Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh. Přihnojíme kvetoucí pokojové rostliny. Jaké počasí na sv. Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

Transkript

1 Zahradnický kalendář 2008

2 8

3 LEDEN 9

4 LEDEN 1. týden 1 ÚTERÝ Nvý rk 2 STŘEDA Karina 3 ČTVRTEK Radmila 4 PÁTEK Diana 5 SOBOTA Dalimil 6 NEDĚLE Tři králvé 10 Váhy Váhy O9,16 Štír Štír Střelec Střelec Na Nvý rk déšť, Velikncích sníh. Přihnjíme kvetucí pkjvé rstliny. Jaké pčasí na sv. Makaria bývá, takvé se i v září zývá. Za kn vysejeme řeřichu, rychle vzchází a hdí se d salátů a pmazánek. Prvedeme zmlazvací řez živéh pltu. Zkntrlujeme uskladněné vce, pldy napadené hnilbu ihned dstraníme. Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž. Na Tři krále - zima stále.

5 2. týden 7 PONDĚLÍ Vilma 8 ÚTERÝ Čestmír 9 STŘEDA Vladan 10 ČTVRTEK Břetislav 11 PÁTEK Bhdana 12 SOBOTA Pravslav 13 NEDĚLE Edita Střelec Kzrh 12,34 Kzrh Vdnář Vdnář Ryby Ryby Ze stálezelených dřevin a jehličnanů setřásáme sníh, aby se pd jeh tíhu nerzlmily. O sv. Erhartu zima zebe d nártu. O sv. Baziliši zima všudy čiší. Zkntrlujeme venkvní přikrývku chulstivých rstlin. Na sv. Hygina pravá zima začíná. Za bezmrazéh pčasí zalijeme venkvní stálezelené rstliny v nádbách. Petržel či pažitku si můžeme vysít i d květináče za kn. 11

6 LEDEN 14 PONDĚLÍ Radvan 15 ÚTERÝ Alice 16 STŘEDA tirad 17 ČTVRTEK Drahslav 18 PÁTEK Vladislav 19 SOBOTA Dubravka 20 NEDĚLE Ilna 12 Ryby Beran D Beran Býk Býk Blíženci P 9,39 Blíženci Za drůstajícíh a stupajícíh měsíce deberte řízky pelargnií. Sv. Hygarius - vyndej saně, schvej vůz. Na den sv. Pavla pustevníka pěkný den - dbrý rk; větrný den - mkrý rk. Odebíráme štěpy na jarní rubvání jablní a hrušní. Na svatéh Marcela zima leze d těla. Přirychlíme rebarbru (viz textvá část). Svatý Antnín pustevník přináší led, neb jej láme; nemá-li žádný, vyrbí hned. Na svatéh Priska pd saněmi píská. Přízemí - nepříznivý den pr práci s půdu a rstlinami. Když na Alžbětu sněží, sníh dluh pleží. Nezmrzne-li cikán d Fabiána a Šebestiána, ptm už nezmrzne. 3. týden

7 4. týden 21 PONDĚLÍ Běla 22 ÚTERÝ Slavmír 23 Lev STŘEDA Zdeněk Rak Rak U 14,38 Vysejte trvalky, jejichž semena musí prmrznut. Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva. Prhlédněte pkjvé rstliny a prveďte případně šetření prti škůdcům. Úplněk - nevhdný dne pr výsevy a řez. Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy. 24 ČTVRTEK Milena 25 PÁTEK Milš 26 SOBOTA Zra 27 NEDĚLE Ingrid Lev Panna Panna Váhy Za mírnéh pčasí můžeme prvést zimní řez (dstraníme suché a pškzené větve). Svatý Timtej ledy láme, nemá-li je, nadělá je. Nechte naklíčit bilviny - klíčky bsahují pestru škálu vitamínů. Den jasný Pavla svatéh znamená hjnst dbréh. Za mírnéh pčasí můžeme rzhdit kmpst p trávníku a případně jej bhatit fsfr a draslík. Na svatéh Plykarpa plná sněhu každá škarpa. Je nejvyšší čas vyčistit květináče a truhlíky. 13

