201/ /1383, ,

Transkript

1 Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší biplynvé stanice ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, Praha 7 Hlešvice , ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ Zákn chraně vzduší byl publikván ve Sbírce záknů ČR pd číslem 201/2012 Sb. V účinnst vstupil (s něklika výjimkami jak pplatkvá agenda, kmpenzace aj.) a byl již 4 x nvelizván, pslední a pměrně zásadní nvela byla zákn č. 369/2016 Sb. Tent zákn nahradil zákn č. 86/2002 Sb., a také zrušil prakticky veškeré prváděcí předpisy pdle zákna č. 86/2002 Sb. Vybrané prváděcí předpisy, vztahující se za blast chrany vzduší k BPS: Pstupně jsu přijímány nvé prváděcí předpisy: 1. Vyhláška č. 330/2012 Sb., způsbu psuzvání a vyhdncení úrvně znečištění, rzsahu infrmvání veřejnsti úrvni znečištění a při smgvých situacích (tzv. imisní vyhláška). Účinnst d 15.října Vyhláška č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší. Účinnst d 1. prsince Byla nvelizvána a t vyhlášku č. 155/2014 Sb., 406/2015 Sb. a 171/2016 Sb. Čeká se na zásadní nvelu zahrne mj. pslední nvelu zákna č. 369/2016 Sb. a Směrnici 2193/EU/2015. Věstník MŽP č. 2/2014 uvádí: - Metdický pkyn ke schvalvání prvzu biplynvých stanic a stanvvání závazných pdmínek prvzu z hlediska chrany živtníh prstředí. Hlavním účelem tht metdickéh pkynu je vymezit rámec pvlvání a schvalvání biplynvých stanic před uvedením d prvzu a definvat stěžejní pdmínky jejich prvzu z hlediska chrany živtníh prstředí. Věstník MŽP č. 1-2/2013 uvádí: - Metdický pkyn dbru chrany vzduší k zařazvání chvů hspdářských zvířat pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší, k výpčtu emisí znečišťujících látek z těcht stacinárních zdrjů a k seznamu technlgií snižujících emise z těcht stacinárních zdrjů Věstník MŽP č. 7/2013 uvádí: - Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke sčítání jmenvitých tepelných příknů spalvacích stacinárních zdrjů a prjektvaných kapacit jiných stacinárních zdrjů a k jejich zařazvání pdle zákna chraně vzduší. Věstník MŽP č. 1/2016 uvádí: - Sdělení, jímž se stanvují emisní faktry pdle 12 dst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb. : Stanvisk k aplikaci becných a specifických emisních limitů pdle zákna chraně vzduší Stanvisk legislativníh dbru a dbru chrany vzduší se týká aplikace becných a specifických emisních limitů pr stacinární zdrje znečišťvání vzduší a jejich vzájemnéh vztahu. 1

2 VÝSTUPY PROJEKTU: ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTŮ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH U STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ NESPADAJÍCÍCH POD BREF Předmětem tét studie byl na základě analýzy trhu zpracvat dkumenty, které se svým bsahem blíží referenčním dkumentům nejlepších dstupných technikách. Jejich zamýšlená aplikace je v blasti stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší, které nespadají pd půsbnst zákna č. 76/2002 Sb., integrvané prevenci. Hlavním účelem zpracvání studie je jednak celkvé vyhdncení aplikace nejlepších dstupných technik v rámci priritní sy 2 OPŽP za účelem efektivníh čerpání finančních prstředků z OPŽP 2014+, a dále usnadnit žadatelům finanční pdpru z evrpských fndů na blast chrany vzduší rientaci ve vlbě nejefektivnějších technik za účelem zvýšení envirnmentálních přínsů finančních prstředků pskytvaných z OPŽP Tyt dkumenty lze využít i rgány chrany vzduší při vydávání závazných stanvisek neb pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, u stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší mim půsbnst zákna integrvané prevenci. Zpracvání plastů a nakládání s chemickými látkami (PDF, 2 MB) Chvy djenéh sktu, králíků, drůbeže a prasat (PDF, 628 kb) Krematria (PDF, 474 kb) Odpady (PDF, 2 MB) Papírenství a zpracvání dřeva (PDF, 1 MB) Pyrlýza, výrba biplynu (PDF, 571 kb) Spalvání paliv (PDF, 776 kb) Těkavé rganické látky (PDF, 2 MB) Těžba nerstných survin (PDF, 1 MB) Výrba a zpracvání skla (PDF, 843 kb) Výrba ptravin (PDF, 1 MB) Výrba a zpracvání kvů a plastů (PDF, 1 MB) Zpracvání nerstných survin (PDF, 1 MB) KLASIFIKACE ZDROJŮ Škdliviny Základní definice škdlivin je ze zákna vzduší: Znečišťující látku se rzumí každá látka, která svu přítmnstí v vzduší má neb může mít škdlivé účinky na lidské zdraví neb živtní prstředí aneb btěžuje zápachem. Prvzvatel musí znát všechny škdliviny, které unikají z jeh zdrje, případně, které by unikat mhly např. v případě pruch a havárií. Stacinární zdrje: Stacinárním zdrjem je ucelená technicky dále nedělitelná stacinární technická jedntka neb činnst, které znečišťují neb by mhly znečišťvat, nejde-li stacinární technicku jedntku pužívanu puze k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů. Seznam zdrjů je v přílze č. 2 zákna č. 201/2012 Sb. Vyjmenvané stacinární zdrje (přílha č. 2 zákna vzduší) Vysvětlivky k tabulce: 2

