Syndrom vyhoení v pomáhajících profesích. Bc. Romana Gabrielová

Transkript

1 Syndrom vyhoení v pomáhajících profesích Bc. Romana Gabrielová Diplomová práce 2009

2

3

4 ABSTRAKT Ve své diplomové práci se zabývám syndromem vyhoení v pomáhajících profesích. Práce je rozdlena na ást teoretickou a praktickou. V teoretické ásti nejdíve vysvtluji pojem syndromu vyhoení, popisuji jeho píznaky, projevy a fáze vyhoení. V následujících dvou kapitolách se vnuji stresu, jednomu z hlavních initel syndromu vyhoení, relaxaci a relaxaním metodám. V poslední kapitole se zmiuji o pomáhající profesi. V praktické ásti se vnuji výzkumu syndromu vyhoení v pomáhajících profesích. Výzkum je realizován ve školských a sociálních zaízeních a je zamen na rzné pomáhající profese. Klíová slova: syndrom vyhoení, vyerpání, nadšení, únava, stres, eustres, distres, zátž, odpoinek, pomáhající profese, pomáhající pracovník, klient. ABSTRACT I am concerned with burn out syndrome in assisted professions in my dissertation. My dissertation is divided into theoretical and practical part. In theoretical part, I explain term of burn out syndrome, I describe its symptoms, developing and burn out stages. In two following chapters I talk about stress one of the main factors of burn out syndrome, relaxation and relaxation methods. In last chapter I mention assisted professions. In practical part, I focus on burn out syndrome research. My research takes place at education and social institutions and it examines different variation of assisted professions. Keywords: Burn out syndrome, exhaustion, enthusiasm, tiredness, stress, eustress, distress, strain, relaxation, assisted profession, assisted worker, client.

5 Pokud zapálíte oba konce svíky, získáte tím dvakrát více svtla. Svíka však zárove dvakrát rychleji vyhoí. RUSH, M. D. Syndrom vyhoení. Peložila Miroslava ejková. 1. vydání. Praha: Návrat dom, ISBN , s. 7. Dkuji PhDr. Jiímu Rakovi, za vedení, odbornou pomoc a poskytování cenných rad pi zpracování mé diplomové práce.

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST SYNDROM VYHOENÍ HISTORIE DEFINICE POJMU PROJEVY A PÍZNAKY SYNDROMU VYHOENÍ VÝVOJ SYNDROMU VYHOENÍ STRES EUSTRES A DISTRES STRESORY PÍSTUPY ZVLÁDÁNÍ STRESU Strava a stravovací návyky Životospráva a hospodaení s asem Aktivní pohyb Sociální opora RELAXACE A RELAXANÍ METODY JÓGA AUTOGENNÍ TRÉNINK MEDITACE MASÁŽE AROMATERAPIE RELAXACE POMOCÍ HUDBY JACOBSONOVA PROGRESIVNÍ RELAXACE RELAXACE ÚSMVEM POMÁHAJÍCÍ PROFESE...39 II 4.1 POMÁHAJÍCÍ PRACOVNÍK PRÁCE S KLIENTY ETICKÝ KODEX...42 PRAKTICKÁ ÁST VÝZKUM SYNDROMU VYHOENÍ V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH...45

7 5.1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM A CÍL VÝZKUMU STANOVENÍ HYPOTÉZ ZKOUMANÝ SOUBOR METODIKA VÝZKUMU POUŽITÉ STATISTICKÉ METODY ORGANIZACE A PR BH VÝZKUMU CHARAKTERISTIKA ZAÍZENÍ Domov pro osoby se zdravotním postižením Medlovice Domov pro osoby se zdravotním postižením Kunovice Na Blince Domov pro osoby se zdravotním postižením Velehrad Buchlovská Domov pro osoby se zdravotním postižením Velehrad Domov pro osoby se zdravotním postižením Velehrad Vincentinum Základní škola a Mateská škola speciální Uherské Hradišt Charitní domov pro eholnice VÝSLEDKY VÝZKUMU EXPERIMENT EXPERIMENT Speciální pedagogové a vychovatelé (1. skupina) Pracovnice sociální pée a zdravotní sestry (2. skupina) Pracovnice sociální pée a zdravotní sestry (3. skupina) ádové sestry (4. skupina) EXPERIMENT EXPERIMENT EXPERIMENT EXPERIMENT EXPERIMENT K PLATNOSTI HYPOTÉZ INTERPRETACE A DISKUSE...87 ZÁVR...92 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...94 CITACE...97 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM GRAF SEZNAM TABULEK SEZNAM PÍLOH...106

8 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 8 ÚVOD Znanou ást svého života prožíváme nejdíve v rzných školách, a už základních, stedních nebo vysokých a po té v rzných firmách, organizacích nebo podnicích. V každé z tchto institucí jsou vždy ureny dané pozice, pravidla, zpsoby vzájemné komunikace a žádoucí zpsoby chování, která musíme respektovat. Prostednictvím tchto institucí mžeme uskuteovat nkteré ze svých individuálních cíl a uspokojovat své poteby. Volba povolání je jedno z dležitých životních rozhodnutí. Dává nový smr našemu životu, a proto bychom tuto skutenost nemli brát na lehkou váhu. Pro výbr povolání existuje ada kritérií, jimiž se lidé ídí. Nkdo více naslouchá svým citm, jiní se naopak nechají ovlivnit svým vzorem i danou spoleenskou situací. To, na co bychom však nemli zapomínat je kladný vztah k budoucímu povolání i profesi. Vykonávaná profese by mla být pro nás nejen zdrojem obživy, ale mla by pinášet i uspokojení a radost. Stejn tak je tomu i pi výkonu pomáhajících profesích. Pomáhající profese jsou velice nároné nejen po stránce fyzické i psychické, ale zárove vyžadují velkou míru zodpovdnosti, což bývá pro mnoho pracovník velmi stresující. Nadmrné množství zátže a stresu psobí negativn nejen na lovka samotného, ale i na jeho blízké okolí. A práv v souvislosti s tmito profesemi se velmi asto hovoí o syndromu vyhoení. Syndrom vyhoení je v dnešní dob jev velice známý. Je to stav vyznaující se pedevším nadmrnou vyerpaností, poklesem výkonnosti a rznými somatickými i psychickými potížemi. Objevuje se zvlášt u lidí, kteí pracují s píliš velkým pracovním elánem a emocionálním nasazením, empatií, angažovaností, mají pílišná oekávání a je na n kladena velká zodpovdnost. Setkáváme se s ním nejen u zdravotnických a sociálních profesí, ale i obchodník, manažer, sportovc i právník. Jako vychovatelka v Základní škole a Mateské škole speciální (dále jen ZŠ a MŠ speciální) jsem se dostala v prbhu své praxe do kontaktu s nadízeným, u nhož se domnívám, že se objevily projevy syndromy vyhoení. Své práci vnoval veškerý svj volný as a jeho pracovní tempo bylo závratné. Postupem asu se u nho zaaly projevovat výkyvy nálad, pocity únavy, ztráta zájmu, pokles výkonnosti. Stžoval si na bolesti hlavy, poruchy spánku, zažívací potíže a jiné problémy. A práv tato skutenost m motivovala k danému

