C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů

Transkript

1 Techologe skla 00/03 C V I Č E N Í 4. Představeí rmy pltex Czech. Vlastost skla a sklovy 3. Adtvta 4. Příklady výpočtů Hospodářská akulta. Představeí rmy pltex Czech a.s. [,] Frma pltex Czech je součástí světového výrobce autosket pltex. Je to dvze specalzovaá a výrobu automoblových skel, která díky svým závodům v Belg, Frac, Itál, České republce a Rusku je výzamým dodavatelem orgálích skel. pltex dstrbuto je zaměřea a trh áhradích dílů. Každý rok je více ež 33 mloů čelích, bočích, zadích a střeších bezpečostích auto-skel ze pltexu stalováo do ových automoblů v celé Evropě. pltex Czech je jedím z ejvětších exportérů v České republce. Postupě se stal velkým, kvaltatvě ověřeým, spolehlvým a respektovaým dodavatelem pro všechy výzamé výrobce automoblů. polečost se stále více oretuje a dodávky autoskel s přdaou hodotou. Výrobcům dodává kompletí motáží celky s řadou přídavých dílů (proly, držáky, atéy kolektory, těsěí, ). a) Vyráběý sortmet pltex Czech je zaměře výhradě a výrobu autoskel. Vyrábí od sérí ěkolka kusů po statsícové sére určtého typu skla. Dodává autoskla světovým výrobcům osobích a užtkových automoblů jako je: VOLKWAGEN, FIAT, RENAULT, PEUGEOT, BW, AUDI, ERCEDE, NIAN, CITROEN, OPEL, HONDA, TOYOTA, ITUBIHI, UZUKI, atd. Klíčovým odběratelem v ČR je ŠKODA AUTO a.s. (podílí se a vývoj A-5). Vyrábí také autoskla pro ákladí automobly a autobusy (IVECO, TATRA, KAROA-RENAULT, atd.) b) Vlastcká struktura pltex je automoblovou dvzí skupy Glaverbel, jedoho z vedoucích výrobců skla v Evropě. Vlastcká struktura skupy Glaverbel byla uvedea a mulém cvčeí. c) Hstore společost Na rozdíl od mateřské společost Glaverbel Czech, která vzkla a základech společost klouo reprezetující ěkolk výrobích závodů z růzou hstorí, má závod společost pltex Czech jasou hstor sahající do počátku 0. století vzk podku a koksováí a zplyováí hědého uhlí (vlastíkem podku je Dr. Wema) 95 - zahájeí provozováí hutě a zrcadlové lté sklo výroba je rozšířea o bezpečostí tvrzeá skla zároděí Wemaových závodů -zovuzahájeí provozu skláry po skočeí. světové války vytvořeí samostatého árodího podku Chudeřcké skláry výstavba kalcí pece a výrobu ohýbaých tvrzeých skel -zovuzahájeí výroby tvrzeého skla, zahájeí hromadé výroby pěového skla ukočeí výroby zrcadlového skla klasckou techologí 99 - majetkový vstup společost Glaverbel Belge, závod se stává součástí akcové společost Glavuo Teplce a dochází k rozděleí a dva samostaté závody -Thorax a Glavostav orgazačí změa závodu Thorax a odštěpý závod Thorax v souvslost s posíleím samostatého zajštěí obchodích a výrobích aktvt v oblast autoskel trasormace o. z. Thorax a samostatou akcovou společost pltex Czech zameá další rozšířeí kompetecí této složky obchodí skupy autoskel tegrace evropské část automoblové dvze PPG Idustres Ic. do skupy Glaverbel, zameající rozšířeí obchodího výrobího potecálu české část pltex Czech a. s. o ové zákazíky, techologe a zkušeost zapojeí pltex Czech a.s. do celoevropské aktvty a trhu áhradích dílů autoskel v rámc dvze pltex Dstrbuto Europe -vzká obchodí a výrobí část pltex Dstrbuto, pltex Czech získal oceěí 3. místo v soutěž Exportér roku 999 v kategor Nárůst exportu další zvyšováí výkoost a proexportí oretace se projevla ve vítězství v soutěž Exportér roku 000 v kategor Nárůst exportu dokočeí přestěhováí výrobího provozu pecálí Coex (výroba autoskel pro trh áhradích dílů) z Řetec do Chudeřc, výzamá vestce do rozšířeí výroby bočích skel a výroby čelích skel pro trh áhradích dílů společost získala od státu vestčí pobídku pro roky ve ormě slevy a da až do celkové výše 50% hodoty vestc. Opětové vítězství v soutěž Exportér roku 00 v kategor Nárůst exportu d) Základí ačí ukazatele Rok 00 zameal rekordí výš prodeje této společost. Vzhledem k vysokému podílu exportu se a hospodářských výsledcích egatvě projevuje poslováí koruy, zdražováí ěkterých surov a služeb a vestce do výroby. Naopak poztvě se projevuje pokles úrokových sazeb. polečost přes egatví vlvy v roce 00 zvýšla výrobu, tržby produktvtu práce. Základí hospodářské ukazatele jsou uvedey v tab..