3 1. Slupec A - je vyžadvána rzptylvá studie pdle 11 dst Slupec B - jsu vyžadvána kmpenzační patření pdle 11 dst Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) kód. A B C ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu d více než 0,3 MW d 5 MW včetně X X *) 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu více než 5 X X X MW 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém X tepelném příknu d více než 0,3 MW d 5 MW včetně 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém X X X tepelném příknu více než 5 MW 1.3. Spalvání paliv v plynvých turbínách celkvém jmenvitém tepelném příknu X d více než 0,3 MW d 5 MW včetně 1.3. Spalvání paliv v plynvých turbínách celkvém jmenvitém tepelném příknu X X X více než 5 MW 1.4. Spalvání paliv ve spalvacích stacinárních zdrjích celkvém jmenvitém X tepelném příknu d více než 0,3 d 5 MW včetně, které nejsu uvedeny pd jiným kódem 1.4. Spalvání paliv ve spalvacích stacinárních zdrjích celkvém jmenvitém X X X tepelném příknu více než 5 MW, které nejsu uvedeny pd jiným kódem *) ENERGETIKA - OSTATNÍ Úprava uhlí a výrba plynů a lejů 3.7. Výrba biplynu X *) nevztahuje se na spalvání zemníh plynu Jedn ze Stanvisek MŽP: a) Čistírny dpadních vd (ČOV) s prjektvanu kapacitu pr a více ekvivalentních byvatel jsu vyjmenvaným zdrjem znečišťvání vzduší dle přílhy č. 2 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen zákn ). Kalvé hspdářství čistírny dpadních vd, jehž sučástí je plynvé hspdářství, z kteréh je prdukván jak vedlejší prdukt kalvý plyn, je pvažván za nedílnu sučást čistírny dpadních vd, a je tedy řazen taktéž pd kód 2.7. přílhy č. 2. zákna. V žádném případě se nejedná samstatnu biplynvu stanici, jak by mhl vyplývat z metdickéh pkynu MŽP k pdmínkám schvalvání biplynvých stanic před uvedením d prvzu vydanéh k záknu č. 86/2002 Sb., chraně vzduší. Metdický pkyn rzděluje biplynvé stanice na zemědělské, čistírenské a statní, avšak u čistírenských biplynvých stanic uvádí, že technlgie anaerbní digesce je využívána za účelem stabilizace kalu vznikajících na ČOV, kde tyt technlgie pracují v režimu čistíren dpadních vd a služí puze jak sučást kalvéh hspdářství ČOV. Emisní limity, pdmínky prvzu 4 Přípustná úrveň znečišťvání (1) Přípustná úrveň znečišťvání je určena emisními limity, emisními strpy, technickými pdmínkami prvzu a přípustnu tmavstí kuře. (2) Emisní limity musí být ddrženy na každém kmínvém průduchu neb výduchu d vzduší. Emisní limity se dělí na a) becné emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem pr znečišťující látky a jejich skupiny a 3

4 b) specifické emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem neb v pvlení pdle 11 dst. 2 písm. d) pr stacinární zdrj. Platí, že pkud je sučasně s kncentračním limitem stanven i hmtnstní tk, hmtnstní tk škdliviny se sčítá pr všechny výduchy, ale kncentrace se psuzuje pr každý výduch či kmín zvlášť. Dtaz k 11 dst. 2 písm. d) - zpřísňvání specifických emisních limitů lze v rámci pvlení prvzu zdrje dle 11 dst. 2 písm. d) zpřísnit specifické emisní limity stanvené v prváděcím právním předpisu? V ustanvení 4 dst. 3 je uveden, že specifický emisní limit stanvený v pvlení prvzu nesmí být stejný neb vyšší než specifický emisní limit stanvený prváděcím právním předpisem, dmníváme se tedy, že by t měl být mžné. _ Odpvěď: An, zpřísňvání emisních limitů v rámci individuálních pvlení prvzu zákn předpkládá a umžňuje. Specifické emisní limity jsu stanveny Vyhlášku č. 415/2012 Sb.: - přílha č. 2 pr stacinární spalvací zdrje, - přílha č. 8 pr statní stacinární zdrje. Emisní limity Stacinární spalvací zdrje 14 Specifické emisní limity (K 4 dst. 9 zákna) Odst. 3) Specifické emisní limity a stavvé a vztažné pdmínky pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsu stanveny v části II přílhy č. 2 k tét vyhlášce. ČÁST II SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE O CELKOVÉM JMENOVITÉM TEPELNÉM PŘÍKONU VYŠŠÍM NEŽ 0,3 MW A NIŽŠÍM NEŽ 50 MW Pr pístvé spalvací mtry jsu specifické emisní limity vztaženy k celkvému jmenvitému tepelnému příknu a na nrmální stavvé pdmínky a suchý plyn (pr TZL vztažen na vlhký plyn), při referenčním bsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na zálžní zdrje energie a pžární čerpadla prvzvané méně než 300 prvzních hdin rčně. Plynvým mtrem se rzumí mtr s vnitřním spalváním pracující na principu Ottva cyklu a využívající zážehvé zapalvání paliva neb v případě dvupalivvéh mtru využívající vznětvé zapalvání paliva. 2. Specifické emisní limity pr pístvé spalvací mtry Tabulka Specifické emisní limity platné d 1. ledna 2018 Specifické emisní limity [mg.m -3 ] Druh paliva > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW NO x TZL CO NO x TZL CO NO x TZL CO Kapalné paliv Plynné paliv a zkapalněný plyn Tabulka Specifické emisní limity platné d 31. prsince

5 Druh pístvéh Specifické emisní limity fmg.m -3 ] spalvacíh Druh paliva > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5 MW mtru NO x TZL CO NO x TZL CO NO x TZL CO Kapalné paliv Zemní plyn a degazační plyn Plynvý mtr 500 Plynné paliv becně ) Kapalné paliv ) ) ) ) Dieselvý mtr Zemní plyn a degazační plyn 1 ) ) ) Plynné paliv becně ) ) Vysvětlivky: 1) Se vstřikvacím zapalváním. 2) Platí pr těžký tpný lej. 3) Platí puze pr pístvé spalvací mtry, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem Specifické emisní limity pr ktle a teplvzdušné přímtpné stacinární zdrje Tabulka Specifické emisní limity platné d 1. ledna 2018 Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m -3 ] > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO Pevné paliv ) Kapalné paliv ) ) ) ) Plynné paliv a zkapalněný plyn ) ) ) - 50 Vysvětlivky: 1 ) Na spalvací stacinární zdrje spalující hnědé uhlí, prvzvané nejvýše 3200 prvzních hdin rčně, se vztahuje specifický emisní limit 2000 mg.m ) Pkud nelze tét hdnty z technických důvdů dsáhnut pužitím nízkemisních hřáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m -3. 5

