Mechanické vlnění. představuje šíření nějakého rozruchu prostorem (např.deformace pružného tělesa, změny teploty, tlaku, hustoty, intenzity silového
|
|
- Alexandra Kubíčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mehaniké vlnění Vlnění předsavje šíření nějakého ozh posoem (např.deomae pžného ělesa, změny eploy, lak, hsoy, inenziy silového pole, ) Tyo veličiny se v dané vlnění přenáší enegii posoem mísě poso mění s vlny se šíří konečno yhlosí časem (kmiají) základní ypy vlnění: A) Vlnění podélné (longidinální) - kmiy se dějí ve smě šíření vlny (např. elasiká podélná vlna v pevnýh lákáh, kapalináh a plyneh) B) Vlnění příčné (ansvezální) - kmiy se dějí kolmo k šíření vlny (např.elmag.vlny, elasiká příčná vlna v pevnýh lákáh)
2 časové zpoždění vlny: τ Mehaniké vlnění + (, ) (, / ) τ Fnke (,) popisje veličin, keá se šíří ve smě osy (např.výhylk čási posředí) Vlnění šíříí se ve smě osy : ( / ) Vlnění šíříí se poi smě osy : ( + / ) Hamoniké vlnění: (, ) Aos[ ω( / ) + ϕ]
3 Chaakeisiky vlnění Fáze vlnění: ϕ ω( / ) + ϕ Fázová yhlos: Khová ekvene: ϕ kons. d ϕ π ω π T d d Vlnová délka: λ T dáha, keo azí vlna za dob jedné peiody Vlnové číslo (veko): k ω π λ k ω n π n λ Fázový ozdíl: ϕ ϕ ϕ π λ Hamoniká vlna: (, ) Aos[ ω k + ϕ] (, ) Asin[ ω k + ϕ] (, ) Ae i[ ω k+ϕ ]
4 Vlnová ovnie Vlnění msí splňova: ) ( ) / ( s m nelmené vlnění šíříí se homogenním izoopním posředím změna podle čas: s s s s změna podle sořadnie : s s s m s s m Vlnová ovnie Obené řešení: ) / ( ) / ( g + + yhlos šíření vln
5 Vlnová ovnie jelikož vlnová ovnie je lineání, plaí pinip spepozie řešení:,, 3...řešení k k Elemenání řešení vlnové ovnie: A) Rovinná vlna: (, ) [ ω k ] - hamoniká ovinná vlna:...řešení (, ) Aos[ ω k + ϕ] i[ ω k +ϕ (, ) Ae ] n ϕ kons. yhlos šíření vlnového ozh závisí na ekveni ω: ω ω(k ) každo vln lze složi spepozií ovinnýh vln i[ ω k ] (, ) k A( k ) e dispeze vln
6 Vlnová ovnie B) Séiká (klová) vlna: - ozh v daném čase závisí poze na vzdálenosi + y + - hledejme edy řešení vlnové ovnie ve va: (, ) z ( ) g( + ) + obené řešení g( ) divegenní séiká vlna g( + ) konvegenní séiká vlna - hamoniká séiká vlna: A os( ω m k + ϕ ) A i[ ωmk+ϕ e ] Z Σ ϕ kons.
7 Vlnová ovnie hledejme řešení vlnové ovnie ve va hamoniké vlny i e U ω ) ( ), ( i Ue ω i Ue ω ω Helmholzova ovnie + U k U dieeniální ovnie po amplid vlnového pole
8 Vlasnosi vlnění Hygens-Fesnelův pinip: vlnění se šíří posoem ak, že každý bod, do něhož vlnění dospěje, se sává zdojem elemenáního vlnění, keé se ozšíří na elemenání vlnoploh, jejíž každý bod se opě sává zdojem vlnění. Elemenání vlny z bodů ležííh na sejné vlnoploše se skládají a vyvářejí vlnoploh v následjíím čase. Vlnoploha ploha na níž má vlna v daný časový okamžik konsanní ázi ϕ kons. apsek nomála k vlnoploše (po izoopní posředí) Σ Σ +
9 Ineeene (skládání) vln: Vlasnosi vlnění -podle pinip spepozie plaí, že vlny se v posředí šíří nezávisle na osaníh vlnáh (, ) - výsledná vlna je sočem dílčíh vln, keé se skládají k (, ) Ineeene dvo vln sejné ekvene: k (, ) A os( ω k + ϕ) (, ) A os( ω k + ) ϕ + os( ω k) ( A os ϕ + A os ϕ ) sin( ω k) ( A sin ϕ + A sin ) ϕ + Aos( ω k + ϕ) Aos( ω k)osϕ Asin( ω k) sin ϕ A Amplida A + A + A A os( ϕ ϕ) g ϕ A sin ϕ A os ϕ + + A A sin ϕ os ϕ
10 Vlasnosi vlnění Ineeene dvo vln sejné ekvene: - výsledné vlnění je haakeizováno v ůznýh míseh poso ůzno amplido A (pavidelné kolísání amplidy esp. inenziy vlny) Amplida závisí na ázovém ozdíl vlnění v daném mísě Fázový ozdíl: Ineeenční minima: ϕ ϕ A ϕ A + A + A A os( ϕ ϕ) d π λ Inenzia vlnění je úměná čvei amplidy os ϕ ϕ π + πn d λ ( n + ) Ineeenční maima: n, ±, ±,... os ϕ ϕ πn d n λ
11 Ineeene vlnění: Vlasnosi vlnění - inenzia (esp.amplida) vlnění je v daném mísě poso zesílena nebo zeslabena v závislosi na ekveni a ázi vlnění konskivní ineeene deskivní ineeene Slyšielný zvk λ /, m
