Téma 11 Prostorová soustava sil

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma 11 Prostorová soustava sil"

Transkript

1 Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra stavebí mechaky Fakulta stavebí, VŠB - Techcká uverzta Ostrava

2 Zadáí síly prostorového svazku sl Tř ebo více sl ( obecě ) působí v prostoru o společém působšt, paprsky sl eleží v téže rově. Síla u prostorového svazku sl je určea (působště je dáo): a) prostředctvím složek P x, P y, P z kladépř shodě jejch smyslů s kladým smysly souřadcových os b) kladou velkostí P a třem směrovým úhly α, β, γ (mez kladým polopaprskem síly a odpovídající kladou souřadcovou poloosou) Platí: a) b) c) d) α o 80 α β 90 + o α β 90 β Prostorový svazek sl o o 80 o β + γ 90 β γ o cos α + cos β + cos γ γ o 80 o α + γ 90 α γ o 90 Zadáí síly prostorového svazku, kvádr sl Obr. 3.. / str / 56

3 Pravdlo o kvádru sl V rově axom o rovoběžíku sl, v prostoru obdoba pravdlo o rovoběžostěu sl. Pokud jsou tř skládaé síly kolmé a rovoběžé se souřadcovým osam kvádr sl. Pravdlo o kvádru sl: Výsledce tří osových složek síly o společém působšt je jedozačě určea tělesovou úhlopříčkou kvádru sl. Platí: P P + P + 2 x 2 y P 2 z Px cosα P P cos β P y P Pz cosγ P x P.cosα Py P.cos β z P P.cosγ Prostorový svazek sl Zadáí síly prostorového svazku, kvádr sl Obr. 3.. / str / 56

4 Výsledce prostorového svazku sl Postup určeí výsledce prostorového svazku sl: a) určt (pokud eí zadáo) složky P x, P y, P z každé ze sl P P x P.cosα P y P.cos β z P b) vypočítat výsledce tří přímkových soustav sl v souřadcových osách y P y x P x P.cosγ z P z c) určt velkost výsledce prostorového svazku sl a její směrové kosy (úhly) P P + P + 2 x 2 y P 2 z Px cosα P d) za působště výsledce je považováo většou společé působště a svazku sl, může mít povahu volého vektoru Py cos β P Pz cosγ P Prostorový svazek sl 4 / 56

5 Příklad. Určeí výsledce prostorového svazku čtyř sl Zadáí sl P,P 2,P 3,P 4 : P [kn] α [ o ] β [ o ] γ [ o ] P x [kn] P y [kn] P z [kn] , ,000-6,000-20, , ,000 22,000 26,000 (a) (b) (c) (d) Prostorový svazek sl Zadáí příkladu. Obr / str / 56

6 Příklad. Tabulkový výpočet: cos α cos β cos γ P x [kn] P y [kn] P z [kn] 0,5299 0,3090 0, ,37,743 30, ,000-6,000-20, ,657-0,3090-0, ,705-3,906-32, ,000 22,000 26,000 Σ -2,58 3,837 3, ( 2,58) + ( 3,837) + ( 3,390) 5,556kN cosα 2,58 5,556 0,3884 α o 2,86 3,837 cos β 0,6905 5,556 β o 46,33 3,390 cos γ 0,60 5,556 Prostorový svazek sl γ o 52,40 Výsledek příkladu. Obr / str / 56

7 Podmíky rovováhy prostorového svazku sl ovováha prostorového svazku sl - výsledce je rova ule: 0 Platí v případě: x P x 0 y P y 0 z P z 0 Podmíky rovováhy prostorového svazku sl Prostorový svazek sl 7 / 56

8 Příklad.2 Určeí velkost tří sl P 5, P 6 a P 7, kterým se prostorový svazek sl z příkladu 3. doplí. Požadavek rovovážý stav. Zadáo: α [ o ] β [ o ] γ [ o ] cos α cos β cos γ ,8660 0,0000 0, ,0000 0,5000 0, ,5000-0,8660 0,0000 Prostorový svazek sl Výsledek příkladu. Obr / str. 26 Zadáí příkladu.2 Obr / str / 56

9 Příklad.2 Podmíky rovováhy prostorového svazku sl osa x : P cosα P.cosα + P.cosα x P x osa y : P5. cos β5 + P6.cos β6 + P7.cos β7 + y 0 P y 0 osa z : atcový záps P5. cosγ 5 + P6.cosγ 6 + P7.cosγ 7 + z 0 P z 0 cosα 5 cosα6 cosα P Obecě [ A ]{. x} { b} 7 5 x cos β5 cos β6 cos β7. P6 y cosγ 5 cosγ 6 cosγ 7 P7 z Podmíka: det[ A] 0 Číselé řešeí atce [A] 0,8660 0,0000 0,5000 0,0000 0,5000-0,8660 0,5000 0,8660 0,0000 Vektor {b} 2,58-3,837-3,390 Řešeí -vektor {x} kořey soustavy P 5 [kn],534 P 6 [kn] -4,80 P 7 [kn],659 záporá hodota, uto upravt směrové úhly Prostorový svazek sl 9 / 56

10 Kotrola: Příklad.2 P [kn] α [ o ] β [ o ] γ [ o ] P x [kn] P y [kn] P z [kn] , ,000-6,000-20, , ,000 22,000 26,000 5, , , cos α cos β cos γ P x [kn] P y [kn] P z [kn] 0,5299 0,3090 0, ,37,743 30, ,000-6,000-20, ,657-0,3090-0, ,705-3,906-32, ,000 22,000 26, ,8660 0,0000 0,5000,329 0,000 0, ,0000-0,5000-0,8660 0,000-2,400-4,57 7 0,5000-0,8660 0,0000 0,829 -,437 0,000 Prostorový svazek sl je v rovováze Σ 0,000 0,000 0,000 Prostorový svazek sl 0 / 56

