Knihovna Petra Bezru?e v Opav? sídlí v národní kulturní památce [1]

Transkript

1 [1] Autor: BORNOVÁ, Zuzana [2]?íslo: 2017, ro?ník 26,?íslo 1 [3] Rubrika: Atlas knihoven [4] Klí?ová slova: budovy knihoven [5], ceny [6], Knihovna Petra Bezru?e v Opav? [7] Region: 10 Region Moravskoslezského a Olomouckého kraje [8] V pond?lí 20. února 2017 vyhlásila vláda?r seznam nových kulturních památek [9]. Po tomto oznámení vlády vypukla v Opav? naprostá euforie. Na seznam se totiž dostal objekt bývalé Obchodní a živnostenské komory v Opav? (OHK), kde nyní sídlí Knihovna Petra Bezru?e [10]. Budova se tak za?adila na seznam prestižních kulturních památek požívajících nejvyšší ochranu. V Opav? jsou krom? objektu Knihovny Petra Bezru?e v seznamu národních kulturních památek zapsány Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie [11] a Kaple svatého K?íže [12] (Švédská kaple) a nedaleký Státní zámek v Hradci nad Moravicí [13]. Budova, které v?tšina obyvatel?íká d?v?rn? Bezru?ák, je bezesporu dominantou Opavy. Je první budovou, o kterou doslova zakopnete, když vystoupíte na vlakovém?i autobusovém nádraží, nebo p?ijíždíte do Opavy po m?stském okruhu. Strana 1 z 20

2 [14] Pohlednice celkový pohled (r. 1911, Slezské zemské muzeum) Strana 2 z 20

3 [15] Pohlednice celkový pohled (kolem r. 1920, Slezské zemské muzeum) Strana 3 z 20

4 [16] Celkový pohled (r. 1940, foto: R. Chodura, Slezské zemské muzeum) [16] Opava byla na po?átku 20. století výkladní sk?íní Slezska, sídlily zde d?ležité administrativní ú?ady a instituce, bydlela zde spole?enská smetánka. V Opav? bylo divadlo (?inohra i opera), renomované muzeum a panoval zde?ilý spolkový život. Pro koup?chtivé Opavany byl v letech 1927 až 1928 postaven obchodní d?m Breda [17], až do 60. let minulého století nejv?tší obchodní d?m v tehdejším?eskoslovensku. Strana 4 z 20

5 [18] Celkový pohled (r. 1958, foto: A. Pustka, Slezské zemské muzeum) Strana 5 z 20

6 [19] Pohlednice celkový pohled (r. 1960, Slezské zemské muzeum) [19] [18] Novodobá historie m?sta je velmi pohnutá. Opava pat?ila mezi nejvíce zni?ená m?sta na konci 2. sv?tové války. V samotné Opav? a blízkém okolí probíhaly v dubnu 1945 urputné boje. Opava se ocitla v centru posledního zoufalého odporu n?mecké armády. Následky byly pro m?sto katastrofální. Bylo zni?eno tak?ka 80 % budov. Jako zázrakem p?ežilo bez v?tší újmy jen n?kolik objekt?, mezi nimi i objekt naší sou?asné knihovny, jejíž bohatá výzdoba i v?tšina vybavení našt?stí nepoznala hr?zy p?echázející fronty ani euforii vít?zné Rudé armády. Je až s podivem, jak se poda?ilo uchovat?etné p?vodní detaily a mobiliá? budovy. Obchodní hospodá?ská komora byla v Opav? ustanovena zákonem?. 122 z 18. b?ezna Rozvíjející se uhelný pr?mysl a obchod a zvyšující se význam Opavy jako administrativního centra Slezska m?l vliv na r?st?lenské základny i zvyšující se prestiž Obchodní a živnostenské komory. Na po?átku 20. století p?edstavenstvo komory rozhodlo o vybudování nového reprezentativního sídla a v roce 1908 vypsalo architektonickou sout?ž. Porota vybrala ze 45 sout?žních projekt?. Zaujal projekt architekta Leopolda Bauera [20], víde?ského architekta a rodáka z nedalekého Krnova. Projekt byl p?vodn? mnohem velkorysejší. Na požádání p?edstavitel? komory byl p?epracován, zjednodušen a také bylo ubráno na opulentnosti i zdobnosti budovy. Ovšem stavba vzniklá podle plán? v letech 1908 až 1910 není chudou Popelkou. Vnit?ní prostory i pláš? budovy jsou velmi zdobné. Um?lecká výzdoba byla zadána p?edním slezským um?lc?m a?emeslník?m. Sochy pocházejí z dílny Josefa Obetha, na záme?nických a ková?ských prvcích se podílely firmy Franze Pohla a Ludwiga Bluchy. Autorem návrh? vitráží ve velkém sále je malí? Adolf Zdražila, realizace vitráží byla sv??ena firm? Richarda Schleina v Hrádku v?echách. V roce 2000 prošly vitráže rozsáhlou renovací, a to ve firm? Vitráž v Novém Boru. Dev?t ženských alegorických postav symbolizuje?emesla a odv?tví pr?myslu provozované na území Slezska (zlatnictví, stavitelství, sklá?ství, ocelá?ství, textilnictví, obchod apod.) a jsou se t?emi masívními zlacenými lustry dominantním prvkem velkého sálu. Strana 6 z 20

