Roenka eského rozhlasu 2000

Transkript

1 Obsah: I. Program Roenka eského rozhlasu 2000 eský rozhlas 1 Radiožurnál eský rozhlas 2 - PRAHA eský rozhlas 3 - Vltava eský rozhlas 6/ Rádio Svobodná Evropa Ro 5 Regionální vysílání ESKÝ ROZHLAS BRNO eský rozhlas eské Budjovice Ro Hradec Králové eský rozhlas Olomouc Ro Ostrava eský rozhlas Plze Ro Regina Ro Ústí nad Labem Vysílání do zahranií - Ro 7 Radio Praha eský rozhlas Online II. Technika v Ro III. Neprogramové aktivity SOR Dtský pvecký sbor eského rozhlasu Dismanv rozhlasový d tský soubor v roce 2000 Prix Bohemia Radio Concerto Bohemia Concertino Praga Úast Ro na mezinárodních akcích

2 Mezinárodní soutže a festivaly Archivní a programové fondy v roce 2000 Sdružení pro rozhlasovou tvorbu IV. Propagace eského rozhlasu V. Poslechovost a publikum VI. Hospodaení a komerní aktivity Komerní innosti VII. Radioservis Týdeník Rozhlas Hudební vydavatelství Knižní vydavatelství VIII. Pílohy Vážení posluchai, vážení kolegové, op t po roce se s vámi setkávám na stránkách výroní zprávy o innostech eského rozhlasu. Rok 2000 byl výjimený pro nás všechny a jsem rád, že jsme se ho zhostili se ctí. V neuvitelném tempu se nám podailo dokonit stavbu studiového domu a pesthovat do nj archívy, kanceláe i všechna vysílací pracovišt. Pes pochopitelné poátení problémy se da í odbavovat naše vysílání z nových prostor a podailo se nám pesunout sem i velkou ást prvovýroby. Dokonce jsme zde již pivítali více než návštvník pi oblíbeném Dni otevených dveí i pi pravidelných exkurzích. Oslavili jsme domácí i zahraniní úspchy Symfonického orchestru eského rozhlasu, byli jsme mediálními partnery jedné z nejvtších kulturních akcí souasnosti Prahy, msta kultury Informovali jsme naše posluchae o akcích velkých národních institucí i humanitárních organizací, byli jsme s našimi sportovci a s pýchou ohlašovali každý jejich úspch na olympiád, paralympiád i dalších svtových turnajích a mistrovstvích. Spolupracovali jsme s celou adou významných lidí i institucí domácích i zahraniních. Pipomínám již tradin velmi dobrou spolupráci seskou televizí, eskými radiokomunikacemi a eskou poštou. Jsem rád, že i nadále pokrauje krásný poin Daruj krev s eským rozhlasem. Vážím si Rady eského rozhlasu a dkuji jí za moudrý pístup. V píštím roce bychom chtli posílit program a zamit pozornost na regiony. Musíme se vnovat nov vzniklým krajm. Mnoho práce je na doplnní a následném vyhodnocení kmitotového pídlu. Vše bude smovat ke spokojenosti koncesioná. etzec, na jehož konci je spokojený poslucha má mnoho lánk a naším úkolem je zajistit, aby všechny tyto lánky správn plnily svou soudržnou funkci. Výzkumy veejného mínní ukazují, že posluchai stále považují eský rozhlas za instituci, která je solidní a dvryhodná. Svdí o tom velký zájem o naše vysílání, stabiln vysoká poslechovost, vysoký poet dopis za loský rok je jich pes , telefonát a zájemc o návštvu všech budov eského rozhlasu. Proto doufám, že všechny zmny a

3 úpravy programu i technického zabezpeení, budou širokou posluchaskou obcí pijaty. Na závr bych chtl podkovat všem zamstnancm Ro za uplynulý rok i všem spolupracujícím podnikm, na nichž je dobrá funkce eského rozhlasu závislá. Ing. Václav Kasík Generální editel Ro I. Program Úsek programu v sob zahrnuje tyi celoplošné okruhy a osm regionálních stanic. Jeho souástí je mezinárodní oddlení, odbor archívních a programových fond a Tv r í skupina elév. Rok 2000 byl rokem konsolidace této výrazn nejvtší a nejdležitjší složky eského rozhlasu, která pedstavuje tém tisíc zamstnanc. Dslednou koordinací všech programových složek a postupným formátováním stanic se podailo udržet vdí pozici Ro na rozhlasovém trhu eské republiky, kde je Ro vnímán jako médium, které pináší nejrychlejší, objektivní, vyvážené a komplexní zpravodajství. Souasn je kulturní institucí, která mapuje a podporuje kvalitní tvorbu v hudebních i slovesných žánrech. Program také sehrál nezastupitelnou roli na tvorb veejného mínní, informuje veejnost, kultivuje i baví, poskytuje základní servis a prevenci. Do nového tisíciletí vstupuje Úsek programu s vdomím, že program musí pružn reagovat na vývoj spolenosti, naplovat oekávání poslucha a zárove usilovat o optimální soulad s veejnoprávními principy. eský rozhlas 1 Radiožurnál PhDr. Josef Havel editel Úseku programu Nejdležitjší událostí bylo pro Ro 1 pemístní centra zpravodajství do nového komplexu newsroom v nové studiové budov. Hlavní zpravodajský sál má pímou vazbu na 2 vysílací a pípravná studia, odkud se 24 hodin denn živ vysílají zpravodajské relace, zpravodajské žurnály a aktuální publicistické poady. Zpravodajství tu pipravují do vysílání redaktoi všech hlavních redakcí Ro 1 vetn ižurnálu. Ro 1 byl i v roce 2000 nejposlouchanjší rozhlasovou stanicí s podílem na trhu tém 14 % a potem poslucha cca 1, NOVÉ POADY Zaátkem roku 2000 se podle úspšného všednodenního modelu profiloval pedevším sobotní Dopolední Radiožurnál. Namísto pedtáených poad bylo zavedeno živé vysílání a posílena role zpravodajství a aktuální publicistiky. Úplnou promnou prošel Kulturní týdeník. Jednotýdenní souhrn byl rozlenn na každodenní kulturní zpravodajství. Kulturní publicistika našla uplatn ní v novém Ateliéru Michaely Grimmové. V sobotu byl místo druhé poloviny Motorevue uveden nový poad Heuréka vnovaný nejnovjšímu vývoji ve výzkumu, vd a technice. V nedli byl ve stejném ase umístn poad s názvem ižurnál, který se zamuje na obsah Internetu a jeho uživatele. Koncem roku byla rozšíena publicistika o zcela nový kontaktní poad Nad v cí, který nahradil první hodinu No ního proudu. V po adu se osobnosti z oblastí mimo politiku zamýšlejí nad událostmi konícího dne. ZPRAVODAJSTVÍ Redaktoi domácího zpravodajství Ro 1 opt prokázali vysokou profesionalitu pi zajiš ování zpravodajství ve vypjatých situacích. V dob záijového jednání svtových finanník v Praze Ro 1 jako jedno z mála médií preferoval odborné ekonomické informace. Se stejnou profesionalitou a velkou osobní odvahou zpravodajové domácí

