OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky

Transkript

1 OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky

2 OBSAH PŘEDNP EDNÁŠKY Úvod a představenp edstavení Romové - cikáni a historie v ČR Rom etnonymum Cikán - apelativum Romské tradice a hodnoty Romové předsudky stereotypy k zamyšlen lení Diskuse - průběž ěžně

3 Kdo je Rom Podle zákona z č.. 273/2001 Sb., o právech národnostních menšin a o změně některých zákonz konů, ve znění pozdější ších předpisů,, je Romem pouze ten, kdo se přihlp ihlásí k romské národnosti. Definičním m znakem příslušníka romské národnostní menšiny je aktivní vůle být za příslušníka menšiny považov ován n a společně s ostatními rozvíjet jazyk a kulturu.

4 Kdo je Rom a) Romem je ten, kdo se hlásí k romství Romem je občan České republiky, který se deklarativně přihlásí k romské národnosti. (v tomto případp padě je teoreticky nepodstatné,, k jaké etnické skupině občan příslup sluší, jde o individuáln lní národnostní cítění jednotlivce a o projev jeho svobodné vůle)

5 Kdo je Rom b) Romem je ten, kdo ije jako Rom Občan ané České republiky, kteří příslušejí k romské etnické skupině,, většinou v nemají potřebu deklarovat své romství přihlášením m se k romské národnosti při p i sčítání s lidu. Přesto však v udržuj ují romskou kulturu, z generace na generaci si předávají tradice a mateřský jazyk. Způsob života lidí udržuj ujících ch v romských komunitách tradiční kulturu je označov ován n romským slovem romipen.

6 Kdo je Rom c) Romem je ten, kdo vypadá jako Rom Char. antropologické rysy lidí příslušejících ch k romské etnické skupině ruku v ruce se zažitými předsudky p většiny v majoritní společnosti vůčv ůči i této t to minoritě působí jako společensk enské stigma, a to naprosto nezávisle na jejich vůli, v způsobu života, dosažen eném m vzdělání apod. Příslušníky majoritní společnosti jsou označov ováni za Romy ( cikány )) například i romské děti vyrůstaj stající v kojeneckých ústavech, tedy nedotčen ené romskou kulturou ani způsobem života romipen.

7 Rozdělen lení Romů a proč ROM? Romy můžm ůžeme dělit d podle několika kategorií. česko-moravští Romové (4%) madarští Romové -1% němečtí Romové (Sinti) (5%) Světští kolotoče e,cirkus olašš šští Romové (10%) (Rumunsko) slovenští Romové (80%) foto:cestovani.idnes.cz

8 Romská menšina Romové jsou menšina, jejíž kořeny sahají do středov edověké Indie. Romská menšina je nejpočetn etnější v Evropě a to zejména ve středn ední a východní Evropě. Méně početn etná je romská populace v Americe a ještě menší na jiných kontinentech. Romové odešli z Indie okolo 6. stol. n. l. Slovo Rom pochází z indického slova dom. Domové jsou obyvatelé Indie. O jejich indickém m původu p svědčí nejen jazyk, ale i podobnost některých n kterých zvyků,, podobná společensk enská struktura.

9 Romové a jejich dělend lení Stejně jako v Indii se dělí d lidé do kast, tak i u Romů se model kasty dochoval v podstatě dodnes. Nebývalo zvykem, aby si Rom z jedné skupiny vzal Romku z jiné.. Toto dělend lení se netýká jen sňatks atků. Není také možné,, aby žužo o (čistý)( istý),, což je Rom, který nejí nečist isté maso (psí,, koňsk ské), přijal p pozvání a večeřel el v domě degeše e (nečistý) istý),, který naopak nemá problém m požít t nečist isté jídlo. /jídlo, chování, úklid/ Stejné je to i s odpadky. Člen jedné kasty nesmí sáhnout na odpadky někoho n jiného, proto často vzniká velký kontrast mezi čistými a uklizenými byty Romů a zaneřáděným ným okolím domů a společných prostor.

10 Víra Romové,, stejně jako Indové mají doma svatý obrázek. Kostel navštěvuj vují jen při p i svatbách, křtink tinách a pohřbech. Je to proto, že e doma mají k Bohu blíže, protože e jsou s lidmi, které mají rádi (častý( jev i dnes) Romové přivazují svým dětem d po porodu na ruku červenou nit nebo provázek jako symbol ochrany před p zlými duchy. Každé dítě dostane nějakou n přezdp ezdívku, aby oklamaly zlého ducha. S křesťanstvím m mají Romové společnou víru v v jednoho Boha, mimo to věřv ěří také v dobré a zlé síly, které různými způsoby ovlivňuj ují jejich život. Kvůli ochraně,, křtí k Romové i své děti.

