Začlenění historických mapových děl do systému DIKAT-P pro upřesnění podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek

Transkript

1 Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Začlenění historických mapových děl do systému DIKAT-P pro upřesnění podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek prosinec 2003

2 Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Název úkolu: Zalenní historických mapových dl do systému DIKAT-P pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek Identifikaní kód proektu: PK0P04OPP003 Závrená výzkumná zpráva ešitel: Ing. Milan Kocáb Další ešitelé: Ing. Jana Zaoralová PhDr. Onde Roubík prosinec 2003

3 Anotace ešení Studie shrnue a hodnotí dostupné historické prameny z oblasti nestarších mapových dl na území eské republiky a eich vhodnost pro zalenní do systému DIKAT-P. Dále analyzue dostupnost a možnosti využití dalších historických pramen též vhodných pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek. Souasn podává návrh na optimální zpsob pevedení tchto mapových podklad do digitální formy. Digitalizované obrazy historických map sou dále technologickým postupem upraveny do tvaru a formy, která umožue eich zalenní do ednotného systému podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek v ednotném státním souadnicovém systému S-JTSK, provozovaném v NPÚ, t. do systému DIKAT-P. Solution Annotation The study summarises and evaluates available sources from branch of oldest map series on the area of the Czech Republic and their propriety for integration into the system DIKAT-P. Availability and possibility of other historical sources proper for specification of detailed localisation of real estate culture monuments is also analysed. Further, the study proposes an optimal mean for conversion of these map bases into digital form. Digitised images of historic maps are then adapted by technological procedure into shape and form that allows their integration into unified system of detailed localisation of real estate culture monuments in unified state coordinate system S-JTSK, operated in National Memorial Institute, i.e. into the system DIKAT-P

4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV R Akademie vd eské republiky DHM drobný hmotný maetek DIKAT-P informaní systém pro podrobnou lokalizaci nemovitých kulturních památek v ednotném státním souadnicovém systému S-JTSK, provozovaném v NPÚ DPI e zkratkou anglického Dot Per Inch, což peloženo do eštiny znamená poet bod na palec, urue rozlišení zaízení nap. scanneru. ETRF-89 e zkratkou z anglického European Terrestrial Reference Systém, edná se o geocentrický souadnicový systém spoený s evroasiskou kontinentální deskou, používá se pro zpracovávání výsledk GPS mení GPS (Navstar Global Positioning System), esky globální poziní systém e systém umlých zemských satelit, který slouží k urování polohy HTML (Hyper Text Markup Language), ednoduchý programovací azyk pro vytváení hypertextových stránek, založen na standardu SGML HW hardware NPÚ Národní památkový ústav SGML (Standard Generalized Markup Language), e založen na myšlence, že dokumenty maí vtšinou logickou strukturu a pro popis této struktury se zavádí speciální znaky (markups), které se umísuí pímo do textu S-JTSK systém Jednotné trigonometrické sít katastrální SW software, programové vybavení VÚGTK Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický - 3 -

5 OBSAH A. KONSTATANÍ ÁST Stávaící programový systém v NPÚ Datové zdroe Nutnost digitalizace archivních dat... 8 B. ANALYTICKÁ ÁST Historické mapové podklady Naše nestarší kartografická díla Müllerova mapa Mapy voenských pochod Poátky katastrálního mapování Berní rula Tereziánský katastr Josefský katastr Tereziánsko-osefský katastr....3 Stabilní katastr Pípravné práce Mítka katastrálních map Úel, rozsah a obsah stabilního katastru Uložení dochovaných grafických materiál Zhodnocení využitelnosti map stabilního katastru pro systém DIKAT-P Voenská mapování První voenské mapování Budování souvislé trigonometrické sít Druhé voenské mapování Uložení grafických materiál druhého voenského mapování Mapová díla vzniklá na podklad druhého voenského mapování Tetí voenské mapování Další kartografické prameny Silniní mapy Další historické podklady a literatura Seznamy sídelních útvar na trasách významných historických cest Možnosti digitalizace historických map pomocí ipové kamery Odborný popis fond vytvoení popisných dat C. HLAVNÍ PODROBNÁ ÁST - VÝSLEDKY, NÁVRHY, ZÁVRY Obsah a zpracování dochovaných historických katastrálních map Katastrální instrukce Obsah katastrální instrukce Postup prací pi zpracovávání katastru Matematický základ katastrálních prací

6 .5 Pracovní etapy Vymování hranic a hraniní protokoly Polní nárty Obsah katastrálních map Kresba a kolorování katastrálních map Grafické výsledky katastrálních prací Originální mapy Indikaní skicy Císaské otisky Rešerše historických podklad a literatury Zpsob digitálního zpracování historických podklad a map Formát digitálních dat historických podklad Pracovišt a organizace práce digitalizace historických podklad Digitalizace historických map Digitální archiv Odstranní srážky mapového listu se souasným vyrovnání hranic KÚ Vstupní údae Bikubický Coonsv plát Explicitní rovnice Coonsova bikubického plátu Inverzní Coonsv bikubický plát Normování souadnic Souadnice v systému rastru Souadnice v systému S-SK Pímý Coonsv plát Kubický polynom Hraniní kivky Postup sestavení pímého Coonsova plátu Inverzní Coonsv plát Kubický polynom Konstrukce hraniních kivek Postup sestavení inverzního Coonsova plátu Vyrovnání hranice a stanovení srážky mapových list Vyrovnání metodou nemenších tverc pro 2 sousední KÚ Normální rovnice Pevod vyrovnaných souadnic zpt na nenormované Závrené práce Použitá publikovaná literatura k problematice odstranní srážky mapového listu Transformace do státního souadnicového systému (S-JTSK) Zalenní do systému DIKAT-P Digitalizované historické mapy Nová mení

7 D. POUŽITÍ FINANNÍCH PROSTEDK...5 E. STRUNÉ RESUMÉ A KLÍOVÁ SLOVA Struné resumé Klíová slova v eštin Klíová slova v anglitin F. PÍLOHY Titulní strana Instrukce k provádní katastrálního mapování z roku 824 (zmenšeno) 2. Znakový klí a vzory písma map stabilního katastru (zmenšeno) 3. Mapa stabilního katastru obce Klecany : (tzv. císaský otisk) 4. Mapa stabilního katastru msta Berouna : z roku 840 (tzv. císaský otisk) 5. Mapa stabilního katastru msta Berouna : z roku 840 (tzv. indikaní skica) 6. Rešerše literatury a pramen k problematice historických cest v eských zemích (Vzhledem k rozsahu e rešerše uložena v knihovn VÚGTK) 7. Pehled sekcí druhého voenského mapování : v echách 8. Pehled sekcí druhého voenského mapování : na Morav a ve Slezsku 9. Reprodukce rukopisného originálu mapy II. voenského mapování v mítku : Reprodukce mapové sekce II. voenského mapování (0a zmenšeno, 0b výez). Seznam sídelních útvar lokalizovaných územn identifikaním registrem na trasách významných historických cest. (Vzhledem k rozsahu bude seznam pedložen na oponentním ízení v originále a poté uložen v knihovn VÚGTK) 2. Novinky informaního systému DIKAT-P, verze Uživatelská píruka systému DIKAT-P, verze 3.2 (Vzhledem k rozsahu e piložena samostatn) 4. Instalace systému DIKAT-P, verze 3.2 (Piložena samostatn na CD) - 6 -

8 A. KONSTATANÍ ÁST. Stávaící programový systém v NPÚ ešení proektu rozvíí systém lokalizace nemovitých kulturních památek, t. DIKAT-P v NPÚ o funkce pro podrobnou identifikaci a lokalizaci z podklad historických mapových dl. Reague na požadavek obektivní a ednoznané identifikace vcí ež maí být pedmtem památkové pée, ak ukládá usnesení vlády. 278 ze dne 22. dubna 998 v Koncepci úinnší pée o památkový fond v R do r Stávaící systém pro tvorbu a vedení digitálních map pro lokalizaci nemovitých kulturních památek s názvem DIKAT-P e doplnn o nástroe umožuící práci s historickými mapovými díly. Systém umožue v souasné verzi pedevším: vést a udržovat digitální mapu kulturních památek, interaktivn vytváet, doplovat, opravovat i rušit kresbu tématického obsahu, importovat do systému souadnice a mapu ve výmnném formátu DKM, zpracovat a vytisknout snímek mapy, urovat klady mapových list katastrálních map podle zadaného mítka, vybírat rastrová data a pracovat s nimi, zakreslovat hranice chránných území, propoovat parcelní ísla s relaními databázemi, zišovat údae o parcelách vetn eich vlastník a uživatel, zišovat a nastavovat typy ochrany ednotlivých obekt nebo území, zišovat podle restíkového ísla všechny dotené parcely, barevn rozlišovat ednotlivé druhy památkových obekt a území, zobrazovat fotografickou dokumentaci dané památky. Tento systém, rozšíený o funkce pro zalenní historických mapových dl napomže identifikaci nemovité kulturní památky ako pedpoklad pro kvalifikované rozlišení míry památkové ochrany. Rzné mapové zdroe, rzné souadnicové soustavy, zpsob kartografického zpracování a v neposlední ad i srážka papíru ztžuí identifikaci podklad. 2. Datové zdroe Mezi dokumenty poskytuícími cenné informace o pírodních, demografických, ekonomických a dalších podmínkách uritého území v dívších dobách, zauímaí pední místo historická kartografická díla. Informace v tchto dílech obsažené pevážn využívaí archeologové, historikové, památkái, architekti, geografové, ekologové, proektanti a další odborníci pi své odborné i vdecké práci. V oblasti Stední Evropy poskytovaly tyto informace do konce 8. století zeména rukopisné mapy. Teprve od konce l8. století se zaala provádt rozsáhlá mapování, pedevším pro úely voenské, postupn pak i pro úely daové. Zeména materiály z prvního a druhého mapování, uložené ve voenském archívu ve Vídni, sou eským badatelm obtížni pístupné

9 Ani tato rozsáhlá kartografická díla však neposkytovala dostaten podrobné informace, zeména o stavu pdního fondu vetn eho geometrického zamení a zobrazení ednotlivých pozemk. Tak podrobné informace mohly pinášet en katastrální mapy. První katastrální práce však byly zpracovány vtšinou en ve form soupis ednotlivých usedlostí a s dopluícím popisem pozemk, které k ním náležely. Tvorba map v tchto katastrech však byla spíše oedinlá, dochované mapy sou rozdílné a maí asto odlišný charakter podle stylu svých rzných vyhotovitel. Z osefského katastru mly pro kartografické znázornní vtší význam polní nárty, vyhotovované rznými, pedevším voenskými zemmii. Tyto nárty, pokud se dochovaly, sou uloženy ve váleném archívu ve Vídni, po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie však nebyly pedmtem archívní rozluky, a proto zstaly ve Vídni. Významný pokrok v oblasti katastru pedstavoval teprve tzv. stabilní katastr. Pro uložení nov vznikaících map stabilního katastru byly iž v roce 822 zízeny v každé zemi ech, Moravy a Slezska zemské mapové archívy, kde se všechny originální mapy i souásti eich operátu bezpen ukládaly pro každou zemi. K zaištní originál map byly vyhotoveny kopie, které byly vybarveny ako pvodní originály a tyto pvodní mapy, známé ako císaské povinné exempláe, odesílány do císaské kanceláe do Vídn, kde byly dále uchovávány. Vzniklo tak mapové dílo,které svým rozsahem, obsahem, podrobností i kvalitou provedení nemá v dinách zemmictví obdoby a díky pelivému uložení se zachovalo až do souasnosti. Je proto stále neocenitelným zdroem nerznších úda a informací. 3. Nutnost digitalizace archivních dat Pes veškerou péi archivního personálu a písné archivní pedpisy však tyto vzácné archiválie velkým zámem badatel trpí a e proto vhodné uvažovat o nových moderních zpsobech eich ochrany, která by souasn s ochranou umožovala i eich plné badatelské využívání. Touto možností e zalenní tchto map do ednotného státního informaního systému poté, co budou odborn pevedeny do digitální formy

10 B. ANALYTICKÁ ÁST. Historické mapové podklady Lokalizaci nemovitých kulturních památek si lze stží pedstavit bez mapových podklad. K tomuto úelu sou však nezbytné mapy podrobnších mítek, zobrazuící ednotlivé obekty tohoto zámu. Již pedešlá ešení spoená s pípravou a tvorbou systému DIKAT-P ednoznan prokázala, že podrobná lokalizace nemovitých kulturních památek se bez mapových podklad neobede. Systém DIKAT-P, vyvinutý ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém a nasazený na pracovištích Národního památkového ústavu, e založen na využívání souasných aktualizovaných katastrálních map. Urování pesné polohy ednotlivých kulturních památek však asto vyžadue i podrobnší studii dívších mapových podklad. Zalenní historických mapových dl do tohoto systému by proto pisplo k pesnší identifikaci nemovitých kulturních památek. Pedpokladem e však digitální zpracování dat historických mapových dl, které by pak bylo možno pro podrobnou lokalizaci v uvedeném systému úeln využívat. Protože digitalizace historických mapových dl bude bezpochyby velmi nákladná, e teba peliv zvážit, která mapová díla by bylo vhodné do systému DIKAT-P zalenit. V rámci ešení tohoto proektu bylo proto provedeno rámcové posouzení využitelnosti dochovaných historických map. Podrobnší kartografické zobrazení krainy našeho území se u nás zaíná obevovat od poátku 6. století.. Naše nestarší kartografická díla První samostatnou mapou ech byla mapa Mikuláše Klaudiána (57), obsahuící cca 280 mst, msteek a hrad. Tato i ostatní celkové mapy ech, (Crigingerova 567, Aretinova 69, Stichova 676, Vogtova 72) však nebyly dostaten podrobné, aby z nich mohly být získávány informace o ednotlivých obektech. Byly to mapy zhotovované bez pesnších mení, na nichž byly vzdálenosti urovány en podle úda osob krae znalých, potem krok nebo nevýše mených mickým provazcem. Optický pvab tchto starších map s eich asto velmi bohatou parergovou výzdobou, s runím kolorováním, s figurami mi sklonných nad busolami a se znakami ukazuícími obrazy sídliš, kostel a zámk však nemže nahradit vtší pesnost pozdších map, umožuící pesnší orientaci v krain... Müllerova mapa Uritým pokrokem v této oblasti bylo rozhodnutí císae Karla VI., který v roce 72 vyslal do ech setníka Kryštofa Müllera s rozkazem provést pokud možno co nerychlei zmapování celé zem. Müller zaal v plzeském krai a pokraoval do stedu zem a odtud k východu a na ih. Na vymování pracoval v letech a pak až do své smrti v ervnu 72 provádl korektury hotových list své mapy

