KLASIFIKACE ZDROJŮ. kód A B C

Transkript

1 Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší biplynvé stanice ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, Praha 7 Hlešvice , ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ V sučasné dbě je v právní mci nvý zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, účinný d (s některými výjimkami). Tent zákn nahradil zákn č. 86/2002 Sb., a také zrušil prakticky veškeré prváděcí předpisy pdle zákna č. 86/2002 Sb. Byl již 2 x nvelizván a t záknem č. 64/2014 Sb. a záknem č. 87/2014 Sb. Vybrané prváděcí předpisy, vztahující se za blast chrany vzduší k BPS: Vyhláška č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší. Účinnst d 1. prsince Byla nvelizvána a t vyhlášku č. 155/2014 Sb. Věstník MŽP č. 2/2014 uvádí: - Metdický pkyn ke schvalvání prvzu biplynvých stanic a stanvvání závazných pdmínek prvzu z hlediska chrany živtníh prstředí. Hlavním účelem tht metdickéh pkynu je vymezit rámec pvlvání a schvalvání biplynvých stanic před uvedením d prvzu a definvat stěžejní pdmínky jejich prvzu z hlediska chrany živtníh prstředí. KLASIFIKACE ZDROJŮ Škdliviny Základní definice škdlivin je ze zákna vzduší: Znečišťující látku se rzumí každá látka, která svu přítmnstí v vzduší má neb může mít škdlivé účinky na lidské zdraví neb živtní prstředí aneb btěžuje zápachem. Prvzvatel musí znát všechny škdliviny, které unikají z jeh zdrje, případně, které by unikat mhly např. v případě pruch a havárií. Stacinární zdrje: Stacinárním zdrjem je ucelená technicky dále nedělitelná stacinární technická jedntka neb činnst, které znečišťují neb by mhly znečišťvat, nejde-li stacinární technicku jedntku pužívanu puze k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů. Seznam zdrjů je v přílze č. 2 zákna č. 201/2012 Sb. Vyjmenvané stacinární zdrje (přílha č. 2 zákna vzduší) Vysvětlivky k tabulce: 1. Slupec A - je vyžadvána rzptylvá studie pdle 11 dst Slupec B - jsu vyžadvána kmpenzační patření pdle 11 dst Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) kód A B C 1

2 ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW včetně x x *) 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu nad 5 MW x x x 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW včetně x 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém tepelném příknu nad 5 MW x x x ENERGETIKA - OSTATNÍ Úprava uhlí a výrba plynů a lejů 3.7. Výrba biplynu x *) nevztahuje se na spalvání zemníh plynu Jedn ze Stanvisek MŽP: a) Čistírny dpadních vd (ČOV) s prjektvanu kapacitu pr a více ekvivalentních byvatel jsu vyjmenvaným zdrjem znečišťvání vzduší dle přílhy č. 2 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen zákn ). Kalvé hspdářství čistírny dpadních vd, jehž sučástí je plynvé hspdářství, z kteréh je prdukván jak vedlejší prdukt kalvý plyn, je pvažván za nedílnu sučást čistírny dpadních vd, a je tedy řazen taktéž pd kód 2.7. přílhy č. 2. zákna. V žádném případě se nejedná samstatnu biplynvu stanici, jak by mhl vyplývat z metdickéh pkynu MŽP k pdmínkám schvalvání biplynvých stanic před uvedením d prvzu vydanéh k záknu č. 86/2002 Sb., chraně vzduší. Metdický pkyn rzděluje biplynvé stanice na zemědělské, čistírenské a statní, avšak u čistírenských biplynvých stanic uvádí, že technlgie anaerbní digesce je využívána za účelem stabilizace kalu vznikajících na ČOV, kde tyt technlgie pracují v režimu čistíren dpadních vd a služí puze jak sučást kalvéh hspdářství ČOV. Paliva a surviny, vstupující d prcesů Vyhláška č. 415/2012 Sb. Pžadavky na kvalitu paliv 17 Pžadavky na kvalitu paliv a způsb prkazvání jejich plnění (K 16 dst. 8 zákna) (1) Pžadavky na kvalitu paliv jsu stanveny v části I přílhy č. 3 k tét vyhlášce. (2) Prkazvání plnění pžadavků na kvalitu paliva se prvádí dklady analýzách debraných vzrků paliva prvedených sbu akreditvanu vnitrstátním akreditačním rgánem pvěřeným pdle jinéh právníh předpisu 2). Pstupy pr dběr vzrků a prvádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí c nejpřesněji drážet skutečnu kvalitu paliva. Tyt pstupy se pvažují za splněné, je-li pstupván pdle určených technických nrem pdle zákna technických pžadavcích na výrbky 2). 18 Ohlašvání údajů kvalitě paliv (K 16 dst. 8 zákna) (1) Ohlašvání údajů kvalitě paliv pdle 16 dst. 1 zákna se vztahuje na těžký tpný lej, plynvý lej a na pevná paliva určená pr spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW včetně. (2) Náležitsti hlášení kvalitě paliv jsu stanveny v části II přílhy č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Vyhláška č. 415/2012 Sb., přílha č. 3, kapitla 2.3. Pžadavky na kvalitu plynných paliv pr stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně s výjimku zemníh a degazačníh plynu 2

