UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra eského jazyka a literatury

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra eského jazyka a literatury Bc. MARKÉTA PÁVKOVÁ II. roník navazujícího magisterského studia prezenní studium Obor: Uitelství eského jazyka pro 2. stupe ZŠ Uitelství základ spoleenských vd a obanské výchovy pro stední školy a 2. stupe ZŠ OBRAZY KRAJINY V PRÓZÁCH VLADIMÍRA KÖRNERA Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Sladová, Ph.D. OLOMOUC 2012

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a použila jen uvedených pramen a literatury. V Olomouci dne vlastnoruní podpis

3 Dkuji Mgr. Jan Sladové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce.

4 OBSAH Úvod. 5 1 Vladimír Körner v kontextu moderní eské literatury Biografie Vladimíra Körnera 16 3 Bibliografie Vladimíra Körnera Tvorba prozaická Tvorba scénáristická Obrazy krajiny v Körnerových Podzimních novelách Podzimní novely Körnerova krajina dtství Rok 1945 na severozápadní Morav 29 5 Pedstavení novel Adelheid Zánik samoty Berhof Zrození horského pramene Analýza Podzimních novel se zamením na obrazy krajiny a jejich funkci Místopis Symbolické motivy Válkou poznamenaná krajina Podnebí a jeho funkce Souvislost obraz krajiny s lidskými osudy Analýza jazyka Obrazné prostedky Vizuálnost 66 7 Zobrazení krajiny v dalších Körnerových knihách Krev zmizelého Píbhy z dávné minulosti Severozápadní Morava v eské literatue 72 Závr 75 Seznam literatury. 77 Pílohy

5 -5- ÚVOD Diplomová práce pedstavuje osobnost Vladimíra Körnera a zabývá se pedevším zobrazením krajiny v jeho literárním díle. Hlavním cílem práce je analýza Körnerových novel Adelheid, Zánik samoty Berhof a Zrození horského pramene se zamením na obrazy krajiny, jejich význam a funkci. Vladimír Körner patí k výrazným osobnostem druhé poloviny 20. století, je uznávaným prozaikem, dramaturgem a filmovým a televizním scénáristou. S literární i filmovou produkcí zaínal Körner v šedesátých letech a po celou dobu své tvrí innosti byl nucen vyrovnávat se s adou publikaních omezení. Pesto se však nesmazateln zapsal do djin eské kultury. Podle jeho scéná byla natoena celá ada úspšných celoveerních film, jeho knihy pisply k obrod eské historické prózy a patí k tomu nejlepšímu, co u nás vycházelo v období ped listopadem Život Vladimíra Körnera je spjatý s krajinou Moravy, zejména s mstem Zábehem, ve kterém prožil ást svého dtství a mládí a kam se dodnes rád vrací. Zábežští obané si významného rodáka velmi cení. Körner se stal estným obanem msta Zábeha, asto se zde poádají pehlídky film natoených podle jeho scéná a probíhají veejná tení jeho knih. V roce 2005 vyšlo ve štíteckém nakladatelství Veduta regionální vydání Körnerovy novely Zánik samoty Berhof. U této píležitosti se v Šumperku konalo veejné tení novely a mstské kino promítalo filmová zpracování známých Körnerových píbh. Vladimír Körner je osobnost zajímavá nejen svými životními osudy, svým charakterem, osobitými názory a postoji, ale pedevším dílem. Jeho knihy jsou v mnohém originální a našli bychom v nich hned nkolik témat, která by si zasloužila hlubší pozornost. Jednou z nejsilnjších a nejpsobivjších stránek jeho knih jsou popisy krajiny, lyrická zobrazení pírodních scenérií. A tm se budeme v této práci vnovat pedevším. Obrazy krajiny jsou významnou složkou všech Körnerových knih, zamíme se však pouze na ty, které zobrazují krajinu severomoravského pohranií (zejména Zábežsko, Šumpersko a Jesenicko) v období krátce po skonení druhé svtové války tedy novely Adelheid, Zánik samoty Berhof a Zrození horského pramene (souborn vydané pod názvem Podzimní novely). Autor místní krajinu velmi dobe zná, má k ní velý vztah, nebo v ní prožil nejkrásnjší roky svého života. I my jsme v této krajin od raného dtství vyrstaly a vtšinu míst, která Körner v uvedených novelách zobrazuje, osobn dobe známe.

6 -6- Zejména proto jsou nám jeho knihy velmi blízké a rozhodli jsme se jim vnovat svou diplomovou práci. Diplomová práce je lenna do osmi hlavních kapitol. V první kapitole se pokusíme nastínit politickou a kulturní situaci šedesátých až devadesátých let 20. století (tedy období, kdy vyšla vtšina Körnerových prací) a zaadit Körnerovu tvorbu do kontextu moderní eské literatury. Zamujeme se pedevším na vývoj historické prózy ve druhé polovin 20. století, srovnáváme dílo Vladimíra Körnera s dílem nkterých jeho souasník, pipomínáme vliv politické situace na publikaní innost autora a snažíme se zhodnotit jeho pínos pro eskou kulturu. Další kapitolu vnujeme životním osudm spisovatele, poátkm jeho literární a scénáristické tvorby a zejména významným událostem a zážitkm z dtství, které výrazn ovlivnily jeho dílo a jsou dležité k pochopení nkterých pasáží. Následuje pehled všech dosud vydaných Körnerových knih, jejich struné charakteristiky a nastínní stžejních témat Körnerových literárních prací. Jelikož velký pínos Vladimíra Körnera tkví také v oblasti eské kinematografie, uvádíme výet nejznámjších film, jež byly natoeny podle Körnerových námt a scéná. Nejcennjším zdrojem informací k úvodní ásti týkající se Körnerova života, politické a kulturní situace doby, v níž publikoval, a jeho literární i filmové tvorby pro nás byla kniha Rozhovory , kterou vydalo nakladatelství Dauphin v roce 2009 a v níž najdeme souhrn vtšiny dosud publikovaných rozhovor s Vladimírem Körnerem. Dále erpáme z odborných studií, sborník, recenzí, literárních kritik, pípadn doslov ke Körnerovým knihám. V hlavní ásti práce se zamujeme na zobrazení krajiny v uvedených novelách. Novely krátce pedstavíme, nastíníme jejich obsah a uvedeme ukázky dobových reakcí literární kritiky. Ve strunosti se vnujeme také událostem roku 1945 v severomoravském pohranií. Následuje analýza novel založená na vlastní interpretaci. Hlavním cílem naší práce je pokusit se popsat, jaký význam a funkci má líení krajiny v Körnerových prózách, jaká místa a jakou krajinu autor zobrazuje, jaký je jeho vztah k popisované krajin a jaké jazykové prostedky a stylistické postupy autor používá. Pozornost vnujeme místopisu, významným a asto se opakujícím literárním motivm a symbolm, zobrazení válkou poznamenané krajiny, popisu podnebí a jeho funkci, souvislostem obraz krajiny s lidskými osudy a nakonec jazykovým prostedkm a stylu v rámci lyrických pasáží. Jednotlivé ásti prokládáme ukázkami z analyzovaných novel.

7 -7- Na závr práce jsme zaadili také kapitolu s názvem Severozápadní Morava veské literatue, ve které uvádíme struný pehled eských spisovatel, kteí stejn jako Vladimír Körner zobrazovali ve svých knihách krajinu Šumperska, Zábežska a Jesenicka.

