Izolační materiály BJ07. Sbírka příkladů VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ
|
|
- Vratislav Říha
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ BJ7 Izolačí materály Sbírka říkladů BNO.
2 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Tato sbírka říkladů vzkla a Stavebí fakultě Vysokého učeí techckého v Brě za fačí odory rojektu FVŠ G 465/ Iovace studjího ředmětu Izolačí materály. Jří Zach, Jtka Hroudová Bro.
3 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Tab. Přehled výočtových vzorců: AKUSTIKA Vlastost Výočtový vztah Vysvětlvky Jedotky Akustcká výchylka u U s U o - max. výchylka, amltuda o [m] ω - úhlová frekvece [Hz] v v τ - čas [s] u f φ - fázový osu [-] [m] v - akustcká rychlost [m.s - ] f - frekvece zvukové vly [Hz] ychlost šířeí zvuku vzduchem c 33,8,67 a a - telota vzduchu [ C] [m.s - ] Frekvece c c - rychlost zvuku v daém f T rostředí [m.s - ] [Hz] λ - vlová délka [m] T - eroda [s] Akustcký vlový odor rostředí Hlada akustckého tlaku Efektví akustcký tlak Itezta zvuku Čtel zvukové ohltvost z L c v.log ef I I P S ef z W W max P 4 r a ef c s s max s m 4.log 4s s ρ - objemová hmotost rostředí [kg.m -3 ] c - rychlost zvuku v daém rostředí [m.s - ] - akustcký tlak [Pa] v - akustcká rychlost [m.s - ] - akustcký tlak [Pa] - rahový akustcký tlak, =. -5 Pa max - maxmálí akustcký tlak [Pa] P - akustcký výko [W] S - locha [m ] r - vzdáleost od bodového akustckého zdroje [m] c - rychlost šířeí zvuku ve vzduchu [m.s - ] ρ - objemová hmotost rostředí [kg.m -3 ] z - akustcký vlový odor rostředí [kg.m -.s - ] W a - akustcký výko ohlceý kostrukcí [W] W - celkový akustcký výko doadající a kostrukc ř kolmém doadu zvukové vly [W] s - oměr maxmálího a mmálího akustckého tlaku [-] U max - aětí a výstuu voltmetru aalyzátoru v kmtě akustckého tlaku [kg.m -.s - ] [db] [Pa] [W.m - ] [-] 3.
4 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Pohltvost uzavřeého rostoru Sabův vztah Středí čtel zvukové ohltvost Akustcký výko Hustota zvukové eerge Hlada tezty zvuku Přeočet hlady a jou šířku ásma Jedočíselá hodota zvukové ohltvost u rothlukových stě U U max m A S A S S... S S A V A, 64 T [mv] U m - aětí a výstuu voltmetru aalyzátoru v uzlu akustckého tlaku [mv] S - celková locha [m ] α - čtel zvukové ohltvost [-] V - objem uzavřeého rostoru [m 3 ] T - doba dozvuku [s] A A - ohltvost uzavřeého s S ef P S I S c ef P 4 r c I w c I L.log I I f L Ls log f DL h h s log f f 8 d d s S 8, L, L rostoru [m ] S - celková locha [m ] I - tezta zvuku [W.m - ] ef - efektví akustcký tlak [Pa] S - celková locha [m ] r - vzdáleost od bodového akustckého zdroje [m] c - rychlost šířeí zvuku ve vzduchu [m.s - ] ρ - objemová hmotost rostředí [kg.m -3 ] I - tezta zvuku [W.m - ] c - rychlost šířeí zvuku ve vzduchu [m.s - ] I - skutečá tezta zvuku [W.m - ] I - smluví hračí tezta zvuku [W.m - ], I = - W.m - L, L s - ová a stará hodota hlady akustckého tlaku [db] f h, f h s - ová a stará horí mezí frekvece [Hz] f d, f d s - ová a stará dolí mezí frekvece [Hz] α - čtel zvukové ohltvost [-] L - hlada akustcké tezty ormalzovaého sektra slčího hluku dle ČSN EN 793 [db] [m ] [m ] [-] [W] [J.m -3 ] [db] [db] [db] Jedočíselá hodota vzduchové erůzvučost u rothlukových stě DL log 8, L 8 L, L - hlada akustcké tezty ormalzovaého sektra slčího hluku dle ČSN EN 793 [db] [db] 4.
5 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Doba dozvuku (Eyrgův vztah) Doba dozvuku (Sabův vztah) Doba dozvuku (Mllgtoův T V,64 S E V V T,64, 64 S A T vztah) S l M ezoačí s kmtočet f r. lovoucích odlah m Útlum kročejového hluku L = Dyamcká tuhost Hustota sálavého teelého toku, Krchhoffův záko Teelý tok Teelý tok,. Fourerova rovce 4.log S,64V f f r V - objem uzavřeého rostoru [m 3 ] S - locha [m ] α e - čtel zvukové ohltvost [-]; α e = - l.(- α s ) V - objem uzavřeého rostoru [m 3 ] S - locha [m ] α s - středí čtel zvukové ohltvost [-] V - objem uzavřeého rostoru [m 3 ] α - čtel zvukové ohltvost [-] S - locha [m ] s - dyamcká tuhost [MPa.m - ] m - lošá hmotost [kg.m - ] f r - rezoačí frekvece [Hz] f - frekvece [Hz] F S - locha vzorku [m ] s d S F - dyamcká síla ůsobící kolmo a zkušebí vzorek [N] s t 4.. m t. fr Δd - výsledá dyamcká změa tloušťky vzorku [m] m t - celková lošá hmotost zatěžovacího tělesa [kg.m - ] f r - extraolovaá hodota rezoačího kmtočtu [Hz] r. S součtel sáláí absolutě čerého tělesa, tj = 5, W.m -.K -4 ɛ - emsvta ovrchu [-] S - locha [m ] T - telota [K] Q d q dx [s] [s] [s] [Hz] [db] [MPa.m - ] [W] Q - telo [J] - čas [s] [J.s - = W] λ - součtel teelé vodvost [W.m -.K - ] d/dx - telotí gradet [K.m - ] q - hustota teelého toku [W.m - ] [W] Telo - součtel teelé vodvost S q S d [W.m -.K - ] d - tloušťka vrstvy tělesa [m] S - locha tělesa [m ] - čas [s] - telota tělesa a jedé straě vrstvy [ C] Q [J] 5.
6 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST - telota tělesa a druhé straě vrstvy [ C] Teelý odor a vější straě kostrukce Teelý odor a vtří straě kostrukce Teelý odor (vrstvy kostrukce jsou ve směru kolmém a směr teelého toku) Teelý odor kostrukce Teelý odor (vrstvy kostrukce jsou rovoběžé se směrem teelého toku) Teelý odor (kombace vrstev kolmých a rovoběžých se směrem teelého toku) Součtel rostuu tela STEFAN- BOLTZMANNŮV ZÁKON e II h e h j j j j j j S S3 S S j d II 3 U U d r.t S e S3... S S3 S U II h e - součtel řestuu tela a vější straě kostrukce (dle ČSN abývá h e [m.k.w - ] ro zmí období hodoty 3 W.m -.K - a hodoty 5 W.m -.K - ro období letí). h - součtel řestuu tela a vtří straě kostrukce (dle ČSN abývá h hodoty 8 W.m -.K - ro svslé kostrukce, W.m -.K - ro [m.k.w - ] vodorové kostrukce ř teelém toku ze zdola ahoru a 5,9 W.m -.K - ř teelém toku se shora dolů) d - tloušťka [m] λ - součtel teelé vodvost [W.m -.K - ] [m.k.w - ] teelý odor a vtří straě kostrukce [m. K.W - ] e teelý odor a vější straě kostrukce [m. K.W - ] j teelý odor jedotlvých vrstev kostrukce [m. K.W - ] S - locha [m ] - teelý odor [m. K.W - ] II - teelý odor vrstev rovoběžých se směrem teelého toku [m.k.w - ] + teelý odor vrstev kolmých ke směru teelého toku [m.k.w - ] - teelý odor kostrukce [m. K.W - ] d - tloušťka [mm] λ - součtel teelé vodvost [W.m -.K - ] - součtel sáláí absolutě čerého tělesa, tj. = 5, [W.m -.K -4 ] T - absolutí telota ovrchu tělesa T= + 73 [K] - telota ovrchu tělesa [ C] S - locha ovrchu [m ] [m.k.w - ] [m.k.w - ] [m.k.w - ] [W.m -.K - ] [W.m - ] 6.