11 Víra Romové věří, že e smrtí život nekončí.. Romové dokonce své zesnulé vybavují různými předmp edměty pro život na onom světě. Jejich nábon boženství klade velký důraz d na morálku. Romové používaj vají slovo romipen - romství,, které označuje celou řadu nařízen zení a příkazp kazů,, jak má m člověk k v životě jednat, je to pro něn jakýsi řád. Od tohoto řádu se pak odvíjí všechny jejich tradice, zvyky a každodenn dodenní život. Pro Romy je Bůh B h bytost, která stvořila svět, je strůjcem všeho, v i osudu lidí.

12 Víra Katolické dělení Boha na tři t i osoby chápou Romové jako osobu jednu, Ježíš íše e Krista. Panna Marie je pro něn symbolem matky, mají k ní velmi vřelý v vztah. Romové se přizpp izpůsobili nábon boženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou v formáln lní katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. procesí Francie poslední víkend v květnu. Romové přijali v podstatě všechny hlavní církevní svátky a s nimi spojené obyčeje. Slaví Vánoce a Velikonoce, stejně jako majoritní společnost. O VánocV nocích ch je důled ležité,, aby se sešla celá rodina, tančilo se, zpívalo, pilo a jedlo. Dárky D nebyly důled ležité,, hlavní bylo, aby byla rodina spolu.

13 Romská svatba Pro Romy bylo a je typické, že e sňatky s uzavíraj rají dříve, než neromská mláde dež.. V minulosti nebylo nic výjimečného, když nevěsta měla m pouhých třint ináct let, ženich patnáct. O výběru partnera rozhodoval u Romů většinou otec, případně nejstarší bratr. Sňatky S se domlouvaly často, když byli budoucí manžel elé ještě děti. Romové si často vybírali své partery ze stejné skupiny, z jaké pocházeli oni sami. Sňatky s příslušníky jiných skupin, popřípad padě s bílým partnerem,, nebyly a nejsou vítány v a byly považov ovány za porušen ení zásad dané skupiny. Jedinec, který se něčn ěčeho takového dopustil, byl často ze skupiny vyloučen.

14 Romská svatba Uzavírání manželstv elství probíhalo v minulosti formou obřadu zvaného u usedlých Romů mangavipen (námluvy, zásnuby). snuby).svatba - bijav Spojení páru provedl otec ženicha, jinde kmotr nebo v daném m společenstv enství vážený muž ten vyprosil dceru od rodičů a provedl samotný obřad. Svázal novému páru p překp ekřížená zápěstí červeným šátkem a do dlaní jim nalil symbolicky červené víno, dnes častěji pálenku (u skupiny olašš šškých Romů byly vínem v obřadn adně polity hlavy partnerů). Od této t to chvíle je pár p r považov ován n za manžele. Pokud si syn nebo dcera vybrali partnera, s jehož výběrem rodiče nesouhlasili, často jim nezbylo nic jiného, než utéct k příbuzným. Rodiče e si pak pro své děti přijeli p a uznali vztah svých dětí, d, někdy n aža poté co se stali prarodiči. i.

15 Romská svatba U olašských Romů bývá nevěsta kupována na základz kladě smlouvy mezi otci ženicha a nevěsty. Kritéria ria pro tento obchod jsou různr zná.. ZáleZ leží na majetku, postavení rodiny, věku nevěsty, kráse a také na tom, zda umí krást, zpívat a tančit. Někdy bývá také velmi důled ležitá nevinnost nevěsty. Dříve D bývalo zvykem, že e na postel novomanžel elů se rozprostřelo prostěradlo, radlo, na kterém m měly m zůstat z stopy nevěstina panenství. Pokud se tak nestalo, sňatek s mohl být považov ován n za neplatný nebo musel otec nevěsty vrátit část peněz.

16 Romská svatba I když už se tento zvyk dnes tak přísnp sně nedodržuje, u olašských děvčat d se dbá na jejich nevinnost. Pro tuto skupinu je také typický únos nevěsty a to v případě, kdy rodiče e se sňatkem s dětí d nesouhlasí. Ženich unese nevěstu s jejím m souhlasem, schová ji u rodiny a rodiče e pak spolu začnou vyjednávat. vat. Pokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, můžm ůže e se celá záležitost dostat aža k soudu, jehož rozhodnutí pak respektují všichni. Svatba je zález ležitost finančně velmi náron ročná u všech v Romů.

