ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA"

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXI, 2010,. 2 Opevnný Bospor Jan Pížl Fortifikaní památky na Bosporu (kresba J. Pížl). 17 Bospor. Úžina oddlující dva kontinenty, pruh vody a zárove jádro dvou po sob jdoucích svtových impérií byzantského a osmanského. Po mytické princezn Európ jedoucí na hbet býka pekraovali úžinu šiitelé zemdlství, pozdji obchodníci, umlci, uenci, jindy armády i epidemie všeho druhu. Bospor vždy spíše spojoval, než rozdloval. Protože ovšem politickým cílem bývá lidi spíše rozdlovat, než spojovat, vyrostla na bezích Bosporu celá ada rzných pevností. Ty, které se dosud zachovaly, svými rozmanitými formami názorn ilustrují dramatické djiny tohoto úzkého pruhu moské vody. 1) Zda njaké fortifikace obklopovaly sídlišt jménem Semistra a Lygos, které v dob bronzové zaujímaly místo dnešního istanbulského starého msta (Stambul), nevíme. V dob ecké kolonizace vznikla u ústí Bosporu dv sídla, která již nepochybn hradby mla. Pozdji je však zcela pohltily tvrti istanbulské megalopole. Na míst Stambulu se rozkládalo Byzantion, tvrti Kadikoy pedcházela obec Chalcedon. Podobu jejich hradeb si mžeme pouze pedstavovat na základ jinde objevených relikt z téže doby. Snad je obklopovaly kamenné zdi s pravoúhlými baštami, jaké známe z eckého Sunia i Asiné. Za své vzaly i ímské pevnosti na Bosporu, a už to bylo nové opevnní Byzantia, pevnost na míst hradu Rumeli hisari, i jiné. Teprve pozdní antika zde vybudovala fortifikace, petrvávající dosud. Konstantin Veliký petvo- il staré Byzantion na Nový ím. Zatímco starý ím upadal, stalo se nové msto stedem známého svta a svým zpsobem jím zstalo po další jedno a pl tisíciletí. Nový ím byl také nov opevnn, ovšem i Konstantinovy hradby vzal as. Jak však západní metropole upadala a centrum ímského státu se posouvalo už natrvalo na Bospor, Konstantinopol rychle rostla. Poátkem 5. století nechal císa Theodosius II. vybudovat opevnní, které by chránilo i nové tvrti položené ped starou hradbou. Tyto Theodosiovy hradby byly v obranyschopném stavu udržovány až do novovku a pekonány byly jen dvakrát. Poprvé kižáky v roce 1204 za situace, kdy ve mst nebylo nikomu jasné, jestli jde o spojence nebo o nepítele a kdo je vlastn císaem. Podruhé hradby pekonali Turci v roce 1453 msto ovšem hájila jen hrstka voják a hradby ped posledním útokem Osmané na nkolika místech prakticky strhli moderními dly. Naproti tomu vidlo konstantinopolské opevnní nespoet neúspšných obléhatel od Avar pes Rusy až po Araby. Ti všichni odešli se zkrvavenými hlavami. Theodosiovy hradby tak pisply k tomu, že Konstantinopol byla chápána jako symbol svtovlády. Uvdomme si, že pojem Byzantská íše je moderní novotvar. Obránci v roce 1453 umírali na hradbách s vdomím, že jsou posledními vojáky ímské íše. Kon-