7 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Emsvta Hustota teelého toku mez dvěma tras aralelím ovrchy Hustota teelého toku Parcálí tlak áry Parcálí tlak asyceé vodí áry r - teelý tok [W] q q č - je telo vyzářeé čerým s ovrchem o loše S [W.m - ] q [-] č q s - je telo vyzářeé reálým ovrchem o loše S [W.m - ] 4 4 ( ) - součtel sáláí absolutě q r, čerého tělesa, tj = 5, [W.m -.K -4 ] A A T - absolutí telota ovrchu [W.m - ] tělesa [K] A - ohltvost [-], za běžých odmíek latí: ɛa ( e ) - telota vtřího rostředí q [ C] j e e - telota vějšího rostředí j [ C] e - teelý odor stavebí q U ( e ) [W.m - ] kostrukce ř rostuu tela [m. K.W - ] U - koefcet rostuu tela stavebí kostrukcí [W.m -.K - ] d c D T d - arcálí tlak vodí áry [Pa] c - kocetrace vodí áry [kg.m -3 ] D - secálí lyová [Pa] kostata vodí áry; D = 46 J.kg -.K - T - termodyamcká telota [K] - telota [ C] d a. b a, b, - kostaty [-] [Pa] C 7.
8 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad ŘEŠENÉ VÝPOČTOVÉ ÚLOHY Určete vlovou délku zvukového sgálu o frekvec 5 Hz ř telotě vzduchu + 5 C. Výočet: Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 338,, 67 a c 338,, 67 = 33,8 +,67. 5 = 346,98 m.s - a Výočet vlových délek: c f 346,98 f = 5 Hz: = =,33 m 5 Vlová délka zvukového sgálu o frekvec 5 Hz ř telotě vzduchu + 5 C je,33 m. Příklad Staovte maxmálí hodotu akustckého tlaku, je-l zadáa hlada akustckého tlaku L = 6 db. Výočet: Výočet hlady akustckého tlaku, efektvího akustckého tlaku: L.log.log ef =. L L 5 ef =... =, Pa 6 Výočet maxmálí hodoty akustckého tlaku: ef max = ef T t s. t T max max max max T 4. T.,8 Pa Maxmálí hodota akustckého tlaku, ř hladě akustckého tlaku L = 6 db, je,8 Pa. 8.
9 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 3 Vyočítejte hodotu akustcké rychlost v. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí +8 C a hustotu vzduchu =, kg.m -3. Výočet: Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 338,, 67 a c 338,, 67 = 33,8 +,67.8 = 34,7 m.s - a Platí:. c v Výočet akustcké rychlost zvuku: v c,59 v = 3, m.s - c,. 34,7 Akustcká rychlost zvuku byla 3, m.s -. Příklad 4 Vyočítejte teztu zvuku I a hladu tezty zvuku L I ro akustcký tlak,35 Pa. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí +3 C a hustotu vzduchu =, kg.m -3. Výočet: Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 338,, 67 a c 338,, 67 = 33,8 +,67. 3 = 345,8 m.s - a Výočet tezty zvuku: I ef z ef I =.c ef.c,35,. =, W.m - 345,8 Výočet hlady tezty zvuku: I L I log I 9.
10 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST L I I,95. log log I 4 = 84,7 db Itezta zvuku I je, W.m -,hlada tezty zvuku L I je 84,7 db. Příklad 5 Určete hustotu zvukové eerge w [J.m -3 ] zvuku s efektvím akustckým tlakem ef =,9 Pa. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m -3. Výočet: Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 338,, 67 a c 338,, 67 = 33,8 +,67. = 337,9 m.s - a Výočet hustoty zvukové eerge: I w ; w w c ef I = ef z.c ef c ef,9 c,.337,9, J.m -3 Hustota zvukové eerge w zvuku s efektvím akustckým tlakem ef =,9 Pa byla, J.m -3. Příklad 6 Určete výsledou hladu akustcké tezty dvou zdrojů, jestl-že L I = L I = 58dB. Výočet: Výočet hlady tezty zvuku: I L I log I Výočet hlady tezty zvuku: L I I 58 I I 6,3. -7 W.m -.
11 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST 7 I I I 6,3.,6. -7 W.m - L I,6..log 7 = 6, db Výsledá hlada akustcké tezty zdrojů je rova 6 db. Příklad 7 Posluchač sedí v místost urostřed kvadrofoí soustavy reroduktorů, z chž ředí dva mají výko,5 W a zadí dva výko,8 W. Jaká je hlada akustckého tlaku L [db] urostřed zvukové soustavy (reroduktory jsou umístěy v rozích čtverce o hraě 3 m)? Pro výočet ředokládejte telotu rostředí +3 C hustotu vzduchu =, kg.m -3. Výočet: V rvím kroku vyočítáme vzdáleost osluchače od jedotlvých reroduktorů r = r = r 3 = r 4 (vz. ásledující obrázek). 3m P =,5 W P =,5 W r = r = r 3 = r 4 =.3 =, m Výočet akustcké tezty: P I I 4 r P,5 I I = 6,6. -3 W.m - 4 r 4, P3 I3 I4 4 r3 P3,8 I 3 I4 = 4,. -3 W.m - 4 r 4, 3 3 m P 3 =,8 W r r r 3 r 4 3m 3 m P 4 =,8 W Výsledá akustcká tezta: I I I I 3 I4 I I I I3 I4 = 6, , , ,. -3 = 8,6. -3 W.m - Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 338,, 67 a c 338,, 67 = 33,8 +,67. 3 = 345,8 m.s - a Výočet efektví hodoty akustckého tlaku: I.. c ef I.. c ef,86.,. 345,8 = 5,8 Pa Výočet hlady akustckého tlaku:.
12 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST L L log ef ef 5,8 log log. 5 = 9,3 db Urostřed zvukové soustavy je hlada akustckého tlaku rova 9,3 db. Příklad 8 Určete maxmálí hodotu hlady akustckého tlaku L,, kterou může mít jede ze zdrojů hluku řed emocčí budovou, okud ožadujeme, aby maxmálí hodota hlady akustckého tlaku L,max byla 4 db. Hodota hlady akustckého tlaku je u druhého zdroje L, = 3 db. Výočet: Výočet akustckého tlaku druhého zdroje hluku: =. L, L, 5 =... = 63,5. -5 Pa Výočet maxmálího říustého akustckého tlaku: max =. L,max L,max 5 max =... = 5,8. -4 Pa Výočet akustckého tlaku: = max 3 = max = 5, ,5. -5 =8, Pa Výočet hlady akustckého tlaku: L, log L, 4 8,86. 4 log log 5. = 45,5 db Maxmálí hodota hlady akustckého tlaku rvího akustckého zdroje je 45,5 db. Příklad 9 Určete, jaká je hlada akustckého tlaku L ve vzdáleost 85 m od zdroje akustckém výkou P = 3 W. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m - 3..