12 Ineeene vlnění aplikae: Vlasnosi vlnění lmení šm (hlk) deskivní ineeení ineeenční meody měření Zdoj analýzo ineeenčního signál můžeme získa inomae o yzikálníh vlasnoseh měřeného objek (yhlos, va, ) měřený objek ineeenční signál
13 Vlasnosi vlnění Sojaé vlnění: -důležiý případ ineeene dvo sejnýh vln, šířííh se poi sobě (, ) A sin( ω k) (, ) A sin( ω + k) + A os( k)sin( ω) Asin( ω) Amplida sojaého vlnění závisí na poloze A A os( k) - nevzniká pospné vlnění - vznikno hamoniké kmiy se sejno ází - výsledná amplida kmiů závisí peiodiky na vzdálenosi vzdálenos sosedníh zlů nebo kmien - λ/ Maima amplidy (kminy): os( k) ± Minima amplidy (zly): os( k) λ n λ (n ) 4
14 říčné sojaé vlnění: Sojaé vlnění vznikne vždy, když poi sobě pospjí sejně polaizované vlny se sejno ekvení Sojaé vlnění vzniká při odaz pospné vlny na pevném esp. volném koni evný kone odaz s opačno ází na pevném koni je zel Vlasnosi vlnění Volný kone odaz se sejno ází na volném koni je kmina
15 Vlasnosi vlnění sojaé vlnění se pojeví jako hvění maeiál. sojaého vlnění se vyžívá mnoha hdebníh násojů A) Chvění obosanně omezené bodové řady: - oba kone jso pevné (např.sna) na koníh vznikají zly λ L n n λ n n L L B) Chvění jednosanně omezené bodové řady: - jeden kone je pevný, dhý volný (např.píšťala) - na koníh vzniká zel a kmina λ L (n ) 4 n λ n ( n ) 4L 4L základní ekvene
16 Vlasnosi vlnění hvění sny hvění píšťaly Fekvene zvk závisí poé na déle a yhlosi šíření vlnění v daném maeiál (maeiál sny, vzdhový slope)
17 olaizae vlnění: Vlasnosi vlnění olaizované vlnění příčné vlnění, jehož amplida je ůzná v ůznýh směeh kolmýh na smě šíření Lineáně polaizované vlnění -příčné vlnění, jehož všehny výhylky leží ve všeh míseh ve sejné ovině Lom a odaz vlnění: - dopadá-li ovinná vlna na ovinné ozhaní poom plaí zákon odaz a lom α α sinβ sin α sinβ sin α b b
18 Úplný (oální) odaz vlnění: Vlasnosi vlnění < - pokd plaí: < sinβ sin α > mezní (kiiký) úhel: sin α m n nenasává lom vlnění, dopadajíí vlna se oálně odáží na ozhaní říklad: (odaz zvkovýh vln na hladině jezea) 34 m/s o αm asin m/s éměř všehno šikmo dopadajíí vlnění se oálně odáží a nad hladino se edy šíří velmi dobře zvk
19 Vlasnosi vlnění Diake (ohyb) vlnění: - odhylky od přímočaého šíření vlnění - diaki lze pozoova na překážkáh v esě šíření vln - vlnění poniká i do oblasi zv. geomeikého sín oblas geom.sín Z M ds M n α Σ M Σ Amplida vlnění v bodě ik e M U ( ) K U ( M ) osα ds S M
20 Vlasnosi vlnění Diake vlnění - ohyb vlnění (diake) se pojeví víe, jesliže bde překážka v esě šíření vlnění ozměově sovnaelná s vlnovo délko λ λ << d λ >> d λ >> d λ << d
21 Doppleův jev: Vlasnosi vlnění okd se osiláo, keý je zdojem vlnění, a pozoovael vůči sobě pohybjí, poom při vzájemném přibližování je ekvene přijímaného vlnění vyšší a při vzdalování nižší. - bdeme předpokláda, že posředí je v klid (nemá vliv na vnímano ekveni) a) pohyb zdoje, pozoovael v klid Z vz Vlnová délka: v λ λ λ Z λ v T Z v Z nasává zhšění vln Vnímaná ekvene vlnění: λ λ λ v Z
22 Vlasnosi vlnění b) pohyb pozoovaele, zdoj v klid Vnímaná ekvene vlnění: Z v v v + λ + Vnímaná ekvene vlnění: ) pohyb pozoovaele i zdoje Z v v v + λ λ + Z Z v v yhlosi jso kladné v om případě, když se zdoj a pozoovael vzájemně přibližjí
23 Vlasnosi vlnění Z Z v v α α + os os Z v Z v α α Z obeně plaí: říklad: (Doppleůvjev ponoky) v v << v Z α + α + α α + α v v v v v os os os os os v D α os Doppleův posv ekvene D :
24 Vlasnosi vlnění říklad: (Doppleův jev míjejíí se vlaky) 6 km/h v Z vz Z v v km/h 34 m/s Hz v v Z Z + v 37 & Hz v Z v & 875 Hz + v Z
25 Aplikae Doppleova jev: Vlasnosi vlnění - Doppleův jev má šioké spekm aplikaí jak po mehaniké ak po elekomagneiké vlnění měření vibaí konskí (aksiké, opiké) měření yhlosi, yhlosi podění Doppleovský ada (meologie, poliie) Doppleovský sona Doppleovská lasonogaie, Doppleovská sonogaie
26 Další aplikae Doppleova jev: Vlasnosi vlnění Doppleovský ada D ±v / v ± D /