7 [21] Pohlednice pohled na schodišt? (kolem r. 1935, Slezské zemské muzeum) Strana 7 z 20

8 [22] Vitráže (r. 2002, zdroj: archiv Knihovny Petra Bezru?e) [21] Sochy a reliéfy na pr??elí budovy jsou dílem socha?e Josefa Obetha. Vstupní dve?e v monumentálním pr??elí budovy jsou zhotoveny podle návrhu architekta Leopolda Bauera, který je také autorem návrh? svítidel v jednotlivých reprezenta?ních místnostech, rostlinných motiv? na ozdobných m?ížích a kování. Objekt byl jako první v Opav? vybaven centrálním vytáp?ním, nechyb?l ani pr?myslový vysava?, jehož mosazné hlavice jsou dosud k vid?ní na chodbách objektu. Milovníci historie zde mohou obdivovat také p?vodní luxfery, které byly vyrobeny op?t podle návrhu Leopolda Bauera a osv?tlují unikátní sklen?ný strop vstupního vestibulu. Strana 8 z 20

9 [23] Pohled na socha?skou výzdobu (r. 1958, foto: A. Pustka, Slezské zemské muzeum) [23] Strana 9 z 20

10 [24] Strana 10 z 20

11 [25]?ást socha?ské výzdoby na pr??elí (r. 1973, foto: A. Pustka, Slezské zemské muzeum) Strana 11 z 20

12 [26] Interiér vstupní haly (r. 1973, foto: A. Pustka, Slezské zemské muzeum) [26] [25] V p?ízemí budovy byla v roce 1910 z?ízena modern? vybavená knihovna a studovna firemní a patentové literatury, v budov? p?sobil živnostenský katastr a registr firem. Ve sklepu objektu se nacházely dílny, kde se odehrávaly u??ovské zkoušky.?innost OHK na po?átku 20. let vzkvétala, proto byly k objektu zakoupeny další dv? budovy v t?sné blízkosti. Budovu obklopoval park podle návrhu architekta Leopolda Bauera. Ten se ovšem již nedochoval, protože ustoupil m?stskému okruhu a rušné k?ižovatce. Objekt sloužil pot?ebám živnostník? až do zrušení komory. Poté p?ešel do rukou státu. V roce 1950 zde byla definitivn? umíst?na i ve?ejná knihovna, která logicky obsadila místnosti bývalé studovny a?ítárny OHK. Tím se tedy vy?ešila situace s umíst?ním ve?ejné knihovny, která po roce 1945 pracovala v provizorních podmínkách. Podle sm?rnice z 21. prosince 1950 se Bezru?ova m?stská knihovna stala Okresní lidovou knihovnou a p?evzala knihy a inventá? Okresní dopl?ovací knihovny. Tímto opat?ením se stala metodickým a poradenským centrem pro všechny lidové knihovny v okrese Opava. Na konci 70. let vznikl centralizovaný systém knihoven v okrese Opava. Opavská knihovna?ídila 14 profesionálních knihoven a více než 80 místních knihoven, které byly za?len?ny do šesti st?edisek. Z?izovatelem Okresní knihovny Petra Bezru?e v Opav? byl Okresní národní výbor v Opav?. Strana 12 z 20