9 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 tématu a k tomu, abych se s touto problematikou více seznámila. Jedním z dvodu byl také fakt, že povolání, jež vykonáván patí do tzv. rizikové skupiny. Diplomová práce je zamena na syndrom vyhoení v pomáhajících profesích a je rozdlena na ást teoretickou a praktickou. V teoretické ásti se detailn zabývám termínem syndromu vyhoení. V úvodu se krátce zmiuji o historii a vysvtluji definici pojmu. Dále se pak zabývám jeho píznaky, projevy a fázemi syndromu vyhoení. V následující kapitole se vnuji stresu, jednomu z hlavních initel vyhoení. Zmínka je zde, jak o stresu pozitivním, tak i negativním a rovnž o stresorech vyvolávajících stres. V jedné z kapitol vnuji pozornost relaxaci a relaxaním metodám, které plní velmi významnou preventivní funkci. V závru teoretické ásti se zabývám pomáhajícími profesemi, pracovníky a etickým kodexem. V praktické ásti vnuji pozornost syndromu vyhoení ve školských a sociálních zaízeních. Stedem zájmu mého výzkumu jsou speciální pedagogové, vychovatelé, pracovníci sociální pée, zdravotní sestry a ádové sestry peující o zdravotn postižené dti, mládež a seniory. Péi o zdravotn postižené osoby jsem si vybrala proto, protože je mi profesn velmi blízká. Hlavním cílem praktické ásti mé diplomové práce bude zjistit míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoení u pracovník pomáhajících profesí v rzných typech zaízení. Pála bych si, aby má diplomová práce byla pínosem a obohacením nejen pro m, ale i pro ty, co ji budou íst.

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 1 SYNDROM VYHOENÍ V úvodu své práce bych chtla pevyprávt dva píbhy ztráty nadšení, které vrn popisují prbh a projevy syndromu vyhoení. První píbh je o žen, která se už od svého dtství chtla stát zdravotní sestrou a její sen se splnil. Nejdíve pracovala na dtském oddlení, u pacient byla velmi oblíbená. Pozdji pešla z pediatrie na oddlení léby onkologicky nemocných. Vdla, že ji eká práce nelehká a vyerpávající, ale nenechala se odradit. Péi o dti se vnovala s velkým nasazením, prožívala s nimi jejich bolest a soucítila s nimi. Po ase zjistila, že ji práce velmi unavuje, necítí se dobe, její síly slábnou a pacienti ji obtžují. Když se na ni objevily stížnosti, požádala o peložení. Ani na novém oddlení však nebyla spokojená. Chodila do práce nerada a asto byla nemocná. Cítila nenávist ke všem lidem, trápil ji pocit, že v život selhala a že ztratila smysl života. Její život ji pestal bavit. Pi návštv psychiatrie nebylo tžké na základ tchto píznak diagnostikovat syndrom vyhoení. (Kivohlavý, 1998) Druhý píbh je o muži, úspšném podnikateli, který vedl poradenskou firmu a dva podniky. Neustále cestoval, poádal semináe a setkával se s obchodními partnery. Firmy se stále více rozvíjely, bylo poteba více zamstnanc a objevovaly se astjší problémy. Píliš mnoho práce a povinností zpsobilo, že zanedbával svou rodinu, až nakonec zstal sám. Pvodní nadšení, elán a nadbytek energie se mnil na konflikty, stres, rozladnost, apatii a únavu. Denn se vracel unavený a vyerpaný do prázdného bytu. Když se jednou vzhlédl v zrcadle, uvidl muže jehož výraz ve tvái byl prázdný a vyhoelý. Z psychologického poradce lidí se tak stala ob, která nakonec potebovala sama pomoc. Unavený a vyerpaný muž se nakonec podnikání vzdal a rozprodal své podíly partnerm. (Rush, 2004) 1.1 Historie Syndrom vyhoení nebo-li burnout je termín, který je používán v psychologii a v psychoterapii od sedmdesátých let 19. století. Poprvé se o pojmu zmínil Herbert Freudenberger, který byl inspirován knihou s názvem Pípad vyhoení (A burn out Case) od Grahama Greena. V této knize je popisován píbh nadaného architekta, vstupujícího do života s mnohými nadjemi a oekáváním, které se však postupn mní na problémy a úskalí, se kterými se musí nadjný umlec potýkat. Postupem asu s úbytkem nadšení a sil je archi-

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 tekt znechucen a odrazen životem v tehdejší spolenosti utíká a ukrývá se v africké džungli. (Kivohlavý, 1998) Psychoanalytik Herbert J. Freudenberger použil v r pojem vyprahlost nejdív jako oznaení pro duševní a tlesný úbytek bezmocných pomocník. Charakterizoval vyprahlost jako krizi pomáhajících. 1) Zájem o tuto problematiku vzrostl na pelomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století v souvislosti s adou profesí u nichž se dal syndrom vyhoení pedpokládat. V tomto období vzniká ada anglicky psaných, odborných publikací, knih a lánk, které jsou vnovány jevu burnout. Ve svt odborník se zaíná ujímat pojem vyprahlost, nebo též vyhoelost. Dnes se tak oznauje psychický syndrom, který zasahuje píliš angažované lidi, kteí jsou zpoátku velice motivováni ke své práci, jsou nadšeni, plni elánu a v dsledku svého pracovního nebo soukromého petížení asem vyprahnou. (Vollmerová, 1998) V souasné dob lze íci, že zájem o tuto problematiku má vzrstající tendenci a stává se stále aktuálnjším a astjším tématem mnoha diskuzí, seminá a pednášek. Burnout, nebo-li syndrom vyhoení bývá nkdy v odborné literatue metaforicky oznaován hoícím ohnm nebo svíkou. Syndrom vyhoení je jakýmsi obrazem ohn života, který zahívá nás, naše tlo i duši. Není dobré hoí-li píliš siln, ale ani hoí-li slab. Tmito symboly chtjí autoi tenám blíže piblížit stav, ve kterém se mohou octnout lidé, kteí jsou pro nco nebo pro nkoho velmi zapáleni, lidem nadšeným, zaujatým a lidem, kteí se snaží pi své práci pomáhat ostatním. Dsledkem tchto stav mže být vyhasnutí aktivity, energie, zájmu a angažovanosti. (Hennig, Keller, 1996) 1.2 Definice pojmu Definic syndromu vyhoení je spousta. Jednou z nejznámjších je definice od Pinese: Syndrom vyhoení lze popsat jako duševní stav objevující se asto u lidí, kteí pracují s jinými lidmi. Tento stav ohlašuje celá ada symptom: lovk se cítí celkov špatn, je emocionáln, duševn a tlesn unavený. Má pocity bezmoci a beznadje, nemá chu do práce ani radost ze života. Vyhoení vtšinou není dsledkem izolovaných traumatických zážitk, nýbrž se objevuje jako plíživé psychické vyerpání. 2)

