PRÁVNÍ OCHRANA PRMYSLOVÉHO A JINÉHO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Transkript

1 Fakulta mezinárodních vztah VŠE Praha Katedra podnikového a evropského práva PRÁVNÍ OCHRANA PRMYSLOVÉHO A JINÉHO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 1

2 PEDMLUVA Pedkládaná publikace si klade za cíl poskytnout studujícím souhrnný, struný pehled o oblasti ochrany práv k prmyslovému a jinému duševnímu vlastnictví. Tomuto úelu byla podízena i forma této uební pomcky, sledující struné a heslovité vyjádení vcné nápln projednávané látky. První ást této publikace se týká oblasti autorských práv v rozsahu u nás platného autorského zákona a práv s autorským právem souvisejících, zejména práv výkonných umlc, práv výrobc zvukových a zvukov obrazových záznam, práv rozhlasového nebo televizního vysílatele, práv poizovatel databází aj. Další ásti se týkají prmyslových práv, která obsahují práva k vynálezm, prmyslovým vzorm, užitným vzorm, topografiím polovodiových výrobk, zlepšovacím návrhm a novým odrdám rostlin. Mezi prmyslová práva se adí i tzv. práva na oznaení, zahrnující ochranné známky, oznaení pvodu zboží a firemní (obchodní) jméno. K právm prmyslovým pak bylo v této publikaci piazeno i obchodní tajemství, know-how, goodwill a dále i právní metody transferu zboží a technologií. Aby byl úvod do práv k prmyslovému vlastnictví pokud možno ucelený, byly do této publikace zahrnuty i odpovdi na otázky týkající se Úadu prmyslového vlastnictví, patentové literatury, rešerší, patentových zástupc a mezinárodních vztah a vývoje v této oblasti v souvislost pístupem eské republiky k Evropské unii. Z hlediska usnadnní zvládnutí podstatných základních znalostí o stavu práv k prmyslovému a jinému duševnímu vlastnictví byla v textu této publikace zvolena forma uvádní pouze základních hesel k dané problematice, kterážto forma se v posledních letech pln osvdila. Pedpokládá se však, že si tená, resp. poslucha pi studiu bude text doplovat vlastními poznámkami a doplky. Získané znalosti pak mají vytvoit základ pro další hlubší studium literatury a odpovídajících pedpis, které je teba pi studiu mít vždy po ruce. Proto se v závru této publikace uvádjí odkazy na základní literaturu a odpovídající právní normy, vetn norem evropských. Tato struná publikace vychází ze stavu legislativy platné ke konci roku V odpovídajících ástech publikace se klade vtší draz na otázky spojené s harmonizací naší legislativy s legislativou evropskou v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, k nov uzavíraným mezinárodním smlouvám a k lenství eské republiky v Evropské unii. 2

3 O B S A H Pedmluva 2 Pojem vlastnictví 6 Pojem duševního vlastnictví 7 Pojem prmyslového vlastnictví 8 Základní principy právní ochrany prmyslového vlastnictví 9 Autorské právo 10 Dílo jako pedmt autorského práva 11 Zveejnní a vydání díla 13 Autorství k dílu 13 Obsah autorského práva 14 Majetková práva autora 15 Omezení autorských práv 17 Bezúplatné zákonné licence 18 Smluvní typy v oblasti autorských práv 19 Nakladatelská licenní smlouva 19 Zamstnanecké dílo 21 Kolektivní a školní dílo 22 Díla vytvoená na objednávku a soutžní dílo 22 Dílo audiovizuální 22 Poítaové programy 23 Práva související s právem autorským 25 Práva výkonných umlc 25 Práva výrobc zvukových a zvukov obrazových záznam 27 Práva rozhlasového a TV vysílatele 28 Právo nakladatele 28 Právo poizovatele databáze 29 Kolektivní správa autorských práv 30 Trvání autorských majetkových práv 31 Soubh ochrany s právem autorským 32 Ochrana autorských práv 32 Rozdíly autorského práva oproti právm prmyslovým 33 Prmyslová práva 34 Vynálezy 34 Právo na patent 36 Podnikový vynález 36 ízení o udlení patentu 37 Úinky udlených patent 37 Vyerpání a omezení úink patent 38 Licence a pevod patentu 39 Nucená licence 40 Doba platnosti a zánik patentu 40 3

4 Udlování dodatkových osvdení 40 Ochrana biotechnologických vynález 41 Evropská patentová pihláška a patent 45 Patent spoleenství 46 Mezinárodní patentová pihláška PCT 47 Užitné vzory 49 Právo pednosti a pemna pihlášky patentu na užitný vzor 50 Registraní ízení o užitném vzoru 51 Doba platnosti a úinky užitného vzoru 51 Topografie polovodiových výrobk 51 Vznik, doba ochrany a úinky zapsané topografie 52 Prmyslové vzory 53 ízení o pihlášce prmyslového vzoru 53 Zápis prmyslového vzoru do rejstíku 55 Poátek a doba trvání prmyslového vzoru 55 Právo k prmyslovému vzoru 55 Úinky zapsaného prmyslového vzoru 56 Obrana proti porušování práv z prmyslového vzoru 57 Zánik a výmaz prmyslového vzoru 57 Licence, pevody a zástava prmyslového vzoru 58 Význam právní ochrany technických ešení 59 Zlepšovací návrhy 60 Ochrana práv k novým odrdám rostlin 61 Práva na oznaení 63 Ochranné známky 64 Podmínky zápisné zpsobilosti ochranných známek 65 ízení o zápisu ochranné známky 67 Przkum a zveejnní pihlášky ochranné známky 67 Námitky proti zápisu do rejstíku ochranných známek 68 Zápis ochranné známky do rejstíku, platnost 71 Vzdání se, zrušení a neplatnost ochranné známky 72 Úinky ochranné známky 72 Vyerpání práv z ochranné známky 74 Užívání ochranné známky 75 Ochranná známka jako pedmt vlastnictví 75 Kolektivní ochranné známky 76 Domény a ochranné známky 76 Oznaení pvodu a zempisná oznaení 77 Ochrana zempisných oznaení v EU 78 Pihlašování ochranných známek do zahranií 79 Pihlášení na základ Madridské úmluvy 79 Ochranná známka a design Spoleenství 80 4

