OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky"

Transkript

1 OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky

2 OBSAH PŘEDNP EDNÁŠKY Úvod a představenp edstavení Romové - cikáni a historie v ČR Rom etnonymum Cikán - apelativum Romské tradice a hodnoty Romové předsudky stereotypy k zamyšlen lení Diskuse - průběž ěžně

3 Kdo je Rom Podle zákona z č.. 273/2001 Sb., o právech národnostních menšin a o změně některých zákonz konů, ve znění pozdější ších předpisů,, je Romem pouze ten, kdo se přihlp ihlásí k romské národnosti. Definičním m znakem příslušníka romské národnostní menšiny je aktivní vůle být za příslušníka menšiny považov ován n a společně s ostatními rozvíjet jazyk a kulturu.

4 Kdo je Rom a) Romem je ten, kdo se hlásí k romství Romem je občan České republiky, který se deklarativně přihlásí k romské národnosti. (v tomto případp padě je teoreticky nepodstatné,, k jaké etnické skupině občan příslup sluší, jde o individuáln lní národnostní cítění jednotlivce a o projev jeho svobodné vůle)

5 Kdo je Rom b) Romem je ten, kdo ije jako Rom Občan ané České republiky, kteří příslušejí k romské etnické skupině,, většinou v nemají potřebu deklarovat své romství přihlášením m se k romské národnosti při p i sčítání s lidu. Přesto však v udržuj ují romskou kulturu, z generace na generaci si předávají tradice a mateřský jazyk. Způsob života lidí udržuj ujících ch v romských komunitách tradiční kulturu je označov ován n romským slovem romipen.

6 Kdo je Rom c) Romem je ten, kdo vypadá jako Rom Char. antropologické rysy lidí příslušejících ch k romské etnické skupině ruku v ruce se zažitými předsudky p většiny v majoritní společnosti vůčv ůči i této t to minoritě působí jako společensk enské stigma, a to naprosto nezávisle na jejich vůli, v způsobu života, dosažen eném m vzdělání apod. Příslušníky majoritní společnosti jsou označov ováni za Romy ( cikány )) například i romské děti vyrůstaj stající v kojeneckých ústavech, tedy nedotčen ené romskou kulturou ani způsobem života romipen.

7 Rozdělen lení Romů a proč ROM? Romy můžm ůžeme dělit d podle několika kategorií. česko-moravští Romové (4%) madarští Romové -1% němečtí Romové (Sinti) (5%) Světští kolotoče e,cirkus olašš šští Romové (10%) (Rumunsko) slovenští Romové (80%) foto:cestovani.idnes.cz

8 Romská menšina Romové jsou menšina, jejíž kořeny sahají do středov edověké Indie. Romská menšina je nejpočetn etnější v Evropě a to zejména ve středn ední a východní Evropě. Méně početn etná je romská populace v Americe a ještě menší na jiných kontinentech. Romové odešli z Indie okolo 6. stol. n. l. Slovo Rom pochází z indického slova dom. Domové jsou obyvatelé Indie. O jejich indickém m původu p svědčí nejen jazyk, ale i podobnost některých n kterých zvyků,, podobná společensk enská struktura.

9 Romové a jejich dělend lení Stejně jako v Indii se dělí d lidé do kast, tak i u Romů se model kasty dochoval v podstatě dodnes. Nebývalo zvykem, aby si Rom z jedné skupiny vzal Romku z jiné.. Toto dělend lení se netýká jen sňatks atků. Není také možné,, aby žužo o (čistý)( istý),, což je Rom, který nejí nečist isté maso (psí,, koňsk ské), přijal p pozvání a večeřel el v domě degeše e (nečistý) istý),, který naopak nemá problém m požít t nečist isté jídlo. /jídlo, chování, úklid/ Stejné je to i s odpadky. Člen jedné kasty nesmí sáhnout na odpadky někoho n jiného, proto často vzniká velký kontrast mezi čistými a uklizenými byty Romů a zaneřáděným ným okolím domů a společných prostor.

10 Víra Romové,, stejně jako Indové mají doma svatý obrázek. Kostel navštěvuj vují jen při p i svatbách, křtink tinách a pohřbech. Je to proto, že e doma mají k Bohu blíže, protože e jsou s lidmi, které mají rádi (častý( jev i dnes) Romové přivazují svým dětem d po porodu na ruku červenou nit nebo provázek jako symbol ochrany před p zlými duchy. Každé dítě dostane nějakou n přezdp ezdívku, aby oklamaly zlého ducha. S křesťanstvím m mají Romové společnou víru v v jednoho Boha, mimo to věřv ěří také v dobré a zlé síly, které různými způsoby ovlivňuj ují jejich život. Kvůli ochraně,, křtí k Romové i své děti.

11 Víra Romové věří, že e smrtí život nekončí.. Romové dokonce své zesnulé vybavují různými předmp edměty pro život na onom světě. Jejich nábon boženství klade velký důraz d na morálku. Romové používaj vají slovo romipen - romství,, které označuje celou řadu nařízen zení a příkazp kazů,, jak má m člověk k v životě jednat, je to pro něn jakýsi řád. Od tohoto řádu se pak odvíjí všechny jejich tradice, zvyky a každodenn dodenní život. Pro Romy je Bůh B h bytost, která stvořila svět, je strůjcem všeho, v i osudu lidí.

12 Víra Katolické dělení Boha na tři t i osoby chápou Romové jako osobu jednu, Ježíš íše e Krista. Panna Marie je pro něn symbolem matky, mají k ní velmi vřelý v vztah. Romové se přizpp izpůsobili nábon boženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou v formáln lní katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. procesí Francie poslední víkend v květnu. Romové přijali v podstatě všechny hlavní církevní svátky a s nimi spojené obyčeje. Slaví Vánoce a Velikonoce, stejně jako majoritní společnost. O VánocV nocích ch je důled ležité,, aby se sešla celá rodina, tančilo se, zpívalo, pilo a jedlo. Dárky D nebyly důled ležité,, hlavní bylo, aby byla rodina spolu.

13 Romská svatba Pro Romy bylo a je typické, že e sňatky s uzavíraj rají dříve, než neromská mláde dež.. V minulosti nebylo nic výjimečného, když nevěsta měla m pouhých třint ináct let, ženich patnáct. O výběru partnera rozhodoval u Romů většinou otec, případně nejstarší bratr. Sňatky S se domlouvaly často, když byli budoucí manžel elé ještě děti. Romové si často vybírali své partery ze stejné skupiny, z jaké pocházeli oni sami. Sňatky s příslušníky jiných skupin, popřípad padě s bílým partnerem,, nebyly a nejsou vítány v a byly považov ovány za porušen ení zásad dané skupiny. Jedinec, který se něčn ěčeho takového dopustil, byl často ze skupiny vyloučen.

