VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT ROZDÍLY VE FINANCOVÁNÍ STAVEBNÍCH PODNIK Z POHLEDU JEJICH VELIKOSTI DIFFERENCES OF FINANCING STRUCTURAL ENTERPRISES OUT OF SIGHT THEIR SIZES BAKALÁSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR JANA PROCHÁZKOVÁ BRNO 212

2 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT ROZDÍLY VE FINANCOVÁNÍ STAVEBNÍCH PODNIK Z POHLEDU JEJICH VELIKOSTI DIFFERENCES OF FINANCING STRUCTURAL ENTERPRISES OUT OF SIGHT THEIR SIZES BAKALÁSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR JANA PROCHÁZKOVÁ Ing. EVA VÍTKOVÁ Ph.D. BRNO 212

3 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracovišt B367 Stavební inženýrství Bakaláský studijní program s prezenní formou studia 367R38 Management stavebnictví Ústav stavební ekonomiky a ízení ZADÁNÍ BAKALÁSKÉ PRÁCE Student Jana Procházková Název Vedoucí bakaláské práce Datum zadání bakaláské práce Datum odevzdání bakaláské práce V Brn dne Rozdíly ve financování stavebních podnik z pohledu jejich velikosti Ing. Eva Vítková, Ph.D doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Vedoucí ústavu prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. Dkan Fakulty stavební VUT

4 Podklady a literatura Hájek, V. a kol. ízení stavební firmy, KAIT, Praha, 1999 Petík, T. Ekonomické a finanní ízení firmy, Grada Publishing, 29 Nývltová, R.; Marini, P. Finanní ízení podniku, Grada Publishing, 21 Zásady pro vypracování Cílem práce je analýza rozdíl možných finanních zdroj pi financování stavebních spoleností z pohledu jejich velikosti. 1. Charakteristika stavebního podniku 2. Tídní stavebních podnik podle velikosti 3. Financování stavebních podnik - možné zdroje 4. Zmapování rozdíl ve financování stavebních podnik z pohledu jejich velikosti Pedepsané pílohy... Ing. Eva Vítková, Ph.D. Vedoucí bakaláské práce

5 ABSTRAKT Cílem práce je porovnat rozdíly ve financování podnik podle velikosti podniku, právní formy a objemu zakázek. První ást práce obsahuje seznámení se základními pojmy a rozdleními, týkající se podnik, právních forem, majetkových struktur a druh financování. Druhá ást práce-praktická ást je provedena formou dotazníkového przkumu na eském stavebním trhu a má za úkol pedevším porovnávat rozdíly stavebních podnik. ABSTRACT The aim of this thesis is to compare differences in financing enterprises by size, law form and volume of orders. The first part includes identification of basic concepts and divisions, concerning enterprises, law forms, property structures and types of financing. And the second part, which is practical, is a questionaire survey carried out in the czech building market and its main aim is to compare differences in building enterprises. KLÍOVÁ SLOVA Stavební podnik, finanní zdroje, velikost podniku, právní formy, majetková struktura. KEY WORDS Structural enterprise, financial resources, size of enterprice, law forms, property structures

6 Bibliografická citace VŠKP PROCHÁZKOVÁ, Jana. Rozdíly ve financování stavebních podnik z pohledu jejich velikosti. Brno, s., 19 s. píl. Bakaláská práce. Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a ízení. Vedoucí práce Ing. Eva Vítková, Ph.D..

7 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a že jsem uvedla všechny použité informaní zdroje. V Brn dne.... podpis autora

8 Podkování: Ráda bych touto cestou podkovala vedoucí bakaláské práce Ing. Ev Vítkové Ph.D. za rady, pipomínky a odbornou pomoc k mé bakaláské práci. Dále bych ráda podkovala své rodin, která m po celou dobu podporuje pi studiích.

9 OBSAH 1. Úvod Cíl práce 9 2. Podnik Definice podniku Rozdlení podnik dle velikosti Právní formy podnikání Podniky jednotlivce Druhy živností Veejná obchodní spolenost Komanditní spolenost Akciová spolenost Druhy akcií Spolenost s ruením omezeným Evropské hospodáské zájmové sdružení Evropská spolenost Družstvo Majetková struktura podniku Aktiva Pasiva Rozvaha Výkaz zisk a ztrát Dlouhodobé financování Interní (vlastní) zdroje Vklady vlastník Odpisy Metody odepisování Nerozdlený zisk Externí (cizí) zdroje Emise akcií Emise dluhopis Úvry a pjky Finanní leasing Tiché spoleenství Finanní podpora z veejných zdroj Praktická ást Úspšnost dotazníkového przkumu Zpracování výsledk z pohledu velikosti podniku Mikropodniky Malé podniky Stední podniky Velké podniky Zpracování výsledk z hlediska právní formy Spolenost s ruením omezeným 42 7

10 Akciová spolenost Živnost Vyhodnocení praktické ásti 5 5. Závr Seznam použitých zdroj Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam graf Seznam píloh 6 8

11 1. ÚVOD Financování hraje podstatnou roli v každém podniku. Také mže být odlišné v závislosti na velikosti podniku. Ve své práci jsem se rozhodla hledat práv rozdíly ve financování v závislosti na rzných faktorech, jako jsou velikosti podnik, právní formy podniki jejich majetková struktura. Toto téma jsem si vybrala, abych mla pehled o druzích stavebních podnik vyskytujících se na eském stavebním trhu a možná také proto, že si nkdy v budoucnu budu chtít stavební podnik založit. Pro nacházení rozdíl jsem si zvolila formu dotazníkového przkumu, ve kterém chci poukázat na rozdíly práv ve financování podnik. Na eském statistickém úad je mnoho statistik týkajících se stavebnictví a podnik, však žádná nepoukazuje na rozdíly ve financování podnik ve stavebním odvtví. Toto se chci pokusit zmnit ve své práci. 1.1 Cíl práce Cílem bakaláské práce je zmapování rozdíl ve financování stavebních podnik pedevším z pohledu velikosti podnik. Velikost podnik je dána potem zamstnanc. Cíle bude dosaženo, jak již bylo zmínno v úvodu, pomocí dotazníkového przkumu. Dotazníkový przkum bude graficky vyhodnocen a v závru práce budou porovnány rozdíly tak, aby bylo cíle dosaženo. 9

12 2. PODNIK 2.1 Definice podniku Pod pojmem podnik, také firma, si mžeme pedstavit souhrn hmotných, nehmotných, ale i osobních složek podnikání, které mají sloužit k jeho provozování a pedevším k maximalizaci zisku pi minimalizaci rizik. Mžeme také íci, že se jedná o subjekt, ve kterém dochází k pemn zdroj na výrobky i služby. 2.2 Rozdlení podnik dle velikosti Podniky mžeme rozdlit dle výkon, velikosti nebo forem vlastnictví. Rozdlení podnik dle velikosti je dáno pedevším potem zamstnanc, velikostí majetku nebo objemem výkon. Je však rozdílné, protože dlení dle R a EU se liší práv potem zamstnanc a maximálním obratem. Dle tohoto faktoru dlíme podniky na mikropodniky, malé, stední a velké. Mikropodniky mající do 1 ti zamstnanc (jak pro R, tak pro celou EU s maximálním obratem do 2 Eur) se snadno pizpsobují zmnám konkurence a zabývají se prohlubováním své specializace, i se snaží zvýšit svj obrat. Náklady mikropodnik se mohou zvyšovat dodržováním nových pedpis stanovených EU. V malých podnicích pracuje do 1 zamstnanc (pro EU do 5 ti zamstnanc s obratem max 2 Eur). Tyto podniky jsou závislé na okolních faktorech, a už se jedná o zákazníky, rizika levnjší výroby ze zahraniní nebo penžní ústavy. Náklady tchto firem se mohou zvýšit díky vyšším mzdám, které jsou poteba na udržení schopných pracovník. Stední podniky disponují 1-5 ti zamstnanci (dle EU 5-25 zamstnanc, obrat max 5 Eur). U tchto firem je náronjší konkurenní prostedí, ale na druhou stranu mají adu výhod, jako nap. dobré vztahy s dodavateli, distributory a bankami, zkušené pracovníky. Ve velkých podnicích pracuje více jak 5 zamstnanc. (dle EU nad 25 zamstnanc, kde maximální obrat není omezen). Mnohdy se jedná o státní podniky. Pro tyto podniky také nkteré zakázky zpracovávají menší subjekty. Pro pehlednost jsem rozdlení podnik shrnula do následující tabulky. 1

