Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE. vybraného regionu

Transkript

1 ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obor geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE Kartografická prezentace demografických dat vybraného regionu Vedoucí diplomové práce: Ing. Ržena Zimová, Ph.D. PRAHA, 2013 Bc. Zuzana Ženíšková

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn, jen s použitím uvedené literatury a odborných konzultací. V Prachaticích dne. podpis

3 Podkování Velmi ráda bych podkovala paní Ing. Ržen Zimové, Ph.D. za vedení mé diplomové práce, odborné rady a cenné pipomínky k danému tématu. Paní Alen Beutlerové z Krajské správy SÚ v Ústí nad Labem za poskytnutí statistických dat a zodpovzení dotaz. Na závr bych ráda podkovala mé rodin a pátelm za podporu a trplivost, kterou se mnou bhem mého studia mli. Mému píteli Tomášovi za korekturu textu a podporu pi tvorb této práce.

4 ANOTACE Diplomová práce se zabývá zpracováním kartografické prezentace demografických dat Ústeckého kraje. Zpracování statistických dat je provedeno v programu ArcGIS a Microsoft Excel. Výsledkem diplomové práce je sada tematických map a graf, které zachycují tuto problematiku. Klíová slova Demografie, kartografická prezentace dat, tematické mapy, kartogram, kartodiagram, metoda teek, graf. ANNOTATION This thesis deals with the processing of cartographic presentation of demographic data region of Ústí. Statistical data processing is done in the program ArcGIS and Microsoft Excel. The result of this thesis is a set of thematic maps and charts, capturing this issue. Keywords Demography, cartographic presentation, thematic maps, cartogram, cartodiagram, method dots, graph.

5 OBSAH 1. ÚVOD DEMOGRAFICKÁ TEMATIKA V MAPÁCH VYBRANÝCH ATLAS Atlas republiky eskoslovenské Atlas obyvatelstva SSR Atlas eskoslovenských djin Atlas eskoslovenské socialistické republiky Školský zempisný atlas eskoslovenskej socialistickej republiky Atlas ze sítání lidu, dom a byt Atlas SFR Atlas životního prostedí a zdraví obyvatelstva SFR Školní atlas eské republiky Atlas krajiny eské republiky ZOBRAZENÍ DEMOGRAFICKÝCH DAT Základní demografické pojmy Stav obyvatelstva Struktura obyvatelstva Pohyb obyvatelstva Metody pro znázornní demografických jev v map Použití barev pro kvalitativní a kvantitativní jevy Graf Kartogram Kartodiagram ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A PODKLADOVÁ DATA Historický vývoj územního lenní kraje Období do roku Období od roku 1945 do roku Období od roku Podkladová data POUŽITÉ PROGRAMY Program Microsoft Excel Nástroj k vytváení graf Program ArcGIS Založení nového souboru... 47

6 Nástroj pro tvorbu DEM Nástroj pro vytváení geodatabáze Nástroje pro vyjádení statistických dat v ArcGIS Klasifikace dat Nástroj Graduated colors Nástroj Graduated symbols Nástroj Proportional symbols Nástroj Dot density Nástroj Pie Nástroj Bar/ Column Nástroj Stacked Nástroje pro tvorbu kompoziních prvk v ArcGIS ZPRACOVÁNÍ TEMATICKÝCH MAP A GRAF Zpracování dat Vyhotovení graf Demografické ukazatele zobrazené v grafech Vyhotovení tematických map Formát map a jejich mítko Kompozice map Geografická mapa a mapa správního lenní Metody kartografického zobrazení Klasifikace dat Demografické ukazatele zobrazené v mapách Nezjištné demografické ukazatele Kartografický projekt prezentace demografických dat ZÁVR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM PÍLOH... 72

7 1. ÚVOD Diplomová práce se zabývá kartografickou prezentací demografických dat vybraného regionu, konkrétn Ústeckého kraje. Zájmový region byl zvolen v návaznosti na výzkumné aktivity katedry mapování a kartografie zamené na problematiku zaniklých obcí Ústeckého kraje. V první ásti práce budou uvedeny atlasy vydané na našem území, které zachycující demografickou tematiku rzných asových období. Tato kapitola bude do práce zaazena pro seznámení s metodami kartografické interpretace použité v již vydaných atlasech našeho území. V dalších ástech budou shrnuty metody pro kartografickou prezentaci statistických dat, uvedena bude metoda kartogramu a kartodiagramu. Budou zde také uvedeny jednotlivé demografické ukazatele, na jejichž základ budou vytvoeny tematické mapy a grafy. Pro zasazení do kontextu bude zvláštní kapitola vnována Ústeckému kraji, kterým se tato práce zabývá. Pro jednotlivé okresy i obce s rozšíenou psobností budou zobrazeny demografické ukazatele zaznamenávající hlavn hustotu zalidnní, poty obyvatel, strukturu obyvatelstva a pohyb obyvatelstva (satky, rozvody, potraty, porodnost, úmrtnost, migrace). Pro znázornní demografické problematiky budou využita data poskytnutá eským statistickým úadem vyjadující pirozený, mechanický a sociální pohyb obyvatelstva. Tato data pocházejí zejména z období, ve kterých bylo provedeno sítání lidu. Sítání lidu je proces, pi kterém se zjišují údaje o jednotlivých píslušnících obyvatelstva. Historie sítání lidu na našem území sahá až do 14. století, kdy byly vydány tzv. berní rejstíky, obsahující daová piznání poplatník. Avšak v tchto rejstících byla evidována pouze hlava rodiny, nebylo zde zaznamenáno složení jednotlivých rodin. Roku 1702 probhlo tzv. Solní sítání, ve kterém byly zaznamenány pouze výsledné souty sítání. Roku 1753 byl vydán císaovnou Marií Terezií reskript (list panovníka), na jehož základ byl roku 1754 proveden první soupis obyvatelstva. Od roku 1778 byly zavedeny populaní knihy, v nichž byli uvedeni všichni obyvatelé podle dom. V tchto knihách byl evidován vk, pohlaví a rodinný stav. Dne byl vyhlášen zákon o sítání lidu. Od roku 1869 se sítání lidí provádí každých deset let, s výjimkou období okupace. Výsledkem celé práce budou grafické výstupy v podob tematických map a graf, které znázorují jednotlivé demografické ukazatele. 9