11 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl / 56

12 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 2 / 56

13 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 3 / 56

14 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 4 / 56

15 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 5 / 56

16 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 6 / 56

17 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 7 / 56

18 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová kostrukce letští haly v Římě, foto: Doc. Ig. Alos atera, CSc., BA Prostorový svazek sl 8 / 56

19 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Kocertí a předášková hala pro 500 ldí Sbelus Hall, Laht, Fsko, osá kostrukce vstupí haly z lepeého lamelového dřeva ve tvaru stromů, foto: Doc. Ig. Atoí Lokaj, Ph.D. Prostorový svazek sl 9 / 56

20 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Kocertí a předášková hala pro 500 ldí Sbelus Hall, Laht, Fsko, osá kostrukce vstupí haly z lepeého lamelového dřeva ve tvaru stromů, foto: Doc. Ig. Atoí Lokaj, Ph.D. Prostorový svazek sl 20 / 56

21 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Kocertí a předášková hala pro 500 ldí Sbelus Hall, Laht, Fsko, osá kostrukce vstupí haly z lepeého lamelového dřeva ve tvaru stromů, foto: Doc. Ig. Atoí Lokaj, Ph.D. Prostorový svazek sl 2 / 56

22 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Kocertí a předášková hala pro 500 ldí Sbelus Hall, Laht, Fsko, osá kostrukce vstupí haly z lepeého lamelového dřeva ve tvaru stromů, foto: Doc. Ig. Atoí Lokaj, Ph.D. Prostorový svazek sl 22 / 56

23 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorový svazek sl Petříská rozhleda, Praha 23 / 56

24 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorový svazek sl Petříská rozhleda, Praha 24 / 56

25 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorový svazek sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce plaveckého stadóu v Brě, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer 25 / 56

26 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorový svazek sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce plaveckého stadóu v Brě, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer 26 / 56

27 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorový svazek sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce plaveckého stadóu v Brě, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer 27 / 56

28 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce zmího stadóu v Brě, deší zdevastovaý stav, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer Prostorový svazek sl 28 / 56

29 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce zmího stadóu v Brě, deší zdevastovaý stav, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer Prostorový svazek sl 29 / 56

30 Ukázka využtí pozatků o prostorovém svazku sl Prostorová příhradová ocelová kostrukce zmího stadóu v Brě, deší zdevastovaý stav, autor osé kostrukce: Ig. Dr. Ferdad Lederer Prostorový svazek sl 30 / 56

31 Statcký momet síly k bodu v prostoru ova ρ proložea paprskem síly P a mometovým středem s, je lbovolě skloěa vůč souřadcovým osám. Pro statcký momet síly k bodu s v rově ρ platí pravdla pro rovou úlohu (poučky, zázorěí), kromě zamékové kovece (dvduálí pro každou úlohu). Platí: s P. p Začeí pomocí mometového vektoru, jehož paprsek o a paprsek síly tvoří pravoúhlé mmoběžé přímky. atematcký pops obtížý, vhodější pojem statckého mometu síly k ose o. Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Statcký momet síly k bodu v prostoru Obr / str / 56

32 Statcký momet síly k ose Statcký momet o síly P k ose o, kteráje kolmáa přtom mmoběžá vzhledem k paprsku síly, má absolutí hodotu dáu vzorcem: o P. p kde p je ejkratší délka příčky obou mmoběžých přímek. atematcký pops stále obtížý, proto se statcký momet určuje pomocí osových složek sl, vztažeých k souřadcovým osám. Úmluva prot-prot, vzdáleost p dáy souřadcem. Řešeí: P. z + P. y x y x y z z P. z P. x P. y + P. x z (každá složka síly vyvozuje statcký momet pouze ke dvěma osám, emá vlv a statcký momet k ose rovoběžé) Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru x y Statcké momety osových složek síly k souřadcovým osám Obr / str / 56

33 Příklad.3 Zadáo: souřadce působště a, složky síly P x a P z Předmět výpočtu: statcké momety x, y a z k souřadcovým osám Řešeí: x Pz ( 30)(.,4 ) 42kNm. y + y 50. Px. z Pz. x (,8 ) ( 30).2,3 2kNm z (,4 ) 70kNm Px. y Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Zadáí příkladu.3 Obr / str / 56

34 Dvojce sl v prostoru Defováa stejě jako u rové úlohy. Působí však v rově ρ, která je k souřadcovým osám lbovolě akloěa. Statcký momet dvojce sl v prostoru: Platí: a) je stejý ke všem bodům vyšetřovaého tuhého tělesa (a) b) se ezměí, pootočí-l se dvojce sl v ρ ebo posue-l se rovoběžě s ρ P. p (b) c) Dvojc sl lze ahradt statckým mometem v působšt mometu dvojce sl d) grafcké zázorěí stejé jako u rové úlohy, volý mometový vektor e) pracuje se se statckým momety v rovách rovoběžým se souřadcovým rovam (uverzálí zaméková kovece) Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Dvojce sl v prostoru Obr / str / 56

35 Skládáí statckých mometů Soustavu dvojc sl (jejch statckých mometů) tvoří ěkolk ( obecě m ) dvojc sl se statckým momety j (j,, m). Působí-l dvojce sl v téže rově ebo rovách rovoběžých lze algebracky sčítat, jak uto skládat s využtím kvádru sl. Působeí v souřadcových rovách Výsledý mometový vektor: + + j 2 jx 2 jy 2 jz Sklo dá směrovým úhly: cos λ j jx jx j j cos μ.cos λ Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru j j Opačá úloha rozklad: jy j.cos μ j jy j cosν jz j j jz.cosν j j Skládáí statckých mometů Obr / str / 56