8 -8-1 VLADIMÍR KÖRNER V KONTEXTU MODERNÍ ESKÉ LITERATURY Vladimír Körner vstoupil do literatury v první polovin šedesátých let a svou tvorbou rehabilitoval eskou historickou prózu. Je autorem celé ady novel a román, které výrazn ovlivnily eskou literaturu druhé poloviny 20. století. Již ve svých prvotinách se Körner projevil jako zcela zvláštní a osobitý talent mezi mladými prozaiky. tenáe ohromuje pedevším svým bravurním jazykem, lyriností popis a nevšední, neotelou obrazností. V píbzích zasazených nejastji do období stedovku a prvních msíc po skonení druhé svtové války se stetávají pírodní motivy s krutými scénami násilí. 1 Mezi eskými spisovateli má Körner zvláštní postavení. Jeho jméno nepatí mezi úpln nejznámjší, názvy ady jeho knih však zaznjí v povdomí každého, a to díky svému filmovému zpracování. Körner totiž psobil nejen jako spisovatel, ale pedevším jako scénárista. Podle jeho dl byla natoena celá ada televizních inscenací a celoveerních film. Spolupracoval s nejznámjšími eskými režiséry: Karlem Kachyou, Jiím Svobodou, Dušanem Kleinem, Martinem Lutherem a pedevším Františkem Vláilem. Díla, která z této spolupráce vznikla, patí ke zlatému fondu eského filmu. 2 V této kapitole se pokusíme nastínit kulturní a politickou situaci druhé poloviny 20. století a její vliv na literární innost autor, pokusíme se srovnat Körnerovo dílo s dílem nkterých jeho souasník a zhodnotit pínos Vladimíra Körnera pro eskou kulturu. Šedesátá léta 20. století znamenají zlom v literárním prostedí. Po oficiálním odsouzení stalinistických praktik se po roce 1956 zaíná pomalu uvolovat politická situace a v literatue postupn zavládla svobodnjší atmosféra. Dochází k rehabilitacím obžalovaných spisovatel, mnozí autoi te mohli publikovat bez vtších omezení, rozšiuje se publikaní prostor v asopisech, objevuje se celá ada nových periodik. Spisovatelé se snaží navázat perušené kontakty s literárním vývojem ve svt, vydávají se peklady svtové literatury, uplatují se moderní umlecké smry (existencialismus, postmodernismus, nový román). Po období plném budovatelských román, frézismu, schematismu a oslavných agitek pronikají do literatury díla kvalitnjší, psychologicky a esteticky propracovanjší. 3 GALLO, R. Vladimír Körner. In GEN ech dneška. 2. díl. Praha: Fischer, s Tamtéž. PROKOP, V. Pehled eské literatury 20. století. Sokolov: O.K.-Soft, s. 37.

9 -9- Velkými zmnami prochází na poátku šedesátých let historická próza. Zažíváme tzv. druhou vlnu válené prózy. Autoi již nechtjí za každou cenu podávat fakta a pímá svdectví, jejich díla jsou více psychologická, zamují se na životní osudy a prožitky jedince zasaženého djinami. Svým dílem také mnohdy odkazují k problémm souasnosti. Krom Vladimíra Körnera sem patí napíklad díla Arnošta Lustiga, Josefa Škvoreckého, Ladislava Fukse, Jana Otenáška, Karla Ptáníka i Vry Sládkové. V kontextu vývoje eské historické prózy šedesátých let 20. století bývá Körner nejastji azen mezi Oldicha Daka, Jiího Šotolu, Karla Michala a Ivana Kíže. Tito autoi obohatili historickou prózu pedevším tím, že pekonali její dosavadní konzervatismus, prohlubovali psychologickou kresbu postav, zvýrazovali roli vypravského subjektu a vnášeli do historické beletrie dramatické, filmové a básnické prostedky. 4 V mnohých publikacích se objevují názory, že Körner zjevn navazuje na dílo Vladislava Vanury, a to pedevším svým bohatým stylem, vizuální psobivostí obraz, ale i v rovin myšlenkové. Také stejn jako Vanura zobrazuje tragické lidské osudy poznamenané dobou. Nejvíce bývá Körnerovo dílo pipodobováno k dílu jeho souasník Jiího Šotoly (Tovaryšstvo Ježíšovo, 1969; Kue na rožni, 1974; Svatý na most, 1978) a Oldicha Daka (Král utíká z boje, 1967; Král bez pílby, 1971; Vražda v Olomouci, 1972). Práv jejich tvorba patí mezi nejvýraznjší projevy historické prózy let šedesátých, ale také sedmdesátých a osmdesátých. Ústedním bodem jejich dl je lovk jako ob djinných mechanism, problémy jednotlivce i morální problémy spolenosti. Stále znovu a znovu si kladli otázku po míst lovka v djinách i mezi jinými lidmi, prostednictvím historických témat a paralel se vyjadovali k tragické situaci pítomnosti. Charakteristický je pro n volnjší pístup k historii, nadasovost a také výrazová osobitost. Spíše než na historická fakta svou pozornost soustedí na jazykové a vypravské prostedky, na psychiku a životní osudy jedince. Zejména Šotolu zajímají stejn jako Körnera postavy, jež se dostávají pod kola djin, anebo se djinám snaží uniknout. Protestuje proti válce, proti omezenosti mocných, proti zlu a egoismu. Šotolovi hrdinové jsou, stejn jako Körnerovi, stiženi velkými djinami a jejich absurdními a krutými žerty. Jak píše Körner DOKOUPIL, B. as lovka, as djin. Praha: eskoslovenský spisovatel, s. 16.

10 -10- v knize Zrození horského pramene: lovk jde ztžka djinami, padá, vstává, dostává do zub, do bicha, ale jde to dopedu, pomaliku, s pláem, ale jde 5 Po stránce jazykové jsou díla Körnera, Šotoly a Daka velmi originální. Všichni ti totiž kombinují prozaickou tvorbu s jinými literárními a umleckými druhy - Dank a Šotola s dramatem, Körner s filmem. Bohužel jejich dílo oficiální kritice ne vždy vyhovovalo, a to pedevším kvli pesimismu, skepticismu a nedvru v možnosti lovka nalézt životní štstí, uspokojení a smysluplnost svých in. Vladimír Körner zažil válené hrzy ješt jako dít a takto je také zpodobuje ve svých pracích. Z tohoto aspektu jej tedy mžeme srovnat nap. s Otou Pavlem nebo Vrou Sládkovou. Pavel a Sládková však ztvárují své zážitky v ich-form a zamují se zejména na osudy vlastní rodiny, kdežto Körner promítá své vzpomínky do osud jiných. Také na rozdíl od Sládkové a Pavla, kteí se snaží píliš se ve své tvorb neopakovat a hledat nové zpsoby ztvárnní, je Körner autorem jediné knihy - objevil jedno vlastní téma, kterému zstává vrný a snaží se z nj vytžit maximum. Absurditou, s níž válka zasahuje do lidského osudu, pipomíná Körner také díla Arnošta Lustiga a Ladislava Fukse. Jak již bylo naznaeno výše, s historií Körner nakládá pomrn voln. Nkdy se dokonce brání oznaení svých knih jako historických próz. Ve vtšin jeho dl jen zídka najdeme postavy doložené v djinách. Napíklad v románu Léka umírajícího asu (1984) zobrazuje nkteré postavy zcela jinak, než jak byly dosud zobrazovány (nap. postava Kryštofa Haranta), nkteí hrdinové, kteí v knize vystupují jako souasníci, se ve skutenosti nikdy nemohli setkat. Tento pístup k historii mnohdy vyvolával pipomínky historik. Pro Körnera však nejsou dležitá fakta, jeho prózy se nesousteují na to, jaká minulost skuten byla, zajímá se pedevším o existenciální, nadasové problémy lovka, o nitro postav. Djiny si uzpsobuje k vytvoení djin vlastních. V úvodu své knihy Léka umírajícího asu autor podotýká: Opt nejde o historický román. Historické kulisy byly použity jako pouhý svdek jednoho lidského údlu, který se v eišti asu tak pramálo mní 6 Do jisté míry je tento výrok pravdou, slovo kulisa je však teba brát s rezervou. Historie rozhodn nemla být odsunuta do role pouhé kulisy. Körner si dal skuten záležet na tom, aby atmosféra píbhu byla taková, jaká má být. KÖRNER, V. Zrození horského pramene. Praha: eskoslovenský spisovatel, s. 57. KÖRNER, V. Léka umírajícího asu. Praha: eskoslovenský spisovatel, 1984.