2 Porta Aurea (foto J. Pížl 2009). stantin XI. vdl, že je posledním v nepetržité ad ímských panovník, Romulem poínaje. Císaský význam Konstantinopole byl uznáván i zvení. Všichni, kdo si na Východ dlali nárok na císaský titul, snažili se získat i toto msto, a to byl car Simeon bulharský, nebo sultán Mehmed Dobyvatel. Ješt naši husité uvažovali, že odmítáli je ím, lze vyjednávat s Konstantinopolí. A to už z íše zbývalo prakticky jenom hlavní msto. Píznané je, že z doby perodu ímské na byzantskou íši a z prvních staletí transformovaného císaství existují na Bosporu jen dv velké pevnosti. Je to samo msto Konstantinopol a hrad Yoros. Uzavírají jižní a severní ústí Úžiny. Více nebylo teba. Vody erného, Marmarského i Egejského moe stežilo íšské válené námonictvo. Po souši rozpínal císaský orel paáty stovky kilometr od beh Bosporu. Docházelo sice k obasným krizím, ale z nich ímský stát zatím vždy vybedl. Až pišel rok 1204 a zrada západních spojenc kižácké oddíly opanovaly msto. Egoistití západoevropští feudálové sice vytvoili cosi jako parodii na poražené impérium, to ovšem trvalo jen pár desetiletí. Tzv. Latinské císaství se brzy rozpadá. Jeho ddictvím je však smrtelné oslabení obnovené Byzance, která již nikdy nedosáhne bývalé moci. Druhým ddictvím krátké éry katolické vlády nad Bosporem se jeví nedvra pravoslavných obyvatel Východu k latinskému Západu. I Turci se asem ukážou jako pijatelnjší nepítel a okupant. Po polovin 13. století rostou na Bosporu nové pevnosti a opravují se staré. Obnovené císaství si již nemže být jisté ani plnou kontrolou Úžiny. Musí o ni soupeit s Benátany a Janovany, od 14. století i s Turky. Hrady pecházejí z ruky do ruky. Benátané a Janované potebují pevnosti jako základny obchodu a oprné body pro cesty svých lodí do ernomoí. Turci se pomocí bosporských hrad snaží zajistit pro svá vojska pechody do Evropy a pevn obklíit Konstantinopol. Poslední císai využívají zdejších hrad k zoufalé obran zmenšujícího se impéria. Vdí, že udržet volnou cestu Bosporem je nezbytné pro pípadnou pomoc Latin i kesanských stát Kavkazu. Svdkem tžkých let 13., 14. a 15. století jsou krom hradeb Caihradu a Yorosu i hrady Anadolu a Rumeli Hisari, i menší opevnní na ernomoském pobeží poblíž ústí Úžiny, jako je hrad v Sile. Nakonec osmanské síly vítzí a císaství pestává roku 1453 existovat. Vdomi si významu moderních palných zbraní pro své vítzství, uzpsobují sultáni hradby msta pro jejich používání. Tsn po dobytí Konstantinopole je postaven Hrad Sedmi vží (též Yedikule) jako hrozba podmanným ekm. Je sice napojen na hradby msta, ale ne tak, jak bychom ekali. Místo toho, aby k nim piléhal z vnjší strany a zesiloval je, pipojuje se zevnit to ilustruje, z které strany se pedpokládal útok. Nová íše rychle upevní své pozice, a pevnosti na Bosporu stejn jako v nejlepších asech Byzance ztrácejí smysl. Sultánova vojska bezpen kontrolují moe i pevninu stovky a stovky kilometr od Úžiny. Hrady se mní v kasárna, vzení, stanice celní kontroly. Jedin Yorosu je vnována výraznjší pée. Na severní stran erného moe sice není pro Osmanský stát odpovídající nepítel, nepanuje tam však ani onen Pax ottomanica a tak je teba vstup do Bosporu z této strany peci jen jistit. Jediným významnjším opevovacím poinem od výstavby Yedikule je opevnní paláce Topkapi v Istanbulu, které však má spíše reprezentativní než skuten vojenský význam. Zvrat pichází se 17. stoletím. A to dlouho není zcela zejmé, osmanskému impériu dochází dech. Budoucí nemocný muž na Bosporu se nakazil stejnou infekcí, která ped lety zabila Byzantskou íši. Pežilý a nezreformovaný správní systém, odstedivé tendence elity, sociální, náboženské a národnostní rozpory jsou bakteriemi, které íši po staletích nemoci zahubí. Jedním z prvních píznak je vpád kozáckých lodí do Bosporu. Roku 1624 podnikla flotila 150 lodí z ukrajinské Síe pirátský nájezd, pi kterém hoela pedmstí Istanbulu. Nízké kozácké lodice využily toho, že na moi splývají s obzorem a vyhnuly se tak sultánovým plavidlm. Šokovaná osmanská vláda naídila opravu Yorosu a dalších fortifikací. Jak se habsburská vojska probojovávala Balkánem a nad erným moem sílilo Rusko, Osmané stále naléhavji cítili nutnost zabezpeit pístup ke své metropoli. V ústí Bosporu tak vznikaly bhem 17. a 18. století nové pevnosti (nap. v Garipce). Moderní pancéové lodi a jejich dalekonosná dla však nakonec uinila všechny tyto fortifikace zbytenými. Na konci I. svtové války byl Istanbul pokoen práv z moe a bez boje. I to bylo jedním z dvod, pro zakladatel turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk penesl hlavní msto do vzdálené, vnitrozemské Ankary. I pro nový turecký stát má však Bospor strategický význam. Pi jeho severním ústí jsou velké plochy zem zakázaným vojenským územím, což ztžuje návštvu nkterých starých fortifikací. U dležitých státních budov, kasáren, ale nap. i na hrad Yoros se návštvník setkává s opevnními nejmodernjšími kulometnými hnízdy z pytl s pískem, anebo strážními body z betonu. Ty tvoí betonová ze (podle konkrétního terénu mže být rzn zalomená) s pravideln rozmístnými stílnami. Síla takové zdi je obvykle jen v nkolika desítkách centimetr, zjevn vojákm neposkytuje o mnoho vtší ochranu než ony pytle s pískem. V píkopu ped branou hradu Yoros je jeden takový opuštný a tím pístupný prohlídce (malá praktická rada zákazy fotografování a vstupu do vojenských objekt a území bere turecká armáda dost vážn). 2) Významnjší pevnosti na Bosporu Hradby vybudované za Theodosia II. byly sice udržovány a opravovány po mnoho století, lze však íci, že za tu dobu se jejich pvodní vzhled píliš nezmnil. Od Zlatého 18