8 2. DEMOGRAFICKÁ TEMATIKA V MAPÁCH VYBRANÝCH ATLAS Tato kapitola se zabývá eskou a eskoslovenskou produkcí atlas, které obsahují demografickou tématiku. Tato kapitola byla do práce zaazena pro seznámení s metodami kartografické interpretace v atlasech vydaných na našem území. Pro prezentaci kartografické interpretace v mapách bylo zvoleno deset atlas: Atlas republiky eskoslovenské, Atlas obyvatelstva SSR, Atlas eskoslovenských djin, Atlas eskoslovenské socialistické republiky, Školský zempisný atlas eskoslovenskej socialistickej republiky, Atlas ze sítání lidu, dom a byt, Atlas SFR, Atlas životního prostedí a zdraví obyvatelstva SFR, Školní atlas eské republiky a Atlas krajiny eské republiky. Tato kapitola byla napsána pomocí zdroj [7], [9] a [14]- [23] Atlas republiky eskoslovenské Atlas byl vydán v roce 1935 eskou akademií vd a umní za podpory ministerstva zahraniních vcí republiky eskoslovenské. Jedná se o náš první národní atlas. Atlas je tvoen 55 mapami, z toho jich je 52 tematických, na kterých jsou mimo jiné zobrazeny demografické údaje získané ze sítání lidu v roce Atlas je napsán v eském a francouzském jazyce, popis zobrazených map je v tchto dvou jazycích. Pílohou k jednotlivým mapám je textový doprovod. Hlavním mítkem je 1 : , vedlejším pak 1 : a 1: Atlas obsahuje dv mapy v mítku 1 : , kde je zobrazena národnost a náboženské vyznání. Na dalších dvojstranách zabývajících se demografií, je umístno 16 map v mítku 1 : , kde je zobrazen vk a pohlaví, satky a porody, úmrtnost a vzrst obyvatelstva, nemoci a píiny smrti, sthování, povolání I a povolání II. Kompozice map je jednotná. U map vtších mítek je pod mapou umístn název mapy a legenda. V levém dolním rohu a v pravém horním rohu jsou umístny doplkové mapy, znázorující detailnjší zpracování dané problematiky, nap. u mapy Národnosti je zde zobrazeno složení jednotlivých národností v daných okresech eskoslovenska. Každé národnosti je vnována jedna mapa. U doplkových map je název mapy umístn v pravém horním rohu, mítko pod mapou v grafické a íselné form. U map malých mítek je název dané tématiky umístn v horní ásti levé stránky. 10

9 U všech map, které vyjadují vk a pohlaví, satky a porody, úmrtnost a vzrst obyvatelstva, nemoci a píiny smrti, sthování a povolání byla zvolena metoda jednoduchého kartogramu. Pro mapy vyjadující národnost a náboženské vyznání je použita metoda jednoduchého kartogramu doplnná metodou teek. Jednotlivé jevy jsou znázornny pomocí jednoduchých geometrických symbol: tverce, obdélníky a trojúhelníky. Velikost symbolu je definována velikostní stupnicí oznaující poet obyvatel v dané skupin. Obr. 1: Mapa vzrstu obyvatelstva z Atlasu republiky eskoslovenské [14] 2.2. Atlas obyvatelstva SSR Atlas byl vydán v roce 1962 Ústední správou geodézie a kartografie pro zpracování výsledk sítání lidu z roku Atlas je vydán ve formátu A5 v eském, ruském, anglickém, francouzském a nmeckém jazyce. Je rozlenn do tech hlavní ástí, které se zabývají hlavními demografickými ukazateli. Jedná se o statistické tabulky, grafy a mapy. Zpracování tchto tí ukazatel je pouze v eském jazyce. Demografické údaje jsou znázornny na mapách, jejichž mítko není u žádné z tchto map uvedeno. K atlasu jsou pipojeny prsvitky znázorující správní rozdlení do a od vetn jejich názv, které jsou uvedeny i v jednotlivých mapách. Dále pak prsvitka znázorující vodní toky a orografii vetn jejich názv. Kompozice prsvitek je jednotná. Vpravo nahoe je umístn název prsvitky, vpravo dole je pak umístno mítko v grafické i íselné form. Mítko prsvitek je voleno 1 :

10 Kompozice map je jednotná. Jednotlivé mapy jsou umístny ve stedu dvojstránky, vpravo nahoe je název mapy, vpravo dole legenda a vlevo dole je graf, který znázoruje poet okres v rámci jednotlivých interval. Mítko map je uvedeno pouze u fyzické a politické mapy v grafické a íselné podob. Tyto dv mapy jsou znázornny v mítku 1 : V celém díle je pro znázornní demografické tematiky použit pouze jednoduchý kartogram. Jednotlivé znázornné jevy jsou rozlišeny odstínem a intenzitou barvy. Jevy jsou vtšinou rozdleny do deseti interval, u mapy pírstku a úbytku obyvatelstva pouze do devíti interval. Obr. 2: Mapa hustoty obyvatelstva v roce 1961 z Atlasu obyvatelstva SSR [15] 2.3. Atlas eskoslovenských djin Atlas byl vydán v roce 1965 Ústední správou geodézie a kartografie ve spolupráci s historickým ústavem eskoslovenské akademie vd. Atlas se skládá ze 45 tematických celk, které znázorují jednotlivá období historických událostí, od píchodu Slovan až po rok Je vydán v eském jazyce. Hlavní mítkem je 1 : , vedlejším pak 1 : a 1 : K mapám je doplnn textový doprovod. 12

11 Kompozice map není jednotná. Jednotlivá období zabývající se demografií jsou zobrazeny na dvojstránce, která je rozdlena na nkolik ástí znaených malými písmeny abecedy, na nichž jsou zobrazeny bu mapy, nebo grafy. Název mapy, legenda a mítko, které je v íselné i grafické form, jsou umístny v rámeku. V levém horním rohu rámeku je oznaení dané ásti písmenem. Rámeek je umístn rzn, vtšinou však bu v levém dolním rohu, v pravém dolním rohu, nebo v pravém horním rohu. U zobrazených graf je název uprosted vyhrazené ásti a legenda je umístna uprosted ásti pod grafem. Pro vyjádení demografických ukazatel jsou v tomto atlase voleny pevážn jednoduché kartogramy. V nkterých píkladech jsou kartogramy doplnné kartodiagramy, zejména soutovými. U mapy potu berních osedlých a berních lán v eských zemích je použit jednoduchý kartogram vyjadující poet obyvatel na 1km 2 doplnný sloupcovým kartodiagramem, který vyjaduje berní osedlí a berní lány v letech 1653 a Obr. 3: Mapa rstu obyvatelstva v letech 1911 až 1930 z Atlasu eskoslovenských djin [16] 2.4. Atlas eskoslovenské socialistické republiky Atlas byl vydán v roce 1966 eskoslovenskou akademií vd ve spolupráci s Ústední správou geodézie a kartografie. Jedná se o náš druhý národní atlas. Atlas se skládá z 58 oddíl. Demografií se zabývá 7 oddíl: 13