11 Výsledkem eho práce bylo 25 list mapy (v mítku vypoteném pozdi na : ) s dlouhým titulem: Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensis et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis doprovozených pehlednou mapou ech s názvem: Regni Bohemiae conspectus generalis v mítku asi : V map bylo použito 48 rzných znaek, vyznauících rzné typy sídliš, msta, msteka, vesnice, kláštery, osamocené kostely, poutní místa, biskupství, poštovní stanice, osamocené hospody, zíceniny, myslivny, mlýny, hamry, lázeská místa, nalezišt rzných kov, prmyslové podniky, pevozy vinice, chmelnice apod. Mapa obsahue celkem sídliš. Müllerova mapa, mechanicky zvtšená do mítka :28 800, byla v letech použita ako základ pro tzv. první voenské mapování. Pro specielní, zeména voenské úely, se však Müllerova mapa i pi svém podrobnším mítku nkdy málo hodila a bylo proto nutno opatovat mapy podrobnší...2 Mapy voenských pochod Poteba evidence ubytovacích a stravovacích možností v obcích nutila ke zhotovování map voenských pochod (tzv. Marschroutenkarten), zobrazuících v širokém pruhu podél zemských silnic podrobn všechna sídlišt a u nich pak zvláštními znakami údae o možnostech ubytování. Tyto mapy však nepokrývaly celé území ech a pro rzné úední, správní, berní a hospodáské poteby nemohly proto pln vyhovovat. Pesto však poskytuí mnohdy velmi cenné informace o znázorovaném území a bude proto teba i tmto mapám vnovat patinou pozornost. Podrobné informace o znázorovaném území však mohlo poskytovat teprve pesné mapování ve velkých mítkách, obecn oznaované ako katastrální mapování..2 Poátky katastrálního mapování Slovem katastr byl pvodn oznaován akýkoliv systematický soupis osob, vcí (zeména pozemk a eich výnos) nebo uritých práv, strun a pehledn shrnuící eich charakteristické vlastnosti a poizovaný pedevším k úelm daovým. Slovo katastr se postupem doby zaalo používat i pro oznaení ploch nebo pozemk k urité obci náležeících a pozdi se tento výraz penesl na celé území obce. První takové soupisy se vyskytovaly en v písemné form, bez akéhokoliv grafického znázornní nebo pehledu. Teprve v dalších letech byly písemné soupisy doplovány o topografické údae a postupem doby tak vznikly i soubory grafického znázornní sepisovaných úda. Tyto písemné soupisy spolu s grafickým (geometrickým) zobrazením byly souhrnn oznaovány ako katastrální operát v nmž písemný operát tvoily soupisy pozemk (parcelní protokoly, seznamy vlastník a popisy obecních hranic) a grafický (mický) operát obsahoval polní nárty, indikaní skici a originální mapy. Až do poloviny 7. století nelze v eských zemích mluvit o katastru v pravém slova smyslu

12 Pokusy zmit území celých ech a urit bonitu a výnosnost pdy ako podklad pro stanovení pozemkové dan navržené v letech 57 a 579 nebyly z rzných dvod realizovány..2. Berní rula Uritým pokrokem byla tzv. berní rula, která mla zaistit ádný soupis (katastr) všech poddaných, vetn úda o rozsahu obdlávaných pozemk a eich kvalit. Berní rulu tvoí ada svazk popisuících tehdeší krae. Svému úelu sloužily tyto svazky od roku 655, byly však neednotn zpracovány a sledovaly pouze poddanskou ornou pdu..2.2 Tereziánský katastr Poátkem 8. století byl zaveden tzv. tereziánský katastr, zpracovávaný od roku 7. Také tento katastr, ehož operát pedstavue 36 foliant pro celé echy (krom Prahy a Chebska), se omezoval pouze en na písemný operát a chybly mu akékoliv topografické údae a tím i vtší pesnost. Poloha ednotlivých pozemk byla pi nedostatku pesnších map urována vtšinou en pomístními názvy. Tento bohatý názvoslovný materiál e však dnes dobrým zdroem místního poznávání. Kartografické zobrazení krainy, nap. mapy ednotlivých panství apod. se zaínaí obevovat od poloviny 6. století. Jeich výskyt byl však velmi vzácný. Teprve od poloviny 8. století se tyto mapy obevuí honi, ale stále však nelze mluvit o akémkoliv souvislém mapování..2.3 Josefský katastr Dokonaleším dílem než všechny dosud uvedené katastry byl tzv. katastr osefský, který podle patentu Josefa II. z roku 785 ukládal provést v prbhu ediného roku zamení všech úrodných pozemk uvnit obce, vetn eich výmry a hrubého výnosu podle úrodnosti a souasn stanovoval kdo, akým zpsobem a akými pomckami vymení provede. Byl to tedy první katastr, založený na pímém mení v terénu a pedstavue proto mnohem dokonaleší dílo ve srovnání s katastry pedchozími. Vymování ednotlivých pozemk se však provádlo izolovan, bez vzáemných souvislostí s okolními obcemi a bez geodetické sít, která by tuto souvislost zaistila. Provedená mení byla proto nepesná a mapy, pokud byly vbec vykresleny, nelze sestavovat do vtších celk..2.4 Tereziánsko-osefský katastr Josefský katastr vzbudil odpor tehdeší šlechty. Byl proto po ednom roce zrušen a místo nho zaveden tzv. katastr tereziánsko-osefský. Ten pevzal z osefského katastru pesnší výmry ednotlivých pozemk vetn odhad eich výnos a podle tereziánského katastru ponechal šlecht výhody nižšího ocenní. Tereziánsko-osefský katastr byl základem pro vybírání pozemkové dan až do poloviny 9. století, kdy vstoupil v platnost nový katastr. - -

13 Ekonomická a politická situace v Evrop na poátku 9. století nutila vlády vydávat znané finanní prostedky zeména na válená tažení, což vedlo ke zvýšenému daovému zatížení všeho obyvatelstva. Pitom vynikly nkteré nedostatky dosavadního tereziánskoosefského berního systému, který ponechával šlecht rzné výsady, zeména nižší ocenní pdy. V ednotlivých zemích rakousko-uherské monarchie platily krom toho i rzné daové systémy. Všechny tyto skutenosti pimly rakouskou vládu, aby zaháila práce na velkorysém, do té doby nevídaném proektu, ehož výsledek e znám pod ménem stabilní katastr. Vzhledem k mimoádnému historickému významu tchto nov vznikaících map e eich posouzení v tomto proektu zeména s hlediska vzniku, zpsobu zpracování, obsahu a eich další využitelnosti vnována zvýšená pozornost..3 Stabilní katastr.3. Pípravné práce První úvahy o vytvoení nového katastru se obevuí od poátku 9. století a zeména po válce roku 805. Tehdy císa František I. uložil dvorské kancelái vypracovat návrh na stenomrné rozložení pozemkových daní a roku 80 ustavil Dvorskou komisi pro úpravu pozemkové dan s úkolem vypracovat systém pro zlepšení pozemkové dan ve všech zemích monarchie. Úkolem komise bylo neprve zhodnotit dosavadní katastrální systémy domácí i zahraniní a pak vybrat vhodné vzory pro píští nový systém. V té dob iž pevládl názor, že základem nového katastrálního díla budou pesné podrobné mapy, které mohou poskytnout názorný, pehledný a co nepesnší obraz zdaovaného maetku. Ve své práci komise posuzovala zeména dva v té dob nevíce používané systémy francouzský a bavorský. Francouzský ml základ v mnoha místních triangulacích, vycházeících ze základen, mených vždy pro každou ednotlivou obce zvláš. Tento systém, používaný v severní Itálii a v Korutanech však neumožoval dostaten pesné sestavení ednotlivých map obcí do mapy vtšího souvislého území. Bavorský systém postupoval od trigonometrické triangulace celé zem do podrobného mení menších oblastí až ednotlivých obcí, což zaišovalo spolehlivou návaznost všech sousedních map navzáem. Dvorská komise dokonila svou práci po sedmi letech. Zhodnotila špatné zkušenosti s mickým provedením osefského katastru, navrhla vytvoení velké trigonometrické sít zahrnuící celé státní území ako základ pro další postupy do malých sítí a postavila tak nov pipravovaný katastr na spolehlivou základnu..3.2 Mítka katastrálních map K vytvoení velké trigonometrické sít pro celé území monarchie a pro eí postupné zahušování se pedpokládalo využít iž vybudovanou voenskou trigonometrickou sí - 2 -

14 I. a II. ádu a doplnit i sítí hustších bod tak, aby na každou tverení míli pipadaly 3 body urené teodolitem a 57 bod urených mickým stolem. Pro tyto práce bylo doporueno dvonásobné voenské mítko : a pro urení a vynesení stolových bod stanoveno mítko : (t. desetinásobné voenské mítko). Vycházelo se pitom ze soustavy dolnorakouských mr a z mítek dosud používaných map. Vzhledem k prmrné velikosti vtšiny parcel bylo rozhodnuto vyznait plochu ednoho katastrálního itra edním tverením palcem. Jitro e tverec o stran 40 sáh, sáh mí 72 palce. Strana tverce o rozloze ednoho itra mí palc = palc. Je-li tedy itro znázornno tvercem o stran palce, e zmenšeno v pomru : Toto zmenšení e lineární, nikoliv plošné. Tímto íslem e udáno mítko pevážné vtšiny všech mických operát stabilního katastru. Komise dokázala též rozptýlit pochybnosti, zda e úelné vymovat celé státní území, maí-li se zhotovovat pouze mapy ednotlivých obcí. Rozhodnutím vymovat celé území státu položila základy pro dílo, sloužící až do dnešních dob. Císa František I. návrh Dvorské komise na zpracování nového katastru schválil dne 28. ervna Úel, rozsah a obsah stabilního katastru Právním základem nového katastru se stal patent císae Františka I. z 23. prosince 87, který ve 26 paragrafech stanovil úel, rozsah, obsah a organizaci práce pipravovaného katastru, oznaovaného názvem stabilní pro svou dkladnost a z ní vycházeící domnnku, že bude svému úelu sloužit trvale. V prosinci 88 byl zízen Litografický ústav, ehož hlavní povinností bylo zhotovování kopií originálních map a eich litografické rozmnožování pro úední i soukromou potebu. Stabilní katastr obsahoval iž i geometrické zobrazení pozemk (dívší katastry byly více mén en soupisy a popisy usedlostí a pozemk). Podle tohoto patentu mly být veškeré pozemky, hospodásky obdlávané i iné, geometricky zameny, zobrazeny, sepsány a popsány. Zamení, zobrazení, sepsání a popsání pozemk mlo být provedeno ednotn v celém Rakousku bez Maarska. Neprve byly zvoleny zobrazovací soustavy a vybudována trigonometrická sí. Pro každou katastrální obec mla být zhotovena samostatná katastrální mapa a v ní znázornny hranice obce a veškeré pozemky, lišící se od sebe rzným držitelem, kulturou, užíváním apod. Zobrazené pozemky (parcely) musely být oznaeny parcelními ísly a hranice katastrálních obcí pevzaty tak, ak byly stanoveny pi budování osefského katastru. Zamení a zobrazení pozemk v eich poloze a tvaru mlo být provedeno metodou mického stolu a mapy vyhotoveny v mítku : Ve stabilním katastru byly pozemky rozdleny na pozemky podrobené dani (role, louky, vinice, pastviny a lesy) a na pozemky hospodásky nepouživatelné (neplodná pda, skály, veené silnice a cesty, eky, prplavy a hbitovy)

15 .3.4 Uložení dochovaných grafických materiál Mení stabilního katastru trvalo od roku 824 s pestávkami až do roku 843. Práce byly vykonávány voenskými osobami a v pozdší dob, kdy se práce rozrostly, i civilními osobami. V echách, na Morav a ve Slezsku bylo zameno celkem katastrálních obcí o výme ha, s potem parcel Zobrazení bylo provedeno na mapových listech (65,85 52,68 cm). Výsledky geometrických prací byly ednotné, kvalita obsahu i eich provedení dobrá a zpracované mapy se používaí v podstat dodnes. Z grafických materiál stabilního katastru, vzniklých v letech l824 až 843 se do dnešních dob dochovaly: originální mapy (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze) indikaní skicy (uloženy ve Státním archivu v Praze ) císaské otisky (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze ) otisky originálních map (uloženy v Ústedním archivu zemmictví a katastru v Praze ) Fond originálních map obsahue mapy z celých ech, Moravy a Slezska a zobrazue celkem katastrálních území (echy 9 87, Morava 3 53, Slezsko 52) a e neúplnším souborem map tohoto druhu. Indikaní skicy uložené ve Státním archivu se dochovaly pro cca 99% území tehdeších ech a Moravy s výimkou nkolika desítek katastrálních území. Císaské otisky (v odborné literatue mnohdy nazývané císaskými povinnými exemplái ) sou polohopisn pesné a sten vybarvené kopie originálních map, které byly pvodn ukládány v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Hlavní poslání císaských otisk ochrana výsledk mických prací pro budoucnost tím však nebyla podstatn narušena. Po vzniku samostatného eskoslovenského státu byl v rámci archivní rozluky fond císaských otisk z území SR pevezen z Centrálního archivu katastrálních map ve Vídni do Prahy a uložen v nov vytvoeném Ústedním archivu katastrálních map pi ministerstvu financí SR. Z nho vládním naízením z roku 928 vznikl Ústední archiv pozemkového katastru v Praze který se stal roku 950 ako Ústední mapová a listinná dokumentace souástí Státního zemmického a kartografického ústavu v Praze a od roku 954 souástí Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. V souasné dob e Ústední archiv zemmictví a katastru se zetelem na zvláštní povahu uchovávaných archiválií souástí Zemmického úadu ako archiv zvláštního významu. Fond císaských otisk, který e v Ústedním archivu zemmiství a katastru uložen, pokrývá cca 95% dnešního státního území