3 Hradby Konstantinopole (foto J. Pížl 2009). rohu k Marmarskému moi se v délce 7 km táhnou tzv. pozemní hradby. Jsou nejsilnjší, nebo po souši byla Konstantinopol nejzranitelnjší. Opevnní zde tvoí nkolik pás hradeb (v zvláš dležitých úsecích až ti) zesílených adou vží. Vže stídají tverhranné i polygonální pdorysy, vcelku výjimen také oblé. Nkteré zesiluje ješt jakýsi vlastní parkán. Hradby eené moské, chránící pobeží msta, jsou o nco skromnjší. Tvoí je jen jedna linie, ovšem s impozantní délkou 14 km. Z dnešního pohledu je vážn narušuje Bukoleon, jeden z císaských palác vestavný pímo do hradeb. Jeho vnjší ze se smrem k moi otvírá adou velkých oken. Ve stedovku se však tsn pod palácem rozkládal jeden z mstských pístav, který ml vlastní opevnní na pístavní hrázi. Jako ostatní dávné caihradské pístavy i tento se dnes skrývá ásten pod moskou hladinou, ásten pod navážkami a náplavami, které pvodní pobeží znan rozšíily. Na rozdíl od souvisle dochovaných pozemních hradeb zstaly z tch moských dodnes jen nkteré úseky. Materiálem pro stavbu opevnní byla cihla a kámen (vápenec, mramor). Stavitelé oba materiály z dekorativních dvod rzn kombinovali. Projdeme-li se dnes podle nich, nacházíme asto zajímavé detaily. Vzhledem k spoteb materiálu používali Theodosiovi stavitelé i bouraky, kámen z rušených budov. Tak mžeme v hradbách objevit zazdné sloupy, hlavice, ímsy a peklady ze starších antických staveb. Nkteré dodnes nesou zlomky nápis v eckém písmu, rostlinný nebo architektonický ornament. Kameny s kíži nebo císaskými orly byly do hradeb samozejm zazdívány zámrn. Druhotné použití antických mramor je nejvýraznjší na tzv. Mramorové vži. Ta stojí v místech, kde se pozemní hradby spojují na pobeží Marmary s moskými. Celá její dolní polovina je kompletn obložena kusy mramoru rzného pvodu. Na jednom z nich dodnes spatujeme vyrytý plán pro hru mlýnek. Kámen byl nepochybn vzat z dláždní nebo schodišt njaké veejné budovy. Ostatn mlýnek se v Istanbulu s oblibou hraje dodnes. Souasný stav opevnní je výsledkem staletí chátrání a velké rekonstrukce v osmdesátých letech. Turci samozejm nemohli restaurovat celou linii hradeb a tak vybrali jen nkteré úseky. Pednost dostaly ásti navštvované turisty (u kláštera v Choe, u pobeží). V ostatních ástech se asto stává, že opravená vž shlíží na zernalé trosky zdí. Psobí to trochu jako pst na oko, ale na druhou stranu pedstavují caihradské hradby památkáskou výzvu, jaká teba v echách nemá obdoby, takže tžko srovnávat. 3) Hrad Yoros se tyí na míst starovkého chrámu. Od pozdn antických as je zde pevnost. Pozstatkem tchto nejstarších djin jsou sloupy zazdné ve vžích brány a zejména krásná mramorová ímsa pohozená ped hradní branou. Mohutné hradby i poloha na skalnatém kopci nad moem dlouho odrazovaly jakékoliv nepátele. Až roku 1305 se pevnosti zmocnili Turci. Císaská armáda je zakrátko vyhnala, ale v roce 1391 byli zpt. Sultán Bajazid I. eený Blesk vidl v získání Yorosu jeden z prvních krok k ovládnutí Konstantinopole. Pozdji nechal z hradeb lámat kámen ke stavb pevnosti Anadolu blíže mstu. Pokusy Byzantinc znovu se hradu zmocnit skonily neúspchem. Zaátkem 15. století však mladý osmanský stát oslabila invaze Mongol a toho využili Janované. Roku 1414 se pevnosti zmocnili a následn ji stavebn upravili. Když se Turci vzpamatovali ze svých problém s koovníky, uvdomili si, že silná pevnost v rukou nepítele ohrožuje (te již jejich) Konstantinopol. Rok po dobití msta sultán Mehmed vyhání Janovany z Yorosu. Pevnost dále funguje jako turecký bod. Zaátkem 16. století staví na nádvoí mešitu. Fortifikace jsou rozšiovány ješt v 17. a 18. století. Pro svoji polohu nad ústím Bosporu je hrad Yoros ve 21. století stále vojenským objektem. Sama pevnost se promnila ve zíceninu, ale vnitní hrad je vhodnou pozorovatelnou a na rozsáhlém pedhradí vznikají domy se služebními byty voják. Rst turistického ruchu sice uvolnil vnitní hrad pro návštvníky, pedhradí však zstává zakázanou zónou. Hradní kopec je vlastn ostroh. Z jedné strany ho chrání hluboké údolí s malebnou vsí Anadolu Kavagi, z druhé strany pak vody Úžiny. Pouze v jednom smru je terén rovný. Na nejvyšším bodu kopce se nachází vnitní hrad. Pak terén pomrn strm klesá až k moi. V této ásti se rozkládá rozsáhlé pedhradí. Dodnes se dochovaly jednotlivé úseky opevnní této ásti areálu a nkolik vží i bašt. Jsou však v horším stavu než vnitní hrad a jejich prohlídce brání vojenské využití. Nezachovala se mohutná hranolová vž, kterou podle starých rytin konily hradby u moe (zhruba v místech dnešního majáku). Vnitní hrad má zhruba oválný pdorys. Na hradbách jsou dosud patrny slepé arkády, pvodn nesoucí ochoz (podobné najdeme i na nkterých úsecích konstantinopolských hradeb). Z hradby vystupují bašty okrouhlého pdorysu, ale nejvýraznjším prvkem je brána. Nachází se ve zdi sevené dvma mohutnými vžemi. Celek brány je nejvyšším prvkem hradní obrany. Je to dáno mírn stoupajícím terénem ped branou, který tato musí pevýšit. Branské vže mají zajímavý pdorys. Jde o tverec, ve smru pedpokládaného útoku vypouklý. Vypouklina je plná, interiér vží tedy tvercový. Obranyschopnost tchto staveb zvyšuje i cihlová klenba vnitních prostor. Ped branou pochopiteln nechybí hluboký píkop, doplnný moderním betonovým vojenským stanovištm. Kombinace kamenného a cihlového zdiva brány (nkde jsou cihly nahrazeny pálenými stešními taškami), stejn jako reliéfy s kíži a eckými písmeny naznaují, že brána byla v této podob vystavna již za byzantských as. Po njakém ase prchod branou zazdili. Bylo to asté opatení v dobách zmatk a nejistot, které postihlo 19