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 Autor pojmu Herbert J. Freudenberger se pokusil definovat burnout takto: Burnout je stav vyplnní všech energetických zdroj pvodn velice intenzivn pracujícího lovka (nap. lidí, kteí se snaží druhým lidem v jejich tžkostech pomoci a pak se cítí sami pemoženi jejich problémy). 3) Podle autor Maslachové a Jacksona je vyprahlost syndromem citové vyerpanosti, odosobnní (odcizení jak vi sob, tak i jiným lidem) a snížené výkonnosti. 4) Tato dvojice autor pozdji vypracovala i nástroj, kterým se syndrom vyhoení dá mit dotazník MBI - Maslach Burnout Inventory. Myron D. Rush, lovk, který se sám stal obtí syndromu vyhoení a autor knihy téhož názvu definuje syndrom vyhoení jako druh stresu, emocionální únavy, frustrace a vyerpání, k nimž dochází v dsledku toho, že sled (nebo souhrn) uritých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zamstnání dotyného jedince nepinese oekávané výsledky. 5) Pestože vtšina knih týkající se burnoutu vznikla zásluhou zahraniních autor, najdeme i v eské literatue nkolik autor, kteí se pokusili pojem vymezit a problematikou se zabývají. Patí mezi n pedevším Jaro Kivohlavý, Karel Kopiva, Kebza a Šolcová nebo manželé Tošnerovi. Karel Kopiva ve své knize Lidský vztah jako souást profese uvádí následující definici: Je-li naše energetická bilance dlouhodob záporná (nemáme-li zdroj radosti v život a nejsme-li dobe zakotveni v tle) dostaneme se do stavu, pro který se ustálil termín syndrom vyhoení. K jeho hlavním projevm patí deprese, lhostejnost, cynismus, stažení se z kontaktu, ztráta sebedvry, asté nemoci a tlesné potíže. Není to obyejná únava. Není to ani pechodná krize, u které mžeme vit, že as momentální depresi vyléí. Ale není to ani tendence stžovat si, naíkat a postonávat jako charakterový rys. Do syndromu vyhoení je vždy vpletena otázka po smyslu vlastní práce. Když se práce daí, je zážitek smysluplnosti práce pomáhajícího silnjší, než by byl v mnoha jiných povolání. Když se nedaí, je zrovna tak silnjší i pochybnost. 6) Krom uvedených definic existuje v odborných knihách ješt spousta dalších, které jsou si velmi podobné a asto se shodují v nkolika bodech, jenž charakterizují syndrom vyhoení. Vtšina autor se shoduje v prvé ad v tom, že se jedná o duševní stav vyerpání sil, ztrátu energie a nadšení, která se projevuje snížením výkonnosti. Dalšími spolenými píznaky

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 jsou únava, stavy deprese, tlesné potíže, naptí, pocity bezmoci, beznadje, nezájem, nechu do práce a ztráta smyslu života. V neposlední ad je teba zmínit ješt jeden dležitý znak a to ten, že syndrom vyhoení vždy souvisí s výkonem uritého povolání, pedevším s tmi, kde picházíme do kontaktu s jinými lidmi. Pokud bych se mla piklonit k nkteré z uvedených definic, byla by to definice od Freudenbergra, která je pro m nejsrozumitelnjší, nejjednodušší a pitom výstižná. 1.3 Projevy a píznaky syndromu vyhoení Každé onemocnní i každá psychická porucha má své píznaky, projevy a stejn tak je tomu i v pípad syndromu vyhoení. Žádné onemocnní nevzniká jen tak z nieho nic, ale všechno má njaký dvod, píinu, která mže být nkdy obtížn odhalitelná nebo více i mén zejmá, ale i pesto existuje. Syndrom vyhoení pedstavuje celý soubor píznak projevujících se zpravidla u tzv. angažovaných pomaha ztrátou elánu, radosti ze života a pedevším energie a nadšení potebných pi výkonu profese. lovk je frustrován, reaguje podráždností, nedvivostí, depresivitou, apatií, cynismem a celkovým vyerpáním. 7) Píinou vyerpání mže být jakákoliv dlouhotrvající, resp. vleklá zátž (fyzická, emocionální, psychická). Pomrn typickým projevem vyerpaného lovka je skutenost, že u nj trvale pevažují negativní aspekty nad pozitivními. Cítí se být v život nedocenným a zbyteným. 8) Diagnostikovat syndrom vyhoení na základ píznak mže být v ojedinlých pípadech velmi obtížné, protože píznaky, které se v pípad burnoutu objevují se nám mohou zdát normální a známé. Patí mezi n nap. únava, nespavost, bolesti hlavy, bolesti zad a kloub, zažívací potíže, nervozita, naptí, snížená výkonnost, úbytek sil, nechu do práce, aj. Takové potíže bžn potkávají každého z nás, každého obas trápí únava, bolest hlavy nebo má problémy se zažíváním. Nemli bychom však opomenout, že píznaky samotné tvoí vždy jednu fázi (stádium) procesu vyprahlosti a nahromadní tchto píznak postupn vede k vyhoení. A proto pokud nás nkteré z tchto píznak trápí astji a v míe, než je obvyklá, je to dvod k zamyšlení.

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 Píznaky syndromu vyhoení se mohou projevovat v nkolika oblastech, nap. v oblasti duševní, tlesné, citové nebo sociální, dále se mohou dlit na subjektivní a objektivní, nebo na vnjší a vnitní. Kivohlavý ve své knize rozdluje píznaky burnout do dvou skupina na: 9) Subjektivní píznaky mimoádn velká únava, snížené sebecenní a sebehodnocení (self-esteem), vyplývající z pocit snížené profesionální kompetence (schopnosti a dovednosti nco dlat a udlat). Patí sem i problémy špatného soustední pozornosti (koncentrace), snadného podráždní (iritability) a negativismu (vidní všeho v erných barvách), dále celá ada píznak stresového stavu pi absenci organického onemocnní. Objektivní píznaky zahrnují po adu msíc trvající sníženou celkovou výkonnost. Tato okolnost je dobe zjistitelná i leny rodiny, spolupracovníky (kolegy), píjemci služeb (zákazníky, pacienty, klienty, stranami, žáky, apod.). ada autor se piklání k následujícímu rozdlení podle úrovní, v nichž se píznaky projevují: Na psychické úrovni vyerpání duševní a emocionální, ztráta motivace, útlum aktivity, deprese, pocity smutku, frustrace a beznadje, negativismus ke klientm a kolegm, ztráta profesního zájmu a smysluplnosti života, nedostatek uznání, provádní jen tch nejnutnjších pracovních úkon, rutinní postupy. Na úrovni fyzické - celková únava organismu, brzká unavitelnost, apatie, bolesti hlavy, poruchy spánku, zvýšený krevní tlak, srdení potíže, potíže s dýcháním, svalové naptí, zvýšený sklon ke vzniku závislostí (kouení, alkohol) a astá náchylnost k nemocem. Na úrovni sociálních vztah - omezení kontakt s klienty a kolegy, nechu k výkonu profese, pokles angažovanosti, konflikty v soukromém život, úbytek empatie, sociální apatie a celkový útlum sociability. (Kebza, Šolcová, 2003; Hennig, Keller, 1996) V souvislosti se syndromem vyhoení se dlala ada výzkum a výsledkem jednoho amerického przkumu je stupnice projev a píznak stresu a vyprahlosti lidí, kteí se vnují péi o jiné, v tomto poadí: 10) 1. znaná nechu denn chodit do práce; 2. pocit, že lovk selhal; 3. zlost a špatná nálada;

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií pocity viny a výitky vi sob; 5. skleslost a lhostejnost; 6. negativismus; 7. izolace a ústup do ústraní; 6. celodenní pocit únavy a vyerpanosti; 9. astý pohled na hodinky; 10. velká únava po práci; 11. ztráta kladného vztahu ke klientm; 12. omezování kontakt s klienty, odpor k jejich telefonátm a návštvám; 13. stereotypizace klient; 14. neschopnost soustedit se na klienty nebo sledovat, co íkají; 15. pocit neschopnosti pohybovat se; 16. cynismus v jednání s klienty, výitky vi nim; 17. pibývající služba podle pedpisu ; 18. poruchy spánku; 19. omezování diskuzí o práci s kolegy; 20. soustední výlun na sebe; 21. sílící sklon k používání prostedk pro kontrolu chování (nap. na uklidnní); 22. astá nachlazení a chipky; 23. asté bolesti hlavy a zažívací poruchy; 24. myšlenková strnulost a odpor ke zmnám; 25. nedvra a stihomam; 26. užívání lek pes míru, braní drog; 27. konflikty v manželství a rodin; 28. astá absence na pracovišti.