36 Řešeí: ovoběžý posu síly v prostoru Společý úček síly F a statckého mometu lze vyjádřt rovoběžým posuutím síly F v rově ρ o vzdáleost d, aby ke svému původímu působšt vykazovala momet. d F Naopak: Je-l zadáa pouze síla F a v rově ρ se posue o vzdáleost d, uto přdat statcký momet opačého smyslu, ež jaký vyvozuje síla F po svém posuu k původímu působšt. Řešeí: F. d Příklad: Př posuu P x do počátku O (dvojí posuutí o z a y ) P. z Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru y x P. y z x Statcké momety osových složek síly k souřadcovým osám Obr / str / 56

37 Příklad.4 Předmět výpočtu: statcké momety x, y a z k souřadcovým osám, vyvolaé rovoběžým posuem sl P x, P y a P z do počátku souřadcové soustavy (Příklad.3). Řešeí: x Pz. y +42kNm y z (a) Px z. z P. x 2kNm Px. y +70kNm (b) Zadáí příkladu.3 Obr / str. 30 Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Výsledek příkladu.4 Obr / str / 56

38 Obecá prostorová soustava sl Působí-l a těleso obecě sl P (,, ), jejchž růzá působště ebo paprsky eleží v téže rově. Součástí mohou být statcké momety dvojc sl (j,, m) v obecě růzých rovách. Zadáí sl: souřadce působště síly x a, y a, z a, velkost, směr a smysl stejě jako u prostorového svazku sl. Zadáí statckých mometů: obdobě jako síla, vz obr.3.8. Zadáí síly prostorového svazku Obr. 3.. / str. 25 Obecá prostorová soustava sl Skládáí statckých mometů Obr / str / 56

39 Postup: Výsledý úček obecé prostorové soustavy sl a) pro každou sílu P určt složky P x, P y, P z b) určt osové složky výsledce x, y, z x P x y P y z P z c) vypočítat velkost výsledce a její směrové úhly, působště v počátku x 2 y 2 z cosα x cos β y cosγ d) všechy složky sl P x, P y, P z přemístt do počátku O, určt statcké momety x, y a z, otáčející kolem souřadcových os (vz příklad 3.4) e) vypočítat algebracké součty pravoúhlých složek mometů, způsobeých přesuy sl x x y y z z z Obecá prostorová soustava sl 39 / 56

40 Postup: Výsledý úček obecé prostorové soustavy sl f) pro každý zadaý momet j vypočítat jeho složky jx, jy a jz v souřadcových rovách jx j.cos λ j jy j.cos μ j jz j.cosν j g) sečíst složky zadaých mometů s momety způsobeým přesuy sl a určt pravoúhlé složky výsledého statckého mometu m x jx + j x m y jy + j y m z jz + j z h) vypočítat (pomocí pravdla o kvádru sl) výsledý statcký momet a směrové úhly jeho vektorové úsečky x 2 y 2 z cos λ x cos μ y cosν z Obecá prostorová soustava sl 40 / 56

41 Výsledý úček obecé prostorové soustavy sl Výsledý úček obecé prostorové soustavy lze vyjádřt: a) šestcí objektů: třem složkam x, y, z slové výsledce a třem složkam x, y, z výsledého statckého mometu, ejčastější způsob b) dvěma objekty: výsledcí a výsledým statckým mometem, tzv. bvektor ebo dyama, používá se zřídkakdy pro obtížost matematckého zápsu c) tzv. šroubem, mometový vektor lze rozložt a složku ležící v paprsku a složku kolmou k, která se může ahradt rovoběžým posuem o vzdáleost d do cetrálí osy prostorové soustavy sl c, evyužívá se pro svou svízelost. Obecá prostorová soustava sl Bvektor Obr / str. 33 Šroub Obr. 3.. / str / 56

42 Příklad.5 Zadáo: síly P a P 2 P [kn] α [ o ] β [ o ] γ [ o ] cos α cos β cos γ P x [kn] P y [kn] P z [kn] ,754 0,4695 0,608 0,646 7,840 22,869 24,55 2 6,000-0,000-8,000 Σ 33,840 2,869 6,55 (a) (b) Obecá prostorová soustava sl Zadáí příkladu.5 Obr / str / 56

43 Příklad.5 Zadáo: statcký momet j j [knm] λ [ o ] μ [ o ] ν [ o ] cos α cos β cos γ jx [knm] jy [knm] jz [knm] ,707 0,707 0, ,426 42,426 0,000 (c) Obecá prostorová soustava sl Zadáí příkladu.5 Obr / str / 56

44 Příklad.5 Předmět výpočtu: výsledý úček obecé prostorové soustavy sl Postup výpočtu: a) Výpočet osových složek výsledce zadaých sl P [kn] α [ o ] β [ o ] γ [ o ] cos α cos β cos γ P x [kn] P y [kn] P z [kn] ,754 0,4695 0,608 0,646 7,840 22,869 24,55 2 6,000-0,000-8,000 Σ 33,840 2,869 6,55 b) Výpočet mometových složek způsobeých přeložeím sl x [m] y [m] z [m] x [knm] y [knm] z [knm] 2,8,4 0,8 6,076-54,470 39, ,6 -, 7,800 8,400 5,600 Σ 33,876-36,070 44,657 c) Výpočet složek zadaého mometu j j [knm] λ [ o ] μ [ o ] ν [ o ] cos α cos β cos γ jx [knm] jy [knm] jz [knm] ,707 0,707 0, ,426 42,426 0,000 Obecá prostorová soustava sl 44 / 56

45 Příklad.5 d) Výpočet složek výsledého mometu a vyjádřeí výsledého účku pomocí šestce objektů x [kn] y [kn] z [kn] x [knm] y [knm] z [knm] 33,840 2,869 6,55-8,55 6,356 44,657 Výsledý úček lze rověž pomocí bvektoru: x 2 y 2 z cosα x cos β y cosγ z x 2 y 2 z cos λ x cos μ Obecá prostorová soustava sl y cosν z Výsledek příkladu.5 Obr / str / 56