8 LEDEN 5. týden 28 PONDĚLÍ Otýlie 29 ÚTERÝ Zdislava 30 STŘEDA Rbin 31 ČTVRTEK Marika Váhy Váhy Štír Štír O 5,29 Na pdzim vysazené růže a stálezelené dřeviny chraňte před strým sluncem. Je-li Karel Veliký mál ledvý, únr t zase napraví. Na Saleskéh Františka meluzína si čast zapíská. Vyzkušíme klíčivst starších semen. Vysejeme begónie a petúnie. Brambříky mají rády zimu Typicku rstlinu vánčníh bdbí jsu brambříky. Hrnkvané brambříky nejrůznějších barev květů jsu blíbenu dekrací interiéru p celu zimu, všem suchý, teplý vzduch jim mc dbře nedělá. hceme-li se z krásy jeh mtýlvitých květů těšit c nejdéle, umístíme brambřík na světlé, nepřím sluněné míst, kde se teplta phybuje ideálně d 10 d 18. Vhdná je tedy třeba chdba, lžnice neb kenní parapet, pd nímž není umístěn radiátr. Zaléváme měkku, dstátu vdu, nejlépe d misky neb na kraj květináče, abychm vdu nelili přím na hlízy. 14

9 Kalina bdnanská Kaliny jsu jedním z btanických rdů, který nabízí neuvěřitelné mnžství druhů a kultivarů. Ty se liší nejen vzrůstem, tvarem listů a barvu květů, ale také dbu kvetení. Kalina bdnanská (Viburnum x bdnantense Dawn ) je jedním z kultivarů, jehž květů si můžeme užívat v dbu skutečně netradiční rzkvétá ttiž pdle pdmínek už kncem října a kvete až d března, tedy v bdbí, kdy je zahrada jinak bez jedinéh kvítku. Kalina bdnanská je výtečným kvetucím keřem pr každu zahradu. Vysadíme ji na slitérní stanviště, kde vynikne její rzkladitý růst a kde můžeme její květy, čast zapadané ppraškem sněhu, pzrvat i přes kn, tedy blízk bývacíh pkje, v předzahrádce neb pblíž cesty, kteru chdíme i v zimě. Narůžvělá pupata se bjevují na starším dřevě časně na pdzim, p rzvití se jejich barva mění na světle růžvu až bílu. Květy velmi příjemně vní p vanilce. Kalina vytváří v mládí vzpřímené výhny, pzději je růst rzkladitý. Drůstá d výšky i šířky klem dvu až tří metrů. Průběžným zmlazvacím řezem můžeme keř udržet v pžadvané veliksti, prvádějme jej však střídmě, abychm se nepřipravili starší výhny, na nichž rstlina nasazuje květy. Na stanviště není tat kalina nijak nárčná, nesnáší však extrémy nebude se jí dařit v hlubkém stínu ani ve vysýchavé půdě. Napak Náš tip: Rstlina ledna bstjí i v hrším městském prstředí a bude vděčná za bčasné přihnjení. Velmi pdbný vzhled i vlastnsti má také kultivar harles Lamnt. Kaliny se velice snadn mnží hřížením. Nízk rstucí mladší větev stačí na jaře připevnit k zemi, například drátěným čkem, a mírně zahrnut zeminu. Jakmile vytvří křeny, výhn dstřihněte a na pdzim vyjměte i s křenvým balem. 15

10 LEDEN Rychlené cibulviny, nejčastěji hyacinty, drbnkvěté narcisy, mdřence a další drbnější druhy zakupené v zahradnických centrech, umístěte na světlé míst chráněné před přímým sluncem. Důležitá je pravidelná zálivka. Čím chladnější bude místnst, tím déle vydrží rstliny kvést. Ideální je prstr mezi dvěma kenními křídly. Dkud nenapadne těžký sníh, budu zahradu zdbit krasné trávy zdbnice, dchan, prs. Některé z nich se mhu stát také zdrjem ptravy pr ptáky. Stvly plámané těžkým sněhem dstraňte až na jaře jsu vhdnu chranu před nadměrnu vlhkstí. Pkjvé rstliny, které v tét dbě kvetu (africké fialky, kalanche, netýkavka New Guinea) slabě přihnjte. V chladnějších místnstech zalévejte jen střídmě, substrát nesmí být převlhčený. Nejlepší chranu před mrazem je pr rstliny sněhvá pkrývka. Při nedstatku sněhu bčas zkntrlujeme zimní kryt, za teplejšíh pčasí můžeme bčas vyvětrat. Sníh ze zahrady neb chemicky nešetřenéh chdníku můžeme rzhdit pd strmy, stane se vítaným zdrjem jarní vláhy. Stálezelené dřeviny vysazené na pdzim ještě nemají dstatečně vyvinutý křenvý systém a je třeba chránit je před strým zimním sluncem. Zejména jehličnaté dřeviny zastíníme chvjím, stínicí fólií neb jutvým pytlem. Většina skalniček pchází z vyšších hrských blastí, kde jsu před zimním sluncem chráněny sněhvu pkrývku. Pdbné pdmínky jim musíme zajistit i v zahradě. Pkud není dstatek sněhu, mhl by slunce nadměrně vyhřát půdu a rstliny by předčasně začaly růst. Trsy skalniček prt zakryjte nejlépe chvjím. Slupvité neb širce rstucí jehličnany (túje, jalvce aj.) se mhu pd tíhu mkréh sněhu nepěkně rzklesnut. Pkud nemáme mžnst přes zimu pravidelně 16