6 3 ) Platí v případě spalvání bimasy pr spalvání ve stacinárních zdrjích s výjimku spalvání výlisků z takvé bimasy. 4 ) Vztahuje se na spalvání těžkéh tpnéh leje a jemu pdbných kapalných paliv. Tabulka Specifické emisní limity platné d 31. prsince 2017 Druh paliva Pevné paliv becně - Specifické emisní limity [mg.m -3 ] > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO ) ) ) ) ) ) ) ) ) Paliva dle 15 dst Kapalné paliv Plynné paliv a zkapalněný plyn ) ) ) Vysvětlivky: 1) Vztahuje se na spalvací stacinární zdrje s fluidním lžem. 2) Vztahuje se na spalvání pevných paliv ve výtavném tpeništi. 3) Vztahuje se na spalvání prpan butanu. 4) Vztahuje se na spalvání paliv mim veřejné distribuční sítě. 5) Vztahuje se na spalvání bimasy pr spalvání ve stacinárních zdrjích ) 50 4 ) 100 Výjimky z plnění emisních limitů: 29 Odst. 5) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 1.1, 2.1 a 3.1 části II přílhy č. 2 se u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících plynná paliva uplatní d 1. ledna D 31. prsince 2019 platí pr tyt spalvací stacinární zdrje emisní limity uvedené v tabulkách 1.2, 2.2 a 3.2 části II přílhy č. 2. Emisní limity Ostatní zdrje 24 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) Specifické emisní limity, stavvé a vztažné pdmínky a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen "statní stacinární zdrje") jsu uvedeny v přílze č. 8 k tét vyhlášce. BPS zde ale emisní limity ani pdmínky prvzu stanveny většinu nemají, je nutn aplikvat a respektvat Metdický pkyn k BPS. Emisní limity a prblematika pachvých látek Emisní a imisní limity pachvých látek byly zrušeny. Prvzvatelé prvádějí patření k minimalizaci emisí pachvých látek (v rámci Prvzníh řádu a/neb v rámci technických pdmínek z předpisů či pvlení prvzu). Nyní nvě má MŽP mžnst tyt limity vyhlášku stanvit. 6

7 5, dst. 9 zákna - Ministerstv živtníh prstředí (dále jen ministerstv ) vyhlášku stanví becné a specifické emisní limity, způsb stanvení specifických emisních limitů v pvlení pdle 11 dst. 2 písm. d) pr látky btěžující zápachem, Paliva a surviny, vstupující d prcesů Vyhláška č. 415/2012 Sb. Pžadavky na kvalitu paliv 17 Pžadavky na kvalitu paliv a způsb prkazvání jejich plnění (K 16 dst. 8 zákna) (1) Pžadavky na kvalitu paliv jsu stanveny v části I přílhy č. 3 k tét vyhlášce. (2) Prkazvání plnění pžadavků na kvalitu paliva se prvádí dklady analýzách debraných vzrků paliva prvedených sbu akreditvanu vnitrstátním akreditačním rgánem pvěřeným pdle jinéh právníh předpisu 2). Pstupy pr dběr vzrků a prvádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí c nejpřesněji drážet skutečnu kvalitu paliva. Tyt pstupy se pvažují za splněné, je-li pstupván pdle určených technických nrem pdle zákna technických pžadavcích na výrbky 2). 18 Ohlašvání údajů kvalitě paliv (K 16 dst. 8 zákna) (1) Ohlašvání údajů kvalitě paliv pdle 16 dst. 1 zákna se vztahuje na těžký tpný lej, plynvý lej a na pevná paliva určená pr spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW včetně. (2) Náležitsti hlášení kvalitě paliv jsu stanveny v části II přílhy č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Vyhláška č. 415/2012 Sb., přílha č. 3, kapitla 2.3. Pžadavky na kvalitu plynných paliv pr stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně s výjimku zemníh a degazačníh plynu Kvalitativní ukazatel v bezvdém stavu Jedntka Limitní hdnty Obsah síry a jejích slučenin mg m -3 <1000> 1 ) Obsah chlóru a jeh slučenin mg m -3 <50/> Vysvětlivky: 1 ) Vyjádřen jak čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rvnměrně debraných vzrků. V tét věci se někteří brátili na MŽP. Odpvěď je jednznačná: Dbrý den, k dané prblematice zasílám text, který jsme psílali v březnu 2014 Sdružení bru vdvdů a kanalizací ČR. Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, (dále zákn ) a vyhláška č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší, (dále vyhláška ) stanvují některé nvé pvinnsti výrbcům a ddavatelům paliv, které se týkají hlašvání kvality paliv a sledvání většíh pčtu parametrů těcht paliv, než tmu byl v předchzí legislativě. Samstatnu pvinnstí je pak ustanvení 17 dst. 1 písm. c) zákna, který stanvuje, že ve stacinárních zdrjích znečišťvání vzduší smí být spalvána puze paliva splňující pžadavky kladené vyhlášku. Zákn chraně vzduší nebsahuje vlastní definici pjmu uvedení na trh. Prt je třeba vycházet z definice uvedení výrbku na trh v 2 písm. b) zákna č. 22/1997 Sb., technických pžadavcích na výrbky a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. Pdle tét definice se uvedením výrbku na trh rzumí první ddání výrbku na trh v rámci bchdní činnsti, kterým se rzumí předání neb nabídnutí k předání výrbku neb převd vlastnickéh práva 7

8 k výrbku za účelem distribuce, pužívání neb sptřeby na trhu Evrpské unie, nestanví-li zvláštní zákn jinak. Za uvedené na trh se pvažují i výrbky vyrbené neb dvezené pr prvzní ptřeby při vlastním pdnikání výrbců neb dvzců. Rzsah pjmu uvedení na trh v České republice v 16 zákna chraně vzduší tedy není mezen jen na dvz paliv za účelem jejich dalšíh prdeje. Z výše uvedenéh je zřejmé, že i prvzvatel ČOV či biplynvé stanice má pvinnst ddržvat pžadavky na kvalitu paliv stanvené v přílze č. 3 vyhlášky. Z frmulace uvedené v pznámce 1 pd tabulku 2.3 přílhy č. 3, tedy upřesnění, že limitní hdnta je stanvena jak čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rvnměrně debraných vzrků, ale nevyplývá, že by se měly analýzy prvádět trvale každé tři měsíce prvzu zdrje. Prkázání plnění kvalitativních ukazatelů je mžné také prstřednictvím hdnt garantvaných výrbcem zařízení k čištění plynu, pkud je takvé zařízení instalván. Pkud je prvzvatelem spalvacíh zdrje výrbce paliva, je jeh pvinnstí zajistit ddržení pdmínky stanvené v 17 dst. 1 písm. c) zákna, tedy, že je mžné ve spalvacím zdrji spalvat puze paliva splňující pžadavky přílhy č. 3 vyhlášky. Splnění kvalitativních pžadavků paliva by měl jeh výrbce být schpen prkázat a garantvat vždy, když djde ke kntrle ze strany rgánů chrany vzduší. S hledem na tent pžadavek by také měl vyhdntit případnu ptřebu prvedení nvých analýz paliva v případě změny kvality paliva zmiňvané v 16 dst. 1 zákna (například následkem změny vstupních survin či technlgickéh pstupu). Náš názr je tedy pněkud dlišný: uvádění na trh jde, ale nevyplývá z něj pvinnst prvádět akreditvané analýzy a v žádném případě ne, každéh čtvrt rku. S pzdravem Mgr. Pavel Gadas Ministerstv živtníh prstředí dbr chrany vzduší, ddělení spalvacích a technlgických zdrjů Vršvická Praha 10 Vršvice Pavel_Gadas@env.cz tel.: fax.: POVOLOVACÍ AGENDA. INSTALACE NOVÝCH ZDROJŮ NEBO ZMĚNY NA ZDROJÍCH S DOPADEM NA OVZDUŠÍ PROVÁDĚT POUZE PO VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA ČI POVOLENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY. Základní pvinnsti a shrnutí: Stanviska, závazná stanviska a rzhdnutí rgánu chrany vzduší ( 11 zákna) Krajský úřad mj. vydává ( 11, dst. 2): závazné stanvisk k umístění stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), závazné stanvisk k prvedení stavby stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), pvlení prvzu stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu (dále jen "pvlení prvzu"). 8