46 Podmíky rovováhy obecé prostorové soustavy sl Obecá prostorová soustava sl je v rovováze, je-l splěo 6 podmíek rovováhy, zajšťující ulovou hodotu výsledce (0) a ulovou hodotu výsledého statckého mometu ( 0). 3 slové podmíky x P x 0 y P y 0 z P z 0 3 mometové podmíky m x jx + x 0 y jy + y 0 z jz + z 0 j m j m j Obecá prostorová soustava sl 46 / 56

47 Příklad.6 Předmět výpočtu: Určeí velkost tří sl P, P 2 a P 3, a tří statckých mometů, 2 a 3, kterým se doplí soustava sl z příkladu.5. Požadavek rovovážý stav. Výsledý úček soustavy z příkladu.5 x [kn] y [kn] z [kn] x [knm] y [knm] z [knm] 33,840 2,869 6,55-8,55 6,356 44,657 Výsledek příkladu.5 Obr / str. 34 Obecá prostorová soustava sl Zadáí příkladu.6 Obr / str / 56

48 Příklad.6 Řešeí: uplatt jedotlvé podmíky rovováhy ve vhodém pořadí a) slová podmíka ve směru osy y: y + P 0 2 P 2 b) slová podmíka ve směru osy x: o x + P3.cos 60 0 P 3 c) slová podmíka ve směru osy z: o z + P + P3.cos 30 0 P Obecá prostorová soustava sl Zadáí příkladu.6 Obr / str / 56

49 Příklad.6 o d) mometová podmíka k ose x: x 3 + P3.cos30.3,3 0 3 e) mometová podmíka k ose y: f) mometová podmíka k ose z:. o y 2 P 2,8 P3.cos30.6, o z + P2 2,8 P3.cos60.3,3 0 Pozámka: záporé hodoty výsledků zameají, že skutečé smysly sl a mometů jsou opačé ež předpokládaé Obecá prostorová soustava sl Zadáí příkladu.6 Obr / str / 56

50 Prostorová soustava rovoběžých sl Jsou-l paprsky tří ebo více (obecě ) sl P (,, ) rovoběžé a eleží v téže rově. Pokud jsou síly svslé (rovoběžé se souřadcovou osou z), pak každá síla musí mít zadáo působště a (x a, y a, z a ), velkost a smysl (zamékem). Souřadce x a, y a jsou zároveň ramey svslých sl vůč vodorovým souřadcovým osám. Prostorová soustava rovoběžých sl Zadaá síla a výsledce prostorové soustavy rovoběžých sl Obr / str / 56

51 Výsledce prostorové soustavy rovoběžých sl Postup př určováí výsledého účku prostorové soustavy rovoběžých sl: a) vypočítat velkost výsledce b) určt polohu výsledce d pomocí Vargoovy věty y. x P. x x P y. P. x y x. y x. P. y P. y Výsledý úček lze vyjádřt: a) výsledcí v počátku a x, y b) výsledcí d a paprsku procházejícím bodem x, y (vz obrázek 3.4.) Prostorová soustava rovoběžých sl Zadaá síla a výsledce prostorové soustavy rovoběžých sl Obr / str / 56

52 Příklad.7 Předmět výpočtu: výsledý úček prostorové soustavy rovoběžých sl P až P 4 Tabulkové řešeí: P [kn] x [m] y [m] P. y [knm] - P. x [knm] 30 0,0 0, ,4 0, ,6, ,0, Σ 50 Σ Souřadce paprsku výsledce d : x y 226,507m 50 y x 84,227m 50 Prostorová soustava rovoběžých sl 52 / 56

53 Podmíky rovováhy prostorové soustavy rovoběžých sl Prostorová soustava rovoběžých sl je v rovováze, jsou-l splěy 3 podmíky rovováhy, zajšťující ulovou hodotu výsledce (0) a ulovou hodotu obou složek x, y výsledého statckého mometu k souřadcovým osám x, y. slová podmíka P 0 2 mometové podmíky x m P. y j 0 y m y P. x j 0 Prostorová soustava rovoběžých sl 53 / 56

54 Statcký střed v prostoru Předpoklad vyšetřovaá soustava rovoběžých sl v prostoru má eulovou hodotu výsledce ( 0) a síly P mají svá působště o souřadcích x, y, z. Vyšetřovaá soustava rovoběžých sl v prostoru se otáčí tak, že paprsky zůstávají stále rovoběžé, síly P kolem svých působšť, výsledce d kolem pevého bodu s statckého středu prostorové soustavy rovoběžých sl. Cíl řešeí určeí souřadc x s, y s, z s statckého středu. Velkost výsledce P souřadce s (z Vargoovy věty) x Prostorová soustava rovoběžých sl y z... P. x P. y P. z Statcký střed v prostoru Obr / str / 56

55 Příklad.8 Předmět výpočtu: souřadce statckého středu s prostorové soustavy rovoběžých sl P až P 4 Tabulkové řešeí: P [kn] x [m] y [m] z [m] P. x [knm] P. y [knm] P. z [knm] 20 0,8-0,6 0, ,6,2-0, ,0,8 -, , -,4, Σ 00 Σ Souřadce statckého středu: x y z. P. x. P. y. P. z ,62m 3,32m 2,30m Prostorová soustava rovoběžých sl 55 / 56

56 Okruhy problémů k ústí část zkoušky. Podmíky rovováhy prostorového svazku sl 2. Podmíky rovováhy obecé prostorové soustavy sl 3. Statcký střed prostorové soustavy rovoběžých sl Podklady ke zkoušce 56 / 56

ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY

ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ AKULTA STAVEBNÍ ING. JIŘÍ KYTÝ, CSc. ING. ZBYNĚK KEŠNE, CSc. ING. OSTISLAV ZÍDEK ING. ZBYNĚK VLK ZÁKLADY STAVEBNÍ ECHANIKY ODUL BD0-O SILOVÉ SOUSTAVY STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách

Více

Stabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05

Stabilita svahu Mechanika hornin a zemin - cvičení 05 Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Stablta svahu Mechaka hor a zem - cvčeí 05 Iovace studjího oboru eotechka reg. č. CZ..07/2.2.00/28.0009 Slové metody (metody mezí rovováhy)

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA I M.H. 2003 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST - 1 -

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA I M.H. 2003 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST - 1 - Středí průmyslová škola, Uherské Hradště, Kollárova 67 MECHANIKA I M.H. 00 MECHANIKA I STATIKA, PRUŽNOST A PEVNOST Studjí obor (kód a ázev): -4-M/00 Strojíreství - - Středí průmyslová škola, Uherské Hradště,

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

1. Základy měření neelektrických veličin

1. Základy měření neelektrických veličin . Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost

Více

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota

Více

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil 3.3.3 Rová soustava s a oetů s Předpoady Všechy síy soustavy eží v edé rově. Všechy oety sou oé a tuto rovu. *) Souřadý systé voíe ta, že rova - e totožá s rovou s. y O *) Po.: Sový oet ůžee ahradt dvocí

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realoaý a SPŠ Noé Město ad Metují s fačí podporou Operačím programu Vdělááí pro kokureceschopost Králoéhradeckého kraje Modul - Techcké předměty Ig. Ja Jemelík - fukčí soustay součástí, které slouží

Více

PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů

PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů Semárky, předášky, bakalářky, testy - ekoome, ace, účetctví, ačí trhy, maagemet, právo, hstore... PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cea ceých papírů Ceé papíry jsou jedím ze způsobů, jak podk může získat potřebý

Více

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností 4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.

Více

3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso

3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso 3.3 Soustav s a sových oetů soustava s a oetů sesupeí s a oetů s působících a těeso váští případ: svae s (paps všech s soustav se potíají v jedo bodě) soustava ovoběžých s (paps všech s soustav jsou aváje

Více

Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:

Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz: Ig. Marta Ltschmaová Statstka I., cvčeí 1 TESTOVÁNÍ NEPARAMETRICKÝCH HYPOTÉZ Dosud jsme se zabýval testováím parametrcký hypotéz, což jsou hypotézy o parametrech rozděleí (populace). Statstckým hypotézám

Více

Deskriptivní statistika 1

Deskriptivní statistika 1 Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky

Více

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti

Více

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných Metody zkoumáí závslost umerckých proměých závslost pevá (fukčí) změě jedoho zaku jedozačě odpovídá změa druhého zaku (podle ějakého fukčího vztahu) (matematka, fyzka... statstcká (volá) změám jedé velčy

Více

Základní požadavky a pravidla měření

Základní požadavky a pravidla měření Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1. Katedra obecé eletrotechiy Faulta eletrotechiy a iformatiy, VŠB - TU Ostrava EERGETIKA U ŘÍZEÝCH EEKTRICKÝCH POHOŮ Předmět : Rozvody eletricé eergie v dolech a lomech. Úvod: Světový tred z hledisa eletricé

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

9. Měření závislostí ve statistice. 9.1. Pevná a volná závislost

9. Měření závislostí ve statistice. 9.1. Pevná a volná závislost Dráha [m] 9. Měřeí závslostí ve statstce Měřeí závslostí ve statstce se zývá především zkoumáím vzájemé závslost statstckých zaků vícerozměrých souborů. Závslost přtom mohou být apříklad pevé, volé, jedostraé,

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 8

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 8 akulta strojího ižeýrství VUT v Brě Ústav kostruováí KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody Předáška 8 Šeková soukolí http://www.survivigworldsteam.com/ Kdo sleduje dějiy filosofie a přírodích věd, zjistí, že ejvětší

Více

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy 1. Číselé obory, dělitelost, výrazy 1. obor přirozeých čísel - vyjadřující počet prvků možiy - začíme (jsou to kladá edesetiá čísla) 2. obor celých čísel - možia celých čísel = edesetiá, ale kladá i záporá

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy práce s tabulkou Výukový modul III. Iovace a zkvaltěí výuky prostředctvím IC éma III..3 echcká měřeí v MS Excel Pracoví lst 5 Měřeí teploty. Ig. Jří Chobot VY_3_INOVACE_33_5 Aotace Iovace a zkvaltěí

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí Výpočet vnitřních sil přímého nosníku Stveí sttik.ročík klářského studi osá stveí kostruke osé stveí kostruke ýpočet rekí ýpočet vitříh sil přímého osíku osá stveí kostruke slouží k přeosu ztížeí ojektu do horiového msívu ěmž je ojekt zlože.

Více

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr

stručná osnova jarní semestr podzimní semestr Brýlová optika stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5 Fakula srojího ižeýrsví VUT v Brě Úsav kosruováí KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody Předáška 5 Čelí soukolí se šikmými zuby hp://www.audiforum.l/ Moderaio is bes, ad o avoid all exremes. PLUTARCHOS Čelí soukolí

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1 Matice Matice Maticí typu m/ kde m N azýváme m reálých čísel a sestaveých do m řádků a sloupců ve tvaru a a a a a a M M am am am Prví idex i začí řádek a druhý idex j sloupec ve kterém prvek a leží Prvky

Více

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost

Více

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:

Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb: ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy

Více

2. Vícekriteriální a cílové programování

2. Vícekriteriální a cílové programování 2. Vícerterálí a cílové programováí Úlohy vícerterálího programováí jsou úlohy, ve terých se a možě přípustých řešeí optmalzuje ěol salárích rterálích fucí. Moža přípustých řešeí je přtom defováa podobě

Více

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa...