13 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Výočet: Výočet tezty ve vzdáleost 85 m od zdroje hluku: P I 4 r P 3 I = 3,5. -4 W.m - 4 r 4 85 Výočet rychlost šířeí zvukových vl: c 33,8,67. a c 33,8,67. a = 33,8 +,67. = 343,9 m.s - Výočet akustckého tlaku: I.. c ef 4 ef I.. c 3,5..,. 343,9 =,38 Pa Výočet hlady akustckého tlaku:,38 L log log 5. = 85,6 db Hlada akustckého tlaku ve vzdáleost 85 m od zdroje o akustckém výkou 3 W je 85,6 db. Příklad Př měřeí hlady akustckého tlaku byla oužta oktávová roust 5 Hz řeočítejte aměřeou hodotu L = 58 db ro rozšířeé ásmo: 3 5 Hz. Výočet: f L Ls log f L L s f h h s h s f f d d s h d log = f f f d s log = 6,3 db 5 Pro rozšířeé ásmo 3 5 Hz byla L rova 6,3 db. Příklad Do místost o rozměru 3,55 m a výšce,m vká zvuk o hladě akustckého tlaku L = 4 db. Jaká bude hlada akustckého tlaku L v místost, okud stěy odlaha středí čtel abývají hodoty čtele zvukové ohltvost s =,8. (Vlv otevřeého oka se zaedbává.) 3.
14 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Výočet: Výočet hlady akustckého tlaku: S L L.log A Vzhledem k tomu, že stěy, odlaha stro mají shodou hodotu čtele zvukové ohltvost, můžeme ohltvost vtřího uzavřeého rostoru vyjádřt vztahem: A s. S Po dosazeí do vzorce ro výočet hlady akustckého tlaku obdržíme: S L L. log L log A s S L L. log L log 4 log = 36,5 db A s,8 Hlada akustckého tlaku L v místost bude 36,5 db. Příklad Staovte dobu dozvuku T ro místost z o rozměru 4,56, m a výšce,m. Hodota čtele zvukové ohltvost stě a strou s =,, hodota čtele zvukové ohltvost odlahy s =,75. Pro výočet oužjte Mllgtoův vztah. Výočet: Výočtový vztah ro dobu dozvuku (Mllgtoův vztah):,64v T M S l Objem místost: V = 4,5. 6., = 53,55 m 3 Plocha stě a strou: S = 4, ,. 4,5 +.,. 6 = 68,55 m Plocha odlahy: S = 4,5. 6 = 5,5 m Výočet doby dozvuku: T T M M,64V S l,64v = S l,64.53,55 68,55.l, 5,5.l,75 =,7 s Doba dozvuku T ro místost z o rozměru 4,56, m a výšce,m byla,7 s. 4.
15 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 3 Vyočítejte rezoačí kmtočet lovoucí odlahy, kde lošá hmotost m je 38 kg.m -, dyamcká tuhost odkladího materálu s je,5 MPa.m -. Výočet: s f r. m Výočet rezoačí frekvece: f r 6 s. m =, ,7 Hz ezoačí kmtočet f r zadaé odlahové kostrukce čí 7,7 Hz. Příklad 4 Jaký útlum kročejového hluku odlahy o lošé hmotost m je 5 kg.m -, s dyamckou tuhostí odkladího materálu s,35 MPa.m -, lze ředokládat, jestlže a ůsobí rázy ze zdroje o frekvec f = 55 Hz. Výočet: Výočet útlumu kročejového hluku: f L = 4.log f r f 55 L = 4.log 4.log 6,9 db f r 37 Útlum zadaé odlahové kostrukce L čí ro frekvec zdroje f = 5 Hz L = 6,9 db. Příklad 5 Vyočítejte rezoačí frekvec desky s dyamckou tuhostí s = 8,3 MPa.m - o objemové hmotost v = 3 kg.m -3 a tloušťce 45 mm. Výočet: Výočet lošé hmotost zatěžovací desky: m d. v m d. v =,45. 3 = 55,35 kg.m - Výočet rezoačí frekvece: f r. s m 5.
16 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST f r 6 s 8,3.. =. m 55,35 6,63 Hz ezoačí frekvece desky (s = 8,3 MPa, v = 3 kg.m -3, d = 45 mm) byla 6,63 Hz. Příklad 6 Vyočítejte hodotu součtele rostuu tela U [W.m -.K - ] u dutové keramcké tvarovky rozměrů 4 x x 4 mm dle ásledujícího zadáí: h e = 3 W.m -.K -, h = 8 W.m -.K -, e = -5 C, = + C, =,4 W.m -.K -, =,5 W.m -.K - q Výočet: Výočet jedotlvých teelých odorů: I I II II II III III,,4 III I III I III I III I S S S S,3,4,,5,75 m K W,,75,4,,5,,5 m,4,,75 K W,5 m K W 6.
17 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST 7. 3,44,4,5.,,4.,,,5,4, K W m K W m 3 3,8 3, 8, 3,5.,94 3 3,94,5,44,5 K W m h h h h K W m K W m e e e e II II Výočet součtele rostuu tela:,8 U U U =,85 W.m -.K - Součtel rostuu tela U u dutové keramcké tvarovky o rozměrech 4 x x 4 mm byl,85 W.m -.K -.
18 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 7 Vyočítejte teelý odor vícevrstvé stavebí kostrukce a zázorěte grafcky růběh teloty ve stavebí kostrukc. Výočet roveďte ro zmí odmíky: e = 3 W.m -.K - = 8 W.m -.K - e = -5 C = + C Skladba stavebí kostrukce: Výočet: Výočet teelých odorů: e e d d d3 Vrstva d [mm] λ [W.m -.K - ] vější omítka,65 teelá zolace 4,4 keramcká tvarovka 365,8 vtří omítka,95 e e 3,43m. K. W 8,5m. K. W,,5 m. K. W,65,365 3,8 m. K. W 3,8 Výočet celkového teelého odoru: d,4, m. K. W,4 d4, 4, m. K. W 4,95,4,365,,,65,4,8,95 3,5 m. K. W,5 3,54,43 3, m. K W e. Výočet hustoty teelého toku: ( ) q e e ) (5) q,74w. m 3, ( 8.
19 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Výočet ovrchových telot (výočet ze stray exteréru): ( e ). (5).,5 9, 6 C 3, ( e ). e (5).(3,,43,) e 4, 5 C 3, Výočet telot a rozhraí skladebých vrstev: ( e ). x x ( e ). (5).(3,,43) 4, 4 C 3, ( e ). (5).(3,,43) 3, C 3, ( e ). 3 (5).(3,,43,8) 3 9, 4 C 3, Grafcké zázorěí růběhu telot ve vyšetřovaé stavebí kostrukc: t [ C] ,5,,5,,5,3,35,4 d [m] Teelý odor zadaé vícevrstvé stavebí kostrukce je ř daých klmatckých odmíkách = 3,5 m.k.w - a teelý odor kostrukce s řestuy tela je rove = 3, m.k.w -. Příklad 8 Vyočítejte hustotu sálavého teelého toku láštěm válcové ece o vějším oloměru,5 m a výšce,5 m. Povrchová telota ece je +5 C a emsvta ovrchu ece je,85. 9.