12 24 Hospodáská a sociální struktura obyvatelstva 25 Vývoj obyvatelstva 26 Hustota zalidnní I. 27 Hustota zalidnní II. 28 Pirozený rst a sthování obyvatelstva 29 Vkové složení a pirozená mna obyvatelstva 30 Národnost a sídla Toto kartografické dílo je sepsáno v eském, anglickém a ruském jazyce. Hlavní mapy jsou v mítku 1 : Vedlejší mapy jsou v mítkách 1 : , 1 : , 1 : , 1 : a 1 : Hlavními územními jednotkami v tomto atlase jsou tehdejší okresy. Kompozice map není jednotná. Název map, mítko a legenda jsou umisovány bu v levém horním i dolním rohu, nebo v pravém horním rohu. Mítko map je v grafické a íselné form. U hlavních map se v pravém dolním rohu a levém horním rohu objevují vedlejší mapy. Ke každému oddílu je na druhé stran textový doprovod v eském, anglickém a ruském jazyce. V tomto atlase je k vyjádení demografické tematiky použito nkolik metod. Ve velké míe se zde objevují rzné druhy kartogram: jednoduché homogenní, tekové a strukturní. Pomocí kartogram je znázornna hustota zalidnní, mapa národností a sídel, vková struktura obyvatelstva, pírstek obyvatel a mapa dojížky. U posledních tech uvedených map jsou kartogramy doplnny bodovými kartodiagramy. Pro znázornní vývoje obyvatelstva je použita metoda teek. Ta dopluje kartogram, který tento vývoj zachycuje. Teka je vždy umístna v míst jevu (vybrané obce) a její váha a barva oznauje pírstek nebo úbytek obyvatelstva. Další použitou metodou pro vyjádení demografických jev jsou rzné druhy kartodiagram. Mapa dojížky do zamstnání je vyjádena pomocí kartodiagramu strukturního a srovnávacího, pirozený rst a sthování obyvatelstva kartodiagramem jednoduchým a strukturním. Dále je zde použita metoda, která nebyla v žádné odborné literatue nalezena. Jedná se o metodu, u které se zaplní plocha daného území, pomr mezi plochami region i množství vybarvené plochy vyjaduje velikost daného jevu. Pomocí této metody je znázornna hospodáská a sociální struktura, vkové složení a pirozená mna obyvatelstva. Ukázka metody je na obr

13 Obr. 4: Mapa obyvatelstva ve vku 60 a více let v roce 1961 z Atlasu eskoslovenské socialistické republiky [17] 2.5. Školský zempisný atlas eskoslovenskej socialistickej republiky Atlas vydala Slovenská kartografie, n. p., Bratislava v roce Skládá se z 23 tematických map a dále je zde uvedena místopisná mapa eské socialistické republiky, plán Prahy, plán Bratislavy, místopisná mapa slovenské socialistické republiky a statistická data o SSR. Demografické tématice jsou zde vnovány pouze dv dvojstrany. Je vydán ve slovenském jazyce. Na první dvojstran je zobrazeno administrativní rozdlení obyvatelstva, narození, úmrtnost a pirozený pírstek (úbytek). Druhá dvojstrana je vnována zamstnanosti obyvatelstva a lidnatosti. Hlavním mítkem v tomto atlase je 1 : Jako vedlejší mítka jsou použita: 1 : , 1 : , 1 : a 1 : Kompozice map je jednotná. Název mapy je umístn vpravo nahoe. Pod názvem se nachází legenda. Mítko je v grafické i íselné form a je umístno bu v levém dolním rohu, nebo v pravém dolním rohu. Demografická problematika je vyjádena pouze pomocí jednoduchého kartogramu. 15

14 Obr. 5: Mapa pirozeného pírstku (úbytku) ze Školského zempisného atlasu eskoslovenskej socialistickej republiky [18] 2.6. Atlas ze sítání lidu, dom a byt Atlas byl vydán v roce 1984 Geografickým ústavem SAV v Brn spolu s eským statistickým úadem. Zpracovává výsledky ze sítání lidu, dom a byt z roku Atlas je vydán ve formátu A2 v eském jazyce a skládá se z 30 samostatných mapových list, které jsou rozlenny do tí ástí: obyvatelstvo, byty a domácnosti. Mapové listy mají rozmr 60 x 100 cm. Hlavním mítkem je 1 : , vedlejším 1 : Na zadní stran každého mapového listu je textový doprovod, který hodnotí zobrazované jevy. Jsou zde také tabulky s íselnou charakteristikou tchto jev. Souástí atlasu jsou prsvitky se zpracováním správního lenní. Kompozice mapových list je jednotná pro celý atlas. V levém horním rohu je uveden název a vlevo dole je legenda. V pravém horním rohu jsou umístny doplkové mapky. Mítko map je uvedeno v grafické a íselné form pod názvem mapy. Mítko doplkových map je umístno pod mapou a je pouze v íselné form. Na druhé stran mapového listu je umístn doprovodný text k jednotlivým mapám. Tento atlas se soustedí pouze na problematiku vzdlanosti, národnosti, struktury a ekonomické aktivity obyvatelstva. Není zde vyjáden pohyb obyvatelstva, jako je nap. rozvodovost, satenost, porodnost a úmrtnost. Jelikož tento atlas vyjaduje výsledky sítání lidu, dom a byt, je zde zpracována mimo jiné i úrove a vybavenost byt a domácností. 16

15 V atlase jsou pomocí metody teek na hlavních mapách znázornny všechny demografické charakteristiky. Jednotlivé jevy jsou znázornny pomocí jednoduchých geometrických symbol. Velikost symbolu je definována velikostní stupnicí oznaující poet obyvatel obce. Pro zobrazení mst byl zvolen tverec a pro obce kruh. Ukázka této metody je na obr. 6. Na vedlejších mapách znázorující vývoj a strukturu obyvatelstva i ekonomickou aktivitu obyvatelstva jsou využity jednoduché kartogramy vyjádené pomocí odstínu a intenzity barvy, tyto mapy jsou doplnny plošným a strukturním kartodiagramem. U map zobrazujících dojížku, vývoj obyvatelstva a dom i byt jsou použity srovnávací a dynamické sloupcové kartodiagramy. Obr. 6: Mapa vývoje obyvatelstva v letech z Atlasu ze sítání lidu, dom a byt z roku 1984 [19] 2.7. Atlas SFR Atlas vydal a zpracoval Geodetický a kartografický podnik Praha, s. p. v roce Demografické tématice je zde vnováno pouze nkolik map. Jedná se o mapu znázorující hustotu zalidnní, národnostní složení, pirozený pírstek (úbytek), zamstnanost obyvatelstva a vkové složení obyvatelstva. Mítka tchto map jsou 1 : , 1 : a 1 : Atlas je vydán v eském jazyce. Kompozice map není jednotná. Název map je umístn bu v levém horním rohu, nebo v pravém horním rohu. Mítko map je v grafické i íselné form umístné v pravém dolním rohu. 17

16 Všechny mapy zobrazující demografické jevy využívají metodu jednoduchého kartogramu. Obr. 7: Mapa pirozeného pírstku (úbytku) z Atlasu SFR[20] 2.8. Atlas životního prostedí a zdraví obyvatelstva SFR Atlas byl vydán v roce 1992 Geografickým ústavem eskoslovenské akademie vd. Celý atlas je rozdlen do ty hlavních ástí a je v eském a anglickém jazyce. ást A: geografické podmínky. Demografické tématice jsou v této ásti vnovány mapy zobrazující sídelní typy, vývoj potu obyvatel v období a roli malých sídel v systému osídlení. ást B: pírodní a socioekonomické faktory životního prostedí. ást C: územní pedpoklady zlepšení stavu životního prostedí. ást D: je vnována demografické tématice, pedevším zdravotnímu stavu obyvatelstva a síti zdravotnických zaízení. Kompozice map je jednotná. Název je umístn v pravém horním rohu a legenda v levém dolním rohu. Mítko je umístno pod mapou v dolním okraji a je v íselné form. Mítko je zobrazeno pouze u hlavních map. Demografická problematika je v tomto atlase vyjádena pomocí jednoduchých i složených kartogram doplnných kartodiagramy. Jednoduché kartogramy charakterizují dané jevy pomocí odstínu nebo intenzity barvy. Kartodiagramy dynamické sloupcové vyjadují na hlavních mapách nap. stední délku života a kojeneckou úmrtnost. Strukturní kartodiagram je na hlavních mapách použit k vyjádení úmrtnosti. 18