13 Tab. 2-1: Rozdlení podnik dle potu zamstnanc [zdroj: vlastní] Velikost podniku Obecné rozdlení Rozdlení dle EU Mikropodnik do 1 zamstnanc do 1 zamstnanc Malý podnik 11-1 zamstnanc 11-5 zamstnanc Stední podnik 11-5 zamstnanc zamstnanc Velký podnik nad 5 zamstnanc nad 25 zamstnanc 2.3 Právní formy podnikání Pokud chceme založit podnik, musíme si položit 4 základní otázky: jaká je koncepce podnikatelského zámru, jakou zvolíme právní formu podnikání, jaká bude výše prvotního kapitálového vkladu a jakým zpsobem tento vklad získáme. Z hlediska právní formy rozdlujeme podniky na živnosti (podniky jednotlivce), obchodní spolenosti osobní (veejná obchodní spolenost, komanditní spolenost), obchodní spolenosti kapitálové (akciová spolenost, spolenost s ruením omezeným), evropské spolenosti (evropská spolenost, evropské hospodáské zájmové sdružení), družstva, státní podniky a zájmová sdružení. Tyto podniky se ídí obchodním zákoníkem (zákon 513/1991 Sb. - Obchodní zákoník) s výjimkou živností, jejichž innost je upravena živnostenským zákonem (Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Jednotlivé právní formy se liší potem zakladatel, oprávnním k ízení, zpsobem ruení, nároky na poátení kapitál, úastí na zisku i ztrát, finanními možnostmi i daovým zatížením Podniky jednotlivce Živnosti tvoí procentuáln nejvyšší poet všech firem v našem stát a toto procento se neustále zvyšuje. innost podniku se dá jednoduše realizovat a to získáním živnostenského oprávnní, jehož podmínky stanovuje živnostenské zákon. Tyto podmínky jsou všeobecné (vk 18 ti let, zpsobilost k právním úkonm, bezúhonnost, doklad o tom, že nemá podnikatel žádné daové nedoplatky vi státu) a zvláštní (odborná zpsobilost). Majitel takovéto firmy ruí neomezen celým svým osobním majetkem. Podniky si živnostníci vtšinou financují z vlastních zdroj z dvodu 11

14 omezeného pístupu k bankovním úvrm. Není zde nutný poátení kapitál. Pokud podnikatel nemusí být zapsán do obchodního rejstíku, má minimum právních povinností. Je nutné vést podvojné (jednoduché) úetnictví, protože živnostník je plátcem dan z píjm fyzických osob. Základ dan se stanovuje rozdílem píjm a výdaj (zisk nebo ztráta). Je však možné uplatnit odpoitatelné a nezdanitelné ástky. Ze zisku si podnikatel musí hradit pojištní. K daové úspoe mže dojít pizváním dalšího lena spolené domácnosti jako spolupracující osobu, ímž se perozdlí píjmy a výdaje. Podnikatelská innost formou živnostenského oprávnní se dá jednoduše perušit i ukonit Druhy živností Živnosti jsou rozdleny podle požadavk na odbornou zpsobilost a podle rozsahu oprávnní. Podle pedmtu podnikání rozsahu oprávnní se živnosti dlí na obchodní, výrobní a poskytující služby. Obchodní živnosti slouží na nákup zboží za úelem dalšího prodeje, provozování erpacích stanic a provádní dražeb mimo výkon rozhodnutí. Výrobní živnosti nejsou zákonem podrobn vyjmenovány, ale je stanoven rozsah dalších inností pípustných v rámci daného oprávnní. Službami se pro úely živnostenského zákona rozumí poskytování oprav a údržby vcí, peprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláí, poskytování ubytování, hostinská innost, provozování zastaváren, a jiné práce a výkony sloužící k uspokojení poteb zákazníka. Dalším dlením živností je dle požadavk na odbornou zpsobilost na živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se provozují na základ ohlášení na živnostenském úad, koncesované na základ nabytí právní moci rozhodnutí o udlení koncese. Ohlašovací živnosti dlíme dále na volné, které vyžadují splnní pouze všeobecných podmínek, emeslné a vázané, u kterých se navíc musí pedkládat odborná zpsobilost získaná potebným vzdláním a praxí. Seznamy jednotlivých skupin živností vetn požadavk na odbornou zpsobilost a obsahových náplní jednotlivých živností jsou obsaženy v pílohách k živnostenskému zákonu a v naízeních vlády. [1, s. 82] 12

15 2.3.2 Veejná obchodní spolenost Pro vymezení základních charakteristik veejné obchodní spolenosti použiji následující tabulku. Tab. 2-2: Charakteristiky veejné obchodní spolenosti [zdroj: [2, s. 31]] Obchodní spolenost Veejná obchodní spolenost Zkrácené oznaení v obchodní firm v.o.s. nebo ve. obch. spol. Minimální poet spoleník 2 Maximální poet spoleník není omezen Povinná minimální výše základního kapitálu není stanovena Minimální výše 1 podílu spoleníka není stanovena Zpsob ruení spoleník za závazky spoleníci ruí spolen a nerozdíln spolenosti celým osobním majetkem Zmnu spoleenské smlouvy, všichni spoleníci (nestanoví-li resp. stanovení musí schválit spoleenská smlouva jinak) Nejvyšší orgán není výslovn uveden Statutární orgán každý spoleník jednotliv Kontrolní orgán není výslovn uveden Veejná obchodní spolenost je sdružením minimáln dvou spoleník, kteí spolu podnikají pod spoleným jménem. Spoleníkem mže být právnická nebo fyzická osoba, která spluje všeobecné podmínky živnostenského zákona. Spolenost je založena na základ spoleenské smlouvy, kterou podepíší všichni spoleníci. Ve spoleenské smlouv musí být uveden název spolenosti, sídlo, urení spoleník a pedmt podnikání. Spolenost mže zaít podnikat až po zapsání do obchodního rejstíku. Také se mže fúzovat s ostatními veejnými obchodními spolenostmi nebo s komanditními spolenostmi. Vklady spoleník nejsou zákonem dány. Statutárním orgánem mže být zvolen jeden spoleník, více spoleník nebo všichni spoleníci. Statutární orgán má právo jednat za spolenost, ale musí o svém jednání informovat ostatní leny spolenosti. Spoleenská smlouva se mže bhem podnikatelské innosti firmy zmnit a to pi vtšin hlas spoleník. Každý spoleník má právo jednoho hlasu a právo veta. Ve spolenosti je zakázána konkurence mezi spoleníky. Zisk nebo ztráta se dlím rovným dílem mezi všechny spoleníky. Spolenost zaniká ke dni vymazání z obchodního rejstíku. 13

16 2.3.3 Komanditní spolenost Pro vymezení základních charakteristik komanditní spolenosti použiji následující tabulku. Tab. 2-3: Charakteristiky komanditní spolenosti [zdroj: [2, s. 31]] Obchodní spolenost Komanditní spolenost Zkrácené oznaení v obchodní firm k.s. nebo kom. spol. Minimální poet spoleník 2 z toho 1 komplementá a 1 komandista Maximální poet spoleník není omezen Povinná minimální výše základního kapitálu 5 K Minimální výše 1 podílu spoleníka 5 K u komandisty, u komplementáe není stanovena Zpsob ruení spoleník za závazky komplementá ruí spolen a spolenosti nerozdíln celým osobním majetkem, komandisté ruí do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstíku Zmnu spoleenské smlouvy, všichni spoleníci (nestanoví-li resp. stanovení musí schválit spoleenská smlouva jinak) Nejvyšší orgán není výslovn uveden Statutární orgán každý komplementá jednotliv Kontrolní orgán není výslovn uveden Komanditní spolenost musí být založena minimáln dvma leny, a to jedním komandistou a jedním komplementáem. Komplementáem mže být pouze osoba, která spluje všeobecné podmínky živnosti. Spolenost je založena na základ spoleenské smlouvy a mže zaít podnikat po zapsání do obchodního rejstíku podobn, jak je tomu u veejné obchodní spolenosti. Ve smlouv musí být navíc uvedeno, který spoleník je komandistou, který komplementáem a výše vkladu každého komandisty. Komandisté ruí za závazky spolenosti pouze do výše nesplaceného vklady, kdežto komplementái ruí celým svým osobním majetkem. Komplementái zastupují spolenost jako jednatelé, mají funkci statutárního orgánu a firmu ídí. Komandisté ruí za podepsání smluv, které sepsali jménem spolenosti a mají právo na poskytnutí informací o chodu spolenosti. Mže být uren prokurista, 14