11 Okrasná zahrada těžký sníh setřásat (např. na chalupě), svažte rstlinu prvazem. Za mírnéh pčasí můžeme začít se zimním řezem krasných dřevin dstraníme zejména suché, pškzené a nevhdně rstucí výhny. Přerstlé padavé živé plty můžeme seříznut hluběji, část výhnů všem pnecháme neseříznutých. Příští zimu seřízneme druhu část. Hlubký řez pdnítí rašení ve spdní části keřů. ibulviny pěstvané v nádbách nesnesu příliš silné mrazy. Nádby prt umístíme d studenéh sklepa, případně je zakpeme na prázdný záhn. Čas pr jejich umístění na venkvní stanviště nastane až v březnu. Na vcných dřevinách přezimuje řada důležitých škůdců v různých vývjvých fázích. Jedná se především vajíčka nejběžnějších druhů svilušek, mšic, mer a píďalek, vajíčka neb larvy štítenek a puklic, husenky balečů a pdkpníčka spirálvéh a mtýli pdkpníčka vcnéh. Jejich likvidaci zajistíme d začátku rašení d bjevení se špiček růžvéh pupěte přípravkem Talstar 10 E (teplta při šetření by měla být vyšší než 7 ) neb Oleekl. Předpkladem dbré účinnsti uvedených přípravků je dknalé pkrytí strmů neb keřů pstřikvu kapalinu. Pužít lze také Jarní supravu slženu z přípravků alyps 480 S a smáčedla Silwet. Živý vánční strmek pěstvaný v květináči pstupně přivykáme na venkvní teplty. Kvalita vdy ve zcela zamrzlém jezírku se vlivem nedstatečné výměny plynů může kazit. V ledu prt patrně vysekejte tvr neb na hladinu před zamrznutím umístěte vhdný plvák, např. starý míč neb kus plystyrenu, které zabrání vzniku ledu. Využít lze také vzduchvání neb čeření malu fntánku. Z vytápěné místnsti h přeneseme nejprve na chladnější světlé míst, p týdnu d sklepa neb skleníku a teprve ptm na chráněné míst v zahradě. Prudku změnu teplty by strmek nemusel přežít. Nezapmeneme bčas zalévat, aby substrát zcela nevyschnul. Užitečné ptactv přikrmujeme puze za mrazů a suvislé sněhvé pkrývky. Krmítk umístíme na míst chráněné před větrem a sněhem a zárveň nepřístupné kčkám (kmen strmu lze patřit prstencem z plechu, přes který se kčky nedstanu d kruny). Vhdnu směs pr přikrmvání lze kupit v chvatelských ptřebách, vhdné jsu ale také drcené řechy, neslený lůj, vesné vlčky neb kusky vce. 17

12 LEDEN Řeřicha setá se může stát vhdným zdrjem vitamínů a čerstvé zelené příměsi d pmazánek zejména v zimním bdbí. Můžete ji vysít d misky umístěné na kenním parapetu velmi rychle vzchází. Pkud není půda zcela zamrzlá, můžeme si přirychlit rebarbru. Něklik ddělků patrně vyryjeme a zasadíme d nádby umístěné na chladném stanvišti, např. ve sklepě neb ve skleníku. Při mírné zálivce lze sklízet stnky asi měsíc. Za suchých, bezmrazých dnů můžeme prsvětlit kruny starších jablní a hrušní. Čím slabší byla úrda v psledních letech, tím silněji můžeme řezat. Odstraníme příliš staré, strmé a překrývající se větve tak, aby d kruny prudil více světla. Strmy bez listí dhalí pldy pstižené mnilivu hnilbu. Prtže tyt mumie se mhu stát zdrjem dalšíh šíření chrby, bezpdmínečně je dstraníme nejen z větví, ale i ze země v klí. Ne vždy je pečlivý úklid v užitkvé zahradě vítaný. Hrmady nedklizených větví se mhu stát zimvištěm drbných užitečných živčichů, kteří nám pmhu v bji prti škůdcům. Na takvém místě rádi přezimují ježci, v truchnivějících pařezech ještěrky či škvři. D vytápěnéh skleníku můžeme kncem měsíce vysít špenát a salát, případně vysadíme sadbu předpěstvanu za knem. Vysít můžeme také ředkvičky. Pkud vytápění nemáme, zkntrlujeme alespň stav zasklení a případně kna umyjeme. Jeden zajíc dkáže přes zimu zničit desítky vcných strmů. Ze silnějšíh kusu 18