17 Obr. 8: Mapa vývoje kojenecké úmrtnosti v letech z Atlasu životního prostedí a zdraví obyvatelstva SFR [21] 2.9. Školní atlas eské republiky Tento atlas zpracovala a vydala roku 1999 Geodézie S a.s. Atlas je vydán v eském jazyce. Je rozlenn do šesti ástí: My a svt Píroda Obyvatelstvo Hospodáství Kultura a vzdlávání Vlastivdná mapa K jednotlivým mapám jsou na konci atlasu uvedeny tabulky. Demografické problematice, mezi kterou patí hustota zalidnní a sídla, pirozený pírstek obyvatel, národnostní složení a náboženství, se vnuje ást Obyvatelstvo. Vtšina map v tomto atlase je v mítku 1 : Mapa hustoty zalidnní a sídel, a mapa národnostního složení jsou v mítku 1 : Kompozice map není jednotná. Název map bývá umístn nad mapou, legenda je nejastji umístna v pravém dolním rohu, mítko se u zobrazených map neobjevuje, je uvedeno pouze v obsahu atlasu. 19

18 K vyjádení demografických jev jsou zde použity pevážn jednoduché kartogramy, pouze mapa národnostního složení je vyjádena pomocí stuhového kartodiagramu. Hodnota jevu je vyjádena šíkou stuhy. Obr. 9: Mapa národnostního složení ze Školního atlasu eské republiky [22] Atlas krajiny eské republiky Tento atlas je prvním národním atlasem na území dnešního samostatného eského státu. Byl vydán v roce 2009 Ministerstvem životního prostedí a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Kartograficky ho zpracovala slovenská firma Esprit, spol. s. r. o. Atlas je vydán v eském a anglickém jazyce. Je rozlenn do osmi tematických oddíl: 1. Oddíl Krajina-pedmt studia 2. Oddíl Geografická poloha 3. Oddíl Historická krajina 4. Oddíl Pírodní krajina 5. Oddíl Souasná krajina 6. Oddíl Krajina jako ddictví 7. Oddíl Krajina jako prostor pro spolenost 8. Oddíl Krajina v umní 20

19 Demografickou problematikou se zabývá pátý oddíl. Tento oddíl má celkem 11 list, z nichž jsou demografii vnovány první dva listy. Jako hlavní územní jednotky jsou zde voleny okresy a obce eské republiky. Nejpodrobnjší mapy jsou v mítku 1 : , vedlejší mapy pak v mítku 1 : , 1: a 1 : Kompozice map není jednotná. Název mapy je vtšinou umístn v levém nebo pravém horním rohu, pod ním je uvedeno mítko mapy v grafické a íselné form. V dolním rohu se vtšinou nachází legenda. U každé mapy se vyskytují okrajové poznámky (marginálie) k jednotlivým tématm, které jsou v textové i grafické form. V tomto atlase jsou ke znázornní demografické problematiky využity jednoduché a složené kartogramy, dynamické sloupcové kartodiagramy, strukturní a vektorové kartodiagramy. Pomocí dynamického sloupcového kartodiagramu je vyjáden nap. pírstek a úbytek obyvatel. Strukturní kartodiagramy jsou v map znázornny bez výpln. Vektorové kartodiagramy jsou využity v mapách vyjadujících sthování obyvatel pro msta Praha a Brno. Obr. 10: Mapa plodnosti v letech z Atlasu krajiny eské republiky [23] 21

20 3. ZOBRAZENÍ DEMOGRAFICKÝCH DAT Demografie je vdní obor, který se zabývá studiem procesu reprodukce lidské populace. Reprodukci lidské populace lze chápat v užším smyslu jako pirozený proces obnovy obyvatelstva dsledkem úmrtnosti a porodnosti. V širším smyslu reprodukci lidské populace mžeme chápat jako celkovou obnovu obyvatelstva daného území, v tomto pípad sem zahrnujeme krom porodnosti a úmrtnosti také sthování obyvatelstva [13]. Za zakladatele tohoto vdního oboru je považován John Graunt ( ), který jako první vyvinul metody na zpracování statistických dat ze sítání lidu. Pi studiu úmrtnosti v Londýn objevil urité zákonitosti, které byly platné pro celé soubory. Graunt se zabýval ádem vymírání podle vkových skupin. Stanovil také stacionární pomr narozených dívek a chlapc a stacionární pomr potu muž a žen [25]. Za zakladatele eské demografie je považován Antonín Bohá ( ), který organizoval první i druhé sítání lidu v letech 1921 a V roce 1925 provedl reorganizaci demografické statistiky [25] Základní demografické pojmy Demografie získává údaje z demografické statistiky. Ta se dlí na demografickou statiku, která zkoumá stav obyvatelstva a na demografickou dynamiku, která se zabývá pohybem obyvatelstva. Dále se demografická statistika zabývá sledováním struktury obyvatelstva [13]. Lidská populace: je soubor lidí, ve kterém dochází na uritém míst k reprodukci. Základem populace je její dlouholetá existence na spoleném území [13]. Obyvatelstvo: je soubor lidí, kteí žijí na uritém území (státu, kraje, okresu, obce, msta atd.). Obyvatelstvo se skládá z rzných populací, etnik a národ [13] Stav obyvatelstva Z hlediska asového rozlišujeme ti stavy obyvatelstva: poátení, stední a koncový stav obyvatelstva. Poátení stav obyvatelstva: udává poet obyvatel daného území na poátku sledovaného období. Nejastji se za poátek období považuje zaátek kalendáního roku, tedy 1. leden, pesnji plnoc mezi 31. prosincem pedchozího a 1. lednem sledovaného roku. Poátení stav obyvatelstva je vtšinou shodný s koncovým stavem obyvatelstva pedchozího sledovaného období [13]. 22