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 Výše uvedené projevy a píznaky se mohou objevit u kohokoliv z nás. Pestože se traduje, že syndrom vyhoení postihuje pedevším pomáhající profese jako jsou nap. lékai, zdravotní sestry, pracovnice sociáln pée, ošetovatelky, poradci, psychologové, uitelé, vychovatelé aj., v souasné dob se asto mluví také o tom, že syndrom vyhoení se mže vyskytovat také u povolání zcela jiného zamení a to nap. u podnikatel, manažer, obchodník, administrativních pracovník, osob v domácnosti, sportovc, ale i u student a dtí. U konkrétního pípadu vyprahlosti se nemusí nutn projevit všechny píznaky, ale pítomnost jednoho zvyšuje pravdpodobnost, že se objeví další. ím více píznak se projeví, tím pravdpodobnji, je lovk postižený vyprahlostí. 11) Obvykle taky píznaky nepichází najednou, ale zaíná to teba tím, že lovk, který nadevše a s nadšením miloval svou práci, zane pochybovat o jejím smyslu. Objeví se pocit asté a trvalé únavy, poruchy spánku, zažívací potíže a jiné tlesné bolesti. Pracovn petížený jedinec má pocit emocionální prázdnoty a selhává i v sexuální oblasti, sex ho pestává bavit. Píznaky, které se v konkrétním pípad u daného lovka vyskytují se vzájemn ovlivují a prolínají. Nkteré se mohou objevovat ve zvýšené míe, jiné naopak jen velmi zídka i v nepatrném množství. Trvání a intenzita tchto píznak se vždy odvíjí v závislosti na individuální situaci a na jedinci samotném. Záleží na jeho osobnostních vlastnostech, dovednostech, sklonech a schopnostech vyrovnávat se náronými životními situacemi, pedevším se stresem. Každý lovk, a už pracuje v jakékoli profesi, byl ml umt naslouchat svému tlu a rozpoznávat tzv. varovné signály. Tyto signály nás upozorují na poátek možného krizového stavu nebo nebezpeí narušení psychické rovnováhy. Tém vždy se však setkáváme s tím, že jsou lidé zabráni do své práce natolik, že nevnují tmto signálm a projevm náležitou pozornost, prost je podceují. Jedním z tchto signál vyhoení mže být nadmrná angažovanost. Projevuje se tak, že osoby neustále pracují, jsou hyperaktivní, nepostradatelní, nepiznají si negativní pocity a potlaují své poteby. Popírají potebu relaxace a zotavení. (Schmidbauer, 2008) Každý by ml mít na pamti, že jakákoliv zkušenost, a už dobrá i špatná nám mže pomoci stát se lepším lovkem a stejn tak je tomu i v pípad syndromu vyhoení. Ten, kdo se stal obtí vyhoení mže mít pocit, že se nachází v zaarovaném kruhu nebo tma-

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 vém tunelu, ze kterého nevidí cestu zpt a tento stav pro nj mže znamenat konec svta. Opak však mže být pravdou a i v té nejernjší temnot se mže objevit na konci malé svtýlko, ve kterém objeví nový smysl života a nadjnou cestu k lepším zítkm. 1.4 Vývoj syndromu vyhoení Pokud zapálíte oba konce svíky, získáte tím dvakrát více svtla. Svíka však zárove dvakrát rychleji vyhoí. 12) Takto popisuje proces vyhoení ve své knize Myron D. Rush, který chce tenáe upozornit na to, že ím více vložíme energie a sil do své práce, tím více práce udláme v kratším asovém úseku, ale zárove se tím i mnohem rychleji vyerpáme a vypotebujeme zbyten mnoho sil. Syndrom vyprahlosti samozejm nevzniká ze dne na den, vyvíjí se v prbhu trvalého stresu a výdaje energie. Vyprahlost je energetické opotebování, vyerpanost v dsledku petíženosti, která mže pijít zevnit nebo zvnjšku z rodiny, práce, od pátel, milenc, hodnotových systém nebo spolenosti a pipravuje postiženou osobu o energii, mechanismy zvládání a vnitní sílu. Je to pocit provázený pemírou stresu, nakonec poškozuje osobní motivovanost, stanoviska a chování. 13) Tak jako život lovka i spolenost prochází uritým vývojem a neustále se vyvíjí, tak se vyvíjí krok za krokem v nkolika fázích i syndrom burnout. Syndrom vyhoení je složitý proces, který má svj zaátek, vrchol a konec a jeho jednotlivé fáze se vzájemn prolínají z jedné do druhé. Syndrom vyhoení nevzniká z nieho nic nebo-li ze dne na den. Není možné, abychom šli jednoho dne veer spát, naprosto fit a zdraví a ráno se probudili vyprahlí, vyhoelí. Vyprahlost stejn jako i jiná onemocnní probíhá v uritých fázích, pro nž jsou typické urité píznaky. Ty jsou zpoátku nepatrné, slabé, objevují se zídka, ale postupem asu se zesilují, jsou nepíjemnjší a nakonec vedou k naprostému vyhoení a vyerpanosti. Vtšinou se hovoí na obecné úrovní o inicianí fází pvodního zapálení pro vc, po níž dojde k prození, vystízlivní, i náhledu, že ideály nejsou pln realizovatelné. Následuje období první frustrace, zklamání tématem, ešeným problémem i celou profesí, klient i osoby, s nimiž je lovk v kontaktu a na jejichž hodnocení je závislý, zaínají být vnímány negativn. V další fázi vývoje tohoto syndromu nastupuje apatie, v niž propuká již nejen plná hostilita vi klientovi, ale vi všemu, co souvisí s profesí i vykonávanou

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 inností. Poslední stádium je pak fází úplného vyhoení, vyerpání, provázené cynismem, odosobnním a ztrátou lidskosti. 14) Vtšina autor rozlišuje 3 až 5 fází procesu vyhoení, které zahrnují stádia: nadšení, stagnace, frustrace, apatie a konené stadium úplného vyhoení. O složitjší lenní procesu burnout se pokusil John W. James. Ve své knize uvedl nejlenitjší model, který je složen celkem z 12 po sob jdoucích fází tohoto procesu: 15) 1. Snaha osvdit se kladn v pracovním procesu 2. Snaha udlat vše sám (nedelegovat nikomu jinému formální pracovní autoritu). 3. Zapomínání na sebe a na vlastní osobní poteby opomíjení nutné pée o sebe. 4. Práce, projekt, plán, návrh, úkol, cíl atp. se stávají tím jediným, o danému lovku jde. 5. Zmatení v hodnotovém žebíku neví se, co je zbytné a co je nezbytné (co je podstatné a co je nepodstatné). 6. Kompulzivní (nutkavé) popírání všech píznak rodicího se vnitního naptí jako projev obrany tomu, co se dje. 7. Dezorientace, ztráta nadje, vymizení angažovanosti, zrod cynizmu. Útk od všeho a hledání útchy nap. v alkoholu i drogách, v tabletkách na uklidnní, nadmrném jídle (pejídání), hromadní penz aj. 8. Radikální, vn pozorovatelné zmny v chování nesnášení rad a kritiky, jakéhokoliv rozhovoru a spolenosti druhých lidí (osamní a osamocení - sociální izolace). 9. Depersonalizace ztráta kontaktu sama se sebou a s vlastními životními cíly a hodnotami (daný lovk pestává být lovkem v plném slova smyslu). 10. Prázdnota pocity zoufalství ze selhání a dopadu až na dno. Neutuchající hlad po opravdovém, smysluplném život (poteba smysluplnosti života je zoufale neuspokojována (frustrována).