3 Kvalitativní ukazatel v bezvdém stavu Jedntka Limitní hdnty Obsah síry a jejích slučenin mg m -3 <1000> 1 ) Obsah chlóru a jeh slučenin mg m -3 <50/> Vysvětlivky: 1 ) Vyjádřen jak čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rvnměrně debraných vzrků. V tét věci se někteří brátili na MŽP. Odpvěď je jednznačná: Dbrý den, k dané prblematice zasílám text, který jsme psílali v březnu 2014 Sdružení bru vdvdů a kanalizací ČR. Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, (dále zákn ) a vyhláška č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší, (dále vyhláška ) stanvují některé nvé pvinnsti výrbcům a ddavatelům paliv, které se týkají hlašvání kvality paliv a sledvání většíh pčtu parametrů těcht paliv, než tmu byl v předchzí legislativě. Samstatnu pvinnstí je pak ustanvení 17 dst. 1 písm. c) zákna, který stanvuje, že ve stacinárních zdrjích znečišťvání vzduší smí být spalvána puze paliva splňující pžadavky kladené vyhlášku. Zákn chraně vzduší nebsahuje vlastní definici pjmu uvedení na trh. Prt je třeba vycházet z definice uvedení výrbku na trh v 2 písm. b) zákna č. 22/1997 Sb., technických pžadavcích na výrbky a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. Pdle tét definice se uvedením výrbku na trh rzumí první ddání výrbku na trh v rámci bchdní činnsti, kterým se rzumí předání neb nabídnutí k předání výrbku neb převd vlastnickéh práva k výrbku za účelem distribuce, pužívání neb sptřeby na trhu Evrpské unie, nestanví-li zvláštní zákn jinak. Za uvedené na trh se pvažují i výrbky vyrbené neb dvezené pr prvzní ptřeby při vlastním pdnikání výrbců neb dvzců. Rzsah pjmu uvedení na trh v České republice v 16 zákna chraně vzduší tedy není mezen jen na dvz paliv za účelem jejich dalšíh prdeje. Z výše uvedenéh je zřejmé, že i prvzvatel ČOV či biplynvé stanice má pvinnst ddržvat pžadavky na kvalitu paliv stanvené v přílze č. 3 vyhlášky. Z frmulace uvedené v pznámce 1 pd tabulku 2.3 přílhy č. 3, tedy upřesnění, že limitní hdnta je stanvena jak čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rvnměrně debraných vzrků, ale nevyplývá, že by se měly analýzy prvádět trvale každé tři měsíce prvzu zdrje. Prkázání plnění kvalitativních ukazatelů je mžné také prstřednictvím hdnt garantvaných výrbcem zařízení k čištění plynu, pkud je takvé zařízení instalván. Pkud je prvzvatelem spalvacíh zdrje výrbce paliva, je jeh pvinnstí zajistit ddržení pdmínky stanvené v 17 dst. 1 písm. c) zákna, tedy, že je mžné ve spalvacím zdrji spalvat puze paliva splňující pžadavky přílhy č. 3 vyhlášky. Splnění kvalitativních pžadavků paliva by měl jeh výrbce být schpen prkázat a garantvat vždy, když djde ke kntrle ze strany rgánů chrany vzduší. S hledem na tent pžadavek by také měl vyhdntit případnu ptřebu prvedení nvých analýz paliva v případě změny kvality paliva zmiňvané v 16 dst. 1 zákna (například následkem změny vstupních survin či technlgickéh pstupu). Náš názr je tedy pněkud dlišný: uvádění na trh jde, ale nevyplývá z něj pvinnst prvádět akreditvané analýzy a v žádném případě ne, každéh čtvrt rku. S pzdravem Mgr. Pavel Gadas Ministerstv živtníh prstředí dbr chrany vzduší, ddělení spalvacích a technlgických zdrjů Vršvická 65 3

4 Praha 10 Vršvice tel.: fax.: Emisní limity, pdmínky prvzu 4 Přípustná úrveň znečišťvání (1) Přípustná úrveň znečišťvání je určena emisními limity, emisními strpy, technickými pdmínkami prvzu a přípustnu tmavstí kuře. (2) Emisní limity musí být ddrženy na každém kmínvém průduchu neb výduchu d vzduší. Emisní limity se dělí na a) becné emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem pr znečišťující látky a jejich skupiny a b) specifické emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem neb v pvlení pdle 11 dst. 2 písm. d) pr stacinární zdrj. Platí, že pkud je sučasně s kncentračním limitem stanven i hmtnstní tk, hmtnstní tk škdliviny se sčítá pr všechny výduchy, ale kncentrace se psuzuje pr každý výduch či kmín zvlášť. Dtaz k 11 dst. 2 písm. d) - zpřísňvání specifických emisních limitů lze v rámci pvlení prvzu zdrje dle 11 dst. 2 písm. d) zpřísnit specifické emisní limity stanvené v prváděcím právním předpisu? V ustanvení 4 dst. 3 je uveden, že specifický emisní limit stanvený v pvlení prvzu nesmí být stejný neb vyšší než specifický emisní limit stanvený prváděcím právním předpisem, dmníváme se tedy, že by t měl být mžné. _ Odpvěď: An, zpřísňvání emisních limitů v rámci individuálních pvlení prvzu zákn předpkládá a umžňuje. Specifické emisní limity jsu stanveny Vyhlášku č. 415/2012 Sb.: - přílha č. 2 pr stacinární spalvací zdrje, - přílha č. 8 pr statní stacinární zdrje. Emisní limity Stacinární spalvací zdrje 14 Specifické emisní limity (K 4 dst. 9 zákna) Odst. 3) Specifické emisní limity a stavvé a vztažné pdmínky pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsu stanveny v části II přílhy č. 2 k tét vyhlášce. 4

5 ČÁST II SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE O CELKOVÉM JMENOVITÉM TEPELNÉM PŘÍKONU VYŠŠÍM NEŽ 0,3 MW A NIŽŠÍM NEŽ 50 MW Pr pístvé spalvací mtry jsu specifické emisní limity vztaženy k celkvému jmenvitému tepelnému příknu a na nrmální stavvé pdmínky a suchý plyn (pr TZL vztažen na vlhký plyn), při referenčním bsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na zálžní zdrje energie a pžární čerpadla prvzvané méně než 300 prvzních hdin rčně. Plynvým mtrem se rzumí mtr s vnitřním spalváním pracující na principu Ottva cyklu a využívající zážehvé zapalvání paliva neb v případě dvupalivvéh mtru využívající vznětvé zapalvání paliva. 2. Specifické emisní limity pr pístvé spalvací mtry Tabulka Specifické emisní limity platné d 1. ledna 2018 Specifické emisní limity [mg.m -3 ] Druh paliva > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW NO x TZL CO NO x TZL CO NO x TZL CO Kapalné paliv Plynné paliv a zkapalněný plyn Tabulka Specifické emisní limity platné d 31. prsince 2017 Druh pístvéh Specifické emisní limity fmg.m -3 ] spalvacíh Druh paliva > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5 MW mtru NO x TZL CO NO x TZL CO NO x TZL CO Kapalné paliv Zemní plyn a degazační plyn Plynvý mtr 500 Plynné paliv becně ) Kapalné paliv ) ) ) ) Dieselvý mtr Zemní plyn a degazační plyn 1 ) ) ) Plynné paliv becně ) ) Vysvětlivky: 1) Se vstřikvacím zapalváním. 2) Platí pr těžký tpný lej. 3) Platí puze pr pístvé spalvací mtry, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem

6 1. Specifické emisní limity pr ktle a teplvzdušné přímtpné stacinární zdrje Tabulka Specifické emisní limity platné d 1. ledna 2018 Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m -3 ] > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO Pevné paliv ) Kapalné paliv ) ) ) ) Plynné paliv a zkapalněný plyn ) ) ) - 50 Vysvětlivky: 1 ) Na spalvací stacinární zdrje spalující hnědé uhlí, prvzvané nejvýše 3200 prvzních hdin rčně, se vztahuje specifický emisní limit 2000 mg.m ) Pkud nelze tét hdnty z technických důvdů dsáhnut pužitím nízkemisních hřáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m ) Platí v případě spalvání bimasy pr spalvání ve stacinárních zdrjích s výjimku spalvání výlisků z takvé bimasy. 4 ) Vztahuje se na spalvání těžkéh tpnéh leje a jemu pdbných kapalných paliv. Tabulka Specifické emisní limity platné d 31. prsince 2017 Druh paliva Pevné paliv becně - Specifické emisní limity [mg.m -3 ] > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO ) ) ) ) ) ) ) ) ) Paliva dle 15 dst Kapalné paliv Plynné paliv a zkapalněný plyn ) ) ) Vysvětlivky: 1) Vztahuje se na spalvací stacinární zdrje s fluidním lžem. 2) Vztahuje se na spalvání pevných paliv ve výtavném tpeništi. 3) Vztahuje se na spalvání prpan butanu. 4) Vztahuje se na spalvání paliv mim veřejné distribuční sítě. 5) Vztahuje se na spalvání bimasy pr spalvání ve stacinárních zdrjích ) 50 4 ) 100 Výjimky z plnění emisních limitů: 29 6

7 Odst. 2) Specifické emisní limity stanvené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části II přílhy č. 2 se pr zde uvedené spalvací stacinární zdrje, pr něž byla pdána kmpletní žádst pvlení prvzu neb bdbné pvlení pdle dřívějších právních předpisů před 1. září 2013, a které byly uvedeny d prvzu nejpzději 1. září 2014, uplatní d 1. ledna D 31. prsince 2017 platí pr tyt spalvací stacinární zdrje specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II přílhy č. 2. Odst. 5) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části II přílhy č. 2 se u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících plynná paliva uplatní d 1. ledna D 31. prsince 2019 platí pr tyt spalvací stacinární zdrje emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II přílhy č. 2. Emisní limity Ostatní zdrje 24 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) Specifické emisní limity, stavvé a vztažné pdmínky a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen "statní stacinární zdrje") jsu uvedeny v přílze č. 8 k tét vyhlášce. EMISNÍ LIMITY A PROBLEMATIKA PACHOVÝCH LÁTEK Emisní a imisní limity pachvých látek byly zrušeny. Prvzvatelé prvádějí patření k minimalizaci emisí pachvých látek (v rámci Prvzníh řádu a/neb v rámci technických pdmínek z předpisů či pvlení prvzu). S emisními či imisními limity se nepčítá. Stejně tak měření pachvých látek je nad rzsah zákna. POVOLOVACÍ AGENDA. INSTALACE NOVÝCH ZDROJŮ NEBO ZMĚNY NA ZDROJÍCH S DOPADEM NA OVZDUŠÍ PROVÁDĚT POUZE PO VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA ČI POVOLENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY. Základní pvinnsti a shrnutí: Stanviska, závazná stanviska a rzhdnutí rgánu chrany vzduší ( 11 zákna) Krajský úřad mj. vydává ( 11, dst. 2): závazné stanvisk k umístění stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), závazné stanvisk ke stavbě a změně stavby stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), pvlení prvzu stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu (dále jen "pvlení prvzu"). 6) Například zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 61/1988 Sb., hrnické činnsti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pzdějších předpisů. Inspekce může vydat své vyjádření k řízení pvlení prvzu ( 12, dst. 2) Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí vydává ( 11, dst. 3): 7

8 závazné stanvisk k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení vydání klaudačníh suhlasu z hlediska chrany vzduší u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu. Obecní úřad může vydat ( 11, dst. 4): své vyjádření k řízení vydání závaznéh stanviska k umístění stavby zdrje. Přechdná ustanvení (z 41): - Pvlení vydaná pdle 17 dst. 1 písm. d) a 17 dst. 2 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, a rzhdnutí pdle 5 dst. 10 (Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje, pzn. KZ) a 11 dst. 1 písm. h) (regulační řády pr prvz stacinárních zdrjů, pzn. KZ) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, jsu-li v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, se pvažují za pvlení prvzu pdle tht zákna. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, jehž pvlení není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, musí pžádat jeh změnu neb nvé pvlení prvzu pdle tht zákna d 2 let de dne nabytí účinnsti tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení a rzhdnutí vydaná pdle dsavadních právních předpisů. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti tht zákna a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu pdle tht zákna d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. - Správní řízení na úseku chrany vzduší, která nebyla pravmcně sknčena přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, se dknčí pdle dsavadních právních předpisů. Odbrný psudek ( 11, dst. 8) se předkládá: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 2 písm. b) a c) Není-li veden řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), předlží žadatel tent dbrný psudek k řízení vydání neb změně pvlení prvzu. Pvinnst předlžení dbrnéh psudku se nevztahuje na: spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW na řízení změnách pvlení prvzu, při kterých nedchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí pkud se ale nejedná řízení stanvení technické pdmínky prvzu nahrazující specifický emisní limit. Rzptylvá studie ( 11, dst. 9) se předkládá u stacinárníh zdrje značenéh ve slupci A v přílze č. 2 k záknu: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 1 písm. b) a dstavce 2 písm. b) a k řízení změně pvlení prvzu, při které dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí, pr znečišťující látky, které mají stanven imisní limit v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k záknu 8

9 Pvinnst předlžení Rzptylvé studie se nevztahuje na: na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW na stacinární zdrje značené kódem 3.1. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 1 MW. Pvinnst předlžení rzptylvé studie se dále nevztahuje na případy, kdy dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity, ale nepchybně nedchází ke zvýšení příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění. V případě pchyb je závazné vyjádření krajskéh úřadu. Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu ( 11, dst. 11). Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje ( 12, dst. 4). Krajský úřad může zpřísnit neb stanvit další specifické emisní limity dplňující technické pdmínky prvzu neb emisní strpy. Může rzhdnut změně pvlení prvzu. 11, dst. 11) Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu. Obsahvé náležitsti žádsti pvlení prvzu Žádst pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) bsahuje 1.1. Jmén, ppřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické sby název, právní frmu a sídl žadatele, pdpis sby k tmu právněné v suladu s výpisem z bchdníh rejstříku, ppřípadě pvěřené k jednání na základě plné mci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační čísl sby, byl-li přidělen. U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu také jmén fyzické sby autrizvané pr dhled nad tepelným zpracváním dpadu Údaje dsavadních rzhdnutích příslušných správních rgánů pdle tht zákna a pdle jiných právních předpisů, které suvisí s předmětem žádsti a supis všech stacinárních zdrjů prvzvaných žadatelem v dané prvzvně4), včetně specifikace všech kmínů neb výduchů Prjektvu dkumentaci, kteru je žadatel pvinen předlžit v rámci stavebníh neb jinéh řízení pdle jiných právních předpisů, neb jinu bdbnu dkumentaci, která umžní psudit předmět žádsti. Tat dkumentace bsahuje zejména a) údaje přesném umístění stavby, investrvi a zpracvateli prjektu, b) technicku zprávu, c) pdrbný technický ppis technickéh a technlgickéh řešení stacinárních zdrjů a prcesů, které zde budu prbíhat (zejména přesná značení názvem a typem, názvy a adresy výrbců a jejich technické parametry, specifikace hřáků pužitých spalvacích stacinárních zdrjů, jejich typy, výrbce, parametry), d) technické parametry, především kapacita stacinárníh zdrje, e) hmtnstní tky jedntlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacinárníh zdrje (zejména paliv a dpadů) a způsb dalšíh nakládání s nimi Specifikaci všech znečišťujících látek, které budu vnášeny d vzduší během prvzu stacinárníh zdrje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mhu způsbvat pachvý vjem. U stávajících zdrjů uvést infrmace stávajících emisích ve stejném rzsahu. 9