5 Význam registrace ochranných známek a oznaení pvodu výrobk 81 Doby platnosti a poátky úink ochrany prmyslových práv 82 Obchodní firma 83 Obchodní tajemství 87 Know-how 87 Nekalá soutž 88 Goodwill 91 Právní metody transferu zboží a technologií 92 Licence 92 Smlouvy o poskytnutí know-how 94 Pevody nehmotného vlastnictví 95 Franchising 95 Právní prostedky ochrany práv z prmyslového vlastnictví 96 Prosazování práv z duševního vlastnictví na hranicích 97 Trestní postihy u jednotlivých práv k duševnímu vlastnictví 100 Úad prmyslového vlastnictví eské republiky 105 Zastupování ped Úadem prmyslového vlastnictví 105 Patentoví zástupci 106 Patentová a známková literatura 107 Tídní ochranných známek 108 Rešerše 108 Mezinárodní smlouvy v oblasti duševního vlastnictví 109 Integrace v oblasti právní ochrany prmyslového vlastnictví 111 Prameny práva v oblasti duševního vlastnictví 113 Dokumenty evropských spoleenství 115 Literatura 117 Pehled dívjších legislativních úprav v oblasti duševního vlastnictví na území eských zemí 119 5

6 POJEM VLASTNICTVÍ Pojem vlastnictví uritý vztah osoby (právnické i fyzické) k vci, právu nebo k jiné hodnot v peneseném smyslu se vlastnictvím míní objekt tohoto vztahu (majetek). Druhy vlastnictví movité vlastnictví - majetek (nábytek, vozidla, stroje, spotební vci,. ) nemovité vlastnictví - majetek (pozemky, budovy a ostatní zaízení trvale spojená se zemí) duševní vlastnictví - nehmotné statky, které jsou výsledkem tvrí innosti lidí, lidské duševní innosti (též intelektuální vlastnictví ). Jsou nezávislé na hmotném substrátu, s nímž jsou spojeny. Základní práva vlastníka Vlastník mže užívat svého majetku podle své vle a nikdo jiný nemže bez jeho souhlasu tohoto majetku právoplatn užívat a disponovat. Existují však zákonná omezení výkonu tohoto práva (ex lege), popípad rozhodnutím státního orgánu na podklad zákonného ustanovení, napíklad formou nucené licence. 6

7 POJEM DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Podle Smlouvy o zízení Svtové organizace duševního vlastnictví (WIPO), podepsané ve Stockholmu 14. ervence 1967, zahrnuje pojem duševního vlastnictví práva: 1) k literárním, umleckým a vdeckým dílm, 2) k výkonm výkonných umlc, zvukovým záznamm a rozhlasovému vysílání, 3) k vynálezm ze všech oblastí lidské innosti, 4) k vdeckým objevm, 5) k prmyslovým vzorm a modelm, 6) k ochranným známkám zboží a služeb, jakož i k obchodním jménm a obchodním názvm, 7) na ochranu proti nekalé soutži, a všechna ostatní práva vztahující se na duševní innost v prmyslové, vdecké, literární a umlecké innosti. Práva ad 1) se oznaují jako autorská práva nebo copyright. Práva ad2) se oznaují jako práva související s právem autorským. Práva ad 3), 5) a 6) se oznaují jako "prmyslová práva". PRMYSLOVÁ PRÁVA Jsou právy majetkovými, zakládající majiteli absolutní a výlunou moc nad pedmtem ochrany jsou souástí širšího práva soutžního vznikají z nich dva typy nárok: - nárok na zvláštní ochranu (veejnoprávní) - nároky z udlené právní ochrany (soukromoprávní) 7

8 POJEM PRMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Paížská úmluva na ochranu prmyslového vlastnictví - PUÚ ze dne 20. kvtna 1883 v lánku 1 uvádí, že pedmtem prmyslového vlastnictví jsou: patenty na vynálezy, užitné vzory, prmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky a známky služeb, obchodní jméno, údaje o provenienci zboží nebo oznaení jeho pvodu. Dalším úkolem ochrany prmyslového vlastnictví je též potlaování nekalé soutže. V poslední dob se v souvislosti s rozvojem vdy a techniky mezi pedmty prmyslového vlastnictví zahrnují i práva k topografiím polovodiových výrobk, práva k biotechnologickým vynálezm. Pojem prmyslového vlastnictví zahrnuje nejen vlastní prmysl, ale vztahuje se i na obchod, zemdlství a tžaský prmysl, na všechny výroby umlé nebo pirozené, nap. na víno, obilí, tabákové listy, ovoce, dobytek, nerosty, minerální vody, pivo, kvtiny, mouku. Proto se mezi pedmty prmyslového vlastnictví zahrnují i biotechnologie, nové odrdy rostlin a v nkterých zemích i nová plemena zvíat. 8

9 Základní principy práv k prmyslovému vlastnictví k jejichž dodržování se zavázaly lenské státy v oblasti práv k prmyslovému vlastnictví v Paížské úmluv na ochranu prmyslového vlastnictví - též Paížská unijní úmluva PUÚ - z roku 1883, doplnná Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - TRIPS z roku 1995, která dále uvedené principy vztahuje i na subjekty z lenských : -národní zacházení i pro obany lenských zemí PUÚ (nyní i pro obany WTO), pop. na základ vzájemnosti-reciprocity -teritorialita a nezávislost udlených ochran -piznávání mezinárodního práva pednosti -piznávání principu výlunosti z udlené právní ochrany -možnost udlování nucených licencí za písn stanovených podmínek -umožnní dodateného zaplacení udržovacích poplatk za prmyslov právní ochranu - principy prosaditelnosti práv z prmyslového a jiného duševního vlastnictví - právo na patent a na uvedení jména pvodce vynálezu - ochrana obchodního jména - ochrana proti nekalé soutži - povinnost zídit zvláštní úad pro prmyslové vlastnictví a ústední pihlašovnu 9

10 l AUTORSKÉ PRÁVO Autorské právo je odvtví práva, které zahrnuje práva autor dl literárních a jiných dl umleckých a vdeckých, dále práva výkonných umlc a práva výrobc zvukových a zvukov obrazových záznam, práva a rozhlasových a televizních vysilatel k jejich vysílání, práva zveejnitel k dosud nezveejnným dílm, k nimž uplynula doba trvání majetkových práv, práva nakladatel na odmnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jimi vydaných dl pro osobní potebu a práva poizovatel k jimi poízeným databázím-oznaovaná jako "práva související" (díve, nebo v literatue "práva píbuzná"). Upravuje i kolektivní správu práv autorských. Právní úprava Zákon. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákon (autorský zákon), ve znní pozdjších pedpis, úplné znní zákon. 398/2006 Sb. Mezinárodní úpravy, zejména dokumenty Evropských spoleenství ve vztahu k právu duševního vlastnictví a práva autorského 10