2 Techologe skla 00/ Tržby celkem Tržby a zaměstace Tržby export Zsk po zdaěí Oběžá aktva Aktva celkem Vlastí jměí Počet zaměstaců Tab. : Základí ačí ukazatele v ml. Kč 3500 Produktvta práce (ml. Kč/zam.) Hospodářská akulta Obr. : Vývoj produktvty práce (ml. Kč/zam.) Tržby (ml. Kč) Obr. : Vývoj tržeb (ml. Kč) e) Výzam společost z árodohospodářského hledska polečost pltex Czech je stejě jako její mateřská společost Glaverbel rmou se začým poztvím vlvem a zaměstaost v regou a jeho přímou a epřímou podporu. tejě jako v předchozím roce se této společost podařlo obhájt prveství v soutěž Exportér roku 00 v kategor Nárůst exportu Potvrdla tak svojí dyamčost a pružost a světových trzích.. Vlastost skla a sklovy [3,4] Vlastost sklovy: Vskozta, Povrchové apětí, Krystalzačí schopost. Vlastost skla: Hustota, echacké vlastost: o Pevost ovlvěo především exstecí mkroskopckých trhlek a povrchu skla (Grthovy deekty), které vzkají př tvarováí. To má za ásledek také 0x větší pevost v tlaku ež v tahu a x větší pevost v ohybu ež v tahu. Tepelé vlastost: o Tepelá roztažost dlatačí křvka, o Tepelá odolost, o Tepelá vodvost, o ěrá tepelá kapacta, Elektrcké vlastost (ěkteré mají také adtví charakter): o Elektrcká vodvost, o Delektrcké vlastost (především permtvta a delektrcké ztráty), o Elektrcká pevost pevost vůč průrazu zolatu, Optcké vlastost: o Odraz a optckém rozhraí, o Lom a optckém rozhraí, o Pohlceí (absorpce) zářeí, o Rozptyl zářeí o Dvojlom, o Itererece. Česká republka 36% tředí a východí Evropa Obr. 3: Tertorálí struktura prodeje Západí Evropa 59%

3 Techologe skla 00/03 Chemcká odolost. Hospodářská akulta 3. Adtvta Pro řadu řešeí techckých problémů je ezbytá zalost určtých vlastostí skla a jejch závslostí. Nejčastěj se setkáváme s vlastostí skla jako ukcí jeho chemckého složeí. Ke kvattatvímu vyjádřeí vztahů mez vlastostm skel a jejch chemckým složeím slouží ADITIVITA. Adtvta je v současé době považováa za obecou metodu studa závslost vlastostí skla a jeho chemckém složeí. Pro zjedodušeí lze sklo považovat za soustavu jedotlvých oxdů zastoupeých v ěm v určtém vzájemém poměru. Prcp adtvího výpočtu se v tomto případě redukuje a zjštěí, jak je který oxd kvattatvě ve skle zastoupe (hmotostí ebo molárí proceta) a v jaké míře ovlvňuje uvažovaou vlastost (adtví aktor oxdu). Pokud je zám příslušý emprcký vztah, lze vlastost jedoduchým způsobem vypočítat. Na tomto místě je třeba uvést, že tabelovaé adtví aktory ezahrují obvykle celý rozsah chemckého složeí studovaých skel, ale jsou staovey pro určté okrajové podmíky. mo tyto meze je výpočet méě přesý. Tedy pravdlo adtvty je možé použít pro staoveí určté vlastost za těchto podmíek:. usíme zát složeí skla v hmotostích % ebo molárích %, tedy musíme zát kvattatví zastoupeí jedotlvých oxdů.. usíme zát příslušý aktor ovlvěí pro každý oxd ve skle, tedy jak moc daý oxd ovlvňuje studovaou vlastost. 