10 1.5. Infrmace zjišťvání úrvně znečišťvání vzduší. Údaje pčtu a umístění měřicích míst pr kntinuální i jednrázvá měření emisí znečišťujících látek a jejich hmtnstníh tku U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu způsb stanvení celkvéh rganickéh uhlíku v ppelu a ve strusce, vyhdncení mžnsti kmbinvané výrby elektřiny a tepla a způsb využití vyrbenéh tepla Návrh prvzníh řádu, v případě že se jedná stacinární zdrj, který má pvinnst zpracvat prvzní řád Návrh zvláštních pdmínek prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty, pkud se jedná prvz stacinárníh zdrje pdle 10 dst , dst. 4) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu a) specifické emisní limity, b) způsb, pdmínky a četnst zjišťvání úrvně znečišťvání, c) emisní strpy pr stacinární zdrj neb prvzvnu 4), které je stacinární zdrj sučástí, d) prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, e) technické pdmínky prvzu stacinárníh zdrje, pkud nejsu bsahem prvzníh řádu pdle písmene d), f) pdmínky prvádění činnstí a prvzu technlgií suvisejících s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, g) zvláštní pdmínky prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty u stacinárníh zdrje pdle 10 dst. 3, h) kmpenzační patření, pkud byla ulžena, i) v případě tepelnéh zpracvání dpadu stanvení mnžství dpadu a určení kategrií dpadu, které lze spalvat, specifikaci minimálních a maximálních hmtnstních tků nebezpečných dpadů, jejich minimální a maximální spalné tepl a maximální bsah znečišťujících látek v nebezpečných dpadech, zejména plychlrvaných bifenylů, pentachlrfenlu, chlridů, fluridů, síry a těžkých kvů, neb j) pdmínky pr umístění stacinárníh zdrje, pkud nepředcházel řízení pdle jinéh právníh předpisu 6). PROVOZNÍ ŘÁD (DŘÍVE SOUBOR TPP A TOO), ZPRACOVÁVAJÍ PROVOZOVATELÉ VŠECH ZDROJŮ, OZNAČENÝCH VE SLOUPCI C PŘÍLOHY Č. 2 K ZÁKONU O OVZDUŠÍ. Pvinnst je ulžena záknem a prváděcí předpisy ji rzvíjejí a přesně vymezují. Přílha č. 2 Vyjmenvané stacinární zdrje Vysvětlivky k tabulce: Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu (krmě statních): 10

11 - prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje znečišťvání vzduší schválené pdle zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, se pvažují za prvzní řády pdle tht zákna. 17 Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, e) bezdkladně dstraňvat v prvzu stacinárníh zdrje nebezpečné stavy hržující kvalitu vzduší, f) nejpzději d 24 hdin pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění, g) v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena 14) ; prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku, NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU 1. Identifikace stacinárníh zdrje (stacinárních zdrjů) a prvzvny, ve které je stacinární zdrj umístěn, prvzvatele, případně majitele stacinárníh zdrje. 2. Pdrbný ppis stacinárníh zdrje a dále ppis technlgií ke snižvání emisí a jejich funkce. Číslvání stacinárníh zdrje je shdné s prvzní evidencí stacinárníh zdrje a v jednznačné návaznsti na platné prvzní a technlgické předpisy prvzvatele. 3. Údaj funkci spalvacíh stacinárníh zdrje v přensvé sustavě neb v sustavě zásbvání tepelnu energií a údaj tm, zda se jedná zálžní zdrj energie. 4. Vstupy d technlgie - zpracvávané surviny, paliva a dpady tepelně zpracvávané ve stacinárním zdrji. 5. Ppis technlgických perací prváděných ve stacinárních zdrjích se vstupními survinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsby řízení a kntrly prváděných perací (detailní pdmínky zpracvání survin a pdmínky spalvání paliv, pdmínky prvzu technlgií ke snižvání emisí neb dalších perací služících ke snižvání emisí).*) 6. Výstupy z technlgie - znečišťující látky a jejich vlastnsti, mnžství a způsb zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacinárníh zdrje d vnějšíh vzduší. 7. Ppis zařízení pr kntinuální měření emisí (pkud je instalván) a ppis měřícíh místa, včetně pstupu sledvání prvzu stacinárníh zdrje a stanvení emisí pr případ výpadku kntinuálníh měření emisí (např. sledváním teplty, tlaku, bsahu kyslíku, viskzity, ph). V případě stacinárníh zdrje, u nějž je emisní limit dsahván úpravu technlgickéh řízení výrbníh prcesu neb pužitím technlgie ke snižvání emisí, ppis prvzníh parametru a jeh číselné vyjádření, 11