20 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST r=,5m l =,5m Výočet: Výočet lochy ovrchu válcové ece: S r l r S r l r,5,5,5 =6,8 m Výočet hustoty sálavého teelého toku: 4 r r. S. T S.. T,85 6,85,67 = =,66 kw Hustota sálavého teelého toku láštěm válcové ece o vějším oloměru,5 m a výšce,5 m byla,66 kw. Příklad 9 Jakou telotu má ovrch o loše,5 m, okud sálá teelým tokem,95 kw? Emsvta ovrchu je,9. Výočet: Výočet teloty odvodíme ze vzorce (Krchhoffův záko):. S. 4 r. Výočet teloty ovrchu: 3 r, , C 8. S., 9., 5. 5, 67. Povrch o loše,5 m sálající teelým tokem,95 kw s emsvtou,9 má telotu 65, C. Příklad Vyočítejte teelé ztráty rostuem tela okeím zaskleím o loše,5 m za 4 hod. Okeí zaskleí je tvořeo dvěma skleěým deskam, mez mž se achází vakuum..
21 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Emsvta skla je rova: sklo =,9. Teloty vtřích ovrchů zaskleí jsou: = +5 C, = -8 C Iterér q r Exterér Výočet: Výočet teelého toku: 4 4 ( ) r, S. r, ( ) 5, S.,5.,9,9 Výočet teelé ztráty: Q. 4, 864, MJ r,. Teelé ztráty rostuem tela okeím zaskleím o loše,5 m za 4 hod byly, MJ. 4 Příklad V otrubí o délce l = m a růměru d = mm rotéká voda rychlostí, m.s -. Nadmezujte tloušťku teelé zolace takovým zůsobem, aby voda ezamrzla. Telota vody a vtoku do otrubí má +5 C. (oz. řešte jako válcovou stěu, kde je možé zaedbat tloušťku stěy, teelý odor trubky a řestu tela a vějším ovrchu zolace, tloušťka teelé zolace bude dáa x=r -r ). e = -5 C, h e = W.m -.K -, c,voda = 4 J.kg -.K -, zolace =,8 W.m -.K - Výočet: Výočet možství vody v m trubky (l = m):. d V. l 4. d 3,4., V. l 4 4 m voda. V. 7,85. 3 m voda. V.7, , 85 kg m 3.
22 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Výočet možství tela, které se uvolí ř ochlazeí vody z +5 C a C: Q m.. c, voda., Q m c voda. 7, J Výočet doby růtoku vody trubkou: l v l v s, Výočet teelého toku: Q Q ,85W Výočet středí teloty vody: s 5, 5 s C Výočet otřebé tloušťky teelé zolace ro vtří telotu rovou středí telotě vody ř růtoku otrubím: ( s. zolace e ) d x l d d x. l d zolace ( s ) e d x e d. zolace ( s e ) d x ( e. zolace ( s e ) ) x = 8,6 mm.
23 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Tloušťka řídavé teelé zolace, kterou je uté zolovat otrubí, aby edošlo k zamrzutí rotékající vody, je řblžě mm. Příklad Vyočítejte teelou jímavost odlahové kostrukce odle schématu. Podlaha se achází mez dvěma místostm vytáěým a stejou telotu a = o C. Skladba odlahy: Materál d [m] [W/m.K] [kg/m 3 ] c [J/kg.K]. dřevotřísková deska,5, betoová mazaa,4, leeka,, zolačí rohož,5, keram. osý stro,4, omítka,, Výočet: Vyjádříme hodoty arametru y j d j ostuě ro jedotlvé vrstvy a osuzujeme zda y j a j vyšetřovaé vrstvy sečteé s hodotam ředchozích vrstev oskytuje celkovou hodotu rovu ebo vyšší hodotě 3, (-). Tímto ostuem zjstíme, kolk skladebých vrstev od horího líce ovlvňuje teelou jímavost celé odlahové kostrukce. a,7 7,9 c 65 d,5 y 3,3 ; 7 a,9 6 m.s - y 3, tz., že a teelé jímavost odlahové kostrukce se odílí je teelá jímavost rví (ášlaé) vrstvy, a roto teelou jímavost rví vrstvy dosadíme za teelou jímavost celé odlahové kostrukce ř krátkodobém styku = 6 s. B B t c, , W.s,5.m -.K (33 tsm) B 7 B 33 56, 4,5 o C. 7 56, Teelá jímavost odlahové kostrukce dle zadáí je 56 W.s,5 /m.k. Tuto odlahu, vzhledem k hodotě oklesu dotykové teloty t, lze zařadt do II. kategore s ozačeím telá. 3.
24 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 3 Vyočítejte emsvtu chladé desky Bockova řístroje, okud víte, že telota telé desky je +5, C, telota chladé desky je +5, C, emsvta telé desky je =,9. Mez deskam Bockova řístroje se achází ř daé úloze vakuum. Hustota teelého toku mez deskam je 5 W.m -. = 5, W.m -.K -4. Výočet: Výočet hustoty teelého toku: 4 4 ( ) q r, 8 4 5, ,9 5,9,57,97 5,4,9,5 Emsvta chladé desky Bockova řístroje byla,5. Příklad 4 4 Do místost o vtří telotě a =, C a relatví vlhkost = 6, % a vtřích rozměrech 4 x 5 x 3 m umístíme kodezačí suščku vzduchu o telotě + C. Kolk vodí áry v gramech v suščce zkodezuje, ež se v místost ustálí kostatí relatví vlhkost a jaká bude hodota ustáleé relatví vlhkost v místost, ř které ebude docházet k další kodezac vodí áry v suščce. Vzorce: kde: d arcálí tlak vodí áry [Pa], c kocetrace vodí áry [kg.m -3 ], d c D T D secálí lyová kostata vodí áry, D = 46 J.kg -.K -, T termodyamcká telota [K]. 4.
25 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST d a. b C kde: telota [ C], a, b, kostaty. Kostata 3 C C C > - C a 88,68 (Pa) 4,689 (Pa) b,98,486 8,,3 Výočet: Výočet arcálích tlaků asyceé vodí áry: d,c d,c 88,68.,98 88,68.,98 Výočet relatví vlhkost vzduchu: C C 8, 8, 486,36 Pa 9,5 Pa d. d,c,c d,c d,c Výočet kocetrace vodí áry: c c C C d d Výočet hmotost vodí áry: m 49,43 % 6 486,36. d,c d,c,94 kg. m ( 73) ( 73) 46 ( 73) d,c d,c ( 73) ( 73) c c,94 9,5 C C V 6 d d 49,43 486, ( 73) 6,6 g 3,95 kg. m 3,94 g. m 9,5 g. m 3 3 V suščce zkodezuje 6,6 g vodí áry. 5.
26 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad NEŘEŠENÉ VÝPOČTOVÉ ÚLOHY Určete vlovou délku zvukového sgálu daých frekvecí ř telotě vzduchu + C. Zadaé frekvece:, 4, 5, 5 Hz. [f = Hz: = 3,445 m; f = 4 Hz: =,86 m; f = 5 Hz: =,76 m; f = 5 Hz: =,69 m] Příklad Staovte efektví a maxmálí hodotu akustckého tlaku, je-l zadáa hlada akustckého tlaku L = 75 db. [ max =,59 Pa] Příklad 3 Odvoďte velču akustckého tlaku z výočtového vzorce ro výočet hlady akustckého tlaku. Příklad 4 Odvoďte vztah ro výočet tezty zvuku I z výočtového vzorce ro výočet hlady akustcké tezty. Příklad 5 Zdrojem zvuku v místost jsou tkající hody s L =8 db, vysavač rachu ve stejé místost zůsobí hladu akustckého tlaku L =55 db. Jaká je hlada výsledé hlady akustckého tlaku? [L = 55 db] 6.