27 Vlasnosi vlnění Doppleovské měření yhlosí podění a vibaí aksiké Doppleovská laseová veloimeie a vibomeie oiginal eqeny ansmied eq + eleed eq eiied ileed
28 Rázová vlna: Vlasnosi vlnění Mahova linie M α v p sin α / v dohází ke skokové změně (poše, áz) hsoy a lak vzniká ázová vlna, keá se šíříposředím Mahovo číslo: Mv/
29 Vlnění v elasikém maeiál Šíření ovinné podélné vlny ve smě osy v elasikém maeiál: - kmiání čási posředí ve smě šíření vlny s ůznými ázemi v ůznýh bodeh - nasává zhšťování a zřeďování (změny objem elemenů ve smě osy ) - poměné změně délky objemového elemen V příslší přídavný lak p a esp. nomálové napěí σ n a y Kapaliny,plyny p a V K V K z 3 p a evné láky (yč) σ n Eε E ε b ε V V S S V V
30 Vlnění v elasikém maeiál podélná vlna v ideální ekině (G, σ ij ), šíříí se ve smě osy (, ) Výhylka: i + j + k 3 L + T zanedbáme objemové síly O & ohybová ovnie: ρa E + O ρ i 3 σ j ij j dv p K V Kϑ K 3 k 3 ε /, ε, ε33 ε kk 3 K ρ vlnová ovnie p σkk Kε k K,,3 L L K ρ
31 Vlnění v elasikém maeiál elasikými maeiály se moho šíři jak podélné (lakové) vlny, ak příčné (smykové) vlny. zanedbáme Výhylka: i j k objemové síly O & L + T ohybová ovnie: ρa E + O ρ i 3 σ j ij j -po vniřní napěí σ ij plaí podle Hookeova zákona: σ E ε + ν ν + ν k 3 ε kk σ Gγ Gε σ 3 Gγ3 Gε3 - važjme šíření ovinné vlny ve smě : (, ) ε ik i k σ ik σ + ki k i
32 Vlnění v elasikém maeiál Šíření ovinné vlny v elasikém maeiál σ E( ν) ( + ν)( ν) ρ odélné vlnění L E( ν) ρ( + ν)( ν) σ σ G G ρ ρ vlnová ovnie j říčné vlnění j T G ρ L > T o šíření podélnýh vln v enké yči L & E / ρ Tekiny (kapaliny,plyny) -šíří se pakiky poze podélné vlny G & L K ρ kapaliny L κ p ρ plyny
33 Vlnění v elasikém maeiál yhlos šíření vln v maeiáleh Maeiál Fázová yhlos L [m/s] oel 59-6 Fázová yhlos [m/s] 36 hliník sklo dřevo 43 9 beon ť 45 - voda 48 - vzdh ( C) 34 - vzdh ( C) 33,8 - shý vzdh: L & ( 33,8 +,6 ) m/s
34 vlnění přenáší enegii posoem!!! Vlasnosi vlnění Zářivý ok (ok enegie): - enegie, keá pojde ploho za čas d dw d [W] Objemová hsoa enegie: odová hsoa enegie: - enegie, keá za jednok čas pojde jednokovo ploho kolmo ke smě šíření vlny w W dv j d S d 3 [J/m [W/m ] d dw dw j w ds d dv Inenzia vlnění: - časová sřední hodnoa podové hsoy enegie T I j j d [W/m ] T ]
35 Vlasnosi vlnění Enegie přenášená mehanikým vlněním: na deomai objem dv je nné vyda enegii dw, keá je spořebována na pái da S A d d σd σ σ ds Objemová hsoa meh.enegie vlnění: d d d d d d d d ρ σ σ S S V A V W w K ρ σ )] / ( os[ w ω ρω )] / ( sin[ ), ( ω Inenzia vlnění: )]d / ( [ os d d T w T j T j I T T T ω ρ ω ω ρ - mehaniká enegie, keo vlna za časovo jednok přenese přes jednokovo ploh kolmo ke smě šíření vlny I ω ρ
36 Inenzia vlnění klovýh vln: Vlasnosi vlnění zářivý ok pošlý ploho S : IS S S I S 4π S S 4π Z I S I I S S inenzia klové vlny bývá se čveem vzdálenosi Válové vlny: šíří se adiálním směem od zdoje A ( ) sin( ω k + ϕ)
37 říklad: (deonační vlna) Vlasnosi vlnění -čee inenzi klově symeiké deonační vlny s lakovo enegii výbh W J ve vzdálenosi, a km od výbh (eploze vala,5s) Inenzia séiké vlny: I S E 4πR R R R km I 53 W/m km I 5,3 W/m 3 km I3,3 W/m
38 Gpová yhlos: Vlasnosi vlnění ázová yhlos závisí na ekveni (popř.vlnové déle) važjme případ ineeene hamonikýh vln s ůznými, ale málo odlišnými ekvenemi a vlnovými délkami os[ ω k ] os[ ω k ] ω ω k k ω + ω k + k + os os ω ω + ω ω + ω k k + k k + k dispezní posředí dω ω ω(k) ω & k dk ~ ω k dω k os os k os d [ ω k] os [ ω k] Amplida vlny A(, )
39 gpová yhlos: ázová yhlos: Vlasnosi vlnění dω v g dk ω k Vzniká pospná vlna s amplido A(,) peiodiky závislo na sořadnii a čase ~ A(, ) os[ ω k] mísa sejné áze se šíří ázovo yhlosí vlna je ozdělena na jednolivé gpy (vlnové balíky), keé se šířízv.gpovo yhlosí v g A(, ) os k ( v ) V dispezním posředí bde gpová yhlos odlišná od ázové yhlosi!!! -může mí i opačný smě g I A enegie vlny se šíří gpovo yhlosí!!!