12 dkladující plnění emisníh limitu, způsb jeh měření včetně způsbu a frekvence kalibrace měřidla (v suladu s příslušnými technickými nrmami, jsu-li k dispzici) a ppis způsbu nepřetržitéh zaznamenávání naměřených hdnt. 8. Ppis měřicíh místa pr jednrázvé měření emisí. 9. Druh, dhadvané mnžství a vlastnsti znečišťujících látek, u kterých může djít, v případě pruchy neb havárie stacinárníh zdrje neb jeh části, k vyšším emisím než při bvyklém prvzu. 10. Vymezení stavů uvádění stacinárníh zdrje d prvzu a jeh dstavvání. 11. Aktuální spjení**) na příslušný rgán chrany vzduší, způsb pdávání hlášení havárii neb pruše rgánům chrany vzduší a veřejnsti, dpvědné sby a způsb interníh předávání infrmací pruchách a haváriích. 12. Způsb předcházení haváriím a pruchám; patření, která jsu neb budu prvzvatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a pruch a uvedení pstupů prvzvatele při zmáhání havárií a dstraňvání pruch včetně režimů mezvání neb zastavvání prvzu stacinárníh zdrje.**) U stacinárních zdrjů tepelně zpracvávajících dpad nejvýše přípustné dby pr jakékli technicky nezamezitelné dstávky, pruchy neb závady technlgickéh zařízení služícíh ke snižvání emisí neb měřicích přístrjů, během kterých může kncentrace znečišťujících látek překrčit stanvené hdnty emisních limitů. 13. Způsb zajištění splehlivsti a řádné funkce kntinuálníh měřícíh systému při výpadku kntinuálníh měření emisí, z důvdů pruchy neb údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním rce. Neplatným dnem z hlediska kntinuálníh měření emisí se rzumí den, ve kterém jsu více než tři průměrné hdinvé hdnty z důvdu pruchy neb údržby kntinuálníh měření neplatné. V případě vyhdncvání půlhdinvých intervalů tvří neplatnu hdinvu hdntu dvě neplatné půlhdinvé průměrné hdnty v rámci jedné hdiny. 14. Vymezení dby uvádění spalvacích stacinárních zdrjů d prvzu a jejich dstavvání z prvzu. 15. Termíny kntrl, revizí a údržby technlgických zařízení služících ke snižvání emisí. Uvedení způsbu pršklení bsluh a dpvědných sb.*) 16. Definice pruch a havárií s dpadem na vnější vzduší a jejich dstraňvání, termíny dstraňvání pruch pr knkrétní technlgii stacinární zdrje a pdmínky dstavení stacinárníh zdrje z prvzu.*) 17. Způsb a četnst seřizvání spalvacích stacinárních zdrjů. 18. Výjimečné situace - důvdnění neplnění stanvených emisních limitů v případech definvaných pruch, definvaných havárií, při najíždění technlgií d prvzu neb při dstavvání technlgií z prvzu p stanvenu dbu, při seřizvání technlgií. Uvedu se pracvní a kntrlní pstupy pr zamezení úniků znečišťujících látek při pravách, najíždění neb dstavvání stacinárníh zdrje.*) 19. Prvzvatel chvu hspdářských zvířat dále uvede a) způsb ustájení a prjektvanu kapacitu ustájení hspdářských zvířat, b) způsb dvádění amniaku d vzduší, c) referenční neb snižující technlgie pdle Metdickéh pkynu Ministerstva živtníh prstředí Stanvení kategrie a uplatnění snižujících technlgií u zemědělských zdrjů pr chvy hspdářských zvířat, skládky chlévskéh hnje a kejdy a způsby zapravení na pzemek, u kterých je deklarván emisní hmtnstní tk amniaku d vzduší, a které budu v rámci plánu u stacinárníh zdrje instalvány, neb jiné technlgie snižující emise amniaku, d) další suvisející technickrganizační patření. 20. Prvzvatel stacinárníh zdrje vypuštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, neb prvzvatel stacinárníh zdrje, jehž sučástí je výrba, zpracvání, úprava, dprava, nakládka, vykládka a skladvání prašných materiálů uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. 12

13 21. Prvzvatel stacinárníh zdrje emitujícíh znečišťující látky btěžující zápachem, zejména kategrie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílhy č. 2 k záknu, uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení emisí těcht látek. Jde tedy zdrje: TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 2.3. Kmpstárny a zařízení na bilgicku úpravu dpadů prjektvané kapacitě rvné neb větší než 10 tun na jednu zakládku neb větší než 150 tun zpracvanéh dpadu rčně 2.4. Bidegradační a slidifikační zařízení 2.6. Čistírny dpadních vd; zařízení určená pr prvz technlgií prdukujících dpadní vdy nepřevditelné na ekvivalentní byvatele v mnžství větším než 50 m3/den 7.8. Výrba dřevtřískvých, dřevvláknitých a OSB desek 7.9. Výrba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny Výrby papíru a lepenky, které nespadají pd bd Předúpravy (perace jak praní, bělení, mercerace) neb barvení vláken neb textilií; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita větší než 10 t/den včetně Vydělávání kůží a kžešin; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je větší než 12 t htvých výrbků denně Veterinární asanační zařízení CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 8. Chvy hspdářských zvířat s celkvu rční emisí amniaku nad 5 t včetně 22. Pdpis prvzvatele neb v případě právnické sby jejíh statutárníh zástupce neb jím pvěřené sby. Vysvětlivky: *) Přípustný je dkaz na jinu dkumentaci prvzvatele, která bude pžadvané údaje bsahvat. **) Takt značené údaje mhu být zpracvány splečné pr všechny stacinární zdrje jediné prvzvny. PŘÍKLAD KAPITOLY 4.2. ZPRACOVÁVANÉ SUROVINY V rámci prvzu biplynvé stanice nebudu přijímány žádné dpady charakteru vedlejších živčišných prduktů ani kalů z ČOV. Zpracvána bude následující cíleně pěstvaná bimasa a statkvá hnjiva. Druh materiálu t / den t/rk sušina % sušiny t/rk % sušiny OS % ze sušiny Hnůj sktu 26, ,7 83 Recyklát fugátu 8, Travní siláž 8, ,0 19,8 95 Vda 8,2 3000,0 0 0,0 0,0 66 Kukuřičná siláž ,0 33,9 95 Celkem (průměr) 60, ,0 21,7 5315, ,0 V rámci prcesu fermentace při tepltě 40 C předpkládáme dbu zdržení cca 80 dní v reaktrech a 90 % dburání rganické sušiny. Výstupní materiál bude aplikván na zemědělsku půdu jak hnjiv v suladu se záknem č. 156/1998 Sb. hnjivech a zásadami správně zemědělské praxe. Aplikace bude prváděna mateřsku splečnstí AGRO Staňkv. Z hlediska bilance bsahu dusíku je na výstupu bsažen cca 110 tun dusíku, cž při uvážení nitrátvé směrnice 170 kg N/ha/rk představuje cca 650 ha. Splečnst Agr Staňkv dispnuje v tmt hledu dstatečnu kapacitu rné půdy. 13