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa... IV- Eergie soustavy bodových ábojů... IV- Eergie elektrického pole pro áboj rozmístěý obecě a povrchu a uvitř objemu tělesa... 3 IV-3 Eergie elektrického pole v abitém kodezátoru... 3 IV-4 Eergie elektrostatického

Více

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS. Dopraví stroje a zařízeí odborý zálad AR 04/05 Idetifiačí číslo: Počet otáze: 6 Čas : 60 miut Počet bodů Hodoceí OTÁZKY: ) Vypočtěte eálí poměr rozděleí brzdých sil a ápravy dvouápravového vozla bez ABS.

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4

Více

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,

Více

Obr. Z1 Schéma tlačné stanice

Obr. Z1 Schéma tlačné stanice Části a mechaismy strojů III Předmět : 34750/0 Části a mechaismy strojů III Cvičí : Doc Ig Jiří Havlík, PhD Ročík : avazující Školí rok : 00 0 Semestr : zimí Zadáí cvičeí Navrhěte a kostrukčě zracujte

Více

11. Časové řady. 11.1. Pojem a klasifikace časových řad

11. Časové řady. 11.1. Pojem a klasifikace časových řad . Časové řad.. Pojem a klasfkace časových řad Specfckým statstckým dat jsou časové řad pomocí chž můžeme zkoumat damku jevů v čase. Časovou řadou (damcká řada, vývojová řada) rozumíme v čase uspořádaé

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou 1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i

Více

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu. 2. URČITÝ INTEGRÁL 2. Určitý itegrál Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme se sezámili s pojmem eurčitý itegrál, který daé fukci přiřazoval opět fukci (přesěji možiu fukcí). V této kapitole se

Více

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.

Více

- metody, kterými lze z napozorovaných hodnot NV získat co nejlepší odhady neznámých parametrů jejího rozdělení.

- metody, kterými lze z napozorovaných hodnot NV získat co nejlepší odhady neznámých parametrů jejího rozdělení. MATEMATICKÁ STATISTIKA - a základě výběrových dat uuzujeme a obecější kutečot, týkající e základího ouboru; provádíme zevšeobecňující (duktví) úudek - duktví uuzováí pomocí matematcko-tattckých metod je

Více

Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )

Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W ) 5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě

Více

Vzdělávací obor matematika

Vzdělávací obor matematika "Cesta k osobnosti" 6.ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičení) obor navázání na již zvládnuté ročník 1. ČÍSLO A Žák používá početní operace v oboru de- Dělitelnost

Více

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

1.1 Definice a základní pojmy

1.1 Definice a základní pojmy Kaptola. Teore děltelost C. F. Gauss: Matematka je královou všech věd a teore čísel je králova matematky. Základím číselým oborem se kterým budeme v této kaptole pracovat jsou celá čísla a pouze v ěkterých

Více

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0. Ukázky typových maturitních příkladů z matematiky..reálná čísla. 3} x R; I. Zobrazte množiny A = {x є 3} < + x R; B = {x є II. Zapište ve tvaru zlomku číslo, 486.Komplexní čísla. I. Určete a + b, a - b,

Více

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D. MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ PH.D. Obsah MNOŽINY.... ČÍSELNÉ MNOŽINY.... OPERACE S MNOŽINAMI... ALGEBRAICKÉ VÝRAZY... 6. OPERACE S JEDNOČLENY A MNOHOČLENY...

Více

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE

2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů

Více

BSI. Trámové botky s vnitřními křidélky Trojrozměrná spojovací deska z uhlíkové oceli s galvanickým zinkováním BSI - 01 ÚČINNÉ ODKLONĚNÝ OHYB

BSI. Trámové botky s vnitřními křidélky Trojrozměrná spojovací deska z uhlíkové oceli s galvanickým zinkováním BSI - 01 ÚČINNÉ ODKLONĚNÝ OHYB SI Trámové botky s vitřími křidélky Trojrozměrá spojovací deska z uhlíkové oceli s galvaickým zikováím ÚČINNÉ Stadardizovaý, certifikovaý, rychlý a ekoomický systém OLASTI POUŽITÍ Smykové spoje dřevo-dřevo,

Více

Téma 6: Indexy a diference

Téma 6: Indexy a diference dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -

Více

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat

Více

3 - Póly, nuly a odezvy

3 - Póly, nuly a odezvy 3 - Póly, uly a odezvy Michael Šebek Automatické řízeí 5 3--5 Automatické řízeí - Kyberetika a robotika Póly přeosu jsou kořey jmeovatele pro gs () = bs () as () jsou to komplexí čísla si: as ( i) = pokud

Více

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti. Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že

Více

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra elektrotechiky Fakulta elektrotechiky a iformatiky, VŠB - TU Ostrava 10. STŘÍDAVÉ STROJE Obsah 1. Asychroí stroje 1. Výzam a použití asychroích strojů 1.2 Pricip čiosti a provedeí asychroího motoru.