11 -11- Inspiroval se prohlídkami kižáckých hrad, etl dobovou literaturu 7 a snažil se opravdu vcítit do ducha doby ten je vždy zachován. Pi tení jeho píbh si vychutnáváme atmosféru dávných let, historické události vidíme velmi živ, jako bychom stáli pímo v centru jejich dní. Ani v knihách zasazených do období druhé svtové války nechce Körner za každou cenu pedkládat pravdu, netvrdí, že takto to opravdu bylo. Píše o válených zážitcích tak, jak je sám zažil jako dít. Körner své hlavní zájmy vždy zamoval zejména na filmovou tvorbu. Sám se považuje pedevším za filmového scénáristu, ale veejnosti je znám spíše jako prozaik. Je však pravda, že s výjimkou dvou román vznikly jeho knihy pepisem scéná, což je v našich podmínkách neobvyklé. Všechny tyto scénáe totiž narazily na normalizaní omezení a knížka byla možnost, jak jim pomoct k realizaci. Tém všechny Körnerovy prózy tedy mají i svou filmovou podobu. Mezi spisovateli byl Körner vždy pomrn osamocený. Nikdy se s nimi píliš nestýkal a s výjimkou okruhu autor kolem Sešit pro mladou literaturu 8 nikdy nenáležel k žádnému literárnímu okruhu i literární skupin. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do eskoslovenska 21. srpna 1968 definitivn pohbil veškeré nadje z jara roku Zaíná se prosazovat tzv. normalizaní proces namíený proti výsledkm reformního úsilí pedchozích let. Znovu dochází k likvidaci všech nekomunistických periodik, k omezování publikaní innosti i úplnému zákazu publikování nkterých autor (Kundera, Havel, Tigrid, Vaculík, Lustig, Škvorecký). Mnozí spisovatelé odcházejí do emigrace (Škvorecký, Kundera, Tigrid, Kohout, Lustig), v zahranií vznikají exilová nakladatelství (Sixty Eight Publishers, Index, Rozmluvy, Poezie mimo domov), nevyhovující autoi publikují v samizdatu. Literatura je tedy znovu striktn rozdlena na proud oficiální a neoficiální tvorbu exilovou a samizdatovou. 9 Do ela Svazu eských spisovatel 10 se v roce 1972 dostává Jan Kozák, který oste vystupoval proti všem, kteí se odmítli podídit normalizaním požadavkm. Práv v tomto období normalizaních omezení však pronikla eská literatura do svta jako nikdy pedtím. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, Jedná se o literární msíník vydávaný od roku 1966 v nakladatelství eskoslovenský spisovatel, jehož redaktorem byl Petr Kabeš. PROKOP, V. Pehled eské literatury 20. století. Sokolov: O.K.-Soft, s. 38. Svaz spisovatel je oznaení pro orgány politického ízení kultury v Sovtském svazu a jeho satelitech. Byl založen roku 1948.

12 -12- Dkovat za to mžeme etným pekladm, zahraniním inscenacím a také literárním hodnotám, které mla literatura všech tí proud. 11 V sedmdesátých letech 20. století se v literatue objevují nová jména. Znovu je oživován tzv. budovatelský román (ve srovnání s budovatelským románem padesátých let však mén schematický a psychologicky propracovanjší), stále více oblíbenými se stávají prózy se souasnou tematikou, zejména tzv. profesní romány zobrazující život obyejného lovka v soudobé spolenosti, jeho kariéru a pracovní problémy, i píbhy z oblasti prmyslové a zemdlské výroby. adíme sem zejména autory tzv. severoeské literární školy (Vladimír Páral, Václav Dušek, Jií Švejda). Populární jsou v tomto období rovnž romány z lékaského prostedí (Valja Stýblová, Zdena Vrubová, Petr Prouza). 12 Krom píbh ze souasnosti dochází i k velkému nárstu historické prózy. Tomuto žánru se zaala vnovat znaná ást prozaik, nebo byl tenásky oblíbený a zárove v dob normalizace pedstavoval možnost svobodnjšího psaní. Otevíral ped autory daleko vtší prostor pro fabulaci a fantazii než próza se souasnou tematikou, která byla spoutaná ideologickými limity. Historické téma dávalo spisovatelm možnost vyhnout se tabuizovaným tématm a myšlenkám, nepímo se vyjadovat k souasné situaci a prostednictvím alegorie svobodnji prezentovat osobní názor na svt, na život a na bytí lovka v djinách, které bylo v této dob chápáno jako tragické. ím hloubji se prozaici noili do historie, tím mén byli spoutáváni pedstavami, jak by ji mli správn interpretovat. 13 Pístupy ke zpodobení djin byly rzné. Nkteí autoi sloužili historickou prózou normalizanímu režimu - mytizovali historii, potvrzovali výhody soudobého režimu, který se ml ukázat jako nejlepší možná varianta pítomnosti. Další skupinu pedstavovali autoi, kteí chápali postavení lovka v djinách jako tragické (do této skupiny adíme i V. Körnera), a dále to byla díla zábavného charakteru, která minulost využívala pedevším jako záminku k vyprávní. 14 Rozdíln pistupují autoi také k práci s historickými prameny. Nkteí se zamují na fakta, snaží se podat vrný obraz minulosti, píší o konkrétních historických událostech i osobnostech (Václav Kaplický, Jarmila Loukotová, František Kožík), jiní zaujímají zcela odlišný pístup k dobovým událostem PROKOP, V. Pehled eské literatury 20. století. Sokolov: O.K.-Soft, s. 38. JANOUŠEK, P. Djiny eské literatury Praha: Academia, s. 526, 527. Tamtéž. Tamtéž.