17 Tradiční romská příjmení Mezi typická příjmení českých olašských Romů patří Horváth, Oláh, Balog, Čonka a Lakatoš,, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák k atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh. N Typická příjmení českých Romů do druhé světov tové války: převážně kočovn ovní čeští Romové příjmení Růžička, Vrba, Janeček, ek, Procházka, Charvát, Petržilka atd. Převážně usedlí moravští Romové příjmení Daniel, IštvI tván, Herák, Holomek, Bartoška,Mal ka,malík, k, Kýr, Murka atd.- prvně asimilovaní z dob Marie Terezie. německy hovořící Romové v pohraničních oblastech příjmení Bamberger, Richter, Klimt atd.

18 Romská žena Po svatbě se romská dívka stěhuje do rodiny svého manžela, kde její výchovu přebp ebírá tchýně. Pro mladou ženu jsou to často těžt ěžké roky, v hierarchii rodiny stojí až na posledním m místm stě,, manžel se ji většinou v nezastane. Tchýně ji učí u vařit a udržovat doma pořádek. Dívka D musí často zajišťovat obživu celé rodině.. OčekO ekává se od ní, n že e bude vzorná žena, která plní přání nejen svému muži, ale také tchýni a ostatním členům m rodiny.

19 Romská žena Postavení ženy se většinou v zlepší po narození dětí,, kdy se rodina odstěhuje od rodičů muže e a vytváří si svoji vlastní domácnost. Žena musí během celého těhotenstvt hotenství dodržovat ovat řadu zákazz kazů a příkazp kazů,, které často souvisí s magií,, například těhotnt hotná žena se nesmí dívat na nic škaredého, aby dítěd mělo hezkou tvář, nesmí jít t také na pohřeb, aby dítěd nebylo smutné.. Dívat D se na horory atp. Těmito zákazy z a nařízen zeními žena zajistí dítěti ti zdraví, šťastný život a hezkou tvář.

20 Romská žena Další zákazy musela žena dodržovat ovat po dobu šestinedělí.. V tomto období je považov ována za nečistou a ostatní členové rodiny se před ní n chrání. Žena nesmí například prát, připravovat jídlo j pro ostatní, vařit, ani se starat o domácnost. Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007

21 Narození dítěte te a křestk Narození dítěte te je u Romů,, velká událost, protože e začíná nový život. Všichni Romové se jdou na děťd ěťátko podívat, ženy ho chovají v náručí a hádajh dají,, komu je podobné. Největší radost má m rodina, když se narodí syn, protože e on dále ponese jméno rodiny a rod bude pokračovat. ovat. Pokud se narodí dívka, křtiny k jsou výrazně skromnější než u chlapce. Pro narozené dítě je důled ležitá první koupel. Do vaničky mu příbuzní dávají peníze, aby dítěd bylo bohaté a mělo m bezstarostný život. Po koupeli ho jako prvnímu ukáží otci. Otec pak polibkem přijme p dítěd za své.

22 Narození dítěte te a křestk Do křtu k je dítěd - dle pověr r neustále ve velkém m nebezpečí. Hrozí, že e vážněv onemocní nebo že e ho čarodějnice můžm ůže vyměnit za jiné dítě,, ošklivo klivé. Proto Romové dodnes uvazují dětem na ruku červenou stužku nebo korálky. Do peřinky nebo pod polštář se dává d kovový předmp edmět (většinou lžička) l k odvrácen cení moci zlého ducha. Křest je pro Romy velmi důled ležitý, věřv ěří, že e jen pokřtěné dítě bude zdravé a nemusí se ničeho bát. b Pokud na tom rodina není po finanční stránce dobře, křtiny k se konají pouze v úzkém m rodinném m kruhu a skládá se na něn celá rodina. I dnes je zvykem přispp ispívat přiblip ibližně tisíc c korun.