4 redakce živ reportovali i dramatické st ety s demonstranty v pražských ulicích. Standardn vysokou profesionální úrove mlo zpravodajství z letošních voleb do Senátu a do nových krajských zastupitelstev. Nejv tší zkouškou sportovní redakce byly olympijské hry v Sydney. Obstáli v ní nejen redaktoi p ímo v djišti her, ale také ti, kte í s olympijským vysíláním pomáhali v Praze. Ro 1 odvysílal ze Sydney pes 20 vstup denn ; zpravodajství a publicistiku oživily také pohledy do zákulisí her, které pod názvem Australský deník p ipravovala redakce zahraniního zpravodajství. INFORMACE PRO MOTORISTY V roce 2000 došlo k výraznému posunu v realizaci projektu Jednotného systému dopravního zpravodajství eského rozhlasu. Na základ dkladného rozboru technických a organizaních pedpoklad byla uzavena smlouva s Autoklubem Bohemia Assistance a.s., na jejímž základ vzniklo spolené stedisko Zelené vlny eského rozhlasu a ABA. Všechny spolen získané informace jsou zapisovány do redakního systému Ro AVSTAR, který mají k dispozici všechny celoplošné a regionální stanice Ro. TECHNICKÁ STRÁNKA VYSÍLÁNÍ Ro 1 Vysílání Ro 1 bylo v roce 2000 po nkolikatýdenním testování pln pevedeno z analogových píspvk na digitální audiosystém DALET. Od ervna 2000 zaaly být vysílány z DALETu všechny zpravodajské relace, postupn i další relace a poady Ro 1, od prosince 2000 také hudba. Z analogových pás se už na Ro 1 vysílá jen ve výjimených pípadech. Struktura programu Alexandr Pícha šéfredaktor Ro 1 Radiožurnál 45% zpravodajství a publicistika 47% hudba 8% ostatní (vzdlávací, náboženské, kulturní, sportovní, vysílání pro menšiny, reklama) eský rozhlas 2 - PRAHA V roce 2000 v innosti eského rozhlasu 2 - PRAHA pokraovaly nkteré programové zmny, které byly zahájeny už na konci roku 1999 a které mly promnit image stanice, lépe využít vnitní tv r í potenciál a pinést do programu nové atraktivní prvky. Všechny zmny však respektovaly tradici Ro 2 -PRAHA jako universálního média, které si klade za cíl oslovovat svým programem širokou cílovou skupinu poslucha nkolika generací, a v jehož programové nabídce je mnoho poad, které jsou písloveným rodinným stíbrem eského rozhlasu. Nejvýraznjší prom nou prošlo v tomto roce dopolední a odpolední vysílání. Postupn se mezi nejoblíbenjší rubriky poadu Host do domu propracovala první hodina nazvaná Jak to vidím... a její noví hosté (pedevším prof. Cyril Höschl). Oblíbenými pispvateli v této rubrice byli a jsou i další (Martin Štpánek, František Novotný, Rudolf Kesan). Další nový poad Pomáháme si.. se stal skuteným kontaktním "centrem" mezi posluchai a jednotlivými sociálními, svépomocnými a charitativními institucemi. Od ledna zaal Ro 2 -PRAHA vysílat každý všední den mezi hod. nový poad nazvaný Káva o tvrté. Jde o besedy na témata, která se dotýkají bžného života oban. Každých 14 dn jsme vnovali Kávu o tvrté pipravovanému vstupu eské republiky do Evropské unie. Pravideln jsme spolupracovali také seskou televizí. Poátkem listopadu dostalo novou podobu odpolední vysílání nazvané Dobré odpoledne. Novinkou je napíklad poad pro dti a mládež nazvaný Hnízdo. Tím se po nkolika

5 letech vrátilo do odpoledne všedního dne vysílání pro dti. Zpravodajství v této dob ešilo problémy, které nastaly už v roce 1998 pechodem nkterých hlasatel-zpráva na Ro 2. Postupem roku se tito redaktoi výrazn zdokonalili v rozhlasovém emesle a pipravovali se na vytváení samostatného pražského zpravodajství, v nmž by se lépe odrážely pedpokládané poteby našich poslucha. Redaktoi zvládli p echod na vysílání v systému DALET, pechodem do nové budovy získali také lepší podmínky k práci. Redakce zábavy pisp la v roce 2000 do vysílání Ro 2 - PRAHA poady rzných žánr a formát v celkové stopáži 577 hodin. Redakce pracuje s autorskou a hereckou špikou žánru. Její poady mají znaný posluchaský ohlas a p ispívají k atraktivnímu image Ro 2. Redakce vysílání pro d ti v roce 2000 odvysílala 260 poad Rádio na polštá. Vad malých veerních pohádek Hajaja - poady vysíláme každodenn i ve svátky, jsme odvysílali 32 premiér. V ad nedlních pohádek bylo pipraveno 8 premiér a celkem jsme za rok 2000 odvysílali 62 pohádek. Bhem léta byl zaazen cyklus Za pohádkou kolem svta, tvoený rozhlasovými adaptacemi pohádek rzných národ. V dubnu probhl M síc rozhlasové pohádky spojený s nkterými akcemi, které mly za cíl propagovat a popularizovat rozhlasovou tvorbu pro d ti. V tomto roce se uskutenil další roník výtvarné sout že Malujeme s Hajajou spojený i s aukcí obrázk a optovn probhla literární soutž urená dtským poslucha m s tématy Pohádka a Dobrodružný píb h. Vad sobotních her pro mládež bylo uvedeno 8 premiér z celkového potu 58 her. Hudební redakce v tomto roce odbavila pibližn 3500 poad. Úspšnou novinkou ve vysílání Ro 2 je poad o lidové písnice Ped písnikou smekni", který již po prvním odvysílání zaznamenal velký ohlas. Moderuje jej Jitka Molavcová, která se snaží netradiním zpsobem posluchai pipomenout a piblížit krásu lidových písniek prostednictvím zajímavých host. Dismanv dtský rozhlasový soubor v roce 2000 završil umleckou sezónu 1999/2000. Stžejními akcemi a celoroními prioritami byly oslavy 65. výroí založení DRDS ( ) a projekt Pražské zdi, souást festivalu Praha 2000 Evropské msto kultury. Od íjna jsou lenové DRDS zapojeni v píprav a realizaci odpoledního vysílání Ro 2 PRAHA, prozatím v pondlním vysílání rubriky Hnízdo. Redakce náboženského života po celý rok 2000 vysílala ve svých pravidelných asech na všech celoplošných stanicích eského rozhlasu. Redaktoi RNŽ zaznamenaly úspch i v tv r ích soutžích. Poslední rok tohoto století zastihl stanici eský rozhlas 2 - PRAHA ve fázi výrazných a dynamických zm n. Byly v n m posíleny prvky, které z nho iní rozhlasovou stanici rodinného typu. Zvýšená pozornost byla vnována moderátorským osobnostem, nov pojímaným poadm a programovým blokm a modern chápanému vysílání pro dtského posluchae. To jsou základní smry i pro další práci Ro 2. Struktura vysílání 35% hudba 20% zpravodajství 17% zábavné poady 8% kulturní poady 9% vzdlávací poady 3% rozhlasové hry 8% ostatní Ing. Miroslav Dittrich šéfredaktor Ro 2 - Praha