Více

Kritické otáčky - kritický počet otáček souhlasí s počtem kmitů

Kritické otáčky - kritický počet otáček souhlasí s počtem kmitů Hřídele a čepy Nosé hřídele - ehybé - uložeí laové kladky R l Mo max (F * l)/4 - otočé - áprava vozidel R Pohybové hřídele - přeášejí otáčivý pohyb i kroutící momet Rozděleí - plé - drážkové (apř. 6 drážek)

Více

Úvod do korelační a regresní analýzy

Úvod do korelační a regresní analýzy Úvod do korelačí a regresí aalýz Bude ás zajímat, jak těsě spolu souvsí dva sledovaé jev Příklad: vztah mez rchlostí auta a brzdou dráhou vztah mez věkem žáka a rchlostí v běhu a 60 m vztah mez spotřebou

Více

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus Podklady předmětu pro akademický rok 006007 Radim Faraa Obsah Tvorba algoritmů, vlastosti algoritmu. Popis algoritmů, vývojové diagramy, strukturogramy. Hodoceí složitosti algoritmů, vypočitatelost, časová

Více

M - 2. stupeň. Matematika a její aplikace Školní výstupy Žák by měl

M - 2. stupeň. Matematika a její aplikace Školní výstupy Žák by měl 6. ročník číst, zapisovat, porovnávat, zaokrouhlovat, rozkládat přirozená čísla do 10 000 provádět odhady výpočtů celá čísla - obor přirozených čísel do 10 000 numerace do 10 000 čtení, zápis, porovnávání,

Více

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : matematika ročník: 5. Školní rok_2014/2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV OSV

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : matematika ročník: 5. Školní rok_2014/2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV OSV Školní rok_2014/2015 vyučující: Lenka Šťovíčková Září Opakuje početní výkony a uplatňuje komutativní, asociativní a distributivní zákon v praxi. G.:narýsuje přímku, polopřímku, kolmici, rovnoběžky, různoběžky.

Více

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava-

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava- Okruhy z učiv středoškolské mtemtiky pro příprvu ke studiu VŠB TU Ostrv- I Zákldí poztky z logistiky teorie moži: výrok prvdivostí hodot výroku, egce, disjukce, kojukce, implikce, ekvivlece, složeé výroky,

Více

Technická mechanika - Statika

Technická mechanika - Statika Technická mechanika - Statika Elektronická učebnice Ing. Jaromír Petr Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu CZ.1.07/1.1.07/03.0027 Tvorba elektronických učebnic O B S A H 1 Statika tuhých těles...

Více

Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. 2. část. Ing. Danuše Mlčková

Střední průmyslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. 2. část. Ing. Danuše Mlčková Středí průmslová škola zeměměřická GEODETICKÉ VÝPOČTY. část Ig. Dauše Mlčková Úvod Tet avazuje a. část, je urče pro studet. až 4. ročíku středích průmslových škol se zaměřeí a geodézii. Jedá se o přepracovaou

Více

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly.

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly. 0. KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, STATISTIKA Dovedosti :. Chápat pojem faktoriál a ovládat operace s faktoriály.. Zát defiici kombiačího čísla a základí vlastosti kombiačích čísel. Ovládat jedoduché operace

Více

1. K o m b i n a t o r i k a

1. K o m b i n a t o r i k a . K o m b i a t o r i k a V teorii pravděpodobosti a statistice budeme studovat míru výskytu -pravděpodobostvýsledků procesů, které mají áhodý charakter, t.j. při opakováí za stejých podmíek se objevují

Více

MĚSÍC MATEMATIKA GEOMETRIE

MĚSÍC MATEMATIKA GEOMETRIE 3. ročník Bod, přímka ZÁŘÍ Násobení a dělení Aplikační úlohy (nakupujeme) Bod, přímka Úsečka Násobení a dělení ŘÍJEN Procvičování Pamětné sčítání a odčítání, aplikační úlohy Polopřímka Modelování polopřímek

Více

Přímková a rovinná soustava sil

Přímková a rovinná soustava sil STAVEBNÍ STATIKA Ing. Lenka Lausová LH 47/1 tel. 59 73 136 římková a ovinná soustava sil lenka.lausova@vsb.c http://fast1.vsb.c/lausova Základní pojmy: Jednotková kužnice 1) Souřadný systém 1 sin potilehlá

Více

1 Popis statistických dat. 1.1 Popis nominálních a ordinálních znaků

1 Popis statistických dat. 1.1 Popis nominálních a ordinálních znaků 1 Pops statstcých dat 1.1 Pops omálích a ordálích zaů K zobrazeí rozděleí hodot omálích ebo ordálích zaů lze použít tabulu ebo graf rozděleí četostí. Tuto formu zobrazeí lze dooce použít pro číselé zay,

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V kompresoru je kotiuálě stlačová objemový tok vzduchu [m 3.s- ] o teplotě 20 [ C] a tlaku 0, [MPa] a tlak 0,7 [MPa]. Vypočtěte objemový tok vzduchu vystupujícího z kompresoru, jeho teplotu a příko

Více

C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů

C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů Techologe skla 00/03 C V I Č E N Í 4. Představeí rmy pltex Czech. Vlastost skla a sklovy 3. Adtvta 4. Příklady výpočtů Hospodářská akulta. Představeí rmy pltex Czech a.s. [,] Frma pltex Czech je součástí

Více

Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě.

Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě. STANDARDY MATEMATIKA 2. stupeň ČÍSLO A PROMĚNNÁ 1. M-9-1-01 Žák provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu 1. žák provádí základní početní

Více

1 Měření závislosti statistických znaků. 1.1 Dvourozměrný statistický soubor

1 Měření závislosti statistických znaků. 1.1 Dvourozměrný statistický soubor 1 Měřeí závlot tattckých zaků 1.1 Dvourozměrý tattcký oubor Př aalýze ekoomckých kutečotí á čato ezajímají jedotlvé velč jako takové, ale vztah mez m. Ptáme e, jak záví poptávka a ceě produktu, plat zamětaců

Více

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL

1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,

Více

Matematika prima. Vazby a přesahy v RVP Mezipředmětové vztahy Průřezová témata. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) Žák:

Matematika prima. Vazby a přesahy v RVP Mezipředmětové vztahy Průřezová témata. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) Žák: Matematika prima Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) využívá při paměťovém počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace v oboru přirozených zaokrouhluje,