17 který se bude starat o chod spolenosti i z ad komandist. Pro komplementáe platí stejn jako pro spoleníky v.o.s. zákaz konkurence, na komandisty se zákaz nevztahuje. Zisk se dlí mezi spoleníky dle smlouvy. Zisk komplementá podléhá dani z píjmu fyzických osob a pojištní, zisk komplementá dani píjmu právnických osob a srážkovou daní Akciová spolenost Pro vymezení základních charakteristik akciové spolenosti použiji následující tabulku. Tab. 2-4: Charakteristiky akciové spolenosti [zdroj: [2, str. 32]] Obchodní spolenost Zkrácené oznaení v obchodní firm Minimální poet spoleník Maximální poet spoleník Povinná minimální výše základního kapitálu Minimální výše 1 podílu spoleníka Zpsob ruení spoleník za závazky spolenosti Zmnu spoleenské smlouvy, resp. stanovení musí schválit Nejvyšší orgán Statutární orgán Kontrolní orgán Akciová spolenost a.s. nebo akc. spol. 1 (1 právnická osoba nebo 2 fyzické osoby) není omezen 2 K (pi založení bez veejné nabídky) nebo 2 K (pi založení i pi zvýšení základního kapitálu s pomocí veejné nabídky není stanovena spoleníci neruí dvoutetinová vtšina všech hlas pítomných na valné hromad, za pedpokladu, že je usnášeníschopná lenská schze pedstavenstvo kontrolní komise Akciová spolenost je kapitálovou spoleností, kterou mže založit jedna právnická nebo dv fyzické osoby. Základní kapitál obsahuje uritý poet akcií, které jsou rozdleny mezi akcionáe. Spolenost vzniká zakladatelskou smlouvou v pípad více zakladatel, pokud je zakladatel pouze jeden, vzniká zakladatelskou listinou. Zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu je v souasné dob 2 mil. K pi založení 15

18 bez veejné nabídky a 2 mil. K pi založení s pomocí veejné nabídky. U spoleností, které byly založeny do , iní základní kapitál minimáln 1 mil. K. Se základním jmním akciové spolenosti, získaném upisování akcií souvisí emisní ážio, což je rozdíl mezi tržní a nominální hodnotou emitovaných akcií. Akciová spolenost ruí za závazky celým svým majetkem, akcionái neruí za závazky spolenosti. Nesou však riziko pi znehodnocení akcií nebo pi likvidaci spolenosti, pokud likvidaní zstatek nepostaí k úhrad nominální ceny akcie. Toto riziko je však rozloženo mezi více osob. Akciová spolenost má ze zákona povinnost vytváet rezervní fond ze zisku. Spolenost je velmi dobe vnímána investory a obchodními partnery, protože zajišuje solidnost a stabilitu. Nejvyšším orgánem akciové spolenosti je valná hromada, která rozhoduje o založení spolenosti a její likvidaci, o stanovách spolenosti, orgánech spolenosti a také schvaluje rozdlení zisku a úetní závrku. Valná hromada je složena z akcioná, které mají uritý poet hlas v závislosti na množství akcií, které vlastní. Statutárním orgánem spolenosti je pedstavenstvo, které musí mít minimáln 3 leny. Pedstavenstvo se volí na dobu 5 ti let a má za úkol spolenost ídit a jednat jejím jménem. U len pedstavenstva platí zákaz konkurence. Na chod akciové spolenosti dohlíží dozorí rada, která musí být nejmén tílenná. Dozorí rada je jmenována valnou hromadou na nejvýše 5 let. Nevýhodou akciové spolenosti mže být povinné zveejování úetní závrky, která musí být ovena auditorem, povinné sestavování výroní zprávy a pedevším danní. Zisk spolenosti je zdann daní z píjm právnických osob, vyplacené dividendy ze zisku jsou zdanny srážkovou daní Druhy akcií Akcie je cenným papírem, který vydává akciová spolenost. Akcie mžeme rozdlit dle rzných hledisek. Z hlediska podoby mžeme mít akcie listinné (fyzické listiny) nebo zaknihované (zapsané v evidenci), z hlediska formy akcie na jméno (na jméno urité osoby) nebo akcie na majitele (pro spolenost anonymní osoba). Dle druhu rozdlujeme akcie na kmenové, prioritní, zamstnanecké, zakladatelské a zlaté. Kmenové akcie jsou nejbžnjší, majitel této akcie má právo podílet se na hlasování valné hromady, vznášet návrhy i námitky, dále má právo na dividendu a podíl na likvidaním zstatku. Prioritní a zakladatelské akcie jsou pro R limitovány. Prioritní akcie nesmí pekroit 5% základního kapitálu a zamstnanecké 5%. Jedná se o akcie se zvláštními právy-u 16

19 prioritních akcií má majitel pednost pi výplat dividend, ale mže mít omezena jiná práva, u zamstnaneckých je zamstnanec spolenosti mohl koupit za výhodnjší cenu, ale pi odchodu je musel zase prodat. Zamstnanecké akcie od nemohou být vydávány. Zakladatelské akcie jsou akcie, které jsou emitovány pi založení spolenosti. Zlaté akcie již v souasné dob nejsou vydávány, ale byly spojeny s privatizací státních podnik Spolenost s ruením omezeným Pro vymezení základních charakteristik s.r.o. použiji následující tabulku. Tab. 2-5: Charakteristiky spolenosti s ruením omezeným [zdroj: [2, s. 32]] Obchodní spolenost Spolenost s ruením omezeným Zkrácené oznaení v obchodní firm s.r.o. nebo spol. s r.o. Minimální poet spoleník 1 Maximální poet spoleník 5 Povinná minimální výše základního kapitálu 2 K Minimální výše 1 podílu spoleníka 2 K Zpsob ruení spoleník za závazky spoleníci ruí spolen a spolenosti nerozdíln do celkové výše nesplaceného základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstíku Zmnu spoleenské smlouvy, dvoutetinová vtšina všech hlas resp. stanovení musí schválit Nejvyšší orgán valná hromada Statutární orgán jednatel (jednatelé) Kontrolní orgán dozorí ráda (pokud stanoví-li tak spoleenská smlouva) Spolenost s ruením omezením mže založit jedna fyzická nebo jedna právnická osoba. Tato osoba mže založit maximáln ti spolenosti s ruením omezeným. Spolenost vzniká na základ spoleenské smlouvy a zapsáním do obchodního rejstíku. Základní kapitál spolenosti je tvoen vklady vlastník. Minimální výše vkladu jednoho spoleníka (obchodní podíl) iní 2 K. Minimální výše základního kapitálu je 2 K. Spoleníci ruí za závazky spolenosti ve výši nesplacených vklad, dokud není vklad splacen v plné výši a zapsán v obchodním rejstíku. Vklad se mže splatit až 17

20 do 5 ti let, pi podání návrhu na zápis do obchodního rejstíku však musí být splaceno 3% každého vkladu, v úhrnné výši všech vklad 1 K. U spolenosti s ruením omezeným je povinná tvorba rezervního fondu v okamžiku, kdy podnik vytvoí roní zisk. Nejvyšším orgánem spolenosti je valná hromada. Do její psobnosti patí schvalování úetní závrky, rozdlení zisk, úhrady ztrát, zmna spoleenské smlouvy i jmenování jednatel spolenosti. Spolenost vedou jednatelé, pro které platí zákaz konkurence. Spoleenskou smlouvou mže být také stanovená dozorí rada, která kontroluje innost a úetnictví spolenosti. Zisk spolenosti je zdann daní z píjmu právnických osob, vyplacené podíly na zisku dále srážkovou daní. Vyplacené podíly na zisku spoleníkm-fyzickým osobám nepodléhají pojistnému sociálního pojištní. V oích obchodních partner s ohledem na ruení spoleník je spolenost s ruením omezeným mén dvryhodná v porovnání s akciovou spolenosti nebo s veejnou obchodní spoleností Evropské hospodáské zájmové sdružení Evropské zájmové sdružení (zkr. EHZS) je upraveno naízením Rady Evropských spoleenství z roku 1985 a pedstavuje nejstarší formu komunitární spolenosti. Hlavním dvodem jejího vzniku byla poteba usnadnit spolené podnikání podnikatelm z rzných lenských zemí. EHZS se zakládá uzavením smlouvy o sdružení a vzniká následným zápisem do obchodního rejstíku lenského státu, v nmž má sídlo. leny EHZS mohou být jak obchodní spolenosti, tak i jiné právnické i fyzické osoby. Za závazky sdružení ruí lenové sdružení stejn jako spoleníci veejné obchodní spolenosti. I na ostatní otázky, nejsou-li v zákon upraveny pímo pro toto sdružení, se použije právní úprava v.o.s. Jako statutární orgán EHZS vystupuje jednatel, který má obdobné postavení jako u s.r.o., avšak na rozdíl od s.r.o. mže být jednatelem EHZS i právnická osoba, pokud poví jednu nebo více fyzických osob, které budou tuto funkci jejím jménem vykonávat. [2, s. 28] Evropská spolenost Evropská spolenost je obchodní spolenost, která je upravena komunitárním právem. Ideový cíl naízení Rady Evropských spoleenství lze vidt ve zjednodušení procesu realizace národních fúzí. Národní fúze tedy pedstavují první z možností vzniku 18