16 Nedochovaly se pouze mapy tch ástí píhraniních území z ižní Moravy a ihozápadních ech, které po zízení protektorátu musely být odstoupeny nmecké íši a mapy nkterých oedinlých katastrálních území, eichž absenci v uvedeném fondu se nepodailo zistit. K pedání dalších map, zeména z území bývalé sudetské župy, však do konce války nedošlo. Z celkového potu zmapovaných katastrálních území chybí tedy v uvedeném fondu cca 750 katastrálních území, což pedstavue necelých 6 %. Otisky originálních map sou uloženy v depositái Ústedního archivu zemmiství a katastru v zámku v Liboanech..3.5 Zhodnocení využitelnosti map stabilního katastru pro systém DIKAT-P Mapy stabilního katastru tvoí mapové dílo, které svým rozsahem, podrobností obsahu, kvalitou i pesností provedení nemá v dinách svtového zemmictví obdoby. Díky pelivému uložení se toto vzácné mapové dílo zachovalo až do souasnosti a e stále neocenitelným zdroem nerznších úda a informací. Každoron velký poet záemc o tyto mapy eich využitelnost pln podporuí. Mapy stabilního katastru poskytuí badatelm nerznší historické informace, které lze pesn lokalizovat a porovnávat i se souasným stavem. Z uvedených dochovaných druh grafických materiál stabilního katastru by požadavkm podrobné lokalizace nelépe vyhovovaly císaské otisky, ak svým provedením, tak i kladem list. (Indikaní skicy obsahuí sice další údae, zeména o maetkových pomrech, sou však mnohdy mén itelné a svým formátem sou mén pehledné). Pes veškerou péi archivního personálu a písné archivní pedpisy však vzácné archiválie velkým zámem badatel trpí. Tyto mapy nelze povat mimo prostory archivu, což vyluue eich používání pímo pi terénních przkumech a rovnž výrazn omezue eich využívání zeména pro mimopražské záemce. Je proto vhodné uvažovat o nových moderních zpsobech eich ochrany, která by souasn s ochranou umožnila i eich plné badatelské využívání. Zalenní historických mapových dl do systému DIKAT-P by tento úkol splovalo..4 Voenská mapování Mapy stabilního katastru nesou však ediným mapovým podkladem, který mže být pi podrobné lokalizaci vhodn využíván. Mezi dalšími vhodnými mapovými prameny pro úely podrobné lokalizace e teba uvést také výsledky voenského mapování, které se v eských zemích uskutenilo ve tech asové výrazných etapách. V letech bylo provedeno první voenské mapování, tzv. osefské. Mapové originály v mítku : byly uchovávány ako tané voenské dokumenty. V letech bylo provedeno druhé voenské mapování, tzv. Františkovo, rovnž v mítku : Také tyto originály byly uchovávány ako tané

17 Od roku 870 bylo provádno tetí voenské mapování, z nhož vznikla následuící veená mapová díla topografická mapa v mítku : , speciální mapa v mítku : a generální mapa v mítku : První voenské mapování Mapové dílo prvního voenského mapování bylo z hlediska mítka, topografického obsahu i úpravy originál mapových list koncipováno na svou dobu velkoryse. Základním mítkem bylo mítko : , nkteré významnší prostory, zeména okolí vtších mst byly zmapovány v mítku dvonásobném, t. : Polohopisná složka mapy mla zobrazovat všechny voensky dležité pedmty krainy: komunikaní sí v celém rozsahu, hlavní silnice, poštovní a obchodní silnice, spoovací, polní a lesní cesty, haové cesty pes moálovitou pdu, stezky a pšiny, vodní sí se všemi mosty, pevozy, brody, rybníky, tn, moály, kanály, píkopy, studn a prameny, vodní, koské a vtrné mlýny, ednotlivé domy, kostely, zámky, dvory a v obcích všechny význané budovy pdorysn správn. Vesnice mly být zobrazeny podle skutené polohy dom, u mst a mstys vyznaeny hradební zdi, lesy rozlišené podle hustoty porost, stromy podél silnic i cest i podél vodních tok, luk a pastvin. Znázornní terénu mlo zachycovat všechny vyvýšeniny, svahové hbety a údolí. Pro znázornní terénu byl zvolen nový zpsob, zcela odlišný od dosavadní kopekové manýry, který byl kombinací dvou druh tónování a blížil se pozdší Lehmannov šrafue, zavedené u dalších dvou voenských mapování. Mapování ech bylo provedeno v letech , Morava byla zmapována v letech a Slezsko v roce 763. echy byly zmapovány na 273 sekcích, Morava na 26 sekcích a Slezsko na 40 mapových sekcích. První voenské mapování však bylo provedeno bez ednotné trigonometrické sít a také pvodní ednotné smrnice vydané císaským voenským štábem nebyly mnohdy dsledn dodržovány. Nekvalitní polohopisné základy, velmi hrubá zempisná orientace a velké polohové deformace proto neumožnili pvodn uvažované sestavení souvislé mapy celé rakousko-uherské íše. Zalenní tohoto historického mapového díla do systému DIKAT-P pro upesnní lokalizace nemovitých kulturních památek není proto z technických dvod reálné..4.2 Budování souvislé trigonometrické sít Teprve v roce 805 pial císa František II. návrh na vybudování souvislé astronomickotrigonometrické sít, která by byla spolehlivých základem budoucího katastrálního i voenského mapování a umožnila by i sestavení souvislé mapy celé íše. V letech byla vybudována souvislá trigonometrická sí ve všech zemích rakousko-uherské monarchie. Souadnice trigonometrických bod byly v echách vztaženy k poátenímu bodu Gusterberg v Dolních Rakousích, na Morav a ve Slezsku byly trigonometrické body zpracovány v soustav s poátením bodem na vži dómu sv. Štpána ve Vídni

18 Triangulaní práce byly z finanních dvod doasn zastaveny v roce 8 a pokra- ovaly znovu od roku 86, kdy také zaalo katastrální vymování monarchie v mítku : V prostorech, kde bylo katastrální mapování dokoneno, bylo další voenské mapování provádno na podklad katastrálních map, zmenšených do mítka : Druhé voenské mapování Ke druhému voenskému mapování eských zemí došlo až ke konci první poloviny 9. století na podklad katastrálních trigonometrických sítí a po provedeném katastrálním vymování v mítku : Klad mapových list druhého voenského mapování byl uspoádán v pravoúhlých sekcích katastrálních soustav. V echách to byla soustava gusterberská, na Morav a ve Slezsku soustava svatoštpánská. Vedením rovnobžek s pravoúhlými osami vznikly tvercové sekce, které v mítku : mly rozmry vídeských palc, t. 52,68 52,68 cm. Území ech bylo zobrazeno na 267 sekcích, Morava se Slezskem na 46 sekcích. Vrstvy mapových sekcí byly oznaeny arabskými íslicemi, sloupce mapových sekcí ímskými íslicemi. Pehled sekcí druhého voenského mapování v echách e pipoen k této zpráv ako píloha. 7. Pehled sekcí druhého voenského mapování na Morav a ve Slezsku e uveden ako píloha. 8. Grafickým polohopisným podkladem druhého voenského mapování byl pantograficky zmenšený a ásten zednodušený obsah katastrálních map. Vlastní mapování v terénu provádli vyškolení voenští topografové, kteí se zamili pedevším na zišování nových podrobností a pedmt v katastrální map nevyádených, a na úpravu polohopisu podle znakového klíe, vydaného voenským štábem. Novým prvkem tchto map bylo znázornní terénního reliéfu, pro nž byla poprvé v Rakousku použita metoda spoívaící ve vyádení terénu, resp. eho nevtšího spádu pomocí árek, zvaných šrafy. Šrafy se kreslily ve smru spádnic a eich síla rostla podle sklonu terénu. Vodorovné a mírn sklonné plochy zstaly v map bílé, málo sklonné plochy byly pokryty delšími slabými šrafami s širokými bílými mezerami a plochy více sklonné steným potem kratších a silnších šraf s užšími bílými mezerami. ím vtší byl sklon terénu ve skutenosti, tím tmavší byl odstín dosažený šrafováním na map. Topografické mapování bylo provádno vždy v letním období, zimní období bylo využíváno k provedení istokresby ednotlivých mapových list barevnými tušemi. Popis a polohopisné údae byly provádny ernou barvou, zdné budovy, kamenné mosty a silnice erven, louky svtlezelen, pastviny svtle zelenomode, zahrady tmavozelen, okrae les šedohnd, plochy les šedozelen, vodstvo a okrae vodních ploch tmavomode, vodní plochy svtlemode, šrafy šedoern a skály hnd. Komunikace se zdraznily hndým pruhem

19 Ukázka reprodukce originálu mapové sekce (v originálním mítku : ) e uvedena ako píloha Uložení grafických materiál druhého voenského mapování Originály mapových sekcí druhého voenského mapování sou uloženy v mapové sbírce rakouského státního archivu ve Vídni. V souasné dob se Ministerstvu životního prostedí podailo získat pro eskou republiku barevné kopie tchto originál. Pedpokládá se eich postupné digitální zpracování po ehož dokonení by tyto mapy byly v digitální form pístupny pípadným záemcm. Vzhledem k nezbytné ochran získaných barevných kopií a s ohledem na urité autorskoprávní omezení, které bylo podmínkou pi eich získání, bude pímé využívání tchto kopií výrazn omezeno a poskytováno pevážn v digitální form. O místu a zpsobu uložení i možnostech využívání tchto map není proto dosud definitivn rozhodnuto. Barevná ukázka l mapové sekce, poízená z digitálních dat poskytnutých laskavostí Laboratoe geoinformatiky fakulty životního prostedí University J. E. Purkyn v Ústí nad Labem, e pipoena ako píloha Mapová díla vzniklá na podklad druhého voenského mapování Mapové originály vzniklé v prbhu druhého voenského mapování byly také podkladem dalších voenských map eských zemí. Byla to pedevším Speciální mapa Království eského v mítku : z let 842 až 852, provedená na 38 mapových listech a samostatném listu s kladem a oznaením ednotlivých list. Další mapou tohoto druhu byla Speciální mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského v mítku : obsahuící 9 mapových list. Tiskové podklady obou výše uvedených mapových dl byly vyryty do mdných tiskových desek a výsledné výtisky tchto list sou dnes uloženy v ad mapových sbírek a archiv. Rovnž na podklad druhého voenského mapování byla v letech 856 až 868 vydána Generální mapa rakouského císaství v mítku : (General-Karte des oesterreichischen Kaiserstaates mit einem grossen Theile der angrenzenden Lander), která na 20 listech formátu 50 43,5 cm zobrazovala 34 mapovými znakami nedležitší polohopisné údae: msta podle potu obyvatel, mstyse, vesnice, pevnosti, pevnstky, kláštery, zámky, ednotlivé domy, kaple, zíceniny, poštovní stanice, lázn, železnice, chaussée, zemské silnice, význanší polní cesty, stezky a pšiny, náspy, splavné a nesplavné vodní toky, pevozy, kotvišt, kanály, vodovody, ezera a rybníky, moály, lesy a hranice stát, zemí a kra. Obsah této generální mapy pipravil hetman sboru voenských inženýr J. Scheda a eho ménem e tato mapa v odborné literatue asto oznaována. Také tato mapa byla vyryta do mdi a postupn až do roku 890 pro etná další vydání opravována a doplována

20 .4.6 Tetí voenské mapování Prbh rakousko-pruské války a zeména bitva u Hradce Králové v roce 866 poukázaly mimo iné také na nedostatené vybavení rakouské armády spolehlivými mapami. Podrobné aktuální zobrazení topografického obsahu území s pesným urením nadmoských výšek vybraných bod a se zákresem vrstevnic mlo poskytnout tetí voenské mapování. V roce 868 byla vydána prozatímní instrukce pro nové mapování, pro které bylo zvoleno (iž v dekadické soustav) mítko : V tomto mítku byly vyhotovovány topografické sekce a vždy tyi tyto sekce tvoily podklad pro hlavní mapové dílo tetího voenského mapování Speciální mapu : Tetí voenské mapování probhlo v podstat v letech 872 až 885. V roce 889, tedy pouhé 4 roky po skonení mapovacích prací, bylo dokoneno 74 list této mapy v mítku : Na podklad speciálních map : byla v letech 887 až 899 zpracována Generální mapa : , zobrazuící na 20 listech (formátu 36 55,6cm) území eských zemí. (echy na 3 listech, Morava a Slezsko na 7 listech). Ob uvedená mapová díla vzniklá ze tetího voenského mapování pevzal po skonení I. svtové války v letech Voenský zempisný ústav v Praze a po reambulaci topografických sekcí pizpsobil pevzatá mapová díla v mítkách : a : potebám nov vzniklého státu. Po opravách pedevším místního a pomístního názvosloví a po doplnní polohopisu z iných spolehlivých pramen, byla tato mapová díla peliv prbžn udržována a vydávána. Všechna uvedená mapová díla vzniklá pi voenských mapováních, zobrazovala vždy celé území eských zemí. Pokud byla tato mapová díla zpracována na podklad zhuštné trigonometrické sít a s využitím katastrálního mapování, lze v pípad poteby též uvažovat o eich zalenní do systému DIKAT-P..5 Další kartografické prameny Dalšími dležitými historickými kartografickými prameny, které mohou pispt k identifikaci historických nemovitých památek sou další druhy historických map, mezi nimiž významnou skupinu tvoí silniní mapy. Dležitost znalosti silniní sít pro praktické poteby zeména obchodu a voenské úely vedla iž od prvních kartografických znázornní k pokusm zakreslovat komunikaní spoe do topografických map. Již na první dochované map ech, vydané r. 58 Mikulášem Klaudiánem, e zakreslena sí hlavních zemských silnic v echách s eich mílovým rozdlením. Silniní sí byla pak uvádna z dvod praktické poteby i na iných pozdších celkových mapách ech. Tyto mapy však nelze ešt nazvat mapami silnic ve vlastním slova smyslu