23 Narození dítěte te a křestk Nejdůle ležitější roli při p i křtu k má m kmotr nebo kmotra. Oni domlouvají křtiny a dítěti d ti do peřinky dávajd vají peníze nebo zlato. Kmotr má m právo také mluvit do výchovy dítěte. d te. Romské dítě má dvě jména. První,, oficiáln lní,, které je zapsáno v matrice a používá se mimo romský svět. Druhé, romské, kterým je ve své komunitě oslovován n celý život. Toto jméno slouží jako ochrana dítěte, d te, před p zlými silami, které by mohly dítě připravit o zdraví. Toto jméno označuje spíš íše e přezdp ezdívku, kterou jedinec získz ská na základě nějaké své charakteristické vlastnosti nebo rysu. Romské jméno můžm ůže e jedinec ztratit, pokud se nějakým n způsobem proviní.. V tom případp padě dostane jiné jméno, které je často hanlivé.

24 Narození dítětete Narození dítěte te a křestk Děti tvoří privilegovanou skupinu osob. Mateřstv ství a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou. Neplodnost byla považov ována za prokletí a stejně tak je pojímána dodnes. Pokud Rom opustí takovou ženu, nikdo ho za to neodsoudí. Nejsilnější hodnotou je mezi Romy zdraví dětí.. Toho si váží natolik, že e na něn přísahají.

25 Smrt a pohřeb Smrt blízk zkého člověka je pro všechny v velké neštěst stí.. A právě s odchodem z tohoto světa se u Romů dochovalo nejvíce tradic. Když se Romové dozví, že e někdo n zemřel, el, nejbližší rodina, prožívá velký smutek a žal. Přitom P se vše v e musí připravit na odchod zesnulého, jak nařizuj izují zvyky a tradice. Každý Rom ví, v co v případě smrti dělat d a o co je třeba t se postarat. Romové věří, že e pro umíraj rajícího si přichp ichází některý z příbuzných, který již zemřel, el, a že e tohoto mrtvého umíraj rající jako jediný vidí. Stejně tak věřv ěří, že e mrtví mulo může e ostatním škodit aža do pohřbu, někdy n i po něm. n

26 Smrt a pohřeb Mrtvý můžm ůže e mít m t několik n důvodd vodů,, proč se stále vrací.. Někdy N se mu stýská po rodině,, jindy se vrací,, aby se pomstil nebo si vyřídit účty s někým, kdo mu ublížil. Romové dbají na všechny v zvyky spojené se smrtí a pohřbem, snaží se, aby mrtvý neměl l důvod d se vracet. Do rakve mu proto pokládaj dají předměty, které mrtvému mu byly drahé nebo které by mohl potřebovat. Nehledí se při p i tom na jejich finanční hodnotu. Jedná se o cigarety, alkohol, šperky, svaté obrázky, hudební nástroj, osobní věci atd. Všechny V tyto věci v mají zemřel elému zpříjemnit život na onom světě.

27 Smrt a pohřeb Duše e mrtvého zůstz stává až do pohřbu v jeho těle, t proto hrozí, že e se mrtvý můžm ůže e vrátit. To je také důvod, proč příbuzní u těle vartují,, většinou v tři t i dny a noci. Samozřejm ejmě i z toho důvodu, aby rodiny zesnulého nebyla do pohřbu sama. Před vartováním m se muži i i ženy oblečou ou do černého, malé děti nemusí,, rodiče e jim pouze na oblečen ení připevní černou stužku. Vartování uspořádá takový člověk, kterého všichni v znají. Může e to být blízký či i vzdálený příbuzný. p Nikdy však v syn zemřel elého, protože e ten ve svém m smutku nemůž ůže e myslet na nic jiného. V noci můžm ůžou vartovat jen muži. Je to doba, kdy se vzpomíná na zemřel elého, vypráví se různé historky a pohádky, většinou v strašideln idelné.. Muži i popíjí alkohol a hrají karty. Nesmí se ale opít t a zpěv v i tanec jsou také zakázány!

28 Smrt a pohřeb Hrob mrtvého je vyložen drahými látkami, l nejlépe květovanými, aby se mrtvý cítil c dobře. Po pohřbu Romové vše zhodnotí.. Obvykle se vypráví o tom, jaký byl pohřeb, jestli se nejbližší rodina o nemocného dobře e starala, jak se starali lékal kaři atd. Tato diskuse probíhá buď v hospodě či i doma u rodiny na smuteční hostině. Smutek drží rodina přiblip ibližně rok, ženy i muži i se oblékaj kají do černého a všichni v pozůstal stalí by se neměli zúčastz astňovat ovat radostných událost lostí jako je svatba nebo zábavy. z Pokud rodina tuto tradici poruší ší,, je to velká ostuda.