21 Evropské spolenosti. Další zpsoby vzniku této spolenosti tvoí založení holdingové spolenosti i spolené dceiné spolenosti. Na rozdíl od EHZS je evropská spolenost vždy právnickou osobou s minimální výší základního kapitálu 12 euro, který musí být upsán v podob akcií. [2, s. 29] Družstvo Pro vymezení základních charakteristik družstva použiji následující tabulku. Tab. 2-6: Charakteristiky družstva [zdroj: [2, s. 33]] Družstvo Zkrácené oznaení v obchodní firm Minimální poet spoleník Maximální poet spoleník Povinná minimální výše základního kapitálu Minimální výše 1 podílu spoleníka Zpsob ruení spoleník za závazky spolenosti Zmnu spoleenské smlouvy, resp. stanovení musí schválit Nejvyšší orgán Statutární orgán Kontrolní orgán Družstvo není povoleno 2 (právnické osoby) nebo 5 (fyzické osoby) není omezen 5 K není stanovena lenové družstva neruí nadpoloviní vtšina všech hlas pítomných na lenské schzi, za pedpokladu, že je usnášeníschopná lenské schze pedstavenstvo kontrolní komise Družstvo mohou založit dv právnické nebo pt fyzických osob. Základní kapitál, který se zapisuje do obchodního rejstíku, musí být minimáln 5 K, ped zapsáním do obchodního rejstíku musí být splacena minimáln polovina. Za závazky ruí družstvo celým svým majetkem, lenové za závazky neruí. Pro pijetí nového lena se nemní stanovy družstva, postaí pouze pihláška. Družstvo je povinno vytváet nedlitelný fond, který plní úlohu rezervního fondu. Nejvyšším orgánem družstva je lenská schze, která rozhoduje o zmn stanov, schvalování závrky a volb len pedstavenstva a kontrolní komise. Pedstavenstvo rozhoduje o chodu družstva a pro jeho leny patí zákaz konkurence. Kontrolní komise kontroluje innost družstva a eší 19

22 stížnosti jednotlivých len. Zisk družstva je zdann daní z píjm právnických osob. Vyplacené podíly ze zisku jsou zdanni srážkovou daní. 2.4 Majetková struktura podniku Celkový pohled na majetkovou strukturu podniku poskytuje rozvaha (bilance). Dává pehled o majetku (aktivech) podniku a jeho zdrojích krytí (pasivech). Výsledek o tvorb hospodáského výsledku podává výkaz zisk a ztrát (výsledovka) Aktiva Aktiva slouží podnikateli k podnikání a hlavním cílem aktiv je pinést budoucí ekonomický užitek. Aktiva mžeme rozdlit z rzných hledisek, pedevším podle funkce, kterou v podniku plní, podle asu nebo podle likvidity. Aktiva tedy mžeme rozdlit dle vyhlášky 5/22 Sb. na pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, obžná aktiva a asové rozlišení. Z hlediska asu mohou být aktiva krátkodobá, kdy je doba jejich využitelnosti do jednoho roku, nebo dlouhodobá aktiva, u kterých je doba využitelnosti delší než 1 rok. Z hlediska likvidity nás zajímá rychlost a obtížnost jejich pemny v penžní prostedky, aby bylo možné uhradit splatné závazky. Rozdlení aktiv jsem shrnula do následující tabulky. Tab. 2-7: Rozdlení aktiv [zdroj: vlastní] Rozdlení aktiv: Pohledávky za upsané vlastní jmní Dlouhodobý majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanní majetek Obžná aktiva zásoby dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanní majetek asové rozlišení náklady píštích období píjmy píštích období Charakteristika zachycují stav nesplacených akcií nebo podíl má dlouhodobý charakter know-how, software, licence, patenty pozemky, stavby, stroje termínované vklady, pjky, cenné papíry spíše kratšího charakteru materiál, nedokonená výroba, zboží, výrobky doba splatnosti delší než 1 rok doba splatnosti 1 rok a kratší penžní prostedky v hotovosti, vklady v bance pedem placené služby nebo zboží provedené a dosud nevyútované služby 2

23 2.4.2 Pasiva Pasiva mžeme nazvat jako zdroje krytí podniku. Pasiva rozdlujeme na vlastní kapitál, který tvoí rozdíl mezi celkovými aktivy a celkovými dluhy, cizí zdroje, které pedstavují závazky podniku (dluhy) a asové rozlišení. Z asového hlediska mžeme stejn jako aktiva rozdlit na krátkodobá a dlouhodobá. Rozdlení pasiv jsem shrnula do následující tabulky. Tab. 2-8: Rozdlení pasiv [zdroj: vlastní]! $%!& $%' ((!( ( ( '& &" * (( &" * (( "# &!& ()((! )! & (!* )+,,* )+!((( ' #! ()&(( &" * ' (( Rozvaha Rozvaha (bilance) je úetní výkaz, který je souástí úetní závrky. Údaje, které mžeme zjistit z rozvahy, nám charakterizují stav majetku a zdroj krytí podniku k uritému datu, vtšinou ke konci úetního období. V rozvaze musí platit princip bilanní rovnosti, kdy aktiva se rovnají pasivm. Formáln mže mít dv podoby, bu v úetní form-ve form dvoustranného útu, kde levou stranu tvoí aktiva a pravou pasiva, nebo ve vertikální form, kdy jsou postupn pod sebe azeny položky aktiv, poté v mínusových hodnotách položky pasiv a koneným výsledkem této úpravy je vlastní kapitál. Pro pedstavu jsem piložila k práci vzor rozvahy-viz. píloha A. 21

24 2.4.4 Výkaz zisk a ztrát Výkaz zisk a ztrát (výsledovka) podává informace o pohybech penz za uritý as. Zachycuje vztah mezi výnosy a náklady. Výsledkem je hospodáský výsledek, který nám udává hodnotu zmny majetku bhem jednoho úetního období. Hospodáským výsledkem mže být zisk, ztráta nebo nulová hodnota. Samotný výkaz zisk a ztrát rozlišuje ti druhy innosti podniku a to provozní innost, který vyjaduje výnosy a náklady, které jsou spojené s bžným provozem podniku, finanní innost, která souvisí s bžným chodem firmy a mimoádná innost, kterou podnik obvykle pímo nemže ovlivnit. Platí vzorec výnosy (provozní výnosy a tržby, finanní výnosy a tržby, mimoádné výnosy) mínus náklady (provozní náklady, finanní náklady, mimoádné náklady, dan) jsou rovny hospodáskému výsledku. Pro pedstavu jsem piložila k práci vzor výkazu zisku a ztrát-viz. píloha B. 22