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Deprese zoufalství z poznání, že nic nefunguje a lovk se ocitá ve smysluprázdném vakuu. Sebe-cenní, sebe-hodnocení a sebe-vážení (self-estem) je na nulovém bod. Zážitek pocitu nic nejsem a všechno je marnost nad marností. 12. Totální vyerpání fyzické, emocionální a mentální. Vyplenní všech zásob energie a zdroj motivace. Pocit naprosté nesmyslnosti všeho i marnost dalšího žití. V jedné z kapitol už bylo eeno, že žádné onemocnní nebo porucha nevzniká jen tak z nieho nic, ale že všechno má svj dvod, píinu a na každou nemoc nás mohou upozornit varovné signály, které jsou jakýmis pedzvstem nemoci. Pokud je lovk vnímavý a umí naslouchat svému tlu, mže tyto varovné signály rozpoznat a zabránit tak vas vtšímu nebezpeí. Bohužel vtšina píliš zamstnaných a petížených lidí tyto signály nerespektuje, ale naopak je podceuje. Obvyklou reakcí na stres u tchto lidí bývá ješt více se pepínat a zaktivizovat své síly k potlaení píznak a problém. Syndrom vyhoení je velmi zákený v tom, že jde proti dnešní dob, která neuznává slabost. Jen málokdo si v takové situací umí piznat, že už na svou práci nestaí a selhává v ní. Stydí se za svou neschopnost a bojí se požádat o pomoc kolegu nebo psychologa. Toto se jeví jako velká chyba, které se lidé na cest k vyerpání dopouští. Jedin kvalifikovaní odborníci mohou odhalit a diagnostikovat správn tento jev, a proto je velmi dležité nebát se a navštívit odborníka, pokud zaneme pociovat nkterý z píznak nebo projev syndromu. ím díve se postiženému jedinci podaí píznaky rozpoznat a piznat si je, tím lépe pro nj. Mže pak za pomoci odborníka ihned zaít s protiopateními a lébou. Naopak, odhalí-li problém až v pozdjších fázích svého vývoje, eká jedince léba nepíjemná a nelehká. Ale i v tomto pípad existuje cesta zpt do normálního života. Velmi dležité je uvdomit si, kde pramení píiny, které jsou pvodcem trvalého zatížení. Otevírá se mu nová cesta a on má šanci zaít život jinak. Na závr této kapitoly bych chtla citovat jedno moudro od Myrona D. Rushe: 16) Pokud stav vyhoení práv prožíváte vy samy nebo nkdo z vašeho okolí, vzchopte se a hlavu vzhru! Nemusí to ješt znamenat konec svta. Možná jen procházíte nocí, po které bude

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 následovat nový a skvlý rozbesk, kdy ve svém život objevíte nový smysl a naplnní a dosáhnete nových úspch.

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 2 STRES Každodenní život je pro lovka velmi nároný. Lidé jsou v práci mnohdy petžováni, zamstnavatelé požadují od svých zamstnanc vyšší výkony, práci pesas a to není všechno. O to víc touží lidé v dnešní uspchané dob po klidnjším život a po vtším množství odpoinku a relaxaci. Po dlouhém a namáhavém dni v práci ekají doma na rodi- e dti a domácnost. Typickým znakem dnešního moderního lovka je nejen uspchanost, ale i úspšnost a kariéra. Všichni chtjí být dnes svobodní, úspšní, vybudovat si skvlou kariéru, cestovat, poznávat svt, zažívat dobrodružství, vydlávat spoustu penz a tím zvyšovat životní úrove. (Shnack, Shnacková, 2006) To všechno patí k základním lidským potebám, které jsou zakotvené hluboko v našich srdcích a pedstavují motor veškerého konání. Avšak tato pozitivní hnací síla mže rovnž produkovat stres, pokud se naše usilování a všechno možné i nemožné promní v trvalé naptí a nás samotných se zmocní ochromující strach, že vytyených cíl nedosáhneme. 17) Lidé v minulosti žili zcela jinak. Jejich prioritou bylo pežít, sehnat potravu pro rodinu a zajistit obydlí. V dnešní hektické dob jsou lidé hnáni njakou silou vped, mají spoustu povinností a neustále bojují s asem. Jejich soukromý a profesní život se dostává do nerovnováhy, což má negativní dopad na jejich zdraví. My lidé, uživatelé mobilních telefon, internetu, rychlovlak a jiných moderních technologií si ani neuvdomujeme, že tyto vynálezy zrychlily náš život i svt a stávají se pro nás stresovými faktory. Dnešní lovk už skoro nezná klid ani odpoinek. Díky mobilním telefonm a internetu jsou lidé tém neustále na dosah a hrozba stresu se stále zvyšuje. (Kallwass, 2007) Stres je klíovým slovem k tomu, abychom pochopili syndrom vyprahlosti. Mnoho autor a vdc se pokusilo tento pojem definovat, jak tomu bylo i v pípad definice syndromu vyhoení. Jedním z autor, který se stresem podrobn zabýval byl Vratislav Schreiber. K ostatním autorm patí nap. Hans Selye, Tomáš Novák, Ján Praško, Jaro Kivohlavý aj. Vratislav Schreiber ve své knize Lidský stres uvádí definice stresu od nkolika autor: 18)