9 6) Například zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 61/1988 Sb., hrnické činnsti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pzdějších předpisů. Inspekce může vydat své vyjádření k řízení pvlení prvzu ( 12, dst. 2) Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí vydává ( 11, dst. 3): závazné stanvisk k umístění, prvedení a užívání stavby stacinárníh zdrje neuvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu pdle jinéh právníh předpisu 6). Závazné stanvisk se nevydává k vdním dílům určeným pr čištění dpadních vd d kapacity 50 ekvivalentních byvatel, jejichž pdstatnu sučástí jsu výrbky značvané CE pdle jinéh právníh předpisu 12). Obecní úřad může vydat ( 11, dst. 4): své vyjádření k řízení vydání závaznéh stanviska k umístění stavby zdrje. Přechdná ustanvení (z 41): - Pvlení vydaná pdle 17 dst. 1 písm. d) a 17 dst. 2 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, a rzhdnutí pdle 5 dst. 10 (Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje, pzn. KZ) a 11 dst. 1 písm. h) (regulační řády pr prvz stacinárních zdrjů, pzn. KZ) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, jsu-li v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, se pvažují za pvlení prvzu pdle tht zákna. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, jehž pvlení není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, musí pžádat jeh změnu neb nvé pvlení prvzu pdle tht zákna d 2 let de dne nabytí účinnsti tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení a rzhdnutí vydaná pdle dsavadních právních předpisů. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti tht zákna a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu pdle tht zákna d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. - Správní řízení na úseku chrany vzduší, která nebyla pravmcně sknčena přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, se dknčí pdle dsavadních právních předpisů. Přechdná ustanvení z nvely č. 369/2016 Sb. 2. Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., ve znění účinném de dne nabytí účinnsti tht zákna, jehž pvlení k prvzu nesplňuje pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., ve znění účinném de dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat změnu pvlení prvzu d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnsti tht zákna. 3. Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., ve znění účinném de dne nabytí účinnsti tht zákna, kterému vznikla pvinnst mít pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., ve znění účinném de dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. 4. Pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) zákna č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, pkud se na prvzvatele stacinárníh zdrje pvinnst mít pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., ve znění účinném de dne nabytí účinnsti tht zákna, nevztahuje, zaniká dnem nabytí účinnsti tht zákna. 9

10 Odbrný psudek ( 11, dst. 8) se předkládá: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 2 písm. b) a c) Není-li veden řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), předlží žadatel tent dbrný psudek k řízení vydání neb změně pvlení prvzu. Pvinnst předlžení dbrnéh psudku se nevztahuje na: spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně, na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.2. a 1.3. v přílze č. 2 k tmut záknu celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně spalující plynné neb kapalné paliv, pkud služí jak zálžní zdrje energie a jejich prvzní hdiny nepřekrčí 300 hdin v kalendářním rce na řízení změnách pvlení prvzu, při kterých nedchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí pkud se ale nejedná řízení stanvení technické pdmínky prvzu nahrazující specifický emisní limit. Rzptylvá studie ( 11, dst. 9) se předkládá u stacinárníh zdrje značenéh ve slupci A v přílze č. 2 k záknu: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 1 písm. b) a dstavce 2 písm. b) a k řízení změně pvlení prvzu, při které dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí, pr znečišťující látky, které mají stanven imisní limit v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k záknu Pvinnst předlžení Rzptylvé studie se nevztahuje na: na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně, na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.2. a 1.3. v přílze č. 2 k tmut záknu celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně spalující plynné neb kapalné paliv, pkud služí jak zálžní zdrje energie a jejich prvzní hdiny nepřekrčí 300 hdin v kalendářním rce na stacinární zdrje značené kódem 3.1. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 1 MW. Pvinnst předlžení rzptylvé studie se dále nevztahuje na případy, kdy dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity, ale nepchybně nedchází ke zvýšení příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění. V případě pchyb je závazné vyjádření krajskéh úřadu. Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu ( 11, dst. 11). Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje ( 12, dst. 4). Krajský úřad může zpřísnit neb stanvit další specifické emisní limity dplňující technické pdmínky prvzu neb emisní strpy. Může rzhdnut změně pvlení prvzu. 10

11 11, dst. 11) Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu. Obsahvé náležitsti žádsti pvlení prvzu Žádst pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) bsahuje 1.1. Jmén, ppřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické sby název, právní frmu a sídl žadatele, pdpis sby k tmu právněné v suladu s výpisem z bchdníh rejstříku, ppřípadě pvěřené k jednání na základě plné mci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační čísl sby, byl-li přidělen. U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu také jmén fyzické sby autrizvané pr dhled nad tepelným zpracváním dpadu Údaje dsavadních rzhdnutích příslušných správních rgánů pdle tht zákna a pdle jiných právních předpisů, které suvisí s předmětem žádsti a supis všech stacinárních zdrjů prvzvaných žadatelem v dané prvzvně4), včetně specifikace všech kmínů neb výduchů Prjektvu dkumentaci, kteru je žadatel pvinen předlžit v rámci stavebníh neb jinéh řízení pdle jiných právních předpisů, neb jinu bdbnu dkumentaci, která umžní psudit předmět žádsti. Tat dkumentace bsahuje zejména a) údaje přesném umístění stavby, investrvi a zpracvateli prjektu, b) technicku zprávu, c) pdrbný technický ppis technickéh a technlgickéh řešení stacinárních zdrjů a prcesů, které zde budu prbíhat (zejména přesná značení názvem a typem, názvy a adresy výrbců a jejich technické parametry, specifikace hřáků pužitých spalvacích stacinárních zdrjů, jejich typy, výrbce, parametry), d) technické parametry, především kapacita stacinárníh zdrje, e) hmtnstní tky jedntlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacinárníh zdrje (zejména paliv a dpadů) a způsb dalšíh nakládání s nimi Specifikaci všech znečišťujících látek, které budu vnášeny d vzduší během prvzu stacinárníh zdrje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mhu způsbvat pachvý vjem. U stávajících zdrjů uvést infrmace stávajících emisích ve stejném rzsahu Infrmace zjišťvání úrvně znečišťvání vzduší. Údaje pčtu a umístění měřicích míst pr kntinuální i jednrázvá měření emisí znečišťujících látek a jejich hmtnstníh tku U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu způsb stanvení celkvéh rganickéh uhlíku v ppelu a ve strusce, vyhdncení mžnsti kmbinvané výrby elektřiny a tepla a způsb využití vyrbenéh tepla Návrh prvzníh řádu, v případě že se jedná stacinární zdrj, který má pvinnst zpracvat prvzní řád Návrh zvláštních pdmínek prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty, pkud se jedná prvz stacinárníh zdrje pdle 10 dst , dst. 4) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu a) specifické emisní limity, b) způsb, pdmínky a četnst zjišťvání úrvně znečišťvání, c) emisní strpy pr stacinární zdrj neb prvzvnu 4), které je stacinární zdrj sučástí, d) prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k 11