25 U financování platí zásada, kdy dlouhodobý majetek je nezbytné krýt dlouhodobými zdroji. Hlavní zdroje financování jsou závislé na právní form podniku. Pro jednotlivé podnikatelské jednotky je poteba jiných zdroj. Základním rozdlením dlouhodobých zdroj financování je na zdroje interní (vlastní) a zdroje externí (cizí). 3.1 Interní (vlastní) zdroje Financování pomocí interních zdroj vtšinou nazýváme jako samofinancování. V eské Republice je velmi rozšíené díky nižšímu riziku v porovnání s externími zdroji. Vtšina ekonomických píruek nám íká, že pro financování pedevším dlouhodobých investic v podniku a jako základ financování by mly být zdroje vlastní. Pro zaínající podnikatele je však problém výše tchto zdroj. Mnoho podnikatel považuje externí zdroje za drahé, protože se z nich vždy musí platit finanní obnos navíc (úroky). Už si však neuvdomují, že náklady spojené s vlastními zdroji mohou být v nkterých pípadech ješt dražší. Z vlastních zdroj je pro firmu nákladem podíl na hospodáském výsledku nebo dividenda a také da z píjmu. Mezi vlastní zdroje jsem zaadila vklady vlastník, odpisy a nerozdlený zisk Vklady vlastník Skoro žádné podnikání se neobejde bez poáteního vkladu osob. Velikost tchto vklad závisí na druhu spolenosti z hlediska právní formy. V tomto pípad mají jistou výhodu osoby se živnostenským listem, které ze zákona nemají povinnost pi zakládání podniku vložit poátení kapitál. Stejn jako u osob se živnostenským oprávnním nemají povinnost vkladu veejné obchodní spolenosti. U komanditní spolenosti tvoí povinný základní kapitál 5 K. Tuto ástku do spolenosti vkládá komandista, u komplementáe není ze zákona stanoveno. Akciová spolenost má ze zákona nejvyšší základní kapitál. Pokud zakládáme spolenost bez veejné nabídky, je poteba 2 K, pokud s pomocí veejné nabídky, tak základní kapitál iní 2 K. Nejrozšíenjší formou založení podniku je spolenost s ruením omezeným, u které zákonem daný minimální základní kapitál musí init 2 K. Základní kapitál 23

26 družstva musí být minimální 5 K. Vklady vlastník shrnuji pro pehlednost do následující tabulky. Tab. 3-1: Vklady vlastník u jednotlivých typ podnik [zdroj: vlastní] Druhy spolenosti Živnost Veejná obchodní spolenost Komanditní spolenost Akciová spolenost Spol. s ruením omezeným Družstvo Minimální základní kapitál není stanoven není stanoven 5 K komandista, u komplementáe není stanoveno 2 K bez veejné nabídky, 2 K s nabídkou 2 K 5 K Odpisy Odpisy mžeme definovat jako penžní vyjádení postupného opotebení majetku za urité období. Tento prbh opotebení však odpisy mohou vyjádit pouze pibližn, pokud se týkají morálního opotebení. Reálné, fyzické opotebení je u dlouhodobého majetku individuální a závislé na využití majetku a míe technického pokroku, který u jednotlivých druh majetku mže zpsobit zastarávání. Proto odpisy neodvozujeme od fyzické životnosti, ale od ekonomické, která zahrnuje práv jak morální, tak fyzické opotebení. Reálnou výši opotebení majetku v cenách produkce mají zachytit úetní odpisy. Úetní odpisy se ídí zákonem o úetnictví a podniky si je sestavují sami podle odpisového plánu. Dalším druhem odpis jsou odpisy daové. Daové odpisy se ídí zákonem o dani z píjmu a jsou spíše nástrojem finanní politiky státu. Odpisy hrají významnou roli v nákladech podniku. Patí mezi provozní náklady a dokáží ovlivnit hospodáský výsledek, rentabilitu podniku a základnu pro výpoet dan z píjmu. Nejsou však penžním výdajem v daném ase. Celkovou výši odpis ovlivuje struktura majetku jeho cena, doba a metoda odepisování. Odepisuje se vstupní cenou, kterou mže být cena poizovací, což je celková ástka na nákup majetku, reprodukní poizovací cena, která vyjaduje aktuální cenovou úrove a vlastními náklady v pípad poízení majetku ve vlastní režii. 24

27 Metody odepisování Metodami odepisování jsou: lineární, degresivní, progresivní a nerovnomrná metoda odepisování. U lineární metody se cena na jednotlivá léta stanoví stejným podílem ze vstupní ceny. Pro degresivní metodu odepisování plátí snižování roních odpis bhem životnosti majetku. Progresivní metoda není píliš bžná, ale v praxi se u nkterých podnik v menší míe vyskytuje. Spoívá v tom, že odpisy bhem životnosti majetku postupn stoupají. Nerovnomrné odepisování vyjaduje kombinaci nkteré z pedchozích metod odepisování. Mnohdy podniky využívají zrychleného odepisování. Zrychlené odepisování se mže provádt degresivními metodami (pi zachování stanovených dob odepisování), lineárními metodami pi zvýšení odpisových sazeb, nerovnomrným odepisováním, kdy se zpoátku odepíše znaná ást majetku a pedevším uplatováním mimoádných odpis, kdy uskuteujeme v nkterých pípadech jednorázový vyšší odpis pi poízení majetku. Zrychlené odepisování pispívá k rychlejší obnov majetku, ale naopak nesmíme opomenout riziko inflace pi vysoké míe investování Nerozdlený zisk Pi použití tohoto zdroje financování mluvíme o tzv. samofinancování. Pi tomto druhu financování nám nevznikají náklady na úroky jako v pípad cizích zdroj. Zisk však není stabilním zdrojem. Podnik nejprve musí vytvoit uritý objem zisku a z nho poté mže financovat. Nerozdlený zisk je zisk po zdanní, se kterým mže podnik voln disponovat. Slouží napíklad na splacení dluh, rozdlení dividend, podíl na zisku, nebo k tvorb fond. Pokud použijeme nerozdlený zisk jako finanním nástroj sloužící k rozvoji podniku, zvýší se nám tím zárove základní kapitál. 3.2 Externí (cizí) zdroje Vedle finanních zdroj využívají podniky ke svému fungování a v nkterých pípadech i založení podniku také adu zdroj externích (cizích). Živnosti, osobní spolenosti a družstva variantu použití externích zdroj využívají mén a je pro n kolikrát obtížnjší nkterý z externích zdroj vbec získat. Externí podnikání umožuje rychlejší a rozsáhlejší tvorbu kapitálu a rozvoj podniku. Nesmíme však zapomenout, že nám 25

28 pinášejí i náklady spojené s placením úrok i náklady z emisí akcií. Mezi externí zdroje mžeme zaadit emise akcií, emise dluhopis, úvry a pjky, finanní leasing, tiché spoleenství i finanní podporu z veejných fond Emise akcií Na definici akcie a její druh se odkazuji na str. 15 této práce, kde je vysvtlena i podstata akciové spolenosti. Podniky nebo podnikatelé, kteí nakupují emitované akcie, se stávají majiteli akcionái (spoluvlastníky) firmy. Mžeme mít nkolik druh emisí. Základní rozdlení emisí je na vlastní, pi které si emitent celý proces ídí sám a cizí, kdy za emitenta jedná finanní instituce. Z hlediska financování je dležité tzv. emisní ážio, které vzniká rozdílem mezi tržní (emisní) cenou akcie a nominální (jmenovitou) hodnotou akcie. Vysoká emisní cena mže odradit investory, ale naopak od ní investoi oekávají vyšší akciové výnosy. Akciová spolenost mže zvyšovat nebo naopak snižovat akciový kapitál. Zvyšování se nejastji provádí emisí nových akcií, které se nejprve musí nabídnout dosavadním akcionám, použitím istého zisku nebo kombinací obou dvou ešení. Kapitál akciové spolenosti se mže snížit zadržením akcií na uritou dobu, snížením jmenovité hodnoty akcií, snížením potu akcií, které jsou v obhu, nebo upuštním od vydání akcií. Základní kapitál však nemže být snížen pod jeho zákonnou výši, která u akciové spolenosti iní 2 K (2 K s veejnou nabídkou) Emise dluhopis V našich podmínkách není emitace dluhopis píliš rozšíená. Jedná se o dluhopisy, které jsou emitované podnikem. Nakoupené dluhopisy jsou souástí finanního majetku podniku. Dluhopis je cenný papír, který vyjaduje závazek emitenta (dlužníka) vi viteli (majiteli dluhopisu). Jde o úvrový cenný papír, který se liší od akcie splatností na uritou dobu, pedem stanoveným úrokem a nemožností vitele podílet se na rozhodování podniku. V ekonomice existuje celá ada druh dluhopis. Dluhopisy mžeme rozdlit podle emitenta (podnikové, bankovní, státní, místních orgán), podle úrok (s pevným úrokem, bezúroné, s promnlivým úrokem, prodávané za cenu sníženou o diskont), podle zpsobu emise (veejná a soukromá emise). Z hlediska financování má emise dluhopis adu výhod, jako napíklad pevn stanovený úrok, 26