11 Pedmtem autorského práva je dílo ve smyslu autorského zákona Dílem ve smyslu autorského zákona je literární a jiné dílo umlecké a dílo vdecké, které: je jedineným výsledkem tvrí innosti autora je vyjádeno trvale nebo doasn v jakékoliv objektivn vnímatelné podob, vetn podoby elektronické je dílem bez ohledu na rozsah, úel nebo význam za dílo se považuje i poítaový program, je-li pvodní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem (bez požadavku jedinenosti) souborným dílem je i databáze, která je zpsobem výbru nebo uspoádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem; databází se pitom rozumí soubor nezávislých dl, údaj nebo jiných prvk, systematicky nebo metodicky uspoádaných a individuáln pístupných elektronickými nebo jinými prostedky, bez ohledu na formu jejich vyjádení ( 88) souborným dílem je i sborník, jako je asopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze, pokud je souborem nezávislých dl nebo jiných prvk, který je zpsobem výbru nebo uspoádáním obsahu jedineným výsledkem tvrí innosti autora fotografickým dílem je fotografie, která je pvodní, tj. je autorovým vlastním duševním výtvorem dílem je i tvrí zpracování díla jiného, vetn pekladu díla do jiného jazyka (práva autora zpracovaného nebo peloženého díla nejsou dotena) 11

12 dílem je nejen dílo dokonené, ale i jeho jednotlivé vývojové fáze a ásti, vetn názvu a jmen postav, pokud jsou jedineným výsledkem tvrí innosti autora Dílem není podle autorského zákona námt díla sám o sob myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vdecká teorie, matematický vzorec, statistický graf a podobný pedmt sám o sob denní zpráva nebo jiný údaj sám o sob Dílem je zejména dílo: slovesné vyjádené eí nebo písmem hudební,dramatické a hudebn dramatické choreografické a pantomimické fotografické a dílo vyjádené podobným postupem audiovizuální, jako je dílo kinematografické výtvarné, jako je dílo malíské, grafické a sochaské architektonické vetn díla urbanistického užitého umní kartografické Ochrana z autorského zákona se nevztahuje na: úední dílo, jímž je právní pedpis a rozhodnutí, veejná listina, veejn pístupný rejstík a sbírka jeho listin úední návrh úedního díla a jiná pípravná úední dokumentace, vetn úedního pekladu takového díla snmovní a senátní publikace pamtní knihy obecní (obecní kroniky) státní symboly a symboly jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veejný zájem na vylouení z ochrany 12

13 výtvory tradiní lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecn známo a nejde-li o dílo anonymní nebo pseudonymní ( 7) Zveejnní a vydání díla dnem, kdy bylo poprvé oprávnn zpístupnno veejnosti, jako veejným pednesením, provedením, pedvedením, vystavením nebo vydáním Vydání díla zahájení oprávnného veejného rozšiování rozmnoženin Autorství k dílu autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvoila autorem souborného díla je fyzická osoba, která je tvrím zpsobem vybrala nebo uspoádala je-li dílo uvedeno z vle autora bez udání jeho jména,jde o dílo anonymní je-li dílo uvedeno pod krycím jménem nebo pod umleckou znakou jde o dílo pseudonymní jméno autora anonymního a pseudonymního díla není bez jeho souhlasu dovoleno prozradit spoluautory jsou ti, kteí dílo spolenou tvrí inností vytvoili; na právních úkonech se podílejí spolen a nerozdíln; na výnosech z práva autorského se podílejí úmrn velikosti jejich tvrích píspvk 13

14 Vznik autorského práva k dílu okamžikem, kdy je dílo vyjádeno v jakékoliv objektivn vnímatelné form, napíklad slovem, písmem, nártem, skicou zniením vci, jejímž je dílo vyjádeno, nezaniká autorské právo k dílu nabytím vlastnického nebo jiného vcného práva k vci, jejímž je dílo vyjádeno, se nenabývá i oprávnní k výkonu práva dílo užít vlastník i jiný uživatel vci, jejímž prostednictvím je dílo vyjádeno, není povinen ji udržovat, pokud nebylo dohodnuto nebo právní pedpis nestanoví jinak Obsah autorského práva Právo autorské zahrnuje: Práva osobnostní Výluná práva majetková Práva osobnostní právo rozhodnout o zveejnní díla právo osobovat si autorství, vetn toho, zda a jakým zpsobem má být jeho autorství uvedeno pi zveejnní díla právo na nedotknutelnost díla autor se jich nemže vzdát a jsou nepevoditelná smrtí autora zanikají, ale nikdo si je nemže pisvojovat, dílo smí být užito jen zpsobem nesnižujícím hodnotu díla a vždy musí být uveden autor, nejde-li o dílo anonymní 14

15 Majetková práva autora díla Právo dílo užít autor má právo své dílo užít a udlit jiné osob smlouvou oprávnní k výkonu tohoto práva udlit licenci poskytnutím oprávnní k užití díla vzniká autorovi povinnost strpt zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu smlouvy jiná osoba mže dílo bez svolení autora užít jen v pípadech výslovn stanovených autorským zákonem autor má právo požadovat na vlastníku vci, jejímž prostednictvím je dílo vyjádeno, aby mu ji zpístupnil, pokud je to teba k výkonu autorských práv, pokud to není v rozporu s oprávnnými zájmy autora; vlastník vci není povinen ji autorovi vydat, je však povinen mu na náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla Užitím díla se rozumí: rozmnožování díla rozšiování originálu nebo rozmnoženiny díla pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla pjování originálu nebo rozmnoženiny díla vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla sdlování díla veejnosti, zejména provozovat dílo živ nebo ze záznamu, vysílat nebo penášet jej rozhlasem nebo televizí, provozovat rozhlasové i televizní vysílání díla Jiná majetková práva autora pi prodeji originálu umleckého díla osobou, které autor pevedl tento originál do vlastnictví, jiné osob (optný prodej), má autor právo od prodávajícího na odmnu stanovenou pílohou autorského zákona v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní spotebu na papírový nebo podobný podklad nebo na nenahrané nosie má autor právo na odmnu podle sazebníku, který je pílohou autorského zákona od výrobce nebo dovozce pístroj nebo nenahraných nosi pro poizování rozmnoženin od dopravce nebo zasílatele, pokud se nezjistí výrobce nebo dovozce od poskytovatele rozmnožovacích služeb za úplatu 15

16 Obecné zásady a doba trvání majetkových práv autora majetkových práv se autor nemže vzdát majetková práva autora jsou nepevoditelná majetková práva nelze postihnout výkonem rozhodnutí, s výjimkou pohledávek z nich vzniklých majetková práva jsou pedmtem ddictví;pipadnou-li státu vykonává je Státní fond kultury R a u audiovizuálních dl Státní fond R pro podporu a rozvoj eské kinematografie majetková práva trvají po dobu života autora a 70 let po jeho smrti u spoluautorského díla 70 let od smrti posledního z nich u anonymních a pseudonymních dl 70 let od oprávnného zveejnní díla; pokud se autor k dílu pihlásí, nebo je obecn autor znám, pak platí normální doba trvání k dílu kolektivnímu trvají 70 let od zveejnní u díla, kde nerozhoduje smrt autora nebo které nebylo zveejnno 70 let od jeho vytvoení, trvají autorská práva 70 let od vytvoení u audiovizuálního díla se 70 let poítá od smrti posledního z tchto osob:režisér, autor scénáe, autor dialog a skladatel hudby práva výkonných umlc 50 let od vytvoení výkonu nebo 50 let od zveejnní záznamu výkonu práva výrobce zvukového a obrazového záznamu 50 let od jeho poízení nebo od jeho vydání právo vysílatele 50 let od prvního vysílání právo poizovatele databáze 15 let od jejího poízení nebo od jejího prvního zpístupnní doba trvání majetkových práv se poítá od prvého dne roku následujícího po roce, v nmž došlo k rozhodné události pro poítání Volné dílo takové dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, mže každý bez dalšího voln užít; platí však povinnost uvádt autora, nikdo si nesmí pisvojovat autorství a nesmí se pitom snižovat hodnota díla tomu, kdo poprvé zveejní dosud nezveejnné dílo, u nhož uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají tímto zveejnním po dobu 25 let od zveejnní stejná majetková práva, jaká by ml autor 16