13 -13- skuteností se pouze inspirují a s djinami nakládají voln (Vladimír Körner, Oldich Dank, Jií Šotola, Vladimír Neff, Ivan Kíž, Karel Michal, Alexej Pludek). Do historické prózy zaínají v sedmdesátých letech také pronikat rzné experimenty. Autoi hledají nové epické možnosti, snaží se oživit roli vyprave, tvoí textové montáže i koláže, obohacují vyprávní o moderní jazykové prostedky, mísí realitu s fantazií apod. Takové experimenty mžeme spatit nap. v díle Oldicha Daka, Vladimíra Neffa i Miloše Václava Kratochvíla. Po roce 1968 zesílilo navzdory normalizaním istkám propojení oficiální literární tvorby s filmovou sférou. Objevuje se tendence k trvalejší vzájemné spolupráci literát a filma. Pro mnohé filmae bylo totiž snazší prosadit film opírající se o knižn vydaný, a tudíž legalizovaný text. Štdrá státní finanní podpora kinematografie navíc pitahovala adu spisovatel, aby pracovali pro film jako scénáristé i autoi námt. Nkteí spisovatelé opakovan spolupracovali s uritým režisérem, podíleli se na scénáích založených na svých literárních dílech a nkdy pro dané režiséry pipravovali i scénáe pvodní. Vznikaly významné spisovatelsko-režisérské dvojice (Hrabal - Menzel, John - Smyczek, Kozák Vorlíek, Körner - Vláil ). Mnozí autoi upravovali pro film svá literární díla, pípadn dávali svým filmm literární podobu (Körner, Brdeka, Hofmann, Otenášek, Macourek, Svrák, Smoljak ). 15 Vladimír Körner se nikdy neocitl na seznamu zakázaných autor, nkolikrát se však musel odmlet. Bývá (stejn jako nap. Jií Šotola, Bohumil Hrabal i Karel Michal) azen do tzv. šedé zóny v literatue, tzn. na okraj oficiální literatury, do zóny mezi autory povolenými a zakázanými. První dlouhá odmlka pišla v sedmdesátých letech 20. století. Netýkala se jen jeho tvorby literární, ale také scénáristické. V oblasti filmu probhly rozsáhlé personální istky. Došlo k zastavení výroby již rozpracovaných nevyhovujících film a zákaz distribuce film již natoených. ada Körnerových nových scéná se nemohla natoit. Körner se tedy soustedil pouze na úpravu nkterých dívjších scéná ze šedesátých let (nap. Zánik samoty Berhof) a také na adaptaci látek jiných autor (Slovanské nebe Josefa Tomana, pepis Nerudových Arabesek). Ze všech prací na cizí námty se však realizoval pouze jeden jediný film Kukaka v temném lese (1984). Paradoxní je, že Körner se nikdy nedozvdl, pro se vlastn scénáe nemohly natoit. Z krizové situace sedmdesátých let ho vysvobodila objednávka bratislavské televize, která JANOUŠEK, P. Djiny eské literatury Praha: Academia, s. 769.

14 -14- si pála napsat scéná o život a díle Jana Jessenia. Tak vznikl úspšný seriál Léka umírajícího asu (1984). 16 Ani po roce 1989 se jeho situace nezlepšila. Opt se ocitl mimo veškeré literární a spoleenské dní, pestože nikdy nenapsal jedinou vc, která by byla jakkoliv poplatná režimu. Štstí mu nepálo ani v prbhu devadesátých let. Snad proto, že byl píliš složitý pro komerní využití a neml správné partnery, kteí by dokázali jeho silné píbhy kvalitn pevést na filmové plátno. Dále pipomeme skutenost, že autoi pesimistických píbh jsou nepohodlní za každého režimu. S obrazem zla, se kterým se v tchto píbzích setkáváme, se totiž pokaždé identifikují mocní a cítí se tak ohrožováni. Po listopadu 1989 se eská historická próza rozšiuje o nová témata. Mnozí autoi se ve svých dílech snažili napravit ideologicky zkreslený obraz národních djin, nkteí reagují na tematiku díve tabuizovanou. Vznikaly nap. série próz o životeských svtc (Körnerova kniha Smrt svatého Vojtcha), stedem pozornosti se stává také problematika komplikovaného soužití ech a Nmc na našem území, zejména v pohranií. (Körner se však touto problematikou zabývá už od šedesátých let 20. století.) Vladimír Körner patí ve filmové a literární tvorb k nejvýraznjším osobnostem druhé poloviny 20. století, o emž svdí i ada významných ocenní. Roku 1995 získal Výroní cenu Nadace eského literárního fondu za prózu, 24. kvtna 2006 mu byla udlena medaile za šíení dobrého jména eské kultury v tuzemsku i v zahranií, 23. íjna téhož roku také pevzal Státní cenu za literaturu. Zapomenout nesmíme ani na Cenu Olomouckého kraje, kterou za svj pínos v oblasti kultury autor získal v roce Körnerovu pozici v eské literatue vystihují slova Lubomíra Machaly: Körner nikdy nebyl tolik oblíbený jako teba Bohumil Hrabal nebo Vladimír Páral, jeho prózy však patily v pedlistopadových dobách k tomu nejlepšímu, co v eské literatue oficiáln vycházelo, a pestože narážely na normalizaní omezení, pisply k alespo ástenému udržení obecného povdomí o literárních hodnotách. 18 Smutné bohužel je, že Körner ml vždy vtší úspch v zahranií než u nás. Až neuviteln psobí skutenost, že eská televize odmítla na filmovém festivalu v Karlových Varech uvést film Zánik samoty Berhof (1983) a eská delegace na soutži KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, Rej (šumperský zpravodaj). Dostupné z: MACHALA, L. Literární bludišt: bilance polistopadové prózy. Praha: Brána, s. 105.

15 -15- hlasovala proti tomuto filmu. 19 Film musel být nakonec uveden jako polský. O emigraci a kariée za hranicemi naší zem však spisovatel nikdy neuvažoval. Tisíckrát se m ptají, pro neemigruji, pro tu zstávám, ale já myslím, že lovk má zstat. Kazit politikm radost a podat svdectví. 20 KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Host, únor 2001.) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Právo, )

16 -16-2 BIOGRAFIE VLADIMÍRA KÖRNERA Jestliže nkdo tvrdí, že zážitky z dtství jsou pro vývoj myšlení lovka rozhodující, pak mé zážitky jsou spjaty s válkou, svil se v jednom z rozhovor Vladimír Körner. 21 Jeho životní osudy, zejména období dtství, vzbuzují velký zájem tená. Souvisí totiž s druhou svtovou válkou a smutnými událostmi prvních poválených dní a promítají se tém do všech Körnerových knih. Podívejme se nyní na dležité okamžiky Körnerova života a jeho literární a filmové innosti. Významný scénárista a spisovatel se narodil 12. íjna 1939 v Prostjov. Jeho dtství je neodmysliteln spojeno s Moravou. Rodie Vladimíra Körnera žili v Zábehu, ten však po okupaci padl k Sudetm a manželé Körnerovi se museli odsthovat na Hanou, do Uhic u Kojetína, odkud pocházela Vladimírova matka. Na Hané prožil šest let života. František Körner, otec Vladimíra Körnera, byl dstojníkem eskoslovenské armádní rozvdky. Ped válkou psobil jako zpravodajec v Nmecku, po okupaci se stal vedoucím ilegální vojenské organizace v Kojetín, která patila od roku 1944 k první partyzánské brigád Jana Žižky. V posledních dnech války se úastnil boj s nmeckou armádou. Chybl krek k osvobození, mírových dn se však statený pan Körner nedokal. Byl zastelen 7. kvtna 1945 pi obran mostu pes eku Moravu u Zábeha. Krátce na to utichla stelba na celé moravské front. Pro šestiletého syna Vladimíra to byl velmi silný zážitek. ve svých literárních dílech. Celý život se snaží s touto tragickou událostí vypoádat, mnohokrát i Po smrti otce se Vladimír se svou matkou, bratrem, otcovou cínovou rakví a estným vyznamenáním 22 vrací do Sudet. V neklidném pováleném období severomoravského pohranií se stává svdkem hrzných událostí doprovázejících odsun sudetských Nmc. 23 To byl strašn bezprávný as, ten ptatyicátý rok, a u nás, na severní Morav, to trvalo hodn dlouho. lovk šel po ulici, vidl, jak nkoho vší nebo tluou, a mezitím si zašel pro mlíko. To bylo divadlo života. 24 S válkou má však Vladimír Körner spojené ješt další traumatické vzpomínky. Jako malý chlapec onemocnl vážným zápalem plic a byl odvezen do kromížské nemocnice. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 6. (Rudé právo, ) František Körner je nositelem dvou eskoslovenských válených kíž. O smrti otce a píchodu do Sudet se Körner zmiuje v mnoha rozhovorech. Zde vycházíme z rozhovor uveejnných v asopise Tvorba ( ) a v Mladé front ( ). KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Nedlní noviny, )