29 Smrt a pohřeb PRŮMĚRNÝ RNÝ VĚKV romské ženy 59,5 let, české ženy 75,4 let romští muži i 55,3 let, čeští muži i 67,8 let Romové také dobře e zvažuj ují místo posledního odpočinku mrtvého a úpravu hrobu.

30 Romská rodina Jde o familiju fameliju,, kterou tvoří široké příbuzenstvo. Často tuto familiju tvoří několik rodin, většinou v jde o tři t i aža čtyři i generace. Tato široká rodina ochraňuje každého člena a je schopna přijmout i další členy, pokud je to potřeba a nemusí to být jen Romové.. Pokud si člověka oblíbí,, nabídnou mu svůj j domov a také ochranu. Rodinu u Romů tedy nechápeme jako počet jedinců,, ale jako celek.

31 Romská rodina Po sňatku s přenp enáší Rom kulturu své původní rodiny i do nové rodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vrací k rodičů čům, kde chrání svoje zájmy. z Romskou rodinu spojuje velká solidarita, hlavně ke starší ším lidem. Starým lidem je prokazována úcta,, dříve d nebylo zvykem, aby své rodiče e dali do domova pro seniory dnes užu se i takové případy pady objevují. Nemocný člověk k nikde nezůst stává sám, když je v nemocnici, nikdy nezůst stává sám. NěkolikrN kolikrát t za den mu přinp ináší jídlo a zajímaj mají se o jeho zdravotní stav. Staré lidi respektují jejich děti, d i vnoučata. Jejich názor n má m pro ostatní velkou váhu. v Dominantní postavení má v romské rodině muž,, otec. On je ten, kdo určuje uje pravidla, rozhoduje.

32 Romská rodina Romská rodina vzniká narozením m prvního dítěte. d te. Rodiny jsou často velmi početn etné.. DítěD vychovává celá rodina, není výjimkou, když dítě žije v tří až čtyř generační rodině, neexistují tu mezigenerační spory. Rodina je celek, ve kterém jsou dospělí a děti d neustále spolu, navzájem se chrání a nikdy nejsou sami. Romská žena je vždy v aža druhá,, po svém m muži. Své názory může e totiž prezentovat jen mezi další šími ženami. Romské ženě se nedostává taková úcta jako romskému mu muži, vždy v kráčí za svým mužem.

33 Romská rodina Po ulici žena nechodí před mužem, znamenalo by to, že vládne rodině a to není přípustné.. Není víc, než muž,, protože on nosí klobouk a ona jenom šátek. Pro romskou ženu je to samozřejmost, je tak od dětstvd tství vychovávan vaná.. Pokud muži i o něčn ěčem debatují, ženy stojí bokem a nesmí do hovoru mužů zasahovat. Místo M ženy je v kuchyni a u dětí. d Při i svém m muži i musí stát t v dobrém m i ve zlém, podporovat ho ve všem, em, co dělá. d Žena má m na starosti domácnost, muž finance.

34 Romská rodina O každém m kroku své ženy musí muž vědět, jednoduše e proto, že e jí j muž nevěř ěří. Pokud je mu žena nevěrn rná,, muž jí může e ostříhat vlasy, zohavit obličej nebo se s ní rozvést. Vlasy jsou pro Romy symbolem krásy, pokud o něn žena přijde, je to znak potupy. MůžM ůže e být ostříhan haná i v případp padě, že e jí j zemřel el někdo n blízký spíš íše e v olašsk ské komunitě!

35 Romská rodina Své postavení si upevňuje uje mateřstv stvím. Žena, která má dvě až tři i děti, d ještě není matka. Pokud je žena neplodná,, ostatní ji litují nebo se jí j vysmívaj vají. Muž takovou ženu můžm ůže e opustit, protože e je to její vina, že e je neplodná. Děti jsou bohatstvím m rodiny Nane čhave, nane bacht Nejsou děti, d není štěstí.

36 Romská rodina Zvláš áštní postavení mají v romské společnosti staré ženy.. Ostatní se na něn dívají s úctou, kvůli jejich zkušenostem a vědomostem. v Některé disponují léčitelskými a věštitelskými v schopnostmi. Ostatní členové rodiny se k nim chodí radit.