27 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 6 Vyočítejte hodotu akustcké rychlost v, teztu I a hladu tezty L I ro akustcký tlak, Pa a telotu rostředí + C. Pro výočet ředokládejte hustotu vzduchu =, kg.m -3. [v = 4, m.s - ; I 9, W.m - ; L = 79 db] Příklad 7 Určete hustotu zvukové eerge w [J.m -3 ] zvuku se akustckým tlakem ef =,5 Pa. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m -3. [ w, J.m -3 ] Příklad 8 Určete výsledou hladu akustcké tezty dvou zdrojů, jestl-že L I = L I = 65dB. [ L 68, db] I Příklad 9 Určete výsledou hladu akustcké tlaku v místě ozorovatele, kde se vyskytují tř akustcké zdroje s L, = 35 db, L, = 36 db a L,3 = 37 db [L = 4,85 db] Příklad Určete výsledou hladu akustcké tezty dvou zdrojů, jestl-že L I = 57 db a L I = 65dB. [ L 65,6 db] I Příklad Posluchač sedí v místost urostřed kvadrofoí soustavy reroduktorů, z chž ředí dva mají výko W a zadí dva výko,5 W. Jaká je hlada akustckého tlaku L [db] urostřed 7.
28 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST zvukové soustavy (reroduktory jsou umístěy v rozích čtverce o hraě 4 m)? Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m -3. [ L 4,9 db] Příklad Posluchač sedí v místost urostřed soustavy reroduktorů, které jsou umístěy o obvodu kruhové místost, z chž reroduktory (sever, jh) mají výko,7 W a reroduktory (východ, záad) mají výko, W. Jaká je hlada akustckého tlaku L [db] urostřed zvukové soustavy (reroduktory jsou umístěy o obvodu kruhu o oloměru 3,5 m)? Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m -3. [ L 9,35 db] Příklad 3 Určete maxmálí hodotu hlady akustckého tlaku L,, kterou může mít jede ze zdrojů hluku řed emocčí budovou, okud ožadujeme, aby maxmálí hodota hlady akustckého tlaku L,max byla 4 db. Hodota hlady akustckého tlaku je u druhého zdroje L, = 35 db. [ L, 3,8 db] Příklad 4 Určete, jaká je hlada akustckého tlaku L ve vzdáleost m od zdroje akustckém výkou P = 5W. Pro výočet ředokládejte telotu rostředí + C hustotu vzduchu =, kg.m -3. [ L 83, db] Příklad 5 Př měřeí hlady akustckého tlaku byla oužta oktávová roust 5 Hz řeočítejte aměřeou hodotu L = 65 db ro rozšířeé ásmo: 4 5 Hz. [ L 67,3 db] 8.
29 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 6 Proveďte výočet jedočíselé hodoty zvukové ohltvost DL [db] a vzduchové erůzvučost DL [db] u rothlukové stěy a základě aměřeých hodot čtele zvukové ohltvost a vzduchových erůzvučostí v jedotlvých třetooktávových ásmech. Prothluková stěa je tvořea ze složeé kostrukce 5 mm železobetoové desky s ředsazeou absorčí vrstvou z mezerovtého betou. Akustcké vlastost rothlukové stěy v oblast zvukové ohltvost a vzduchové erůzvučost jsou uvedey v tab. č.. Tab. : Normalzovaé sektrum hluku slčího rovozu dle ČSN EN f [Hz] L [db] Tab. 3: Přehled čtelů zvukové ohltvost ohltvé vrstvy rothlukové stěy a vzduchové erůzvučost celé stěy v závslost a frekvec f [Hz] s [-] [db],89 35,9 5,9 35,9 6,8 35,9,8 39, 5,8 4,3 35,8 45,6 4,84 47,7 5,8 49,7 63,86 5,7 8,89 53,7,86 55,7 5,8 57,7 6,73 59,7 9.
30 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST,85 6,7 5,88 63,7 35,9 65,7 4,9 67,7 5,93 69,7 Vztah ro výočet jedočíselé hodoty zvukové ohltvost: 8, L S DL log 8, L Vztah ro výočet jedočíselé hodoty vzduchové erůzvučost: 8, L, DL log 8 L [ DL 7,96 db; DL 47,4 db] Příklad 7 Do místost o rozměru 54 m a výšce,5m vká zvuk o hladě akustckého tlaku L = 4 db. Jaká bude hlada akustckého tlaku L v místost, okud stěy odlaha středí čtel abývají hodoty čtele zvukové ohltvost s =,3. (Vlv otevřeého oka se zaedbává.) [ L 34,8 db] Příklad 8 Staovte dobu dozvuku T ro místost z o rozměru 54 m a výšce,5m. Hodota čtele zvukové ohltvost stě a strou s =,, hodota čtele zvukové ohltvost odlahy s =,8. Pro výočet oužíjte Mllgtoova vztahu. [ T M,5 s] Příklad 9 Vyočítejte rezoačí kmtočet lovoucí odlahy, kde lošá hmotost je m = 5 kg.m -, dyamcká tuhost odkladího materálu s je,35 MPa.m -. 3.
31 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST [f r =37 Hz] Příklad Jaký útlum kročejového hluku odlahy z říkladu 3 lze ředokládat, jestlže a ůsobí rázy ze zdroje o frekvec f = 5 Hz. [L = 5, db] Příklad Vyočítejte rezoačí frekvec desky s dyamckou tuhostí s = MPa o objemové hmotost v = kg.m -3 a tloušťce 5 mm. [ f r 67,86 Hz] Příklad Určete maxmálí hodotu hlady akustckého tlaku L, kterou může mít jede ze zdrojů hluku řed emocčí budovou, okud ožadujeme, aby maxmálí hodota hlady akustckého tlaku L byla 4 db. Hodota hlady akustckého tlaku je u druhého zdroje L = 3 db. [L = 39,5 db] Příklad 3 Vyočítejte hustotu sálavého teelého toku láštěm válcové ece o vějším oloměru,8 m a výšce,5 m. Povrchová telota ece je + C a emsvta ovrchu ece je,79. [ r = 4,44 kw] Příklad 4 Jakou telotu má ovrch o loše,3 m, okud sálá teelým tokem,8 kw? Emsvta ovrchu je,85. [ϴ = 9,5 C] 3.
32 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 5 Vyočítejte teelé ztráty rostuem tela okeím zaskleím o loše,9 m za 48 hod. Okeí zaskleí je tvořeo dvěma skleěým deskam, mez mž se achází vakuum. Emsvta skla je rova: sklo =,9. Teloty vtřích ovrchů zaskleí jsou: = +4 C, = -5 C Iterér q r Exterér [ Q = 5,8 MJ] Příklad 6 Jaká bude ovrchová telota ece, okud jsou její teelé ztráty a m rovy W. Povrchová telota stě ece a vtří straě je C. Kostrukc řešte jako rovou stěu se zaočítáím řestuu tela a sálavé složky teelého toku. Emsvta ovrchu ece je rova: =,85. Telota okolího rostředí je rova ae = + C. [ se = +75,3 C] Příklad 7 Vyočítejte hustotu sálavého teelého toku stavebí kostrukce s ovrchovou telotou + C a emsvtou,87 vůč jasé očí obloze. Telota jasé očí oblohy je rova řblžě -75 C a emsvta je rova. q r, [q r, = 4,6 W.m - ] Sáláí ovrchu kostrukce vůč jasé obloze 3.
