Otázka číslo 9 Ochrana počítače

Transkript

1 Otázka čísl 9 Ochrana pčítače bezpečný pčítač = pčítač, který nebsahuje žádný nežáducí sftware a který není napadnutelný z Internetu dle specialistů je asi 1 bezpečnstní chyba na 1000 řádků kódu Aktualizace OS a prgramů - Aktualizace se někdy dělí na Bezpečnstní (kritické) Vlitelné (přidávají nvé funkce) Aktualizace systému - V případě dhalení chyby výrbce OS vydá pravu (záplatu, tzv patch), která chybu pravuje - Aktualizace není třeba hlídat, stačí si zapnut autmatické aktualizace - Pkud je pčítač nline, OS i prgramy kntrlují, zda není nvá verze/záplata Firewall a další bezpečnstí nástrje Firewall - Jedntlivé služby (web, pšta, sdílení subrů) využívají jedntlivé síťvé prty, jakési brány d pčítače přesněji jde čísl ( ), které služí v sítích při kmunikaci pmcí prtklů TCP a UDP (např web pužívá prt 80, pšta dchází přes prt 25, ) - Prtů je tereticky a přes všechny by se d pčítače mhly dstat pčítačvé červy - Využívají je také hackeři, snažící se neprávněný přístup cizích systémů - Firewall = prgram, který hlídá, c se na jedntlivých prtech děje a pvluje jen námi vyžádanu kmunikaci Osbní firewall je dnes většinu sučástí OS Síťvý firewall sleduje kmunikaci mezi vnitřní (lkální) sítí LAN a vnější sítí WAN (internetem). Bývá sučástí směrvače (ruteru) Rzdělen d 4 kategrií Paketvé filtry uvádějí, z jaké adresy a prtu na jaku adresu a prt může být dručen prcházející paket (blk přenášených dat) Aplikační brány velmi vyská úrveň zabezpečení, velmi nárčné na HW Stavvé paketvé filtry pdbně jak paketvé filtry, navíc si ukládají infrmace pvlených spjeních, které pak mhu využít při rzhdvání, zda prcházející pakety mhu být prpuštěny neb musí znvu prjít rzhdvacím prcesem (rychlstí a bezpečnstí někde mezi výše zmíněnými) Stavvé paketvé filtry s kntrlu známých prtklů a ppř. kmbinvané s IDS (systém pr dhalení průniku) firewally jsu schpny kntrlvat prcházející spjení až na úrveň krektnsti prcházejících dat známých prtklů a aplikací (když data v hlavičce u nesplňují pžadavky RFC (žádst kmentáře)) Antivirvý prgram - Antivir stále běží v paměti pčítače a kntrluje každý spuštěný prgram a každý tevřený dkument

2 - Antivir na náš pkyn testuje pčítač, přesněji zkntrluje, zda v paměti pčítače neběží škdlivý kód a ptm zkntrluje všechny (neb určené) subry v pčítači - Pkud nalezne malware (škdlivý sftware), eliminuje h - Rezidentní štít: testuje subry, které se tvírají, a pkud je nalezen virus, zablkuje přístup k nakaženému subru - Využívá heuristicku analýzu Vyknává v pdstatě dva krky první je ttžný s antivirvým testem s pmcí virvé databáze hledá známé viry. Pkud nebyl nalezen žádný známý virus, zahájí se lgická analýza kódu testvanéh bjektu a psuzuje se, c testvaný kód v praxi znamená. Lze tedy zjistit, že bjekt, který se kntrluje bsahuje instrukce, jejichž význam nelze značit za nrmální či běžné např. vyhledávání jiných subrů EXE, jejich tevírání pr zápis a kpírvání vlastníh kódu d těcht subrů, apd - Jak funguje: Prvnává prgramy se svjí databází škdlivých kódů Pdbně prvnává adresy webů s černu listinu nebezpečných stránek Sleduje pdezřelé aktivity Zápis d systémvých subrů a jiných prgramů Na webu bsah (javaskriptvéh) prgramu vlženéh d stránky Má tak šanci nalézt i dsud neznámý vir - Pkud najde nějaký vir, má 3 mžnsti 1) Pkusit se pravit subr dstraněním viru ze subru 2) Umístit subr d karantény (virus se dále nemůže šířit, prtže h nelze pužívat) 3) Smazat infikvaný subr (i s virem) - Aktualizace antiviru je zcela nutná, jinak by neznal nejnvější hrzby - Všechny se aktualizují samy - Méně rzšířená je kntrla prgramů vůči antivirvé databázi umístěné na internetu - Odvirvání nakaženéh pčítače (není jednduché, nebť mnh virů se dkáže skrýt před antivirvým prgramem Bt jinéh OS z Live CD neb USB disku Vir pak již není aktivní a je mžné h skenváním disku najít a dstranit Vyjmutí disku z nakaženéh pčítače, jeh umístění v čistém strji a dvirvání - Známé antiviry: Kasperky, ESET, McAfee (placené), avast!, AVG (zdarma) Pčítačvé viry a červy, malware a spyware - Pčítačvý vir neb červ je prgram vytvří za účelem získání dat z Vašeh pčítače, získání kntrly nad vaším pčítačem neb alespň využití jeh zdrje, případně aby zničil Vaši práci (tvůrcům jde především Vaše přihlašvací údaje a peníze) Virus - Prgram, který se umí vlžit d jinéh prgramu a s ním se šířit - Spuštěním prgramu se nevědmky spustí i virus, který napadne další prgramy Jak funguje (platí i pr červa) - Nějaku dbu se jen šíří, rzesílá, instaluje, ale nic nedělá - P nějaké dbě prvede nějaku nepříjemnu činnst Ovládnutí pčítače Prgram typu backdr tevře některé prty pčítače a nasluchá na nich pvelům zvenčí Odcizení bsahu pčítače