6 eský rozhlas 3 - Vltava Stanice v roce 2000 pokra ovala v modernizaci obsahu a prezentace svého vysílání pi zachování jeho základní struktury, bohatství žánr a rozhlasových forem a bez snížení kvalitativní úrovn. Cílem bylo zejména pizpsobit programovou skladbu skutenému životnímu rytmu poslucha pesnjším umístním segment s posílenou rekreativní funkcí a segment s primární informativní, vzdlávací, estetickou a umleckou funkcí a diferencovat nároky na soustedný poslech. Nové programové ady a poady podpoily vzd lávací funkce vysílání. V oblasti nonartificiální hudby byl mírn zvýšen podíl etnické hudby a world music s cílem oslovit mladší generaní skupiny poslucha. Tyto zámry, opené o doporuení výzkum, se promítly v úprav vysílacího schématu od Úprava byla provedena šetrn vi dosavadním návykm poslucha. Vhodnost zmn potvrdil následný specializovaný výzkum. V roce 2000 stanice odvysílala minut vážné hudby, minut jazzu, minut ostatních nekomerních hudebních žánr (etnická hudba, world music, alternativa), minut rozhlasových her a dramatických poad, minut literárních poad, minut publicistických a dokumentárních poad a minut zpravodajských poad. Na vysílání se svými poady podílely rovnž regionální stanice Ro (údaje jsou uvedeny v minutách, nezahrnují zpravodajství a drobnou publicistiku): Brno (27 414), Ostrava (10 438), Plze (8 373), Olomouc (3 816) a eské Budjovice (810). Z výrazných programových projekt stanice v roce 2000 je teba se mj. zmínit o Dnech slovenské kultury ( ), osmnáctidílném vzdlávacím cyklu Cesta a odkaz TGM, dvou tematických celodenních vysílání k výroí J. S. Bacha, pímém reportážním penosu z nové expozice Národní galerie v pražském Anežském kláštee, komponovaných celodenních vysíláních ke všem státním svátkm, p enosech a záznamech z významných hudebních festival vážné i nonartificiální hudby i o programovém prvku, který v posledním roce milénia každodenn charakterizoval vysílání Vltavy Latinskou kroniku událostí z uplynulých dvou tisíciletí. Vznikla ada nových poad a programových cykl, mj. cyklus stihových archivních dokument Zvuk djin (významné okamžiky eské historie), publicisticko-reportážní cyklus Praha královská 2000 a dlouhodobá programová ada Evropa 2003 k otázkám sjednocené Evropy a vstupu R do EU. Redakce vážné hudby uskutenila 61 koncertních pímých penos, poídila 111 záznam, natoila 325 titul (vetn t ch s mladými interprety), zrekonstruovala 30 archivních snímk ze Zlatého fondu Ro. Ve spolupráci s EBU jsme poslucham zprostedkovali pímé penosy a záznamy ze svtových operních scén vetn newyorské Metropolitní opery a z koncertních síní. Pevzali jsme 10 pímých jazzových penos ze zahranií, po ídili záznamy z festivalu romské hudby Khamoro 2000, z 21. festivalu folkové a tradi ní hudby EBU v Rožnov pod Radhošt m a zady domácích jazzových festival. Redakce rozhlasových her a dokumentu vyrobila 50 rozhlasových her (z toho 5 v regionálních stanicích) a 104 rozhlasových dokument. Dokumentaristé se významn podíleli na organizaci a prb hu Mezinárodní feature konference EBU v Berlín (duben 2000). Zejména do dokumentaristické tvorby se podailo zapojit okruh mladých talentovaných autor, s nimiž stanice pracuje v neformální díln Centru mladých tvrc pi Vltav. Literární redakce vyrobila 877 nových poad pro stanice Vltava a Praha. Redaktor P. Šrut získal výroní cenu Nadace eský literární fond za programovou adu literárních poad

7 pro dti Ostrov, kde rostou housle. Uskutenila se ada pražských i mimopražských setkání s poslucha i k 5. výroí Klubu Vltava. Byla pipravena transformace tohoto volného spoleenství píznivc stanice na sdružení s pevným lenstvím a rozšíenými službami poslucham. Struktura programu: Vážná hudba 49,1 % Jazz 9,4 % Ostatní hudební žánry 8,5 % Zprávy 2,8 % Programová nabídka 2,0 % (vetn autoreklamy, anoncí Ro1+2 a placené reklamy) Rozhlasové hry 3,3 % Literární poady 10,7 % Publicistika a dokument 14,2 % PhDr. Blanka Stárková šéfredaktorka Ro 3 - Vltava eský rozhlas 6/ Rádio Svobodná Evropa V roce 2000 se stanice Ro 6/RSE nadále profilovala jako: stanice analytické publicistiky, komentá, diskusí, názor a zahraniních postoj ke svtovým a domácím problémm ve srovnání s postoji eské republiky, "talk show" stanice politického typu, zamená pedevším na nejdležitjší politické, ekonomické, sociální a ekologické události a trendy, stanice usilující o prohloubení politické kultury v zemi. Názory a stanoviska jsou rozloženy po celých osmnáct hodin vysílání denn. Stanice má nejvtší poet komentovaného zpravodajství a analýz ze všech elektronických sdlovacích prostedk v eské republice. Vychází z tradiní názorové plurality. Veejností je stanice oceována pedevším pro svou dvryhodnost, nesenzacechtivý, seriózní a vcný pístup k problémm a událostem, za svou nadstranickost a nezávislost. Misí stanice je pomoci v budování demokracie v eské republice a v orientaci lidí ve sv t tržního hospodáství pro mnohé stále ješt nezvyklém. Vždycky ovšem budeme stanicí menšiny (by dležité). Náš typický poslucha má bu vyšší vzdlání a široký rozhled, anebo je to aktivní oban, který prost cítí potebu rozšiovat své vzdlání a konfrontovat své názory s názory dobrých politických a ekonomických publicist. Rozšiujeme politické vysílání pro mladé. Z rzných vystoupení napíklad na vysokých školách jsme totiž s pekvapením zjistili, že i na této pd se vedou zasvcené diskuse o našem vysílání. Opt ovšem jde o menšinu, která se hloubji zajímá o politiku a ekonomii. Stanice Ro 6/RSE prošla v roce 2000 nkolika zmnami. Pedevším šlo o programový vývoj s cílem širšího plnní veejnoprávnosti. Týká se to pedávání zahraniních zkušeností (napíklad v seriálu "Demokracie v teorii a praxi") nebo konkrétních vztah eské republiky s jejími evropskými sousedy ("Kompas" nebo "Se Svobodnou Evropou do Evropy"). Ekologické informace pinášíme v pravidelném poadu "Zemžlu ", v nkterých diskusních poadech Studia STOP a dalších programech. Vysílání pro etnické menšiny budeme v brzké dob rozšiovat. V roce 2000 vysílala stanice Ro 6/RSE tyi hodiny denn slovensky. Odpolední "live" se asto vnuje nepolitickým tématm jako nadace a lékaství. V roce 2000 jsme do vysílání zaadili 12 nových program. Z nich chci uvést poad pro ženy (ale nejen pro n ), programy o lidských právech, o armád, pro mládež a o vzdlávání. Velkou pozornost jsme vnovali volbám do Senátu a krajských zastupitelstev. Vytvoili jsme i živé volební studio, navštvované adou expert i politik z nejrznjších