33 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST Příklad 8 Jakou emsvtu musí mít ovrch kostrukce, aby jeho teelé ztráty a m eřesáhly ř telotě +8 C hodotu,5 kw? [ =,34] Příklad 9 Jaká je hustota sálavého teelého toku kostrukce, okud ovrch kostrukce s emsvtou,85 a telotou + C sálá vůč jému rovoběžému ovrchu s telotou + C a emsvtou,9? [q r, = 4,9 W.m - ] Příklad 3 Nadmezujte tloušťku teelé zolace vícevrstvé odlahové kostrukce ad otevřeým růjezdem tak, aby vější ovrchová telota se byla žší ež -4, C. Výočet roveďte ro zmí odmíky: h e = 3 W.m -.K - ; h = 8 W.m -.K - e = -5 C; = + C Skladba stavebí kostrukce: Vrstva d [mm] λ [W.m -.K - ] Vtří ášlaá vrstva 8,3 Betoová mazaa 4,4 3 Teelá zolace x,4 4 Železobeto 5,45 5 Vější omítka 5,8 [ x, 49 m] Příklad 3 Staovte teelý odor vícevrstvé odlahové kostrukce ad otevřeým růjezdem a zázorěte grafcky růběh teloty v kostrukc. Výočet roveďte ro zmí odmíky: h e = 3 W.m -.K - ; h = W.m -.K - e = -5 C; = + C Skladba stavebí kostrukce: 33.
34 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST [=,8753 m.k.w - ] Vrstva d [mm] λ [W.m -.K - ] Vtří ášlaá vrstva 8,3 Betoová mazaa 4,4 3 Teelá zolace 5,4 4 Železobeto 5,45 5 Teelá zolace,7 6 Vější omítka 5,8 Příklad 3 Jaké možství vlhkost v gramech se teoretcky vyvětrá v zmím období za hodu, z místost o rozměrech 5 x x 3 m ř teztě výměy vzduchu,5. Uvažujte ro výočet ásledující odmíky: e = -5 C, e = 84 %, = + C, = 6 % Vzorce: kde: d arcálí tlak vodí áry [Pa], c kocetrace vodí áry [kg.m -3 ], d c D T D secálí lyová kostata vodí áry, D = 46 J.kg -.K -, T termodyamcká telota [K]. t d a. b C kde: t telota [ C], a, b, kostaty. Kostata 3 C C C > - C a 88,68 (Pa) 4,689 (Pa) b,98,486 8,,3 [m = 736,4 g] Příklad 33 Staovte ovrchovou telotu odlahy ad evytáěým rostorem s ávrhovou telotou, C. Výočtová telota vzduchu v místost je +, C. Skladba odlahové kostrukce je uvedea v tabulce íže. 34.
35 Izolačí materály sbírka říkladů VUT v Brě, FAST h e = 3 W.m -.K - ; h = W.m -.K - Skladba stavebí kostrukce: [ s =9,7 C] Vrstva d [mm] λ [W.m -.K - ] Vtří ášlaá vrstva, Betoová mazaa,45 3 Teelá zolace 5,4 4 Železobeto 5,55 6 Vější omítka 5,9 Příklad 34 Klmatzace smíchává telý vzduch o telotě +3 C a relatví vlhkost 4 % a chladý vzduch o telotě + C a relatví vlhkost 6 % v oměru :. Jaká bude telota a relatví vlhkost výsledého vzduchu a výstuu z klmatzace. Vzorce: kde: d arcálí tlak vodí áry [Pa], c kocetrace vodí áry [kg.m -3 ], d c D T D secálí lyová kostata vodí áry, D = 46 J.kg -.K -, T termodyamcká telota [K]. d a. b C kde: telota [ C], a, b, kostaty. Kostata 3 C C C > - C a 88,68 (Pa) 4,689 (Pa) b,98,486 8,,3 Měrá teelá kaacta vzduchu: c = J.kg -.K - Měrá teelá kaacta vody: c = 48 J.kg -.K - Objemová hmotost vzduchu: =,9 kg.m -3 [ = 6,76 C; φ = 54,7 %] 35.
Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)
Stavebí statka - vyučující Dooručeá lteratura Ig. Vladmíra chalcová, h.d. Katedra stavebí mechaky (228) místost: LH 47/ tel.: (59 732) 348 e mal: vladmra.mchalcova@vsb.c www: htt://fast.vsb.c/mchalcova
VíceElektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání
VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní
VíceVytápění BT01 TZB II - cvičení
CZ..07/2.2.00/28.030 Středoevropské cetrum pro vytvářeí a realizaci iovovaých techicko-ekoomických studijích programů Vytápěí BT0 TZB II - cvičeí Zadáí Pro vytápěé místosti vašeho objektu avrhěte otopá
Více1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE
ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí rovoměrosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
Více2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE
STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
VícePřednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění
Předáška č. 0 Aalýza roztylu ř jedoduchém tříděí Aalýza roztylu je statstcká metoda, kterou se osuzuje romělvost oakovaých realzací áhodého okusu tj. romělvost áhodé velčy. Náhodá velča vzká za relatvě
VíceZákladní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů
Základí teoretický aarát a další otřebé zalosti ro úsěšé studium a strojí fakultě a k řešeí techických roblémů MATEMATIKA: logické uvažováí, matematické ástroje - elemetárí matematika (algebra, geometrie,
VíceUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH
USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou
Více3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma
3. Decibelové veličiy v akustice, kmitočtová ásma V ředchozí kaitole byly defiováy základí akustické veličiy, jako ař. akustický výko, akustický tlak a itezita zvuku. Tyto veličiy ve v raxi měí o moho
VíceTéma 6: Indexy a diference
dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -
VíceNálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků
Nálitky Hlaví požadavky pro výpočet álitku: 1. doba tuhutí álitku > doba tuhutí odlitku 2. objem álitku(ů) musí být větší ež objem stažeiy v odlitku 3. musí být umožěo prouděí kovu z álitku do odlitku
VíceIV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
VíceKomponenty výkonové elektrotechniky
Komoety výkoové elektrotechky Osovy ředášek:.. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.... 3. Úvod do roblematky Výkoové dody Proudem řízeé součástky (výkoové trazstory, tyrstory) Moderí součástky tyrstorového tyu (GTO, IGCT,
VíceTĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli
SAIKA - těžště ĚŽIŠĚ A SABILIA ěžště tělesa bod, kterým stále prochází výsledce tíhových sl všech jeho hmotých bodů, ať těleso atáčíme jakkol bod, ke kterému astává rovováha mometů způsobeých tíhou jedotlvých
Více[ jednotky ] Chyby měření
Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
Více4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností
4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Stanovení Boltzmannovy konst. pomocí VA char. PN přechodu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V RAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: etr Česák Datum měřeí: 6..000 Studjí rok: 00000, Ročík: Datum odevzdáí: 0..000 Studjí skua: 5 Laboratorí skua: 4 Klasfkace:
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
VíceFORT-PLASTY s.r.o., Hulínská 2193/2a, 767 01 Kroměříž, CZ tel.: +420 575 755 711, e-mail: info@fort-plasty.cz, www.fort-plasty.cz
FORT-LASTY s.r.o., Hulíská 2193/2a, 767 01 Kroměříž, CZ NQA ISO 9001 0 7. Vetilátory řady a Vetilátory řady a slouží k odsáváí vzdušiy s obsahem agresivích látek, jako jsou kyseliy a louhy především z
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: Petr Česák Datum měřeí:.3.000 Studjí rok: 999-000, Ročík: Datum odevzdáí: 6.3.000 Studjí skupa: 5 Laboratorí skupa:
VíceP1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VíceHYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
HROMECHANICKÉ PROCES orava tekti Čeradla a komresory (ředáška) oc. Ig. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, tel.: 435 68) ČERPALA Základy teorie čeradel Základí rozděleí čeradel Hydrostatická
VíceNejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
VícePosouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:
Posouzení konstrukce podle ČS 050-:00 TOB v...0 00 POTECH, s.r.o. Nový Bor 080 - Ing.Petr Vostal - Třebíč Datum tisku:..009 Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Firma: Stavba: Místo:
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
Více23. Mechanické vlnění
3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze
VíceMendelova univerzita v Brně Statistika projekt
Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4
VíceZákladní vlastnosti polovodičů
Základí vlastosti olovodičů Volé osiče áboje - elektroy -e m, - díry +e m V termodyamické rovováze latí Kocetrace osičů je možo vyjádřit omocí Fermiho eergie W F dotace doory ty N dotace akcetory ty P
VíceOdhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
VíceVÝMĚNA VZDUCHU A INTERIÉROVÁ POHODA PROSTŘEDÍ
ÝMĚNA ZDUCHU A INTERIÉROÁ POHODA PROSTŘEDÍ AERKA J. Fakulta architektury UT v Brě, Poříčí 5, 639 00 Bro Úvod Jedím ze základích požadavků k zabezpečeí hygieicky vyhovujícího stavu vitřího prostředí je
VíceSměrnice 1/2011 Statistické vyhodnocování dat, verze 4 Verze 4 je shodná se Směrnicí 1/2011 verze 3, pouze byla rozšířena o robustní analýzu
Směrce /0 Stattcké vyhodocováí dat, verze 4 Verze 4 e hodá e Směrcí /0 verze 3, ouze byla rozšířea o robutí aalýzu. Stattcké metody ro zkoušeí zůoblot Cílem tattcké aalýzy výledků zkoušek ř zkouškách zůoblot
Více03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení
03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti
Vícepři obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.