29 který je zárove odpoitatelnou položkou pro úely dan z píjmu, pružnost v tvorb finanní struktury, akcionái neztrácejí kontrolu nad inností podniku a placený úrok z dluhopis je obvykle nižší než dividenda z kmenových akcií. Nevýhodou dluhopis je nutnost pevné splátky, vysoké riziko zmn podmínek, emisní náklady a zvyšování finanního rizika. [2, s. 428] Úvry a pjky Úvry jsou nefrekventovanjším externím zdrojem. Dlíme je na finanní, které spoívají v pjení finanního obnosu, nebo obchodní, ty jsou vtšinou dodavatelské, které umožují odbratel opoždní platby o dohodnutou dobu, ale za uritý finanní obnos. Úvry a pjky mžeme mít z hlediska asu krátkodobé, stedndobé a dlouhodobé. Bankovní úvry poskytují banky na základ žádosti, ke které se pikládají úetní výkazy a podnikatelský plán. Na základ tchto údaj zkoumají banky zdraví podniku a vyhodnotí bonitu žadatele. Jako ruení za poskytnutí krátkodobého úvru vtšinou banky požadují ruení obžného majetku, u dlouhodobých úvr zástavu majetku. Náklady na úvry jsou rzné. Platíme úroky, poplatky za vedení úvrového útu a velmi nákladné poplatky za vyízení útu. U velkých podnik se tyto náklady pohybují v desítkách tisících K. Jak drahý je úvr vyjaduje roní procentní sazba náklad (RPSN). Tato sazba je vyjádena v % a obsahuje jak úroky, tak veškeré poplatky spojené s úvrem Finanní leasing Finanní leasing se využívá pedevším pi nákupu dlouhodobého majetku bez výrazného zadlužení. Podnik nezíská žádné finance na nákup pedevším strojního vybavení nebo automobil, ale získá pímo toto vybavení. Nemusí však za nj zaplatit plnou cenu. U leasingu vtšinou vystupuje dodavatel, leasingová spolenost a nájemce. Leasing mžeme také charakterizovat jako pronájem majetku za sjednanou úplatu s možností odkoupení tohoto majetku. Existuje nkolik forem leasingu. Nejznámjším rozdlením je na leasing operativní a finanní. Operativní leasing se využívá na krátkou dobu, mnohdy kratší dobu než je životnost dlouhodobého majetku. Leasingové spolenosti pronajímají majetek nájemcm vtšinou vetn oprav a nezbytných servis spojených s údržbou majetku. Ty jej po uplynutí doby nájmu vrací zpt leasingové 27

30 spolenosti, která ho již trochu opotebený pronajímá dále. Minimální doba u operativního leasingu není stanovena. Finanní leasing je oproti operativnímu leasingu dlouhodobý. Leasingové spolenosti nenabízejí vtšinou nájemcm žádné opravy a údržby spojené s opotebením majetku, nájemce si majetek udržuje sám. Finanní leasing má charakter pjky, nájemce si majetek pjí a postupn ho splácí. Oproti operativnímu leasingu se u finanního nedá vypovdt smlouva jak ze strany nájemce, tak ze strany leasingové spolenosti. Výpov je možná pouze pi neplnní závažných podmínek smlouvy. Finanní leasing se uskuteuje pomocí nkolika forem. Nejvíce se používá postupné odkupování majetku, dále podnik mže prodat majetek leasingové spolenosti a následn jej od ní zpt odkoupit, nebo jednou z variant je zadlužený leasing, pi kterém si leasingová spolenost bere u bank a jiných penžních ústav úvr a pronajímaný majetek platí pouze z ásti Tiché spoleenství Jedná se o vkládání financí do podniku prostednictvím jak právnických, tak fyzických osob. Nevýhodou pro podnik mže být požadavek vyšších výnos od tichého spoleníka. Z pohledu spoleníka, však mže být nevýhodné, že nemže nijak zasahovat do dní podniku. Rizikem je také nedodržení smlouvy o tichém spoleenství investiní spolenosti. Mnohdy spolenosti získají touto formou od lidí peníze, a místo slibovaného zisku zkrachují a tišší spoleníci nedostanou zpt ani peníze, které do spolenosti vložili Finanní podpora z veejných zdroj Mezi externí zdroje také patí finanní podpora. Dotace se mohou získávat ze státního rozpotu nebo z úelových fond jak v R, tak v zahranií. Tyto podpory se udlují pedevším malým a stedním podnikm a slouží pro jejich rozvoj a rst, jak regionální, tak i celorepublikový. Tyto podpory jsou regulovány státem i zahraniím. Finanní podpora se uskuteuje pímo a nepímo. Pímá finanní podpora se poskytuje nejastji formou dotací. Pokud firma o tyto dotace zažádá, musí obvykle splnit adu podmínek a vložit uritou ást svých financí. Nepímá finanní podpora má za úkol pedevším snižovat výdaje podnik a rizika investování. Je realizována daovým systémem státu, systémem státních záruk a cenových úlev. 28

31 V praktické ásti své práce porovnávám rozdíly ve financování podniku dle jejich velikosti. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí dotazníkového przkumu, kterým jsem oslovila mikropodniky, malé, stední i velké stavební firmy bez ohledu na jejich právní formu a majetkovou strukturu. 4.1 Úspšnost dotazníkového przkumu Dotazníkový przkum jsem provádla osobní návštvou a zasláním . Celkem jsem oslovila 857 stavebních podnik sídlících na území eské republiky. Prvotním zámrem bylo provádt przkum v uritém kraji, ale díky menší návratnosti dotazník jsem tuto variantu zamítla. Z hlediska velikosti se jednalo o všechny typy podnik (mikropodniky, malé, stední a velké podniky). Z hlediska právní úpravy podniku jsem se poptávala u 6 ti družstev, 11 ti veejných obchodních spoleností, 136 ti osob s živnostenským listem, 189 ti akciových spoleností a 515 ti spoleností s ruením omezeným. Graf 4-1: Poptávané podniky rozdlené z hlediska právní formy [zdroj: vlastní] +- +-!) // "( ()&! & Z 857 oslovených stavebních podnik jsem dostala 8 odpovdí, které jsou shrnuty v tabulce viz. píloha C. Jednotlivé podniky jsem dále lenila dle rzných faktor, abych je mohla dále porovnávat. Návratnost dotazník z hlediska velikosti podnik se mi zdaila, odpovdly všechny typy podnik, z hlediska právní formy podniku se navrátily dotazníky ze 14 ti akciových spoleností, 52 spoleností s ruením omezeným, 29

32 13 ti osob s živnostenským oprávnním a jedna odpov podniku založeného jako družstvo. Graf 4-2: Návratnost dotazník rozdlená z hlediska právní formy [zdroj: vlastní] !) "( ()&! & 4.2 Zpracování výsledk z pohledu velikosti podnik Výsledky dosaženého przkumu jsem zpracovávala z pohledu na velikosti stavebních podnik. Podniky jsem rozlenila dle potu zamstnanc jako mikropodniky, malé, stední a velké podniky Mikropodniky Mikropodniky jsem v teoretické ásti urila jako podniky, ve kterých pracuje 1 a mén zamstnanc. Mikropodniky inily z celkového potu vrácených dotazník 65%. Z hlediska právní formy je nejvíce mikropodnik založeno jako spolenosti s ruením omezeným. Z 52 mikropodnik bylo 37 podnik spoleností s ruením omezeným, 12 spoleností fungujících na základ živnostenského oprávnní, 2 akciové spolenosti a 1 družstvo. 3

33 Graf 4-3: Rozdlení mikropodnik z hlediska právní formy [zdroj: vlastní] 5- /- 3+- /4-666 ) 66!) Hlavní innost mikropodnik spoívá pedevším v projekní (4%) a stavební innosti (35%). V menší míe potom provozují dodavatelskou (4%) a jinou innost (1%). 11% mikropodnik vykonává nkolik inností zárove. Dále jsem ešila financování podniku. Následující graf vystihuje, jaké nejastjší zdroje financování byly použity pi založení mikropodnik. Graf 4-4: Zdroje financování pi založení mikropodnik [zdroj: vlastní] /2-, 5-, /-,.7-, - / Z grafu vyplývá, že nejastji byly pi založení podniku použity vlastní zdroje financování, jako jsou vklady vlastník a v menším zastoupení cizí zdroje (emise akcií a dluhopis, pjky, úvry). Z hlediska majetkové struktury jsem použila následující graf, který vystihuje podíl dlouhodobého a obžného majetku v mikropodnicích. 31