37 Tradiční romská povolání kováři, kotláři, zpracovatelé kůží,, ošeto etřovatelé koní, koňští handlíři, muzikanti, cvičitel itelé hadů a medvědů, hrnčíři, koší šíkáři, metaři, pradleny, věštitelky v budoucnosti, cihláři, i, korytáři i aj. výroba metel, koší šíků,, ošatek, o rohoží,, stahování a čištění kůží,, broušen ení nožů žů,, výroba nepálených cihel z hlíny, vody a plev, výroba dřevd evěného uhlí. obecně platí, že e všechny v tyto profese mohly být prováděny jen přílep ležitostně,, poptávka po těchto t službách byla nerovnoměrn rná a trvala do té t doby, než byl trh nasycen.

38 Komunikace s romským občanem Umění vyjádřit úctu Pokud žena jedná s romským mužem, nedoporučujeme ujeme se mu dívat zpříma do očí. o. Přímý P ženský pohled je obecně považov ován n za sexuáln lní výzvu. Romský muž,, který vám v podává ruku a nepodívá se vám v m zpříma do očí, o, vám v m vyjadřuje úctu. Na návštěvěn u klientů si je dobré zjistit, kdo je hlavou rodiny pokud je to např.. muž a vy se budete v hovoru obracet na jeho ženu, můžm ůžete jej urazit. Dáváme pozor na to, abychom mluvili chvíli na muže e a chvíli na ženu. Prostě udržujeme ujeme kontakt očima. o Nevhodné oblečen ení minisukně,, výrazné líčení,, zlato, vysoké podpatky

39 Komunikace s romským občanem Nepodceňujeme jazykovou bariéru ru Pozitivní komunikaci přizpp izpůsobíme i slovní zásobu, zjednoduší šíme řeč a neustále zpětnou vazbou kontrolujeme, zda to, co jste právě řekli, bylo druhou stranou správn vně pochopeno. Vzhledem ke skutečnosti, že e Romové nevnímaj mají český jazyk ve všech v jeho výrazech, obratech a zdrobnělin linách, reagují někdy jako Češi i komunikující nedokonalou angličtinou s rodilým Angličanem.

40 Zvláš áštnosti romské menšiny V průběhu nemoci netrpělivost, užívání u léků jen po dobu potíží Komplexy méněcennostim Potřebuj ebují blízkost rodiny Někdy neochota spolupráce se zdravotníky nedůvěra Přecitlivělost lost na okolí může e být i agresivita Velký strach z bolesti a smrti Hlasité projevy emocí Špatné snáš ášení hospitalizace někdy útěky revers

41 Doporučen ení Individuáln lní přístup Vnímat řeč těla Nebát t se dotýkat Nekritizovat před p jinými lidmi Mluvit jasně stručně,, věcnv cně,, volit vhodné výrazy Ověř ěřit zda byla informace pochopena Opakovat informace

42 Specifika hodnot u Romů Příčina Příslušnost k velkorodině jako k nevyšší romské autoritě a hodnotě,, nejvyšší společensk enská kontrola. O všech v věcech v se rozhoduje kolektivně,, jsou vyslechnuty i názory n nejmladší ších příslušníků rodu. Důsledek Nedostatečná individualizace osobnosti, neschopnost nést n sám s důsledky svého rozhodnutí a počínání,, nedostatek osobní zodpovědnosti. dnosti.

43 Specifika hodnot u Romů Příčina Respektování vlastního hodnotového systému. Důsledek Neschopnost pochopit nadstavbu hodnotového měřm ěřítka majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným měřítkům m než vlastním, konflikty s okolím, se zákonem z a majority apod.

44 Specifika hodnot u Romů Příčina Travellers, kočov ování,, nevlastnění půdy a s tím t m související nutnost podřídit dit se přírodnp rodnímu koloběhu plánovat, zasít, sklízet, to všechno, v abych nehladověl. l. Důsledek Neschopnost plánovat, neschopnost odsunu vlastních potřeb na pozdější dobu za cenu nepohodlí,, neschopnost racionáln lního plánov nování,, vnímání hodnoty práce, času a peněz.

45 Specifika hodnot u Romů Příčina Čas je vnímán n jako přítomnost, teď a tady. Důsledek Neschopnost vnímat sebe v čase a prostoru, jako součást st minulosti a budoucnosti.

46 Specifika hodnot u Romů Příčina Neohřívání jídla (zbytky se vyhazovaly) mají snad rituáln lní, spíš íše e však v praktický význam pocházej zející z dob kočov ování a nemožnosti nosti uchovat potraviny čerstvé.. Snad zakořen eněná tabu, spojení s žuži i (rituáln lní čistotou). Důsledek Neschopnost zajistit si zásoby, z naplánovat novat výdaje, z toho pramenící přítomnost bohatých a chudých dnů.. Při P i bohatých se konzumuje, při p i chudých se půjčujp ují peníze, dneska bohužel od lichvářů řů.