13 [27] Celkový pohled do interiéru s výstavou fotografií (r. 1958, foto: J. Solnický, Slezské zemské muzeum) [27] V pr?b?hu 50. let z?ídilo m?sto Opava novou organizaci M?stský d?m kultury Petra Bezru?e a umístilo ji do objektu bývalé OHK. Tém?? padesát let trvalo soužití dvou odlišných institucí v jednom objektu, což vyvolávalo mírné pnutí týkající se zejména prostorových podmínek. Pro knihovnu to znamenalo omezený volný výb?r knih, chyb?lo provozní zázemí knihovny sklady?i šatna pro ve?ejnost. V objektu byl rovn?ž citelný nedostatek sociálního zázemí, a to jak pro ve?ejnost, tak pro zam?stnance. Organizace M?stský d?m kultury Petra Bezru?e zanikla v roce ledna 1997 se stalo z?izovatelem Okresní knihovny Statutární m?sto Opava a za?aly p?ípravy na zásadní rekonstrukci objektu. Rekonstrukce trvala?ty?i roky s omezením provozu knihovny na šest m?síc? v roce 2000 a zhruba t?i m?síce v roce V první fázi byla opravena st?echa. V roce 2000 prob?hly nejv?tší stavební úpravy, byly vybudovány nové rozvody elektrické i po?íta?ové sít?, rozvody vody a kanalizace. Vznikla i nová sociální za?ízení a moderní plynová kotelna nahradila nevyhovující uhelnou. Byla vybudována kuchy?ka, p?ibyly šatny a sprchy a další zázemí pro zam?stnance. V celém objektu byla vym?n?na okna, na která bylo nainstalováno p?vodní kování a kliky. Objekt byl vybaven výtahem. Skladovací prostory na p?d? byly vybaveny samonosnou podlahou. Zbylé prostory v suterénu byly upraveny pro pot?eby sklad? jednotlivých odd?lení (všechny sklady jsou vybaveny posuvnými regály). Z objektu byly odvezeny vitráže a lustry, které byly renovovány a repasovány. V další fázi byla opravena štuková výzdoba vestibulu a dalších místností, prob?hla rekonstrukce mramorové podlahy v p?ízemí. Jako poslední byla realizována nová fasáda a renovace vstupních soch a kamenných reliéf?. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 38 milion? K?. Strana 13 z 20

14 [28] Monumentální schodišt? (r. 2002, zdroj: archiv Knihovny Petra Bezru?e) Od roku 2002 p?evzala naše organizace správu budovy. Objekt pochopiteln? vyžaduje neustálou pé?i. Díky rekonstrukci objektu se výrazn? zlepšily prostorové podmínky knihovny, zejména p?j?oven a zázemí. Posledním velkým zásahem byla úprava bytu správce v suterénu budovy pro pot?eby odd?lení nákupu a zpracování, která prob?hla v roce Ve?ejnosti jsou tak vyhrazena dv? patra: p?j?ovny pro dosp?lé, odd?lení pro d?ti a mediatéka jsou v p?ízemí, v prvním pat?e je internetová studovna, studovna a?ítárna a velký sál s koncertním k?ídlem a varhany. Nachází se zde i kancelá?e sou?asné obchodní komory, v nichž se dochoval i p?vodní nábytek?editele OHK podle návrhu Leopolda Bauera. Strana 14 z 20