4 Brána hradu Yoros (foto J. Pížl 2009). Hrad v Sile (foto J. Pížl 2009). 20 mnohé reprezentativní, ale pro obranu zbyten velké i poetn nadbytené brány napíklad i v hradbách Konstantinopole. Nový vstup prorazili v boní zdi hradního jádra. Z novovkých obranných prvk je zajímavý zejména krytý stelecký koridor, táhnoucí se podél pístupové cesty od vsi Anadolu Kavagi, kde je i malý pístav. Koridor je dnes bohužel tém zakryt zemí. Podle údaj v turistických prvodcích by se na protjším behu Bosporu mla nacházet menší stedovká pevnost Imros a severn od Yorosu dv fortifikace ze 17. století. 4) Hrad v Sile už nepatí mezi bosporské památky, leží na ernomoském pobeží, ovšem s Úžinou má historické souvislosti. Lod plující od severu a východu k ústí Bosporu se obvykle u Sile piblížily k maloasijskému pobeží. Proto tu Janované vystavli ve 14. vku malou pevnstku. Možná se tak stalo na starších základech. Byla jednou z mnoha na dlouhých cestách jejich lodí z Itálie na Krym. Dost možná, že ve tyicátých letech tudy proplula i nešastná lo vezoucí Evrop ernou smrt. Zícenina hradu se nachází na ostrvku u pobeží. Z jeho polohy je vidt, že šlo skuten výhradn o námoní základnu a nic více, protože pobeží je v okolí vtšinou vyšší než ostrvek. Dokonce i obyvatelé msteka Sile na hrad shlíželi svrchu. Posádka hradu mohla dlouhodob fungovat jen za pedpokladu dobrých vztah s nejbližším zázemím. Areál zíceniny je dnes nepístupný, ale lze si jej dobe prohlédnout z návrší, které vystupuje z linie pobeží jako poloostrov a hradní ostrov vzdálený jen pár metr pevyšuje. Pokud zde, nebo na skaliscích vystupujících z moe v blízkosti hradu njaké opevnní kdysi stálo, nezachovalo se. Hrad mohl být pvodn pístupný po njaké mostní konstrukci nebo pouze lodí. Není ani vyloueno, že pvodn stál na poloostrov, který postupn rozrušil vítr a voda. Areálu dominuje tvercová vž s velkými okny v horní ásti. Naznaují, že stavba mla význam i jako maják. Zbytek ostrvku je holý, pouze na jeho nejzazším výbžku do moe jsou pozstatky druhé tverhranné budovy (vže?) a po obvodu areálu nepatrné pozstatky zdi. 5) Naproti Caihradu, pes vody Zlatého rohu, se rozkládá kdysi samostatné msto Pera (též Galata). Vzniklo v pozdní antice, císai a sultáni zde povolovali usazování janovských kupc, pozdji se msto stalo ástí Istanbulu. Nkteré jeho uliky a kostely dodnes pipomínají stedovkou Itálii. Pee samozejm nechyblo opevnní. Mstské hradby skromnjším zpsobem napodobovaly ty caihradské. Mly zhruba podobu trojúhelníku, rozdleného dvma dalšími pásy zdí na ti ásti. Ve vrcholu trojúhelníku dominovala celému opevnní tzv. Galatská vž. Ta je (až na pár nepatrných zbytk zdí u Zlatého Rohu) také jediným dochovaným pozstatkem galatských fortifikací. V minulosti se o n nikdy nebojovalo. V roce 1453 se zdejší Italové poddali Mehmedovi dobrovoln, za slib rozsáhlé autonomie. Asi nejneobvyklejší fortifikací, kterou lze na Bosporu spatit je velký etz ve vojenském muzeu. Roku 1453 petínal vjezd do zálivu Zlatého Rohu. Celý jeden dlouhý úsek caihradských hradeb tak byl chránn pímého tureckého útoku a msto od úplného obklíení. Po marných pokusech etz poškodit nakonec sultán Mehmed naídil vybudovat jakousi devnou dráhu, po níž nechal petáhnout své válené lodi z Úžiny do zálivu po souši. etz tím obešel. Použití takové zábrany na ochranu pístavu nebylo v daných zempisných podmínkách neobvyklé, známe ho napíklad z tureckého dobývání Rhodu ze zhruba stejné doby. Ve vojenském muzeu pak lze spatit i další vci související s bosporskými pevnostmi, nap. povstná bronzová dla, použitá k pekonání konstantinopolských zdí. 6) Hrad Yedikule, nebo též hrad Sedmi vží, piléhá k mstské hradb v místech styku pozemní a moské zdi. Má pdorys pticípé hvzdy. Hrad je vybaven adou bašt a vží na okrouhlém, polygonálním, tvercovém i trojúhelníkovém základ. Hlavní obranný prvek však pedstavuje trojice velkých vží a tleso nkdejší Porty aurey, antické mstské brány. Císa Theodosius I. zde na pístupové cest k mstu dal koncem 4. století vybudovat vítzný oblouk. Když se msto rozrostlo a Theodosius II. naídil vybudovat nové mstské opevnní, byl starý oblouk pojat do nj a využit jako honosná brána. Zdejší vrata bývala kdysi pokryta zlatými pláty. Už pozdní císai však nechali bránu zazdít a Turci v tchto místech k mstské zdi pistavli svj hrad. Tak v letech vznikl Yedikule. Mohutné tleso zazdné brány se dvma obrovskými baštami se stalo souástí nové pevnosti. Ti vže v hradbách smrem do msta jsou typickými píklady osmanského pevnostního stavitelství. Podobné najdeme na Rumeli Hisari, v mstských hradbách Solun a jinde po nkdejší turecké íši. Jde o dva válce vsunuté do sebe, piemž vnitní válec pevyšuje vnjší. Mezi nimi jsou vsunuta schodišt a menší místnosti. Interiér vnitního tubusu pak zabírají rozsáhlejší sály, velmi špatn osvtle-

