. 106, 108 Č.p. 683, 684 Parc.č. 1441, 1443 K.ú. Pruba Ppis Šestipdlažní bytný dům s bchdním parterem, část s průjezdem sedmipdlažní, zdbená výraznými pilastry Obnva Oprava říms, parteru, dknčení pravy fasády Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 14 3 200 000,- 1 200 000,- 400 000,- 33

Karta kulturní památky Př.č. 15 Rejstř.č. 103260 Památka Ulice/nám. Č.. 115 Č.p. 592 Parc.č. 230 K.ú. Ppis Obytný dům Hlavní třída Pruba Náržní šestipdlažní bytný dům s bchdním parterem, zdbený výraznými pilastry Obnva Oprava fasády, štukvých prvků, říms, parteru Př.č. Celkvé náklady Ptřeba z PR Prstředky SMO 15 2 800 000,- 1 000 000,- 400 000,- 34