47 Další informace o Romech Romské matky přílip liš na novorozence nemluví,, považuj ují to za zbytečné. Romky nerady rodí v porodnicích, ch, nevěř ěří doktorům. Často ihned po porodu utíkaj kají za svými další šími dětmi d a mužem. Víte V proč? Více se svých dětí d dotýkají. Osobní kontakt mezi členy rodiny je obecně více dotykový, jsou rádi r blízko sebe. Nevadí jim stísn sněné prostory, nepožaduj adují soukromí,, jsou neradi sami.

48 Další informace o Romech Systém m hodnot Mezi jednu z největší ších hodnot patří láska k rodině,, a to jak láska dětí d k matce tak i rodičů k dětem. d Romové jsou velmi hrdí na velikost a soudržnost své rodiny. Úcta jako další z hodnot je pro Roma velmi důled ležitá. Podstatnou hodnotou je fyzická síla, která může e hraničit it aža s nekritickým obdivem.

49 Další informace o Romech Další hodnotou je držet slovo.. Platí ovšem pouze uvnitř romské skupiny Čím m více v je nerom vzdělan lanější,, tím t m více v je podvod oceněn Hodnotou je pohostinnost. Každý host musí být pohoštěn Host by neměl l odmítnout, mohlo by to znamenat, že e se štítí a považuje tak hostitele za nečist istého. Hostí se masem a alkoholem Laskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dávád Tradiční romská cudnost romských rodin vylučovala jakékoliv koliv projevy sexuality rodičů před dětmi. d NěkterN které skupiny se dodnes stydí objevit na veřejnosti ejnosti v plavkách

50 Další informace o Romech Málo uznávan vané hodnoty!!!!! Někteří Romové nepovažuj ují za důled ležité učit se romský jazyk. Stejně není doceněna na forma psaného slova. Velká část tiskovin a materiálu pro něn vytvořena končí v odpadcích. ch. Vzdělání je další z hodnot, která nepatří mezi priority. Upozorňuji však, v že e v žádném m případp padě není možné generalizovat a opírat se o toto tvrzení. V romské komunitě došlo k velkému posunu a nerada bych se někoho dotkla. Svědčí o tom nárůst n středo edoškolsky a vysokoškolsky kolsky vzdělaných Romů.

51 Romové - národnostní menšina Na sjezdu v Londýně v roce 1971se Romové usnesli, že označen ením m příslup slušníků romského národa n je Rom a od té t doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován. V Čechách a na Moravě je běžb ěžně používáno označen ení Cikán. Toto označen ení je velkou částí Romů vnímáno no jako hanlivé.

52 Symboly Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině,, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umíst stěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. n Zelený a modrý pruh symbolizují život věčv ěčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou. Tato vlajka byla přijata p na 1. Mezinárodn rodním m sjezdu v Londýně v roce 1971.

53 Symboly Hymna - Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, em, gejľem em (jdeme, jdeme). Za romskou hymnu byla prohláš ášena v roce 1971 na 1. Mezinárodn rodním m sjezdu v Londýně. Melodie romské hymny vychází pravděpodobn podobně ze starobylé písně populárn rní původně v Rumunsku nebo Srbsku v první polovině 20. století. Byla otextovaná romským hudebníkem Jarko Jovanovičem pro film s romskou tematikou Nákupčí peří.

54 Počty Romů Romská menšina je složena z mnoha různorodých, r odlišnou historickou zkušenost eností formovaných skupin. v Evropě asi 6 milionů Romů v ČR R asi tisíc v Ostravě cca 10 tis. (spočítáno v Ostravských lokalitách v roce 2010 cca Romů v sociáln lně vyloučených lokalitách) Při i sčítání s lidu v ČR R v r uvedlo romskou národnost n osob, v Ostravě 691 Romů.

55 Počty Romů Státy ty s významnou populací romské menšiny: Španělsko Rumunsko Turecko Francie Bulharsko Řecko Srbsko Slovensko Česká republika

56 Romské symboly 8. dubna - Mezinárodn rodní den Romů r se poblíž Londýna uskutečnilo první mezinárodn rodní setkání Romů.. V Londýně tehdy delegáti sjezdu oficiáln lně ustavili první mezinárodn rodní organizaci IRU (International Romani Union). Také schválili oficiáln lní označen ení Rom místo m cikán n a pracovní atmosféru dokreslovalo přijetp ijetí dvou atributů,, jimiž se vyznačuje každý národ. n A to vlajka a hymna, ačkoliv a se posléze konaly další dva kongresy IRU, 8. duben byl uznán n mezinárodn rodním svátkem aža v roce 1990 ve Varšav avě.