21 Stední stav obyvatelstva: udává poet obyvatel daného území k okamžiku, který je považován za sted sledovaného období. V kalendáním roce je za stední stav obyvatelstva R považován poet obyvatel daného území o plnoci z 30. ervna na 1. ervence sledovaného roku. Ovšem v kalendáním pololetí i tvrtletí je za stední stav považován chronologický prmr poáteních, resp. koncových msíních stav za dané období [13]. Koncový stav obyvatelstva: udává poet obyvatel daného území ke konci sledovaného období. Zpravidla se za konec sledovaného období považuje konec kalendáního roku, mže to ale být kterékoliv jiné urené období. Koncový stav u kalendáního roku je vyjáden potem obyvatel o plnoci 31. prosince daného roku [13] Struktura obyvatelstva Je jedním z nejzákladnjších výchozích parametr demografické analýzy. Strukturou obyvatelstva rozumíme složení obyvatelstva podle rzných demografických, sociálních, geografických i ekonomických kategorií. Za základní kritérium pro sledování struktury obyvatelstva je považován vk a pohlaví [13]. Podle charakteru a zpsobu zpracování se uruje: Pepotený poet jedinc v daném vku nebo vkové skupin standardn na 100 i 1000 obyvatel. V tomto pípad hovoíme o relativní vkové struktue. Pesný poet jedinc v daném vku i vkové skupin. V tomto pípad hovoíme o absolutní vkové struktue. Vková struktura obyvatelstva se poítá zvláš pro mužské a ženské pohlaví z dvodu rzné úmrtnosti v daném vku. Pokud bychom ob pohlaví poítali dohromady, získali bychom zkreslená výsledná data. Proto vždy hovoíme o struktue obyvatelstva podle vku a struktue obyvatelstva podle pohlaví. Dále mžeme hovoit o struktue obyvatelstva podle rodinného stavu a o struktue obyvatelstva nad 15 let podle nejvyššího ukoneného vzdlání. Struktura obyvatelstva podle vku: bývá nejastji interpretována pomocí vkové pyramidy. Vková pyramida znázoruje poet muž a žen v daném vku, v daném okamžiku a na vymezeném území. Podoba vkové pyramidy lze rozdlit na ti základní typy: Progresivní typ: z podoby grafy, který je na obr. 11 vyplývá, že dtská složka pevažuje nad reprodukní a ta pevažuje nad postreprodukní, která se vyznauje vysokou úmrtností [25]. 23

22 Stacionární typ: tento typ navazuje na progresivní typ. Dtská složka se pomalu dostává do rovnováhy s reprodukní složkou, což znamená, že se snižuje poet narozených dtí. Pi takto déletrvajících podmínkách dochází pouze k nahrazování obyvatelstvaa v reprodukním vku, pokud se ovšem radikáln nemní výše úmrtnosti. Dochází také ke zvýšení nadje na dožití a celkový poet obyvatel je v delším asovém horizontu spíše konstantní [25]. Regresivní typ: u toho typu se nejmén lidí vyskytuje v dtské složce a nejvíce pak ve složce postreprodukní. Tento typ oznauje vymírajícípopulaci, což znamená, že stabiln klesá poet narozených dtí a v delším asovém horizontu se bude celkový poet obyvatel daného území snižovat. V tomto pípad dochází ke stárnutí populace a ke zvýšení ekonomické zátže na populaci [25]. Obr. 11: Typy vkový pyramid [25] Hlavními ukazateli pro strukturu obyvatelstva podle vku jsou: Prmrný vk: vypoítá se jako vážený prmr z tabulky rozdlení populace nebo nositel demografické události podle jednotek vku nebo vkových skupin. Jako váhy do výpotu vstupují etnosti v jednotlivých vkových skupinách [13]. Medián vku: je hodnota, která rozdluje celou populaci podle vku na dv stejn poetné ásti. Medián je vtšinou nižší než prmrný vk. Pokud je vyšší, znamená to, že v populaci je hodn starších osob [13]. 24

23 Modus vku: je vk, kterého k uritému datu dosáhlo nejvíce obyvatel [13]. Index stáí: je vyjáden jako pomr potu starých osob a dtí v obyvatelstvu. Za dti jsou považováni lidé ve vku od 0 až 14 let. Staí bývá definováno rzn, z biologického hlediska je tato hranice urena vkem 50 let, ovšem v souladu s mezinárodními zvyklostmi se pešlo k hranici 60 nebo 65 let bez ohledu na pohlaví [13]. Kde. P (65+) je poet obyvatel ve vkové hranici 65 a více let. P (0-14) je poet obyvatel ve vkové hranici 0-14let Index závislosti: udává, kolik osob musí živit jedna osoba v produktivním vku. Produktivní vk je volen tak, aby co nejlépe postihoval potenciál ekonomicky aktivních. Hranice produktivního vku je považována od 15 do 64 let. Nižší vk je oznaován jako pedproduktivní, vyšší pak jako poproduktivní [13]. Index závislosti mladých (Index závislosti I): Kde. P (0-14) je poet obyvatel ve vkové hranici 0-14let..P (15-64) je poet lidí v produktivním vku Index závislosti starých (Index závislosti II) Kde. P (65+) je poet obyvatel ve vkové hranici 65 a více let..p (15-64) je poet lidí v produktivním vku Struktura obyvatelstva podle pohlaví: nejastji se vyjaduje dvma zpsoby [13]: Vyjádením procentuálního podílu žen a muž z celkového potu obyvatel získáme koeficient feminity (poet žen pipadající na 1000 muž) resp. koeficient maskulinity (poet muž pipadající na 1000 žen). 25

24 Další možností je vyjádení indexu maskulinity I m nebo indexu feminity I f, který pedstavuje vzájemný podíl osob jednoho pohlaví k druhému. Kde M poet muž Ž poet žen c konstanta (nejastji se využívá hodnota 1000) Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu: obyvatelstvo se podle rodinného stavu dlí na svobodné, ženaté a vdané, rozvedené a ovdovlé. Struktura obyvatelstva nad 15 let podle nejvyššího ukoneného vzdlání: v eské republice se ukonené vzdlání rozlišuje na základní, stedoškolské bez maturity, stedoškolské s maturitou a vysokoškolské Pohyb obyvatelstva Zaznamenávají se demografické události, které obyvatelé daného území bhem roku podstupují. Pohyb obyvatelstva se dlí na [13]: Pohyb pirozený, který zahrnuje pirozenou obnovu obyvatelstva na základ zemelých a narozených lidí. Pohyb mechanický, který zahrnuje prosté pemisování obyvatelstva a sthování. Pohyb sociální: který zahrnuje zmny v sociální struktue obyvatelstva, jako jsou satky a rozvody. Satenost: je demografický proces, který sleduje poet zákonn uzavených manželství. Mezi hlavní ukazatele satenosti patí [24]: Hrubá míra satenosti: je aktuální poet satk na 1000 obyvatel. Úhrnná míra satenosti: je pravdpodobnost, že bžný obyvatel v prbhu života vstoupí do manželství. Prmrný vk pi prvním satku Rozvodovost: je demografický proces, který sleduje poet zánik manželství. Mezi hlavní ukazatele rozvodovosti patí [24]: Hrubá míra rozvodovosti: je aktuální poet rozvod na 1000 obyvatel. Míra rozvodovosti manželství: vypote se jako podíl potu rozvod a potu existujících manželství. 26