17 Omezení autorských práv Omezení autorského práva jsou dovolena jen ve zvláštních, autorským zákonem stanovených pípadech. Volné užití díla Za užití díla se nepovažuje: užití díla pro osobní potebu fyzické osoby zhotovení záznamu pro osobní potebu; to však neplatí pro zhotovení rozmnoženiny poítaového programu i elektronické databáze rovnž to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny i napodobeniny architektonického díla architektonickou stavbou Do autorského práva tedy nezasahuje: zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla pro svou osobní potebu; jako taková však musí být oznaena a nesmí být použita k jinému úelu šíení nebo doasné zhotovení rozmnoženiny díla v rozsahu nezbytném pro pedvedení zákazníkovi pi prodeji originálu nebo rozmnoženin dl, pístroj pro jejich rozmnožování nebo pro jejich sdlování veejnosti, rozhlasových nebo televizních pijíma a poíta zhotovení na objednávku pro osobní potebu objednatele tiskové rozmnoženiny díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými úinky; to však za pedpokladu, že nejde o vydanou partituru hudebního díla a že zhotovitel zaplatí zákonem stanovenou odmnu podle 25 17

18 Bezúplatné zákonné licence citace,tj. výatky ze zveejnných dl jiných autor, zaazení drobných dl do vdeckých, kritických, odborných a do dl urených k vyuovacím úelm užití zveejnného díla v pednášce výlun k úelm vdeckým nebo vyuovacím i vzdlávacím úelm pi citaci je však nutno vždy uvést jméno autora nebo jméno osoby,pod jejímž jménem se dílo uvádí na veejnost, název díla a pramen katalogová licence, tj. zaazení díla bez autorova svolení do katalogu výstavy, dražby, veletrhu apod., vždy však je nutno uvést autora, název díla a pramen užití díla umístného na veejném prostranství, tj. jeho znázornní na kresbách, malbách, fotografiích apod. a jeho rozšiování; vždy je však nutno uvést autora, název díla a pop. pramen úední a zpravodajská licence, tj. užití díla k úednímu úelu na základ zákona, pi zpravodajství o aktuální události, pevzetí lánk s obsahem asového významu o vcech politických, hospodáských nebo náboženských, pokud není výslovn zapovzeno užití díla pi obanských a náboženských obadech a pi školních pedstaveních,tj. pi nichž vystupují pouze studenti a uitelé školy; škola mže také dílo vytvoené studentem užít nevýdlen ke své vnitní poteb užití souborného díla za úelem pístupu k jeho obsahu a pro bžné využívání jeho obsahu oprávnným uživatelem takového díla užití díla rozmnožováním a rozšiováním rozmnoženin, knihovnami, archivy a jinými nevýdlenými školskými, vzdlávacími a kulturními zaízeními pro své archivní a konzervaní úely knihovní licence - pjování a pronájem originálu i rozmnoženin díla knihovnami, archivy a jinými nevýdlenými školskými, vzdlávacími a kulturními zaízeními užití díla pro zdravotn postižené a sociální zaízení užití díla pro doasné rozmnoženiny, které nemá samostatný hospodáský úel vystavení díla vlastníkem díla, který vystavuje bezplatn, pokud autor díla takové užití nevylouil 18

19 Smluvní typy v oblasti autorských práv Licenní smlouva licenní smlouvou (licencí) autor poskytuje nabyvateli oprávnní k výkonu práva dílo užít k jednotlivým nebo ke všem zpsobm užití a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odmnu, pokud smluvní strany ve smlouv nesjednají její bezplatnost licence nemže být poskytnuta k užití díla zpsobem, který v dob uzavení smlouvy ješt není znám licence mže být uzavena jako výhradní nebo nevýhradní; výhradní licence vyžaduje písemnou formu (nakladatelská licence,pokud nebylo stanoveno jinak, taktéž) licence mže omezit zpsoby užití díla co do rozsahu, množství, místa nebo asu; nestanoví-li to, má se za to, že byla poskytnuta v rozsahu nutném k dosažení úelu smlouvy licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnní k poízení rozmnoženin pímých i nepímých, trvalých i doasných, vcelku nebo zásti, jakýmikoliv prostedky a v jakékoliv form, elektronické jak v on-line, tak of-line; zahrnuje i licenci k rozšiování rozmnoženin, pokud smlouva nestanoví jinak licence k vysílání díla zahrnuje i oprávnní ke zhotovení záznamu díla vysílatelem jeho vlastními prostedky a pro jedno vysílání, pokud smlouva nestanoví jinak výhradní licenní smlouvou se autor zavazuje neposkytnout licenci tetí osob a pokud není výslovn ve smlouv ujednáno, musí se i sám zdržet výkonu práva užít dílo zpsobem, ke kterému licenci udlil udlením nevýhradní licence zstává autorovi právo dílo užívat a poskytnout licenci i tetím osobám podlicenci(sublicenci) mže nabyvatel poskytnout tetí osob jen tehdy, je-li to sjednáno ve smlouv postoupit licenci mže nabyvatel jen s písemným souhlasem autora; souhlasu však není teba k prodeji podniku,jehož souástí je i licence nabyvatel nesmí upravit i jinak mnit dílo, jeho název nebo oznaení autora, pokud s tím autor nesouhlasil nebo se dá spravedliv oekávat že by k takové zmn svolil; to platí i pro spojení díla s jiným dílem, jakož i pi zaazení do díla souborného nabyvatel licence je povinen poskytnout autorovi rozmnoženinu díla na své náklady, pokud je to obvyklé 19