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Pvodní definice Selyho, která se ve svt nejvíce užívá zní: Stres je nespecifická (tj. nastávající po nejrznjších zátžích stereotypn) fyziologická reakce organismu na jakýkoliv nárok na organismus kladený. Lazarusova definice: Stres je nárok na jednotlivce, který pesahuje jeho schopnost se s nárokem vyrovnat. Vlastní definice autora: Stres je jakýkoliv vliv životního prostedí (fyzikální, chemický, sociální, politický), který ohrožuje zdraví nkterých citlivých jedinc. Stres a pesnji distres podobn jako burnout patí mezi negativní emocionální zážitky. Je definován naptím mezi tím, co lovka zatžuje (tzv. stresory) a zdroji možností tyto zátže zvládnout (tzv. salutory). Do stresu se mže dostat každý lovk, avšak burnout se objevuje jen u lidí, kteí jsou intenzivn zaujati svou prací. Mají vysoké cíle. Vysoké oekávání. Mají výkonovou motivaci. 19) Vývoj stresu u lovka probíhá v nkolika fázích: poplachová reakce, fáze rezistence a fáze vyerpání. Poplachová reakce vede ke stavu pohotovosti organismu a spoívá v píprav na boj nebo útk. Následuje fáze rezistence nebo-li odporu, charakteristická opakovaným nebo trvalým psobení stresu. Adaptace na stres je v této fázi maximální. Poslední je fáze vyerpání. lovk se už nedokáže stresu bránit a rezistence je neadekvátní. (Schreiber, 1992) Pracovní stres je jedním ze znak poátení fáze vyhoení. lovku už nestaí síly k uspokojení profesních ideál a k tomu, aby sploval požadavky nadízeného. Neumí se vyrovnávat s nezdary ani zpracovávat zátže. astým projevem je agrese s tím spojená, kterou postižení zamují proti sob, nebo proti kolegm a klientm. (Schmidbaruer, 2008) Stres je nco, emu se v život nemžeme vyhnout, nebo je jeho souástí. Neustále se o nm mluví v televizi, píše v novinách a asopisech, setkáváme se s ním nejen na pracovišti, ale i doma v soukromém život. I na knižním trhu se objevuje spousta literatury vnující se této problematice. Díky stresu se náš organismus nejen otužuje, ale v nkterých pípadech motivuje lovka i k vyšším výkonm. Pro lovka samotného se stává škodlivým v okamžiku, kdy psobení stresor na náš organismus je píliš asté nebo dlouhodobé a schází potebný as nebo možnost pro relaxaci i odpoinek. V tomto pípad z nás vysává energii a jeho dsledkem jsou rzná onemocnní a celkové selhání organismu. Mezi nejastjší onemocnní souvise-

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 jící se stresem patí: nemoci srdce, migréna, vysoký krevní tlak, snížení imunity, žaludení vedy, poruchy menstruace aj. Syndrom vyhoení nebo-li burnout patí do nejastjší skupiny onemocnní, jehož píinou je dlouhodob prožívající stres, který zasahuje tlo i duši. 2.1 Eustres a distres Nemoc, zranní, úmrtí blízkého píbuzného i partnera, rozvod, rozchod s partnerem, satek, thotenství, narození dítte, ztráta zamstnání, stavba domu, hypotéka, dovolená, Vánoce, narozeninové oslavy, konflikty v rodin, konflikty s nadízenými aj. Tohle všechno a ješt spousta jiných životních situací mže vyvolat stres u lovka a tento stres se dlí na pozitivní a negativní. Vdec Hans Selye už ve 30. letech minulého století rozdlil stres na pozitivní a negativní, jelikož si uvdomoval, že zhoubn nepsobí jen záporné události. Pozitivní stres oznail jako eustres. Jeho dsledkem je ponauení, zkušenost, vyšší výkon. Negativn vnímané, trvalé naptí, jež v nejhorších pípadech vede k chronickému onemocnní i syndromu vyhoení (burnout), oznail jako distres. 20) Do distresu se dostáváme vtšinou tehdy, nemáme-li dostatek energie, sil a možností pro zvládnutí nároné životní situace a ta v nás vyvolává negativní pocity, strach a naptí. Naopak eustres na nás psobí dobe a pízniv. Motivuje nás a dodává nám energii k vyšším výkonm. Jedná se nap. o svatby, thotenství, narození dítte, narozeninové oslavy, adrenalinové sporty aj, které nám pináší radost, uspokojení, ale jejich zvládnutí pro nás pedstavuje rovnž uritou námahu a zatížení. (Kivohlavý, 2001) Stres dokáže udlat z lovka podráždnou osobu psobící negativn, mže však být taky zapalující jiskrou, podntem, popudem udlat nco fantastického, uskutenit nápady a být nesmírn produktivní. 21) Stejn jako není nic pouze erné nebo bílé, tak ani stres není jenom negativní nebo pozitivní. A takový je i náš život, který nám mže pipomínat jízdu na horské dráze: jednou jsi dole a jednou nahoe.

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Stresory To, co stresovou situací spustí, se nazývá stresor. Zda stresory uvolují dobrý i špatný stres, záleží na píjemci, na jeho okamžitém stavu, vnímání, situaci. 22) Stresory v dnešní dob jsou zcela odlišné od stresor v minulosti. V dávných dobách mohlo být pro pralovka stresorem to, že se mu již delší dobu nepodailo zvítzit v boji s mamutem, nebo že ped vchodem do jeskyn stál velký medvd. Souasný lovk se musí den co den potýkat se stále se zvyšujícími nároky na nj, s pibývajícím množstvím práce, s hektickým tempem, s nedostatkem asu, s absencí odpoinku, s pracovním petížením, s dlouho pracovní dobou, s problémy v manželství nebo v rodin. Musí se umt rychle rozhodovat a nést za své rozhodnutí plnou zodpovdnost, umt pracovat v asovém tlaku nebo v nepíznivých pracovních podmínkách a prostedí. V této kapitole jsem se nechala inspirovat širokou paletou stresor, které ve své knize Psychologie zdraví uvádí Jaro Kivohlavý, Vztah charakteristik práce (zamstnání) a stresu ada psycholog se domnívala, že pedevším pracovní zátž, rozhodování, nesení zodpovdnosti za svá rozhodnutí a pracovní postavení mají velký vliv na výši stresu. Další studie však ukázaly, že na stres pracovník má více vliv nemožnost init vlastní rozhodnutí a že na pracovníky stední vrstvy jsou kladeny vysoké požadavky. (Kivohlavý, 2001) Je to práv vysoká míra požadavk kladených na lovka, kombinovaná s malou mírou možností ídit bh dní, která vede v práci ke stresu. Vzájemné vztahy mezi lidmi pi práci se ukázaly jako další faktor ovlivující stres, a to jak v kladném, tak v záporném smyslu slova. 23) Petížení množstvím práce Zamstnavatelé požadují po svých zamstnancích nejen stále kvalitnjší výkony, ale i to, aby zadanou práci odvedli bhem kratší doby, aby mly týdn nkolik hodin pesas a když je to možné, aby chodili do práce i sobotách a nedlích. Proto je v ad podnicích zaveden nepetržitý provoz nebo-li práce na smny. Petížením trpí lovk tehdy, je li zavalen takovým množstvím práce, kterou není schopen zvládnout za uritý as a ani jeho psychické i fyzické síly už mu nestaí.