Více

Zobrazení čísel v počítači

Zobrazení čísel v počítači Zobraeí ísel v poítai, áklady algoritmiace Ig. Michala Kotlíková Straa 1 (celkem 10) Def.. 1 slabika = 1 byte = 8 bitů 1 bit = 0 ebo 1 (ve dvojkové soustavě) Zobraeí celých ísel Zobraeí ísel v poítai Ke

Více

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace. STUDUM OTÁčENÍ TUHÉHO TěLESA TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Pracovní úkol (1) Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti. (2) Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné

Více

Rovinné nosníkové soustavy II

Rovinné nosníkové soustavy II Prázý Prázý Prázý Ství sttik,.roík kláského stui Rovié osíkové soustvy II Trojklouový rám (osík) Trojklouový olouk (osík) Trojklouový rám s táhlm Trojklouový olouk s táhlm Ktr ství mhiky Fkult ství, VŠB

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

Z MATEMATIKY VE SVĚTLE TESTOVÝCH. Martin Beránek 21. dubna 2014

Z MATEMATIKY VE SVĚTLE TESTOVÝCH. Martin Beránek 21. dubna 2014 Elementární matematika - výběr a vypracování úloh ze sbírky OČEKÁVANÉ VÝSTUPY V RVP ZV Z MATEMATIKY VE SVĚTLE TESTOVÝCH ÚLOH Martin Beránek 21. dubna 2014 1 Obsah 1 Předmluva 4 2 Žák zdůvodňuje a využívá

Více

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle Měřeí závslostí. Průběh závslost spojtá křvka s jedoduchou rovcí ( jedoduchým průběhem), s malým počtem parametrů, která v rozmezí aměřeých hodot vsthuje průběh závslost, určeí kokrétího tpu křvk (přímka,

Více

Téma 7 Smyková napětí v ohýbaných nosnících

Téma 7 Smyková napětí v ohýbaných nosnících Pružnost a plasticita,.ročník bakalářského studia Téma 7 Smková napětí v ohýbaných nosnících Základní vtah a předpoklad řešení Výpočet smkového napětí vbraných průřeů Dimenování nosníků namáhaných na smk

Více

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků). Učebí text k předášce UFY8 Dvojvzková tererece teké vrtvě Dvojvzková tererece teké vrtvě Předpokládejme, vl o mpltudě dvou delektrk tk, že mpltud održeé vly bude o dexu lomu bude t (vz obr. DI-1). v protředí

Více

VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava

VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava I Úprav algebraických výrazů zlomk, rozklad kvadratického trojčlenu,

Více

9.1.12 Permutace s opakováním

9.1.12 Permutace s opakováním 9.. Permutace s opakováím Předpoklady: 905, 9 Pedagogická pozámka: Pokud echáte studety počítat samostatě příklad 9 vyjde tato hodia a skoro 80 miut. Uvažuji o tom, že hodiu doplím a rozdělím a dvě. Př.

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

Optimalizace portfolia

Optimalizace portfolia Optmalzace portfola ÚVOD Problémy vestováí prostředctvím ákupu ceých papírů sou klasckým tématem matematcké ekoome. Celkový výos z portfola má v době rozhodováí o vestcích povahu áhodé velčy, eíž rozložeí

Více

HODNOCENÍ PŘÍSTROJŮ PRO MĚŘENÍ JAKOSTI ZIMNÍCH KAPALIN DO OSTŘIKOVAČŮ V PROVOZU

HODNOCENÍ PŘÍSTROJŮ PRO MĚŘENÍ JAKOSTI ZIMNÍCH KAPALIN DO OSTŘIKOVAČŮ V PROVOZU HODNOCENÍ PŘÍSTROJŮ PRO MĚŘENÍ JAKOSTI ZIMNÍCH KAPALIN DO OSTŘIKOVAČŮ V PROVOZU Ja SKOLIL 1*, Štefa ČORŇÁK 2*, Ja ULMAN 3 1* Velvaa, a.s., 273 24 Velvary, Česká republika 2,3 Uiverzita obray v Brě, Kouicova

Více

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b Najděte itu Poslouposti a číselé řady ) + Protože + = + x ) + + =, je + + + + ) + = = 0 + + Najděte itu 3 si! + Protože je si! a 3 = 0, je 3 si! = 0 Najděte itu + a + a + + a + b + b, a

Více

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR Středí hodoty, geometrický průměr Aleš Drobík straa 1 10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR V matematice se geometrický průměr prostý staoví obdobě jako aritmetický průměr prostý, pouze operace jsou o řád vyšší: místo

Více

Interakce světla s prostředím

Interakce světla s prostředím Iterakce světla s prostředím světlo dopadající rozptyl absorpce světlo odražeé světlo prošlé prostředím ODRAZ A LOM The Light Fatastic, kap. 2 Light rays ad Huyges pricip, str. 31 Roviá vla E = E 0 cos

Více

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN Vzorový příklad a rozhodováí BPH_ZMAN Základí charakteristiky a začeí symbol verbálí vyjádřeí iterval C g g-tý cíl g = 1,.. s V i i-tá variata i = 1,.. m K j j-té kriterium j = 1,.. v j x ij u ij váha

Více

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY Záš pojmy A. Popiš aspoň jede fyzikálí experimet měřeí rychlosti světla. - viz apříklad Michelsoův, Fizeaův, Roemerův pokus. Defiuj a popiš fyzikálí veličiu idex lomu. - je to bezrozměrá fyzikálí veličia

Více

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

1 Tuhé těleso a jeho pohyb 1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité

Více

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové

Více

APLIKACE REGRESNÍ ANALÝZY NA VÝPOČET BODU ZVRATU

APLIKACE REGRESNÍ ANALÝZY NA VÝPOČET BODU ZVRATU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES APLIKACE REGRESNÍ ANALÝZY NA VÝPOČET BODU ZVRATU

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více