Jan Kot ra Jan Kot ra

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jan Kot ra Jan Kot ra"

Ivana Kubíčková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Jan Kotra Jan Kotra se narodil v Brn, po maturit v roce 1890 pišel do Prahy. Praxi absolvoval v projektové kancelái inženýra Freyna kde mj. pro barona Mladotu ze Solopysk již v roce 1894 vypracoval projekt pestavby jeho zámku ervený Hrádek. Ve studiu dále pokraoval na vídeské Akademii výtvarných umní u profesora Otto Wagnera, kde se seznámil s J. Plenikem, A. Loosem a dalšími a byl ovlivován jednak modernismem, jednak doznívajícím italsky orientovaným klasicismem. Jednou z Kotrových školních prací byl projekt knížecích lázní, na kterém si vyzkoušel historické zdobení a pitom dodržel všechny funkní požadavky svého uitele. Roku 1897 pak získal prestižní ímskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v ím.a možností cestovat po celé Itálii. Po ukonení studií se vrátil do Prahy a stal se (ve vku 27 let) profesorem na speciální škole dekorativní architektury na pražské umleckoprmyslové škole. V roce 1910 byl jmenován profesorem nov vytvoené speciální školy architektury na Akademii výtvarných umní, kde vychoval celou další generaci architekt. V Praze neml z poátku píležitost, aby uskutenil nkterý z velkých projekt, na které se ve Vídni pipravoval. Více ho zamstnávaly každodenními úkoly -. nájemní a obchodní domy nebo pedmstské vily. Jeho první samostatnou prací bylo prelí Peterkova domu na Václavském námstí, kde hledal zpsob jak se oprostit od obvyklých schémat a dospt k vlastnímu výrazu. Logickou reakcí bylo piklonní k francouzské variant Art Nouveau, která byla opakem geometrické vídeské secese a tak vytvoil jednu z prvních pražských ukázek nového secesního stylu se stídmou zdobností.

Ve studiu dále pokraoval na vídeské Akademii výtvarných umní u profesora Otto Wagnera, kde se seznámil s J. Plenikem, A.

2 Skuten velkou zakázkou byla stavba Okresního domu (dnešního hotelu) pro Hradec Králové na sklonku roku Dm stojí nedaleko labského nábeží v pásu bývalých mstských hradeb. Prelí je rozdleno na dv ásti: první z nich je symetrická a ukonena výraznou ímsou, pod kterou je bohatá fresková dekorace s mstským znakem Ve druhé, užší ásti prelí je hlavní vchod lemovaný pilastry a lodžií v horním pate. Navrhl i veškeré vnitní zaízení kavárny a restaurace. Dm patí k nejlepším realizacím z jeho raného období. Kolem roku 1904 ml již pevné místo v eské architektue a to mu umožnilo uplatovat základní principy architektonické moderny a oprostit se od secesního dekoru Významnými stavbami tohoto období je vila s ateliérem pro sochae St. Suchardu v Praze-Bubeni z let , která je koncipována v duchu anglického halového domu a hlavn Národní dm v Prostjov. Tato budova patila svého asu k nejvtším na Morav a zahrnuje ti vzájemn propojené prostory divadlo, restauraci s pednáškovým sálem a spolkový dm. Dokázal zde propojit architekturu budovy s výtvarnými díly a úelovými pedmty umleckoemeslného charakteru a tak vytvoit harmonický celek. Po cest do Ameriky, kde se podílel na koncepci expozice eských zemí v rámci svtové výstavy v St. Louis, nastal v jeho tvorb výrazný zlom. Postupn se oprostil od secesního dekoru a definitivn se piklonil k modern. Zaal využívat nové materiály, vápenné omítky nahradil drsnými a dbal na úelné uspoádání vnitních prostor. Prosazoval architekturu opírající se o vné pírodní téma o podpoe a bemeni, ozdoby považoval za druhotné, sloužící jen ke lenní objektu a podporující jasn konstruktivn vyjádené hmoty. Zcela zetelným posunem od dekorativnosti je jeho vlastní vila v Praze na Vinohradech. Jednoduché fasády zde piznávají vnitní prostorové uspoádání, a to se na zahradní stran projevuje neobvyklým, nepravidelným uspoádáním oken. Další stavby už nemly ani náznak secesní zdobnosti a vyznaovaly se pedevším využitím režných cihel. V tomto duchu zaal roku 1906 vznikat soubor budov vodárny pro Vršovice sestávající.z erpací stanice u Vltavy v Braníku a vodárenské vže.

a lodžií v horním pate. Navrhl i veškeré vnitní zaízení kavárny a restaurace. Dm patí k nejlepším realizacím z jeho raného období.