8 ástí politického spektra, kladli draz na pluralitu názor. Oddlení evalvace a výzkumu RFE/RL vydalo 11. záí 2000 brožuru s hodnocením vysílání Ro 6/RSE. Hodnotili panelisté z Brna, eských Budjovic a Prahy. Vyzdvihli profesionalitu a objektivitu komentátor stanice, vybalancovanost komentá. Uvedli, že stanice odvysílala adu cenných materiál, o nichž neinformovala lokální (domácí) média. Z przkumu mezi "elitami" v eské republice se v hodnocení uvádí, že v této skupin je mezi "píležitostnými posluchai" 41% lidí. (Samozejm to nelze zamovat s pravidelnou poslechovostí nejširších vrstev eských obyvatel.) Známky hodnotících panelist v jednotlivých kategoriích se pohybují mezi "dobrou" a "výbornou".v roce 2000 byla stanice Ro 6/RSE vyznamenána Masarykovým demokratickým hnutím estnou medailí T. G. Masaryka. Poslech Ro 6/RSE vera je podle Media Projektu 0,8%. Nejvyšší poslechovost je v Praze, v jednotlivých kategoriích pak mezi vysokoškolsky vzdlanými lidmi a lidmi s maturitou. V naposled jmenované kategorii vysokoškolsky vzdlaných lidí se Ro 6/RSE umístila na 5. míst v poslechovosti ze všech eských rozhlasových stanic. Podle agentury AISA dosáhla Ro 6/RSE v roce 2000 snižování prmrného vku poslucha. V srpnu jsme opt byli mediálními partnery mezinárodního sochaského charitativního sympózia v Krušných horách. Nadále jsme patrony Nadace Zdeny Podhajské a série koncert vážné hudby v Praze. Ro 6/RSE je mediálním partnerem velké kulturní akce "Židovská Morava, židovské Brno". Ro 6/RSE je zjevn jediná výslovn analytická publicistická stanice v zemi, proto pímou konkurenci nevidíme. Vysílání se v tomto ohledu prost jeví jako jedinené. V odpovdi na otázku o nepímé konkurenci lze tžko hovoit i o Radiožurnálu, protože naše programové cíle se zámrn zdrav liší (i v otázce formy vysílání). K hlavním úkolm stále patí snaha prohlubovat politickou kulturu v zemi, toleranci. Ro 6 to zavazuje k úsilí pokraovat ve vyváženém zpravodajství a publicistice, objektivit a opírání se o fakta. Mgr. Pavel Pecháek šéfredaktor Ro 6/RSE Struktura programu 77% zpravodajství a publicistika 10% vzdlávací programy 6% náboženské poady 3% literární poady 1% kulturní poady Ro 5 Regionální vysílání V roce 2000 se regionálním stanicím (RS) eského rozhlasu úspšn dailo naplovat vytené cíle. Dodržování princip veejné služby a prohlubování jejích atribut je samozejmostí, naše regionální vysílání však také mírn zvýšilo celkovou poslechovost, a to jak v potu poslucha, tak i v podílu na rozhlasovém trhu v eské republice. Naší trvale nejposlouchanjší regionální stanicí a jihoeským rádiem.1 zstal eský rozhlas eské Budjovice, "osobních rekord " v poslechovosti dosáhli v roce 2000 v Ústí nad Labem a v Brn. V jihomoravské metropoli jsme ale po vtšinu roku pracovali ve ztížených podmínkách: první etapa zapoala v lét rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizací budovy a souasn zpravodajská redakce procházela znanými personálními, organizaními a programovými zmnami. Píslibem do budoucna je obnovení brnnské produkce pohádek a poad pro dti a mládež.

9 Nejvtší zmnou ve své historii prošla pražská Regina - po pechodu na metropolitní formát podstatn reorganizovala a rozšíila své zpravodajství a publicistiku, zcela zmnila hudební formát i znlkový obal. Od dubna 2000 vysílá Regina jako naše první a zatím jediná regionální stanice vlastní program 24 hodin denn. V menší míe prodloužili program také v Ostrav a v Olomouci. Velmi významným krokem bylo hledání srozumitelných hesel, která nejlépe charakterizují nejširší veejnosti jednotlivé stanice i eský rozhlas jako celek. Regionální stanice zaaly v prbhu roku používat positioning "rádio vašeho kraje", pražským specifikem je "vaše pražské rádio" a zkrácení oficiálního názvu na eský rozhlas Regina. Pro budoucí regionální vývoj veejné rozhlasové služby je mimoádn dležitá otázka vysílání v nov zízených krajích. Je teba zdraznit, že z hlediska eského rozhlasu nejde o státní nebo politickou zakázku - problém lokalizace ostatn s pedstihem ešila i soukromá média, pedevším tisková. Regionální vysílání Ro chce být co nejblíže svým poslucham a musí hledat schdná ešení, jak toho dosáhnout. Toto hledání zapoalo rozsáhlou interní diskusí managementu a Rady eského rozhlasu a dosplo do fáze pípravy a zvažování konkrétních alternativ. Realizan dospl Ro zatím nejdále odpojením karlovarských lokálních okének od programu eského rozhlasu Plze. Z hlediska budoucnosti je významná i technologická inovace, ke které došlo až v samém závru roku: 6 regionálních stanic se konen dokalo instalace audiosystému Dalet, se kterým doposud pracovali pouze v Hradci Králové a Praze. Po úplné implementaci a proškolení uživatel této špikové technologie bude možné nejen komfortn odbavovat program, ale hlavn sdílet programové prvky v navzájem propojené nabídce regionálních i celoplošných stanic eského rozhlasu. Ruzbeh Oweyssi intendant regionálních studií ESKÝ ROZHLAS BRNO Rok 2000 pat il k nejúspšn jším v novodobé historii stanice a to jak z hlediska vtšiny posluchaských ohlas, tak i díky významným odborným ocenním našich poad. Nicmén za ješt dležitjší pak pokládám ty rozsáhlé aktivity, jejichž význam se projeví až v nejbližší budoucnosti. Nejvtší zmny, a to prakticky ve všech oblastech innosti, si vyžádala I. etapa rozsáhlé rekonstrukce naší budovy na Beethovenov ulici. Už strohý seznam technických novinek je úctyhodný: strukturovaná kabeláž, kompletní nové rozvody všech energií, telefonní ústedna, anténní systémy, náhradní zdroje, serverovna, pesun všech vysílacích pracoviš z budovy na Kounicov ulici A pak to nejviditeln jší, což je v památkov chránné budov vždy nejobtížnjší: architektonická a technická pestavba celého 1. patra, kde vzniklo zcela nové vysílací a redakní srdce celé stanice. Všechny tyto akce samozejm probíhaly tak, aby neohrozily ani regionální vysílání, ani rozsáhlou prvovýrobu pro celoplošné stanice což kladlo mimoádné nároky nejen na bezprostedn zainteresované technické pracovníky, ale i na vtšinu tv r ích profesí. Hlavní tíhu vysílání z náhradních prostor na Kounicov ulici ovšem nesla redakce zpravodajství a publicistiky, jež se musela pesthovat a uskrovnit celá. Pesto se její nový vedoucí Jan Souek pustil do rozsáhlých systémových zm n, z nichž nejdležitjší jist byl pechod na editorský systém; ten umožnil nejen harmonizovat výrobu zpravodajských a publicistických poad, ale také výrazn zlepšil spolupráci brn nské stanice sro 1. Zpravodajská redakce, v níž navíc probíhal celý rok ilý personální pohyb, dokázala taky rozšíit programové schéma hned o ti nové publicistické poady. Publicistiku produkují i ostatní brnnské redakce a loská odborná ocenní vypovídají