5 Z interiéru vže na Yedikule (foto J. Pížl 2009). né, ale vybavené krby. Na ochozu vnitního i vnjšího válce pak bylo možné postavit dla schopná postelovat okolí pevnosti, ale i flankovat její kurtiny. Naopak nepátelské dlostelb by masivní a oblé zdivo vží snadno odolávalo. O tom, že stavitelé hradu poítali s hojným využitím palných zbraní svdí i rozdlení ochozu staré mstské hradby (alespo úseku, který byl pojat do areálu pevnosti) na jakési kóje pro jednotlivé vojáky.to mže mít jen jeden dvod minimalizovat škody, které by mohlo napáchat roztržení primitivní pušky. Vnitní plocha hradu je dnes holá, pouze torzo minaretu pipomíná zaniklou zástavbu (domy pro vojáky, mešita, kašna, hbitov). Kamenné dlové koule a bronzový kanon pokrytý mdnkou s arabským nápisem pipomínají pvodn plánované využití hradu. O Yedikule se však nikdy nebojovalo a tak nad vojenskou funkcí areálu brzy pevážila jiná, dsivjší. Po krátké peripetii, kdy pevné zdi Yedikule stežily osmanský státní poklad, se sem nedobrovoln nasthovali státní vzni. Ve zdejších vžích trávili svj as diplomaté stát, s nimiž vedla Vysoká Porta válku, stejn jako nepohodlní velmoži a princové i dležitá rukojmí. ekali tu, zda se otevou vrata pevnosti (mimochodem jen jedna jediná, v hradb smrem k mstu) a oni se vrátí ke svým hodnostem a úadm, anebo zda se jedné noci objeví kat se škrtící šrou Horší z obou možností zde potkala i svrženého sultána Osmana II. Bylo to v roce 1622, kdy poprvé v djinách státu poddaní oteven pipravili o život svého panovníka. Pro osmanskou íši to byla temná pedzvst nastávajícího úpadku. Stelecké kóje na hradbách Yedikule (foto J. Pížl 2009). Vzeskou minulost pipomínají nápisy vyryté na zdech hradu vzni bhem vazby anebo na jejich památku po propuštní. Mnohé jsou v latin a nmin tichá ozvna válek mezi Habsburky a Osmany v nichž trplo i tolik lidí z ech. Život v tureckém pevnostním žalái (jaký po uritou dobu fungoval prakticky na všech bosporských hradech) popisuje ve svých pamtech i eský pán Václav Vratislav z Mitrovic, který zde v 17. století uvízl jako páže v družin císaského vyslance. Bez zajímavosti není ani líení vzení na Yedikule v knize Šastná hvzda od M. Waltariho. Jde sice o literární fikci, ovšem podloženou autorovou znalostí Caihradu. 7) Velmi podobný Yedikule je hrad Rumeli Hisari, tedy Evropská pevnost. Pod malebnjším názvem Petína úžin ho nechal tsn ped obležením Konstantinopole vybudovat Mehmed II. Rozsáhlá pevnost mla zastavit pedpokládanou námoní pomoc Západu. Chudák sultán netušil, že katolická Evropa nechá Byzanc na holikách a že do výstavby pevnosti strká peníze zbyten. V pouhých nkolika msících zbudovaný hrad po dobití Konstantinopole sloužil jako celní stanice, vzení a nakonec bydlišt chudiny, která si v jeho zdech vybudovala malou vesniku. Ta byla odstranna v 50. letech 20. století a Rumeli Hisari je od tch dob muzeem. Po stavební stránce je podobný výše popsané pevnosti Yedikule. I on je tvoen pedevším trojicí mohutných vží a adou dalších menších, pospojovaných liniemi hradeb. Vzhledem k prvotní funkci hradu piléhá dlouhý úsek zdi pímo k pobeží Bosporu. 8) Hrad Rumeli Hisari (foto L. Pížlová 2009). Protjškem Rumeli na druhém behu prlivu je Anadolu Hisari, tedy Anatolská pevnost. Je to hrad podstatn skromnjších rozmr. Koncem 14. století ho vybudovali Turci v rámci píprav na dobytí Caihradu. Hrad stídal majitele, jak už to bylo ve zmateném století ped pádem císaství bžné. V polovin 15. století význam Anadolu zastínila nová pevnost na evropském behu. Od té doby hrad upadal až do druhé plky 20. století, kdy se z nj stal turistický cíl. Anadolu je mnohem skromnjší než Rumeli. Leží tsn pi vod a okolní kopce ho výrazn pevyšují. Z toho vyplývá, že úkolem hradu bylo stežit cestu Úžinou a nic jiného. Spíše než pozdjší turecké pevnosti s jejich typickými okrouhlými vžemi, pipomíná Anadolu Hisari evropské hrady. Je to dáno hlavn tím, že jádrem je zde mohutný donjon obdélného pdorysu. Snad to souvisí se vznikem stavby v dob, kdy Osmané teprve hledali svj zpsob opevování a byli více ve vleku byzantských a latinských tradic. 9) 21