34 Graf 4-5: Podíl DM a OM v rozvaze mikropodnik [zdroj: vlastní] +-, +-, /-, +-,.-, +5-,.-, +-, 3-,.-, +-,!(& ()& - / V mikropodnicích se v rozvaze nejastji vyskytuje 2% dlouhodobého majetku a 8% obžného majetku. Jednotlivé typy majetku nejsou financovány píliš rozdíln. Následující grafy poukazují na financování dlouhodobého majetku a obžného majetku. Graf 4-6: Financování dlouhodobého majetku v mikropodnicích [zdroj: vlastní] +.-, 5-, 2-, +-, 2-, 1-, 5-, 53-, - /

35 Graf 4-7: Krytí obžného majetku v mikropodnicích [zdroj: vlastní] /+-,.-, /-, 5-, 5-, 5-, /-, 23-, Financování dlouhodobého i obžného majetku mikropodniky provádjí nejastji z vlastních zdroj. Ve zhruba tetinové míe je majetek financován cizími zdroji. Dalším sledovaným faktorem bylo množství zakázek, které vystihuje následující graf. Graf 4-8: Objemy zakázek v mikropodnicích [zdroj: vlastní] 5/ / /6 /46 Mikropodniky se nejvíce zajímají o zakázky v rozmezí od 1 tis. do 1 tis. K z celkového objemu zakázek a to z 42%, z 31% zakázky od 1 tis. do 2 mil.. 16% tvoí zakázky do 1 ti tis. a 11% zakázky od 2 mil. do 3 mil.. O zakázky nad 3 mil. se mikropodniky nezajímají. Podrobnjší lenní mžete naleznout v píloze D1. Dalším zajímavým faktorem bylo sledování, jak si podniky vedli ped a pi finanní krizi. Necelých 6 % mikropodnik má mén zakázek než ped finanní krizí. Dalších 25 % 33

36 je na tom co do potu zakázek stejn a 11 % firem má více zakázek. Zbylá 4 % zaujímají vlastní odpovdi majitel firem, kde podniky byly založeny bhem finanní krize a teprve se rozrstají Malé podniky Malé podniky jsem charakterizovala jako podniky, ve kterých pracuje od 11 ti do 1 zamstnanc. Z 8 ti vyplnných dotazník, které se mi vrátily, inilo 24% malých podnik. Z hlediska právní formy podniku se nejvíce vyskytují na eském stavebním trhu spolenosti s ruením omezeným, které u malých podnikiní 69 %. Další místo zaujímají akciové spolenosti s 26 %. Jiné právní formy se vyskytují v menší míe. Jsou jimi pedevším živnosti, které zaujímají 5 %. Graf 4-9: Rozdlení malých podnik z hlediska právní formy [zdroj: vlastní] / ) Jako hlavní innost malých podnik výrazn pevažuje stavební innost (68%). Podniky vykonávají také více inností zárove, a to v 16 % pípad. Projekní (1%) a dodavatelská (6%) innost není píliš bžná u malých podnik. V následujícím grafu je vyobrazen rozdíl ve financování malých podnik pi jejich založení. 34

37 Graf 4-1: Zdroje financování pi založení malých podnik [zdroj: vlastní] /+-&, 2-&, 2-&, 2-&, 2-&, 2-&, 25-&, - / Majitelé malých podnik pi založení nejastji financovali podniky z vlastních zdroj. Menší zastoupení inilo financování pomocí pjek a úvr, tedy cizích zdroj. V následujícím grafu je zobrazen podíl dlouhodobého a obžného majetku zastoupeného v rozvaze podniku. Graf 4-11: Podíl DM a OM v rozvaze malých podnik [zdroj: vlastní] 2#2-&, 2#2-&, +.-&, 2#2-&, +-&, /.-&,!(& ()& /.-&, 2#2-&, - / Z následujícího grafu mžeme pozorovat, že u malých podnik je nejvíce z 6-7 % zastoupen dlouhodobý majetek a z 2-3 % majetek obžný. Jak jsou jednotlivé druhy majetku financovány, nám ukážou následující grafy. 35

38 Graf 4-12: Financování dlouhodobého majetku v malých podnicích [zdroj: vlastní] /+-&, +.-&, +-&, /+-&,.-&, +-&,.-&, +-&,. - / Graf 4-13: Krytí obžného majetku v malých podnicích [zdroj: vlastní] /+#2-&, +-&, 2#2-&, 2#2-&, +-&, +.-&, +-&, 2#2-&, +.-&, - / Financování dlouhodobého a obžného majetku je u malých podnik pomrn vyrovnané. V nejvyšší míe je jak dlouhodobý, tak i obžný majetek financován cizími zdroji. Jak velké procentuální množství zakázek mají malé podniky, ukazuje následující graf. 36

39 Graf 4-14: Objemy zakázek v malých podnicích [zdroj: vlastní] /6 54- / Malé podniky mají nejvíce zakázek v rozmezí 1 tis. - 2 mil. v 42 % podnicích. Skoro stejné množství zaujímají zakázky v rozmezí 2 až 3 ti mil., které zaujímají 39 %. V menší míe se podniky zajímají o zakázky nižší než 1 tis. K a 1 % o zakázky, které jsou vyšší než 3 mil.. Malé podniky zasáhla ve velké míe finanní krize. 79 % podnik má mén zakázek než ped finanní krizí, 11 % podnik má více zakázek. U 5 ti % podnik bylo zaznamenáno stejné množství zakázek a v dalších 5 ti % pípad mají podniky stejné množství zakázek, ale zakázky jsou za mén penz Stední podniky Stední podniky charakterizuji jako podniky, ve kterých pracuje 11 až 5 zamstnanc. Z 8 firem tvoilo 8% podnik stední velikosti. Z hlediska právní formy podniku je to u stedn velkých stavebních firem z poloviny spolenosti s ruením omezeným a z poloviny akciové spolenosti. Graf 4-15: Rozdlení stedních podnik z hlediska právní formy [zdroj: vlastní]

40 Hlavní innost tchto podnik spoívá ve stavební innosti (67,7%). Zbylých 33,3% provozuje více inností zárove. Stední podniky mají hlavní inností jak stavební innost, tak i innost projekní a dodavatelskou. Zdroje financování pi zakládání stedních podnik vidíte v následujícím grafu. Graf 4-16: Zdroje financování pi založení stedních podnik [zdroj: vlastní] +.#.3-", +.#.3-", +.#.3-", 2-", - / Pi založení podnik stední velikosti bylo nejvíce využito vlastních zdroj. Majetkovou strukturu a podíl dlouhodobého a obžného majetku je vyjáden následujícím grafem. Graf 4-17: Podíl DM a OM v rozvaze stedních podnik [zdroj: vlastní] +.#3-", 44#4-", +.#3-",!(& ()& 44#4-", - / V nejvtší míe se v rozvaze vyskytuje 4 % dlouhodobého a 6 % obžného majetku, ale také 9 % dlouhodobého majetku a 1 % obžného. Jak je tento majetek financován ukáží grafy pro financování dlouhodobého a obžného majetku. 38

41 Graf 4-18: Financování dlouhodobého majetku ve stedních podnicích [zdroj: vlastní] +4-", 42-", +4-", +4-", +4-",. - / Graf 4-19: Krytí obžného majetku ve stedních podnicích [zdroj: vlastní] 44#4-", 44#4-", 44#4-", Dlouhodobý majetek je financován nejvíce z poloviny vlastních a poloviny cizích zdroj. U obžného majetku pevažuje krytí z vlastních zdroj. Procentuální vyjádení objemu zakázek ukazuje následující graf. Graf 4-2 Objemy zakázek ve stedních podnicích [zdroj: vlastní] /- / /5- - / /6 /

42 Stední podniky pokrývají nejvíce zakázek v rozmezí 2-5 mil. K a pomrn velkou ást také tvoí zakázky v rozmezí 1 tis. K až 2 mil.. Stední podniky zasáhla z menší míry finanní krize. 66,6 % tchto podnik má mén zakázek než ped finanní krizí a 33,3 % mají stejné množství zakázek, ale kvli tvrdšímu konkurennímu boji se jim zakázky obtížnji získávají Velké podniky Ve velkých podnicích pracuje více jak 5 zamstnanc. U nás to jsou velké stavební podniky, které se zajímají o ty nejvtší zakázky a mnohdy pracují i na zakázkách mimo eskou republiku. Z celkového potu 8 podnik, které mi odpovdly v dotazníkovém przkumu, zaujímaly velké podniky 4 %. Ve všech pípadech se z hlediska právní formy jednalo o akciové spolenosti. Hlavní inností tchto podnik je stavební innost. U mého przkumu stavební innost tvoila 1 %. Tyto podniky jsou financovány nejvíce z cizích zdroj. Graf 4-21 Zdroje financování pi založení velkých podnik [zdroj: vlastní]..#3-&, 44#4-&, - / Pi založení podniku využily velké podniky v nejvtší míe pjek, úvr a jiných forem cizích zdroj. Pouze jedna spolenost mla z poloviny vlastní a z poloviny cizí zdroje financování. Podíl dlouhodobého a obžného majetku v rozvaze vystihuje následující graf. Graf 4-22 Podíl DM a OM v rozvaze velkých podnik [zdroj: vlastní] 44#4-&,..#3-&, - / !(& ()& 4