10 leccos o úrovni (ale i rznorodosti) této publicistiky. Alena Blažejovská obdržela Cenu programového editele za dlouhodob vysokou úrove kulturního magazínu Zelný rynk, Marcela Antošová získala estné uznání v publicistické kategorii Prix Bohemia za segment každodenního magazínu Rendez-vous, pravidelná publicistická ada Andrey Juráškové o životních outsiderech erný Petr reprezentovala celý eský rozhlas ve finále Prix Italia (spolu s dalším poadem brnnské literární redakce Májový rájeek, který pipravili hudební skladatel Miloš Štdro s redaktorkou Olgou Jeábkovou a režisérkou Evou ehoovou.) Zájem poslucha o naše regionální vysílání po vtšinu roku stoupal, dvakrát jsme dokonce pekonali poslechový rekord stanice; a na mén p íznivé výsledky z konce roku chceme reagovat pedevším vtší lokalizací ásti programu do nov ustavených region. Ke specifikm brnnské stanice patí rozsáhlá produkce pevážn umleckých poad pro celoplošné stanice; ta byla letos vtší než souet všech obdobných píspvk z ostatních sedmi region. Vedle tradin kvalitních poad literárních a hudebních pipomenu už 300. pokraování mimoádn oblíbeného cyklu Toulky eskou minulostí, který pro eský rozhlas 2 pipravuje Josef Veselý, a návrat pohádky do našich studií díky režiséru a dramatikovi Zdeku Kozákovi. Práv tvorba pro d ti a mládež je jednou z oblastí, kterou chceme v nejbližších letech intenzívn rozvíjet. Jak vidno a hlavn slyšno, brnnskou stanici vnímáme (my i naši posluchai) nejen jako zdroj informací, ale z velké ásti také jako kulturní instituci nadregionálního významu, která kulturu v celém spektru nejen reflektuje, ale rovnž spoluvytváí; oklešování tchto funkcí by bylo nejen v rozporu s tradicemi, ale i s veejnoprávním posláním celého eského rozhlasu. V tomto smyslu splnil rok 2000 naše nadje a otevel ješt vtší pro roky píští Struktura programu: 20% zpravodajství 9% publicistika 51% hudba + speciální hudební poady 5% kulturní poady 10% zábavné poady 5% ostatní Ludvík Nmec editel eského rozhlasu Brno eský rozhlas eské Budjovice eský rozhlas eské Bud jovice byl v roce 2000 již tradin nejposlouchanjší rozhlasovou stanicí v jižních echách. Pravideln oslovoval kolem poslucha a jeho podíl na trhu se v prmru blížil k 18 %. Zárove se udržel na špice mezi regionálními stanicemi celého eského rozhlasu. K úspchu stanice pispl celoroní draz na kvalitu vysílaného programu a zavedení nkterých nových poad. Mezi nejoblíbenjší se záhy dostala víkendová hudební p lhodinka S dechovkou za humna Josefa Pospíšila. Programovou prestiž Ro eské Budjovice zvýšily po ady vysílané nikoli ze studií, ale z rzných míst regionu. Pedevším to byl projekt Prázdninového rádia, kdy se každý letní víkend potkávali obyvatelé i návšt vníci kraje seskobudjovickými rozhlasáky na rozliných mstských slavnostech, festivalech a veletrzích. Živé vysílání z rzných jihoeských mst a obcí vtšinou obohatilo odpolední poad Fontána. Výjime né bylo vysílání z Veletrhu o úsporách energie v rakouském Welsu, nkolikadenní ú ast stanice na veletrhu Agro-Eko-Les v Písku i vysílání z plavení deva na Schwarzenberském kanálu.

11 Ve stedu pozornosti redakce bylo zpravodajství, zvlášt v souvislosti se spuštním Jaderné elektrárny Temelín. Po celý rok se také zpravodajství zabývalo událostmi na P íbramsku vzhledem k formátu Reginy Praha jako metropolitního rádia. Bhem celého roku se také dailo literární prvovýrob. Pro stanici Vltava vyrobily eské Budjovice desetidílný seriál o technických památkách na jihu ech. Hudební redaktoi se zamili na vtší využití výbru hudby programem Selector s ohledem na vyšší podíl eských písní. Zajímavostí v hudebním dní stanice bylo nahrávání jazzové baletní suity Láska v mokrém listí krátce poté, kdy tato skladba šéfa orchestru Jihoeského divadla Milana Kaáka zaznla vbec poprvé. Skladbu odvysílala v premiée stanice Vltava. Image stanice posílily v roce 2000 spoleenské akce. Byl to pedevším podzimní koncert SOR, který stanice uspo ádala ve spolupráci s Festivalovou kanceláí Emy Destinnové k 55. výroí svého vysílání. Krom zcela vyprodaného hledišt eskobudjovického Domu kultury Metropol potšil tento Dvoákovský veer nabídnutý do zahranií Mezinárodním oddlením Ro v rámci výmny hudebních program také posluchae 12 zemí svta, vetn Austrálie, V íjnu 2000 se veských Budjovicích poprvé pod patronací eského rozhlasu konala mezinárodní soutž fonoamatér. V hudebním studiu se tak bhem tí podzimních dn setkávali lovci zvuku nap íklad z Velké Británie, Francie, Švýcarska, Nmecka, Rakouska i Holandska. Pozitivní zkušenost získala stanice rovnž svým podílem na Prix Bohemia Radio v Pod bradech, kdy v rámci rozhlasového festivalu spolupoádala dechovkový den, který vyvrcholil velmi úspšných galakoncertem Moravanky, Stíbranky a Božeják v lázeské Kolonád. eskobudjovití redaktoi pokraovali ve svých expedicích za krajany. V roce 2000 tak navštívili chorvatský Daruvar, kde natáeli desítky rozhovor o osudech tamních ech. Kuriozitou v život stanice pak byla stáž majitele soukromé audiovizuální stanice z Moldávie pana Sergeje Cebotari, o kterou požádal eské Budjovice institut INPRO v rámci osvtového projektu Svtové banky pro noviná e z postkomunistických zemí. Krom této výuky se Ro B poprvé v roce 2000 podílel na píprav budoucích noviná v rámci semináe Regionální rozhlasová tvorba na katede žurnalistiky Fakulty sociálních v d Univerzity Karlovy v Praze. Struktura programu 36% zpravodajství a publicistika 59% hudba 3% literatura 2% ostatní PhDr. Marie Šotolová editelka eského rozhlasu eské Budjovice Ro Hradec Králové Rok 2000 byl pro eský rozhlas jubilejním, uplynulo 55 let od zahájení rozhlasového vysílání z Hradce Králové. Krom ady akcí, kterými jsme si výroí pipomínali, zaala i nová éra stanice v souvislosti s b žným provozem v nové budov. Stabilizovala se poslechovost, adíme se dlouhodob mezi tyi nejúspšnjší RS, v závru roku se zvýšil výraznji i podíl na trhu. Analýzou dalších výzkum se potvrdil pozitivní vývoj ve složení posluchaské základny, zejména ve vkovém složení.