14 Romská svatba Uzavírání manželstv elství probíhalo v minulosti formou obřadu zvaného u usedlých Romů mangavipen (námluvy, zásnuby). snuby).svatba - bijav Spojení páru provedl otec ženicha, jinde kmotr nebo v daném m společenstv enství vážený muž ten vyprosil dceru od rodičů a provedl samotný obřad. Svázal novému páru p překp ekřížená zápěstí červeným šátkem a do dlaní jim nalil symbolicky červené víno, dnes častěji pálenku (u skupiny olašš šškých Romů byly vínem v obřadn adně polity hlavy partnerů). Od této t to chvíle je pár p r považov ován n za manžele. Pokud si syn nebo dcera vybrali partnera, s jehož výběrem rodiče nesouhlasili, často jim nezbylo nic jiného, než utéct k příbuzným. Rodiče e si pak pro své děti přijeli p a uznali vztah svých dětí, d, někdy n aža poté co se stali prarodiči. i.

15 Romská svatba U olašských Romů bývá nevěsta kupována na základz kladě smlouvy mezi otci ženicha a nevěsty. Kritéria ria pro tento obchod jsou různr zná.. ZáleZ leží na majetku, postavení rodiny, věku nevěsty, kráse a také na tom, zda umí krást, zpívat a tančit. Někdy bývá také velmi důled ležitá nevinnost nevěsty. Dříve D bývalo zvykem, že e na postel novomanžel elů se rozprostřelo prostěradlo, radlo, na kterém m měly m zůstat z stopy nevěstina panenství. Pokud se tak nestalo, sňatek s mohl být považov ován n za neplatný nebo musel otec nevěsty vrátit část peněz.

16 Romská svatba I když už se tento zvyk dnes tak přísnp sně nedodržuje, u olašských děvčat d se dbá na jejich nevinnost. Pro tuto skupinu je také typický únos nevěsty a to v případě, kdy rodiče e se sňatkem s dětí d nesouhlasí. Ženich unese nevěstu s jejím m souhlasem, schová ji u rodiny a rodiče e pak spolu začnou vyjednávat. vat. Pokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, můžm ůže e se celá záležitost dostat aža k soudu, jehož rozhodnutí pak respektují všichni. Svatba je zález ležitost finančně velmi náron ročná u všech v Romů.

17 Tradiční romská příjmení Mezi typická příjmení českých olašských Romů patří Horváth, Oláh, Balog, Čonka a Lakatoš,, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák k atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh. N Typická příjmení českých Romů do druhé světov tové války: převážně kočovn ovní čeští Romové příjmení Růžička, Vrba, Janeček, ek, Procházka, Charvát, Petržilka atd. Převážně usedlí moravští Romové příjmení Daniel, IštvI tván, Herák, Holomek, Bartoška,Mal ka,malík, k, Kýr, Murka atd.- prvně asimilovaní z dob Marie Terezie. německy hovořící Romové v pohraničních oblastech příjmení Bamberger, Richter, Klimt atd.

18 Romská žena Po svatbě se romská dívka stěhuje do rodiny svého manžela, kde její výchovu přebp ebírá tchýně. Pro mladou ženu jsou to často těžt ěžké roky, v hierarchii rodiny stojí až na posledním m místm stě,, manžel se ji většinou v nezastane. Tchýně ji učí u vařit a udržovat doma pořádek. Dívka D musí často zajišťovat obživu celé rodině.. OčekO ekává se od ní, n že e bude vzorná žena, která plní přání nejen svému muži, ale také tchýni a ostatním členům m rodiny.

19 Romská žena Postavení ženy se většinou v zlepší po narození dětí,, kdy se rodina odstěhuje od rodičů muže e a vytváří si svoji vlastní domácnost. Žena musí během celého těhotenstvt hotenství dodržovat ovat řadu zákazz kazů a příkazp kazů,, které často souvisí s magií,, například těhotnt hotná žena se nesmí dívat na nic škaredého, aby dítěd mělo hezkou tvář, nesmí jít t také na pohřeb, aby dítěd nebylo smutné.. Dívat D se na horory atp. Těmito zákazy z a nařízen zeními žena zajistí dítěti ti zdraví, šťastný život a hezkou tvář.

20 Romská žena Další zákazy musela žena dodržovat ovat po dobu šestinedělí.. V tomto období je považov ována za nečistou a ostatní členové rodiny se před ní n chrání. Žena nesmí například prát, připravovat jídlo j pro ostatní, vařit, ani se starat o domácnost. Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007

21 Narození dítěte te a křestk Narození dítěte te je u Romů,, velká událost, protože e začíná nový život. Všichni Romové se jdou na děťd ěťátko podívat, ženy ho chovají v náručí a hádajh dají,, komu je podobné. Největší radost má m rodina, když se narodí syn, protože e on dále ponese jméno rodiny a rod bude pokračovat. ovat. Pokud se narodí dívka, křtiny k jsou výrazně skromnější než u chlapce. Pro narozené dítě je důled ležitá první koupel. Do vaničky mu příbuzní dávají peníze, aby dítěd bylo bohaté a mělo m bezstarostný život. Po koupeli ho jako prvnímu ukáží otci. Otec pak polibkem přijme p dítěd za své.

22 Narození dítěte te a křestk Do křtu k je dítěd - dle pověr r neustále ve velkém m nebezpečí. Hrozí, že e vážněv onemocní nebo že e ho čarodějnice můžm ůže vyměnit za jiné dítě,, ošklivo klivé. Proto Romové dodnes uvazují dětem na ruku červenou stužku nebo korálky. Do peřinky nebo pod polštář se dává d kovový předmp edmět (většinou lžička) l k odvrácen cení moci zlého ducha. Křest je pro Romy velmi důled ležitý, věřv ěří, že e jen pokřtěné dítě bude zdravé a nemusí se ničeho bát. b Pokud na tom rodina není po finanční stránce dobře, křtiny k se konají pouze v úzkém m rodinném m kruhu a skládá se na něn celá rodina. I dnes je zvykem přispp ispívat přiblip ibližně tisíc c korun.

23 Narození dítěte te a křestk Nejdůle ležitější roli při p i křtu k má m kmotr nebo kmotra. Oni domlouvají křtiny a dítěti d ti do peřinky dávajd vají peníze nebo zlato. Kmotr má m právo také mluvit do výchovy dítěte. d te. Romské dítě má dvě jména. První,, oficiáln lní,, které je zapsáno v matrice a používá se mimo romský svět. Druhé, romské, kterým je ve své komunitě oslovován n celý život. Toto jméno slouží jako ochrana dítěte, d te, před p zlými silami, které by mohly dítě připravit o zdraví. Toto jméno označuje spíš íše e přezdp ezdívku, kterou jedinec získz ská na základě nějaké své charakteristické vlastnosti nebo rysu. Romské jméno můžm ůže e jedinec ztratit, pokud se nějakým n způsobem proviní.. V tom případp padě dostane jiné jméno, které je často hanlivé.