14 5 let. Mnžství survin je veden v samstatné evidenci, které je vedena na zdrji. Data se archivují Tabulka výše uvádí supis survin, které byly pvleny ze strany kmpetentních rgánů. Hmtnst jedntlivých druhů může klísat a nelze ji tedy stanvit přesně. Budu respektvána příslušná rzhdnutí rgánů chrany vzduší. Je však reálný předpklad, s hledem na tržní prstředí v blasti survin, že srtiment vstupních materiálů může být změněn. Veškeré výše uvedené materiály budu vyhvvat kritériím pr určenu bimasu dle Cenvéh rzhdnutí Energetickéh regulačníh úřadu č.7/2007, kterým se stanvuje pdpra pr výrbu elektřiny z bnvitelných zdrjů energie, kmbinvané výrby elektřiny a tepla a druhtných energetických zdrjů. D BPS lze tereticky při zachvání ptimálníh příjmu rganické hmty dávkvat i další bilgicky rzlžitelné materiály nevykazující vedlejší škdlivé účinky pr anaerbní prces. Je mžné uvažvat dávkvání například bilí, čirku apd. jak náhrady za kukuřičnu siláž. Tt bude vyhdncván v průběhu prvzu. O změnách mim uvedené surviny budu vždy infrmvány dtčené rgány vyjadřující se k tmut prvznímu řádu. D zařízení nesmějí být přijímány žádné dpady a dpady bsahující živčišné prdukty (a t ani dpady z kuchyní a stravven), biplynvá stanice není zařízením pr zpracvání vedlejších živčišných prduktů ve smyslu Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady ES č. 1069/2009. Zpracvávaná survina musí dpvídat dané technlgii. Nejde jen vlastní fermentační cyklus, ale i dpravu a skladvání vstupní surviny. Prblematické jsu v tmt případě zejména jateční a pdbné dpady, kde je třeba zajistit dstatečnu hygienu prvzu. 1.1 Zápach Jak jeden ze zásadních prblémů spjených s prvzem biplynvých stanic se jeví zápach, který může mít různé příčiny. Zřídka je zdrjem zápachu vlastní unikající biplyn. Častěji jde zápach z nedstatečně rzlžené rganické hmty. Pkud je rganická hmta ve fermentru kratší dbu, výsledný digestát silně zapáchá. Správná dba zpracvání (zdržení) se mění pdle pužitých survin. Je tedy ptřeba pečlivě sledvat slžení vstupních survin. 6 Prvzní řády BPS Každá biplynvá stanice musí mít zpracván prvzní řád. Obsah prvzních řádů stanvují platné právní předpisy. Prvzní řády jsu zpracvány pdle zákna chraně vzduší a zákna dpadech a jejich prváděcích právních předpisů. 6.1 Prvzní řád BPS pdle zákna chraně vzduší Náležitsti prvzníh řádu z hlediska chrany vzduší uvádí přílha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.. V prvzním řádu je nutn uvést patření k eliminaci znečišťujících látek btěžujících zápachem. Dále by v prvzním řádu měl být uveden: a) Ppis manipulace/nakládání a skladvání vstupních materiálů/dpadů a výstupů z BPS. b) V případě, že budu vstupní materiály přepravvány z jinéh místa, než na kterém je prvzvána BPS, je nutné jednznačně specifikvat přepravní trasy a rvněž specifikvat svzvé vzdálensti. c) Ppis průběhu prcesu anaerbní digesce bidpadů, včetně klasifikace prcesu anaerbní digesce pdle sušiny substrátu a prvzní teplty a včetně dby zdržení vstupů v prcesu anaerbní 14

15 digesce. Ppis řízení a kntrly prcesu, tepltních a prvzních režimů pr zpracvávané knkrétní surviny a dpadů (ph, labratrní kntrly, kncentrace amniaku, dba vyhnívání apd.). d) Způsb zapracvání (náběhu) prcesu. e) Ppis a četnst sledvání kritických bdů dle HACCP u prcesů pdléhajících pasterizaci i sterilizaci. Je nutn uvést tepltu, tlak, dbu tepelnéh šetření a velikst zpracvávaných částic. f) Ppis místa mžnéh vývinu pachvých látek. g) Pdrbný ppis prvzu a rizik, resp. havarijních stavů u pasterizační/hygienizační jedntky. h) Ppis manipulace s fermentačním zbytkem (kmpst, hnjiv apd.). V případě převedení fermentačníh zbytku na jiný subjekt vést evidenci tm, kdy, jak, kmu a klik byl vyexpedván. i) Upřesnění způsbu nakládání s výstupními prdukty mim vegetační bdbí. j) Havarijní plán z hlediska klapsu BPS nakládání s přebytečnu survinu/dpadem, čištění a náběh BPS a přídavnéh zařízení. Ppis způsbu nakládání s rekultivačním digestátem vzniklým při havarijních neb jiných mimřádných situacích. k) Smluvní zajištění vývzu a zpracvání surviny/dpadů a směsi z reaktru jiným subjektem v případě havárie. l) Způsb řešení aktivníh mezvání vzniklých emisí pachvých látek při běžném prvzu zařízení i při mimřádných stavech. m) Opatření k minimalizaci btěžvání a rizik z prvzu zařízení (emise pachvých látek, emise tuhých znečišťujících látek, dpravní prvz, vznik aerslů apd.). - Prušení pdmínek stanvených v prvzním řádu zdrje je sankcivatelné pdle zákna chraně vzduší. POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. PROVOZNÍ A TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ, NÁVODY A PROVOZNÍ ŘÁDY VÝROBCŮ ČI DODAVATELŮ Pvinnsti zdrjů jsu zejména v zákně č. 201/2012 Sb., a v prváděcích předpisech. 17, dst. 1) Prvzvatel stacinárníh zdrje je pvinen a) uvádět d prvzu a prvzvat stacinární zdrj a činnsti neb technlgie suvisející s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, v suladu s pdmínkami pr prvz tht stacinárníh zdrje stanvenými tímt záknem, jeh prváděcími právními předpisy a výrbcem, b) ddržvat emisní limity, emisní strpy, technické pdmínky prvzu a přípustnu tmavst kuře pdle 4, (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, b) zjišťvat úrveň znečišťvání pdle 6 dst. 1, c) vést prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; prvzní evidenci je pvinen uchvávat p dbu alespň 3 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu, 15