21 .5. Silniní mapy Vznik skutených silniních map pineslo teprve 8. století v souvislosti s pokusy o vybudování ádné silniní sít v zemi místo dosavadních primitivních, asto klikatých a nedokonale udržovaných silnic. Jedny z prvních map tohoto druhu z roku 736 byly ti velmi podrobné a z kartografického hlediska dobe provedené mapy známé Zlaté a Soumarské stezky z Pasova do Kašperských hor a Vimperka. Velmi podrobn znázorovaly zákresem i slovním doprovodem stav terénu této obchodní cesty, edné z nedležitších a nestarších v zemi. V roce 732 byla ve Vídni schválena umlá výstavba šesti hlavních zemských silnic spouících Prahu s Vídní, Lincem, Norimberkem, Lipskem, Žitavou a Vratislaví. K tomu úelu vznikly tehdy první podrobné mapy tchto silnic. Významný pokrok v této oblasti kartografické tvorby pedstavovalo v roce 780 vydané naízení, aby se pražské gubernium postaralo o zhotovení pesné silniní, poštovní a obchodní mapy, v níž by byly vyznaeny všechny silnice v echách. Tato mapa mla obsahovat všechna msta, mstyse a význanší obce v zemi a pi silnicích mly být zakreslovány všechny sebemenší obce, hospody, mlýny, dvory, sloupy, poštovní a mýtní stanice, všechny druhy celních stanic a mnoho iných do nemenších podrobností doucích úda, týkaících se silniního provozu a eho možností, i pokud šlo o vodní sí a dopravu po vod v zemi. Zpracováním této mapy byl poven pražský profesor technické školy František Leonard Herget, který v ervenci 787 pedložil dva exempláe své rukopisné generální mapy silnic v echách. Hergetova rukopisná mapa (Plan aller im Konigreich Bohmen neu proectierten Haupt-Commercial-Strassen, 30 0 cm) uložená ve Státním ústedním archivu v Praze, e tedy prvním spolehlivým kartografickým znázornním stavu silnic v echách. Postupná výstavba silniní sít v zemi vedla v první polovin 9. století také ke vzniku celé ady silniních map vtších ástí zem, ednotlivých kra, panství a pozdi i okres. Mnohé z tchto silniních map sou zachovány ako pílohy úedních spis ve Státním ústedním archivu v Praze a v registraturách dívších kraských úad. Všechny tyto mapy sou vítaným a cenným pramenem pi studiu tehdeší krainy a v ní zobrazených ednotlivých obekt. Zalenní vybraných historických map do systému DIKAT-P pak požadovanou lokalizaci nemovitých kulturních památek dále výrazn usnadní

22 2. Další historické podklady a literatura Existenci mnících se kulturních hodnot v prostoru lze vymezit neenom staticky ednotlivými lokalitami uritého území (pedevším sídly), ale také dynamickým spoením tchto lokalit. Topograficky zachytitelným a asto i kartograficky zachyceným výrazem takové souvislosti sou mimo iné i v ase se promuící trasy pozemních komunikací, navíc sama o sob zpravidla nezpochybnitelná a neoddlitelná souást památkového fondu kulturní krainy. Hledisko asu pedstavue významný faktor zmny od prostých stezek (nap. tzv. soumarské stezky) až po svého druhu moderní silnice vytváené v našich zemích zvlášt od století osmnáctého. Je pitom samozem v každé dob zapotebí rozlišovat kvalitu danou funkci ednotlivých komunikací s ohledem na lenité poteby styku s blízkými i vzdálenými místy, na poteby každodenní i píležitostné. Sí pozemních komunikací byla a v promnách asu se vyznaovala, s ohledem na veliké množství malých sídel v eských zemích vysokou hustotou. V popedí pozornosti však tradin zstávaí tzv. historické, zvlášt pak zemské stezky i cesty, ak se vyvíely do poátku novovku. O tchto pozemních komunikacích, zeména pak historických stezkách i cestách, eichž stopy se namnoze zachovaly podnes, podávaí etná svdectví pedevším dobové rukopisné i tištné mapy a plány, v menší míe publikované (klasickou ukázkou sou pitom Monumenta cartographica Bohemiae, vydávané V. Švamberou a V. Šalamonem, anebo Kartographische Denkmäler der Sudetenländer) vtšinou však rozptýlené ako rukopisy v etných fondech nebo sbírkách. K specifické tématice historických map by pitom bylo možno vytžit zeména informace z rukopisné kartotéky Historického ústavu AV R o cca položkách (v literatue nkdy uvádné množství v ádu set tisíc e patrn nadsazené). Do té doby proto zstávaí využitelnou pomckou mén rozsáhlé soupisy publikované (zem. publikace Františka Roubíka nap.: Sbírka map a plán v archivu ministerstva vnitra v Praze. Sborník archivu ministerstva vnitra v Praze 6, 933, ; Soupis map eských zemí. Svazek a 2. Praha 95 a 955, 306 a 3 s. a Rukopisné mapy od 6. do poloviny 8. století ve Státním ústedním archivu v Praze. Sborník archivních prací, 96,, 38 86). Relativn autentickou vypovídací hodnotu map a plán o pozemních komunikacích dopluí a koriguí ovšem další písemné prameny, soustedné zeména ve fondech kamerálních, militárních, silniních a poštovních, ve fondech patrimoniálních i komunálních eichž pehled lze na prvém míst vytvoit z evidence tzv. Jednotného archivního fondu a z publikovaných i nepublikovaných archivních pomcek. Nkteí držitelé map a plán v posledních letech pistupuí rovnž k záznamu fondu i sbírky na elektronické nosie, nkdy i v rámci programových nebo grantových proekt. V této souvislosti zaslouží nap. zmínit zeména soupisové dílo Historického ústavu AV R zamené na vlastní sbírku map a plán realizované v rámci grantového proektu

23 Nemalý význam v dané souvislosti pak maí i dostupné soupisy iných hmotných pramen, nap. numismatických nález (nap. klasické dílo redigované Z. Nohelovou Prátovou), anebo seznamy tch nemovitých kulturních památek, eichž souvislost s komunikací e prokazatelná (nap. fortifikaní stavby, milníky, formanské znaky, záezdní hospody, vybrané sakrální stavby apod.). Na prvém míst de o komplexní automatizovaný informaní systém Národního památkového ústavu, který e zásti dostupný na Internetu. V dosavadním studiu byla pozornost vnována rovnž vytžení lexikálního fondu pro daný úel. Jakkoli nelze peceovat tento pramen pro exaktní identifikaci pozemních komunikací, mže se stát vhodným doplkem poznání historických cest a z literatury e známo, že se tak v nkterých pípadech i stal. V oboru onomastiky, v dané souvislosti pak zeména toponomastiky, vykonané sbry vytvoily velice poetný, en zásti publikan využitý, soubor rukopisných záznam místních men a pomístních názv Ústavu pro azyk eský AV R, v posledních letech pevádný na elektronické nosie do datových soubor [*.vyb] v kódu eštiny KEYBCS2 (Text602). Od roku 994 Ústav pro azyk eský AV R zpracovává sv plmilionový materiál pomístních men v rámci proekt Grantové agentury R (405/94/0894, 405/97/748 a 405/00/0367) ako Slovník pomístních men v echách. Zpracovávání probíhá za pomoci poíta na základ databáze pomístních men, do které bylo až dosud z abecedního generálního katalogu pomístních men pepsáno doklad se všemi údai vztahuícími se k ednotlivým pomístním ménm (údae o pomenovaném obektu, eho poloze, akosti, tvaru, lidovém výkladu ména atd.). Práv toto probíhaící elektronické zpracování m. umožní územní identifikaci shromáždných záznam ednak korigovat v transkripci názv sídel a uplatnní územn identifikaního registru (namísto dosud konven užívané tradiní identifikace nkdeší soustavou tzv. soudních okres), ednak zemnit ve vztahu k potebnému územnímu detailu. S tím souvisí i možnost využít územn identifikaního registru pímo neenom pokud de o názvy základních územních ednotek, základních sídelních ednotek a územn technických ednotek, o názvy obcí a eích ástí, ale i názvy ulic a veených prostranství. Uvádnými smry se orientue také dosavadní známá literatura v níž vedle prací vnovaných bezprostedn tematice historických cest (nap. zakladatelské práce Hermenegilda Jireka, Josefa Erbena a Jana Karla Hraše, pozdi Františka Roubíka a nov zeména Zdeka Boháe a Ivana Vávry) nalézáme i vcn souviseící práce o toponymii (nap. klasická díla Vladimíra Šmilauera a Antonína Profouse, nov též Ivana Honla), o kartografii (vedle nkterých zmínných nap. lánky Karla Kuchae a Evy Semotanové) a cenné informace o píslušných pramenných bázích. S tematikou historických cest pitom souvisí nap. i literatura o vývoi osídlení, o hranicích státu, zem i ednotlivých území, o promnách správního lenní, hospodáského, politického a kulturního vývoe, kultu a náboženství (de pitom zeména o poutní místa). Úelem rešerše e proto podat základní pehled literatury a pramen k problematice historických cest v eských zemích. Sestává ze tí ástí, kterým odpovídaí dále uvádné datové soubory [*.db]

24 Tématicky a abecedn uspoádaný bibliografický výbr 587 prací [CesBibl.db] se pitom soustedí pouze na historické cesty (242 záznam) a bezprostedn souviseící kartografickou (205 záznam) a onomastickou (40 záznam) problematiku. V této souvislosti byl draz položen na vytžení záznam neenom z bází Národní knihovny R pod systémy Aleph300, Aleph500 nebo ORACLE, ale i konvenních bibliografických zdro (zem. Bibliografického katalogu SR a Bibliografie eské historie i eího pokraování) a dále pedevším z nkterých specializovaných pravých i nepravých periodik (zem. eský asopis historický a eho pokraování, asopis Spolenosti pátel starožitností eských, Památky archeologické a místopisné, asopis Národního muzea ve všech modifikacích názvu, Zpravoda místopisné komise, Sborník eskoslovenské spolenosti zempisné a Kartografický pehled). V pehledu pramen se rešerše soustedí na dva tématické zdroe, a to ak archiválií tak toponymií. Soupis archiválií [CesArch.db] uvádí 278 fond a sbírek, eichž držitelé splnili zákonnou oznamovací povinnost vi Jednotnému archivnímu fondu. Lze pitom pedpokládat daleko vtší možnosti pramenného potenciálu v pípad dalšího doplnní a rozšíení hledisek výbru. Vedle názvu a umístní se uvádí též známé údae o celkovém rozsahu a o rozsahu zpracování v bžných metrech karton (specifický zpsob urení rozsahu archiválií). S tématem souviseící onomastické prameny, reprezentue výbrový soupis 658 názv ulic a veených prostranství [CesNazUlic.db] a zvlášt pak názv pomístních [CesNazPom.db]. Pi výbru byla použita následuící klíová slova (v rzných tvarových modifikacích): cesta, brána, brod, brzda, celnice, cesta, clo, forman, hat, chodník, kižovatka, lávka, mezník, milník, most, mýtnice, mýto, obchodní (cesta, stezka), patník, pšina, pošta, pout, poutní (místo), prchod, prezd, prsmyk, prezd, rozcestí, silnice, stanice, stanovišt, stezka, stráž, strážnice, trh, tržišt, tržnice, varta, záezdní (hospoda), zámostí, zastávka, zemská (brána, stezka). 2. Seznamy sídelních útvar na trasách významných historických cest Ve smyslu závr minulé etapy ešení byl vytvoen seznam sídelních útvar lokalizovaných územn identifikaním registrem na trasách významných historických cest s odkazy na základní tištné a díve publikované literární zdroe, anebo vybrané dostupné elektronicky zpracované prameny ve form databáze [*.db]. Výsledek se pedkládá ak v tištné, tak pedevším elektronické form. Vytištn e pehled obcí pop. dalších v literatue uvádných lokalit s odkazy na zištné záznamy historických cest a využité zdroe, uspoádaný podle souasného správního lenní kra a okres. Elektronický záznam obsahue pedevším ti autorsky zpracované datové soubory CESTY.db (06 záznam), CESLOK.db (5787 záznam) a IDXCES.db (5787 záznam) v kódu eštiny pdx ANSI czech CH ; dále program zobrazení CESTY.fsl i program tisku CESTY.rsl

25 Za zdro informací byly vybrány v dané etap ako základní následuící literární práce: Erben Josef, Staré pomezní cesty a brány zemské v echách. Kvty 3, 968. Hosák Ladislav, Zemské stezky a podružné cesty na Morav v dob pedhusitské. asopis Spolenosti pátel starožitností eských 69, 95, Hraše J. K., Zemské stezky, strážnice a brány v echách. Nové Msto nad Metuí 885. Choc Pavel, Vývo cest a dopravy v echách do 3. století. Sborník eskoslovenské spolenosti zempisné 70, 965, obr. + repr. Jireek H., O starých cestách z ech a z Moravy do zemí sousedních. asopis Musea království eského 30, 856, 2, Jireek H., Stezky pes pomezí eské a moravské v ohledu váleném a obchodním. asopis Musea království eského 30, 856, 3, Klier enk, Kommunikace. In: Ottv slovník nauný VI, echy. Líbal D., Velkoplošné oblasti zám státní památkové pée a trasy historických cest v období feudalismu. (Programový proekt PK99P04OPP055.) Praha, Státní ústav památkové pée Roubík F., Stichova mapa zemských stezek a celních stanic v echách z r Sborník archivu ministerstva vnitra 6., 933, Roubík F., Silnice v echách a eich vývo. Praha 938. Roubík F., Z eských hospodáských din. Praha 948, s Tomek V. V., Nco o pomezí zem eské za nestarších as až do prostedku 3. století. asopis Musea království eského 29, 855, Z tchto zdro bylo vybráno 2465 lokalit, z nichž až dosud se podailo 938 lokalit územn identifikovat. Identifikované lokality sou oznaeny standardním íslem základní sídelní ednotky, odkazem na list mapy v mítku :0 000 a souadnicemi Jednotné trigonometrické sít katastrální. Význam této innosti lze spatovat mimo iné ve vytvoení ednoduchého nástroe pro další rozšíení a zpesnní relevantní datové základny. Vedle dalších literárních zdro bude možno pistoupit k zamýšlenému pramennému využití nkterých historických Tím se vytváí základní pedpoklad zpracování popsaným zpsobem vytvoené databáze pomocí dostupných nástro geografického informaního systému, a tím i exaktního topografického zpracování a pomocí výpoetní techniky dostupného kartografického vyádení dosažených poznatk v závrené etap