17 -17- V nemocnici však nebyla žádná antibiotika, jelikož veškeré léky byly zabavené pro nmeckou armádu, a tak byly nemocné dti odkládány do místního ústavu pro duševn choré. Zde zažil nálet na nedalekou železnici. Vzpomínky na onu dsivou noc v sob nosí dodnes. ( Vidl jsem hoící oblohu, vagóny, které létaly vzduchem, a do toho šíleného bsnní blázni jeeli hrzou ve svých klecích. 25 ) Není tedy divu, že otázka války a vše, co s ní souvisí, provází Körnera po celý život a je pro nj nejen pedmtem literárních snah. Neprožít jako dít, co jsem zažil, možná bych nikdy nepsal. 26 Ve svých trnácti letech se Vladimír Körner pihlásil na filmovou školu v imelicích. Neuil se píliš dobe, na zábežské gymnázium se nedostal, absolvoval dokonce jednoroní kurz pro sedláe a podkováe. Jako vtšina dospívajících mladých lidí toužil osamostatnit se, hledal tedy školu hodn vzdálenou od domova. Volba nakonec padla na imelice, jež byly pokládány za školu velmi kvalitní, nebo zde tehdy psobili velcí misti filmu, z nichž mnozí se proslavili ješt v nmé ée. Od této chvíle je Körnerv život spjatý s filmem. Bohužel ani na stední škole se mu zvláš nedailo, na filosofickou fakultu, na kterou se po maturit hlásil, se nedostal. Uspl ale u talentových zkoušek na pražské FAMU, kam pinesl svj první román Železný kíž. Zde absolvuje ptileté studium dramaturgie u Františka A. Dvoáka 27 a Milana Kundery. Studium ukonuje absolventským filmem Závory (1962). Se scénáristickou tvorbou zaal Vladimír Körner velmi brzy. Již za svých studií dostal po svém profesoru F. A. Dvoákovi místo na Barrandov. Od roku 1962 zde psobil jako dramaturg, pozdji (od roku 1969) jako scénárista. Již na FAMU vzniklo nkolik scéná k absolventským filmm jeho roníkových koleg - Dušana Kleina, Miroslava Soboty, Milena Nikolova - a také jeho první knižn vydaný román Slepé rameno (1965). Román velmi zaujal Milana Kunderu, který ho donesl do nakladatelství eskoslovenský spisovatel, kde slíbili jeho vydání. Z neznámých dvod ale román skonil ve stoup. Körnerv rychlý rozlet náhle perušila vojenská služba. Nastalo první filmové odlouení ztratil kontakt s tehdy práv rozjetou novou vlnou 28 a zstal najednou sám. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Mladá fronta dnes, ) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 28. (Signál, ) Autor scéná Král Šumavy a Ves v pohranií. eskoslovenská nova vlna je pojem používaný pro generaci eskoslovenských filmových scénárist a režisér, kteí zaínají tvoit v šedesátých letech 20. století. adí se k ní nap. Miloš Forman, Vra Chytilová, Jií Menzel, Jan Nmec, Jaromil Jireš, Jan Schmidt a další.

18 -18- Akoliv je Körner autorem mnoha úspšných novel a román, prvotní pro nj vždy byla práce pro film. Podle jeho scéná bylo natoeno kolem ticeti film a televizních inscenací, nkteré filmy získaly adu mezinárodních ocenní. Nejvíce film vzešlo ze spolupráce s režisérem Františkem Vláilem.Prózu psal Körner, jak sám íká, tak njak navíc, jako bonbonek. Byl jsem vyuený scénárista, takže se cítím být spíše scénáristou než spisovatelem. Ale vždycky, když ml scéná problémy, napsal jsem z toho knížku. Taky m spisovatelé nikdy mezi sebe moc nepijali. 29 Psaním se pedevším chce zbavit traumatu. Literatura je pro nj nco jako utšitelka v nouzi, což byla celá sedmdesátá a devadesátá léta 20. století. Krom psaní Körner extern pednášel na FAMU, kde vedl seminá dobrodružného filmu. Psal do asopis Film a doba, Plamen a Texty. Na poátku šedesátých let dobrovoln vstoupil do Komunistické strany eskoslovenska, roku 1967 však požádal o zrušení lenství. Na vrcholu své kariéry se ocitl až v polovin osmdesátých let. Tehdy mohl delší dobu psát a toit filmy bez vtších omezení. Zrealizovalo se hned nkolik z jeho scéná (Zánik samoty Berhof, Kukaka v temném lese), natoil také ti koprodukní filmy pro Polsko. Na každý politický pedl doplatil Körner dlouhými prolukami mezi publikováním. Dokonce i roku 1989, kdy ho z Barrandova vyhodili se všemi rozepsanými látkami. Tvrdili mi, že jsem publikoval v normalizaních letech, takže te musí dostat píležitost ti, kteí nemohli. 30 Autor se ocitl existenn na dn, byl nezamstnaný. V eskoslovenském spisovateli mu navíc znovu zastavili knihu Písená kosa, která již dvacet let ekala na své vydání. Rok 1989 byl vbec tžkým útokem na kulturu. Tehdy jsem pochopil Vanuru, pro na poátku okupace zaal psát Obrazy z djin národa eského, a zaal jsem psát Smrt svatého Vojtcha. 31 V roce 1989 byl jedním ze zakládajících len obnovovaného eského centra PEN klub 32, který v pedchozích letech nemohl vyvíjet svou innost. PEN klub ale nakonec opustil. Körner o sob tvrdí, že je samotá a celoživotní outsider. Nikdy se nezaadil do hlavního proudu a módní vlny. Vždy byl vrný sám sob a svým názorm. Je zastáncem toho, že spisovatel se nikdy nesmí propjit služb moci, a je jakákoliv. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Reflex, ) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Reflex, ) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Cinema, leden 2000.) Celosvtové sdružení spisovatel založené roku 1921 v Londýn.