13 Užitkvá zahrada kmenů se zejména mladší strmky už nevzpamatují. Zkntrlujte prt stav plcení a patřete kmeny manžetu z králičíh pletiva neb plastvé mřížky. Zdrjem pestré škály vitamínů a zárveň ptřebné vlákniny jsu bilné klíčky. Hrst pšenice neb žita prpláchněte ve vlažné vdě, nechte asi hdinu namčené, vdu slijte a umístěte na teplejší míst. V případě ptřeby pstup pakujte. Vlivem střídání vyšších denních teplt a nčních mrazíků mhu vznikat na kmenech strmů mrazvé pukliny. Pr chranu kmenů se nejčastěji pužívá vápenné mlék, lepší je však chrana mechanická klem kmene zapíchneme bambusvé tyčky a klem nich btčíme netkanu textilii. Ovcné strmy rstucí v trávníku přihnjíme v průběhu ledna některým plným hnjivem (např. ererit). Důležité je rzhdit hnjiv pd krunu, nikli ke kmeni! Přihnjení pakujeme asi třikrát v rzmezí tří týdnů a v dávce asi 25 g/m 2. 19

14 Rychlené cibulviny Už v březnu můžeme mít květináče plné květů jarních cibulvin, pkud je tak zvaně přirychlíme. K tmut pzdnímu rychlení cibulvin (při raném vykvetu cibulviny už klem Vánc) můžeme zvlit některu z drůd hyacintů, šafránů, narcisů s dluhými pakrunkami a neb raných tulipánů. K rychlení vybíráme jen cibule kvalitní, zdravé a dstatečně velké. S prcesem je třeba začít včas s hledem na dbu, kteru ptřebují cibule k dstatečnému zakřenění. Ta je nezbytným předpkladem tvrby zelené hmty a následnéh vývje květů a u jedntlivých druhů je rzdílná: hyacinty 6-10, tulipány a šafrány klem 8 a narcisy 10 týdnů. ibulviny rychlíme v běžných nádbách na pěstvání, d nichž si připravíme pařeništní zem bhacenu jeden díl písku, neb směs zahradní země s pískem a rašelinu. Aby byla krása květů rychlených cibulvin dknalá, sázíme je v seskupeních neb jedntlivě pdle th, jak je pr každý druh typické hyacinty p jedné cibuli d plviny září, tulipány alespň p 3 až 5 kusech d září d plviny listpadu, narcisy p 3 a šafrány p 3-5 kusech d plviny září d plviny října. Při vysazvání dbáme rvněž na správnu hlubku. ibule tulipánů sázíme mělce tak, aby jedna třetina cibule byla pd zemí a hrt vyčníval nad zeminu v květináči. Narcisy a šafrány musí být zcela pd zemí. P vysazení cibule mírně zalijeme a umístíme na chladné míst, nejlépe d sklepa, kde teplta nepřesáhne 10, neb je i s nádbu zasadíme přím d země na zahradě. Při umístění d zahrady vsazujeme nádby d hlubky zhruba 20 centimetrů a navrch je 20

15 nejprve zasypeme 10 cm vrstvu rašeliny a pak 10 cm vrstvu zeminy. Před případným silným mrazem můžeme cibule v zemi chránit vrstvu listí neb chvjí. Naknec nezapmeneme míst značit, abychm nádbu s cibulvinami v dbě, kdy ji budeme vyjímat ze země, našli. Nádby zalžené v zemi v lednu neb pčátkem únra při blevě vyjmeme a necháme je dva až tři dny aklimatizvat na chladném místě v dmě. Ptm cibule zalijeme a přeneseme na dstatečně prsvětlené míst s tepltu vhdnu pr jedntlivé druhy narcisy 6-18, šafrány 8, tulipány a hyacinty Tulipánům a hyacintům musíme Náš tip: Nestihli jste si cibulviny přirychlit včas? Nabídka rychlených cibulvin je v zahradnických centrech v lednu a únru nesmírně širká. Přinesené rstliny pstavte na světlé míst, které není vystaven přímému slunci čím chladnější bude stanviště, tím déle cibulviny vydrží. Ideální jsu chdby, nevytápěné lžnice, verandy apd. Nezapmeňte přiměřeně zalévat škdí jak přemkřený substrát, tak přeschnutí. P dkvětu můžete cibulviny vysadit d zahrady. zprvu zajistit přikrývku z černéh papíru pr vývin alespň 10 cm dluhých puků. Teprve pak je dkryjeme. Pkud chceme krásu všech květů cibulvin zachvat c nejdelší dbu, přenášíme nádby s prvními květy na chladnější místa, ale pět maximálně prsvětlená. Jinak budu rstliny slabé a příliš vytáhlé. 21