40 říklady vln: Vlasnosi vlnění Vlny na mělké vodě vg gh nedohází k dispezi Tsnami ázová yhlos nezávisí na vlnové déle vlnová délka několik desíek kilomeů h & 5 km - hlobka oeán v gh & 8 km/h g
Hlavní body. Úvod do vlnění. Harmonické vlny. Energie a intenzita vlnění. Popis, periodicita v čase a prostoru Huygensův princip, odraz a lom vlnění
Vlnění Úvod do vlnění Hlavní bod Harmoniké vln Popis, periodiia v čase a prosoru Hugensův prinip, odraz a lom vlnění Energie a inenzia vlnění Inerferene vln, Dopplerův jev Vln přenos kmiů prosorem Prosředím
VíceVlny jsou podélné elementy ve a proti směru šíření rozruchu (tlaková vlna v plynovém či vodovodním potrubí)
Vlnění Mehaniké vlnění Je formo ohyb lákového rosředí Elemeny láky se ři růhod vlny vyhyljí ze svýh rovnovážnýh oloh a ohybjí se (kmiají) kolem nih věšino nearně Změna deformae a naěí (mehaniký rozrh)
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VíceInterference vlnění
8 Interference vlnění Umět vysvětlit princip interference Umět vysvětlit pojmy interferenčního maxima a minima 3 Umět vysvětlit vznik stojatého vlnění 4 Znát podobnosti a rozdíly mezi postupnýma stojatým
VíceDYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)
DYNAMIKA 2 Působením síly na čásici se obecně mění její pohybový sav. Síla působí vždy v učiém časovém inevalu a záoveň na učiém úseku ajekoie s. 1. časový účinek síly Impuls síly 2. dáhový účinek síly
Více9 Viskoelastické modely
9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály
VíceTrivium z optiky Vlnění
Tivium z optiky 7 1 Vlnění V této kapitole shnujeme základní pojmy a poznatky o vlnění na přímce a v postou Odvolávat se na ně budeme často v kapitolách následujících věnujte poto vyložené látce náležitou
VícePředmět studia klasické fyziky
Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elivi sisiká fik kvnová fik moení fik Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hování přío
Víceω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0
Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t
Vícek + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající
Vlastnosti kmitajíího dipólu Podle klasiké teoie je nejefektivnějším zdojem elektomagnetikého záření kmitajíí elektiký dipól. Intenzita jeho záření o několik řádů převyšuje intenzity ostatníh zdojů záření
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Bohumil Koktavý,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 2 OBSAH 1 Úvod...5
Více1.8. Mechanické vlnění
1.8. Mechanické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vlnivého pohybu.. Umět srovnat a zároveň vysvětlit rozdíl mezi periodickým kmitavým pohybem jednoho bodu s periodickým vlnivým pohybem bodové řady. 3. Znát
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univerzia omáše Bai ve Zlíně Úsav elekroechniky a měření Sřídavý proud Přednáška č. 5 Milan Adámek adamek@f.ub.cz U5 A711 +4057603551 Sřídavý proud 1 Obecná charakerisika periodických funkcí zákl. vlasnosí
VíceVálcová momentová skořepina
Válcová momenová skořepina Momenová skořepina je enkosěnné ěleso, jež nesplňuje předpoklady o membánové napjaosi. Válcová skořepina je vlášním případem skořepiny oačně symeické, musí edy splňova podmínky
VíceJednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.
MECHANICKÉ VLNĚNÍ Dosud jsme při studiu uvažovali pouze harmonický pohyb izolované částice (hmotného bodu nebo tělesa), která konala kmitavý pohyb kolem rovnovážné polohy Jestliže takový objekt bude součástí
VíceUčební text k přednášce UFY102
Matematický popis vlnění vlna - ozuch šířící se postředím zachovávající svůj tva (pofil) Po jednoduchost začneme s jednodimenzionální vlnou potože ozuch se pohybuje ychlostí v, musí být funkcí jak polohy
VícePLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
VícePLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
Více5. Elektromagnetické kmitání a vlnění