3 Díky vzdálenému přístupu může útčník kpírvat subry z napadenéh pčítače, případně pužít prgram typu keylgger ke sledvání stisknutých kláves (např při vyplňvání plíček ve frmulářích) neb dataminder, prgram, který shrmažďuje data činnsti uživatele pčítače Využití pčítače pr nelegální činnst Vzdálený útčník může prměnit nezabezpečený pčítač v server rzesílající spam neb stránky nelegálním bsahem a uživatel přitm ničem neví Mazání bsahu pčítače Dnes raritní, prtže krm uspkjení z th útčník nic nemá Zpmalení práce systému Blkvání místa Nestabilita systému Makrvirus - Není t prgram, ale dkument, který může bsahvat makra, tj. vlastně v dkumentu vlžené prgramvé kódy (dnes mnh typů dkumentů) - Kupříkladu mnh textvých prcesrů na makra spléhá při tevírání subrů, jelikž tent prces se skládá z něklika samstatných krků - Makrvirus tut sadu pkynů změní tak, aby se při každém spuštění danéh makra spustil také Červ - Má vlastní subr a většinu se snaží přimět uživatele pčítače, aby h spustil, případně využívá bezpečnstní chybu (např prhlížeče webu) a snaží se spustit sám - Některé internetvé červy využívají chyby v zabezpečení síťvéh připjení peračníh systému a šíří se přím v paketech síťvéh prtklu - Velmi nebezpečné, nebť je nezachytí antivirvý prgram a prtže nevyžadují k napadení pčítače aktivitu uživatele - Nejznámější červ I Lve Yu mazal systémvé subry, upravval registry a přepisval určité typy subrů Trjský kůň - Tváří se užitečně např hra, spřič brazvky, jednduchý nástrj,.. - Otevře některé prty pčítače a nasluchá na nich pvelům zvenčí - Krm th též vyknává ještě nikde neuvedené akce bez suhlasu uživatele - Umžní útčníkvi získat přístup d pčítače a pracvat s ním - Sledvání záznamu znaků zadávaných z klávesnice (a celkvě víceméně t samé, c virus či červ) Rtkit - Škdlivý kód, který běží v jádru OS s právy administrátra pčítače - Špatně se detekuje a dstraňuje, prtže je sučástí jádra OS, může se skrýt před antivirvým prgramem - Také maskuje přítmnst jinéh malwaru Malware - Shrnující značení pr škdlivé kódy Spyware - Prgramy, které sledují činnst uživatele a předávají ní někmu zprávy neb prhledávají bsah pčítače a pět něm někh infrmují - Jak adware se čast instaluje splu s nějakým prgramem neb pmcí aktivníh bsahu webvých stránek - Typy:

4 Adware: sleduje aktivity uživatele na internetu a cíleně mu zbrazuje reklamu, nemusí t být vždy škdlivý kód (např neustále vyskakující pp-up kna) Hijacker: mění dmvsku stránku Key Lggers: sleduje každý phyb na klávesnici, některé druhy desílají uživatelva hesla Metdy útků přes webvé stránky a elektrnicku pštu Umístění zavirvanéh subru jinak užitečnéh prgramu (na web) Obvyklé na webech s nelegálním bsahem (cracky, warez) Uživatel si stáhne prgram, spustí h a tím si zaviruje pčítač Umístění zavirvanéh subru na zcela důvěryhdný web Obvykle byl předtím napaden hackery a míst půvdních subrů na něm byly umístěny zavirvané prgramy Umístění skriptu (prgramu) d kódu webvé stránky Pkud prhlížeč tent kód spustí, nahraje se d OS škdlivý kód Prhlížeče však bsahují zabudvané chrany (zakázané skripty, spuštění puze na dtaz), takže jde většinu využití bezpečnstní chyby v prhlížeči, která nebyla záplatvána Rzšířeným útkem je nabídka falešné antivirvé kntrly pčítače Webvá stránka zbrazí upzrnění na nalezení viru v pčítači (fiktivní, emtivně zbarvené) a nabídne jeh dstranění, stačí puze spustit nabízený antivir Uživatel dmítne všechna bezpečnstní varvání prhlížeče a vir spustí Vytvření zavirvanéh dplňku (plug-in) pr webvý prhlížeč Uživatel si s dplňkem nainstaluje i škdlivý kód Využití pdvržené stránky Uživatel je přesměrván na falešnu stránku, napdbující riginál (web banky apd) kde vyplní své přihlašvací údaje a tím je pskytne útčníkům Další rafinvané způsby Prpašvání viru d systému neb získání důležitých (sbních údajů) Přes mail Dnes méně jak 10% virů se šíří mailem Obsahuje zavirvanu přílhu, jejímž spuštěním se vir spustí a djde k nakažení pčítače Některé vé servery už mají integrvaný antivirvý prgram Prt útčníci pužívají zprávy s dkazy na zavirvané stránky Spam a brana prti němu = nevyžádané, hrmadné rzesílané zprávy (typicky s reklamu) - Dnes je pstižitelné i pdle zákna - Velmi levný způsb inzerce - Šiřitelé spamu (spameři) získávají adresy mnha způsby Pmcí specializvaných prgramů (rbtů) prchází webvé stránky a sbírají z nich adresy Využívají viry, které dešlu celý adresář pštvníh prgramu na určitu adresu Kupují databáze d jiných spamerů Generují náhdné adresy pdle seznamů jmen a rzšířených pštvních serverů Obrana prti spamu - Je třeba být patrný při zadávání své vé adresy na různých webvých serverech. Jednu z mžnstí je mít 2 maily jeden pr sukrmé účely a druhý právě pr různé registrace - Spamy jsu čast psílány ze serverů ze zemí, kde psílání spamů není trestné

5 - Pskytvatelé internetu blkují pčítače, ze kterých dchází mnžství zpráv (tzv black list). Čast na t všem dplatí nevinní lidé, prtže spam server z jejich pčítače vytvřil vir - Pštvní prgram je nutné dplnit antispamvý filtr Ten sleduje výskyt slv indikujících spam (sex, viagra,..) a přesunuje takvé zprávy d zvláštní slžky Navíc se většinu umí učit sleduje, jaké zprávy sami značíte za spam, a pdbné zprávy pak přesunuje autmaticky Občas je ale nutné slžku se spamem zkntrlvat, zda v ní mylem nejsu důležité zprávy Tat mžnst je nejúčinnější Pdvdy, haxy Pdvdy (tzv techniky sciálníh inženýrství) - Útčníci spléhají nikliv na skvěle napsaný vir, ale na chybu člvěka - Vycházejí čast ze znalstí psychlgie - Metdy Nabízejí zdarma ertický či tajný bsah (nahé ftky celebrity, dkumenty machinacích,..) Nabízejí velký finanční zisk při minimálním úsilí (např tzv nigerijské dpisy, slibující miliny p zaplacení pár desítek tisíc pplatků) Hrají na city uživatele (můžete zachránit nemcnéh člvěka) Vzbuzují strach Tváří se důvěrně (někd ti něc pslal, stáhni si t zde) Vydávají se za někh jinéh (třeba za pdpru Amaznu) Mnh dalších metd, které většinu kmbinují výše uvedené A hlavně: nutí jednat kamžitě - Základní brana: vědět jejich existenci a uvědmvat si fakt, že internet je nebezpečné prstředí Ukradení (zneužití) identity phishing (rybaření) - Útčník rzešle pdvdné y napdbující styl známé banky a vyzývající příjemce z nejrůznějších důvdů ke kntrle účtu. P klepnutí na dkaz se zbrazí stránky vypadající přesně jak riginální web banky - P zadání přihlašvacíh jména čísla platební karty a hesla djde ke zdánlivě slibvané akci - Ve skutečnsti jste však zadali své přihlašvací údaje d frmuláře, který jste deslali útčníkvi - Na uvěřitelnsti takvých stránek přidává, že pužívají HTTPS (tent krk činí stále víc víc phishingvých stránek) - Různé techniky Využití pddmén - Následující dkaz vypadá, jak by vedl na sekci nvá služba na webu knkrétní banky; ve skutečnsti tent dkaz míří na sekci knkrétní banka (tedy phishing) stránky nvá služba Překlepy a zkreslení dkazů - Běžným trikem bývají překlepy v dkazech. Dalším běžným trikem je, aby text dkazu vypadal jinak, než skutečný dkaz. Následující dkaz vypadá, že vede na stránku X, avšak ve skutečnsti vede na stránku Y. V levém dlním rhu většiny prhlížečů se zbrazuje skutečný cíl danéh dkazu, na který právě ukazuje myš Unikání filtrům - Útčníci začali pužívat brázky míst textů, aby tak zkmplikvali antiphishingvým filtrům detekvat běžně pužívané texty nebezpečných ů Telefnický phishing (vishing = vice phishing)

6 Hax - Falešná zpráva, která vás nabádá ke smazání zcela nezjistitelnéh viru neb k psílání zpráv pr záchranu nemcnéh člvěka - Pkud hax pslechnete, smažete si sami systémvý subr neb alespň zahltíte pštvní schránky jiným uživatelům, může tak také přijít důvěryhdnst