24 Narození dítětete Narození dítěte te a křestk Děti tvoří privilegovanou skupinu osob. Mateřstv ství a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou. Neplodnost byla považov ována za prokletí a stejně tak je pojímána dodnes. Pokud Rom opustí takovou ženu, nikdo ho za to neodsoudí. Nejsilnější hodnotou je mezi Romy zdraví dětí.. Toho si váží natolik, že e na něn přísahají.

25 Smrt a pohřeb Smrt blízk zkého člověka je pro všechny v velké neštěst stí.. A právě s odchodem z tohoto světa se u Romů dochovalo nejvíce tradic. Když se Romové dozví, že e někdo n zemřel, el, nejbližší rodina, prožívá velký smutek a žal. Přitom P se vše v e musí připravit na odchod zesnulého, jak nařizuj izují zvyky a tradice. Každý Rom ví, v co v případě smrti dělat d a o co je třeba t se postarat. Romové věří, že e pro umíraj rajícího si přichp ichází některý z příbuzných, který již zemřel, el, a že e tohoto mrtvého umíraj rající jako jediný vidí. Stejně tak věřv ěří, že e mrtví mulo může e ostatním škodit aža do pohřbu, někdy n i po něm. n

26 Smrt a pohřeb Mrtvý můžm ůže e mít m t několik n důvodd vodů,, proč se stále vrací.. Někdy N se mu stýská po rodině,, jindy se vrací,, aby se pomstil nebo si vyřídit účty s někým, kdo mu ublížil. Romové dbají na všechny v zvyky spojené se smrtí a pohřbem, snaží se, aby mrtvý neměl l důvod d se vracet. Do rakve mu proto pokládaj dají předměty, které mrtvému mu byly drahé nebo které by mohl potřebovat. Nehledí se při p i tom na jejich finanční hodnotu. Jedná se o cigarety, alkohol, šperky, svaté obrázky, hudební nástroj, osobní věci atd. Všechny V tyto věci v mají zemřel elému zpříjemnit život na onom světě.

27 Smrt a pohřeb Duše e mrtvého zůstz stává až do pohřbu v jeho těle, t proto hrozí, že e se mrtvý můžm ůže e vrátit. To je také důvod, proč příbuzní u těle vartují,, většinou v tři t i dny a noci. Samozřejm ejmě i z toho důvodu, aby rodiny zesnulého nebyla do pohřbu sama. Před vartováním m se muži i i ženy oblečou ou do černého, malé děti nemusí,, rodiče e jim pouze na oblečen ení připevní černou stužku. Vartování uspořádá takový člověk, kterého všichni v znají. Může e to být blízký či i vzdálený příbuzný. p Nikdy však v syn zemřel elého, protože e ten ve svém m smutku nemůž ůže e myslet na nic jiného. V noci můžm ůžou vartovat jen muži. Je to doba, kdy se vzpomíná na zemřel elého, vypráví se různé historky a pohádky, většinou v strašideln idelné.. Muži i popíjí alkohol a hrají karty. Nesmí se ale opít t a zpěv v i tanec jsou také zakázány!

28 Smrt a pohřeb Hrob mrtvého je vyložen drahými látkami, l nejlépe květovanými, aby se mrtvý cítil c dobře. Po pohřbu Romové vše zhodnotí.. Obvykle se vypráví o tom, jaký byl pohřeb, jestli se nejbližší rodina o nemocného dobře e starala, jak se starali lékal kaři atd. Tato diskuse probíhá buď v hospodě či i doma u rodiny na smuteční hostině. Smutek drží rodina přiblip ibližně rok, ženy i muži i se oblékaj kají do černého a všichni v pozůstal stalí by se neměli zúčastz astňovat ovat radostných událost lostí jako je svatba nebo zábavy. z Pokud rodina tuto tradici poruší ší,, je to velká ostuda.

29 Smrt a pohřeb PRŮMĚRNÝ RNÝ VĚKV romské ženy 59,5 let, české ženy 75,4 let romští muži i 55,3 let, čeští muži i 67,8 let Romové také dobře e zvažuj ují místo posledního odpočinku mrtvého a úpravu hrobu.

30 Romská rodina Jde o familiju fameliju,, kterou tvoří široké příbuzenstvo. Často tuto familiju tvoří několik rodin, většinou v jde o tři t i aža čtyři i generace. Tato široká rodina ochraňuje každého člena a je schopna přijmout i další členy, pokud je to potřeba a nemusí to být jen Romové.. Pokud si člověka oblíbí,, nabídnou mu svůj j domov a také ochranu. Rodinu u Romů tedy nechápeme jako počet jedinců,, ale jako celek.

31 Romská rodina Po sňatku s přenp enáší Rom kulturu své původní rodiny i do nové rodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vrací k rodičů čům, kde chrání svoje zájmy. z Romskou rodinu spojuje velká solidarita, hlavně ke starší ším lidem. Starým lidem je prokazována úcta,, dříve d nebylo zvykem, aby své rodiče e dali do domova pro seniory dnes užu se i takové případy pady objevují. Nemocný člověk k nikde nezůst stává sám, když je v nemocnici, nikdy nezůst stává sám. NěkolikrN kolikrát t za den mu přinp ináší jídlo a zajímaj mají se o jeho zdravotní stav. Staré lidi respektují jejich děti, d i vnoučata. Jejich názor n má m pro ostatní velkou váhu. v Dominantní postavení má v romské rodině muž,, otec. On je ten, kdo určuje uje pravidla, rozhoduje.

32 Romská rodina Romská rodina vzniká narozením m prvního dítěte. d te. Rodiny jsou často velmi početn etné.. DítěD vychovává celá rodina, není výjimkou, když dítě žije v tří až čtyř generační rodině, neexistují tu mezigenerační spory. Rodina je celek, ve kterém jsou dospělí a děti d neustále spolu, navzájem se chrání a nikdy nejsou sami. Romská žena je vždy v aža druhá,, po svém m muži. Své názory může e totiž prezentovat jen mezi další šími ženami. Romské ženě se nedostává taková úcta jako romskému mu muži, vždy v kráčí za svým mužem.