Vysoké učeí tehiké v Brě Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské tehologie Odbor obráběí Téa: 5. vičeí - Výočet silové a eergetiké áročosti ři obráběí Okruhy: Výočet řezýh sil ro soustružeí a vrtáí
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
VíceDefinice obecné mocniny
Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma
VíceNáhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
VíceTOB v PROTECH spol. s r.o Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku: DP_RDlow-energy. 6 c J/(kg K) 5 ρ kg/m 3.
TOB v... POTECH spol. s r.o. 00 - Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku:..0 Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: Místo: Zpracovatel: odinný dům Kaplice Zadavatel: Zakázka: Projektant:
VíceZkoušení a dimenzování chladicích stropů
Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning
VíceANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
ANALÝZA A KLASIFIKACE DA prof. Ig. Jří Holčík, CSc. INVESICE Isttut DO bostatstky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a aalýz IV. LINEÁRNÍ KLASIFIKACE pokračováí Isttut bostatstky a aalýz (SUPPOR VECOR MACHINE SVM) SEPARABILNÍ
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceStabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05
Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Stablta svahu Mechaka hor a zem - cvčeí 05 Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Slové metody (metody mezí rovováhy)
VíceASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra obecé elektrotechiky ASYCHROÍ STROJE Obsah. Výzam a oužití asychroích motorů 2. rici čiosti asychroího motoru 3. Rozděleí asychroích motorů 4.
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekoomcká fakulta Semestrálí ráce S kua Jméa: Leka Pastorová, Davd arha, Ja Vtásek a Fl Urbačík Ročík: 0/06 Učtel: gr. Jří Rozkovec Obor: Podková ekoomka Datum:.. 06 Obsah
VíceNávod pro výpočet základních induktorů s jádrem na síťové frekvenci pro obvody výkonové elektroniky.
Návod pro cvičeí předmětu Výkoová elektroika Návod pro výpočet základích iduktorů s jádrem a síťové frekveci pro obvody výkoové elektroiky. Úvod V obvodech výkoové elektroiky je možé většiu prvků vyrobit
VícePZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun
PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů
Více2 CHARAKTERISTIKA VÝPOČTOVÉHO PROGRAMU A MODELOVÉ STU- DIE
Sborík vědeckých prací Vysoké školy báňské - Techcké uverzty Ostrava číslo, rok 7, ročík VII, řada stavebí arbara LUŇÁČKOVÁ, Eva HRUEŠOVÁ * VLIV DYNMIKÝH PRMETRŮ ERNĚNÉ PILOTY N SEIZMIKOU ODEZVU ZÁKLDOVÉ
Více1 VÝPOČTOVÉ ZATÍŽENÍ. 1.1 Součinitel náročnosti ( 1 ) β = ( 2 ) ( 3 )
1 VÝOČOVÉ ZAÍŽENÍ Výočtové zatížeí a z ěho určeý výočtový roud sou základím velčam otřebým ro dmezováí rvků rozvodého zařízeí v ormálích rovozích stavech. ro eho staoveí e ezbyté zát stalovaý výko sotřebčů
VíceVážeí zákazíci, dovolujeme si Vás upozorit, že a tuto ukázku kihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To zameá, že ukázka má sloužit výhradì pro osobí potøebu poteciálího kupujícího (aby èteáø
VíceGeometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
VíceJednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )
5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě
VíceTéma 11 Prostorová soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra
Více9 NÁHODNÉ VÝBĚRY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. Čas ke studiu kapitoly: 30 minut. Cíl:
9 ÁHODÉ VÝBĚR A JEJICH ZPRACOVÁÍ Čas ke studu katol: 30 mut Cíl: Po rostudováí tohoto odstavce budete rozumět ojmům Základí soubor, oulace, výběr, výběrové šetřeí, výběrová statstka a budete zát základí
VíceSA4. Popis konstrukce a funkce STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH HC 7100 11/98. pmax 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. min -1 Nahrazuje HC 7100 5/95
STAVEBNICE HYDRAULICKÝCH AGREGÁTŮ ŘADY SA4 HC 7100 11/98 max 31 MPa Q 0,5-42 dm 3. mi -1 Nahrazuje HC 7100 5/95 Sestaveí hydraulického agregátu zákazickým zůsobem z tyizovaých odskui Objemy ádrží 10 až
VíceTento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i
: ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru
VíceTOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =
Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: MŠ Krasno Místo: Zadavatel: Zpracovatel: Zakázka: Archiv: Projektant: E-mail: Datum: Telefon:..0 Výpočet je proveden dle STN 00:00 SCH -
VíceC V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů
Techologe skla 00/03 C V I Č E N Í 4. Představeí rmy pltex Czech. Vlastost skla a sklovy 3. Adtvta 4. Příklady výpočtů Hospodářská akulta. Představeí rmy pltex Czech a.s. [,] Frma pltex Czech je součástí
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
VíceChyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
VíceTERMOMECHANIKA 18. Tepelné výměníky
FSI VU v Brě, Eergetký ústav Odbor termomehaky a tehky prostředí Prof. Ig. Mla Pavelek, S. EMOMEANIKA 8. epelé výměíky OSNOVA 8. KAPIOLY ypy výměíků tepla Základí problémy výměíků tepla Prostup tepla Středí
Vícec) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),
a) Vyslovte a dokažte Liouvillovu větu o šaté aroximovatelosti algebraického čísla řádu d b) Defiujte Liouvillovo číslo c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je trascedetí 2 a) Defiujte
VíceTéma 2 Přímková a rovinná soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma 2 Přímková a rová soustava sl Přímková soustava sl ový svazek sl Statcký momet síly k bodu a dvojce sl v rově Obecá rová soustava sl ová soustava rovoběžých
VíceZjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II
Zjdodušý ávrh lícího systéu řlňovaého vzětového otoru II Zadáí: P = 500 kw (ři = 000 /i) D = 35 Z = 60 Výočt: Plicí systé s dvoustuňový stlačováí oocí BD a chladiči licího vzduchu: v jovité ržiu otoru
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
VíceIdentifikátor materiálu: ICT 2 59
Idetifiátor materiálu: ICT 59 Registračí číslo projetu Název projetu Název příjemce podpory ázev materiálu (DUM) Aotace Autor Jazy Očeávaý výstup Klíčová slova Druh učebího materiálu Druh iterativity Cílová
VícePřednáška č. 2 náhodné veličiny
Předáša č. áhodé velčy Pozámy záladím pojmům z počtu pravděpodobost Pozáma 1: Př výpočtu pravděpodobost áhodého jevu dle lascé defce je uté věovat pozorost způsobu formulace vybraého jevu. V ásledující
Vícea) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.