12 zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, e) technické pdmínky prvzu stacinárníh zdrje, pkud nejsu bsahem prvzníh řádu pdle písmene d), f) pdmínky prvádění činnstí a prvzu technlgií suvisejících s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, g) zvláštní pdmínky prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty u stacinárníh zdrje pdle 10 dst. 3, h) kmpenzační patření, pkud byla ulžena, i) v případě tepelnéh zpracvání dpadu stanvení mnžství dpadu a určení kategrií dpadu, které lze spalvat, specifikaci minimálních a maximálních hmtnstních tků nebezpečných dpadů, jejich minimální a maximální spalné tepl a maximální bsah znečišťujících látek v nebezpečných dpadech, zejména plychlrvaných bifenylů, pentachlrfenlu, chlridů, fluridů, síry a těžkých kvů, neb j) pdmínky pr umístění stacinárníh zdrje, pkud nepředcházel řízení pdle jinéh právníh předpisu 6). PROVOZNÍ ŘÁD (DŘÍVE SOUBOR TPP A TOO), ZPRACOVÁVAJÍ PROVOZOVATELÉ VŠECH ZDROJŮ, OZNAČENÝCH VE SLOUPCI C PŘÍLOHY Č. 2 K ZÁKONU O OVZDUŠÍ. Pvinnst je ulžena záknem a prváděcí předpisy ji rzvíjejí a přesně vymezují. Přílha č. 2 Vyjmenvané stacinární zdrje Vysvětlivky k tabulce: Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu (krmě statních): - prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje znečišťvání vzduší schválené pdle zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, se pvažují za prvzní řády pdle tht zákna. 17 Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, e) bezdkladně dstraňvat technické závady, které mají za následek vyšší úrveň znečišťvání a sučasně neddržení pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje stanvené tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem neb pvlením prvzu, a nejpzději d 48 hdin d vzniku takvé závady pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci jejím výskytu; mezi tyt závady patří především špatná funkce neb prucha na technlgii ke snižvání emisí, 12

13 f) mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě technické závady na zdrji s následkem neddržení pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje stanvené tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem neb pvlením prvzu, nedjde-li d 24 hdin k bnvení prvzu, který je v suladu s pdmínkami stanvenými tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem a pvlením prvzu; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšším emisím, než jsu emise při jeh dalším prvzu, neb pkud je ptřeba zachvat ddávku energie, g) dstavit spalvací stacinární zdrj celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, pkud během uplynulých 12 měsíců překrčila délka jeh prvzu bez technlgie ke snižvání emisí 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr spalvací stacinární zdrj celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, jehž dstavení by vedl k vyšším emisím, než jsu emise při jeh dalším prvzu, neb pkud je ptřeba zachvat ddávku energie, NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU 1. Identifikace stacinárníh zdrje (stacinárních zdrjů) a prvzvny, ve které je stacinární zdrj umístěn, prvzvatele, případně majitele stacinárníh zdrje. 2. Pdrbný ppis stacinárníh zdrje a dále ppis technlgií ke snižvání emisí a jejich funkce. Číslvání stacinárníh zdrje je shdné s prvzní evidencí stacinárníh zdrje a v jednznačné návaznsti na platné prvzní a technlgické předpisy prvzvatele. 3. Údaj funkci spalvacíh stacinárníh zdrje v přensvé sustavě neb v sustavě zásbvání tepelnu energií a údaj tm, zda se jedná zálžní zdrj energie. 4. Vstupy d technlgie - zpracvávané surviny, paliva a dpady tepelně zpracvávané ve stacinárním zdrji. 5. Ppis technlgických perací prváděných ve stacinárních zdrjích se vstupními survinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsby řízení a kntrly prváděných perací (detailní pdmínky zpracvání survin a pdmínky spalvání paliv, pdmínky prvzu technlgií ke snižvání emisí neb dalších perací služících ke snižvání emisí).*) 6. Výstupy z technlgie - znečišťující látky a jejich vlastnsti, mnžství a způsb zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacinárníh zdrje d vnějšíh vzduší. 7. Ppis zařízení pr kntinuální měření emisí (pkud je instalván) a ppis měřícíh místa, včetně pstupu sledvání prvzu stacinárníh zdrje a stanvení emisí pr případ výpadku kntinuálníh měření emisí (např. sledváním teplty, tlaku, bsahu kyslíku, viskzity, ph). V případě stacinárníh zdrje, u nějž je emisní limit dsahván úpravu technlgickéh řízení výrbníh prcesu neb pužitím technlgie ke snižvání emisí, ppis prvzníh parametru a jeh číselné vyjádření, dkladující plnění emisníh limitu, způsb jeh měření včetně způsbu a frekvence kalibrace měřidla (v suladu s příslušnými technickými nrmami, jsu-li k dispzici) a ppis způsbu nepřetržitéh zaznamenávání naměřených hdnt. 8. Ppis měřicíh místa pr jednrázvé měření emisí. 9. Druh, dhadvané mnžství a vlastnsti znečišťujících látek, u kterých může djít, v případě pruchy neb havárie stacinárníh zdrje neb jeh části, k vyšším emisím než při bvyklém prvzu. 10. Vymezení stavů uvádění stacinárníh zdrje d prvzu a jeh dstavvání. 11. Aktuální spjení**) na příslušný rgán chrany vzduší, způsb pdávání hlášení havárii neb pruše rgánům chrany vzduší a veřejnsti, dpvědné sby a způsb interníh předávání infrmací pruchách a haváriích. 12. Způsb předcházení haváriím a pruchám; patření, která jsu neb budu prvzvatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a pruch a uvedení pstupů prvzvatele při zmáhání havárií a dstraňvání pruch včetně režimů mezvání neb zastavvání prvzu stacinárníh zdrje.**) U stacinárních zdrjů tepelně zpracvávajících dpad nejvýše přípustné dby pr jakékli technicky 13