6 Hradby paláce Topkapi (foto J. Pížl 2009). Konstantinopolské hradby (foto L. Pížlová 2009). Novovkou opevovací památkou na Bosporu jsou zejména hradby paláce Topkapi Serail, sídla pádišáh. Rozlehlý areál vznikal v dob, která v západních djinách odpovídá renesanci a baroku. Nejstarší pavilon si tu nechal zbudovat už Mehmed Dobyvatel. Dataci hradeb se autorovi nepodailo nikde najít, ale nejspíš pocházejí z konce 15., i poátku 16. století. Sestávají z poetné ady dovnit otevených hranolových vží spojených úseky zdí s cimbuím. Oddlují areál paláce a jeho zahrad od msta. Na obou koncích se napojují na staré mstské zdi. Práv s nimi opevnní paláce zajímav kontrastuje. Hradby Topkapi jsou oproti mstským nižší, jejich vže skromnjší co do výšky i pdorysu. Tch vží je zde však nahuštno více, než by bylo z obranných dvod nezbytné o to je však výraznjší celkový dojem. Zdá se, že s pípadnou obranou hradeb paláce se píliš nepoítalo, že mly být spíše reprezentativním oddlením Serailu od zbytku msta. Maximáln mli udržet vn pípadná vzbouení obyvatel. O tom, že jim nebyla pikládána velká dvra co do obranyschopnosti, svdí ozdobný vyhlídkový altán, který byl zbudován na míst jedné z vží již v první polovin 18. století. Ped hradbami také neexistovalo nikdy nic jako parkán nebo píkop. Naopak, vedla podél nich rušná ulice užívaná i k pehlídkám a výstavbám dležitých budov, nap. sídla úadu velkovezíra. Poslední fortifikací, o které se zmíní tento píspvek, je zbytek jednoduché zdi s cimbuím obíhající kdysi maják Kiz Kulesi. Poloha majáku na ostrvku v prlivu vedla k jeho využití coby celní i karanténní stanice. Proto zde vícemén symbolické opevnní vzniklo. Dnes je z velké ásti znieno novjší zástavbou. Život kolem caihradských hradeb Hradby Konstantinopole svým zpsobem žijí dodnes. Úseky pi moském pobeží nebo u kláštera Chora jsou cílem nájezd turistických hord, ale to je spíš výjimka. Vtšina úsek piléhá k chudším, návštvnicky nezajímavým ástem msta. Ten, kdo se dívá, ale práv kolem hradeb mže vidt Istanbul jako živoucí msto, tolik odlišné od Istanbulu turistické atrakce. V ruinách zdí žijí (okovaní) toulaví psi a místy bezdomovci, hrají si tu dti. Platí to zvláš pro stední ást úseku pozemních hradeb. Z jedné strany hradbu obklopuje dálnice, jejíž zplodiny dávají zdem erný nádech a pochmurný vzhled, z druhé uliky obytné zástavby. Je chudší, na naše pomry místy skoro bídná, ale je tu živo. Ostatn nkteré vže moských hradeb si lidé pestavli na domy pímo. Dležité silnice vcházejí do msta prlomy v hradbách, mnohé menší však dosud využívají pvodní brány. Situace, kdy se dvouproudá silnice v prjezdu brány náhle zužuje na jeden pruh, asto vyvolává dopravní problémy. V Istanbulu je neeší policie, ale dchodci vybavení píšalkou a epicí s logem mstské správy. Na mnoha místech k hradbám piléhají hbitovy, jinde parky. V dubnu parky rozzáí stovky tisíc tulipán v neuvitelné škále barev a tvar. Istanbulské rodiny se tu v ten as procházejí a obdivují se nádhee kvt. Je to zvláštní kontrast, kehké barvy tulipán a nadasová pochmurnost starých hradeb. Ale takový, plný kontrast, je celý Istanbul a práv v tom spoívá jeho kouzlo. Poznámky: 1) Existuje rozsáhlá, hlavn pekladová beletrie v níž bosporské pevnosti hrají významnou úlohu. I když jde o literární fikci, vychází mnohdy z autorovy znalosti Istanbulu. Za zmínku stojí knihy M. Waltariho (Waltari, M.: Pád Caihradu. Praha 1995; Waltari, M.: Šastná hvzda. Havlíkv Brod 2002). Bez zajímavosti nejsou ani nkteré memoáry související s Istanbulem. Turecký spisovatel Omar Pamuk vzpomíná, jak v padesátých letech rozsáhlá pole ruin, zejména pak v místech hradeb, psobila na psychiku obyvatel Istanbulu (Pamuk, O.: Istanbul. Praha 2006). Naopak odborná literatura se fortifikacím na Bosporu vnuje spíše z historicko-politického než z kastelologického nebo architektonického hlediska. Tento text je sestaven na základ zdroj uvedených u jednotlivých míst a pedevším vlastního pozorování popsaných památek. 2) Brice, M.: Tvrze, hrady a pevnosti. Praha 1999; Kolektiv: Djiny Byzance. Praha 1992; Runciman, S.: Pád Caihradu. Praha 2003; 3) Brice, M.: Tvrze, hrady a pevnosti. Praha 1999; Maxwelová, V.: Istanbul. Praha 2005; Kolektiv: Djiny Byzance. Praha 1992; Pamuk, O.: Istanbul. Praha 2006; Runciman, S.: Pád Caihradu. Praha 2003; org/wiki/ Walls_of_Constantinople. 4) Yoros _Castle. 5) Maxwelová, V.: Istanbul. Praha ) Brice, M.: Tvrze, hrady a pevnosti. Praha 1999; Runciman, S.: Pád Caihradu. Praha ) Maxwelová, V.: Istanbul. Praha 2005; ortress; informaní panel v areálu hradu. 8) Brice, M.: Tvrze, hrady a pevnosti. Praha 1999; Maxwelová, V.: Istanbul. Praha ) wikipedia. org/wiki/anadoluhisar %C4%B1. 22

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXI, 2010,. 2 Opevnný Bospor Jan Pížl Fortifikaní památky na Bosporu (kresba J. Pížl). 17 Bospor. Úžina oddlující dva kontinenty, pruh vody a zárove jádro dvou po

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Vitruvius : Deset knih o architektue

Vitruvius : Deset knih o architektue Vitruvius : Deset knih o architektue Marcus Vitruvius Pollio, ímský architekt a inženýr, žil v 1. století ped n.l. Narodil se asi mezi roky 80 a 70 ve mst Formiae v Kampanii, zemel kolem roku 20 ped n.l.

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 05.06.2006 Usnesení. 544 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 29.05.2006. Usnesení. 545 Rada msta souhlasí s umístním pedzahrádky ped provozovnou Desperado

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ http://www.chinatoday.com/culture/bamboo_and_chinese/bamboo_and_chinese_culture.htm HISTORIE A KULTURA poátek historie starovkéíny spojený s dobou

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 2 Ti výroí Klubu Augusta Sedláka Rok 2014 doufejme a zaplapánbh nebude v historii Klubu Augusta Sedláka (dále Klub) pedstavovat zvláštní datum. Jedná se

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

øez A ( 1:100) pùdprys 3.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 1.n.p. ( m 1:100) A A A A E N

øez A ( 1:100) pùdprys 3.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 1.n.p. ( m 1:100) A A A A E N W S E N A A A A A A ( m 1:100) byt 1 byt 2 pùdprys 1.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 3.n.p. øez A ( 1:100) 2323 ok Prvodní technická zpráva - 1 - 2323 ok Container for life Koncept Koncept se zabývá širším

Více

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2 OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZATÍDNÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ PDORYSNÉ FORMY... 2 2.1. SÍDLA NEPRAVIDELNÁ... 3 2.1.1. sídla hromadná (shluková)... 3 2.1.2. sídla s rozptýlenou zástavbou... 4 2.2. SÍDLA FORMOVANÁ...