15 [29] Sál s koncertním k?ídlem a varhanami (r. 2002, zdroj: archiv Knihovny Petra Bezru?e) Srdce knihovny tvo?í odd?lení pro dosp?lé?tená?e, které vzniklo v p?vodních prostorách studovny a?ítárny OHK. Je vybaveno p?vodními regály a registraturami, které nám ovšem trochu komplikují život v b?žné knihovnické práci, protože byly vytvo?eny pro jiné formáty dokument?, než používáme nyní. I když památká?i p?i rekonstrukci vyšli maximáln? vst?íc našim pot?ebám, narážíme na problematické ukládání fond? v historickém mobiliá?i a potýkáme se s malou sv?tlostí v místnostech s p?vodním nábytkem. Nicmén? se nám poda?ilo skloubit historický prostor s pot?ebami moderní knihovny. Památká?i také prosadili p?vodní odstíny barev st?n z roku Prostory d?tského odd?lení a odd?lení beletrie pro dosp?lé jsou pojaty ve výrazné bled?modré barv?, která zvýraz?uje dominantní bílé obložení oken, dve?í a dalších prvk?. Najde se zde i n?kolik záhad, na které neum?l odpov?d?t ani Strana 15 z 20

16 provedený historický pr?zkum. Nap?íklad ve sklep? je umíst?na jedna z p?vodních sk?íní, která je tak obrovská, že je záhadou, jak se tam vlastn? dostala. V budov? se dochovaly i dva p?vodní stoly, které byly ve velkém (d?íve kongresovém) sále. P?vodní látkové tapety se až na torzo ve spole?enském salonku bohužel nedochovaly. Nedochoval se ani p?vodní nábytek kancelá?í; jedinou výjimku tvo?í vestav?né prvky (nap?. stoly a židle z velkého sálu). O tom, do jakých detail? byl?ešen mobiliá? objektu, sv?d?í prostory sou?asné šatny, která je tvo?ena systémem vestav?ných bílých sk?íní. V kancelá?i?editele je secesní mosazný koš na deštníky, stojací hodiny a masivní psací st?l s dv?ma tajnými zásuvkami. Samostatnou kapitolou je velký sál v Bezru?áku, kde se v letech odehrávaly legendární plesy a hlavn? tane?ní kurzy pro n?kolik generací Opavan?. Na konci 80. let byly v sálu postaveny varhany a sál za?al sloužit ke svatebním ob?ad?m, koncert?m a dalším spole?enským akcím. Krom? akcí m?sta zde probíhá i Mezinárodní varhanní sout?ž Petra Ebena. Bezru?ák je v mysli n?kolika generací Opavan? spojen nejen s naší knihovnou, ale zejména s nostalgickými vzpomínkami na první lásky, vdavky?i plesové sezóny. Strana 16 z 20

17 [30] Ob?adní sí? (r. 1985, foto: J. Solnický, Slezské zemské muzeum) [30] Objekt je jednou ze t?í staveb architekta Leopolda Bauera v Opav?. I když se jeho využití b?hem let m?nilo, knihovna zde byla (by? s nepatrnými prodlevami) stále. Krom? budovy OHK je Leopold Bauer podepsán i pod návrhem kostela svaté Hedviky. Ten je již odsv?cen a neslouží p?vodnímu ú?elu, ale díky r?zným aktivitám postupn? ožívá. T?etí velkolepou realizací architekta Leopolda Bauera je již v úvodu?lánku zmi?ovaný obchodní d?m Breda, který je architektonicky naprosto úchvatný a jedine?ný. Bohužel kv?li bezzubosti našich zákon? a nulové vymahatelnosti práva padl za ob?? divoké privatizaci, je n?kolik let uzav?en a rychle chátrá. Stává se symbolem pohrdání naší spole?nosti kulturním d?dictvím a neúcty k d?dictví po p?edcích. Pomysln? uzavírá p?lkruh kolem zmizelých m?stských hradeb, na jejichž po?átku stojí výstavní a s láskou ope?ovávaná budova Bezru?áku. Na vše zpovzdálí dohlíží p?ísná v?ž kostela sv. Hedviky, která se svou strohostí a jednoduchostí vymyká opulentní zdobnosti ostatních Bauerových budov v Opav?. Strana 17 z 20

18 [31] Pr??elí budovy (r. 2015, zdroj: archiv Knihovny Petra Bezru?e) Strana 18 z 20

19 [32] Detail fasády (foto: Jan Langer) URL zdroje: Odkazy [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] Strana 19 z 20

20 [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] Strana 20 z 20