3. Je třeba zát příslušý vztah pro studovaou vlastost. 4. usíme zát okrajové podmíky (meze platost daého vztahu), které mohou být dáy složeím příslušých oxdů ebo apříklad teplotou. Kromě adtvího způsobu výpočtu lze použít jý, prcpálě odlšý mechasmus, založeý a využtí regresích vztahů (vz výpočet dyamcké vskozty) pro přímý výpočet vlastostí. Ke staoveí příslušých regresích koecetů je však uto a základě pláovaých aktorových pokusů předem pro určtou oblast chemckého složeí skel tato skla přpravt a hodoty příslušých vlastostí expermetálě staovt. 4. Příklady výpočtů 4. Výpočet povrchového apětí Povrchové apětí je vlastostí sklovy. Projevuje se jako síla působící a hmoté částce povrchu kapaly kolmo a jedotku délky směrem dovtř ve saze vytvořt těleso, které by mělo za daého objemu mmálí povrch koul. V techolog se s účky povrchového apětí setkáváme v oblast taveí, čeřeí, dávkováí, tvarováí a tepelého zušlechťováí skla. Nemá zvláští jedotku, ozačuje se γ a má rozměr N/m (N.m - ). Častěj se používá jedotky odvozeé 000x meší, tedy mn/m odvozeé ze vztahu jedotka síly γ. jedotka délky Povrchové apětí eí přílš ovlvěo teplotou (vz obr. 5 v [3]), čehož se využívá apř. př jeho expermetálím staoveí vlákovou metodou. Pro výpočet povrchového apětí je možo využít pravdla adtvty, je tedy ukcí chemckého složeí skla. Ze zámých oxdů zvyšují povrchové apětí apř. CaO, go, aopak sžují K O, PbO, B O 3. Následující vztah pro výpočet adtvty je platý pro skla s obsahem O ad 50 molárích procet: a a a a... γ a a a a... γ.. a... povrchové apětí; hmotostí proceto oxdu ve skle; molekulová hmotost; adtví aktor -tého oxdu. Tabulka adtvích aktorů O TO Al O 3 go CaO BaO ZO Fe O 3 Na O K O PbO B O * * * * Hodoty jsou proměé, velm malé, záporé. 4. Výpočet hustoty měré hmotost (Ball) Hustota látky se vyjadřuje podílem hmotost m a objemu V a ozačuj se obvykle ρ m V ρ. Jedotkou je kg/m 3 (kg.m -3 ). Hustota skla je závslá a jeho chemckém složeí a proto lze použít pravdla adtvty pro výpočet hustoty pro daé složeí skla. Pro sklo obsahující 67 až 76 % hmot. O lze vypočítat hustotu př 0 o C pomocí adtvího emprckého vztahu: 3

4 Techologe skla 00/03 d a a a a a a 00 kde d hustota skla př 0 o C v g/m 3 ; a hmotostí proceto oxdu ve skle; adtví aktor -tého oxdu. a Hospodářská akulta Tabulka adtvích aktorů O Al O 3 CaO go PbO Na O K O,4,75 4,30 3,5 0,30 3,0 3,0 4.3 Výpočet leárího součtele teplotí roztažost (Eglsh a Turer): Teplotí roztažost představuje změu rozměrů tělesa př jeho zahřátí. Nejčastěj se jedá o délkovou roztažost. tředí leárí součtel délkové teplotí