25 Míra rozvodovosti manželství podle vku: je poet rozvod v daném vku vztažený ke stednímu stavu osob žijících v manželství v daném vku. Úhrnná rozvodovost: vyjaduje úrove rozvodovosti manželství, neboli jaký podíl pvodn uzavených manželství se rozvede. Porodnost: neboli natalita je demografický ukazatel, který udává podíl narozených dtí z urité skupiny za urité asové období. Narozené dti se rozlišují podle nkolika faktor [24]: Podle rodinného stavu matky v dob porodu: manželské a nemanželské Podle projevu: živ a mrtv narozené Podle vku matky pi porodu Podle poadí: kolikáté dít matky to je, z biologického hlediska a v manželství. Základními ukazateli porodnosti jsou [24]: Hrubá míra porodnosti: je poet živ narozených dtí na 1000 obyvatel. Obecná míra plodnosti: udává pomr živ narozených dtí na 1000 žen v reprodukním vku. Míra plodnosti podle vku: uruje pomr potu živ narozených dtí ženám v uritém vku. Úhrnná plodnost: vyjaduje souet mr plodnosti podle vku vyjadující intenzitu plodnosti dané populace v daném asovém období. Potratovost:je demografický proces, který se váže k obma základním procesm lidské reprodukce - k porodnosti i k úmrtnosti.v eské republice jsou statisticky sledovány tyto druhy potrat [24]: Samovolný: spontánní vypuzení plodu z dlohy ped ukonením 28. týdne thotenství. Miniinterrupce: je umlé ukonení thotenství provádné vakuovou aspirací. Lze ji provést v raném stádiu thotenství, tj. do sedmého týdne u prvorodiky a do osmého týdne u druhorodiky. Jiné legální umlé perušení thotenství (UPT): legální ukonení thotenství jinou metodou než miniinterrupcí do 12. týdne, z hlediska zdravotních dvod do 24. týdne thotenství. Ostatní potraty: tj. potrat, který si žena pivodila sama nebo potrat provedený i iniciovaný nedovolen jinou osobou - jedná se pevážn o tzv. kriminální potraty. 27

26 Umlé ukonení mimodložního thotenství: mimodložní thotenství vzniká pi uhnízdní oplodnného vajíka mimo dlohu, vtšinou ve vejcovodu, pop. též ve vajeníku i dutin bišní. Umlá ukonení mimodložních thotenství jsou zvláš evidována až od roku Hlavními ukazateli jsou [24]: Hrubá míra potratovosti: uruje poet potrat na 1000 obyvatel. Obecná míra potratovosti: je poet potrat na 1000 žen fertilního (plodného) vku. Míra potratovosti podle vku: udává poet potrat v uritém vku ke stednímu stavu žen v tomto vku. Index potratovosti: je pomr potrat na 100 narozených dtí v daném roce. Úmrtnost: neboli mortalita, je demografický ukazatel, který udává podíl zemelých z urité skupiny za urité asové období. Evidují se také píiny smrti (všechny choroby, chorobné stavy nebo úrazy, které bu smrt zpsobily, nebo k ní pisply, a okolnosti nehody nebo násilí, které tyto úrazy zpsobily). Úmrtnost spolu se zdravotním stavem a nemocností je ovlivnna adou faktor, které lze rozdlit do tí skupin [24]: Genetické faktory: nap. vyšší úmrtnost muž Ekologické faktory: nap. klimatické podmínky, životní prostedí Socioekonomické faktory: které lze dále rozdlit na: Individuální: mezi které patí životní úrove, vzdlání, postoj ke zdraví, fyzická aktivita apod. Vlivy prostedí: sem patí úrove zdravotnictví, dostupnost lékaské pée, rozvoj medicíny a lékaské techniky apod. Mezi hlavní ukazatele úmrtnosti patí [24]: Hrubá míra úmrtnosti: je definována jako poet zemelých na 1000 obyvatel. Míra úmrtnosti podle vku: udává poet zemelých v uritém vku k potu obyvatel daného vku. Kojenecká úmrtnost: vyjaduje úmrtnost v prvním roce života. Vyjaduje ji: Kvocient kojenecké úmrtnosti: který je definován jako poet zemelých do 1. roku života na 1000 živ narozených dtí v daném roce. Perinatální úmrtnost: je poet mrtv narozených a zemelých v prbhu prvních šesti dn života na 1000 živ i mrtv narozených dtí. 28

27 Migrace: znamená zmnu trvalého pobytu. Dlí se na vnitní a mezinárodní [24]. Vnitní migrace: je definována jako zmna trvalého bydlišt za hranice urité administrativní jednotky (nap. obce) v tomtéž stát. Mezinárodní migrace: je definována jako zmna trvalého bydlišt za hranice státu Metody pro znázornní demografických jev v map V prbhu historického vývoje tematické kartografie došlo k odvození dostateného množství metod vyhovujících ke znázornní tematického obsahu. Pi realizaci mapy je dobré využívat všechny poznatky týkajících se vyjadovacích prostedk. Tato kapitola, která byla erpána ze zdroj [1], [2] a [6], je vnována pedevším metodám tematické kartografie, které byly využity v této diplomové práci Použití barev pro kvalitativní a kvantitativní jevy Barva je významným pomocníkem pro orientaci tenáe v map. Vnímání barev lze rozlišit do tí skupin aspekt, které fungují i v rámci vzájemných vztah barev. Jedná se o aspekty fyziologické a objektivní, které jsou postavené na procesu vnímání barvy, aspekty pocitové a subjektivní, a aspekty konvenní. Fyziologické aspekty: zde hraje významnou roli lidský zrak a jeho procviování. Lidský zrak rozeznává nejvíce odstín zelené barvy a nejmén odstín barvy žluté. Pocitové a subjektivní aspekty: sem patí zejména pocit hloubky, tepla, vzrušivosti a optické váhy barvy. Pocit hloubky: lidský zrak vnímá každou barvu s jinou intenzitou, což má za následek, že barvy s kratší vlnovou délkou (modrá, zelená) se jeví v map jako barvy vzdálenjší (hlubší) a barvy s delší vlnovou délkou (ervená, purpurová) vzbuzují opaný pocit. Pocit tepla: navozují barvy jako je ervená, žlutá, hndá nebo oranžová. Tyto barvy jsou oznaovány jako teplé. Naopak jako studená barva je oznaována barva modrá, zelená a fialová. Teplé barvy patí do popedí obrazu, barvy studené pak do pozadí. Pocit vzrušivosti:barvy rozdlujeme na klidné a vzrušivé. Jako nejvzrušivjší barva je považována barva ervená, za nejklidnjší pak barva zelená. Rzné vzrušivosti se používají pi vyjádení dominantních i negativních jev. Pocit optické váhy: nejnižší optickou váhu mají barvy bílá a žlutá, naopak nejvyšší optickou váhu mají barvy ervená, fialová a erná. 29