Více

1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST

1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST 1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST Kombinatorické pravidlo o souinu Poet všech uspoádaných k-tic, jejichž první len lze vybrat n 1 zpsoby, druhý len po výbru prvního lenu n 2 zpsoby atd. až k-tý

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta Elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ OBDOBÍ VÁLÍCÍCH STÁT zahrnuje krvavé 5.- 3. století p.n.l. neustálé spory knížatešeny válkami situace vyešena vítzstvím jednoho z nich -chi Š-chuang-

Více

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 5 OPRNÉ A ZÁRUBNÍ ZDI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Projektování

Více

2-4 hrá, 10+, 60 min pravidla peložil Prokop Opletal Reiner Knizia

2-4 hrá, 10+, 60 min pravidla peložil Prokop Opletal Reiner Knizia 2-4 hrá, 10+, 60 min pravidla peložil Prokop Opletal Reiner Knizia Úvod Doba temna je za námi. Královští ddicové, kteí svými šarvátkami a pýchou zavinili pád msta Blue Moon, uprchli. Zkažení rádci a dvoané,

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

V 11. 13. století se v zemích jižní, západních a stední Evropy se rozšíil Románský sloh ve stavitelství a výtvarném umní. Na východ Evropy se však

V 11. 13. století se v zemích jižní, západních a stední Evropy se rozšíil Románský sloh ve stavitelství a výtvarném umní. Na východ Evropy se však V 11. 13. století se v zemích jižní, západních a stední Evropy se rozšíil Románský sloh ve stavitelství a výtvarném umní. Na východ Evropy se však prosadil Byzantský styl. Rozvoj románské architektury

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

MODERNÍ DEVNICE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

MODERNÍ DEVNICE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MODERNÍ DEVNICE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Jde o projekt, který letos zpracovávám v rámci pedmtu konstrukní cviení jako roníkovou práci. Vznikl, ale hlav na základ pání a vize investora a to m samotného jako

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Josef Go ár Josef Go ár

Josef Go ár Josef Go ár Josef Goár Architekt Josef Goár patí k nejnadanjším a nejproduktivnjším architektm první poloviny 20. století, jeho dílo zabírá období od kubismu až po konstruktivismus a funkcionalismus a pedstavuje desítky

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ásten zachovalý, mladšími pestavbami však siln pozmnný hrad je situován na terénním výbžku v jihozápadním nároží historického centra msta Zábehu (okr. Šumperk). Severní

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Ohlédnutí za technikou pro život

Ohlédnutí za technikou pro život Ohlédnutí za technikou pro život Program je uren pro studenty oboru technická a informaní výchova. Jeho absolvováním mžete získat nkteré poznatky o historii techniky, kterou bžn užíváte. Pedevším nám jde

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

OD PÍSMA K LITERATUE

OD PÍSMA K LITERATUE OD PÍSMA K LITERATUE (PÍSEMNICTVÍ SLOVESNOST LITERATURA) 37. roník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010 Když lovk zaal mluvit, získal tím základní prostedek pro komunikaci s ostatními. Jenomže

Více

Návrh projektu. Nápl projektu: Matematika osvojení pojm kilometr, metr a jejich pevody poítání ceny pohonných hmot

Návrh projektu. Nápl projektu: Matematika osvojení pojm kilometr, metr a jejich pevody poítání ceny pohonných hmot Návrh projektu Název: Moje msto Tída: 5. tída Doba trvání projektu: jednodenní, 6 vyuovacích hodin Vazby na pedmty: vlastivda, matematika, výtvarná výchova, eský jazyk, výpoetní technika, pracovní innosti

Více

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání OBEC PERNINK Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004 o symbolech obce a jejich užívání Zastupitelstvo obce Pernink se na svém zasedání dne 5. íjna 2004 usneslo vydat na základ 84 dost. 2 písm i) zákona.

Více

Rekonstrukce opony Národního divadla.

Rekonstrukce opony Národního divadla. Rekonstrukce opony Národního divadla. Dramatický osud první stavby Národního divadla sdílela i jeho opona, kterou vytvoil malí Ž a která také shoela v roce l881. Jenom staré fotografie a skici nám tak

Více

... ... ... Na obžné dráze Zem musíte na terminálu vesmírné stanice vyplnit následující formulá: (pokyny jsou uvedeny v nkolika pozemských jazycích )

... ... ... Na obžné dráze Zem musíte na terminálu vesmírné stanice vyplnit následující formulá: (pokyny jsou uvedeny v nkolika pozemských jazycích ) Milí Mimozemšané! Opustili jste svou rodnou planetu s názvem Prima B, která se nachází v galaxii Mikulášské námstí, a dlouho jste svou kosmickou lodí putovali vesmírem, až jste doletli do Slunení soustavy.

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Vtrání a režim používání oken

Vtrání a režim používání oken Vtrání a režim používání oken Vážený zákazníku, zakoupil jste prvotídní výrobek, vyrobený z polotvar a konstrukních prvk, odpovídajících mezinárodn uznávaným znakám jakosti. Pesto, že se z hlediska funkce

Více

12) sv. Mikuláš 11) sv. Jan Ktitel 10) sv. Kosma a Damián 9) sv. Václav na Zderaze 4) sv. Petr a Pavel na Zderaze 7) sv. Vojtch 8) sv.

12) sv. Mikuláš 11) sv. Jan Ktitel 10) sv. Kosma a Damián 9) sv. Václav na Zderaze 4) sv. Petr a Pavel na Zderaze 7) sv. Vojtch 8) sv. Pro rozvoj území Podskalí a Zderazu mlo význam pesídlení eských knížat na Vyšehrad a vznik Vyšehradské kapituly. Nastal intenzivní rozvoj Podskalí, kde se nacházel vtší poet dnes již 12) sv. Mikuláš 11)

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Ing. Jaroslav Heinrich, Ing. Tatiana Blanárová, Ing. Michal Poláek HBH Projekt spol. s r.o., HBH Projekt spol s r.o. organizaná složka Slovensko

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Islám. Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed

Islám. Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed Islám Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed Mekka, Medína- sv. Města islámu Islám převládá v S Africe, na Blízkém východě Mešita-