20 Odstoupení od licenní smlouvy autor mže od smlouvy odstoupit nevyužívá-li nabyvatel licence vbec nebo nedostaten a jsou-li tím nepízniv doteny zájmy autora, pokud dvody nevyužívání nejsou na stran autora autor mže od smlouvy odstoupit pro zmnu svého pesvdení a zveejnním díla by byly doteny jeho oprávnné zájmy autor nemže od smlouvy odstoupit ped uplynutím dvou let od poskytnutí licence nebo dvou let od odevzdání díla; u píspvk do periodického tisku s denní periodicitou po tech msících a u ostatního periodického tisku po jednom roce autor je povinen nahradit nabyvateli škodu vzniklou mu odstoupením od smlouvy pokud k tomu existují dvody zvláštního zetele hodné autor je povinen vrátit nabyvateli odmnu, kterou od nj pijal na základ licenní smlouvy od které odstoupil, nedošlo-li k využití licence vbec nebo její ást v pomru využití licence a pokud ve smlouv nebyla stanovena pro nabyvatele povinnost licenci využít jestliže autor projeví po odstoupení od smlouvy optovný zájem o užití díla, je povinen licenci pednostn nabídnout pvodnímu nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s pvodními podmínkami Práva a povinnosti z licence pechází zánikem právnické osoby, které byla udlena na jejího právního nástupce, pokud takový pechod nebyl ve smlouv vylouen. Smrtí fyzické osoby, které byla licence udlena, pecházejí tato práva a povinnosti na ddice, pokud to smlouva pipouští. Nakladatelská licenní smlouva autor poskytuje touto smlouvou nabyvateli právo rozmnožovat a rozšiovat dílo; nevztahuje se však na užití díla v provedení výkonnými umlci má se za to, že je výhradní (výluná), pokud není ve smlouv stanoveno jinak a pak musí být uzavena písemn; neplatí to však pro licence k rozmnožování a rozšiování díla v periodické publikaci autor je oprávnn ped vydáním díla provést v pimené lht korekturu díla a pitom provést drobné tvrí zmny díla, pokud to nevyvolá u nabyvatele nepimené náklady nebo pokud se tím nezmní povaha díla. Neposkytnutí této autorské korektury mže být dvodem pro odstoupení od smlouvy, pokud by to mlo za následek snížení hodnoty díla 20

21 nakladatelská licence zanikne, pokud byla omezena na uritý poet rozmnoženin a tyto byly rozebrány ped uplynutím doby, na kterou byla udlena a pokud se smluvní strany nedohodnou do 6 msíc od výzvy autora ke zvýšení množstevního rozsahu smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby pechází licence na právního nástupce, pokud to v licenci nebylo vyloueno Zamstnanecké dílo je jím dílo, které autor vytvoil ke splnní svých povinností vyplývajících z pracovnprávního i služebního vztahu k zamstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho lenem poítaové programy a databáze, jakož i kartografická díla se považují za zamstnanecká i tehdy, byla-li vytvoena na objednávku; objednavatel se považuje za zamstnavatele zamstnavatel vykonává svým jménem a na svj úet autorova majetková práva, není-li zákonem stanoveno jinak; právo k jejich výkonu mže postoupit tetí osob pouze pi prodeji podniku nebo jeho ásti, jinak jen se svolením autora smrtí nebo zánikem zamstnavatele, který nemá právního nástupce, nabývá oprávnní k výkonu majetkových práv autor nevykonává-li zamstnavatel majetková práva vbec nebo nedostaten, má autor právo požadovat, aby mu zamstnavatel za obvyklých podmínek udlil licenci, ledaže na stran zamstnavatele existuje závažný dvod pro odmítnutí vykonává-li zamstnavatel majetková práva, má se za to, pokud nebylo sjednáno jinak, že autor svolil ke zveejnní, úpravám, zpracování vetn pekladu, spojení s jiným dílem, zaazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uvádl zamstnanecké dílo na veejnost pod svým jménem a aby popípad dokonil zamstnanecké dílo práva a povinnosti k zamstnaneckým dílm zstávají zachována i po skonení zamstnaneckého vztahu autorova osobnostní práva k zamstnaneckému vynálezu zstávají nedotena není-li sjednáno jinak, má autor zamstnaneckého díla vi zamstnavateli právo na pimenou dodatenou odmnu, jestliže se mzda nebo odmna vyplacená autorovi zamstnavatelem dostane do zjevného nepomru k zisku z využití práv k tomuto dílu; toto ustanovení o dodatené odmn však neplatí pro poítaové programy nebylo-li sjednáno jinak 21

22 Kolektivní dílo dílo, na jehož tvorb podílí více autor, které je vytváeno z podntu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a které je uvádno na veejnost pod jejím jménem, piemž píspvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití zamstnaneckými kolektivními díly jsou i objednávku audiovizuální a audiovizuáln užitá díla nejsou díly kolektivními díla vytvoená na Školní dílo dílo vytvoené žákem nebo studentem ke splnní školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému i vzdlávacímu zaízení(škola) škola má za obvyklých podmínek, se souhlasem autora, právo na uzavení licenní smlouvy o užití školního díla; odmítá-li autor souhlas eší spor soud autor školního díla mže své dílo užít i poskytnout jinému licenci, pokud to není v rozporu s oprávnnými zájmy školy škola je oprávnna požadovat na autorovi školního díla, aby jí z výdlku dosaženého využitím díla pimen pispl na úhradu náklad, které škola na vytvoení díla vynaložila Dílo vytvoené na objednávku a soutžní dílo objednatel mže dílo vytvoené na objednávku a soutžní dílo užít pouze k úelu vyplývajícímu ze smlouvy nebo je-li to stanoveno autorským zákonem; jinak musí s autorem uzavít licenní smlouvu autor díla vytvoeného na objednávku a soutžního díla mže užít sám a popípad poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávnnými zájmy objednatele vpedu uvedené zásady neplatí pro kolektivní díla a poítaové programy Dílo audiovizuální dílo vytvoené uspoádáním dl audiovizuáln užitých, a již zpracovaných i nezpracovaných, které sestává z ady zaznamenaných spolu souvisejících obraz, vyvolávajících dojem pohybu, a již doprovázených zvukem i nikoliv, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem i sluchem zpracovat dílo a zaadit jej do díla audiovizuálního lze jen se souhlasem autora zaazovaného díla 22