28 Kvalitativní jevy se vyjadují pomocí rzných barevných tón. Každá barva vyjaduje jeden jev. Protože jednotlivé jevy mají v map psobit jako stejn dležité, pro znázornní kvality se využívá barevný tón. Tóny se volí tak, aby nepsobily dominantn. Pro malé objekty a plochy se využívají barvy s opticky vtší váhou a pro velké objekty a plochy je tomu naopak. Kvalitativní odlišení jev v mapách se provádí pomocí barevných schémat, které urují poet barev potebných k jednoznanému odlišení všech objekt. Tento poet je dán vztahem:, kde n b pedstavuje celkový poet barev a n p celkový poet objekt k obarvení. Kvalitativní jevy jsou nejastji zobrazovány pomocí kartodiagram. Kvantitativní jevy se vyjadují pomocí jasu a sytosti pokud možno jedné barvy. Cílem používání barvy pro vyjádení kvantity jevu je snadná rozlišitelnost velikosti jevu mezi jednotlivými vyjadovacími znaky. Pro vyjádení zmny intenzity jevu se využívá, v závislosti na velikosti jevu, svtlosti barev. Kvantitativní jevy jsou nejastji zobrazovány pomocí kartogram Graf Graf je takové grafické znázornní, které vyjaduje závislost mezi dvma nebo více promnnými. Hodnota znázorovaného jevu je vždy závislou promnnou na jiné nezávislé promnné, kterou mže být nap. as, plocha, vk atd. Grafy se hojn využívají pro znázornní statistických dat, a zpravidla bývají uvedeny v mapách i mimo n. Grafy se dlí podle potu promnných, a to na grafy o dvou, tech a více promnných. Nejjednodušší grafy vyjadují vztah dvou promnných v soustav pravoúhlých nebo polárních souadnic. Složitjší grafy vyjadují vztah tí promnných, které mžeme vyjádit v rovin i v pseudoprostoru (graf je konstruován v rovin, ale vyvolává prostorový dojem). Grafy se dlí podle zpsobu grafického znázornní na grafy: liniové, sloupcové a bodové. Podle potu znázorovaných funkcí se dále dlí na grafy jednoduché, které znázorují jednu funkci pomocí pímky i jiné kivky a na grafy složené, které znázorují dv a více funkcí pomocí dvou, tí a více pímek nebo kivek. Mezi základní prvky grafu patí: název, vlastní grafické vyjádení vztahu, stupnice, grafický interval, sí, klí, vysvtlivky, poznámky a pole grafu. Název grafu: jasné a struné vyjádení, které vymezuje obsah grafu. Obsahuje vcné, prostorové a asové vymezení znázorovaného jevu. Nejastji je umístn nad stedem sít grafu, v poli grafu nebo pod grafem. 30

29 Vlastní grafické vyjádení grafu: je výsledkem grafického vyjádení pomocí pímky, kivky, soustavy sloupc i bod nebo i kombinací tchto grafických vyjádení. Stupnice grafu: je dlená linie, pro jejíž jednotlivé body jsou pidleny íselné významy závislých a nezávislých promnných. Skládá se ze základny, kótování a popisu kót. Sí grafu: je soustava ar, která slouží ke kvantitativnímu vyjádení libovolného bodu vzhledem k souadnicovým osám. Sí grafu se kreslí ptkrát tení arou než základna stupnice a grafické vyjádení vztahu. Klí grafu: je soupis použitých vyjadovacích prvk v poli grafu s výkladem jejich významu. Umístní klíe je závislé na jeho velikosti a zaplnnosti pole grafu. Upednostuje se umístní uvnit a v pravé dolní ásti pole grafu. Vysvtlivky grafu: používají se k objasnní jednotlivostí grafu, nap. extrémních hodnot, umisují se pímo do pole grafu k danému prvku nebo stranou s doplnnou šipkou nebo vodící linkou. Poznámky v grafu: slouží k objasnní detail nutných pro správné pochopení grafu. Obecné poznámky se umisují pod název grafu, pokud jsou poznámky obsáhlé, umisují se pod celkové grafické vyjádení vztahu i mimo pole grafu. Pole grafu: do nho se umisuje název, vlastní grafické znázornní vztahu, stupnice s grafickými intervaly, sí, klí, vysvtlivky a poznámky. Je vtšinou uzaveno rámem a jeho kompozice je podobná jako u tematické mapy. Obr. 12: Píklad grafu vkové struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje [29 31

30 Kartogram Kartogram je mapa s dílími územními celky, do kterých jsou plošným zpsobem znázornna statistická data (jedná se o relativní hodnoty) vtšinou geografického charakteru. Kartogram patí mezi nejastji používané kartografické zpsoby pro znázornní kvantity v geografii, demografii, ekonomii a v dalších oborech. Jedná se o jednoduchý, pesto názorný zpsob prezentace relativních dat pomocí rzných odstín barvy. Odstínem barvy je znázornna intenzita jevu ve sledovaném území. Kartogramy se dlí podle relativnosti hodnot na pravé a nepravé. Pravé kartogramy pepoítávají údaje na jednotku plochy dílího územního celku, nap. poet obyvatel na 1km 2. Nepravý kartogram, nkdy oznaován jako pseudokartogram, se mže používat pouze v pípad, že dílí územní celky mají pibližn stejnou velikost plochy, na které se vyjadovaný kvantitativní jev pepoítává. Podle potu znázorovaných jev mžeme kartogramy dlit na jednoduché a složené. Podle zpsobu interpretace jevu je dále dlíme na strukturní, tekové, árové a pseudoprostorové. Jednoduchý kartogram: se používá nejastji a vyjaduje pouze jeden jev v rzných formách znázornní. Dlí se na jednoduchý kartogram homogenní, kvalifikaní, selektivní, tekový a geometrický. Homogenní jednoduchý kartogram: je nejjednodušší a zárove nejastjší zpsob vyjádení, kdy každý dílí areál je oznaen rzným odstínem barvy podle pedem sestavené stupnice. Kvalifikaní jednoduchý kartogram: je takový zpsob zobrazení dat, pi kterém se nejprve musí urit stední hladina jevu a dále se pomocí rozdílného rastru vymezí intervaly nad a pod touto hodnotou. Selektivní jednoduchý kartogram: je používán v pípad znázornní dvou i více kategorií jevu, které se v relativních hodnotách vzájemn doplují, nap. pírstek/úbytek obyvatelstva. Tekový jednoduchý kartogram: v tomto kartogramu znázoruje každá teka uritý poet jednotek. Soutem všech teek v daném území získáme celkovou hodnotu jevu. Geometrický jednoduchý kartogram: celé mapované území se rozdlí do shodných geometrických obrazc, ve kterých jsou hodnoty vyjádeny obvyklým zpsobem. 32

31 Složený kartogram: vyjaduje hodnoty dvou a více jev, zárove umožuje jejich snadné a rychlé porovnání. Vznikne pekrytím dvou a více navzájem zeteln odlišných jednoduchých kartogram. Konený grafický výstup musí být jasn rozlišitelný, nap. jeden jev je vyjáden pomocí odstín barev, druhý jev vodorovným rastrem a tetí jev je svislým rastrem. Strukturní pseudokartogram: s jeho pomocí se graficky zobrazují intenzity vnitního lenní jevu. Mapované území se rozdlí na jednotlivé rovnobžné pásy o konstantní šíce, piemž každý pás pedstavuje 100% sledovaného jevu a jeho vnitní dlení prezentuje kvalitativním zpsobem strukturu jevu. Tekový kartogram: používá se k vyjádení hodnoty jevu postupným zahušováním teek v dílích celcích. Proto, aby dílí plochy nebyly zahlceny velkým množstvím teek, se zavádí tzv. varianí rozptí (rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou souboru), které staí pro znázornní intenzity jevu pro všechny dílí plochy kartogramu. árový pseudokartogram: je podobný tekovému kartogramu a strukturálnímu pseudokartogramu s tím rozdílem, že místo teek jsou použity áry, které jsou vedeny obdobn jako pásy u strukturálního pseudokartogramu. Hodnota intenzity je znázornna rznou šíkou úseky [2]. Obr. 13: Píklad kartogram úasti voli ve volbách v Libereckém kraji v roce 2006 [29 33