16 d) dvádět znečišťující látky ze stacinárníh zdrje d vzduší kmínem neb výduchem, pkud v pvlení prvzu není uveden jinak; výška, ve které dchází ke znečišťvání, musí být vypčtena tak, aby prvzem tht zdrje nedšl k překrčení imisníh limitu uvedenéh v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k tmut záknu; t neplatí v případě, kdy se pstupuje pdle 11 dst. 5, e) bezdkladně dstraňvat v prvzu stacinárníh zdrje nebezpečné stavy hržující kvalitu vzduší, f) nejpzději d 24 hdin pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění, g) v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena 14) ; prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku, h) předlžit inspekci prtkl jednrázvém měření emisí pdle 6 dst. 4 neb 5 d 90 dnů d data prvedení tht měření, i) průběžně zaznamenávat, vyhdncvat a uchvávat výsledky jednrázvéh a kntinuálníh měření emisí pr účely kntrly p dbu 5 let v rzsahu a frmě stanvené prváděcím právním předpisem, pkud se jedná stacinární zdrj uvedený v přílze č. 4 k tmut záknu, j) zajistit a řádně prvzvat technické prstředky pr kntinuální měření emisí, pkud se jedná stacinární zdrj uvedený v přílze č. 4 k tmut záknu. ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. MĚŘENÍ EMISÍ NA VŠECH VÝSTUPECH DO OVZDUŠÍ, STANOVENÍ EMISE VÝPOČTEM (BILANCE, KOMBINACE MĚŘENÍ A BILANCE, EMISNÍ FAKTORY). Zákn 201/2012 Sb., chraně vzduší a jeh prváděcí předpisy změní praxi v chraně vzduší. Základní pvinnsti a shrnutí: Úrveň znečišťvání zjišťuje prvzvatel ( 6, dst. 1): u znečišťující látky, pr kteru má stanven specifický emisní limit neb emisní strp, pkud je tak výslvně stanven v prváděcím právním předpisu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), pkud je tak výslvně stanven v pvlení prvzu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), u stacinárníh zdrje a znečišťujících látek uvedených v přílze č. 4 k tmut záknu. Prvzvatel stacinárníh zdrje zjišťuje úrveň znečišťvání měřením ( 6, dst. 2) V případě, kdy nelze, s hledem na dstupné technické prstředky, měřením zjistit skutečnu úrveň znečišťvání, neb v případě vybraných stacinárních zdrjů vnášejících d vzduší těkavé rganické látky uvedených v prváděcím právním předpisu, rzhdne krajský úřad na žádst prvzvatele, že pr zjištění úrvně znečišťvání se namíst měření pužije výpčet. 16

17 Výpčet namíst měření se pužije také v případě zálžních zdrjů energie (pd 300 hdin prvzu). Výpčet - v případě stacinárních zdrjů, u kterých tak s hledem na jejich vliv na úrveň znečištění a na mžnst vlivnění výsledných emisí stanví prváděcí právní předpis. Další ustanvení: Měření se prvádí v místě, za kterým již nedchází ke změnám ve slžení dpadních plynů vnášených d vzduší, neb v jiném místě, které je přesně definván bsahem referenčníh kyslíku. Dchází-li u stacinárníh zdrje ke znečišťvání prstřednictvím více kmínů neb výduchů, zjišťuje se úrveň znečišťvání na každém z nich, pkud není v pvlení prvzu stanven jinak. Úrveň znečišťvání se zjišťuje jednrázvým měřením emisí v intervalech stanvených prváděcím právním předpisem neb kntinuálním měřením emisí. Kntinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a prvzní parametry uvedené v přílze č. 4 k tmut záknu. Ověření správnsti výsledků kntinuálníh měření zajistí prvzvatel jednrázvým měřením emisí prvedeným autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. a) jednu za kalendářní rk. Každé 3 kalendářní rky prvzvatel zajistí kalibraci kntinuálníh měření emisí. Prvzvatel musí měření emisí známit inspekci nejméně 5 pracvních dní před prvedením tht měření (Autrizvaná sba by neměla prvést autrizvané měření (ani vystavit prtkl), pkud nebyl měření 5 pracvních dní předem hlášen ČIŽP). Kntinuální měření i pr jedntlivé ktle jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším (i když celkvý příkn nepřekrčí 100 MW) viz část B přílhy č. 4 zákna Ruší se peridické jednrázvé měření emisí znečišťujících látek uvedených v části A přílhy č. 4 zákna (těžké kvy a dixiny). Zrušením některých emisních limitů dpadne pvinnst prvádět měření emisí daných znečišťujících látek tam, kde t není pdstatné neb je regulván jinak. U spalvacích zdrjů na pevná paliva 1-5 MW se četnst jednrázvéh měření emisí zvyšuje na 1x za rk. U spalvacích zdrjů na plynná a kapalná paliva d 5 MW bude četnst jednrázvéh měření emisí 1x za 3 rky, také v případě pevných paliv 0,3-1 MW. Pkud stanví KÚ specifický emisní limit nad rámec právních předpisů, stanví v pvlení rvněž pžadavky na zjišťvání emisí. U spalvacíh stacinárníh zdrje, u něhž nelze z důvdů uvedených v 3 dst. 7 emisní vyhlášky splnit v intervalu stanvené četnsti měření emisí hlašvací lhůtu 5 pracvních dní před autrizvaným měřením, se měření prvede vždy při první příležitsti, kdy bude mžné tut pdmínku splnit (aby se zálžní zdrje nenajížděly jen kvůli měření) Obdbně jak je tmu dpsud v ČR u spalven dpadů, zavádí se d validace naměřených hdnt u kntinuálníh měření emisí u všech stacinárních zdrjů (důvdem je výrazné zpřísnění emisních limitů d rku 2016; u spalvacích zdrjů využívajících přechdné režimy pdle zákna se validace uplatní až p jejich sknčení) VYHLÁŠKA č. 415/2012 Sb. 17