33 Romská rodina Po ulici žena nechodí před mužem, znamenalo by to, že vládne rodině a to není přípustné.. Není víc, než muž,, protože on nosí klobouk a ona jenom šátek. Pro romskou ženu je to samozřejmost, je tak od dětstvd tství vychovávan vaná.. Pokud muži i o něčn ěčem debatují, ženy stojí bokem a nesmí do hovoru mužů zasahovat. Místo M ženy je v kuchyni a u dětí. d Při i svém m muži i musí stát t v dobrém m i ve zlém, podporovat ho ve všem, em, co dělá. d Žena má m na starosti domácnost, muž finance.

34 Romská rodina O každém m kroku své ženy musí muž vědět, jednoduše e proto, že e jí j muž nevěř ěří. Pokud je mu žena nevěrn rná,, muž jí může e ostříhat vlasy, zohavit obličej nebo se s ní rozvést. Vlasy jsou pro Romy symbolem krásy, pokud o něn žena přijde, je to znak potupy. MůžM ůže e být ostříhan haná i v případp padě, že e jí j zemřel el někdo n blízký spíš íše e v olašsk ské komunitě!

35 Romská rodina Své postavení si upevňuje uje mateřstv stvím. Žena, která má dvě až tři i děti, d ještě není matka. Pokud je žena neplodná,, ostatní ji litují nebo se jí j vysmívaj vají. Muž takovou ženu můžm ůže e opustit, protože e je to její vina, že e je neplodná. Děti jsou bohatstvím m rodiny Nane čhave, nane bacht Nejsou děti, d není štěstí.

36 Romská rodina Zvláš áštní postavení mají v romské společnosti staré ženy.. Ostatní se na něn dívají s úctou, kvůli jejich zkušenostem a vědomostem. v Některé disponují léčitelskými a věštitelskými v schopnostmi. Ostatní členové rodiny se k nim chodí radit.

37 Tradiční romská povolání kováři, kotláři, zpracovatelé kůží,, ošeto etřovatelé koní, koňští handlíři, muzikanti, cvičitel itelé hadů a medvědů, hrnčíři, koší šíkáři, metaři, pradleny, věštitelky v budoucnosti, cihláři, i, korytáři i aj. výroba metel, koší šíků,, ošatek, o rohoží,, stahování a čištění kůží,, broušen ení nožů žů,, výroba nepálených cihel z hlíny, vody a plev, výroba dřevd evěného uhlí. obecně platí, že e všechny v tyto profese mohly být prováděny jen přílep ležitostně,, poptávka po těchto t službách byla nerovnoměrn rná a trvala do té t doby, než byl trh nasycen.

38 Komunikace s romským občanem Umění vyjádřit úctu Pokud žena jedná s romským mužem, nedoporučujeme ujeme se mu dívat zpříma do očí. o. Přímý P ženský pohled je obecně považov ován n za sexuáln lní výzvu. Romský muž,, který vám v podává ruku a nepodívá se vám v m zpříma do očí, o, vám v m vyjadřuje úctu. Na návštěvěn u klientů si je dobré zjistit, kdo je hlavou rodiny pokud je to např.. muž a vy se budete v hovoru obracet na jeho ženu, můžm ůžete jej urazit. Dáváme pozor na to, abychom mluvili chvíli na muže e a chvíli na ženu. Prostě udržujeme ujeme kontakt očima. o Nevhodné oblečen ení minisukně,, výrazné líčení,, zlato, vysoké podpatky

39 Komunikace s romským občanem Nepodceňujeme jazykovou bariéru ru Pozitivní komunikaci přizpp izpůsobíme i slovní zásobu, zjednoduší šíme řeč a neustále zpětnou vazbou kontrolujeme, zda to, co jste právě řekli, bylo druhou stranou správn vně pochopeno. Vzhledem ke skutečnosti, že e Romové nevnímaj mají český jazyk ve všech v jeho výrazech, obratech a zdrobnělin linách, reagují někdy jako Češi i komunikující nedokonalou angličtinou s rodilým Angličanem.

40 Zvláš áštnosti romské menšiny V průběhu nemoci netrpělivost, užívání u léků jen po dobu potíží Komplexy méněcennostim Potřebuj ebují blízkost rodiny Někdy neochota spolupráce se zdravotníky nedůvěra Přecitlivělost lost na okolí může e být i agresivita Velký strach z bolesti a smrti Hlasité projevy emocí Špatné snáš ášení hospitalizace někdy útěky revers

41 Doporučen ení Individuáln lní přístup Vnímat řeč těla Nebát t se dotýkat Nekritizovat před p jinými lidmi Mluvit jasně stručně,, věcnv cně,, volit vhodné výrazy Ověř ěřit zda byla informace pochopena Opakovat informace

42 Specifika hodnot u Romů Příčina Příslušnost k velkorodině jako k nevyšší romské autoritě a hodnotě,, nejvyšší společensk enská kontrola. O všech v věcech v se rozhoduje kolektivně,, jsou vyslechnuty i názory n nejmladší ších příslušníků rodu. Důsledek Nedostatečná individualizace osobnosti, neschopnost nést n sám s důsledky svého rozhodnutí a počínání,, nedostatek osobní zodpovědnosti. dnosti.

43 Specifika hodnot u Romů Příčina Respektování vlastního hodnotového systému. Důsledek Neschopnost pochopit nadstavbu hodnotového měřm ěřítka majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným měřítkům m než vlastním, konflikty s okolím, se zákonem z a majority apod.

44 Specifika hodnot u Romů Příčina Travellers, kočov ování,, nevlastnění půdy a s tím t m související nutnost podřídit dit se přírodnp rodnímu koloběhu plánovat, zasít, sklízet, to všechno, v abych nehladověl. l. Důsledek Neschopnost plánovat, neschopnost odsunu vlastních potřeb na pozdější dobu za cenu nepohodlí,, neschopnost racionáln lního plánov nování,, vnímání hodnoty práce, času a peněz.

45 Specifika hodnot u Romů Příčina Čas je vnímán n jako přítomnost, teď a tady. Důsledek Neschopnost vnímat sebe v čase a prostoru, jako součást st minulosti a budoucnosti.

46 Specifika hodnot u Romů Příčina Neohřívání jídla (zbytky se vyhazovaly) mají snad rituáln lní, spíš íše e však v praktický význam pocházej zející z dob kočov ování a nemožnosti nosti uchovat potraviny čerstvé.. Snad zakořen eněná tabu, spojení s žuži i (rituáln lní čistotou). Důsledek Neschopnost zajistit si zásoby, z naplánovat novat výdaje, z toho pramenící přítomnost bohatých a chudých dnů.. Při P i bohatých se konzumuje, při p i chudých se půjčujp ují peníze, dneska bohužel od lichvářů řů.