14 nezamezitelné dstávky, pruchy neb závady technlgickéh zařízení služícíh ke snižvání emisí neb měřicích přístrjů, během kterých může kncentrace znečišťujících látek překrčit stanvené hdnty emisních limitů. 13. Způsb zajištění splehlivsti a řádné funkce kntinuálníh měřícíh systému při výpadku kntinuálníh měření emisí, z důvdů pruchy neb údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním rce. Neplatným dnem z hlediska kntinuálníh měření emisí se rzumí den, ve kterém jsu více než tři průměrné hdinvé hdnty z důvdu pruchy neb údržby kntinuálníh měření neplatné. V případě vyhdncvání půlhdinvých intervalů tvří neplatnu hdinvu hdntu dvě neplatné půlhdinvé průměrné hdnty v rámci jedné hdiny. 14. Vymezení dby uvádění spalvacích stacinárních zdrjů d prvzu a jejich dstavvání z prvzu. 15. Termíny kntrl, revizí a údržby technlgických zařízení služících ke snižvání emisí. Uvedení způsbu pršklení bsluh a dpvědných sb.*) 16. Definice pruch a havárií s dpadem na vnější vzduší a jejich dstraňvání, termíny dstraňvání pruch pr knkrétní technlgii stacinární zdrje a pdmínky dstavení stacinárníh zdrje z prvzu.*) 17. Způsb a četnst seřizvání spalvacích stacinárních zdrjů. 18. Výjimečné situace - důvdnění neplnění stanvených emisních limitů v případech definvaných pruch, definvaných havárií, při najíždění technlgií d prvzu neb při dstavvání technlgií z prvzu p stanvenu dbu, při seřizvání technlgií. Uvedu se pracvní a kntrlní pstupy pr zamezení úniků znečišťujících látek při pravách, najíždění neb dstavvání stacinárníh zdrje.*) 19. Prvzvatel chvu hspdářských zvířat dále uvede a) způsb ustájení a prjektvanu kapacitu ustájení hspdářských zvířat, b) způsb dvádění amniaku d vzduší, c) referenční neb snižující technlgie pdle Metdickéh pkynu Ministerstva živtníh prstředí Stanvení kategrie a uplatnění snižujících technlgií u zemědělských zdrjů pr chvy hspdářských zvířat, skládky chlévskéh hnje a kejdy a způsby zapravení na pzemek, u kterých je deklarván emisní hmtnstní tk amniaku d vzduší, a které budu v rámci plánu u stacinárníh zdrje instalvány, neb jiné technlgie snižující emise amniaku, d) další suvisející technickrganizační patření. 20. Prvzvatel stacinárníh zdrje vypuštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, neb prvzvatel stacinárníh zdrje, jehž sučástí je výrba, zpracvání, úprava, dprava, nakládka, vykládka a skladvání prašných materiálů uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. 21. Prvzvatel stacinárníh zdrje emitujícíh znečišťující látky btěžující zápachem, zejména kategrie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílhy č. 2 k záknu, uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení emisí těcht látek. Jde tedy zdrje: TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 2.3. Kmpstárny a zařízení na bilgicku úpravu dpadů prjektvané kapacitě rvné neb větší než 10 tun na jednu zakládku neb větší než 150 tun zpracvanéh dpadu rčně 2.4. Bidegradační a slidifikační zařízení 2.6. Čistírny dpadních vd; zařízení určená pr prvz technlgií prdukujících dpadní vdy nepřevditelné na ekvivalentní byvatele v mnžství větším než 50 m3/den 7.8. Výrba dřevtřískvých, dřevvláknitých a OSB desek 7.9. Výrba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny Výrby papíru a lepenky, které nespadají pd bd Předúpravy (perace jak praní, bělení, mercerace) neb barvení vláken neb textilií; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita větší než 10 t/den včetně 14

15 7.12. Vydělávání kůží a kžešin; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je větší než 12 t htvých výrbků denně Veterinární asanační zařízení CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 8. Chvy hspdářských zvířat s celkvu rční emisí amniaku nad 5 t včetně 22. Pdpis prvzvatele neb v případě právnické sby jejíh statutárníh zástupce neb jím pvěřené sby. Vysvětlivky: *) Přípustný je dkaz na jinu dkumentaci prvzvatele, která bude pžadvané údaje bsahvat. **) Takt značené údaje mhu být zpracvány splečné pr všechny stacinární zdrje jediné prvzvny. PŘÍKLAD KAPITOLY 4.2. ZPRACOVÁVANÉ SUROVINY V rámci prvzu biplynvé stanice nebudu přijímány žádné dpady charakteru vedlejších živčišných prduktů ani kalů z ČOV. Zpracvána bude následující cíleně pěstvaná bimasa a statkvá hnjiva. Druh materiálu t / den t/rk sušina % sušiny t/rk % sušiny OS % ze sušiny Hnůj sktu 26, ,7 83 Recyklát fugátu 8, Travní siláž 8, ,0 19,8 95 Vda 8,2 3000,0 0 0,0 0,0 66 Kukuřičná siláž ,0 33,9 95 Celkem (průměr) 60, ,0 21,7 5315, ,0 V rámci prcesu fermentace při tepltě 40 C předpkládáme dbu zdržení cca 80 dní v reaktrech a 90 % dburání rganické sušiny. Výstupní materiál bude aplikván na zemědělsku půdu jak hnjiv v suladu se záknem č. 156/1998 Sb. hnjivech a zásadami správně zemědělské praxe. Aplikace bude prváděna mateřsku splečnstí AGRO Staňkv. Z hlediska bilance bsahu dusíku je na výstupu bsažen cca 110 tun dusíku, cž při uvážení nitrátvé směrnice 170 kg N/ha/rk představuje cca 650 ha. Splečnst Agr Staňkv dispnuje v tmt hledu dstatečnu kapacitu rné půdy. 5 let. Mnžství survin je veden v samstatné evidenci, které je vedena na zdrji. Data se archivují Tabulka výše uvádí supis survin, které byly pvleny ze strany kmpetentních rgánů. Hmtnst jedntlivých druhů může klísat a nelze ji tedy stanvit přesně. Budu respektvána příslušná rzhdnutí rgánů chrany vzduší. Je však reálný předpklad, s hledem na tržní prstředí v blasti survin, že srtiment vstupních materiálů může být změněn. Veškeré výše uvedené materiály budu vyhvvat kritériím pr určenu bimasu dle Cenvéh rzhdnutí Energetickéh regulačníh úřadu č.7/2007, kterým se stanvuje pdpra pr výrbu elektřiny z bnvitelných zdrjů energie, kmbinvané výrby elektřiny a tepla a druhtných energetických zdrjů. D BPS lze tereticky při zachvání ptimálníh příjmu rganické hmty dávkvat i další bilgicky rzlžitelné materiály nevykazující vedlejší škdlivé účinky pr anaerbní prces. Je mžné uvažvat dávkvání například bilí, čirku apd. jak náhrady za kukuřičnu siláž. Tt bude vyhdncván v průběhu prvzu. 15