Příklady: 24. Gaussův zákon elektrostatiky 1. Na obrázku je řez dlouhou tenkostěnnou kovovou trubkou o poloměru R, která nese na povrchu náboj s plošnou hustotou σ. Vyjádřete velikost intenzity E jako
Více1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
VíceVYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varianta "soulodí")
VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varanta "soulodí") Měřl (Jméno, Příjmení, skuna):... Datum:... Vyhodnocení hydrometrckého měření na Berounce (soulodí) Z vyočtených rychlostí ve všech bodech svslce určíme střední svslcovou
Více3689/101/13-1 - Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, 434 01 Most tel.: 476 709 704 mobil: 605 947 813 E-mail: vit.suchy@volny.
3689/101/13-1 - o ceě : Bytu č. 2654/16 v č. p. 2654 v bloku č. 10 složeém z domů č.p. 2651, 2652, 2653, 2654 a 2655 a pozemcích p. č. 2450, 2449, 2448, 2447 a 2446. včetě příslušeství v katastrálím území
Více3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
VíceOdhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme
VíceOPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV
OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV Jindřiška Svobodová Úvod Otimalizace je ostu, jímž se snažíme dosět k co nejlešímu řešení uvažovaného konkrétního roblému. Mnohé raktické otimalizace vycházejí z tak jednoduché
Víceρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1
ZADÁNÍ Č. Potrubí růměru a élky l je nalněno voou ři atmosférickém tlaku. Jak velký objem V je nutno vtlačit o otrubí ři tlakové zkoušce, aby se tlak zvýšil o? Potrubí ovažujte za tué, měrná motnost voy
Více1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení
. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováím deformace a porušováím celstvých těles v závslost a vějším zatížeí. Defce obecého apětí + apjatost v bodě tělesa -apětí - je to apětí v určtém bodě určtého tělesa.
VíceGeometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Byla vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým ejsou potřeba zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceMĚŘENÍ PARAMETRŮ OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGULÁTORU E15
VŠB - T Ostrava, FE MĚŘENÍ PARAMETRŮ OVĚTLOVACÍCH OTAV VEŘEJNÉHO OVĚTLENÍ NAPÁJENÝCH Z REGLÁTOR E5 Řešitelé: g. taislav Mišák, Ph.D., Prof. g. Karel okaský, Cc. V Ostravě de.8.2007 g. taislav Mišák, Prof.
Více2. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnic
Zadání. Sestavte soustavu normálních rovnc ro funkce b b a) b + + b) b b +. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnc nb a) nb. Z dat v tabulce 99 4 4 b) určete a) rovnc regresní funkce
VíceStatistika. Jednotlivé prvky této množiny se nazývají prvky statistického souboru (statistické jednotky).
Statstka. Základí pojmy Statstcký soubo - daá koečá, epázdá moža M předmětů pozoováí, majících jsté společé vlastost (událost, věc,.) Jedotlvé pvky této možy se azývají pvky statstckého soubou (statstcké
VíceLaboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:
ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
VíceSložení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.
U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehy FS ČVU Složeí soustav Přehled užívaýh oetaí Symbol efe Rozmě Název m hmotost_ hmotost_ hmotostí o. (odíl) v objem_ objem_ objemová o. (odíl) lat. mozství_ lat. mozství_
Více5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
VíceHYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA
. HYDRODYNAMIKA Hydrodynamika - část hydromechaniky zabývající se říčinami a důsledky ohybu kaalin. ZÁKLADY PROUDĚNÍ Stavové veličiny roudění Hustota tekutin [kgm - ] Tlak [Pa] Telota T [K] Rychlost [ms
VíceInterference. 15. prosince 2014
Iterferece 15. prosice 014 1 Úvod 1.1 Jev iterferece Mějme dvě postupé vly ψ 1 z,t) = A 1 cosωt kz +ϕ 1 ) a ψ z,t) = A cosωt kz +ϕ ). Uvažujme yí jejich superpozici ψ = ψ 1 +ψ a podívejme se, jaká bude
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru
SP Náhodý vetor ezávislost fuce NV PRAVDĚPODONOST A STATISTIKA Náhodý vetor ezávislost fuce áhodého vetoru Libor Žá Náhodý vetor stochasticá ezávislost Náhodé veličiy... defiovaé a ravděodobostím rostoru
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
VíceŘešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného parametrické teplotní křivce
Dokument: SX045a-CZ-EU Strana 1 z 10 Vyracoval Z. Sokol Datum Leden 006 Kontroloval F. Wald Datum Leden 006 Řešený říklad: Požární návrh chráněného slouu růřezu HEB vystaveného arametrické telotní křivce
VíceStavební statika. Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228) Úvod do studia předmětu na Stavební fakultě VŠB-TU Ostrava
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Stavebí statka - ředášející Stavebí statka Ig. Vladmíra chalcová, h.d. Katedra stavebí mechaky (8) místost: LH 47/ tel.: (59 73) 348 Úvod do studa ředmětu a Stavebí
VíceS1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák
SP Popsá statstka Popsá statstka Lbor Žák SP Popsá statstka Lbor Žák Základí zdroje : skrpta Mateatka IV - doc. RNDr. Z. Karpíšek, CSc. ateatka o le - http://athole.fe.vutbr.cz/ Základ ateatcké statstk
VíceTEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem
TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem ZÁKLADNÍ ÚDAJE Identifikační údaje o budově Název budovy: Obecní úřad Suchonice Ulice: 29 PSČ: 78357 Město: Stručný popis budovy Seznam
Více11. Časové řady. 11.1. Pojem a klasifikace časových řad
. Časové řad.. Pojem a klasfkace časových řad Specfckým statstckým dat jsou časové řad pomocí chž můžeme zkoumat damku jevů v čase. Časovou řadou (damcká řada, vývojová řada) rozumíme v čase uspořádaé
VícePRŮMYSLOVÉ PROCESY. Přenos hybnosti III Doprava tekutin čerpadla a kompresory
PRŮMYSLOVÉ PROCESY Přeos hybosti III orava tekti čeradla a komresory Prof. Ig. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, tel.: 435 68) ČERPALA Základy teorie čeradel Základí rozděleí čeradel Hydrostatická
VíceIontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny) jsou to podélné vlny podobné klasickému zvuku. B e kt
DALŠÍ TYPY VLN Iotozvukové vly (elektostatiké ízkofekvečí vly) jsou to podélé vly podobé klasikému zvuku v plyu ω γ kt k M B s = = plazma zvuk pomalý po elektoy, yhlý po ioty hustota elektoů je v každém
Více