47 Další informace o Romech Romské matky přílip liš na novorozence nemluví,, považuj ují to za zbytečné. Romky nerady rodí v porodnicích, ch, nevěř ěří doktorům. Často ihned po porodu utíkaj kají za svými další šími dětmi d a mužem. Víte V proč? Více se svých dětí d dotýkají. Osobní kontakt mezi členy rodiny je obecně více dotykový, jsou rádi r blízko sebe. Nevadí jim stísn sněné prostory, nepožaduj adují soukromí,, jsou neradi sami.

48 Další informace o Romech Systém m hodnot Mezi jednu z největší ších hodnot patří láska k rodině,, a to jak láska dětí d k matce tak i rodičů k dětem. d Romové jsou velmi hrdí na velikost a soudržnost své rodiny. Úcta jako další z hodnot je pro Roma velmi důled ležitá. Podstatnou hodnotou je fyzická síla, která může e hraničit it aža s nekritickým obdivem.

49 Další informace o Romech Další hodnotou je držet slovo.. Platí ovšem pouze uvnitř romské skupiny Čím m více v je nerom vzdělan lanější,, tím t m více v je podvod oceněn Hodnotou je pohostinnost. Každý host musí být pohoštěn Host by neměl l odmítnout, mohlo by to znamenat, že e se štítí a považuje tak hostitele za nečist istého. Hostí se masem a alkoholem Laskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dávád Tradiční romská cudnost romských rodin vylučovala jakékoliv koliv projevy sexuality rodičů před dětmi. d NěkterN které skupiny se dodnes stydí objevit na veřejnosti ejnosti v plavkách

50 Další informace o Romech Málo uznávan vané hodnoty!!!!! Někteří Romové nepovažuj ují za důled ležité učit se romský jazyk. Stejně není doceněna na forma psaného slova. Velká část tiskovin a materiálu pro něn vytvořena končí v odpadcích. ch. Vzdělání je další z hodnot, která nepatří mezi priority. Upozorňuji však, v že e v žádném m případp padě není možné generalizovat a opírat se o toto tvrzení. V romské komunitě došlo k velkému posunu a nerada bych se někoho dotkla. Svědčí o tom nárůst n středo edoškolsky a vysokoškolsky kolsky vzdělaných Romů.

51 Romové - národnostní menšina Na sjezdu v Londýně v roce 1971se Romové usnesli, že označen ením m příslup slušníků romského národa n je Rom a od té t doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován. V Čechách a na Moravě je běžb ěžně používáno označen ení Cikán. Toto označen ení je velkou částí Romů vnímáno no jako hanlivé.

52 Symboly Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině,, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umíst stěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. n Zelený a modrý pruh symbolizují život věčv ěčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou. Tato vlajka byla přijata p na 1. Mezinárodn rodním m sjezdu v Londýně v roce 1971.

53 Symboly Hymna - Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, em, gejľem em (jdeme, jdeme). Za romskou hymnu byla prohláš ášena v roce 1971 na 1. Mezinárodn rodním m sjezdu v Londýně. Melodie romské hymny vychází pravděpodobn podobně ze starobylé písně populárn rní původně v Rumunsku nebo Srbsku v první polovině 20. století. Byla otextovaná romským hudebníkem Jarko Jovanovičem pro film s romskou tematikou Nákupčí peří.

54 Počty Romů Romská menšina je složena z mnoha různorodých, r odlišnou historickou zkušenost eností formovaných skupin. v Evropě asi 6 milionů Romů v ČR R asi tisíc v Ostravě cca 10 tis. (spočítáno v Ostravských lokalitách v roce 2010 cca Romů v sociáln lně vyloučených lokalitách) Při i sčítání s lidu v ČR R v r uvedlo romskou národnost n osob, v Ostravě 691 Romů.

55 Počty Romů Státy ty s významnou populací romské menšiny: Španělsko Rumunsko Turecko Francie Bulharsko Řecko Srbsko Slovensko Česká republika

56 Romské symboly 8. dubna - Mezinárodn rodní den Romů r se poblíž Londýna uskutečnilo první mezinárodn rodní setkání Romů.. V Londýně tehdy delegáti sjezdu oficiáln lně ustavili první mezinárodn rodní organizaci IRU (International Romani Union). Také schválili oficiáln lní označen ení Rom místo m cikán n a pracovní atmosféru dokreslovalo přijetp ijetí dvou atributů,, jimiž se vyznačuje každý národ. n A to vlajka a hymna, ačkoliv a se posléze konaly další dva kongresy IRU, 8. duben byl uznán n mezinárodn rodním svátkem aža v roce 1990 ve Varšav avě.

57 Mezinárodn rodní den Romů I přes p snahy různých r organizací není tento svátek zatím m přílip liš znám m v majoritní společnosti, ale ani samotným Romům. m. Znají jej spíš íše e romští aktivisté a lidé pracující v občansk anském sektoru.

58 Muzeum romské kultury Muzeum romské kultury je muzeum v brněnsk nské čtvrti Zábrdovice. Z Nachází se na ulici Bratislavská,, v místm stě jemuž se říká Brněnský nský Bronx. Bylo založeno roku 1991 romskými intelektuály ly jako NNO, deset let fungovalo v provizorních prostorách, v roce 2000 se přestp estěhovalo do budovy na Bratislavské ulici 246/67. V roce 2005 se muzeum stalo státn tní příspěvkovou organizací.

59 Romská periodika Romano hangos (romský hlas) Brno Amaro gendalos (naše e zrcadlo) Praha Romano vodi (romská duše) Praha Romano džaniben d (romská moudra) Praha Kereka (kruh) Valašsk ské Meziřičí

60 Romové v rozhlase Rozhlas O O Roma vakeren čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 Radiožurn urnálu. Pořad vznikl koncem roku

61 Romské webové stránky Zajímav mavé webové stránky aktuáln lní informace o Romech a nejen pro Romy zprávy ze života Romů,, ale také něco o tradicích, ch, kultuře e a historii romské internetové rádio internetové stránky Jana Ráce R ze Zlína Rada vlády ČR R pro zález ležitosti romské komunity

62 Struktura práce s romskou komunitou Rada vlády pro zález ležitosti romské komunity (Agentura pro sociáln lní začle leňování) Koordinátor romských poradců - KÚ Koordinátor pro romskou menšinu romský poradce magistrát t nebo obec Terénn nní sociáln lní pracovníci ci magistrát, t, obce Terénn nní pracovníci ci NNO Asistenti pedagoga školy, školky Policejní asistenti NNO (částe( stečně vykonávaj vají náplň práce TSP) (Asistenti pro prevenci kriminality pod Městskou M policií zaměst. MV, dohlížej ejí na pořádek v lokalitách) Zdravotně sociáln lní pomocníci ci - NNO

63 Asistent pedagoga Asistent pedagoga AP působp sobí na školách, kde vytváří etnický můstek m mezi neromskou učitelkou, u romským žákem a jeho romskou rodinou. Cílem tohoto zprostředkov edkování je snaha o vytvořen ení vztahu, ve kterém m by romské dítě a s ním n m celá jeho rodina, viděli školu jako instituci přátelskou, p která dělá pro vzdělání jejich dítěte d te to nejlepší ší. Projekt estetických tříd t na ZŠ Z ENVI A o.p.s.