32 Kartodiagram Kartodiagram je mapa s dílími územními celky, do kterých jsou diagramy znázornna statistická data (jedná se o absolutní hodnoty) vtšinou geografického charakteru. Kartodiagramy se využívají pro znázornní kvantity v oborech pracujících s prostorovými daty. Mezi tyto obory patí nap. ekonomie, demografie a humánní i fyzická geografie. Jsou vhodné pro srovnávání hodnot v dílích územních jednotkách na mapách, nap. poet obyvatel, pomr vývozu a dovozu. Ke znázornní absolutních dat se využívá proporcionáln a vzestupn sestavené stupnice diagram. Proporcionalita zajišuje, aby vypotené velikosti diagram byly ve stejných proporcích jako píslušné velikosti statistických dat. Gradace pedstavuje pímou závislost mezi hodnotami vstupních dat a odpovídajícími velikostmi diagram. Což znamená, že pokud se hodnoty dat zvtšují, musí se zvtšovat i velikost jednotlivých diagram. Podle zpsobu znázornní kartodiagramy dlíme na bodové, liniové a plošné. Bodový kartodiagram: znázoruje kvantitativní jevy pomocí diagram, které jsou vztaženy k bodm (nap. k vodomrným stanicím). Liniový kartodiagram: vyjaduje velikost a smr pohybu jevu. K vytvoení takovýchto diagram se využívají nejastji eky, silnice a železnice. Plošný kartodiagram: znázoruje kvantitativní jevy pomocí diagram, které jsou vztaženy k ploše (svtadíl, stát, region atd.). Kartodiagramy se dále dlí podle úelu znázornní, potu znázorovaných jev a zpsobu konstrukce na jednoduché, složené, strukturní, soutové, srovnávací, dynamické, segmentové, vektorové, stuhové a anamorfózní. Jednoduchý kartodiagram: znázoruje jeden jev. Složený kartodiagram: znázoruje více jev najednou. Každý z jev je bu znázornn jiným typem diagramu, nebo stejným typem, ale rozlišeným barvou. Strukturní kartodiagram: se skládá z diagram stejné velikosti strukturn dlených pro znázornní jev v bodech, liniích nebo v ploše. Souet všech dílích hodnot je vždy 100%. Nelze z nich však zjistit absolutní hodnotu jevu. Soutový kartodiagram: je soubor diagram, které jsou vztaženy k bodu, linii i k ploše, kde každý z nich zobrazuje velikost sledovaného jevu v absolutních hodnotách a znázoruje také vnitní strukturu jevu. 34

33 Srovnávací kartodiagram: využívá diagramy, které jsou složence dvou dílích diagram. První diagram konstantní velikosti je obvykle vykreslen pouze v obrysech a vtšinou vyjaduje stední hodnotu jevu sledovaného území. Velikost druhého diagramu vyjaduje velikost jevu v dané pozici i v dílím územním celku. Dynamický kartodiagram: znázoruje asov promnlivé jevy pomocí dynamických diagram, které znázorují minimáln ti asové údaje o jevu. Segmentový kartodiagram: znázoruje statistické údaje v segmentech, které jsou uspoádány do vtších pravidelných obrazc, nap. tverc, vztažených k plochám nebo k bodm. Liniový kartodiagram: vyjaduje informace o smru a velikosti jevu. Dlí se na vektorový a stuhový. Vektorový kartodiagram: vzniká vkládáním vektorových diagram, jako jsou tzv. vtrné ržice u meteorologických stanic, do mapy. Vektorový diagram je typický svým poátením bodem, smrem a délkou vektoru. Rozlišují se dva druhy tchto kartodiagram: vektorový proudový a dosahový kartodiagram. Vektorový proudový nemá centrální bod, užívá se pro znázornní kvality moských proud (studený, teplý moský proud) a smr vtr. Lze ho však použít i pro vyjádení kvantity, nap. rychlosti proudní. Vektorový dosahový kartodiagram je konstruován tak, že od centrálního bodu se rýsují rzné áry podle poteby smrem k jiným bodm, plochám, se kterými je tento centrální bod v souvislosti. Stuhový kartodiagram: u tohoto kartodiagramu je íselná hodnota jevu vyjádena celkovou šíkou stuhy. Smr linie znázoruje prbh pemisování jevu, toto znázornní se oproti šíce stuhy mní. Rozlišení smr se provádí nkolika zpsoby: šipkami podél stuhy, použitím šraf a barev. 35

34 Obr. 14: Píklad kartodiagramu domácností v Moravských a Slezských okresech v roce 2001 [25] 36

35 4. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A PODKLADOVÁ DATA Ústecký kraj vznikl na základ reformy státní správy a samosprávy v roce Nachází se na severozápadech a má spolenou hranici s Libereckým, Stedoeským, Plzeským a Karlovarským krajem. Z historického hlediska bylo toto území osídleno již v desátém století, kdy se stávalo centrem hradských okrsk pemyslovských ech. V následujících stoletích se v kraji Obr. 15:Znak kraje [25 ] upevuje systém církevní a šlechtické držby, mezi nejvýznamnjší patila litomická kapitula založená již r a rody Berk z Dubé, Vartemberk, Hrabšic a Zajíc z Házmburka. Na poátku 13. století vznikla sí královských mst Louny, Litomice, Most, Ústí nad Labem a Žatec. V 15. století, bhem husitských válek, se toto území stalo djištm nkolika bitev Nejvýznamnjší z nich byla bitva Na Bháni u Ústí nad Labem, která se odehrála roku V druhé polovin 15. století se stalo msto Litomice nejvýznamnjším mstem severních ech. Kraj stejn jako vtšina ech siln utrpl bhem 30leté války. Celková situace za následné rekatolizace vedla k ad selských povstání, která byla potlaena. Pes silný nábožensko-politický útlak se kraj v dob barokní znan rozvíjel, a to nejen v oblasti kultury, ale i prmyslu. Byly zde zakládány jedny z prvních manufaktur. V polovin 18. století byl rozvoj kraje omezen adou válek o ddictví rakouské ( ), jelikož touto lokalitou neustále táhla rakouská a pruská vojska. Zrušení nevolnictví v roce 1781 a roboty v roce 1848 vedlo k silnému rozvoji prmyslu [26]. Ped 2. svtovou válkou byl kraj odtržen od vnitrozemí a pipojen k Nmecku. To bylo píinou toho, že se na tomto území nacházelo pedevším nmecké obyvatelstvo. Po druhé svtové válce byl vývoj osídlení Ústeckého kraje ovlivnn v dsledku prosazování principu kolektivní viny vi nmeckému obyvatelstvu. To bylo vyhánno a zárove na mnoha místech hromadn masakrováno. Území bylo znovu osidlováno echy, Slováky, volyskými echy a Rómy, pesto se nepodailo obnovit historické osídlení regionu a mnoho obcí s historickými tradicemi v té dob zaniklo. Svou vinu na tom mly i dlní a prmyslové innosti, díky nimž chtl v této oblasti málokdo bydlet. Až do poloviny 90. let zaniklo více než 100 obcí. V roce 1968 se v rámci migraní politiky do kraje nasthovalo velké množství Róm vyhánných z Východoslovenského kraje [26]. 37