roztažost je deová vztahem L L o [ C ; ] stř α t. t K L t t α, kde L a L je počátečí a koečá délka, t a t je počátečí a koečá teplota. α Vyjádřeo slovy udává stř o kolk se prodlouží tyčka jedotkové délky př zahřátí o o C kdekolv uvtř teplotího tervalu t až t. Jedou z důležtých charakterstk skla je jeho dlatačí křvka, která udává průběh teplotí roztažost jako ukc teploty (obr. 7 v [3]). Teplotí roztažost je možo měřt pomocí dlatometrů, pro její výpočet lze vycházet z pravdla adtvty. Výpočet α je možo provést apř. podle vztahu (Eglsh, Turer): kde α.0 7 a a a a α leárí součtel teplotí roztažost; a hmotostí proceto oxdu ve skle;... adtví aktor -tého oxdu. Tabulka adtvích aktorů O Al O 3 go CaO PbO Na O K O 0,05 0,4 0,45,63,06 4,3 3,90 Adtví aktory platí pro teplotí rozsah 0 až 00 o C. Na rozsah 0 až 300 o C, v ěmž je vyjadřováí α obvyklé, se převede vypočteá hodota vyásobeím číslem, Výpočet optckých vlastostí (Děmková) Lom světla je možo deovat jako změu směru a rychlost světelého α paprsku př jeho průchodu optckým rozhraím. atematcky lze hodotu lomu vyjádřt jako poměr su úhlu dopadu paprsku a moochromatckého světla a su úhlu lomu téhož paprsku: sα I sα Idex lomu závsí a chemckém složeí skla a a vlové délce světla. rostoucí vlovou délkou se hodota dexu lomu sžuje. Proto se bílé deí sklo př průchodu sklem rozkládá a jedotlvé složky a vytváří spojté barevé α I spektrum. Teto jev se azývá dsperze ebo také rozptyl. To se vyjadřuje ejčastěj pomocí středí dsperze ebo Abbého čísla. Emprcký adtví vztah byl odvoze pro výpočet dexu lomu, středí dsperze a Abbého čísla ak a k a k a k... K a a a a... kde K vypočteá hodota dexu lomu, středí dsperze ebo Abbého čísla; a hmotostí proceto oxdu ve skle; strukturí aktor (tj. koecet pro přepočet hmotostích jedotek a objemové); k adtví aktory. 4

5 Techologe skla 00/03 Tabulka adtvích aktorů k oxd (dex lomu) k (stř. dsperze) k (Abbého č.) Hospodářská akulta O - I 60, O II 60, Al O 3 59, go 40, CaO 86, Na O 6, K O 94, Pozámka: pro většu skel se volí aktor O I; hodoty pro O II se používají pro skla s obsahem O vyšším ež 80 % hmot. λ dex lomu (poměr rychlost světla ve vakuu k rychlost průchodu sklem) ( F C ) středí dsperze ν Abbého číslo D F c Kromě uvedeých příkladů je možo provádět další výpočty, apř. vzájemě se ovlvňujících vlastostí jako: hustota dex lomu měré teplo hustota vskozta elektrcká vodvost aj. Příklad složeí skla: O Al O 3 go CaO PbO Na O K O 70,8,5 3,6 8,4-4,5 0, Lteratura [] pltex Czech a.s. Výročí zpráva 00. Teplce, 00. [] Webová presetace rmy pltex Czech a.s. [3] KLEBA V. Základy techologe skla pro hospodářskou akultu. Lberec: Techcká uverzta v Lberc, 00. IBN [4] KLEBA V. Techologe skla a keramky I. - klo. Lberec: VŠT, 98. 5