12 Na Prix Bohemia Radio 2000 jsme získali národní cenu v hlavní kategorii za poad M. Ržikové a P. Krejího Kulatý stl. Z vtšího potu akcí, p ipravených k již zmínnému výroí zahájení vysílání, bych rád pipomnl slavnostní Galaveer, vysílaný a pipravený spolen sro 2 Praha, spojený s vyhlášením ankety o Šarmantní osobnost roku. Po Marku Ebenovi, Zdeku Svrákovi a Miloslavu Antlovi se stal vítzem tvrtého roníku senátor Václav Fischer. Bhem roku jsme zstali vrni bžným a osvdeným akcím jako nap. celodennímu vysílání z Jiráskova Hronova, ze ZOO Dvr Králové n. L., z letecké pehlídky CIAF HK a dalších míst. Novinkou v záv ru roku byly Mikulášské jízdy, které se v Jiín, Pardubicích, Havlíkov Brod, Nymburce a hlavn ve finále v Hradci Králové setkaly s dobrým ohlasem Vánoní tekou byla ve ejná nahrávka s protagonisty filmu Z pekla štstí - Z. Troškou, S. Laurinovou, Y. Blanaroviovou a dalšími. Programové schéma nezaznamenalo výraznjší zmny. Po obsáhlé celoredakní diskusi a píprav jsme p istoupili pouze k nkterým inovaním prvkm, které jsme zavedli od února a v prbhu roku se osvdily. Popisované období bylo významné v oblasti techniky. Nové digitální technologie se postupn zbavovaly dtských nemocí, a to umožnilo postupné rozšiování jejich uživatelských možností. Za zmínku stojí rozšíení kapacity hard disku a instalace operaního systému Linux. Up-grade systému DALET na verzi 5.1. pinesl i u nás všeobecn známé problémy. Stále filiální redakce (PU, JC, HB,Vrchlabí) jsme vybavili potebnou technologií pro zasílání zvukových píspvk po Internetu, což je v široké míe využíváno. Ekonomika se vyvíjela v souladu s rozpotem bez vážnjších problém. V prbhu roku jsme organizaními zmnami zrušili ti pracovní místa a ke konci roku byl fyzický stav 60 zamstnanc. V prbhu roku jsme se úastnili nkterých pípravných jednání na zahájení vysílání pro Pardubický kraj. Za nejdležitjší považuji hledání optimálního perozdlení frekvencí, a to z pohledu celého eského rozhlasu. eský rozhlas Hradec Králové vstupuje do nového tisíciletí v pomrn dobré form. Zásluhu na tom má naprostá vtšina zamstnanc a jeho externích spolupracovník. Rád bych za to jim a navíc i všem našim píznivcm, touto cestou podkoval. Struktura programu 44% zpravodajství a publicistika 30% hudební poady 3% zábavné poady 1% kulturní poady 22% ostatní Mgr. Petr Haš editel Ro HK eský rozhlas Olomouc Regionální stanice eského rozhlasu Olomouc prod lala v roce 2000 celou adu dležitých zm n. S mírnou nadsázkou se dá íci, že není oblast v život studia, která by novinkami nebyla alespo ásten dotena. Zda byly všechny zmny jednoznan dobré, nám ukáže as a reflexe našich poslucha. Mohu však zodpovdn íci, že veškeré naše snažení mlo jediný cíl zkvalitnit vysílání, pilákat nové a snad i mladší posluchae, dát o sob v našem regionu poádn vdt a zlepšit pracovní podmínky

13 zamstnanc studia. Jedním z nejdležitjších in naší stanice bylo bezesporu rozšíení vysílání o celé tyi hodiny. Na tento krok jsme se pipravovali nkolik msíc. Od 18. záí roku 2000 jsme v moravském éteru denn od 5.00 do hodin. Od tohoto jednoduchého a prostého konstatování se však odvinula celá ada zmn a aktivit, o nichž bude e v souvislosti s novým programovým schématem, organizací práce, promotion, personálními otázkami, technickým zdokonalením a konen i tv r ím nasazením všech koleg. Nový zvuk a tvá studia jsme hledali a v ím, že i našli v inovované a dynami t jší zvukové grafice, v orientaci programu na odpoinek a zábavu, v posílení regionální publicistiky, zpravodajství a vlastní slovesné tvorby. Dva konkurzy pivedly nové moderátorské osobnosti, otevenost redakce zpravodajství a publicistiky pak další externí spolupracovníky, pevážn zad mladých žurnalist i student tohoto oboru na Univerzit Palackého, kde dva zamstnanci naší stanice píležitostn pednášejí a vedou odborné semináe. V dubnu byla otev ena nová redakce v Jeseníku, která se p idružila k redakcím v Prostjov, Perov, Šumperku a Kromíži. Posledn jmenované pracovišt jsme však v prosinci z dvod nového krajového uspoádání uzaveli. Dílí programové zmny byly završeny nástupem nového vysílacího schématu po prodloužení vysílání do hodin. Od této chvíle vysíláme vlastní Události regionu, zprávy v každou celou hodinu, dopravní zpravodajství Zelené vlny rozšíené o aktuální informace z regionu, jež zaznívají nejmén desetkrát denn. Pravidelné informace o poasí jsou zpesteny telefonickými vstupy pracovnic Hydrometeorologického ústavu Ostrava. Skladba programu byla obohacena celou adou nových publicistických poad. Za zmínku jist stojí dlouhodobý projekt Pesilovka aneb Dva na jednoho, kdy je palb otázek naší redaktorky a redaktora deníku Dnes vystavena jednou týdn osobnost politického i spoleenského života našeho regionu. Odvysílaný rozhovor pak vychází v plném zn ní v petisku zmínných novin. Problematice EU se v nujeme v pravidelném magazínu Nový kraj. V olomouckém studiu také vznikl desetidílný seriál Rodina Popelkova, který populární formou vysvtluje pro a proti budoucího lenství v EU. Zájem poslucha o lidské píbhy byl reflektován zvýšenou pozorností tmto tématm. Odpolední seriál Doma je doma jsme zamili na odpoinek, zábavu a inspiraci k aktivnímu využití volného asu. Pestože je tento poad vcelku nový, rychle si získal oblibu a své píznivce. Totéž se dá íci o nových soutžních poadech Hebíky a Piklení. S využitím záznamníku se výrazn profiloval také soutžní kontaktní poad o nejlepší posluchaský vtip Znáte n co podobného?, který s výjimkou nedle uvádíme v tématickém rámci každý den. Nov vzniklo i Studio Kontakt, jež si své noní posluchae teprve hledá. Víkendové vysílání bylo obohaceno poadem Jaroslava Wykrenta Hudební vzpomínky, výletem do svta muzikál a operety Nestárnoucí melodie, speciálem Ze svta hitparád a pevzatou hitparádou Radiožurnálu. Zdravotní tematiku vyst ídal cestovatelský magazín Zech až na konec svta, stíbrnému plátnu se zaal vnovat nový Filmový magazín. Zahájili jsme cyklus autorských pohádek pro dti o 20 dílech, podporovaný propaganí kampaní ve školách a školkách regionu. Hudební profil stanice našel své tžišt v produkci 70. a 80. let. Je obohacen celkem 11 hudebními speciály, v nichž jsme pamatovali i na menšinové žánry. V tomto duchu byl koncem roku doladn Selector a doplnn o vtší množství nahrávek z eské produkce. Na celoplošné stanice jsme pispli po ady Bluesová noc z Olomouce, dále pímými penosy koncert a záznamy nahrávek z oblasti vážné hudby. Tradin sem patí Mezinárodní varhanní festival, Baroko, Svátky písní a Festival duchovní hudby. Po celý rok jsme vysílali vlastní záznamy z festival Moravský vrabec, Jesenický nugget, Mohelnický dostavník, Zahrada 2000 Námš na Hané, eskoslovenský jazzový festival Perov a Blues Allive 2000 Šumperk. Dramaturgicky zajímavým poinem byla jist realizace ptidílného tení na pokraování z knihy Jaroslava Formánka Dlouhá kakaová asa (uvedla stanice Vltava).