43 Spolenosti jsou tvoeny dlouhodobým majetkem z 3-4 % a obžným majetkem z 6-7 %. Financování dlouhodobého a obžného majetku se uskuteuje vtšinou pomocí cizích zdroj. Graf 4-23 Financování dlouhodobého majetku ve velkých podnicích [zdroj: vlastní]..#3-&, 44#4-&,. - / Graf 4-24 Krytí obžného majetku ve velkých podnicích [zdroj: vlastní]..#3-&, 44#4-&, Velké podniky mají nejvtší množství zakázek v rozmezí od 3 mil. K do 5 mil. K. tvrtinu zakázek tvoí zakázky v rozmezí 2-3 mil. K a oproti ostatním typm podnik mají 11 % množství zakázek pohybujících se nad 5 mil. K. Podrobnosti jsou uvedeny v píloze D4. Graf 4-25 Objemy zakázek ve velkých podnicích [zdroj: vlastní] / / /6 / Všechny tyto podniky se shodly, že je zasáhla finanní krize co do potu zakázek. 41

44 4.3 Zpracování výsledk z hlediska právní formy Výsledky dosaženého przkumu jsem také zpracovávala v závislosti na právní form podniku. Podniky jsem seadila podle návratnosti dotazník v poadí-spolenosti s ruením omezeným, akciová spolenost, živnost. Jinou právní formu jsem nebrala v potaz díky nízké návratnosti dotazník Spolenost s ruením omezeným Z celkového potu dotazovaných podnik založených jako spolenosti s ruením omezeným se mi vrátilo 52 vyplnných formulá. Z vyplnných dotazník se jedná o 37 mikropodnik, 13 malých podnik a 2 stední podniky. Od velkých podnik, které mají pes 5 zamstnanc, odezva nenastala. Graf 4-26: Rozdlení podnik s.r.o. dle velikosti [zdroj: vlastní] /2- " Tyto podniky se nejvíce zabývají stavební inností (46 %) a z vtší ásti také projekní inností (29 %). Více innostmi zárove a jinými innostmi se zabývají z 11,5 % a pouze dodavatelskou inností z 2 % podnik. Financování pi založení podniku jako spolenost s ruením omezeným vystihuje následující graf. 42

45 Graf 4-27: Zdroje financování pi založení podnik s.r.o. [zdroj: vlastní] /+-,666.-,666 5-,666.3-,666 - / Spolenosti s ruením omezeným si vtšinou financují založení podniku z vlastních zdroj. Pouze z 21 % si podnik financují zdroji cizími. Podíl dlouhodobého a obžného majetku, který je zastoupen v rozvaze, vystihuje další graf. Graf 4-28 Podíl DM a OM v rozvaze podnik s.r.o. [zdroj: vlastní] 1-,666 +-, ,666 1-,666 1-, ,666 +/-,666 1-,666 1-,666 5-,666 5-,666!(& ()& - / V podnicích typu s.r.o. pevládá v rozvaze dlouhodobý majetek. Jak je dlouhodobý a obžný majetek financován, ukazují následující dva grafy. 43

46 Graf 4-29: Financování dlouhodobého majetku v podnicích s.r.o. [zdroj: vlastní] +2-,666 5-,666 5-,666 +-,666 5-, ,666.-,666.-, ,666 - / Graf 4-3: Krytí obžného majetku v podnicích s.r.o. [zdroj: vlastní] +1-,666.-,666 /-,666 5-,666.-,666 1-,666 5-,666 5-,666 /-, ,666 - / Jak dlouhodobý tak i obžný majetek je financován z vlastních zdroj. Z cizích zdroj jsou oba typy financovány maximáln do 2 ti %. Co se týe zakázek u spoleností s ruením omezeným, vedou zakázky v rozmezí 1 tis. K až 2 mil. K a to z 41 %. Dále tvoí zakázky v rozmezí 1-1 tis. K 33 %, 2-3 mil. K 16 %, zakázky pod 1 tis. K 9 % a zakázky, které jsou v rozmezí 3 až 5 mil. K tvoí 1 %. Znázornní objemu zakázek ukazuje následující graf. 44

47 Graf 4-31 Objemy zakázek v podnicích s.r.o. [zdroj: vlastní] /6 / Finanní krize zasáhla podniky s.r.o. z 63 %. Pouze 23 % má stejné množství zakázek a 12 % podnik má více zakázek než ped finanní krizí Akciová spolenost Z celkového potu akciových spoleností zabraly 43 % malé podniky, po 21 % stední a velké podniky a 15 % mikropodniky. Graf 4-32: Rozdlení a.s.dle velikosti [zdroj: vlastní] 54- / / " Tyto akciové spolenosti se 72 % zabývají stavební inností, dále ve 14 ti % projekní inností, 7 % dodavatelská innost a shodn se 7 % také více inností zárove. Pi založení podniku byly ze 43 % použity ist vlastní zdroje a v 29 % pípad pouze zdroje cizí. Více piblíží následující graf 45

48 Graf 4-33: Zdroje financování pi založení a.s. [zdroj: vlastní] /7-,66 3-,66 3-,66 3-,66 3-,66 54-,66 - / V rozvaze je majetek uspoádán pibližn pl na pl, viz. graf Graf 4-34 Podíl DM a OM v rozvaze a.s. [zdroj: vlastní] 3-,66 /+-,66 /+-,66 /+-,66 +.-,66!(& ()& 3-,66 3-,66 - / Financování dlouhodobého majetku je rozdleno rovnomrn. Krytí obžného majetku u akciových spoleností tvoí z jedné tetiny cizí zdroje. Více ukazují následující dva grafy. 46

49 Graf 4-35: Financování dlouhodobého majetku v a.s. [zdroj: vlastní] +5-,66 +5-,66 1-,66 +5-,66 1-,66 +5-,66 1-,66 +5-,66 +5-,66 - / Graf 4-36: Krytí obžného majetku v a.s. [zdroj: vlastní] 4-,66 +5-,66 +5-,66 3-,66 /+-,66 3-,66 3-,66 - / Akciové spolenosti se zajímají vtšinou o vyšší objemy zakázek, protože se spíše jedná o vtší podniky. V akciových spolenostech vedou zakázky, které jsou v rozmezí od 2 do 3 ti mil. K a to z 48 %. U 22 % se jedná o zakázky v rozmezí 3-5 ti mil. K, v 21 % pípad o zakázky od 1 tis. K do 2 mil. K. Více piblíží píloha. E2. Zbývající pomr zakázek se nachází v grafu V dotazníku jsem pokládala otázku, jak firmu zasáhla finanní krize. Ve 1 % akciových spoleností se podniky shodly, že mají o poznání mén zakázek než ped finanní krizí. 47

50 Graf 4-37 Objemy zakázek v a.s. [zdroj: vlastní] //- / /6 / Živnost Z dotazníkového przkumu se mi vrátilo 13 odpovdí od osob, které vlastní živnostenské oprávnní. Z tchto odpovdí tvoilo 92 % mikropodniky, ve kterých pracuje deset a mén osob, a zbylých 8 % tvoily malé podniky. Nejvíce se tito živnostníci zabývají projekní inností a to z 46 %. Druhé místo zaujímá stavební innost s 31 % a 23 % živnostník se zabývá více innostmi zárove. Živnosti jsou pi založení financovány pevážn z vlastních zdroj (55 %) a z 38 % ze zdroj cizích. Více ukáže následující graf. Graf 4-38: Zdroje financování pi založení živnosti [zdroj: vlastní] 41-) 3-) 22-) - / Co se týe zastoupení dlouhodobého a obžného majetku v rozvaze, tak v 26 % pípad pevládá majetek dlouhodobý. Obžný majetek je zastoupen v 15 ti % cizími zdroji financování. Více napoví graf