64 Pracovní pozice Policejní asistent Pravidelně navštěvuje vuje s příslup slušníky PČR P R vytipované lokality. Provádějí tzv. depistáže Poskytují základní poradenství. Zprostředkov edkovává výslech svědk dků a podání trestních oznámen mení. Je klientům m moráln lní i psychickou oporou.

65 Instituce pro integraci Romů v ČR Nestátn tní neziskové organizace (NNO) Zabývající se obecně prospěšnou činností. Romské a proromské organizace. Většina proromských sdružen ení byla a je zaměř ěřena na rozvoj vzdělávání a zvyšov ování kvalifikace Romů, často realizují osvětovou činnost. Sami Romové často spolupracují s majoritou na proromských projektech, jejich cílem c je zlepšit sociáln lní postavení Romů a umožnit jim lepší vzděláni.

66 Ministerstva a integrace Podpora romských áků středn edních škol MŠMT MT vyhlašuje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotační program s názvem Podpora romských žáků středn edních škol. kol. Finanční prostředky tohoto programu jsou ručeny školám m na podporu studia romských žáků.. Z části pokrývá rodinám náklady spojené se středo edoškolským studiem. Finanční prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladn kladů žáků v těchto položkách: školné,, stravné, ubytování,, cestovné, školní potřeby a ochranné pomůcky.

Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ

Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ Jak vzniká cikánská škola Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ kladní školy a mateřsk ské školy Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 Komunitní škola jako kulturní a vzdělávac vací středisko regionu s bohatou

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010

AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010 AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010 Marie Černá Věstonická Venuše Představa ženského jména Z mytologie římská bohyně lásky Planeta druhá nejbližší ve sluneční soustavě Soška pravěké

Více

Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace.

Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace. Národnostní menšiny Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace. Druhou nejpočetnější národností je moravská

Více

adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ský,, 2012

adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ský,, 2012 Právn vní opatřen ení požadovan adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ením Přednášející: : Roman Lupoměský ský,, 2012 Úvod úmluvy Proč neslyší šící občan ané potřebuj ebují Úmluvu? lidská

Více

CZ.1.07/1.2.00/08.0113

CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti dětíd a žáků,,

Více

ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010

ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010 Osvědčen ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010 Prezentace Osvědčen ené metody spolupráce s romskou komunitou - osnova Město Prachatice Možnosti

Více

ěžné výstupy projektu

ěžné výstupy projektu Průběž ěžné výstupy projektu Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné

Více

Podnik a jeho funkce, segmentech. TASE ednáška. Prvky okolí podniku:

Podnik a jeho funkce, segmentech. TASE ednáška. Prvky okolí podniku: TASE 8. přednp ednáška Podnik a jeho funkce, sdružov ování podniků v tržním segmentech Základní pojmy - opakování Podnikání je vymezeno obchodním m zákonz koníkemkem Živnostenské podnikání je vymezeno

Více

Na Chebsku 3 500 Na Sokolovsku 6 500 Na Karlovarsku 2 500

Na Chebsku 3 500 Na Sokolovsku 6 500 Na Karlovarsku 2 500 Na Chebsku 3 500 Na Sokolovsku 6 500 Na Karlovarsku 2 500 Evidence dle domovské příslušnosti 1924 Čechy: 579, Morava a Slezsko: 2139, Slovensko: 53 274 osob Údaje NV na konci 80.let 147 000 osob ČSÚ (1991)

Více

Možnosti financování volnočasových aktivit dětí a mládeže prostřednictvím MŠMT (tuzemské a zahraniční zdroje)

Možnosti financování volnočasových aktivit dětí a mládeže prostřednictvím MŠMT (tuzemské a zahraniční zdroje) Možnosti financování volnočasových aktivit dětíd a mláde deže prostřednictv ednictvím m MŠMT M MT (tuzemské a zahraniční zdroje) Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel. 257193111 www.msmt.cz Problematikou práce

Více

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,

Více

Eurozóna. je označen. ení pro ty státy ty Evropské. euro. obyvatel.

Eurozóna. je označen. ení pro ty státy ty Evropské. euro. obyvatel. Euro EUROZÓNA Eurozóna je označen ení pro ty státy ty Evropské unie, které přijaly společnou měnu m euro. V současn asné době používá euro nebo měnu, která je na něj n navázána, na, 44 států a 8 území

Více

www.technickespolco.com 1

www.technickespolco.com 1 13.1.211 Obsah prezentace Představení knihy Shrnutí Norbergovy knihy Globalizace část 1. Ing. Boleslav Vraný, Ph.D. 211 Představení knihy Chápání slova kapitalismus Pokrok za posledních 2 let Norberg J.:

Více

PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013

PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013 2013 1 Novinky pro 2007-2013 2013 (terminologie) Priorita Opatřen ení 2004 2006 Grantové schéma Projekt (národn rodní, systémový) Konečný ný

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Propojení nemocenského a zdravotní pojištění Bc.. Vladimír r Kothera garant projektu říjen 2004 Projekt Českého zdravotnického fóra f 1/2 Snaha reagovat na systémov mové chyby Dlouhodobá analýza problémů

Více

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU MANAGEMENT MOBILITY Jiří Galatík OBSAH PREZENTACE 1. Definice 2. Cíle managementu mobility 3. Platformy pro management mobility 4. Nástroje managementu mobility 5. Situace v Evropě 6. Česká města a management

Více

CZ.1.07/1.3.00/08.0181

CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Další vzdělávání pedagogických pracovníků středn edních škol v oblasti kariérov rového poradenství Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou:

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou: Práce v zahraničí. Na co byste neměli zapomenout Stručný přehled p : Volný pohyb, registrace pobytu, zdravotní a sociáln lní pojištěni, kvalifikace a vzdělání, daně, řidičsky průkaz, bydlení, vaše e rodina.