23 za autora audiovizuálního díla se považuje jeho režisér; práva autor dl v tomto, díle užitých zstávají nedotena udlí-li autor audiovizuálního díla výrobci prvotního záznamu písemné svolení k tomuto záznamu platí, pokud není sjednáno jinak, že tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k poizování rozmnoženin audiovizuálního díla pro úely jejich rozšiování, k užití tohoto díla ve znní pvodním, dabovaném, opateném titulky, jakož i k užití fotografií vytvoených v souvislosti s poízením prvotního záznamu, že mu poskytnul oprávnní poskytnout práva z takové licence tetí osob že se s tímto výrobcem dohodl na odmn za licenci udlil-li autor díla souhlas výrobci k zaazení svého díla do díla audiovizuálního, není-li sjednáno jinak, platí, že tomuto výrobci udlil souhlas toto dílo dabovat a opatit je titulky, poizovat rozmnoženiny pro úely jejich rozšiování, k užití fotografií vytvoených v souvislosti s prvotním záznamem, a že se s výrobcem dohodnul na odmn za užití svého díla; autor díla mže udlit svolení k zaazení svého díla do jiného audiovizuálního díla nebo uinit tak sám až po uplynutí 10 let od pedchozího udlení souhlasu. Poítaový program je chránn podle autorského zákona jako dílo literární, jestliže je pvodní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem, je vyjáden v jakékoliv objektivn vnímatelné form vetn podoby elektronické,vetn pípravných koncepních materiál, bez ohledu na jeho rozsah, úel nebo význam myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoliv prvek poítaového programu, vetn tch, které jsou podkladem pro jeho propojení s jiným programem, nejsou chránny autorským zákonem autorem poítaového programu mže být jen fyzická osoba, která program vytvoila u zamstnaneckého programu majetková práva vykonává zamstnavatel nebo objednatel zamstnavatel má právo na nakládání se zamstnaneckým programem po svým jménem a nemá povinnost odmnit autora programu; u nehotového programu má právo na jeho dokonení dílo vytvoené za pomoci poítaového programu (nap. obraz) se pokládá za autorské dílo fyzické osoby, která jej k vytvoení díla použila 23

24 Do autorského práva k poítaovému programu nezasahuje oprávnný uživatel rozmnoženiny poítaového programu jestliže: rozmnožuje, pekládá, zpracovává, upravuje i jinak mní poítaový program, je-li to potebné k užití programu v souladu s jeho urením, vetn opravování chyb, není-li dohodnuto jinak zhotoví si záložní rozmnoženinu, je-li nezbytná pro jeho užívání zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím povená osoba fungování poítaového programu za úelem zjištní myšlenek a princip na nichž je program založen rozmnožuje kód nebo pekládá jeho formu pi rozmnožování programu nebo pi jeho pekladu i jiném zpracování, úprav i jiné zmn, pokud je to nutné k získání informací potebných k dosažení vzájemného funkního propojení s jinými programy za rozmnoženinu se u programu považuje i zhotovení rozmnoženiny, která je nezbytná k zavedení a uložení poítaového programu do pamti poítae, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a penos informace, které získá oprávnný uživatel programu pi shora uvedených innostech nesmí poskytnout jiným osobám ani využity k jiným úelm; nesmjí být využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití programu v podstat podobného v jeho vyjádení nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské v 66 odst. 7 uvedená ustanovení autorského zákona se na poítaový program nevztahují oprávnným uživatelem poítaového programu je oprávnný nabyvatel jeho rozmnoženiny za úelem jejího užití, nikoliv dalšího pevodu a oprávnný nabyvatel licence 24

25 PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM Mezi práva související s právem autorským se zahrnují: - práva výkonných umlc - práva výrobc zvukového a zvukov obrazového záznamu - právo rozhlasového a televizního vysílatele - právo nakladatele - právo poizovatele databáze Práva výkonných umlc Umlecký výkon výkon herce, zpváka, hudebníka, taneníka, dirigenta, sbormistra, režiséra, nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, pedvádí nebo jinak provádí umlecké dílo vetn výtvor tradiní lidové kultury výkon artisty, aniž jím provádí umlecké dílo Výkonný umlec fyzická osoba, která umlecký výkon vytvoila Spolený zástupce výkonných umlc umlecký vedoucí tlesa, který zastupuje výkonné umlce jejich jménem a na jejich úet pi provedení díla více výkonnými umlci, napíklad leny orchestru, taneního souboru Osobnostní práva výkonného umlce má právo rozhodnout o zveejnní svého umleckého výkonu má právo na uvedení svého jména u výkonu jednotlivc, pokud tomu nebrání zpsob užití výkonu, a právo na uvedení spoleného jména u výkonu v rámci umleckého tlesa (není vylouena dohoda o uvedení jednotlivých jmen) je-li jeho výkon užíván jinou osobou, nesmí to být zpsobem snižujícím hodnotu výkonu výkonní umlci jsou povinni brát na sebe pimený vzájemný ohled 25

26 Majetková práva výkonného umlce má právo svj umlecký výkon užít udlit jinému smlouvou oprávnní k výkonu tohoto práva jiný mže umlecký výkon užít bez udlení takového oprávnní pouze v pípadech stanovených zákonem má právo na odmnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potebu- 25 zákona Úplatná zákonná licence do práva výkonného umlce nezasahuje, kdo užije umlecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam rozšiovaný prodejem, který byl vydán k obchodním úelm jeho vysíláním nebo penosem rozhlasem nebo televizí; za takové užití však výkonnému umlci písluší právo na odmnu, které vykoná prostednictvím kolektivního správce do práva výkonného umlce však zasahuje ten, kdo ped užitím takového umleckého výkonu neuzavel s píslušným kolektivním správcem smlouvu,kterou se stanoví výše odmny za takové užití a zpsob jejího placení do práva výkonného umlce zasahuje i ten, komu kolektivní správce zakázal další užití výkonu pro prodlení v placení odmny Trvání majetkových práv výkonného umlce 50 let od vytvoení výkonu je-li v dob trvání majetkových práv zveejnn jeho záznam, zanikají tato práva až 50 let po tomto zveejnní 26

27 Práva výrobce zvukového a zvukov obrazového záznamu Zvukový záznam výlun sluchem vnímatelný záznam zvuk výkonu výkonného umlce Zvukov obrazový záznam záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné ady zaznamenaných spolu souvisejících obraz vyvolávajících dojem pohybu, a již doprovázených zvukem, i nikoliv, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem vnímatelných i sluchem Výrobcem zvukového nebo zvukov obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovdnost poprvé zaznamenala zvuky výkonu výkonného umlce i jiné zvuky nebo jejich vyjádení, nebo poprvé poídila zvukov obrazový záznam, nebo pro kterou tak uinila jiná osoba z jejího podntu Právo výrobce zvukového a zvukov obrazového záznamu Výrobce zvukového a zvukov obrazového záznamu má výluné majetkové právo svj záznam užít udlit jinému smlouvou oprávnní k výkonu tohoto práva výjimka je pouze v pípadech stanovených zákonem je pevoditelné výrobce záznamu má právo na odmnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potebu - 25 Právem zvukový a zvukov obrazový záznam užít je právo na: jeho rozmnožování rozšiování jeho originálu nebo jeho rozmnoženin pronájem originálu nebo rozmnoženin pjování originálu nebo jeho rozmnoženin jeho vysílání a jiné sdlování veejnosti platí pimen ustanovení 72 o úplatných zákonných licencích Trvání práva výrobce zvukového a zvukov obrazového záznamu 50 let od poízení záznamu byl-li záznam zveejnn v této dob, 50 let od tohoto zveejnní 27