26 3. Možnosti digitalizace historických map pomocí ipové kamery Pro digitalizaci e navrženo použití ipové kamery. I pi maximálních rozmrech mapových dokument bude dosaženo rozlišení nemén 250 DPI (cca 0 ar/mm). Základem e studiová profesionální kamera CAMBO, na kterou lze použít libovolné obektivy, které ediné ovlivní linearitu zobrazení a tedy i pesnost mení ve vzniklých obrazech. Kalibrace: Je vypracována metoda exaktní dlouhodob použitelné kalibrace, která vychází z individuáln zhotovených kalibr, pro které e zaištno podrobné zdokumentování fotometrických vlastností. Pro ploché dokumenty e vyvinuto vlastní fixaní zaízení dovoluící šetrn digitalizovat i velmi rozsáhlé dokumenty. Vyhovoval by rozmr mm, mže se zaistit pro digitalizaci dokument rozmr mm. 3. Odborný popis fond vytvoení popisných dat Základem bude samozem balík existuících informací. Pro tato data bude poízen hromadný export, pípadn vypracován konverzní program, dovoluící pevod dat do databáze potebné pro generaci SGML dokument. Tato data musí být k dispozici ped zapoetím digitalizace, kde se iž en zkontroluí. Pokud bude záem na podrobném slovním vyhledávání, bude nutný orientaní výtisk map a pepis všech slovních informací do této databáze. Potom tvorba finálního produktu bude složitší dvoufázová. Neprve se vytvoí hotový produkt bez tchto informací, pak se provede výtisk, podle kterého se doplní podrobné informace. Spoení popis s obrazy, vytvoení digitální podoby sbírky map musí probíhat ihned po digitalizaci, en to umožní okamžitou kontrolu s minimální manipulaci s originály. Ihned po dokonení a kontrole digitalizované mapy i lze v této form zpístupnit

27 C. HLAVNÍ PODROBNÁ ÁST - VÝSLEDKY, NÁVRHY, ZÁVRY. Obsah a zpracování dochovaných historických katastrálních map. Katastrální instrukce K zaištní ednotnosti katastrálního mapování ve všech zemích rakousko-uherské monarchie byla zpracována podrobná pracovní instrukce Instruction zur Ausfuhrung der zum Behufe des allgemeinen Catasters in Folge des 8ten und 9ten Paragraphes des Allerhochsten Patentes vom 23. December 87 angeordneten Landes-Vermessung a po zhodnocení poáteních zkušeností byla tato instrukce vydána ve Vídni dne 28. února 824 tiskem ako definitivní. (viz píloha.).2 Obsah katastrální instrukce Obsah uvedené Instrukce e rozdlen do 6 díl: I. O orgánech a ednotlivcích, povených vedením katastrálních prací, eich psobnosti a spolupráci ( ) II. O píprav podrobného šetení ( 2 23) III. O podrobném šetení ( ) IV. O výpotu ploch ( ) V. O údaích a vlastnících ( ) VI. O kresb, kolorování a popisu map, o uspoádání, odesílání a uchovávání mického operátu ( ) V píloze k Instrukci e pipoeno 25 vzor rzných písemností a formulá a také samostatný vzor znakového klíe a písma katastrálních map. (viz píloha. 2) Patent z 23. prosince 87 ukládal zhotovit pro každou obec zvláštní mapu, v níž byl ve stanoveném mítku znázornn rozsah a hranice obce a vyznaen každý ednotlivý pozemek pesn podle svého tvaru a hranic spolu s údai o eho vlastníkovi. Pozemky byly rozlišovány podle hlavních zpsob obdlávání na ornou pdu, louky a vinice, pastviny, lesy. Souasn bylo pro tyto pozemky zišováno do kolika bonitních tíd e lze rozdlovat, aký e prmrný roní výnos všech tíd ve všech tyech kulturách, aká e prmrná cena pozemk, ak vysoká e režie spoená s obdláváním pozemk a kolik obnáší istý výnos podle kterého se vymovala a ukládala pozemková da. Pro budovy se vymovala a ukládala domovní da, zišovaná podle istého výnosu budov po odetení náklad a údržbu a s ohledem na umoování ceny budovy. Vymování provádli vzdlaní a prakticky vycviení mii voenského nebo civilního stavu. Odhady istých výnos provádli komisai, obeznámení s místními i hospodáskými pomry mapovaného území a znalí zemdlství. Výsledky vymení a odhady pozemk a budov byly ešt ped vstupem v platnost oznámeny poplatníkm, kteí mli právo proti nim vznést své námitky a teprve po eich vyšetení mohlo být rozhodnuto o výši daní s konenou platností

28 .3 Postup prací pi zpracovávání katastru Veškeré práce nezbytné pro vyhotovení stabilního katastru lze rozdlit do dvou základních ástí. První ástí bylo vymení a zakreslení pozemk, zištní a soupis maitel nemovitostí a zištní pstovaných kultur. Druhou ástí bylo stanovení bonity pdy a eího prmrného výnosu, oceování a zatiování pozemk a zpracování podklad pro výpoet pozemkové a domovní dan..4 Matematický základ katastrálních prací Pro pesné zamení polohy ednotlivých ev a zaištní návaznosti se sousedními listy bylo nezbytné pedchozí sestroení ednotné souadnicové sít. Vzhledem k velikému potu mapových list, které mly být v relativn krátké dob zpracovány, bylo rozhodnuto použít pravoúhlou souadnicovou sí. Zvoleno bylo zobrazení, velmi podobné válcovému zobrazení Cassini-Soldnerovu, kdy základem katastrální souadnicové soustavy byl vždy eden libovoln vybraný poledník a rovnobžka, protínaící se pibližn uprosted mapovaného území. S tímto poledníkem a rovnobžkou byly ostatní áry vedeny rovnobžn bez ohledu na svtové strany. Vzhledem k znanému plošnému rozsahu tehdeší rakouské íše bylo celé území rozdleno do 9 severoižních pás, z nichž každý tvoil samostatnou souadnicovou zobrazovací soustavu s vlastním základním poledníkem. eské zem zasahovaly do dvou soustav, pomenovaných podle základních poledník a to do gusterberské soustavy (echy, Horní Rakousy a Solnohradsko) a svatoštpánské soustavy (Morava, Slezsko, Dolní Rakousy a Dalmácie). Pro každou zobrazovací soustavu byla vytvoena samostatná sí katastrálních map, která byla pravoúhlá, orientovaná podle svého základního poledníku s uritou poledníkovou konvergencí (t. odchylkou ostatních poledník od poledníku základního) a znázoruící vždy ednu nebo nkolik zemí vcelku bez možnosti mechanického pipoení k sousedním zobrazovacím soustavám. Osou každé zobrazovací soustavy se stal poledník, probíhaící pibližn stedem zobrazovaného území. Prseík tohoto poledníku s rovnobžkou, rovnž probíhaící pibližn stedem zobrazovaného území, se stal poátkem každé soustavy. K obma tmto pravoúhle se kižuícím pímkám byly ve vzdálenosti míle vedeny rovnobžky, ímž vznikla sí tverc, každý o rozloze edné tverení míle. Tyto tverce byly oznaovány ako triangulaní listy. Triangulaní listy tvoily svislé sloupce a vodorovné vrstvy a byly také oznaovány podle vztahu k základnímu poledníku a to: sloupce ímskými íslicemi (zvláš západní a východní poínae vnitními sloupci sousedícími se základním poledníkem smrem ven k okram každé soustavy) a vrstvy arabskými íslicemi (poínae nesevernší vrstvou oznaenou íslem postupn smrem k ihu)

29 Každý triangulaní list se lenil na 20 díl a to ve smru od východu k západu na tyi ásti a od severu k ihu na pt ástí, popsaných malými písmeny. Každý z tchto dvaceti obdélník tvoil eden list katastrální mapy oznaovaný též ako sekní list..5 Pracovní etapy Katastrální vymování se provádlo po obcích a pro každou obec byla zhotovena vlastní katastrální mapa. Pedmtem vyšetování a znázornní na katastrální map byly pedevším hranice obcí a dále vlastnické hranice pozemk ednotlivých maitel, zeména hranice parcel a rozloha zastavné plochy, hranice komunikací, behy ek a stoatých vod, hráze, inundaní území apod. Vymovány a zakreslovány byly i ostatní dležité evy, napíklad mosty, zdymadla, pívozy, studny, prplavy, kíže u cest apod. Základní ednotkou ve stabilním katastru byla parcela. Byla to viditeln ohraniená ást pdy, která se lišila od sousedních parcel kulturou nebo vlastnictvím. Katastr rozeznával dva druhy parcel pozemkové (pole, louky, zahrady, vinice, lesy, cesty, vodní plochy, behy podél vodních ploch, ostrovy, bažiny, rašeliništ a neplodná pdy) a stavební (na nichž stála zdná i roubená stavení). Malé budovy rzného použití (zahradní domky, salaše apod.) se sice v mapách vyznaovaly, avšak samostatné parcely netvoily..6 Vymování hranic a hraniní protokoly Pi zpracovávání katastrálních map byla nevtší pozornost vnována hranicím, zeména hranicím obcí a ednotlivých parcel. Základem pro další práce bylo pesné vyznaení obecních hranic. Jeich podrobnému vymování pedcházel vždy podrobný popis obecních hranic. Neprve byly obecní hranice, nemén rok ped podrobným vymováním, osazeny mezníky (kameny) v místech, kde se hranice lomily, nebo probíhaly pímým smrem ve vtších délkách. Po osazení mezník komise (skládaící se z geometra, politického komisae, rychtáe doprovázeného nemén dvma místními obany mapované obce a zástupc všech sousedních obcí) celou hranici obešla a v eí pítomnosti geometr zhotovil nárt hranice obce v nmž oznail všechny body, dležité pro urení této hranice. O této innosti byl sepsán podrobný protokol a v nm uvedeno místo, kde popis hranice zaíná, celý prbh hranice od mezníku k mezníku, uvedena ísla mezník, eich vzáemné vzdálenosti v krocích, úhly smru k píštímu mezníku urené busolou, ména maitel hraniních pozemk a ména sousedních obcí. Protokol byl podepsán všemi uvedenými úastníky, originál pedložen kraské mapovací komisi a eho kopie pedána geometrovi, který pak provádl další vymování v uvedené obci. Originály tchto protokol z území ech sou dosud uloženy ve Státním ústedním archivu v Praze a sou cenným pramenem pro historická studia. Ped zaháením vymování hranic parcel byly obce vyzvány, aby uvedly do poádku vlastnické hranice uvnit obce a nemén 4 dn ped zaháením vymování musel každý

30 vlastník vyznait sv maetek kly, kameny nebo inými znakami v místech, kde nebyly zetelné pirozené hranice. Po zaháení vymování uril geometr poadí prací a stanovil kde se prbh parcelních hranic bude urovat mickým stolem a kde postaí mení etzcem. Pi stolovém mení byl zamován každý roh a lom parcelních hranic a byl též oznaován kolíkem. Kolíky byly íslovány a v poadí svých ísel zaráženy do zem. Pi vymování obecních hranic byly vykolíkovány všechny body uvádné v popisu hranic. Pi vymování parcelních hranic byla souasn zišována ména maitel, ísla dom, druhy kultury a názvy místních tratí a to vždy za pítomnosti maitel ednotlivých parcel..7 Polní nárty Další pracovní fází podrobného vymování bylo zhotovení polního nártu, kresleného na stolku orientovaném busolou, souasn s kolíkováním parcel. Neprve se podle souadnic vynesly triangulaní body a pak se protínáním vped urily smry ednotlivých úsek hranic a polohy všech kolík. Vzdálenosti se odkrokovaly, zanesly do nártu a ke kolíkm pipsala eich ísla. Polní nárt se kreslil od ruky. Vodní toky a cesty se kreslily dvouae pímými linkami, vody byly vybarvovány mode, cesty hnd. Hranice byly kresleny ednoduchou arou ako sponice mezi ednotlivými prbžn íslovanými hraniníky. Domy byly zakreslovány zhruba podle své orientace a pdorysu. Ke stranám ednotlivých budov byly pipisovány eich rozmry, prelí staveb byly zvýraznny silnší arou. Zdné stavby byly vybarveny karmínov, roubené stavby žlut. Každý dm byl opaten svým popisným íslem, shodn s protokolem stavebních parcel. Pole nebyla v polním nártu vybarvována, byla však oznaena písmenem a. (=Acker). Louky byly vybarveny zelen nebo oznaeny písmenem W. (=Wiese). Lesy byly vtšinou vyznaeny na okraích šedou barvou a zkratkou vyznaeno stáí lesa. Parcely byly zakresleny ednoduchou arou a popsány ménem maitele a popisným íslem maitelova domu. Sousední parcely téhož maitele byly oznaeny slukou. ísla pozemkových parcel nebyla v polním nártu uvádna. Podrobnému vymování parcel pedcházelo ešt rozdlení celého katastru obce na ednotlivé trat, které byly oznaeny písmeny velké abecedy. Písmenem A byla vždy oznaena zastavná ást obce. Od zastavné ásti pak pokraovaly písmena v abecedním poadí pro další trat kruhovým nebo spirálovým smrem k okrai katastru. Vymování pozemkových parcel se provádlo vtšinou grafickou triangulací. Na triangulaní bod se postavil mický stl a zámrné áry se rýsovaly smrem k ednotlivým kolíkm v poadí ak se nad nimi zastavil pomocník s žerdí a praporkem. Po narýsování všech zámrných ar ke všem viditelným kolíkm byl stl pesthován na další stanovisko a proces rýsování zámrných ar se opakoval, pokud se na všech lomových bodech parcel neprotínaly nemén dv zámrné áry. Délky se mily etzcem nebo sáhovou tyí