3 Písný styl svých staveb pevedl do monumentálního mítka v budov Mstského muzea v Hradci Králové z let Do té doby se muzea stavla jako okázalé chrámy vdy, ale poátkem dvacátého století se zaal prosazovat názor, že nádhera a monumentalita muzejních budov zaíná pekážet jejich osvtové a vdecké funkci. To je zetelné i v pojetí této stavby. Modernímu pdorysu nechybí kupole nad vchodem lemovaným dvma bohynmi od sochae Suchardy a rám vstupní ásti pipomínající románský portál. První varianta vznikla už v roce 1907, mla ale stále dost dekorativních prvk. Pro snížení náklad byla znan zjednodušena fasáda a omezeno použití kamene, který byl nahrazen betonem a režným zdivem.tuto variantu návrhu dokonil jeho ateliér v íjnu 1908 pod vedením J. Goára. Stavt se zaalo na jae 1909 podle další varianty (na ni se již Goár nepodílel) a muzejní sály a ítárna byly veejnosti zpístupnny v íjnu Souasn s projektem muzea se Kotra podílel i na urbanistickém ešení celého msta. V létech 1911 a 1912 pracoval na projektu Mozartea v Jungmannov ulici v Praze (pro hudebního nakladatele M. Urbánka), kde uplatnil myšlenku fasády ustupující patro po pate do hloubky budovy. Z koncertního sálu v budov pozdji vytvoil E. F. Burian divadlo. Ve vesnici Ratbo u Kolína postavil v letech 1911 až 1913 dvojvilu nazývanou Nový zámek. Dnes slouží jako stylový hotel s názvem Chateau Kotra. V té dob zesiluje v jeho tvorb klasicistní složka a vedle písného slohu použitého u hradeckého muzea nebo i u Mozartea se vrací k tradinímu vrstvení architektonických hmot. Pesnou hrabici mezi jeho vrcholnou a pozdní tvorbou lze jen tžko najít. Jako jeden z mezník lze oznait stavbu Všeobecného penzijního ústavu na vltavském nábeží v Praze. Prelí budovy dsledn dodržovalo pravoúhlou osnovu doplnnou geometrizujícími motivy zámenických prací nebo vitráží. adu dokonených pedválených staveb završuje novostavba Lembergova paláce ve Vídni z let Léta 1906 až 1913 patila k jeho umlecky nejlepším.

To je zetelné i v pojetí této stavby. Modernímu pdorysu nechybí kupole nad vchodem lemovaným dvma bohynmi od sochae Suchardy a rám vstupní ásti pipomínající románský portál.

4 Po vypuknutí první svtové války se stavební innost v celé monarchii tém zastavila. V roce 1915 jej oslovil Tomáš Baa, který poteboval vybudovat novou kolonii pro své pracovníky. Kotra už díve, v roce 1911, pro nj pracoval na úprav vnitní dispozice jeho vily. Do objektu vnesl architektonický ád a jasnou prostorovou hierarchii, pízemí s centrální halou vyhradil reprezentativním úelm a patro vlastnímu rodinnému bydlení,. Navrhl i pístavbu promenád, altán a zahradního domku a vyešil i zasazení vily do okolní krajiny, což bylo architektonicky nejobtížnjší. V uvažované kolonii ml být vtší poet budov urených pro zamstnance jak úednických tak i dlnických profesí, požadavky na n tedy byly velmi rozdílné.. Kotra navrhl regulaní plán, který poítal s obytnou zónou i základními službami. V letech probhla na základ tohoto plánu první etapa výstavby, bhem ní vzniklo 600 nových byt. Poválený boom ve Zlína si vynutil pepracování projektu pro další etapu výstavby ale.i tak patí Kotrovi zásluha o rozvoj a zlepšení kultury bydlení v tomto mst. Po roce 1918 se kulturní a umlecké pomry podstatn zmnily. Kotra se vnoval již díve rozpracovanému projektu dostavby univerzitních budov. Od prvních skic z roku 1907 došlo ovšem k ad zmn, zvlášt v orientaci vstup a v ešení veejného prostoru kolem budov. Z jeho projektu byla realizována v létech , tedy až po Kotrov smrti, architektem L. Machonm právnická fakulta v pozdjší variant, kde se objevuje výrazný motiv umlecky zdobeného trojúhelníkového štítu. Kotra vtiskl eské architektue zcela nové pojetí, na které pozdji navázali jeho žáci Jeho stavby mají istou pehlednou dispozici, tvarovou pestrost, výtvarnou logiku a neotelou nápaditost. Vtšina jeho budov se vyznauje asymetrickou, avšak vyváženou kompozicí. V jeho osob se spojily schopnosti výborného architekta, stavitele i výtvarníka. Byl architektem mezinárodního významu, vdí osobností eské moderní architektury. Jeho ranné stavby mly secesní charakter, pozdjší už

Do objektu vnesl architektonický ád a jasnou prostorovou hierarchii, pízemí s centrální halou vyhradil reprezentativním úelm a patro vlastnímu rodinnému bydlení,.

5 kladly draz hlavn na úelnost. Vždy se ale jednalo o mimoádné budovy, z nichž vtšina je dnes památkov chránna. Kotrv styl ovlivnil adu dalších architekt vetn Josefa Goára. Mimo vlastní tvrí innost psobil také ve spolku výtvarných umlc Mánes a jako redaktor asopisu Volné smry. Organizoval mnoho výstav nap. instalaci výstavy Umleckoprmyslové školy na Svtové výstav v Paíži v roce 1900, za kterou obdržel stíbrnou medaili., instalaci výstavy Augustina Rodina v pavilonu SVU Mánes v roce 1902, expozici eského umní na Svtové výstav v St. Louis v r a další. Kotra zemel ve vku nedožitých 52 let po delší nemoci 17. dubna v Praze, stail ale za svého života vytvoit obdivuhodné dílo a zapsat se do djin eské i svtové architektury. Na pam jeho pedagogické innosti byla roku 1924 na budovu Vysoké školy umleckoprmyslové umístna jeho busta od Bohumila Kafky. Vypracoval: ing. Jií Valenta

instalaci výstavy Umleckoprmyslové školy na Svtové výstav v Paíži v roce 1900, za kterou obdržel stíbrnou medaili.

Podobné dokumenty

Josef Go ár Josef Go ár

Josef Go ár Josef Go ár Josef Goár Architekt Josef Goár patí k nejnadanjším a nejproduktivnjším architektm první poloviny 20. století, jeho dílo zabírá období od kubismu až po konstruktivismus a funkcionalismus a pedstavuje desítky