28 Právo rozhlasového a televizního vysílatele Vysíláním se rozumí výsledek šíení zvuk nebo obraz a zvuk nebo jejich vyjádení rozhlasem nebo televizí pro píjem veejností Vysílatelem je fyzická nebo právnická osoba, která na svoji odpovdnost uskuteuje vysílání zvuk nebo obraz nebo jejich vyjádení rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podntu uiní jiná osoba Právo vysílatele výluné majetkové právo své vysílání užít udlit jinému smlouvou oprávnní k výkonu tohoto práva jiný mže vysílání užít bez udlení oprávnní vysílatelem jen v pípadech stanovených zákonem je pevoditelné Právem vysílání užít je právo na: záznam vysílání rozmnožování zaznamenaného vysílání rozšiování rozmnoženin zaznamenaného vysílání sdlování vysílání veejnosti Právo vysílatele trvá: 50 let od prvního vysílání Právo nakladatele Nakladatel má právo: na odmnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potebu jím vydaného díla právo na odmnu trvá 50 let od vydání díla, piemž se tato doba poítá od prvého dne roku následujícího po roce, v nmž došlo k vydání díla 28

29 Právo poizovatele databáze Databází je pro úely autorského zákona soubor nezávislých dl, údaj nebo jiných prvk, systematicky nebo metodicky uspoádaných a individuáln pístupných elektronickými nebo jinými prostedky, bez ohledu na formu jejich vyjádení každý nový kvalitativn nebo kvantitativn podstatný vklad do databáze spoívající v doplnní, zkrácení i jiných úpravách má za následek nový bh trvání práva poizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovdnost poídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podntu uiní jiná osoba Poizovateli databáze písluší zvláštní práva k databázi pokud tato pedstavuje kvalitativn nebo kvantitativn podstatný vklad k poízení, ovení nebo pedvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou pedmtem autorskoprávní nebo jiné ochrany právo poizovatele databáze je pevoditelné zvláštním právem k databázi je -právo na vytžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativn nebo kvantitativn podstatné ásti a právo udlit jinému oprávnní k výkonu tohoto práva -vytžováním se pitom rozumí trvalý nebo doasný pepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné ásti na jiný podklad, a to jakýmikoli prostedky nebo jakýmkoli zpsobem -zužitkováním se rozumí jakýkoliv zpsob zpístupnní veejnosti celého obsahu nebo jeho podstatné ásti rozšiováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými zpsoby penosu -vytžováním a zužitkováním není pjování originálu nebo rozmnoženiny databáze -opakované a systematické vytžování nebo zužitkování nepodstatných ástí obsahu databáze a jiné jednání, které není bžné, pimené a je na újmu oprávnným zájmm poizovatele databáze, není dovoleno; bžné, pimené a nesystematické vytžování nebo zužitkování databáze není zakázané 29

30 do práva poizovatel jím zpístupnné databáze též nezasahuje oprávnný uživatel, který vytžuje nebo zužitkovává podstatnou ást obsahu databáze pro svou osobní potebu pro vdecké nebo vyuovací poteby pro úely veejné bezpenosti nebo správního i soudního ízení zvláštní právo poizovatele databáze trvá 15 let od jejího poízení Kolektivní správa autorských práv úelem je kolektivní uplatování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnní zpístupování pedmt tchto práv veejnosti kolektivní správou je zastupování vtšího potu osob, kterým písluší: majetkové právo autorské a právo související s právem autorským výkon majetkových práv k dílu vyplývajících ze zákona výhradní oprávnní k výkonu práva po celou dobu trvání majetkových práv, s právem poskytnou podlicenci kolektivn spravovanými právy jsou: právo na odmnu za užití umleckého výkonu zaznamenaného na zvukový nebo obrazový záznam k obchodním apod. úelm vysíláním rozhlasem nebo TV a za zhotovení jeho rozmnoženiny pro osobní potebu a za optný prodej originálu umleckého díla právo na pimenou odmnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla právo na užití dl kabelovým penosem kolektivní správce zastupuje nositele tchto práv i pro domáhání se nároku na vydání bezdvodného obohacení z neoprávnného výkonu spravovaného práva kolektivní správce pihlíží pi rozdlování a vyplácení odmn a píjm jen k nositelm, kteí se u nj za tímto úelem pihlásili k evidenci a uzaveli s ním píslušnou smlouvu kolektivním správcem je ten, kdo ke správ získal píslušné oprávnní 30

31 Trvání autorských majetkových práv doba trváni autorských práv se poítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v nmž došlo k události rozhodné pro její poítání 70let po smrti autora 70 let po smrti posledního spoluautora 70 let od oprávnného zveejnní u díla anonymního a pseudonymního 70 let od vytvoení díla, u nhož není pro poítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo v této dob zveejnno 70 let od zveejnní u kolektivních dl 50 let od vytvoení výkonu u práv výkonných umlc 50 let od poízení výrobce zvukového záznamu; byl-li v této dob zvukový záznam zveejnn, zaniká toto právo až za 50 let od zveejnní právo výrobce zvukov obrazového záznamu trvá 50 let od jeho poízení; v pípad zveejnní v této dob až za 50 let od takového zveejnní právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání právo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní spotebu 50 let od vydání díla 25 let od zveejnní díla, které bylo zveejnno tetí osobou poté, kdy k dosud nezveejnnému dílu uplynula doba trvání majetkových práv právo poizovatele databáze trvá 15 let od poízení databáze, nebo 15 let od prvního zpístupnní databáze, které nastalo v této dob Soubh ochrany s právem autorským právo autorské není doteno právy souvisejícími s právem autorským ani právem poizovatele databáze ochrana dl podle práva autorského nevyluuje ochranu stanovenou zvláštními pedpisy, napíklad podle zákona o ochran prmyslových vzor 31

32 Ochrana autorských práv Neoprávnný zásah do práva autorského do autorského práva zasahuje i ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo pjení, dováží, rozšiuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospchu pomcky nebo postupy urené k omezení i vyazení prostedk pro ochranu autorských práv neoprávnným zásahem do práva autorského je i odstranní nebo zmna elektronické informace o identifikaci práv k dílu a rozšiování rozmnoženiny díla, vetn jejich dovozu do práva autorského zasahuje i ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnjší úpravy používané již po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpeí zámny Autor, do jehož práva bylo neoprávnn zasaženo nebo hrozí neoprávnný zásah, se mže u soudu domáhat: urení svého autorství zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávnné výroby,obchodního odbytu,dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny i napodobeniny aj. sdlení údaj o pvodu, rozsahu a rozšiování neoprávnn zhotovené rozmnoženiny i napodobeniny díla, o osobách, které se neoprávnného užití díla úastní, aj. odstranní následk zásahu do práva, vetn stažení neoprávnn zhotovených rozmnoženin i napodobenin díla a jejich zniení poskytnutí pimeného zadostiuinní za zpsobenou újmu, zejména omluvou nebo i v penzích uveejnní rozsudku na náklady úastníka, který ve sporu neuspl náhrady škody a vydání bezdvodného obohacení; mže být stanovena licenní analogií ( 40 odst. 4 aut.zákona) informaci od celních orgán o obsahu a rozsahu dovozu a vývozu zboží porušujícího autorská práva 32