19 -19- Téma osamlosti se mnohdy objevuje i v jeho pracích. Jeho hrdinové jsou také vtšinou outsidei, kteí prošli njakým životním traumatem a nejsou schopni dále existovat. 33 Navenek psobí Vladimír Körner velmi spokojen a optimisticky, ve skutenosti je ale spíše pesimistou a velkým skeptikem. Pesimismus, pramenící z jeho válených zážitk, prostupuje všemi jeho díly. Zobrazuje lovka osamlého, bezbranného, zranitelného a omezeného svými možnostmi i schopnostmi, jedince zoufale hledajícího únik a usmíení. Od roku 1968 je Körner ženatý a má jednu dceru. Tém šedesát let žije v Praze, vždy ho to ale táhlo, a stále táhne, k Morav krajin jeho dtství. Moravská krajina a místní hrady, které jako malý rád prolézal, se mu staly velkou inspirací k píbhm z dávné historie. 34 Na Moravu se Körner rád a asto navrací, zejména do Zábehu, kde má spoustu píbuzných a kde až do svých jedenadevadesáti let žila jeho matka. 35 V roce 2009 oslavil pan Körner sedmdesáté narozeniny. Je v dchodu, hlídá své dv vnuky a v televizi sleduje silniní motocyklové závody, které jsou jeho nejvtším koníkem. I nadále se vnuje psaní televizních scéná napsal scénáe k filmm Snžná noc (2009) a Post Bellum 1866 (2009). Tvrdí, že psaní je pro nj únikem od života i drogou. Pesto se prý tší na dobu, kdy už vbec nebude muset psát. 36 Zprvu sloužíš lidem, pak už jenom svému novému jménu, abys ho nakonec naplnil svým osudem. To jméno petrvá, i když lovk zmizí, i když je teba naživu. Jaký byl, není dležité, pežívá jen jméno a jeho dílo. 37 KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 30. (Signál, ) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, Zemela v lét roku KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 78. (Dobrý veerník, ) KÖRNER, V. Léka umírajícího asu. Praha: eskoslovenský spisovatel, 1984.

20 -20-3 BIBLIOGRAFIE VLADIMÍRA KÖRNERA Se scénáristickou i literární tvorbou zaal Körner, jak jsme uvedli výše, už v dob svých studií na FAMU. Svými díly se nesmazateln zapsal do djin eské literatury i kinematografie. V této kapitole bychom se rádi vnovali všem dosud vydaným Körnerovým prózám a nejznámjším filmm, které byly natoeny podle Körnerových námt a scéná. 3.1 Tvorba prozaická Zpoátku se Vladimír Körner vnoval tématm ze souasnosti, psal pedevším povídky, podle kterých se toily absolventské filmy. Nkolik scéná se souasnou tematikou as jeabin, Závory, Tichá zimní hora však bylo zakázáno a Körner zaíná své píbhy zasazovat do dob minulých. K souasnosti se ve své tvorb již nikdy nevrátil. Celé Körnerovo dílo je odrazem jeho vzpomínek z dtství a krutých válených zážitk. Jako dospívající mladík se snaží s tmito zážitky vyrovnat, zaíná své zkušenosti popisovat a promítá je do svých prvních literárních prací. Toto útoišt v nouzi se mu najednou stalo bemenem, které ho pronásleduje celý život a pomáhá mu pežít. 38 Zážitky z války se v rzných formách promítají do psychiky Körnerových hrdin. Jeho jedinci jsou obvykle vykoenní, osamlí, neschopní mezilidské komunikace. Zobrazuje lovka v rzných historických etapách, lovka, který byl vržen do djinných událostí, je jimi zasažen a nucen se s nimi vyrovnat. Zamýšlí se nad konfliktem dobra a zla, viny a trestu, nad otázkami moci, morálky a odpovdnosti, neustále se táže po smyslu lidského bytí, a už v dávné minulosti i pítomnosti. lovk vždy touží po míru, hledá štstí a životní naplnní, a je to v kterékoliv dob. Körner chápe djiny jako cyklus v historii se vše opakuje, by v jiných verzích. asto mu bývá vytýkáno, že se stal spisovatelem jednoho tématu, že všechna jeho díla jsou jen variacemi na válené téma. Nap. Vladimír Dostál si velmi cení Körnerova vypravského talentu, toho, že se dovede oddat píbhu, položit se do nho jako do proudu. Vné opakování odcizeného hrdiny jej však podle Dostála velmi omezuje. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Tvar, )

21 -21- Slibný prozaik by totiž postupn mohl zdegenerovat v autora variací na jedno téma. 39 Když se ale rozhlédneme djinami literatury, zjistíme, že snad každý autor má jedno hlavní téma, které je mu blízké, o kterém píše, o kterém chce podat svdectví. Každý autor vkládá do svého díla vlastní zážitky, pocity, dojmy a názory. Myšlenky, které lovku vrtají hlavou, se v jeho práci nemohou neobjevit. A jak íká sám Körner: Je velké štstí, když lovk objeví aspo jednu pravdu, které mže v život vit a zstat vrný. Kdo mní asto pravdu, nemá zpravidla žádnou 40 Období druhé svtové války a události následující tsn po jejím skonení zachycují jeho knižní prvotiny Slepé rameno (1965, napsáno 1962) a Stepiny v tráv (1964). První z nich pojednává o innosti eské odbojové skupiny, druhá je smutným píbhem dvátka, jež bylo za války vzato rodim a odvezeno na pevýchovu do Nmecka. V národnostn rozdlném pohranií krátce po skonení druhé svtové války se odehrávají i novely Adelheid (1967), Zánik samoty Berhof (1973) a Zrození horského pramene (1979). Všechny ti byly pvodn napsány jako scéná a pozdji, aby jim autor pomohl k realizaci, pepsány na prózu. Körner v nich eší psychické, morální i materiální dsledky války v život lidí. Dležitou úlohu sehrává obraz devastované krajiny severomoravského pohranií. Novely se staly mezi tenái velmi oblíbené, dokaly se mnoha reedic i peklad. V roce 1983 vyšly souborn pod názvem Podzimní novely. V mnohých svých dílech se autor vyrovnává s tzv. esko-nmeckou otázkou. Své hrdiny však pro svou národní píslušnost nikdy nesoudí. První reakce na otcovu smrt pinesla protinmecké cítní. Pozdji se nauil nmecky a snažil se posoudit nmeckou otázku a válené události objektivn z obou stran. K událostem doprovázejícím odsun sudetských Nmc se dnes staví negativn. Nmci pro nj jsou, stejn jako eši, obti ideologických mašinérií. 41 Vztahem Germán a Slovan se zabývá nejen ve svých dílech z období druhé svtové války, sahá i hloubji do historie. Druhou svtovou válku Körner opouští v prózách Písená kosa (1970) a Údolí vel (1978). Vrací se až do doby nejtemnjšího stedovku, do 13. století, kdy se na našem území odehrávají kižácké války. Inspiraci k tmto píbhm získal Körner v severním Polsku, kde psobil v dob své vojenské služby. Ti msíce putoval touto pustou krajinou a cestou poznával gotické kižácké hrady, které podncovaly jeho fantazii a vyvolávaly DOSTÁL, V. Zrcadla podél cesty. Praha: eskoslovenský spisovatel, s. 92. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 37. (Film a doba, srpen 1986.) KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, 2009.