14 Aktivity marketingového oddlení vzrostly vloni zhruba o dv tetiny. Stali jsme se mediálními partnery celé ady významných akcí vetn dobroinných koncert, sportovních klání a spoleenských událostí celého regionu. Penosový v z s novým výrazným polepem úspšn fungoval jako pohyblivý billboard. Upevnila se spolupráce s Úadem msta Olomouce, Univerzitou Palackého, OÚ i adou olomouckých institucí. Založili jsme nové tradice, v nichž budeme pokraovat Pes Sympaák, Cyklostezkami s eským rozhlasem Olomouc i posluchaskou anketu Herec roku. Veškeré promo aktivity, stejn jako celá koncepce vysílání, se nesly v duchu nov pijatého brandového sloganu eský rozhlas Olomouc rádio Vašeho kraje. Po technické stránce se podailo zlepšit kvalitu signálu, pedevším upgradem koncového procesoru a odstranním zastaralých limiter na vysílaích. Sound naší stanice se tak vyrovná dosud výraznjším komer ním stanicím v regionu. Zde však musím piznat, že nás dosud trápí nedostatené pokrytí olomouckého regionu kvalitním signálem. Prbžn byla zdokonalována digitalizace zpracování zvuku, archivace a poizování záznam. Významným zlepšením pracovních podmínek bylo zprovoznní nové digitální ústedny a poízení dalších mobilních telefon a výpoetní techniky. Závr roku pinesl i první pípravy na odbavení vysílání ze systému Dalet. Celkové hospoda ení vykázalo v roce 2000 vyrovnanou bilanci. Poet zamstnanc nepesáhl stanovený limit. Závrem ponkud smutn konstatuji, že i pes všechny uvedené snahy je souasný poet našich poslucha mnohem menší, než bychom si páli (a já dodávám i zasloužili). Bývá to jev, který zprvu provází veškeré zm ny, i ty k lepšímu. Vím, že se nám poctivá práce vyplatí. Bylo jí v roce 2000 hodn. Struktura programu 40% zpravodajství a publicistika 25% hudební poady 2% kulturní poady 4% zábavné poady 29% ostatní (vzdlávací, náboženské, sportovní, dtské, menšinové) Mgr. Pavel Hekela editel Ro Olomouc Ro Ostrava Poslední rok konícího tisíciletí zastihl eský rozhlas Ostrava v konsolidovaném a perspektivním stavu, který je nadjným píslibem do píštích let. Poátkem roku byly dovršeny organizaní zm ny, které sm ovaly k efektivnjšímu propojení programových a technických pracovník a ve svém dsledku umožnily také ástené zlepšení platových podmínek stávajících zamstnanc. V programové oblasti bylo nejvýznamnjší zmnou prodloužení vlastního vysílání do 19 hodin, což pisp lo ke vhodnjšímu rozložení programových prvk v odpoledním ase. Do vysílacího schématu jsme postupn zaadili nové hudební bloky a poady Rádionka aneb hezky esky, Praskání a Amulet, které výrazn zvýšily pomr tuzemské hudby, zejména Rádionka vyvolala píznivé posluchaské ohlasy. Silnou stránkou ostravského vysílání jsou zpravodajské a publicistické žánry. Jednoznaným potvrzením této pozitivní skutenosti je nejen opakovan nejvyšší poet zpravodajských píspvk našich redaktor odvysílaných na celoplošných stanicích Ro, ale i výsledky przkumu poslucha regionálních stanic Ro, který zpracovala agentura

15 STEM. Podle nich je na rozdíl od všech ostatních regionálních stanic Ro nejposlouchanjším všednodenním poadem Ro Ostrava zpravodajský souhrn Události regionu v 17 hodin a velmi výrazn u poslucha bodovaly i publicistické poady Poradna a Lékárna. Daí se nám tedy prosazovat základní zpravodajsko-publicistický formát našeho vysílání, který nemá v regionu srovnatelnou alternativu. V oblasti hudební výroby jsme tradin poídili a upravili záznamy koncert z významných festival klasické, folklorní, country i jazzové hudby, které se konaly v regionu, nap. Janákv Máj, Beethovenv Hradec, Strážnické slavnosti, Moravský vrabec, absolventské koncerty student Janákovy konzervato e atd. K mimoádným snímkm patí poízení kompletní nahrávky velkého open-air koncertu KRYLONOCE 2000 v Novém Jiín, na nmž na poest Karla Kryla vystoupily desítky folkových osobností. Pravidelná produkce slovesn umleckých poad našla nejširší uplatnní ve vysílání Ro 3 - Vltava. Velmi pozitivn byla pražskými kolegy ocenna pedevším nároná dramatizace románu L.Fukse Pan Theodor Mundstock v celkové stopáži 10x30 minut. V oblasti techniky jsme pokraovali ve snaze o zvýšení úrovn informaních technologií, dovybavení redaktor a technik mobilními telefony a zlepšení kvality výstupního signálu, ehož jsme dosáhli instalací nového digitálního modulaního procesoru. Ve sfée marketingu a styku s ve ejností jsme se mnohem intenzivn ji než v minulých letech zam ili na komunikaci s posluchai prost ednictvím živého vysílání z nejrznjších akcí kulturního, zábavného i sportovního charakteru. S využitím penosové techniky jsme uspoádali Dny Ro Ostrava na výstavních autosalonech ve Frýdku-Místku a Novém Jiín, živ jsme z terénu vysílali dechovkové poady, ale i penosy z Evropského poháru ve vodním lyžování, divadelní pouti Bez hranic a dalších spoleenských akcí. Výraznou pozornost jsme vnovali využití velkého nahrávacího studia S1, které krom nahrávek kvalitních studiových snímk a komer ního využití slouží jako koncertní sál s kapacitou až 150 míst. Mimo tradiní výchovné koncerty pro stovky d tí z ostravských škol jsme pipravili 3 ve ejné koncerty, vysílané v pímém p enosu s velkým posluchaským ohlasem. Divákm, kte í získali vstupenky vždy v rozhlasových soutžích, se postupn p edstavili Jaromír Nohavica, Pavel Dobeš a vase adventním folková kapela Fleret s Jarmilou Šulákovou. V listopadu jsme zde dokonce veejn natoili dnes již kultovní scénické pedstavení divadla Aréna s názvem Prbžná O(s)trava krve. Celkové hospoda ení Ro Ostrava v roce 2000 vykázalo vyrovnanou bilanci skutených náklad a výnos a mírné pekroení externích náklad bylo pln kompenzováno vyšším objemem výnos. K bylo vro Ostrava zamstnáno celkem 62 pracovník. K nejdležitjším úkolm p íštího roku náleží zejména dosažení rstového trendu ve vývoji poslechovosti, postupné zavedení audiosystému DALET do plného provozu, píprava podmínek pro plánovanou p estavbu technického komplexu v budov Dr. Šmerala 4 s cílem odpojení budovy Dr. Šmerala 6 a využití vzniku Ostravského kraje ke zvýšení prestiže znaky eský rozhlas Ostrava a posílení dvry ve ejnosti v regionální veejnoprávní vysílání. Ing. Igor Horváth editel Ro Ostrava Struktura programu 38% zpravodajství a publicistika 52% hudba a hudební poady 5% kulturní poady 5% ostatní (vysílání pro menšiny, sport, soutže)