Více

Programy specifické prevence

Programy specifické prevence Evaluační techniky Programy specifické prevence rizikového chování Struktura programu Ponorky I. pololetí II. pololetí 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída Program 1.Důležité já 2.Integrující třída Varianty

Více

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie)

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Mgr. Monika Měrotská Zdravotně sociální fakulta Jihočeská universita v Českých Budějovicích Děti ulice Děti ulice: dítě,

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

EVVO v Pardubickém m kraji

EVVO v Pardubickém m kraji EVVO v Pardubickém m kraji Koncepce environmentáln lního vzdělávání,, výchovy a osvěty EVVO Krajská koncepce EVVO v souladu se Státn tním m programem environmentáln lního vzdělávání,, výchovy a osvěty

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Dětské zastupitelstvo města Litoměř. ěřice. Prezentace 10/02/05

Dětské zastupitelstvo města Litoměř. ěřice. Prezentace 10/02/05 Dětské zastupitelstvo města Prezentace 10/02/05 Důvody realizace projektu Dětské zastupitelstvo (DZ) města m Hlavním m cílem c tohoto projektu je, dáníd možnosti aktivního se podílen lení dětí a mláde

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_17 Autor Mgr. Kateřina

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Název projektu. Téma Projektu. Romská svatba

Název projektu. Téma Projektu. Romská svatba Název projektu Téma Projektu Romská svatba 1 Autor/škola Lucie Bubnárov rová,, RůžR ůžena Lázová Speciáln lní základní škola a Prš. škola Trmice, příspp spěvková organizace Fϋgnerova 22 400 04 Trmice tel.

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

HISTORIE SOCIÁLN ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody

HISTORIE SOCIÁLN ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody HISTORIE SOCIÁLN LNÍ PRÁCE ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN LNÍ PRÁCE Mgr. Jana Zierhutová Co je lní práce? Společenskov enskovědní disciplína i oblast praktické činnosti Opírá se o rámec r společensk enské solidarity,

Více

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A0 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) Hnutí za nezávislý život Osobní je vždy v také politické Nezávislý život Nezávislý život neznamená, že e by

Více

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY

VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zájemce Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa: Telefon: Rodiče nebo zákonní zástupci Jméno a příjmení: Adresa: Zaměstnání: Telefon: Typ služby,

Více

Problémy lidských práv v současné politice

Problémy lidských práv v současné politice Problémy lidských práv v v současn asné politice Lidská práva souhrn práv v a svobod, které jsou přisuzovány každé lidské bytosti důraz na studium lidských práv v je kladen předevp edevším m v demokratické

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Zákonné požadavky na chov hospodářských ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Křížová shoda Cross compliance CC MVDr.J.Salava Legislativa Nařízen zení Rady (ES) č.. 1782/2003, které je základnz

Více

Spo p lu l práce c soci c áln l ích c prac a o c vníků se z dr d av a otníky k Šárka Špeciánová

Spo p lu l práce c soci c áln l ích c prac a o c vníků se z dr d av a otníky k Šárka Špeciánová Spolupráce sociáln lních pracovníků se zdravotníky Šárka Špeciánová obsah detekce týrání,, zneužívání a zanedbávání lékaři druhy poranění záznam znam o vzniku úrazu spolupráce s lékal kaři i jednotlivých

Více

šících ch Praha Datum: 8. 10. 2008 Pro: Klub ohluchlých ČUN Praha

šících ch Praha Datum: 8. 10. 2008 Pro: Klub ohluchlých ČUN Praha Místo: Česká unie neslyší šících ch Praha Datum: 8. 10. 2008 Pro: Klub ohluchlých ČUN Praha Tým: Tamara Kováčov ová,, Jana Kašparov parová, Zdenka Nováčkov ková,, Martina Kronusová Kdo jsme? Vizualizátor

Více

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Popis výchozí, současné situace sociálně vyloučených romských lokalit Město Velká Bystřice

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ

Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ Pavel Horák FSS MU Brno STRUKTURA SETKÁNÍ 1. Cílová skupina a její charakteristiky 2. Důležité informace o cílovc lové skupině ve vybraných lokalitách (výsledky

Více

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Karlova 23.10. 2007 MF certifikační orgán MMR koordinátor Evropská komise Konvergence (Cíl 1) OP ŽP (MŽP)

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_341 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi

Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi Co znamená EMAS? Jde o systém řízení chodu úřadu z hlediska ochrany životního prostřed edí a udržiteln itelného rozvoje, který je uplatňov ován v rámci Evropské

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_RODINNÉ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Zkvalitňov prostřednictv. ednictvím m Evropského lního fondu v letech 2007-13. Mgr. Barbora Hoškov. ková

Zkvalitňov prostřednictv. ednictvím m Evropského lního fondu v letech 2007-13. Mgr. Barbora Hoškov. ková Zkvalitňov ování vzdělávání prostřednictv ednictvím m Evropského sociáln lního fondu v letech 2007-13 Mgr. Barbora Hoškov ková Ministerstvo školství,, mláde deže e a tělovýchovy t ČR Obsah prezentace Programové

Více

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn KOUŘEN ENÍ TABÁKU A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Eva Králíkov ková, Lenka Štěpánková Centrum léčby l závislosti z na tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN Primárn rní prevence rizikového chování specializace versus

Více

a s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz orion.cz

a s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz orion.cz Občansk anské sdružen ení rodičů a přátel dětíd s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Panská 1493 Rychnov nad Kněž ěžnou Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz

Více

VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn. ení. zeních a rozvoj. Program podpory: Zlepšen

VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn. ení. zeních a rozvoj. Program podpory: Zlepšen VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn ivotního učenu ení Opatřen ení 3.1: Zkvalitňov ování vzdělávání ve školách a školských zařízen zeních a rozvoj podpůrných

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Drogové služby ve vězení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružení Podané ruce, o.s. Měřín 2008

Drogové služby ve vězení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružení Podané ruce, o.s. Měřín 2008 Drogové služby ve vězenv zení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružen ení Podané ruce, o.s. Měřín 2008 Projekt Začni jinak - osnova Základní informace o projektu Podrobné informace

Více

Implementační struktura

Implementační struktura 1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální cíl Rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž REALIZACE PROJEKTU ADAPTABILNÍ ŠKOLY POČÁTE TEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Nejvýznamnější aktivitou projektu je výuka společného základu odborných vědomostv domostí v 1. ročníku. Naše škola začala ala tento záměr z

Více

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava Libor Chvíla la,david Kondělka. Centra společnosti Renarkon, o.p.s. Centrum primárn rní prevence Kontaktní centrum a terénn nní programy Ostrava Kontaktní centrum

Více

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 ČERVNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY 80 tisíc rodin pečuje nonstop o seniory. Co když potřebují vydechnout? PRAHA, 18. června 2015 V Česku žije kolem

Více

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6

Více

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth.