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

1 Postup pi práci s informacemi

1 Postup pi práci s informacemi Vybraná kapitola z lánku Hejtmánek Jakub - Internet jako zdroj informací pro marketing malých a stedních firem, publikováno v asopise Systémuvá integrace [Vyšlo: 4/2003, prosinec, ISSN 1210-9479 Datum:

Více

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška Karabina Mauser 98k byla základní pchotní zbraní nmecké armády ve druhé svtové válce a nejrozšíenjším typem nmecké opakovací pušky v tomto období. Ve své dob pedstavovaly

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

TECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod

TECHNOLOGIE ZAVÁLCOVÁNÍ. TRUBEK Cviení: 1. 1. Technologie zaválcování trubek úvod List - 1-1. Technologie zaválcování trubek úvod Popis: Pro zaválcování trubky do otvoru v trubkovnici se používá zaválcovacího strojku, viz. obr. 1. Obr. 1 Zaválcovací strojek Princip práce: Osa válek

Více

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!! : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol,

Více

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce.

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce. SVALOVÁ SOUSTAVA Jedním ze základních projev života je pohyb, který je umožnn rznými zpsoby. U lovka ho realizují ve spolupráci s oprnou a nervovou soustavou svaly. Svaly však nezajišují lovku pouze pohyb

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999. O místních záležitostech veejného poádku OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA LUHAOVICE. 1/1999 O místních záležitostech veejného poádku Mstské zastupitelstvo v Luhaovicích schválilo dne 9. 6.1999 v souladu s ustanovením 14, odst. 1, písm. i), 16, odst.

Více

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56 5. Rodinné domy 5.1 Charakteristika, výhody, nevýhody, tídní 5.2 Odstupové vzdálenosti RD 5.3 Domovní vybavení RD 5.4 Zástavba rodinnými domy izolovaná sdružená skupinová Rodinné domy 1/56 5.1 Charakteristika,

Více

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Persie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Persie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Nová zjištní na hrad Skála pedbžná zpráva Hrad Skála se nachází asi 4,5 km vzdušnou arou jihovýchodn od okraje msta Peštice, mezi vesnicemi Radkovice a Zálesí, uprosted

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

VY_32_INOVACE_Z1.03. Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka

VY_32_INOVACE_Z1.03. Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.03 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie Asie Struný popis aktivity: Zápis a studijní

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Stavební promny hradu Šternberka na Morav v kresebných rekonstrukcích Hrad Šternberk (okr. Olomouc) náleží k nemnoha dochovaným hradním stavbám na Morav. Velmi složitý stavební

Více

Turecko. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Turecko. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Turecko Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_01_11 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: Mgr. J. Hyklová Datum:

Více

KREVNÍ PLAZMA Krevní plazma je nažloutlá kapalina, jejíž hlavní složkou je voda a rozpuštné živiny, soli a glukóza.

KREVNÍ PLAZMA Krevní plazma je nažloutlá kapalina, jejíž hlavní složkou je voda a rozpuštné živiny, soli a glukóza. KREV vyjmenuje základní krevní tlíska urí význam krevních tlísek pro život popíše podstatu krevních skupin zhodnotí význam transfúze krve uvede píklady onemocnní krve Základním typem tlní tekutiny, která

Více

KVALITA ŽIVOTA PE UJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY

KVALITA ŽIVOTA PE UJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálnpedagogických studií Petra Kodešová II. roník prezenní studium Obor: speciálnpedagogická andragogika - navazující KVALITA ŽIVOTA PEUJÍCÍCH

Více

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V OSTRAV DUBEN 2001 Dl Hlubina, koksovna a vysoké

Více

Brno - Líše. Obrázek 1 zaátek trasy "Jedovnická" Obrázek 2 kižovatka Jedovnická - ípská

Brno - Líše. Obrázek 1 zaátek trasy Jedovnická Obrázek 2 kižovatka Jedovnická - ípská Brno - Líše 1) Jedovnická - kolem spalovny - zaátek: kižovatka Blohorská - konec: kižovatka Ktinská - Novolíšeská - délka: 1,5 km. - šíka 5,5 m (po celé délce) Cyklisty už dnes využívaný chodník kolem

Více

K STAVEBNÍMU VÝVOJI ZÁMKU OPONO OD 16. DO 18. STOLETÍ.

K STAVEBNÍMU VÝVOJI ZÁMKU OPONO OD 16. DO 18. STOLETÍ. I K STAVEBNÍMU VÝVOJI ZÁMKU OPONO OD 16. DO 18. STOLETÍ. Tento píspvek si neklade za cíl objasnní stavebních úprav zámku. Mohl by však upozornit na nkteré nesrovnalosti vyplývající z porovnání dostupných

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO OHLÁŠENÍ STAVBY REKONSTRUKCE AREÁLU VAZAKA BLÁ POD BEZDZEM F DOKUMENTACE STAVBY Bezen 2008 OBSAH : 1.1 Architektonické a stavební ešení 1.1.1 Technická zpráva 1.1.2 Výkresová

Více

PRVODNÍ ZPRÁVA STAVEBNÍ ÁST Úvod: Pedmtem výkresové dokumentace jsou stavební úpravy 1NP objektu. Jedná se kompletní rekonstrukci vetn dispoziních zmn. Bude vybudováno nové sociální zaízení. Do všech místností

Více

2.1 Pokyny k otev eným úlohám. 2.2 Pokyny k uzav eným úlohám. Testový sešit neotvírejte, po kejte na pokyn!

2.1 Pokyny k otev eným úlohám. 2.2 Pokyny k uzav eným úlohám. Testový sešit neotvírejte, po kejte na pokyn! MATEMATIKA základní úrove obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST Maximální bodové hodnocení: 50 bod Hranice úspšnosti: 33 % Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. asový limit pro ešení

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI 1 HODINA

DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI 1 HODINA DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI HODINA Podívej se na následující obrázek: Na obrázku je rovnobžník s vyznaeným pravým úhlem. Odpovídej na otázky:? Jaká je velikost vnitního úhlu pi vrcholu C? Je rovna

Více