31 Kvalitu všech mických prací prbžn kontrolovali inspektoi. Na obdlávaných pozemcích nesmla chyba pesahovat /200 mené hodnoty, na neobdlávaných parcelách nesmla pekroit /00. Obdobným zpsobem se postupovalo pi zamování stavebních parcel. Stolovou metodou se uril obvod zastavné ásti obce, lomy ulic a námstí se oznaily kolíky, propoily zámrnými pímkami a vztyováním kolmic se urily rohy ednotlivých budov. Rozmry obytných budov se mily etzcem nebo sáhovou tyí, hospodáské budovy se vtšinou pouze odkrokovaly. Polní nárt se zpravidla vyhotovoval ve steném mítku ako následná originální mapa, ale rozsahem zahrnoval pouze tvrtinu ednotlivých sekních list. V pípad nutnosti bylo možno použít pro polní nárt i podrobnší mítko, nebo bylo teba u každé parcely uvádt ísla kolík, ísla dom, ména maitel a druhy pozemk. Po dokonení polních nárt bylo možno pistoupit ke tvorb originálních map..8 Obsah katastrálních map K zaištní ednotnosti zpracovávaných katastrálních map i po stránce grafického provedení byly zpracovány podrobné pokyny pro veškeré kartografické práce. Pílohou Instrukce byl proto také graficky provedený pedpis pro kresbu katastrálních plán (Vorschrift zur Zeichnung der Katastral Plaene), který ml každý kartograf k dispozici ako závazný vzor pro svou práci. V originálních mapách byly graficky a barevn rozlišovány: okrasné zahrady ovocné zahrady zeleninové zahrady vinice chmelnice šafránová pole (Grapp Bau) tabáková pole suché louky mokré louky louky s ovocnými stromy pastviny obecní pastviny bažiny (moály) bažiny s rákosovým porostem pole, role (Rott oder Trisch Aecker) pole s ovocnými stromy pole s olivovníky pole s vinnou révou pole s ovocnými stromy a vinnou révou rýžová pole

32 koviny, houští anglické parky listnaté lesy (s rozlišením na nov vysazený les, mlází,tykovinu a vysoký les) ehlinaté lesy (s rozlišením na nov vysazený les, mlází, tykovinu a vysoký les) smíšené lesy lesní remízky kaštanové háe olivové háe pískovišt a štrkovišt hliništ rašeliništ moské saliny kamenné lomy pustiny a holé skály. Pro zakreslování kultur platily zvláštní podrobné pedpisy. Pro lepší orientaci a vtší názornost se do píslušných ploch zakreslovaly obrázky pstovaných rostlin nebo druhu vysazených strom. Z vodstva byly v mapách rozlišovány: moe ezera rybníky eky potoky pískové lavice (v moích a vtších vodních tocích) Pi zákresu budov se rozlišovaly: kostely veené budovy kamenné stavby hospodáská stavení zíceniny Samostatnými znakami se dále oznaovaly: zemské hranice kraské hranice okresní hranice obecní hranice silnice s píkopy silnice bez píkop spoovací cesty s píkopy spoovací cesty bez píkop povalové cesty horské stezky (pro soumary) stezky a chodníky - 3 -

33 kamenné ohrady (Heken) ploty ploty s kamennými sloupky kamenné mosty devné mosty devné mosty s kamennými pilíi mosty na lokách kamenné hráze zemní hráze suché píkopy mokré píkopy devné ezy kamenné ezy cisterny kamenné studny devné studny boží muka kamenné kapliky devné kapliky kamenné kíže devné kíže kamenné milníky devné milníky kamenné ukazatele cesty devné ukazatele cesty kamenné vtrné mlýny devné vtrné mlýny hraniní kameny hraniní znaky devné pažení pobežních hrází kamenné zaištní pobežních hrází oznaení smru vodního toku vrchní soud hbitovy s kamennou zdí hbitovy s laovým plotem židovské hbitovy trigonometrické body grafické body zdné vodovody devné vodovody devné brlení možnost plavení deva kanály pro splavování deva kotvišt vodní nádrže kanály s propustmi

34 hat plovoucí mosty poštovny myslivny hostince Znakový klí také stanovil velikosti a typy písem pro popis map..9 Kresba a kolorování katastrálních map Kresb, kolorování vykreslených map a eich popisu e v uvedené Instrukci vnováno celkem 63 samostatných paragraf, podrobn uruících zpsob práce tehdeších kartograf, vetn pokyn, ak postupovat pi uspoádání, odesílání a uchovávání mapového a mického operátu. Pro zákresy geografické situace v mapách byla stanovena pevná pravidla. Vodní toky se od pramene kreslily neprve ednoae klikatou arou, postupn pak dvouae podle pravítka od ednoho lomu k druhému. Šíka kresby toku byla úmrná skutené šíce toku, smr toku oznaovala šipka. Silnice, cesty a železnice se kreslily vždy dvouae. Dležitou souástí zpracování originálních map bylo eich barevné zpracování kolorování, kterému byla vnována velká pozornost. Ke kolorování se používalo pokud možno pírodních barviv, které nepodléhaly pílišným zmnám ani po delším období. Každá kultura, vodní tok, cesta nebo budova mla Instrukcí pesn pedepsanou barvu, kterou bylo nutno bezpodmínen dodržovat. K zaištní ednotnosti barevného provedení sloužily barevné vzorníky, které mli ednotliví pracovníci k dispozici. K ednotnosti barevného zpracování pispla i spolená píprava a míchání barev pro nkolik katastrálních území. Pedepsaný postup pípravy barev byl následuící: hndá barva se vyrábla z odvaru siln pražené kávy a karamelu, zelená z odvaru krystalické mdnky a vinného kamene s octem, ervená z karmínu získávaného ako barvivo ze zaschlých samiek ervc, žiících cizopasn na rostlinách, ržová ze zedného tabákového odvaru s pímsí karmínu, modrá z berlínské modi pipravované srážením z ferokyanidu draselného, žlutá z gumiguty (pryskyice z tropického stromu Garcinia). Takto kolorované mapy si svou pvodní barevnou kvalitu zachovaly v podstat dodnes..0 Grafické výsledky katastrálních prací Výsledkem mických prací stabilního katastru byly: originální mapy, které sloužily úadm ako mapy evidenní, do nichž byly zakreslovány zmny, indikaní skicy - kolorované otisky originálních map, které byly upraveny pro polní mické práce a pro zišování neboli indikování zmn,

35 císaské otisky adustované a kolorované otisky originálních map, zasílané vídeské dvorní kancelái. Tyto mapy vykazuí stav v dob zamení obce..0. Originální mapy Originální mapy se zpracovávaly vtšinou v rozsahu úplných sekních list s podrobným uvedením polohy každého listu v souadnicové soustav. Vznikaly s využitím polních nárt pímým mením v terénu, pedevším v dob letních prací, kdy se vynášely trigonometrické a grafické body I. IV. ádu podle souadnic obsažených v triangulaních listech grafické triangulace, zakreslovala stanoviska mického stolu a lomové body tratí a parcel metodou protínání vped na mickém stole. Tužkou se vyrýsovaly hranice parcel a ostatních obekt. V období zimních prací se provádlo vyrýsování všech ar tuší, vybarvení map, vyhotovení popis a zištní ploch ednotlivých parcel. Krom toho se zpracovávaly všechny písemné operáty vztahuící se k mapované obci. (viz píloha.3).0.2 Indikaní skicy Originální mapa, pokud byla ešt v rozpracovaném stavu a obsahovala pouze kresbu tužkou, se stala podkladem, z nhož byla pekopírováním odvozena tzv. indikaní skica. Tato kopie se pomocí prsvitného papíru penesla na lepenku nebo na mapový papír nalepený na lepence, rozízla na tyi ásti, vykreslila se tuší a vybarvila podle stených zásad platných pro originální mapy. Pouze grafická kvality kresby nebyla z asových dvod písn vyžadována. Do indikaních skic se z polních nárt penesly do každé parcely méno vlastníka, popisné íslo domu, pomenování tratí, ísla kolík, kultura a vlastnost pozemk a bylo provedeno také oíslování parcel, zvláš pozemkových a zvláš stavebních. Do indikaních skic se také vyznaovaly revizní nálezy inspektor a pípadné chyby zišované pochzkami v terénu. Tyto zásahy se provádly ervenou barvou. Po dokonení indikaních skic z celého území obce prošel geometr spolu s vrchnostenským úedníkem, rychtáem a temi místními obyvateli celé zmapované území, provil zákres každé parcely a zaistil tak správnost obsahu. Po oprav zištných chyb znovu pedložil skicu této komisi a všichni eí lenové svým podpisem na rubu každé skicy potvrdili, že pedložený zákres odpovídá skutenosti. Indikaní skicy se od originálních map odlišuí pedevším svým menším formátem (32,92 26,34 cm). Území každé obce e proto znázornno na vtším potu list, nebo indikaní skicy vznikaly rozíznutím píslušného sekního listu na tyi ásti. Krom velikosti list se indikaní skicy odlišuí od originálních map bohatším obsahem, zeména v popisu a zásti i v kresb. V indikaní skice e u každé parcely navíc uvedeno méno a pímení eího maitele a popisné íslo domu, v nmž tento maitel bydlel. V indikaních skicách sou rovnž vyznaeny hranice pozemkových tratí a trat oznaeny písmenem velké abecedy

36 K indikaním skicám bývaí piloženy pehledné nártky s výtem parcel. Znázoruí celé území obce v takovém mítku, kdy se celý katastr obce vede na ednu tvrtku. Nárty obsahuí klad sekních list s oznaením sloupce, vrstvy, sekce a ísla listu. Po stran e pipoen výkaz parcel, obsahuící ména tratí a ísla pozemkových parcel rozkládaících se na každé trati. Pipoen e i souhrnný poet stavebních parcel a souet všech parcel v obci. Ve srovnání s originálními mapami, které vznikly po dokonení indikaních skic, lze konstatovat, že nkteré indikaní skicy sou pozdšími opravami, úpravami a doplky tak peplnny, že ztráceí na své pehlednosti. (viz píloha. 5) Schválením indikaních skic byly v podstat dokoneny polní práce na katastrální map, zatím co originální mapa stále ešt zstávala rozpracovaná. Teprve v zimním období byly všechny potebné údae z polních nárt a pedevším z indikaních skic peneseny do originálních map a kresba i barevné provedení originální mapy bylo dokoneno. Po provedení všech pedepsaných kontrol a provrek bylo možno pistoupit k definitivnímu vykreslování originálních map..0.3 Císaské otisky Od originálních map se císaské otisky liší kladem list. Ten byl pro císaský otisk volen pro každou mapovanou obce individueln tak, aby zobrazení obce bylo možno umístit na co nemenším potu mapových list. Pvodní klad list originálních map byl dodržen en tam, kde celá plocha sekce byla vyplnna kresbou. Byl-li nkterý sekní list pokreslen en zásti, mohl být znázornn na ednom list zárove se sousední neúplnou sekcí. Možnost skládat ednotlivé sekce k sob tak byla v nkterých pípadech u císaských otisk ásten omezena. Ve srovnání s indikaními skicami sou císaské otisky pehlednší a itelnší a neobsahuí žádné úpravy nebo doplky. (viz píloha. 4 srovne s pílohou. 5, která zobrazue stené území)

37 2. Rešerše historických podklad a literatury V návaznosti na dosud zpracovanou rešerši se vedle prbžné aktualizace shromáždných úda o pramenech a literatue pedpokládaí další postupové etapy smuící k uživatelskému zpístupnní výsledk (podrobná rešerše více než 600 stran bude pedložena na oponentním ízení a e uložena v knihovn VÚGTK). Cílem další etapy ešení byla pedevším tvorba datových soubor [*.db] podle územn identifikaního registru lokalizovaných sídelních útvar na trasách ednotlivých historických cest s odkazy na ednotlivé literární zdroe a publikované anebo vybrané dostupné elektronicky zpracované prameny. Rozsáhleší vytžení informací rukopisných soupis pramen (nap. uvedené kartotéky map Historického ústavu AV R) anebo fond a sbírek registrovaných v evidenci Jednotného archivního fondu by pitom sice znamenalo nepochybný pínos, pesahovalo by však souasné reálné možnosti. Zstává ovšem vážným závazkem budoucímu zpracování dané tématiky. V závrené etap naznaeného ešení se pedpokládá zpracování popsaným zpsobem vytvoené databáze pomocí dostupných nástro geografického informaního systému, a tím i exaktního topografického zpracování a pomocí výpoetní techniky dostupného kartografického vyádení dosažených poznatk. Vyšší úrovn by bylo možno ovšem dosáhnout po digitalizaci vybraných historických map a plán, vetn vybraných sekcí indikaních skic Stabilního katastru, se zvláštním zetelem k topografii vybraných komunikaních tras. Také tento potebný úkol zstává možností dalšího budoucího zpracování dané tématiky

38 3. Zpsob digitálního zpracování historických podklad a map 3. Formát digitálních dat historických podklad Data budou ve form dokument s pevn definovaným základem struktury tag. To dovolue dlouhodobou nezávislost dat na dalším celosvtovém vývoi SW a HW pi souasném efektivním využívání nemodernších, nerozšíenších technologií používaných pro fulltextové i strukturované databáze. Struktura dokument bude po analýze dostupných dat navržena tak, aby veškeré rozlišitelné informace popisuící podklady byly zachovány ve form dovoluící úplnou archivaci dostupných dat vetn eich struktury, navíc bude dsledn zachovávat množinu vlastností charakteristických pro HTML. Tím budou pro dokumenty tvoené v této struktue trvale použitelné prostedky vyvíené pro podporu komunikace po Internetu, budou pímo interpretovatelné WWW prohlížei, které sou souástí základního vybavení všech osobních poíta. Jednoznaná struktura dokument dovolí eich snadné zaazení do nadízeného systému, umožuícího efektivní vyhledávání v celém fondu, poskytování místních i vzdálených služeb (Internet) pípadn tématické exporty nap. na CD-ROM. Základními uživatelskými nástroi pro práci budou tedy WWW prohlížee. Pro zaištní inností, které tyto programy dosud nemaí, bude dodán dopluící program Bude vytvoen digitální obraz celého fondu historických podklad v nevyšší kvalit, pedevším pro badatelské úely a pípadné reprografické využití. Z tohoto základu budou vytvoeny obrazy s nižším rozlišením, urené pro bžnou práci, pro zpístupnní na Internetu, náhledy a orientace ve fondu. Veškeré obrazy budou vázány spolenou strukturou, nabízená úrove kvality i rozsah poskytovaných dat se bude lišit podle úelu zpístupnní a práv záemce. Vytvoení systému pro Internet, dovoluícího veený pístup k základním informacím, umožní i placený pístup k podrobnším informacím. Tento systém mže krom pístupu k existuícím informacím umožnit uznaným partnerm i pipoování komentá a poznámek k ednotlivým záznamm. 3.2 Pracovišt a organizace práce digitalizace historických podklad Pracovišt lze umístit do místnosti rozmr nemén 6 8 m a menší navazuící místnosti 6 5 m. V hlavní místnosti bude umístna kamera, manipulaní stl pro mapy, stoly s temi poítai, budou zde pracovat dva pracovníci v denní smn, eden v odpolední. Tato místnost musí být umístna a provena z hlediska chvní z vnších i vnitních zdro. Pohyb pracovník v ni bude omezen. innosti: digitalizace, prvotní úprava obrazu, konverze obrazu, zapoování obrazu, kompletace dig. dokumentu. Navazuící místnost (pípravna), e urena pro pípravu map ped skenováním a naopak návratem do archivu, kontrolu pipravených dat, pípadn eich revizi. Na tomto pracovišti bude také provádna vstupní kontrola hotových pedávaných digitálních dokument