16 eský rozhlas Plze Naplování veejné služby pro posluchae západních ech je základním cílem veškeré naší innosti. Své úsilí shledáváme v naprostém souladu s pirozeným výkladem zákona o Ro. To znamená, že na rozdíl od celoplošných stanic Ro, jejichž program je nezbytné žánrov diferencovat, nelze regionální stanice Ro takto vymezovat. V jejich programu je poteba sluovat prvky zpravodajské, publicistické, kulturn-um lecké, hudební v šíi tradic stanice a zájm poslucha regionu, prvky zábavné a stimulaní, ale i menšinové poteby poslucha. To vše z regionálních zdroj, od lokálních a málo známých mimo vlastní sídla až po rozmry mimoádným zpsobem pesahující region. Uskuteování této koncepce, která je výraznou alternativou vi privátním stanicím a nutným doplnním stanic Ro, realizuje Ro Plze vdom již tvrtým rokem. Je pro ni nezbytné vysílat minimáln 19 hodin denn, i ve veerních asech. Základní programové zm ny byly vro Plze uin ny již v letech , a tak rok 2000 mohl být vnován spíše upesování koncepce. Šlo pedevším o profesní zlepšování redaktor a precizování rozhlasových prvk - tvorbu, azení a pednes zpráv, o zpravidelnní moderování a usazení publicistických titul, o práci s doplkovou hudbou a celkovou rytmizaci vysílání. Jelikož personální pohyb byl výraznjší nejen na vedoucích redakních místech, muselo se asto zaínat opakovan a od základ. Pestože nevynecháváme žádný ze základních úkol vysílání, snažíme se posluchae udržet u pijíma širokou nabídkou nám t a žánr. Ve struném výtu titul všedního dne najdeme hlavní zpravodajské relace Události regionu, 19 zpráv, 5 ranních pehled tisku, 4 soutže pinášející i zajímavé poznatky, 2 humorné vstupy, 18 dalších rubrik (od Kulturního echa p es Senior servis až k Minutám z ekologie), 2 publicistické útvary (poznámky, komentáe, sondy), 4 hudební okénka a 6 hudebních poad. Obsah vysílání jist pepestrý a pesto posluchaem oceovaný. Výsledkem úsilí Ro Plze je doba poslechu nejvyšší ze stanic Ro (opakovan a stabiln pes 200 minut) i stoupající podíl na zaplnném regionálním trhu, až 14,3% za II. pololetí. Vysílání má Ro Plze rozdlené do blok dle životního rytmu poslucha. Ranní blok (5-8) ve tvrthodinovém rytmu je vysílaný vyšším tempem. Dopoledne se zpomalí, k poslucham hovoí 2 moderáto i v dialogu, kontaktu, s mnoha rubrikami a soutžemi. Náplní dopoledne jsou rzné hudební styly, rozhlasové tržišt, spolené vaení, zajímavý host, troška literatury a teka klasické hudby. Po hlavním zpravodajství následuje zábavnjší odpoledne (14-17), poínaje hodinovkou dechovky, která se jinde ve vysílání již nevyskytuje, a blok kon í country hudbou. Další Události v regionu otvírají zpravodajsko-publicistický blok (17-19) vetn diskuse ve stylu Radiofóra a sportovní relace. Ve er (19-24) je sestaven z menšinových žánr - folklór, národnostní vysílání, retro i tvrdý rock, poady stimulaní, poradenské a náboženské, klasická hudba, na závr repríza hodinovky ped polednem s hlavním hostem. O víkendu pistupují literární a kulturn-historické p lhodinky vadách Regiolit a Kaleidoskop, mapující osobnosti i události souasnosti a ješt víc minulosti západních ech. Ve dnech klidu vysíláme mimo hlavní vysílací as i 4 hodiny Kesanské vlny Plzn (celkem jich je 6), ale také 2 p lhodinky jazzu v hlavním ase, uvádíme koncipované i reportážní návšt vy zajímavých míst v regionu a pedstavujeme ješt více významných host. Víkendy mají mén výrazné stídání blok s dvojicí moderátor, doplnné aktuálními informacemi létajících zpravodaj v Plzeském i Karlovarském kraji. Dležitou zmnou, která nevybo uje z dosavadního úsilí stanice, je rozdlení Událostí regionu do dvou samostatn paraleln vysílaných relací. Není teba podotýkat, že všechny základní innosti pro tuto zmnu pinášejí potebu zdvojení základní posádky. Využívá se však tzv. náhradní vysílací pracovišt, které je v každé stanici. Tato první praktická reakce Ro na nové VÚSC umožuje ovení redakních a technických možností a pitom neztrácí žádného posluchae vysíláním nového, neznámého produktu. Zárove odkryla další rezervy ve stanici a ovila skutenou potebu stálého personálu.

17 Struktura vysílání 16% zpravodajství a publicistika 58% hudba a hudební poady 8% zábavné poady 10% kulturní a umlecké poady 4% vzdlávací poady 6% ostatní (vysílání pro menšiny, náboženské poady) Vladimír Bako editel Ro Plze Ro Regina Souasníci mívají sklon oznaovat své práv uskutenné iny za historické, pelomové a zásadní. A až historie ukáže asto jak hodn se mýlili. S tímto vdomím pesto tvrdím, že rok 2000 byl ve vývoji stanice eského rozhlasu Regina pelomový. V Regin se v tomto roce zmnilo skoro všechno. Pomrn jednoduché bylo zmnit název. Nechtli jsme se jmenovat Regina Praha, protože se to poslucham i po devíti letech pletlo se stanicí Praha a hlavn jsme zmnou názvu chtli nazna it, že se od te vysílá nco pon kud jiného než v minulých letech. Mli jsme pvodn na mysli ješt radikálnjší zmnu názvu, ale nakonec jsme uznali, že snad mají pravdu ti, kteí nás varovali ped totální ztrátou dosavadních poslucha. Takže se od jara roku 2000 jmenujeme eský rozhlas Regina. Podstatnjší byly a jsou jiné zmny. Regina vždycky mla a chtla být zpravodajské rádio pro Prahu a okolí. Ale nikdy se jí nedailo oslovovat ty vkové skupiny poslucha, pro které jsou informace, zpravodajství a publicistika dležité. Myslíme si, že naší veejnou službou je poskytovat co nejúplnjší informace pedevším poslucha m v aktivním vku. Poté, co jsme si zhruba ped dvma lety uvdomili, že neumíme nikdo neumí oslovit jedním zpravodajským programem souasn poslucha e v Praze a ve stedoeském regionu a zam ili se jen na Prahu, s p íchodem nového šéfredaktora jsme v závru roku 1999 a na poátku roku 2000 radikáln zmnili program tak, aby oslovoval pedevším posluchae ve vku let. Zaali jsme jinak hrát, angažovali jsme nové moderátory, zavedli zpravodajské relace po plhodinách (ráno po tvrthodinách), zaali pipravovat místo pebíraných Ozvn dne vlastní hlavní zpravodajské relace, vytvoili nové publicistické poady a zrušili mnoho poad, z nichž nkteré byly pro Reginu typické nejh naši tradiní posluchai nesli to, že se na Regin úpln pestala hrát dechovka. Do Reginy pišlo mnoho nových lidí a mnoho jich od nás odešlo. Nkteí do dchodu, mezi nimi napíklad otcové zakladatelé Petr Zborník a Karel Tietze, kteí po listopadu 1989, po svém návratu z dvacetiletého mimorozhlasového vyhnanství, Reginu jako samostatnou stanici eského rozhlasu zaali budovat. Je na míst jim za všechno, co pro eský rozhlas udlali, podkovat; stejn jako Karlu apkovi, Blance Veselé, Majce Vokálkové, Ivo Prokopovi, Petru Burdovi, Slávce Kadlecové... Souasn s radikální zmnou formátu jsme si bez nároku na zvýšení rozpotu troufli uskutenit nco, o em jsme snili mnoho let. Od dubna 2000 Ro Regina, jako první a zatím jediná regionální stanice, vysílá nepetržit tyiadvacet hodin denn, sedm dní v týdnu. Vždycky jsme soudili, že jedin nepetržit vysílající rozhlasová stanice je stanicí plnohodnotnou. Vdli jsme, že všechny ty radikální zmny nutn povedou v první fázi k dalšímu poklesu poslechovosti. M li jsme v posledních letech poslucha sice málo, ale zato vrných. Konzervativních, zvyklých na svou Reginu. ešili jsme známé dilema mezi vrabcem v hrsti a holubem na steše. Rozhodli jsme se pro holuba a doufali, že nám poslechovost po tom šoku neklesne až na nulu. Na nulu tedy ne, i když tak málo poslucha jako v prvním