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth. 1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní

Více

INTERNÁT PRO OSOBY S

INTERNÁT PRO OSOBY S Charitativní společnost pro pomoc invalidům m a lidem s mentáln lním m postižen ením Džerela (v v souladu se Zákonem Z O O sdružov ování občan anů) Charitativní ústav Džerela (v v souladu se Zákonem Z

Více

Velkoprostorové kancelářeergonomické. v praxi

Velkoprostorové kancelářeergonomické. v praxi Velkoprostorové kancelářeergonomické hodnocení v praxi PhDr. David Michalík, Ph.D. Konzultační den v SZÚ, listopad 2009 Uvedení stále aktuáln lní problematika nejen v českých podmínk nkách nedostatek odborných

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

lní fond a jeho ití pro Českou republiku

lní fond a jeho ití pro Českou republiku Evropský sociáln lní fond a jeho využit ití pro Českou republiku Karlovy Vary 7. října 2004 JUDr. Čestmír Sajda,, MBA náměstek ministra Ministerstvo práce a sociáln lních věcív www.esfcr esfcr.cz Evropský

Více

Symboly Vánoc v rodinách

Symboly Vánoc v rodinách Symboly Vánoc v rodinách Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_13_03 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr.

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

Richard Turek. Ředitel. Krkonošsk o.p.s. PDF created with pdffactory trial version www.pdffactory.com

Richard Turek. Ředitel. Krkonošsk o.p.s. PDF created with pdffactory trial version www.pdffactory.com Richard Turek Ředitel obecně prospěšné společnosti Krkonošsk ská Poradenská a Informační, o.p.s. Krkonošsk ská Poradenská a Informační, o.p.s. (K.P.I.) IČO: 274 94 799 Bří. Čapků 246, 541 01 TRUTNOV Oblasti

Více

COMENIUS 3 Program Evropské unie

COMENIUS 3 Program Evropské unie COMENIUS 3 Program Evropské unie DOTAZNÍK COMCULT - NETZWERK CZ Místo:... Škola:...... Datum: den rok P/P Symbol muž žena... ne Heslo A) ot) A 1 A 2 A 3 A 4 A 5 A 6 A 7 A 8 A 9 A10 A11 A12 A13 A14 Evropské

Více

Rodinná politika: výhledy v ČR R a v EU

Rodinná politika: výhledy v ČR R a v EU Rodinná politika: výhledy v ČR R a v EU PhDr. Vojtěch Belling Ruprecht-Karls Karls-Universität t Heidelberg Jihlava, 14. ledna 2010 Rodinná politika: ano či i ne? Citlivé téma liberáln lně-konzervativní

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody

Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody Systémov mové pojetí lní práce Mgr. Jana Zierhutová Úvod Systemický přístup je současným trendem nejen v lní práci, ale i v psychoterapii, psychologii, pedagogice, sociologii, apod. Formoval se od poloviny

Více

rní v procesu vzniku a udržov Posun od otázky JAK? Cílem účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn ování poruchy.

rní v procesu vzniku a udržov Posun od otázky JAK? Cílem účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn ování poruchy. Systemická rodinná terapie - poznámky lineární Odvolává se na změnu paradigmatu v teorii poznání: : o překonp ekonání principu line kauzality (příčina účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn rní

Více

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno).

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno). Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov ování,, udržov ování a energetizace chování. Vše e co člověk k dělá, d, dělád z nějakých n pohnutek.

Více

NNO CENTROM o.s. ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení )

NNO CENTROM o.s. ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení ) NNO CENTROM o.s. TŘÍSTUPŇOVÝ PROPUSTNÝ SYSTÉM BYDLENÍ V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení ) O ORGANIZACI: Nestátní nezisková organizace CENTROM

Více

Milá pečovatelko, milý pečovateli! Milí rodiče!

Milá pečovatelko, milý pečovateli! Milí rodiče! Milí rodiče! Předpokládáme, že jste důkladně zvážili, zda je vaše dítě natolik zralé, aby o něj pečovala jiná osoba. Nyní stojíte před rozhodováním, komu dítě svěříte. Pečující osoba se svým způsobem stane

Více

ver. 1.19 Asynchronní E-learningový

ver. 1.19 Asynchronní E-learningový Obsah: Teorie úvodem Základní terminologie Asynchronní e-learning Stavební bloky e-learningu Jednotlivé součásti sti systému Uživatelé Přehledné interaktivní prostředí Testy Jak testy fungují Hodnocení

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

BRNĚNSKÝ DĚTSKÝ PARLAMENT

BRNĚNSKÝ DĚTSKÝ PARLAMENT BRNĚNSKÝ NSKÝ DĚTSKÝ D PARLAMENT Co je dětský d parlament DP je skupina 40-70 dospívaj vajících ch ve věku v od 10-18 18 let, kterým není jedno, co se kolem nich děje v oblasti politiky, školství,, volného

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

nejvyhledávan projekty prevence kriminality na JUDr. Tomáš

nejvyhledávan projekty prevence kriminality na JUDr. Tomáš Městské kamerové dohlížec ecí systémy nejvyhledávan vanější projekty prevence kriminality na místní úrovni JUDr. Tomáš Koníček seminář CEVRO, Praha 10. 12. 2007 1. ZákladnZ kladní principy provozu městskm

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Pomoc v nouzi o.p.s.

Pomoc v nouzi o.p.s. Pomoc v nouzi o.p.s. Sídlo: Fibichova 852, 356 01 Sokolov, tel: 359 574 087, e-mail: info@pomocvnouziops.cz Služby jsou poskytovány na území Karlovarského kraje. Pomoc v nouzi, o.p.s., je poskytovatel

Více

stanovených zákonem z o ochraně spotřebitele

stanovených zákonem z o ochraně spotřebitele Dodržov ování povinností stanovených zákonem z o ochraně spotřebitele Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb správn vné hmotnosti, míry m nebo množstv ství a umožnit spotřebiteli překontrolovat

Více

Veronika Jáglová a kol. OOV MŽP

Veronika Jáglová a kol. OOV MŽP Veronika Jáglová a kol. OOV MŽP Velká novela vodního zákona Úkol vyplývá z usnesení vlády č. 1325 ze dne 22. listopadu 2006 a České republiky č. 562 ze dne 23. května 2007 Termín předložení do vlády: 30.

Více

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání:

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání: Milí bratři a milé sestry, vítám vás na dnešním shromáždění a zdravím vás tak jak je v církvi zvykem: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

Kulatý stůl. tní podporu VaVaI. 20. února 2008 Liblice

Kulatý stůl. tní podporu VaVaI. 20. února 2008 Liblice Kulatý stůl k Rámci R společenstv enství pro státn tní podporu VaVaI 20. února 2008 Liblice RÁMEC SPOLEČENSTVÍ PRO STÁTNÍ PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ (2006/C 323/01) Obecně mírou podpory se rozumí

Více

C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPO

C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPO Část C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPOČTOVÉ SKLADBY 1 POLOŽKA Č. NÁZEV A POPIS 5011 Platy zaměstnanců v pracovním poměru Včetně odměn zahrnovaných do prostředků na platy. 5021 Ostatní osobní výdaje Zahrnuje

Více