39 Pracovník (-ci) na tomto pracovišti by ml být zamstnancem archivu. Vybavením sou dva poítae, manipulaní stl pro mapy, ednosmnný provoz. innosti: píprava a kontrola vstupních dat, pedávání dat k digitalizaci, piímání dat po digitalizaci, kontrola hotových digitalizovaných dokument, návrat podklad do archivu. Všechny tyto poítae sou spoeny do samostatné sít. 3.3 Digitalizace historických map Pro pevod historických map do S-JTSK se použie rastrová kopie historické mapy, která se vyhotoví v digitální form postupem skenování analogové mapové pedlohy. Požadavek na rastrová data e vyáden pesností skenování, které e charakterizováno stední souadnicovou chybou m x, y 0, 0mm. Skenovací pracovišt musí prokázat požadavek pesnosti (atest skeneru). Skenování se provádí na hodnotu rozlišení 400 DPI a nastavení prahové hodnoty tak, aby obraz ar byl o tloušce 3 6 pixel. Kontrola kartometrické kvality (geometrické pesnosti) poízených zdroových rastr mapových podklad e provedena v ednom technologickém kroku spolen s eliminací eich nerovnomrné lokální srážky a vyrovnáním styku katastrální hranice. Viz. kapitola Digitální archiv Vzniklá data sou unikátní a nov e lze získat en novou digitalizací. Proto e nutno se velmi vážn zabývat odpovdností za tato data. Pístupy sou v podstat tyto: data sou živ na serveru, z nhož sou zpístupována. Používáním tchto dat a periodickou kontrolou mén používaných se provue integrita tchto dat, zapsaných na konkrétních médiích. K tmto datm existue obvyklá záloha. Tento pístup e levný, nevyluue však zcela ztrátu dat. ako bod pedešlý, navíc CD-ROM sledovaný archiv. Archiv založený na sledování stárnutí médií na základ mení úrovn HF signálu, BLER, E..E32, AV redundance

40 4. Odstranní srážky mapového listu se souasným vyrovnání hranic KÚ Po digitalizaci mapových podklad e teba odstranit nerovnomrnou srážku mapového listu a vyrovnat nesouhlas katastrální hranice na sousedních mapových listech. Srážku mapového listu a prbh hranice e teba vyrovnávat spolen, protože údae o prbhu hranic mohou pispt k lepší eliminaci srážky mapového listu, která mže u historických map dosahovat hodnot nkolika procent. 4. Vstupní údae Pro eliminaci srážky mapového listu se použie metoda plátování Coonsovým plátem, modifikovaným tak aby obsahoval volné parametry a aby transformace probíhala systém rastru systém S-SK. Souadné systémy pro transformaci systém rastru...souadný systém rastrového obrazu mapového listu, souadnice bod se získaí odmením systém S-SK...pvodní souadný systém, ve kterém byla data vytváena, zde systém stabilního katastru Do transformace vstupuí souadnice bod na rámech mapových list v systému S-SK tak i v systému rastru, ve kterém byly odmeny na rastrovém obrazu mapového listu. V souadném systému rastru sou známy též souadnice lomových bod katastrální hranice. Výsledkem e transformace celého mapového listu do pvodního systému, ve kterém byl vytvoen, zde S-SK, a tím odstranní srážky mapového listu a vyrovnání hranic. 4.2 Bikubický Coonsv plát Bikubický Coonsv plát patí mezi interpolaní plochy, u kterých známe dva systémy tvoících kivek plochy. Tento plát má parametry definovány v intervalu u, v 0,, obecný pípad pevedeme na tento interval vhodnou transformací vstupních parametr. Bikubický Coonsv e plát, pro který sou použity kubické bázové funkce. Rovnice tohoto plátu e [ ( U ),, F ( U )] ( V ) F0 F0 M = 0 () F ( V ) Matice M e mapovací matice plátu a F, F 0 sou Fergusonovy kubiky, speciální polynomy 3. stupn. P M =,0 P 0,0( v) P0, ( ) ( ) ( ) ( ) u P u, v, u v P 0,0,0 0,, (2)

41 0,0,0,,,, sou kivky tvoící okrae plátu a sou voleny tak, aby procházely 0, odmenými body na okrai plátu. P 0,0, P,0, P0,, P, sou polohové vektory roh plátu a P ( u,v) e polohový vektor obecného bodu plátu. F 0 F 3 2 ( s) = 2s 3s 3 2 ( s) = 2s + 3s + Coonsv bikubický plát ve svém implicitním tvaru () zaišue spoitý pechod mezi ednotlivými pláty, to e zaišováno práv použitím Fergusonových kubik. Pi spoování mapových list není tato vlastnost potebná a z dvodu rzné srážky ednotlivých mapových list nemusí okraová kivka ednoho listu splývat s odpovídaící okraovou kivkou druhého mapového listu. Není tedy nutné používat pímo Fergusonovy kubiky, ale e možno použít dvoici funkcí spluící následuící podmínky: ( ) = i + 2 i, i, { 0,} F i (4) což pro rohové body plátu znamená: F =, F = 0, F =, F 0. 0,0 0,,, 0 = (3) 4.2. Explicitní rovnice Coonsova bikubického plátu Pokud místo parametr U, V použieme T, T 0 e možno rovnici bikubického Coonsova plátu vyádit též explicitní rovnicí u = q( T, 0 T ) = α i, ( T i ) F ( Ti ) qi, Fi ( T0 ) F ( T ) (5) v i, = Inverzní Coonsv bikubický plát Pokud v rovnici () a (5) budeme za parametry v systému S-SK a souadnice bod P i P( u, v) U, V ( T, T 0 ) považovat souadnice, a kivek α i budou v systému rastru, vznikla by transformace systém S-SK systém rastru, což e inverzní transformace k požadované. Využieme proto inverzního Coonsova plátu. kde U = r( t, 0 t ) = β i, ( t i ) G ( ti ) ri, Gi ( t0 ) G ( t ) (6) V i, = 0 U, V...normované souadnice v systému S-SK t, t 0...normované souadnice v systému rastru r i,...normovaná souadnice rohových bod plátu v systému S-SK β i,...hraniní kivka podél i, -té hrany plátu G i, G...zatím neurený kubický polynom spluící podmínku (4)

42 kde pro pímý Coonsv plát q t0 = q t musí platit ( U, V ) U r ( q( U,V )) = (8) V Plát r e tedy inverzní zobrazení k plátu q r = q (9) Pomocný plát q budeme nazývat plátem pímým a plát r plátem inverzním. kde t 0 = q( T0, T ) = α i, ( T i ) F ( Ti ) qi, Fi ( T0 ) F ( T ) (0) t i, = 0 T, T 0...normované souadnice v systému S-SK t, t 0...normované souadnice v systému rastru q i,...normovaná souadnice rohových bod plátu v systému S-SK α i,...hraniní kivka podél i, -té hrany plátu F i, F...zatím neurený kubický polynom spluící podmínku (4) (7) [ 0,] ( 0, 0) [ 0, 0] Y (,) (, 0) X [,] smr šipky udává smr narstání parametru kivky ( 0,) [, 0] Obr. : Oznaení hran a roh plátu - 4 -

43 4.3 Normování souadnic Rovnice Coonsova bikubického plátu pracuí se souadnicemi a parametry v intervalu 0,. Odmené souadnice na mapovém listu e tudíž teba nedíve petransformovat na tento interval Souadnice v systému rastru Transformace se provede podle transformaních rovnic: kde wl wl,min tl =, l { 0,} () w w l,max l,min w l...odmené souadnice w w...souadnice roh inverzního plátu l, max, l,min Index l urue, zda se edná o souadnici x ( l = 0) nebo souadnici y ( l =) roh inverzního plátu se vypotou podle následuících rovnic: kde w w l,min l,max Ψ i, = = = 2 ( min Ψl,0 + max Ψl,0 ) 2 ( min Ψl, + max Ψl, ) { w } l, i,, k Ψ i,...množina bod zamených na i, -té hraniní kivce plátu w l i,, k,...ednotlivé zamené souadnice, l rozlišue souadnici x a y, i, urue okra plátu a k poadí mené souadnice. Souadnice Pi normování souadnic mohou vycházet i velmi malé záporné hodnoty, e to dáno tím, že w w nesou extrémní hodnoty, ale souadnice roh plátu. l, max, l,min (2) Souadnice v systému S-SK Transformace se provede podle níže uvedených transformaních rovnic obdobn ako pro souadnice v systému rastru: Wl Wl,min Tl =, l { 0,} (3) W W l,max l,min Význam ednotlivých prvk vstupuících do transformace e obdobný ako u souadnic rastru a postup výpotu W W e též stený ako v pedchozím pípad. l, min, l, max

44 Pímý Coonsv plát Po normování souadnic se ako první sestavue pímý Coonsv plát (0) a (4) pro ednotlivé mapové listy. ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) = = = 0, 0,, 0 0, i i i i i i T F T F T F T T T t t q q α (4) 4.4. Kubický polynom Jak iž bylo uvedeno, pokud není poteba spoité napoení ednotlivých plát, není teba pro plát (0), (4) používat Fergusonových kubik. Místo nich zvolíme polynomy 3. stupn, které spluí podmínku (4): ( ) ( ) ( ) T c T c T c T F T c T c T c T F + + = + + = (5) Tyto polynomy podmínku (4) spluí za pedpokladu že pro koeficienty platí: 3 2 = + + c c c (6) Dva z koeficient zvolíme za volné parametry (viz. kapitola 4. Vstupní údae) a všechny ti koeficienty se vyádí pomocí tchto volných parametr a rovnice (6) a c a c a a c = = = (7) kde volíme: = = a a (8) Výsledný polynom e po použití substituce (7) definován takto: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) T a a T a T a T F T a a T a T a T F + + = + + = (9) Hraniní kivky Jako hraniní kivky pímého bikubického Coonsova plátu sou použity kubické spline kivky modeluící okrae mapového listu. Tyto kivky vycházeí z obecné rovnice pro Fergusonovu kubiku, používané pro geometrické modelování ploch. Pro eich sestroení sou použity polynomy tetího stupn a sou zkonstruovány z odmených bod na rámu mapového listu a z rohových bod rámu. ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) 3 2 0, ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ = k k k k k k k k i S S F S S F S S F S S F S q q q q (20)

45 kde S...parametr spline kivky podél i, -té hrany plátu (viz. Obr. ) S ~ k...edna ze souadnic k-tého bodu na píslušné hran mapového listu q ~ k...odmené souadnice k-tého bodu na mapovém rámu q ~ k...tený vektor hraniní kivky v k-tém bod, zatím neurený F, F...zobecnné Fergusonovy kubiky 0 F, F2, 3 Tyto kubické spline kivky lze zkonstruovat i v pípad, že odmené body nesou na mapovém rámu rozloženy rovnomrn Postup sestavení pímého Coonsova plátu Jako první se vypotou parametry S ~ k, což e edna ze souadnic odmeného bodu ~ S k = T i, i,, k. Pro hrany plátu ve smru osy X se edná o x-ovou souadnici a pro hrany ve ~ ~ smru osy Y o y-ovou souadnici bodu. Poté e možno urit velikost kroku h = S + S. Vypotený krok h k se dále použie pro výpoet zobecnných Fergusnových kubik. q ~, kde q ~ = [ t ] t 0, i,, k,, i,, k k k Dále se urí koeficienty k k. Jsou to souadnice k-tého odmeného bodu na i, -té hran plátu. Nyní e možno urit tené vektory q ~ k, které se získaí ešením tídiagonální soustavy lineárních rovnic za pomoci díve ureného kroku h k. Poté se urí zobecnné Fergusonovy kubiky F 0, F, F2, F3, opt za pomoci zmené normované souadnice a vypoteného kroku h k. Jako poslední e teba urit souadnice rohových bod plátu ~ = [ ~, q~ ] možno sestroit pímý Coonsv plát podle (0), (4). 4.5 Inverzní Coonsv plát q a poté už e i, q 0, i,, i, Po sestavení pímého Coonsova plátu pro daný mapový list e možno pistoupit k vytvoení inverzního plátu (6) a (2). U = r ( t, 0 t ) = i, ( t i ) G ( ti ) ri, Gi ( t0 ) G ( t ) (2) V i, = Kubický polynom Kubický polynom polynom F i (9) pro pímý plát. G G 0 G i pro inverzní plát (6), (2) e definován analogicky ako kubický ( t) 3 2 ( t) = b2 t + b t + ( b b2 ) 3 2 ( t) = b t + b t + ( b b ) t 2 2 kde b, b2 sou zvolené volné parametry (viz. kapitola 4. Vstupní údae) k (22)

46 Konstrukce hraniních kivek Pro konstrukci hraniních kivek i, inverzního Coonsova plátu e teba upravit vyádení hraniních kivek plátu (20) tak, aby výsledné hraniní kivky i, inverzního plátu odpovídaly hraniním kivkám i, pímého plátu. Pokud zapíšeme vyádení i, takto ( ) ( ) ( ) = i i i i i i T T T,,, 0,, (23) mžeme ednotlivé složky zapsat ako: ( ) ( ) ( ) ( ) ,, 3 0,, k k k i q d p k p i q S S A S S A S S A A S S A = = = (24) Je teba vypoíst funkci,, i i α, inverzní funkci k funkci i i,, α, pomocí níž e možno urit hraniní kivku i,. Prbh hraniní kivky závisí pevážn na parametru ve smru píslušné hrany plátu a e tudíž možné inverzní funkci,, i i α urit po ástech v ednotlivých intervalech mezi odmenými body. Obr. 2: Pvodní a vyrovnaný mapový list Hraniní kivku i, e pak možné spoítat pomocí urené inverzní funkce,, i i α a matice Q, což e Jacobiho matice plátu q, vyíslené v píslušném bod. Obecn e možno psát: ( ) ( ) ( ) + = = + = = v u V U v u V V U U V U v u V U ,,, Q q r Q q q (25) U V vyrovnaný mapový list mapový list zatížený srážkou u v U