18 Intervaly jednrázvéh měření ( 3, dst. 1 vyhlášky, k 6 dst. 9 zákna) Jednrázvé měření emisí se prvádí p prvním uvedení stacinárníh zdrje d prvzu, každé změně paliva, surviny neb tepelně zpracvávanéh dpadu v pvlení prvzu, neb každém zásahu d knstrukce neb vybavení stacinárníh zdrje, který by mhl vést ke změně emisí, a t nejpzději d 3 měsíců d vzniku některé z těcht skutečnstí neb ve lhůtě stanvené v pvlení prvzu. Krmě výše uvedených měření se dále prvádí jednrázvé měření emisí v následujících intervalech ( 3, dst. 2): Jedenkrát za kalendářní rk u stacinárních zdrjů neuvedených dále, Jedenkrát za 3 kalendářní rky, Dvakrát za kalendářní rk, neb se Namíst měření emisí znečišťujících látek se pr zjištění úrvně znečišťvání pužije výpčet. Knkrétní četnst je nutn zjistit přím ve vyhlášce pr knkrétní zdrj (dle příslušnéh kódu). Opakvaná měření se neprvádí u stacinárních zdrjů vyjmenvaných v části A přílhy č. 4 zákna pr znečišťující látky tam uvedené (s výjimku Hg a sl. Hg u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících uhlí ( 3, dst. 6). Pkud nemá stacinární zdrj pr určitu znečišťující látku stanven specifický emisní limit v tét vyhlášce, ale puze v pvlení prvzu, stanví krajský úřad pdle 12 dst. 4 zákna v pvlení prvzu rvněž způsb, pdmínky a intervaly jednrázvéh měření emisí tét znečišťující látky. Při stanvení četnsti měření se přihlédne k dbě a způsbu prvzvání stacinárníh zdrje a jeh vlivu na kvalitu vzduší ( 3, dst. 6). Od měření emisí těkavých rganických látek lze upustit a emise zjišťvat výpčtem u stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5, pkud nepužívají technlgii ke snižvání emisí těcht látek ( 3, dst. 8). Způsb zjišťvání úrvně znečišťvání výpčtem ( 12 vyhlášky, k 6 dst. 9 zákna) Výpčet za účelem zjištění emisí se prvádí jednu za kalendářní rk jedním z těcht způsbů: Bilancí technlgickéh prcesu (rzdíl mezi hmtnstí znečišťující látky d prcesu vstupující a hmtnstí znečišťující látky z prcesu vystupující jinými cestami než emisí d vnějšíh vzduší) jak sučin emisníh faktru a pčtu jedntek příslušné vztažné veličiny na stacinárním zdrji v pžadvaném časvém úseku (faktry dle Věstníku Ministerstva živtníh prstředí), neb jak sučin měrné výrbní emise a příslušné vztažné veličiny (pkud nelze pužít výše uvedené způsby a je tak stanven v pvlení prvzu. U stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5 se hmtnstní bilance pr těkavé rganické látky prvádí pdle části IV přílhy č. 5. Přechdná ustanvení ( 28 vyhlášky) 18

19 U stacinárních zdrjů, u nichž na základě 3 nvě vzniká neb se zvyšuje četnst jednrázvéh měření emisí na měření jedenkrát rčně, se první měření prvede nejpzději d 31. prsince U stacinárních zdrjů, u nichž byl v rce 2012 prveden jednrázvé měření emisí pdle dsavadní právní úpravy, se tt měření zapčítává d četnsti měření pdle pžadavků stanvených v tét vyhlášce. PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Zákn vzduší - 17, dst. 3, písm. c) vést prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; prvzní evidenci je pvinen uchvávat p dbu alespň 3 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu, Přílha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE 1.1. Identifikace prvzvatele a prvzvny Stálé údaje Údaje prvzvateli Identifikační čísl prvzvatele (IČ), byl-li přidělen, bchdní firma, sídl a statutární zástupce neb jmén, příjmení a adresa místa trvaléh pbytu. Údaje prvzvně Identifikační čísl prvzvny (IČP), byl-li přidělen, název, pčet stacinárních zdrjů v prvzvně, adresa prvzvny, kód územně technické jedntky, dpvědná sba Údaje stacinárním zdrji Stálé údaje Přadvé (příp. také evidenční) čísl každéh stacinárníh zdrje v rámci prvzvny, název stacinárníh zdrje dle prvzníh řádu neb pvlení k prvzu neb technické dkumentace, typ stacinárníh zdrje, zařazení stacinárníh zdrje pdle zákna, výrbce, datum uvedení d prvzu, směnnst, denní, týdenní a rční rytmus, jmenvitý tepelný výkn a příkn, prjektvaná kapacita spalvny dpadu neb výrby, účinnst spalvacíh stacinárníh zdrje pdle výrbce, druh tpeniště, instalvaný elektrický výkn, druh výrbku, měrná jedntka mnžství výrbku, přadvá příp. evidenční čísla technlgií ke snižvání emisí a kmínů neb výduchů d nichž je stacinární zdrj zaústěn. Prměnné údaje Prvzní hdiny (rk, měsíc, den), využití kapacity v %, mnžství vyrbené elektrické energie a mnžství vyrbenéh tepla, včetně pdílu mnžství tepla ddanéh d veřejné sítě dálkvéh vytápění ve frmě páry či hrké vdy, mnžství výrbku Údaje palivech, survinách neb dpadech Prměnné údaje Druh a sptřeba paliv, surviny, tepelně zpracvávanéh dpadu (den5^, měsíc rk), výhřevnst paliva, hmtnstní tky jedntlivých druhů nebezpečných dpadů, jejich spalné tepl a bsah znečišťujících látek v nebezpečných dpadech (zejména plychlrvaných bifenylů, pentachlrfenlu, chlridů, fluridů, síry a těžkých kvů), dklady výsledcích analýz prvedených pdle 17 dst. 2. *) neplatí pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn 19

20 1.4. Údaje technlgiích ke snižvání emisí Stálé údaje Evidenční čísla a druh a pčet technlgií ke snižvání emisí, výrbce, datum uvedení d prvzu, dlučvané znečišťující látky, garantvaná účinnst technlgie ke snižvání emisí případně účinnst dpvídající garantvané výstupní kncentraci. Prměnné údaje Prvzní dba (pkud je dlišná d prvzních hdin stacinárníh zdrje), prvzní účinnst (je-li sledvána), bjemvý tk dpadníh plynu, prvzní parametr stanvený v prvzním řádu dkladující plnění emisníh limitu Údaje kmínech a výduších Stálé údaje Přadvé, případně také evidenční čísl kmínu neb jinéh výduchu, výška kmínu d paty kmínu, výška výduchu, převýšení ústí kmínu neb jinéh výduchu nad klním terénem, průřez v kruně kmínu, zeměpisné suřadnice paty kmínu neb výduchu, materiál a tepelně-izlační vlastnsti kmínu, vypuštěné znečišťující látky. Prměnné údaje Průměrná teplta a rychlst plynů prtékajících kmínem neb výduchem z technlgie ke snižvání emisí v místě měření emisí, v případě vypuštění emisí chladicí věží bsah vdní páry v dpadním plynu v %, časvý režim vypuštění emisí z kmína, výduchu neb výpusti a prvzní hdiny kmína (výduchu neb výpusti, pkud jsu dlišné d prvzních hdin stacinárníh zdrje) Údaje emisích Stálé údaje Seznam znečišťujících látek, které má stacinární zdrj pvinnst zjišťvat, na které látky se vztahuje jednrázvé a na které kntinuální měření emisí. Prměnné údaje Naměřená kncentrace znečišťující látky při referenčních pdmínkách, hmtnstní tk znečišťující látky, vypčtená neb dvzená měrná výrbní emise, emisní faktr pužitý pr výpčet mnžství emisí, datum jednrázvéh měření emisí, datum věření správnsti údajů kntinuálníh měření, datum kalibrace systému kntinuálníh měření, rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek u stacinárních zdrjů, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, s výjimku činnsti nanášení práškvých plastů uvedené v části II bdu 4.4. přílhy č