33 Autor, do jehož práva bylo neoprávnn zasaženo, se mže svých práv domáhat i prostednictvím celních úad, nebo tyto úady práva autor hájí i pi výkonu svých inností celní úad mže zajistit vc, u které je podezení, že jsou porušována autorská práva a bezodkladn o tom zašle zprávu autorovi, kolektivnímu správci nebo jeho zástupci autor musí do 15 dn sdlit, zda uplatní nárok z porušení u soudu, jinak je vc dotené osob vrácena rozhodne-li pravomocn soud, že bylo právo porušeno, pedá celní úad vc osob, která nárok u soudu uplatnila náklady spojené se zadržením, uskladnním a pedáním vci hradí osoba, které byla vc zajištna Rozdíly autorského práva oproti právm prmyslovým Autorské právo obecn vztahuje se k osob autora díla a zdrazuje roli autora v prbhu tvorby a práv k udlování souhlasu nakládání s jeho dílem Copyright - název užívaný zejména v anglosaských zemích, vztahuje se více k právu nakládání s dílem odvozuje se od oprávnní autora dávat svolení (autorizaci) ke zhotovení a provádní jeho dl Rozdíly mezi autorským a prmyslovým právem autorské dílo musí být originálním-jedineným tvrím dílem autora; poítaový program chranitelný autorským zákonem musí být pvodnívlastním duševním výtvorem jeho autora; myšlenka obsažená v autorském díle nemusí být nová, nová musí být však forma vyjádení této myšlenky; autorské právo nechrání myšlenku (nechrání ešení, jako je tomu nap. u vynález), ale jen vnjší formu jejího vyjádení; 33

34 pro vznik autorské ochrany není podmínkou konené provedení díla; nkteré zem však (angloamerický právní systém) požadují pro vznik ochrany uritou fázi provedení díla; autorské dílo nemusí být pro vznik jeho autorsko-právní ochrany zveejnno; vznik ochrany není podmínn kvalitou díla; užití autorského díla je podmínno souhlasem autora; v nkterých pípadech však mže ze zákona dojít k užití díla bez pedchozího svolení autora, i když nárok na odmnu zstává; existence ochranných autorských organizací plnících zejména zprostedkovatele mezi autorem a uživatelem díla; výsady autora z autorského práva existují zejména po dobu jeho života; po jeho smrti toto právo po stanovenou dobu petrvává; vznik autorských práv není vázán na pihlášení k ochran; za udržování autorských práv se nemusí platit poplatky; v nkterých zemích se i po uplynutí platnosti autorských práv za užití díla platí stanovené organizaci poplatky, která je užívá k sociálním, obecn prospšným nebo kulturním úelm; ochrana dl užitého umní podle zákona nevyluuje, aby tato díla byla chránna rovnž podle pedpis o ochran podle zvláštních pedpis, napíklad zákona o ochran prmyslových vzor. 34

35 PRMYSLOVÁ PRÁVA Mezi pedmty prmyslových práv adí mezinárodní smlouvy vynálezy, biotechnologické vynálezy,užitné vzory, prmyslové vzory, topografie polovodiových výrobk, práva na oznaení, zejména ochranné známky, oznaení pvodu a zempisná oznaení, firemní a obchodní jméno, a jiná oznaení, a nekalou soutž. VYNÁLEZY Právní úprava: zákon. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále též jen Patentový zákon ), jak vyplývá zejména ze zmn provedených zákonem. 116/2000 Sb., kterým se mní nkteré zákony na ochranu prmyslového vlastnictví a provádcí vyhláška. 550/1990 Sb. Forma ochrany: patent Pedmt ochrany: vynález patenty se udlují na vynálezy, které splují zákonné požadavky a které: - jsou svtov nové (nejsou souástí dosavadního stavu techniky) - jsou výsledkem vynálezecké innosti - jsou prmyslov využitelné za vynálezy se však nepokládají zejména: - objevy, vdecké teorie a matematické metody - estetické výtvory - plány, pravidla a zpsoby vykonávání duševní innosti hraní her nebo vykonávání obchodní innosti - programy poíta a - podávání informací pokud se týkají pouze jich jako takových (as such). Tento dodatek mj. umožuje v uritých pípadech patentování i program pro poítae. 35

36 Zpsoby chirurgického nebo terapeutického ošetování lidského a zvíecího tla se nepokládají za prmyslov využitelné. Pípravky k tomuto úelu jsou však patentovatelné. Z patentování jsou vyloueny : -vynálezy v rozporu s veejným poádkem a dobrými mravy, -odrdy rostlin nebo plemena zvíat, jakož i biologické zpsoby jejich pstování a šlechtní (s výjimkou prmyslových produkních mikroorganism a tch, které jsou patentovatelné podle zákona o biotechnologiích). Právo na patent má: - pvodce vynálezu nebo jeho právní nástupce - spolupvodci v rozsahu podílu na vytvoení vynálezu - zamstnavatel k nmuž byl vynález vytvoen, pokud ve stanovené lht toto právo uplatní Podnikový (zamstnanecký) vynález: - vytvoil-li pvodce vynález ke splnní úkolu z pracovního pomru, z lenského nebo jiného obdobného pracovn právního vztahu k zamstnavateli, pechází právo na patent na zamstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak - pvodce je povinen zamstnavatele o vytvoení vynálezu neprodlen písemn vyrozumt a pedat mu podklady potebné k posouzení vynálezu - zamstnavatel má právo ve lht tí msíc od tohoto vyrozumní uplatnit právo na patent - pokud zamstnavatel právo na patent v této lht neuplatní, pechází právo na patent zpt na pvodce - pokud zamstnavatel právo na patent uplatní, má pvodce vi zamstnavateli právo na pimenou odmnu, která má být pimená technickému a hospodáskému významu vynálezu a pínosu dosaženému jeho možným využitím nebo jiným uplatnním; pihlíží se pitom k materiálnímu podílu zamstnavatele na vytvoení vynálezu a k rozsahu pracovních úkol pvodce - dostane-li se po vyplacení odmna do zjevného nepomru s pínosem dosaženým pozdjším využitím nebo jiným uplatnním vynálezu, má pvodce právo na dodatené vypoádání - práva,povinnosti a mlenlivost u zamstnaneckých vynález zstávají nedotena i po skonení pracovního pomru 36