16 O změnách mim uvedené surviny budu vždy infrmvány dtčené rgány vyjadřující se k tmut prvznímu řádu. D zařízení nesmějí být přijímány žádné dpady a dpady bsahující živčišné prdukty (a t ani dpady z kuchyní a stravven), biplynvá stanice není zařízením pr zpracvání vedlejších živčišných prduktů ve smyslu Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady ES č. 1069/2009. Zpracvávaná survina musí dpvídat dané technlgii. Nejde jen vlastní fermentační cyklus, ale i dpravu a skladvání vstupní surviny. Prblematické jsu v tmt případě zejména jateční a pdbné dpady, kde je třeba zajistit dstatečnu hygienu prvzu. 1.1 Zápach Jak jeden ze zásadních prblémů spjených s prvzem biplynvých stanic se jeví zápach, který může mít různé příčiny. Zřídka je zdrjem zápachu vlastní unikající biplyn. Častěji jde zápach z nedstatečně rzlžené rganické hmty. Pkud je rganická hmta ve fermentru kratší dbu, výsledný digestát silně zapáchá. Správná dba zpracvání (zdržení) se mění pdle pužitých survin. Je tedy ptřeba pečlivě sledvat slžení vstupních survin. 6 Prvzní řády BPS Každá biplynvá stanice musí mít zpracván prvzní řád. Obsah prvzních řádů stanvují platné právní předpisy. Prvzní řády jsu zpracvány pdle zákna chraně vzduší a zákna dpadech a jejich prváděcích právních předpisů. 6.1 Prvzní řád BPS pdle zákna chraně vzduší Náležitsti prvzníh řádu z hlediska chrany vzduší uvádí přílha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.. V prvzním řádu je nutn uvést patření k eliminaci znečišťujících látek btěžujících zápachem. Dále by v prvzním řádu měl být uveden: a) Ppis manipulace/nakládání a skladvání vstupních materiálů/dpadů a výstupů z BPS. b) V případě, že budu vstupní materiály přepravvány z jinéh místa, než na kterém je prvzvána BPS, je nutné jednznačně specifikvat přepravní trasy a rvněž specifikvat svzvé vzdálensti. c) Ppis průběhu prcesu anaerbní digesce bidpadů, včetně klasifikace prcesu anaerbní digesce pdle sušiny substrátu a prvzní teplty a včetně dby zdržení vstupů v prcesu anaerbní digesce. Ppis řízení a kntrly prcesu, tepltních a prvzních režimů pr zpracvávané knkrétní surviny a dpadů (ph, labratrní kntrly, kncentrace amniaku, dba vyhnívání apd.). d) Způsb zapracvání (náběhu) prcesu. e) Ppis a četnst sledvání kritických bdů dle HACCP u prcesů pdléhajících pasterizaci i sterilizaci. Je nutn uvést tepltu, tlak, dbu tepelnéh šetření a velikst zpracvávaných částic. f) Ppis místa mžnéh vývinu pachvých látek. g) Pdrbný ppis prvzu a rizik, resp. havarijních stavů u pasterizační/hygienizační jedntky. h) Ppis manipulace s fermentačním zbytkem (kmpst, hnjiv apd.). V případě převedení fermentačníh zbytku na jiný subjekt vést evidenci tm, kdy, jak, kmu a klik byl vyexpedván. i) Upřesnění způsbu nakládání s výstupními prdukty mim vegetační bdbí. j) Havarijní plán z hlediska klapsu BPS nakládání s přebytečnu survinu/dpadem, čištění a náběh BPS a přídavnéh zařízení. Ppis způsbu nakládání s rekultivačním digestátem vzniklým při havarijních neb jiných mimřádných situacích. 16

17 k) Smluvní zajištění vývzu a zpracvání surviny/dpadů a směsi z reaktru jiným subjektem v případě havárie. l) Způsb řešení aktivníh mezvání vzniklých emisí pachvých látek při běžném prvzu zařízení i při mimřádných stavech. m) Opatření k minimalizaci btěžvání a rizik z prvzu zařízení (emise pachvých látek, emise tuhých znečišťujících látek, dpravní prvz, vznik aerslů apd.). - Prušení pdmínek stanvených v prvzním řádu zdrje je sankcivatelné pdle zákna chraně vzduší. POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. PROVOZNÍ A TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ, NÁVODY A PROVOZNÍ ŘÁDY VÝROBCŮ ČI DODAVATELŮ Pvinnsti zdrjů jsu zejména v zákně č. 201/2012 Sb., a v prváděcích předpisech. 17, dst. 1) Prvzvatel stacinárníh zdrje je pvinen a) uvádět d prvzu a prvzvat stacinární zdrj a činnsti neb technlgie suvisející s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, v suladu s pdmínkami pr prvz tht stacinárníh zdrje stanvenými tímt záknem, jeh prváděcími právními předpisy, výrbcem a ddavatelem, b) ddržvat emisní limity, emisní strpy, technické pdmínky prvzu a přípustnu tmavst kuře pdle 4, (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, b) zjišťvat úrveň znečišťvání pdle 6 dst. 1, c) vést prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému plnění hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; prvzní evidenci je pvinen uchvávat p dbu alespň 6 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu; pvinnst hlašvání suhrnné prvzní evidence se nevztahuje na prvzvatele stacinárníh zdrje umístěnéh ve vjenských bjektech prvzvaných Ministerstvem brany neb jím zřízenu rganizací, d) dvádět znečišťující látky ze stacinárníh zdrje d vzduší kmínem neb výduchem, pkud v pvlení prvzu není uveden jinak; výška, ve které dchází ke znečišťvání, musí být vypčtena tak, aby prvzem tht zdrje nedšl k překrčení imisníh limitu uvedenéh v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k tmut záknu; t neplatí v případě, kdy se pstupuje pdle 11 dst. 5, e) bezdkladně dstraňvat technické závady, které mají za následek vyšší úrveň znečišťvání a sučasně neddržení pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje stanvené tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem neb pvlením prvzu, a nejpzději d 48 hdin d vzniku takvé závady pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci jejím výskytu; mezi tyt závady patří především špatná funkce neb prucha na technlgii ke snižvání emisí, f) mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě technické závady na zdrji s následkem neddržení pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje stanvené tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem neb pvlením prvzu, nedjde-li d 24 hdin k bnvení prvzu, který je v suladu s pdmínkami stanvenými tímt záknem, jeh prváděcím právním předpisem a pvlením prvzu; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšším emisím, než jsu emise při jeh dalším prvzu, neb pkud je ptřeba zachvat ddávku energie, 17