57 Mezinárodn rodní den Romů I přes p snahy různých r organizací není tento svátek zatím m přílip liš znám m v majoritní společnosti, ale ani samotným Romům. m. Znají jej spíš íše e romští aktivisté a lidé pracující v občansk anském sektoru.

58 Muzeum romské kultury Muzeum romské kultury je muzeum v brněnsk nské čtvrti Zábrdovice. Z Nachází se na ulici Bratislavská,, v místm stě jemuž se říká Brněnský nský Bronx. Bylo založeno roku 1991 romskými intelektuály ly jako NNO, deset let fungovalo v provizorních prostorách, v roce 2000 se přestp estěhovalo do budovy na Bratislavské ulici 246/67. V roce 2005 se muzeum stalo státn tní příspěvkovou organizací.

59 Romská periodika Romano hangos (romský hlas) Brno Amaro gendalos (naše e zrcadlo) Praha Romano vodi (romská duše) Praha Romano džaniben d (romská moudra) Praha Kereka (kruh) Valašsk ské Meziřičí

60 Romové v rozhlase Rozhlas O O Roma vakeren čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 Radiožurn urnálu. Pořad vznikl koncem roku

61 Romské webové stránky Zajímav mavé webové stránky aktuáln lní informace o Romech a nejen pro Romy zprávy ze života Romů,, ale také něco o tradicích, ch, kultuře e a historii romské internetové rádio internetové stránky Jana Ráce R ze Zlína Rada vlády ČR R pro zález ležitosti romské komunity

62 Struktura práce s romskou komunitou Rada vlády pro zález ležitosti romské komunity (Agentura pro sociáln lní začle leňování) Koordinátor romských poradců - KÚ Koordinátor pro romskou menšinu romský poradce magistrát t nebo obec Terénn nní sociáln lní pracovníci ci magistrát, t, obce Terénn nní pracovníci ci NNO Asistenti pedagoga školy, školky Policejní asistenti NNO (částe( stečně vykonávaj vají náplň práce TSP) (Asistenti pro prevenci kriminality pod Městskou M policií zaměst. MV, dohlížej ejí na pořádek v lokalitách) Zdravotně sociáln lní pomocníci ci - NNO

63 Asistent pedagoga Asistent pedagoga AP působp sobí na školách, kde vytváří etnický můstek m mezi neromskou učitelkou, u romským žákem a jeho romskou rodinou. Cílem tohoto zprostředkov edkování je snaha o vytvořen ení vztahu, ve kterém m by romské dítě a s ním n m celá jeho rodina, viděli školu jako instituci přátelskou, p která dělá pro vzdělání jejich dítěte d te to nejlepší ší. Projekt estetických tříd t na ZŠ Z ENVI A o.p.s.

64 Pracovní pozice Policejní asistent Pravidelně navštěvuje vuje s příslup slušníky PČR P R vytipované lokality. Provádějí tzv. depistáže Poskytují základní poradenství. Zprostředkov edkovává výslech svědk dků a podání trestních oznámen mení. Je klientům m moráln lní i psychickou oporou.

65 Instituce pro integraci Romů v ČR Nestátn tní neziskové organizace (NNO) Zabývající se obecně prospěšnou činností. Romské a proromské organizace. Většina proromských sdružen ení byla a je zaměř ěřena na rozvoj vzdělávání a zvyšov ování kvalifikace Romů, často realizují osvětovou činnost. Sami Romové často spolupracují s majoritou na proromských projektech, jejich cílem c je zlepšit sociáln lní postavení Romů a umožnit jim lepší vzděláni.

66 Ministerstva a integrace Podpora romských áků středn edních škol MŠMT MT vyhlašuje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotační program s názvem Podpora romských žáků středn edních škol. kol. Finanční prostředky tohoto programu jsou ručeny školám m na podporu studia romských žáků.. Z části pokrývá rodinám náklady spojené se středo edoškolským studiem. Finanční prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladn kladů žáků v těchto položkách: školné,, stravné, ubytování,, cestovné, školní potřeby a ochranné pomůcky.