47 Pro hraniní kivku 0, (hraniní kivka ve smru parametru v) tak platí: ( α ( v) ) α0,0,,0, β 0, ( v) = + ( ) Q0 (26) α,0, v 0 a pro kivku, (hraniní kivka ve smru parametru u): ( u) α 0 ( ) ( ( )) 0,, β, u = + Q (27) α,, α0,, u Postup sestavení inverzního Coonsova plátu Po urení inverzní funkce α i, i, a hraniní kivky i, e teba ešt vypoítat souadnice rohových bod plátu = β ( ) = ( i) r a sestroit inverzní Coonsv plát podle (6), (2). i, 0, i β, 4.6 Vyrovnání hranice a stanovení srážky mapových list Pro urení vyrovnaných souadnic bod hranic a stanovení srážky mapového listu e teba inverzní Coonsv plát (6), (2) vyádit ako vektorovou funkci volných parametr b, b2 (22). kde ( t0, t ) = r( t0, t, b, b2 ) = 2 i r z b b (28) i, = 0 i, 2 z0,0 z0, z0,2 Z = z,0 z, z,2 (29) z 2,0 z 2, z2,2 Prvky matice Z sou dvourozmrné vektory z = [ z ] t, t a na prbhu hraniní kivky 0 i,. i, z 0, i,,, i,, které závisí na souadnicích Nyní e iž možno pistoupit k vyrovnání. Pedpokládáme, že rozdlení pravdpodobnosti oprav v e normální a vyrovnání se proto provede metodou nemenších tverc. Pro vyrovnání e teba vzít v úvahu všechny pláty zobrazuící spolenou hranici Vyrovnání metodou nemenších tverc pro 2 sousední KÚ Pro dva sousední mapové listy by vektorov zapsaný Coonsv inverzní plát (28) vypadal následovn. m 2 i ( t0, t, b, m, b2, m ) = z i,, m b, m b2, m, m {,2} r (30) i, = 0 Celou soustavu rovnic lze pepsat ( h) v = a (3)

48 která se eší za podmínky T ( h) Pa( h) T T v P v = min v P v = mina (32) kde v = a( h), h e vektor vyrovnaných hodnot a matice P e váhová matice Normální rovnice Dále e možno sestavit normální rovnice A T ( h) Pa( h) A ( h) = 0 al = h l {, 4N} (33) kde A ( h) e Jacobiho matice zobrazení a a N e poet bod. Protože není známa váhová matice P, lze i pokládat za ednotkovou za pedpokladu, že všechny body byly zameny se stenou pesností a vzáemn nezávisle. Pak e možno pro vyrovnané souadnice hraniních bod psát T T 0, k, m, k, m M Tl, k, m m Tl, k = M, k = rm 0, k, m, k, m, 2, {, N} ( t, t, b, b, b, b, ),2 2,2 (34) Koeficienty b,, b2,, b,2, b2, 2 plát r, r2 se urí ešením soustavy normálních rovnic (33) Newtonovou iteraní metodou. Pomocí tchto koeficient e možno urit vyrovnané souadnice bod podle (34) Pevod vyrovnaných souadnic zpt na nenormované Vypotené souadnice v systému S-SK sou stále normované na interval 0,, e tedy teba pevést e zpt na pvodní hodnoty systému S-SK. To se provede pomocí transformace inverzní k transformaci (3). W ( W W ), { 0,} l = Wl, min + Tl l,max l,min l (35) 4.7 Závrené práce Výše uvedeným postupem dode k eliminaci srážky mapového listu a k vyrovnání hranic i na styku list. Získáváme narovnaný mapový list v pvodním souadném systému. Je pak možné tyto mapové listy transformovat do systému S-JTSK pro zalenní do systému DIKAT-P

49 4.8 Použitá publikovaná literatura k problematice odstranní srážky mapového listu ada, V. - Behovský, M.: Transformace rastr pi tvorb DKM. Geodetický a kartografický obzor, 46(2), Poláek, J. - Ježek, F. - Kopincová, E.: Poítaová grafika. VUT Praha, 99. Soukup, L.: Výzkumná zpráva VÚGTK. 052/03 "Spoování sousedních katastrálních území pi transformaci digitalizovaných katastrálních map"

50 5. Transformace do státního souadnicového systému (S-JTSK) Prvním krokem transformace e získání narovnaného mapového listu s eliminací srážek v pvodním souadném systému. To se provede podle výše uvedeného postupu užitím bikubického Coonsova plátu se souasným vyrovnáním zákresu hranic katastrálních území. Druhým krokem e transformace do S-JTSK pomocí tzv. mílových tabulek na identické prvky mapových list v obou souadnicových soustavách (pvodní a S-JTSK). Tímto krokem dode k mírné deformaci mapového listu a e teba provést dotransformaci na identické body a snížení deformací z rzných souadnicových systém a kartografických zobrazení. Tetím krokem e dotransformace afinní nebo Helmertovou transformací na identické body, které e možno získat z ortofotomapy, z mapových podklad, mením. Tímto postupem dode k odstranní srážky mapového listu a k eich transformaci do státního souadnicového systému S-JTSK. Takto upravené digitální obrazy historických map e možno pímo zalenit do informaního systému DIKAT-P. Historické mapové podklady e takto možno využívat pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek a zárove sou chránny pvodní originály, elikož veškeré práce probíhaí iž pouze s eich digitálním obrazem

51 6. Zalenní do systému DIKAT-P 6. Digitalizované historické mapy Základem pro využití historických map katastru nemovitostí sou naskenované mapy ipovými kamerami a pevedeny do formátu JPG. Tyto historické mapy sou barevné. Z tohoto formátu e teba provést konverzi do formátu, který si uchovává informace o umístní rastru v souadnicovém systému. MicroStation GeoOutlook umožue zobrazovat rastrová data v rzných formátech. Tmito formáty mohou být napíklad: HMR, TIFF, PCX, JPEG, BMP a Intergraph formáty COT, RGB. Z hlediska pedešlých informací sou vhodné formáty Intergraph COT a RGB a formát HMR se souborem proektu (*.pr), které si uchovávaí informace o poloze ednotlivých prvk mapy v zobrazovací soustav. Pokud bychom využili iný formát, musela by se pokaždé pi zobrazování píslušného rastru provádt transformace pro umístní rastrového obrázku v prostoru. Nevhodnším formátem e formát Intergraph RGB z dvodu 24 bitového zobrazování barev. Formát Intergraph COT e pouze 256 barevný a tudíž se sníží kvalita zobrazovaného rastrového obrázku. Tuto konverzi e možné provádt v MicroStationu 95. Takto pevedené rastry e teba transformovat do souadnicového systému S-JTSK, to se provede podle výše uvedeného postupu. Pro transformaci e teba vytvoit klad tchto historických map. Klad mapových list se vytváí v rámci okresu a má ednoznan urené méno. V tomto kladu se zobrazí píslušný rám mapového listu s umístným ménem kladu mapového listu. Jméno kladu musí být shodné se ménem rastrového souboru, což zaistí systém DIKAT-P. Pokud e pipraven klad historických map a píslušné rastrové soubory, e možné využívat tato data v systému DIKAT-P. V systému DIKAT-P e vytvoen pro práci s tmito daty Manažer soubor, který umožue interaktivn pipoit historické mapy podle kladu historických mapových list pímým kliknutím na název listu historické mapy. Další možností e pipoení historické mapy podle názvu, toto pipoení pak probíhá pomocí Manažeru rastr. 6.2 Nová mení Nová mení systému GPS sou do systému vkládána ve dvou krocích. Prvním krokem e provedení transformace, podle programu VÚGTK, na základ rovinných souadnic a nadmoských výšek do geocentrického systému ETRF-89 s pesností charakterizovanou stední kvadratickou odchylkou 0,5 m. Na základ zmn geocentrických souadnic v ETRF-89 se mže provést transformace do S-JTSK. Výsledné souadnice bod mených v S-JTSK systémem GPS se zobrazí pomocí dalších aplikaních program VÚGTK do systému DIKAT-P. Druhou možností e pímé zadání geocentrických souadnic do systému DIKAT-P, de se tak za pomoci vestavné funkce DIKAT-P

52 D. POUŽITÍ FINANNÍCH PROSTEDK Finanní prostedky byly použity v souladu s návrhem proektu na léta Prostedky byly erpány v následuícího lenní podle schváleného proektu:. Mzdové prostedky. 2. Nákup materiálu (všeobecný materiál, DHM, software do 40 tis. K., odborná literatura). 3. Nákup služeb (zeména práce a služby, expertizy, posudky, výkony výpoetního stediska a., není uplatnn požadavek nakladatelských výda na finanní krytí vydávání výstup programového proektu z úelové dotace zadavatele). 4. Ostatní cestovní náklady. 5. Tuzemské cestovné. 6. Ostatní, režie, poistné. Rozpis erpání prostedk MKR za rok 200 Pol. Pomenování výdae Mzdové prostedky ,- 2 Nákup materiálu 5 000,- 3 Nákup služeb ,- 4 Ostatní cestovní náklady 2 000,- 5 Tuzemské cestovné 2 000,- 6 Ostatní, režie, poistné zpsob výpotu režie režie max. 20 % vcných náklad K ,- CELKEM ,- Rozpis erpání prostedk MKR za rok 2002 Pol. Pomenování výdae Mzdové prostedky ,- 2 Nákup materiálu 5 000,- 3 Nákup služeb ,- 4 Ostatní cestovní náklady 2 000,- 5 Tuzemské cestovné 000,- 6 Ostatní, režie, poistné zpsob výpotu režie režie max. 20 % vcných náklad K ,- CELKEM ,

53 Rozpis erpání prostedk MKR za rok 2003 Pol. Pomenování výdae K K (celé tis.) Mzdové prostedky 4 257, ,- 2 Nákup materiálu 34 93, ,- 3 Nákup služeb , ,- 4 Ostatní cestovní náklady Tuzemské cestovné 4 80, ,- 6 Ostatní, režie, poistné zpsob výpotu režie režie max. 20 % vcných náklad 3 59, ,- CELKEM , ,- Poznámka: Mírné peerpání finanních prostedk v ednotlivých položkách v ástce 4 000,- K bylo ešitelem uhrazeno z vlastních prostedk a nemá vliv na výši poskytnuté dotace, která inila 45 tis. K

54 E. STRUNÉ RESUMÉ A KLÍOVÁ SLOVA. Struné resumé Studie shrnue a hodnotí dostupné historické prameny z oblasti nestarších mapových dl na území eské republiky a eich vhodnost pro zalenní do systému DIKAT-P. Dále analyzue dostupnost a možnosti využití dalších historických pramen též vhodných pro upesnní podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek. Souasn podává návrh na optimální zpsob pevedení tchto mapových podklad do digitální formy. Digitalizované obrazy historických map sou dále technologickým postupem upraveny do tvaru a formy, která umožue eich zalenní do ednotného systému podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek v ednotném státním souadnicovém systému S-JTSK, provozovaném v NPÚ, t. do systému DIKAT-P. 2. Klíová slova v eštin Nemovité kulturní památky, historická mapová díla, stabilní katastr, lokalizace nemovitých kulturních památek, informaní systém DIKAT-P, digitalizace historických mapových dl, voenské mapování, GPS, software pro urení souadnic systému S-JTSK, bikubický Coonsv plát, eliminace srážky mapového listu, vyrovnání katastrálních hranic. 3. Klíová slova v anglitin Real estate of cultural monuments, historical map series, cadastre of 9th Century in Austrian Empir stable, location of real estate of cultural monuments, information system DIKAT-P, digitizing of historical map series, military mapping, GIS, software for determination of co-ordinates in S-JTSK, bicubic Coons patch, elimination of map sheet shrinkage, adustment of cadastral boundaries

55 F. PÍLOHY Píloha. Titulní strana Instrukce k provádní katastrálního mapování z roku 824 (zmenšeno) Píloha.2 Znakový klí a vzory písma map stabilního katastru (zmenšeno) Píloha.3 Mapa stabilního katastru obce Klecany : (tzv. císaský otisk) Píloha.4 Mapa stabilního katastru msta Berouna : z roku 840 (tzv. císaský otisk) Píloha.5 Mapa stabilního katastru msta Berouna : z roku 840 (tzv. indikaní skica) Píloha.6 Rešerše literatury a pramen k problematice historických cest v eských zemích. (Vzhledem k rozsahu e rešerše uložena v knihovn VÚGTK). Píloha.7 Pehled sekcí druhého voenského mapování : v echách Píloha.8 Pehled sekcí druhého voenského mapování : na Morav a ve Slezsku Píloha.9 Reprodukce rukopisného originálu mapy druhého voenského mapování v mítku : Píloha.0 Reprodukce mapové sekce druhého voenského mapování (0a zmenšeno, 0b výez) Píloha. Seznam sídelních útvar lokalizovaných územn identifikaním registrem na trasách významných historických cest. (Vzhledem k rozsahu bude seznam bude pedložen na oponentním ízení v originále a poté uložen v knihovn VÚGTK). Píloha.2 Novinky informaního systému DIKAT-P, verze 3.2 Píloha.3 Uživatelská píruka systému DIKAT-P, verze 3.2 (Vzhledem k rozsahu e piložena samostatn). Píloha.4 Instalace systému DIKAT-P, verze 3.2 (Piložena samostatn na CD)

56 Příloha č. Titulní strana Instrukce k provádění katastrálního mapování z roku 824 (zmenšeno)

57 Příloha č.2 Značkový klíč a vzory písma map stabilního katastru (zmenšeno)

58 Příloha č.3 Mapa stabilního katastru obce Klecany : (tzv. císařský otisk)

59 Příloha č.4 Mapa stabilního katastru města Berouna : z roku 840 (tzv. císařský otisk)

60 Příloha č.5 Mapa stabilního katastru města Berouna : z roku 840 (tzv. indikační skica)

61 Příloha č.7 Přehled sekcí druhého voenského mapování : v Čechách

62 Příloha č.8 Přehled sekcí druhého voenského mapování : na Moravě a ve Slezsku

63 Příloha č.9 Reprodukce rukopisného originálu mapy druhého voenského mapování v měřítku :

64 Příloha č.0a Reprodukce mapové sekce druhého voenského mapování (zmenšeno)

65 Příloha č.0b Reprodukce mapové sekce druhého voenského mapování (výřez)