22 -22- v nm živé obrazy stedovkých rytí a kižáckých bitev. 42 Vynikající román Písená kosa vypráví o Alwinovi ze Sovince, který se rozhodne vstoupit do kižáckého ádu. Zde se setkává s nelidským a necitelným chováním len ádu, s všeobecným rozkladem lidských hodnot. V mezní situaci, kdy je zbaven možnosti normálního života postupn degraduje na pouhý stroj, který plní píkazy a zabíjí ve jménu víry. Novela Údolí vel, známá pedevším svým filmovým zpracováním, tematicky navazuje na román Písená kosa. Odehrává se v dob druhého tažení Pemysla Otakara do Prus a opt sleduje osud mladého rytíe, tentokrát Ondeje z Vlkova, který je svým otcem vyhnán na chladný pruský sever a zaslíben ádu nmeckých rytí. V sedmdesátých letech 20. století pijal Körner objednávku bratislavské televize a zaíná psát svj první televizní scéná (dosud psal jen scénáe filmové) o Janu Jesseniovi. Šlo o životopisné zpracování osud tohoto významného lékae, jehož psobení je spjato s rudolfínskou Prahou a rudolfínským dvorem. Režisér Martin Luther natoil podle scénáe ptidílný seriál Léka umírajícího asu (1984), který ml úspch nejen na Slovensku, ale také v zahranií (v Nmecku, Rakousku, Norsku, Polsku, Švýcarsku). Ústední postavu seriálu ztvárnil Petr epek, v roli Rudolfa II. zazáil Rudolf Hrušínský.Autor se nakonec rozhodl pevézt scéná do prozaické podoby, a tak po dlouhé vysilující práci a dkladném studiu odborné literatury a dobových pramen vychází rozsáhlý román Léka umírajícího asu (1984). V roce 1990 režisér Martin Luther pevedl pvodní seriál do zkrácené verze pro kina. Film byl uveden pod názvem Svdek umírajícího asu. V osmdesátých letech se vydání dokaly hned ti Körnerovy novely - Post bellum 1866 (1986) a Život za podpis (1989), zasazené do válených událostí prusko-rakouské války, a Andl milosrdenství (1988), píbh Anežky Brunové, vdov po rakousko-uherském dstojníkovi, která za první svtové války pomáhá ošetovat ranné vojáky v lazaretu, aby tak odinila válený cynismus a krutost svého manžela. A už jde o bitvy stedovké, první svtovou válku nebo válku poslední, Körnerovým cílem není podat vrný obraz djinných událostí. Nezajímají ho hrzy války jako takové, ale odraz války v duši jeho hrdin. Válka pedstavuje jakési kulisy lidského konfliktu s djinnými událostmi. 43 Ve svých dílech zachycuje lovka v mezních situacích, odhaluje lidskou bezmoc a utrpení, sleduje traumata, která doživotn poznamenala nedobrovolné KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, DOKOUPIL, B. as lovka, as djin. Praha: eskoslovenský spisovatel, 1988.

23 -23- aktéry válených mašinérií. Nechce psát o velkých hrdinech, ve svých píbzích vždy stojí na stran obtí. Akoliv se jedná o píbhy odehrávající se v minulosti, jsou Körnerova díla v mnohém nadasová. Vždy v nich mžeme spatit paralely se souasností. Autorovi nejde jen o to, vykreslit psychiku a životní údl jediného lovka v jediné dob, ale chce dát zachycenému individuálnímu osudu objektivní platnost. Ve svých knihách upozoruje na problémy lidské morálky, vyjaduje se k otázkám víry, svdomí, lidské krutosti a všudypítomnému zlu. Dležitou roli v Körnerových prózách hrají pírodní scenérie, líení krajiny a vbec píroda jako taková. Píbhy jsou obvykle situovány na Moravu, zejména do oblasti rodné Hané a severozápadního pohranií. Siln se projevuje autorova láska k rodnému kraji, celé pasáže jsou vnovány lyrickým popism míst, která spisovatel velmi dobe zná z dob svého dtství a ke kterým si vytvoil zvláštní vztah. Píroda je dležitou souástí všech Körnerových píbh, stává se svdkem tragických lidských osud, utšitelkou v nouzi a mnohdy bohužel i obtí války. V roce 1993, tedy v dob, kdy se ustanovovala nová podoba eského státu, vychází Körnerv tetí román Smrt svatého Vojtcha. Pojednává o život a dob svatého Vojtcha a pipomíná, že konstituování eského státu je spojeno s vyvraždním Slavníkovc a bratrovraždou. Akoliv se autor vrací až do doby kolem roku 1000, lze zde spatit jasné souvislosti se souasností. O rok pozdji vychází Körnerova programov poslední kniha novela Oklamaný. Byla odmnna Cenou eského literárního fondu 1995 a patí k vrcholným dílm eské prózy devadesátých let 20. století. V devadesátých letech se na knižní trh dostávají také souborná vydání drobných prozaických text, které nemohly vyjít jako samostatná kniha (nap. novely Vtrné pole, Zjevení o žen rodice podle sv. Jana, Svíbský les a Psí kže vyšly v roce 1995 souborn pod názvem Odváté novely). Krom psaní scéná, novel a román si Körner zkusil také tvorbu dramatickou. K sepsání divadelní hry ho pimla Jiina Jirásková, editelka divadla na Vinohradech. Hra Hunclédér, jež je pepisem novely Psí kže, mla premiéru v divadle na Vinohradech v roce ( Chtl jsem si na rozlouenou zkusit žánr, který jsem nikdy nedlal. 44 Dramatické podoby se dokala i novela Zánik samoty Berhof. Uvedlo ji šumperské divadlo v roce KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s (Hospodáské noviny, )

24 -24- Vydávání spis Vladimíra Körnera se od roku 1997 vnuje nakladatelství Dauphin. Pipravilo edici, ve které postupn vyšly tém všechny Körnerovy prózy, dokonce i jeho poslední filmový scéná Krev zmizelého (2005). Jako tešniku na konec nakladatelství uspoádalo a vytisklo knihu sebraných rozhovor s Vladimírem Körnerem z let (Rozhovory ). Körnerovy píbhy jsou smutn ladné, psobí až depresivn a obvykle koní tragicky. Pesto si však získaly mnoho tená. Snad pro svou psobivost, dramatinost, neotelost témat a pedevším nezamniteln krásný jazyk a originální styl. Než se Körner rozhodne napsat píbh, trvá to obvykle njakou dobu. Své myšlenky nosí dlouho v hlav, ádn vše promýšlí, sbírá potebné materiály a peliv studuje rzné odborné knihy a historické prameny. 45 Historie má tu vlastnost, že když chce autor obsáhnout njaký djinný moment, musí se ponoit do obrovské hloubky. Až dozraje as pro píbh, zasedne ke svému psacímu stolu a píše. Své prózy nikdy neupravuje. První verze je údajn vždy nejlepší, další úpravy ji jen kazí. Prózám dává obvykle podobu povídky i novely. Romány napsal jen ti, nebo jsou asov nároné a kvli práci pro film na n neml dostatek asu. 46 tenái jist neujde, že Körnerovy knihy jsou ímsi výjimené. Zpsob jejich výstavby je siln ovlivnn autorovou profesí filmae. Körner klade draz na vizuálnost. Pi etb vám ped oima doslova naskakují živé obrazy, jako bychom píbh sledovali na filmovém plátn. Snad by bylo možné ho ihned natoit. Však se také prózy, které byly pvodn psány jako filmové scénáe, od scéná píliš neliší. Scéná je prost próza v obrazech, je to otázka vidní. Nezáleží tolik na slovech, ale na zpsobu, jak zachytit smysl njaké události, situace. Dležitý je duch. Mám skuten hluboce zakoennou nedvru k obzvláš velkým krásným slovm. 47 Zamení na filmovou tvorbu se promítá také do zobrazení psychiky a charakteru postav. Ta stejn jako ve filmu vyplývá pedevším z vnjšího jednání, nikoliv z vnitních monolog tch v Körnerových knihách mnoho nenajdeme. Proto na nkteré tenáe psobí píbhy chladn. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, Tamtéž. KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 13. (Zábr, )