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 asový stres Nemám as! Tato dv slova mžeme asto slyšet od dnešního lovka, který vede moderní život, jehož charakteristickým znakem je hektinost, uspchanost, nedostatek asu, pracovní petížení, spousta povinností a každodenní stres. Každý to známe njak podobn ze své vlastní zkušenosti: ráno zazvoní budík, rychle vstaneme z postele, pipravíme snídani pro dti a mezi tím tu svou spolykáme za pochodu, vypravíme dti do školy a pak bžíme na autobus. V práci si ješt ani nesundáme kabát a už nám zvoní telefony nebo náš nadízený nás volá do kanceláe, kde má pro nás pipraveno spoustu úkol a klienti ekají. V obdové pestávce jsme rádi, že stihneme rychlý obd a opt se vrhneme do práce, na odpolední klid a odpoinek bohužel není as. Ani pi cest dom nás nepotká klid, protože utíkáme vyzvednout dít ze školky nebo njakého zájmového kroužku, ješt udlat drobný nákup a už pemýšlíme, co bude doma. Napsat s dtmi úkoly, pichystat veei, uklidit dm a je veer. Tak to jde den za dnem. Kdo by nezatoužil po takovémto shonu po chvilce klidu a odpoinku. Bohužel však den má pouze 24 hodin a my se musíme nauit plánovat, organizovat a hospodait s asem ve svj prospch. as, který potebujeme k výkonu urité práce, pro splnní úkolu, mže být pimený nebo ho máme k dispozici píliš mnoho, což bývá velmi ojedinlé. Poslední možnou variantou je, že asu máme málo, což je pravdpodobnjší a tento nedostatek asu nás asto stresuje. Neúmrn velká zodpovdnost Nejen množství práce, kterou je teba vykonat, ale i nadmrná míra odpovdnosti, kterou pracovník na sebe bere mže být stresogenním faktorem. Ukazuje se, že je to zvláš zodpovdnost za svené lidské životy, která klade na lovka mimoádnou míru tlaku. 24) Nevyjasnní pravomocí Tento druh stresoru se na pracovišti objevuje velmi asto. Pracovníci asto nejsou informováni svými nadízenými, co a jak mají dlat, povinnosti nejsou pesn vymezeny, neví za co nesou a nenesou zodpovdnost, nejsou pesn stanoveny termíny a nejen to. Obvyklým stresorem bývají taky mylné a protikladné informace, instrukce a chybjící zptná vazba. Je dležité vdt, jak nadízený hodnotí naši práci, jak je s námi spokojen. Pokud se zamstnanci zptná vazba nedostává, ocitá se v nejistot. (Kivohlavý,2001)

27 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 27 Vztahy mezi lidmi a kontakt s lidmi Jsou povolání, kde lidé pichází každý den do kontaktu s lidmi a jejich práce je na mezilidské komunikaci závislá. Jsou však i zamstnání, kde pracovník pi výkonu své práce do kontaktu s druhými lidmi nepichází, pracuje osamocen, izolován od ostatních. Syndrom vyhoení velmi souvisí s pracovní nespokojeností. Jsou to pedevším vzájemné vztahy mezi lidmi na pracovišti, které mohou mít bu pozitivní i negativní vliv na pracovní spokojenost. Vzájemnými vztahy se myslí nejen vztahy pátelské a nepátelské mezi kolegy, ale i vztahy s nadízeným a podízeným. Krom tchto stresor na lovka mže psobit ješt spousta dalších a to teba hluk, teplo, svtlo, nedostatek spánku, usilování o kariéru, pocit bezmoci a nesvoboda, nemožnost se dále vzdlávat a tím zvyšovat svou kvalifikaci, neustálé naptí na pracovišti atd. 2.3 Pístupy zvládání stresu Stres je považován za typický znak a problém dnešní doby. Do budoucna se bohužel nedá pedpokládat že by vymizel, ale spíše se oekává jeho vyšší nárst pod vlivem vyšších nárok. Nezbývá nám tedy nic jiného, než pijmout skutenost: Stresu se nelze vyhnout. Co ješt udlat mžeme je - nauit se rozpoznávat stresové signály, stres pedvídat a osvojit si nkteré uinné strategie zvládání stresu. lovk vystavený dennodenn stresu by ml jeho úinkm pedcházet a to dodržováním pravidel duševní hygieny a správné životosprávy. K tmto pravidlm patí nap. zdravá a pravidelná strava, dostatek spánku, fyzický pohyb, cviení, omezit pití alkoholu a kouení, relaxace, zábava, zájmové aktivity a kontakt s páteli. (Schreiber, 1992) Strava a stravovací návyky Tvoje strava a je ti lékem. Hyppokrates Vliv stravy na psychické a fyzické zdraví lovka není niím novým, ale je to initel již dávno známý. Potrava je pro nás nejen zdrojem energie, která ovlivuje naši výkonnost, ale má vliv na odolnost lovka vi stresu. Dnes je na trhu k dispozici velké množství potravin. Nkteré z nich podporují naše zdraví a zárove odolnost vi stresu a jiné naopak jsou našemu zdraví škodlivé. Je všeobecn známo, že spousta lidí ve stresu zatouží po o-

28 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 kolád, cigaret nebo alkoholu. iní tak pod vlivem dojmu, že jim to pomže k pekonání stresu, akoliv úinek je pouze krátkodobý. (Eva a Lucie Drotárovi, 2003) Dležitá je pedevším vyváženost jednotlivých složek potravy, která by mla obsahovat bílkoviny, tuky, cukry, vlákniny, vitamíny, sacharidy a stopové prvky. Správná výživa má pozitivní vliv nejen na naše zdraví a prodloužení života, ale ovlivuje i upevnní naší duševní rovnováhy a zlepšuje náš pracovní výkon. Nejastjší chyby v pijímání potravy: 25) Jíme píliš rychle jíme hltav, dostaten stravu nežvýkáme. Jíme píliš mnoho nedodržujeme zlaté rení: Jez do polosyta, pij do polopita. Nevnujeme se jídlu pi jídle teme, sledujeme televizi, dláme si poznámky o nákupech na druhý den nebo dokonce telefonujeme. Jíme jídlo píliš bohaté na tuky, živoišné bílkoviny a cukr, zato chudé na vlákniny. Píjem vitamín a stopových prvk je nízký nebo nevyrovnaný. Naše strava je píliš prmyslová. Jíme jídlo s pílišným obsahem soli, koení a bílého rafinovaného cukru. Pijímáme málo tekutin. Pijímáme látky poškozující náš metabolismus. Zdravá výživa bezpochyby patí ke zdravému životnímu stylu. Nemli bychom tedy opomíjet její zásady. Jídlo je stejn dležité jako dostatek spánku, pohybu nebo správné hospodaení s asem, kterému se budeme vnovat v následující podkapitole Životospráva a hospodaení s asem Každý lovk, který pracuje denn pod tlakem a ve stresu u sebe zane pozorovat píznaky únavy, bolest hlavy, nechu k jídlu, nespavost, zažívací problémy aj. Hlavní píinou je vtšinou to, že takový lovk neumí relaxovat a chvíle práce a odpoinku nejsou u nj v rovnováze. Pro lovka je odpoinek velmi dležitý, pedevším pro regeneraci našich sil, a proto by ml být zaazen do denního režimu.