18 g) dstavit spalvací stacinární zdrj celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, pkud během uplynulých 12 měsíců překrčila délka jeh prvzu bez technlgie ke snižvání emisí 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr spalvací stacinární zdrj celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, jehž dstavení by vedl k vyšším emisím, než jsu emise při jeh dalším prvzu, neb pkud je ptřeba zachvat ddávku energie, h) předlžit inspekci prtkl jednrázvém měření emisí pdle 6 dst. 4 neb 5 d 90 dnů d data prvedení tht měření, i) průběžně zaznamenávat, vyhdncvat a uchvávat výsledky jednrázvéh a kntinuálníh měření emisí pr účely kntrly p dbu 6 let v rzsahu a frmě stanvené prváděcím právním předpisem, j) zajistit a řádně prvzvat technické prstředky pr kntinuální měření emisí, pkud se jedná stacinární zdrj uvedený v přílze č. 4 k tmut záknu. ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. MĚŘENÍ EMISÍ NA VŠECH VÝSTUPECH DO OVZDUŠÍ, STANOVENÍ EMISE VÝPOČTEM (BILANCE, KOMBINACE MĚŘENÍ A BILANCE, EMISNÍ FAKTORY). Zákn 201/2012 Sb., chraně vzduší a jeh prváděcí předpisy změní praxi v chraně vzduší. Základní pvinnsti a shrnutí: Úrveň znečišťvání zjišťuje prvzvatel ( 6, dst. 1): u znečišťující látky, pr kteru má stanven specifický emisní limit neb emisní strp, pkud je tak výslvně stanven v prváděcím právním předpisu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), pkud je tak výslvně stanven v pvlení prvzu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), u stacinárníh zdrje a znečišťujících látek uvedených v přílze č. 4 k tmut záknu. Prvzvatel stacinárníh zdrje zjišťuje úrveň znečišťvání měřením ( 6, dst. 2) V případě, kdy nelze, s hledem na dstupné technické prstředky, měřením zjistit skutečnu úrveň znečišťvání, neb v případě vybraných stacinárních zdrjů vnášejících d vzduší těkavé rganické látky uvedených v prváděcím právním předpisu, rzhdne krajský úřad na žádst prvzvatele, že pr zjištění úrvně znečišťvání se namíst měření pužije výpčet. Výpčet namíst měření se pužije také v případě zálžních zdrjů energie (pd 300 hdin prvzu). Výpčet - v případě stacinárních zdrjů, u kterých tak s hledem na jejich vliv na úrveň znečištění a na mžnst vlivnění výsledných emisí stanví prváděcí právní předpis. Další ustanvení: Měření se prvádí v místě, za kterým již nedchází ke změnám ve slžení dpadních plynů vnášených d vzduší, neb v jiném místě, které je přesně definván bsahem referenčníh kyslíku. Dchází-li u stacinárníh zdrje ke znečišťvání prstřednictvím více kmínů neb výduchů, zjišťuje se úrveň znečišťvání na každém z nich, pkud není v pvlení prvzu stanven jinak. 18

19 Úrveň znečišťvání se zjišťuje jednrázvým měřením emisí v intervalech stanvených prváděcím právním předpisem neb kntinuálním měřením emisí. Kntinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a prvzní parametry uvedené v přílze č. 4 k tmut záknu. Ověření správnsti výsledků kntinuálníh měření zajistí prvzvatel jednrázvým měřením emisí prvedeným autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. a) jednu za kalendářní rk. Každé 3 kalendářní rky prvzvatel zajistí kalibraci kntinuálníh měření emisí. Prvzvatel musí měření emisí známit inspekci nejméně 5 pracvních dní před prvedením tht měření (Autrizvaná sba by neměla prvést autrizvané měření (ani vystavit prtkl), pkud nebyl měření 5 pracvních dní předem hlášen ČIŽP). Kntinuální měření i pr jedntlivé ktle jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším (i když celkvý příkn nepřekrčí 100 MW) viz část B přílhy č. 4 zákna Ruší se peridické jednrázvé měření emisí znečišťujících látek uvedených v části A přílhy č. 4 zákna (těžké kvy a dixiny). Zrušením některých emisních limitů dpadne pvinnst prvádět měření emisí daných znečišťujících látek tam, kde t není pdstatné neb je regulván jinak. U spalvacích zdrjů na pevná paliva 1-5 MW se četnst jednrázvéh měření emisí zvyšuje na 1x za rk. U spalvacích zdrjů na plynná a kapalná paliva d 5 MW bude četnst jednrázvéh měření emisí 1x za 3 rky, také v případě pevných paliv 0,3-1 MW. Pkud stanví KÚ specifický emisní limit nad rámec právních předpisů, stanví v pvlení rvněž pžadavky na zjišťvání emisí. U spalvacíh stacinárníh zdrje, u něhž nelze z důvdů uvedených v 3 dst. 7 emisní vyhlášky splnit v intervalu stanvené četnsti měření emisí hlašvací lhůtu 5 pracvních dní před autrizvaným měřením, se měření prvede vždy při první příležitsti, kdy bude mžné tut pdmínku splnit (aby se zálžní zdrje nenajížděly jen kvůli měření) Obdbně jak je tmu dpsud v ČR u spalven dpadů, zavádí se d validace naměřených hdnt u kntinuálníh měření emisí u všech stacinárních zdrjů (důvdem je výrazné zpřísnění emisních limitů d rku 2016; u spalvacích zdrjů využívajících přechdné režimy pdle zákna se validace uplatní až p jejich sknčení) VYHLÁŠKA č. 415/2012 Sb. Intervaly jednrázvéh měření ( 3, dst. 1 vyhlášky, k 6 dst. 9 zákna) Jednrázvé měření emisí se prvádí p prvním uvedení stacinárníh zdrje d prvzu, každé změně paliva, surviny neb tepelně zpracvávanéh dpadu v pvlení prvzu, neb každém zásahu d knstrukce neb vybavení stacinárníh zdrje, který by mhl vést ke změně emisí, a t nejpzději d 3 měsíců d vzniku některé z těcht skutečnstí neb ve lhůtě stanvené v pvlení prvzu. Krmě výše uvedených měření se dále prvádí jednrázvé měření emisí v následujících intervalech ( 3, dst. 2): Jedenkrát za kalendářní rk u stacinárních zdrjů neuvedených dále, Jedenkrát za 3 kalendářní rky, 19