25 Tvorba scénáristická Psaní scéná bylo pro autora vždy prvotní. Do prózy scéná pepsal obvykle až ve chvíli, kdy byla ohrožená jeho realizace. Napsat scéná je také podle Körnera mnohem snazší než napsat knihu. 48 Scénárista se mže spolehnout na další tvrce, kteí dílo dokonují a dávají mu definitivní podobu. Pi psaní knihy je však autor na vše sám. Ale pedevším díky zdailým knihám se Körnerovo jméno vrylo do povdomí široké veejnosti. Scénárista je totiž postavou spíše anonymní, a tak málokdo ví, že tolik úspšných eských film se zrodilo práv z námtu a scénáe Vladimíra Körnera. Uveme alespo ty nejznámjší. K autorovým prvním pracím patily scénáe k filmm Deváté jméno a as jeabin z roku O rok pozdji napsal na motivy vlastní novely Stepiny v tráv scéná k filmu Místenka bez návratu, který natoil režisér Dušan Klein. Postupné uvolování v šedesátých letech 20. století se promítlo nejen do literatury, ale i do historického filmu. Pozornost se obrací od velkých fresek, vrného zobrazení slavných djinných událostí, husitských boj a revolucí na jednotlivce a jeho psychiku, na obyejného lovka vláeného djinami. 49 Film Údolí vel se jist vybaví tém kadému. V roce 1967 ho natoil režisér František Vláil, který krátce ped tím dokonil své nejslavnjší dílo Marketu Lazarovou ( ). V hlavních rolích úspšného filmu se pedstavili Petr epek a Jan Kaer. Mimoádné snímky Údolí vel a Marketa Lazarová zajistili Vláilovi prestižní postavení mezi filmai. V rámci reflexe minulosti se pozornost zamuje také na období nacistické okupace. Bylo realizováno asi ticet celoveerních film, které zachycují období druhé svtové války, a mnohé z nich pedstavují nadprmrné poiny eské kinematografie. 50 Mezi n patí i film Adelheid (1969), který se podailo po dvou neúspšných pokusech natoit opt Františku Vláilovi. Film získal adu mezinárodních ocenní a je azen mezi nejlepší filmy s válenou tematikou. 51 KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, KOPAL, P. Film a djiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 28. s tamtéž. Tamtéž.

26 -26- V krizové situaci sedmdesátých let 20. století byly podle Körnerových scéná natoeny ti, již mén známé, filmy: Povst o stíbrné jedli (František Vláil, 1973), Sázka na tináctku (Dušan Klein, 1977) a Silnjší než strach (Vladimír ech, 1978). Filmy, ve kterých vystupuje obyejný lovk zasažený druhou svtovou válkou, vznikají i v osmdesátých letech. Karel Kachya natoil podle Körnerova scénáe film Cukrová bouda (1980). Píbh, známý z novely Zrození horského pramene, pojednává o mladé vdov, která se pisthuje se svými dvma syny do drsného pohraniního kraje, kde hodlá zaít nový život. Ve spolupráci s režisérem Jiím Svobodou vznikl film Zánik samoty Berhof (1983), který reprezentoval naši kinematografii v soutži v Karlových varech, získal významné ocenní a spolu s Kachyovým filmem Smrt krásných srnc (1986) patí k tomu nejlepšímu, co bylo v osmdesátých letech natoeno. 52 Podle Körnerova scénáe na námt Josefa apka se realizoval také film Stín kapradiny (František Vláil, 1984). Opomenout bychom nemli ani filmy vzniklé ve spolupráci s polskou televizí - Kainovo znamení (Janusz Majewski, 1989) a Kukaka v temném lese (Antonín Moskalyk, 1984) vyprávjící smutný píbh eské dívky umístné na pevýchovu do rodiny nmeckého velitele koncentraního tábora. Již ped listopadem 1989 se také zaal toit film Andl milosrdenství. Po tom, co byl Körner vyhozen z Barrandova, byl natáení konec. Film se dokal svého uvedení až v roce 1994 a pebral mnoho cen. Jedním z mála pípad, kdy autor neml potebu dlat ze scénáe knihu, je Pramen života Der Lebensborn, který byl zfilmován režisérem Milanem Cieslarem v roce Jedná se o strhující píbh eské dívky Grétky Weisserové, která byla zaazená do zrdného nacistického programu Lebensborn, jenž ml zajistit dokonalé, rasov isté potomky. Posledním Körnerovým scénáem je scéná k filmu Krev zmizelého (Milan Cieslar, 2004). Tragický osud matky a dcery je zde zobrazen na pozadí ty roních období a ty klíových historických událostí. V televizi jsme film mohli spatit v podob tydílného seriálu. Krev zmizelého mla být Körnerovým rozlouením s diváky. V roce 2009 se však filmového zpracování dokaly další jeho scénáe Snžná noc a Post bellum KOPAL, P. Film a djiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004

27 -27-4 OBRAZY KRAJINY V KÖRNEROVÝCH PODZIMNÍCH NOVELÁCH Každá krajina žije a promlouvá k lovku, pokud ji dokáže vnímat. 53 Körnerovy prózy jsou v mnohém zajímavé a originální, našli bychom v nich hned nkolik témat, kterým bychom se mohli detailnji vnovat. Nejvtší pozornost obvykle vzbuzují Körnerovi hrdinové a jejich psychika, která je, jak jsme již uvedli, poznamenaná traumaty vyvolanými obvykle nešastnými djinnými událostmi. Hlubší zájem by si zasloužila také národnostní otázka, tedy zobrazení vzájemných vztah mezi echy a Nmci, nejen v období druhé svtové války, ale již ve stedovku. Zajímavý je rovnž morální aspekt Körnerových knih a schopnost vyjadovat se prostednictvím historických témat k významným problémm souasnosti. A v neposlední ad jsou to také obrazy krajiny, detailní básnické líení pírodních scenérií, které prostupují celými Körnerovými píbhy. Práv zobrazení krajiny, jeho význam a funkce nás bude zajímat nejvíce. Jde jen o prvek estetický, o snahu obohatit dj, o pání ohromit tenáe krásnými slovy? Nebo mají lyrické pírodní pasáže hlubší význam? Práv na tyto otázky se budeme snažit odpovdt. 4.1 Podzimní novely Obrazy krajiny sehrávají dležitou roli v celém Körnerov díle. Pro svou práci jsme si však vybrali pouze ty knihy, které jsou zasazené do severomoravského pohranií (pesnji pohranií severozápadní Moravy), zejména do malebného podhí Jeseník. Práv tam je totiž Körnerova krajina dtství, tam jsou poátky jeho píbh. Morava zstává krajinou mého dtství krajinou sice konkrétní, ale též zkreslenou prožitkem dítte. lovk v ní vidí jen to, co z ní vidl tenkrát. V té krajin jsem znal každý kámen, každé zákoutí. 54 Do oblasti severomoravského pohranií situoval Körner již svou prvotinu Slepé rameno (1965), tematicky se k ní dále piazují pozdjší knihy Adelheid (1967), Zánik samoty Berhof (1973) a Zrození horského pramene (1979), souhrnn vydané roku 1983 v eskoslovenském spisovateli pod názvem Podzimní novely. Novely Adelheid, Zánik KÖRNER, V. Rozhovory Praha: Dauphin, s. 33. (Film a doba, srpen 1968.) Tamtéž.