5. Elektomagnetické kmitání a vlnění 5.1 Oscilační obvod Altenáto vyábí střídavý poud o fekvenci 50 Hz. V paxi potřebujeme napětí ůzných fekvencí. Místo fekvence používáme pojem kmitočet. Různé fekvence
VíceÚvod do laserové techniky
Úvod do laserové techniky Světlo jako elektromagnetické záření I. část Michal Němec Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze michal.nemec@fjfi.cvut.cz Kontakty Ing. Michal Němec,
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceRotačně symetrické úlohy
Roačně symeické úlohy Pužnos a pevnos Napěí a defomace zaíženého pužného ělesa Základní úloha pužnosi - Posup řešení úlohy ) podmínky ovnováhy ) vzahy mezi posuvy a převořeními 3) vyloučení posuvů ovnice
Víceε ε [ 8, N, 3, N ]
1. Vzdálenost mezi elektonem a potonem v atomu vodíku je přibližně 0,53.10-10 m. Jaká je velikost sil mezi uvedenými částicemi a) elektostatické b) gavitační Je-li gavitační konstanta G = 6,7.10-11 N.m
VíceElektromagnetické pole
Elekomagneické pole Zákon elekomagneické inukce pohybujeme-li uzařeným oičem honým způsobem magneickém poli, zniká e oiči elekický pou nachází-li se uzařený oič časoě poměnném magneickém poli, zniká e
VíceHODNOCENÍ EXPOZICE V OKOLÍ PŘÍSTROJŮ IPL. Pavel Buchar
HODNOCENÍ EXPOZICE V OKOLÍ PŘÍSTROJŮ IPL Pavel Buchar elmag@szu szu.cz OSNOVA Veličiny a limiy Výpočy Závěr ZÁŘ VELIČINY HUSTOTA ZÁŘIVÉHO TOKU EXPOZICE ZÁŘENÍ ( dávka, fluence fluence ) L [W/m 2 sr] E
VíceÚvod do laserové techniky
Úvod do laserové techniky Světlo jako elektromagnetické záření I. část Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze jan.sulc@fjfi.cvut.cz 5. října 2016 Kontakty Ing. Jan
VíceKmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický
rozdělení časově proměnných pohybů (dějů): Mechanické kmitání neperiodický periodický ne(an)harmonický harmonický vlastní kmity nucené kmity - je pohyb HB (tělesa), při němž HB nepřekročí konečnou vzdálenost
VíceMechanická silová pole
Mechanická siloá pole siloé pole mechanice je ekooé pole chaakeizoané z. inenziou siloého pole (inenziou síly): E m [ms ] inenzia je oožná se zychlením, keé siloé pole aném mísě uělí liboolnému ělesu Siloé
Více4. Střední radiační teplota; poměr osálání,
Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění
VíceX 3U U U. Skutečné hodnoty zkratových parametrů v pojmenovaných veličinách pak jsou: Průběh zkratového proudu: SKS =
11. Výpoče poměrů při zkraeh ve vlasní spořebě elekrárny Zkra má v obvodeh shémau smysl pouze v čáseh provozovanýh s účinně uzemněným sředem zdroje, čili mimo alernáor, vyvedení výkonu a přilehlá vinuí
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
VíceMechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m
Mehaniké kmitání Periodiký pohyb - harakterizován pravidelným opakováním pohybového stavu tělesa ( kyvadlo, těleso na pružině, píst motoru, struna na kytaře, nohy běžíího člověka ) - nejkratší doba, za
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY
Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
Více4. LOCK-IN ZESILOVAČE
4. LOCK-IN ZESILOVAČE Záladní princip Fázově cilivý deeor (PSD) s řízeným směrňovačem - vlasnosi Fázově cilivý deeor (PSD) s číslicovým zpracováním signál - vlasnosi Vysoofrevenční Loc-in zesilovač X38SMP
Více2.1 Shrnutí základních poznatků
.1 Shnutí základních poznatků S plnostěnnými otujícími kotouči se setkáváme hlavně u paních a spalovacích tubín a tubokompesoů. Matematický model otujících kotoučů můžeme s úspěchem využít např. i při
VícePasivní tvarovací obvody RC
Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :
Více4. Kroucení prutů Otevřené a uzavřené průřezy, prosté a vázané kroucení, interakce, přístup podle Eurokódu.
4. Kroucení pruů Oevřené a uzavřené průřezy, prosé a vázané kroucení, inerakce, přísup podle Eurokódu. Obvyklé je pružné řešení (plasické nelineární řešení - např. Srelbická) Podle Eurokódu lze kombinova
VíceElektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r
Záření Hertzova dipólu, kulové vlny, Rovnice elektromagnetického pole jsou vektorové diferenciální rovnice a podle symetrie bývá vhodné je řešit v křivočarých souřadnicích. Základní diferenciální operátory
VíceXI-1 Nestacionární elektromagnetické pole...2 XI-1 Rovinná harmonická elektromagnetická vlna...3 XI-2 Vlastnosti rovinné elektromagnetické vlny...
XI- Nesacionární elekromagneické pole... XI- Rovinná harmonická elekromagneická vlna...3 XI- Vlasnosi rovinné elekromagneické vlny...5 XI-3 obrazení rovinné elekromagneické vlny v prosoru...7 XI-4 Fázová
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceŘešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016
Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se
VíceÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE
ÚVO O MOELOVÁNÍ V MECHNICE MECHNIK KOMPOZITNÍCH MTERIÁLŮ 2 Přednáška č. 7 Robert Zemčík 1 Zebry normální Zebry zdeformované 2 Zebry normální Zebry zdeformované 3 Zebry normální 4 Zebry zdeformované protažené?
VíceZáklady vektorového počtu
Zákl vekoového poču késká sousv souřná pvoúhlá pvoočivá veko je popsán svými řemi půmě o souřnýh os oogonálními veko áe veko i áe: veko: i j k j velikos vekou: k i k α γ β j Polohový veko: osα os i osβ
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. λ = Elektromagnetické vlnění-příklady
FYZIKA. ROČNÍK Elektoagnetiké vlnění-příklady A. Anténní dipól po příje televizního vysílání á délku,75. Po jakou ekveni televizního vysílače je učen? l =,75 - = 3 s =?. l = = l = = = = l,75 3 Hz Hz MHz
VícePJS Přednáška číslo 2
PJS Přednáška číslo Jednoduché elekromagnecké přechodné děje Předpoklady: onsanní rychlos všech očvých srojů (časové konsany delší než u el.-mg. dějů a v důsledku oho frekvence elekrckých velčn. Pops sysému
VíceKmitání tělesa s danou budicí frekvencí
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Kmiání ělesa s danou budicí frekvencí PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI České vysoké učení echnické v Praze, Fakula savební, Kaedra maemaiky Posílení vazby eoreických předměů
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceStatika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
2. přednáška N + M + M Jádro průřeu Šikmý ohb M + N M + N M + M + N Jádro průřeu Ecenrický lak a vloučeného ahu Konrolní oák Miroslav Vokáč miroslav.vokac@cvu.c ČVUT v Prae, Fakula archiekur 19. října
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
Více7. Měření kmitočtu a fázového rozdílu; 8. Analogové osciloskopy
7. Měření kmioču a fázového rozdílu; Měření kmioču osciloskopem Měření kmioču číačem Měření fázového rozdílu osciloskopem Měření fázového rozdílu elekronickým fázoměrem 8. Analogové osciloskopy Blokové
Více5. MĚŘENÍ KMITOČTU a FÁZOVÉHO ROZDÍLU
5. MĚŘENÍ KMIOČU a FÁZOVÉHO ROZDÍLU Měření kmioč: zdroje ealonového kmioč, přímé měření osciloskopem, elekronické analogové kmioměry a vibrační kmioměr, číače (měření f přímo, měření, průměrování, možnos
VíceMěření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály
FP 1 Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí Úkoly : 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály 2. Určete moduly pružnosti vzorků nepřímo pomocí měření rychlosti
VíceFYZIKA I. Pohyb těles po podložce
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová
VícePostupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí
Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí Rovinné vlny 1 Při diskusi o řadě jevů je výhodné vycházet z rovinných vln. Vlny musí splňovat Maxwellovy rovnice
VíceREAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce
REKČNÍ KINETIK - zabývá se ryhlosí hemikýh reakí ZÁKLDNÍ POJMY Definie reakční ryhlosi v - pro reake probíhajíí za konsanního objemu v dξ di v V d ν d i [] moldm 3 s Ryhlosní rovnie obeně vyjadřuje vzah
VíceVlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.
7 Vlnovody Běžná vedení (koaxiální kabel, dvojlinka) jsou jen omezeně použitelná v mikovlnné části kmitočtového spekta. S ůstem kmitočtu přenášeného signálu totiž významně ostou ztáty v dielektiku těchto
VíceREGULACE ČINNOSTI ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
REGULACE ČINNOSTI ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ Úvod Záporná zpěná vazba Úloha reguláoru Druhy reguláorů Seřízení reguláoru Snímaní informací o echnologickém procesu ELES11-1 Úvod Ovládání je řízení, při kerém
Více2. ZÁKLADY KINEMATIKY
. ZÁKLDY KINEMTIKY Kinemaika se zabýá popisem pohbu čásice nebo ělesa, aniž sleduje příčinné souislosi. Jedním ze základních lasnosí pohbu je, že jeho popis záleží na olbě zažného ělesa ( souřadnicoého
VíceZvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
VíceKinematika tuhého tělesa
Kinematika tuhého tělesa Pet Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIERCI Fakulta mechatoniky, infomatiky a mezioboových studií Tento mateiál vznikl v ámci pojektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247 Reflexe požadavků
Více4. MĚŘICÍ PŘEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIČIN 1, MĚŘENÍ KMITOČTU A FÁZOVÉHO ROZDÍLU
4. MĚŘICÍ PŘEVODÍKY ELEKICKÝCH VELIČI, MĚŘEÍ KMIOČ A FÁZOVÉHO OZDÍL Převodníky pro měření soč a rozdíl (s operačním zesilovačem, s ransformáory) Inegrační zesilovač: základní princip a odvození přenos
VíceŘešení: uvolnění - volba reakcí, vnitřní síly řešené z levého tělesa: Ekvivalentní varianty prutu: Deformační podmínka: ΔL=0
Cvičení 4 k procvičení označeno vlevo červeno čaro P/4 až P4/4 osaní D/4 až D4/4, ožný doácí úkol P/4 Dána je soosá příá yč konsanních průřezů =00 s ěžiši T složená z ěděného úsek délky =00 a ocelového
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
Více1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3
lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál
VíceAnalýza napjatosti PLASTICITA
Analýza napjatosti PLASTICITA TENZOR NAPĚTÍ Teplota v daném bodě je skalár, je to tenzor nultého řádu, který nezávisí na změně souřadného systému Síla je vektor, je to tenzor prvního řádu, v trojrozměrném
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceDynamika hmotného bodu
Pe Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakula mechaoniky, infomaiky a mezioboových sudií Teno maeiál vznikl v ámci pojeku ESF CZ..07/..00/07.047, keý je spolufinancován Evopským sociálním fondem a sáním
VíceŘešení úloh celostátního kola 48. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:J.Jírů(1),P.Šedivý(2)aKvant(3,4)
Řešení úloh celosáního kola 48. ročníku fyzikální olympiády. Auořiúloh:J.Jírů(),P.Šedivý()aKvan(3,4). a) Zvolme souřadnicovou osu x procházející oběma hmonými body a s počákem vboděsnábojem Q.Pakelekrickýpoenciálnaspojniciobounábojůvbodě
VíceDigitální učební materiál
Číso pojeku Název pojeku Číso a název šabony kíčové akvy Dgání učební maeá CZ..7/.5./34.8 Zkvanění výuky posředncvím ICT III/ Inovace a zkvanění výuky posředncvím ICT Příjemce podpoy Gymnázum, Jevíčko,
VíceZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK
ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK Vzhledem ke skuečnosi, že způsob modelování elasomerových ložisek přímo ovlivňuje průběh vniřních sil v oblasi uložení, rozebereme v éo kapiole jednolivé možné
VíceOBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE
OBECNÁ LOÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOÁ STROPNÍ ONSTRUCE Je dán železobeonový monoliický skele (viz schéma konsrukce). Sousední desková pole jsou zaížena rozdílným užiným zaížením. Meodou součových momenů
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceTENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému
TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE Obrázek 1: Volba souřadnicového systému Pole posunutí, deformace, napětí v materiálovém bodě {u} = { u v w } T (1) Obecně 9 složek pole napětí lze uspořádat do matice [3x3] -
Více5. Světlo jako elektromagnetické vlnění
Tivium z optiky 9 5 Světlo jako elektomagnetické vlnění Ve třetí kapitole jsme se dozvěděli že na světlo můžeme nahlížet jako na elektomagnetické vlnění Dříve než tak učiníme si ale musíme alespoň v základech
VícePříspěvek k tvorbě dynamických modelů tvařitelných ocelí. Contribution to the creation on dynamic models of formed steel. Milan Forejt Miroslav Šlais
METAL 26 23.-25.5.26, Hadec nad Moavicí Příspěvek k vobě dynamických modelů vařielných ocelí Conibuion o he ceaion on dynamic models of fomed seel Milan Foej Mioslav Šlais VUT v Bně, FSI, Úsav sojíenské
VícePRUŽNOST A PEVNOST II PŘEDNÁŠKY. Jan Řezníček
PRUŽNOST A PEVNOST II PŘEDNÁŠKY Jan Řezníček Paha 08 Moo: Já se chodím na přednášky bavi a byl bych moc ád, kdybyse se vy bavili spolu se mnou a s pány Hookem, Newonem, Euleem a dalšími Te nepošel jazykovou
VíceÚvod do laserové techniky
Úvod do laserové techniky Světlo jako elektromagnetické záření II. část Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze jan.sulc@fjfi.cvut.cz 6. října 016 Kontakty Ing. Jan
VíceKmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu Název DUMu 1 Vznik a druhy vlnění 2 Rychlost vlnění, vlnová délka 3 Rovnice postupné vlny 4 Interference vlnění 5 Stojaté vlnění 6 Šíření vlnění v prostoru 7 Odraz a
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
Vícedo strukturní rentgenografie e I
Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka
VíceP Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE
P Ř Í K L A D Č. OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE Projek : FRVŠ 0 - Analýza meod výpoču železobeonových lokálně podepřených desek Řešielský kolekiv : Ing. Marin Tipka Ing. Josef
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VíceOBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI
OBJÍMKA VÁZANÁ RUŽINOU NA NELAKÉM OTOČNÉM RAMENI SEIFIKAE ROBLÉMU Rameno čvercového průřezu roue konanní úhlovou rychloí ω Na něm e nasazena obímka hmonoi m s koeicienem ření mezi ní a ěnami ramene Obímka
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceKonstrukční a technologické koncentrátory napětí
Obsah: 6 lekce Konstukční a technologické koncentátoy napětí 61 Úvod 6 Účinek lokálních konstukčních koncentací napětí 63 Vliv kuhového otvou na ozložení napjatosti v dlouhém tenkém pásu zatíženém tahem
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
Více4. Napjatost v bodě tělesa
p04 1 4. Napjatost v bodě tělesa Předpokládejme, že bod C je nebezpečným bodem tělesa a pro zabránění vzniku mezních stavů je m.j. třeba zaručit, že napětí v tomto bodě nepřesáhne definované mezní hodnoty.
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
VíceStýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu
Sýskala, 22 L e k c e z e l e k r o e c h n i k y Víězslav Sýskala TÉA 6 Oddíl 1-2 Sylabus k émau 1. Definice elekrického pohonu 2. Terminologie 3. Výkonové dohody 4. Vyjádření pohybové rovnice 5. Pracovní
VíceElektromagnetické stínění. Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně
Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně Teoreické řešení neomezeně rozlehlá sínicí přepážka z dobře vodivého kovu kolmý dopad rovinné elekromagneické vlny (nejhorší případ) Koeficien sínění K S E E i nebo
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceFyzikální podstata zvuku
Fyzikální podstata zvuku 1. základní kmitání vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění
VíceVlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy
Vlny v plazmatu Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy Jakákoli perturbace A( x,t může být reprezentována jako kombinace rovinných
Více