29 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 Jedním z hlavních odpoink pro organismus je spánek, tzv. odpoinek pasivní. Krom toho však existuje ješt odpoinek aktivní, do kterého patí nap. sport, rybaení, relaxaní cviení, procházky pírodou, návštva kina, divadla, koncert, práce na zahrad aj. Oba tyto odpoinky jsou z hlediska duševní hygieny dležité a každý by si ml zvolit ten, který mu nejvíce vyhovuje. Do životosprávy patí taky spánek. Délka spánku je u lidí rozdílná. Stží lze íci, jaká doba spánku je pro koho vhodná. Každý lovk si v prbhu svého života vytvoí uritý návyk uléhat a vstávat pibližn ve stejnou dobu, každý potebuje pro znovunabytí sil jiný poet hodin a v neposlední ad taky závisí na jeho aktuálním psychickém stavu, tlesné kondici a zdravotním stavu. U dosplých se jedná asi o 6 až 8 hodin, dti mají potebu spánku ješt o nco vyšší a ve staí se potebná doba spánku opt zkracuje. Pro naše úely je dležité vdt, že urité množství spánku je nezbytn nutné k regeneraci a naerpání nových sil. Jedním ze zpsobu jak odstranit stres je práv spánek. V opaném pípad mže být rovnž zvýšený stres poruchou spánku, spánek je nekvalitní a lovk se po nm necítí dostaten odpoatý. V takových pípadech se lidé snaží odstranit poruchu mén vhodným zpsobem pomocí nejrznjších lék na spaní. Nkdy by však stailo pouze vyvtrat místnost, dopát si teplou koupel, odíct si konzumaci tžkých jídel ped spaním, pustit si píjemnou hudbu nebo peíst knihu. (Hennig, Keller, 1996) Zásada spánku, odpoinku, správné výživy, pohybu to vše souvisí s asem, který je naším nepítelem. as a špatné hospodaení s ním je totiž jedním z nejvtších stresor. Na druhou stranu je v naší moci s tímto asem manipulovat, organizovat ho a ovládat. K tomu nám slouží tzv. time management. Spousta z nás eší své záležitosti chaoticky, aniž by si stanovili své priority a ujasnili si, co je nutné udlat hned a co mže pokat do zítka. Pemýšlení nad ním takovým je pro n ztrátou asu. Své úkoly musí všechny ešit hned a neodkladn. (Eva a Lucie Drotárovi, 2003) Aktivní pohyb Aktivní pohyb je dležitý nejen pro zachování tlesného a duševního zdraví lovka, ale i pro udržení fyzické i psychické kondice. Aktivní pohyb zárove neutralizuje stres a psobí preventivn na vznik ady onemocnní (diabetes, srdení onemocnní, rakovina).

30 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 30 Pravidelnou sportovní aktivitou se zbavujeme stresu. Za vysoce úinné jsou považovány vytrvalostní sporty vyžadující stejnomrný a rytmický pohyb, napíklad bhání, bh na lyžích, cyklistika, turistika, chze, plavání. Pi sportu se zvyšuje naše vytrvalost, snižuje úzkost, deprese, proistíme si hlavu, posilují se svaly a zárove pstujeme i štíhlou linii. (Lüdecke, 2007) Pozitivní úinky pravidelného pohybu: 26) pohyb prokazateln odbourává city, blokády a fyzické naptí podmínné stresem; umožuje redukci nadváhy; zpsobuje pokles hladiny cholesterolu v krvi (astého dsledku stresu); reguluje krevní tlak (pízniv je ovlivován jako vysoký tak nízký krevní tlak); posiluje innost srdce a obhového systému; upevuje pocit pohody a vyrovnanosti; poskytuje možnost, abychom se podle poteby pohybovali sami nebo v kontaktu s ostatními; zvyšuje odolnost organismu vi zátži; posiluje imunitní systém; prohlubuje dýchání Sociální opora Sociální oporou se rozumí pomoc, jež je poskytována jinými lidmi lovku v nouzi, tedy pomoc, která lovku v tísni jeho situaci ulehuje. (Kivohlavý, 2001) Rozlišujeme 4 druhy sociální opory: a) Instrumentální opora - materiální, finanní, asistence b) Informaní opora informace c) Emocionální opora náklonnost, pátelství, láska, soucítní d) Hodnotící opora pozitivní hodnocení, kladné sebehodnocení, sdílení tžkostí. (Kivohlavý, 2001) Hlavním zdrojem sociální opory bývá pedevším rodina, pátelé, píbuzní, ale také spolupracovníci a kolegové. Tyto osoby tvoí tzv. sociální si, o kterou se mže lovk opít v pípad tžké životní situace a která pomáhá jedinci jak v boji se stresem, tak pi emocionálním vyhoení. (Kivohlavý, 1998) Ani ty nejlepší techniky relaxace nám nemohou nahradit naši rodinu, píbuzné, pátele a kolegy se kterými si mžeme popovídat, kteí nám naslouchají, soucítí s námi, povzbuzují nás, uznávají, podporují a jsou nám na blízku tehdy, když to potebujeme.

31 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 Všechny výše uvedené pístupy úzce souvisí s duševní hygienou, kterou se zabýval ve svých knihách Libor Míek. Duševní hygienou se rozumí systém vdecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy. Má za cíl upevnní zdatnosti psychického zdraví a odolnost vi nejrznjším škodlivým vlivm. 27) Do zásad duševní hygieny patí: zásada spánku, zásada práce odpoinku, zásada pohybu, zásada výživy, zásada hospodaení s asem, zásada odstraování zlozvyk a zásada správného dýchání. O duševní hygien a jejích všeobecn možných zásadách o harmonickém prostedí v rodin a na pracovišti; poteb oddechu; sportovním, kulturním vyžití; správném sexuálním život atd. se mluví hodn. Pesto se zdá, že znovu íkat totéž není zbytené. Mnoho lidí totiž zásady duševního života snad i zná, ale asto je podceuje, nechová se podle nich, nebo když se podle nich chce chovat, nedovede správn ocenit význam jednotlivých initel a tím míru jejich uplatnní ve vztahu k duševnímu zdraví jako celku. 28)

32 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 3 RELAXACE A RELAXANÍ METODY Umní odpoívat je souástí umní pracovat. John Steinbeck Pojem relaxace vznikl pvodn ve fyziologii a znamenal uvolnní svalových vláken. V dnešní psychologii rozumíme pod pojmem relaxace psychické i fyzické uvolnní. 29) Relaxace znamená stav uvolnní a je pravým opakem stavu naptí, což je jeden z píznak syndromu vyhoení. astjším píznakem syndromu je však stres, který mžeme prostednictvím relaxaních technik úinn odstraovat nebo mu pedcházet. Pedevším díky relaxaci mohou nad míru stresování lidé znovu obnovit své síly a naerpat novou energii. lovk podléhající vysoké míe stresu, který si navíc nezajišuje dostatený odpoinek, riskuje, že zcela vypadne z rovnováhy a postupem asu ani nebude umt prožívat radost. Bude naladný na nikdy nekonící starosti, nebude si umt užít klid, pohodu, hezké vci; bude se pipravovat o energii. Nebude ji totiž z nieho erpat. 30) Prvoadou píinou syndromu vyprahlosti a stresu bývá to, že lidé neumí relaxovat. Dsledkem toho jsou pak napjatí, neklidní, trpí poruchami spánku, bolestmi hlavy, jsou nervózní, podráždní, unavení, petížení, vyerpaní atd. Pravidelným provádním relaxaních cviení je však možné stresu pedejít a udržet organismus v rovnováze mezi naptím a uvolnním. (Hennig, Keller, 1996) Relaxace je spolu se správným dýcháním tím nejlepším zpsobem, jak odstranit negativní úinky stresu. Dochází pi ní v našem tle k ad zmn, které jsou protipólem tlesných zmn vyvolávající stresy. (Eva a Lucie Drotárovi, 2003) Relaxace tedy je komplexní protistresová reakce, psychifyziologický stav intenzivní regenerace organismu, ve kterém dochází k posílení imunitního systému, zpomalení látkové výmny a hloubkové regeneraci bunk, zejména nervového systému. 31) Relaxaní techniky a cviení mže uplatovat každý z nás a nepotebuje k tomu ani odbornou pomoc psychoterapeut. Staí si pouze vypjit nebo koupit odbornou knihu na dané téma, kterých je na knižních trhu dostatek. V tchto knihách mžeme najít spoustu návod jak relaxovat a osvojit si ty relaxaní techniky a cviení, které nám budou vyhovovat. Samozejm je možné navštvovat i nejrznjší kurzy relaxace pod odborným