MODUL VODA projekt UDRŽITELNOST HOSPODÁENÍ V KRAJIN

Transkript

1 MODUL VODA projekt UDRŽITELNOST HOSPODÁENÍ V KRAJIN Autoi studijního textu Ing. Petra Oppeltová, PhD. a Ing. Jií Novák Brno, duben 2011

2 VYSVTLENÍ POJM, ZKRATKY AJ. Vodní zákon MZE MŽP VÚV PHO OP OV nutrienty Zákon o VaK OOP IŽP AOPK zákon. 254/2001 Sb., v platném znní Ministerstvo zemdlství Ministerstvo životního prostedí Výzkumný ústav vodohospodáský TGM, v.v.i. pásma hygienické ochrany ochranná pásma vodních zdroj odpadní vody živiny podporující tvorbu biomasy zákon o vodovodech a kanalizacích. 274/2001 Sb., v platném znní opatení obecné povahy eská inspekce životního prostedí Agentura ochrany pírody a krajiny 2

3 Obsah studijního textu I/1: Voda obecn úvod do problematiky rozdlení druh vod - vody atmosférické, podzemní, povrchové, pitné, užitkové, provozní, odpadní složení pírodních vod (podzemních a povrchových), organoleptické vlastnosti vod I/2: Vodoprávní legislativa a) pehled významných právních pedpis - vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a jejich provádcí pedpisy související s danou problematikou (vyhlášky, naízení vlády, aj.), Rámcová smrnice b) státní správa ve vodním hospodáství, správní ízení, veejná správa, správní ád, sankce c) Vodní zákon podrobn, vetn dostupných internetových odkaz d) ochrana vod - rozdlení na obecnou, zvláštní a speciální, ochrana jakosti a množství vody e) Nitrátová smrnice teorie, praktické píklady, výpoty, internetové odkazy (MZE, agronavigator, VUV) f) Eutrofizace vod II/1: Speciální ochrana vodních zdroj a) historický vývoj speciální ochrany, pásma hygienické ochrany (PHO), ochranná pásma (OP) b) návrh dokumentace ochrany vodních zdroj obsah, zpsob zpracování, riziková analýza, návrh rozsahu a ochranných opatení, jejich dopady na zemdlskou praxi, problematika náhrad v OP a jejich stanovení v praxi c) vodoprávní projednání návrhu OP (stanovení, zmna, zrušení) d) ukázka konkrétního píkladu z praxe s diskuzí e) využití mapových podklad a jejich dostupnost pro veejnost na internetu, práce s nimi II/2: Závlahy a) zdroje vody pro závlahy, odvodnní b) možnosti závlahy odpadními vodami 3

4 III/1: Další související problematiky ve vztahu voda a zemdlství a) havárie, havarijní plány - ve smyslu platné legislativy b) nakládání se závadnými látkami v praxi (hnojiva prmyslová a statková, pesticidy, ropné látky, aj., vetn podmínek jejich uskladnní) c) odpadní vody a nakládání s nimi produkce, odvádní, likvidace, pírodní zpsoby ištní OV (koenové istírny odpadních vod, aj.) d) úpravy malých vodních tok, revitalizace a související legislativní pedpisy e) problematika povodní a sucha f) plánování v oblasti vod g) srážkové vody Závrené pojednání ke studijnímu materiálu Text neprošel jazykovou úpravou. Recenzní posudek studijního materiálu vypracoval Doc. Ing. Jaroslav Hlavá, CSc. 4

5 VODA OBECN ÚVOD DO PROBLEMATIKY Rozdlení druh vod vody atmosférické, podzemní, povrchové, pitné, užitkové, provozní, odpadní Druhy vod Vody lze rozdlovat podle rzných kritérií. Jedno z možných základních lenní je dle: pvodu vody pírodní, vody odpadní (mstské a prmyslové), výskytu (u vod pírodních) atmosférické, podzemní, povrchové, použití vody pitné, vody užitkové, vody provozní, vody odpadní. Vody atmosférické Jedná se o veškerou vodu v ovzduší bez ohledu na skupenství. Srážky jsou výsledkem kondenzace vodních par v ovzduší nebo na rzných površích obr.. 1. Rozlišují se srážky: kapalné déš, mrholení, mlha, rosa, pevné sníh, mráz, kroupy, námraza, jinovatka. Obrázek. 1: Moravský kras, dne za povodového stavu mlha, sníh, led, povode. Foto Novák 5

6 Další možné rozdlení srážek je : horizontální dochází-li ke kondenzaci vodních par bezprostedn nad povrchem zem nebo pímo na povrchu mlha, rosa, jinovatka i námraza vertikální vznikají ve volné atmosfée a padají na povrch jako déš, kroupy, sníh. Chemické složení srážek závisí na složení a zneištní ovzduší ve spodní a stední vrstv atmosféry. Nejvíce jsou zneištny srážkové vody v okolí velkých prmyslových center a sídliš, nejmén v horských oblastech (pokud zde není ovzduší zneištno dálkovým penosem tedy závislost i na pevládajícím smru vtr). Kyselé srážky lze definovat jako atmosférickou vodu, ve které byla vyerpána tlumivá kapacita uhliitanového systému a na jejíž kyselosti se zaínají podílet silné minerální kyseliny. Srážkové vody mohou být významným zdrojem nutriet, toxických kov a ostatních látek vyskytujících se následn v povrchových vodách, pípadn v mlkých podzemních vodách. Srážkové vody tak mohou patit mezi významné plošné zdroje zneištní povrchových vod a jsou píinou jejich acidifikace (odkyselování). Množství srážek se vyjaduje výškou vody v milimetrech (1 mm = 1 l.m -2 ). Podzemní vody Jedná se o vodu pirozen se vyskytující v horninovém prostedí, pokud není vázána kapilárními silami. Podle propustnosti horninového prostedí se podzemní voda rozlišuje na prlinovou, puklinovou a krasovou. Prlinová podzemní voda vypluje prostory u usazených hornin a zemin. Její pohyb je velmi pomalý. Puklinová podzemní voda se pohybuje v trhlinách, puklinách a zlomech pevných hornin nebo mezi vrstvami hornin. Rychlost pohybu se odvozuje od charakteru narušení hornin a jejich složení (pukliny vznikly fyzikálními pochody nap. tlak, teplota). Krasová podzemní voda se nachází v puklinách, dutinách a podzemních chodbách hornin zkrasovatlých, obzvlášt vápenc (obdoba puklin, avšak vznik rozpouštním hornin vodou). Zásoby podzemní vody se doplují trojím zpsobem: infiltrací srážkových a povrchových vod (nejvtší podíl), kondenzací vodních par v pd, vznikem a kondenzací vodních par z magmatu (juvenilní voda viz dále). Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného psobení srážkových a povrchových vod, horninového prostedí a podzemní atmosféry. 6

7 Obrázek. 2: vrt do zvodnlého prostedí, artésky napjatá hladina, voda s vysokým obsahem železa. Foto Novák Záleží pedevším na složení pd a hornin, kterými pi svém podzemním kolobhu vody protékají obr.. 2. Podrobné údaje o rzných typech vod v souvislosti s geologickým podložím lze najít v základních hydrogeologických mapách. Podzemní vody jsou asto a pednostn využívány jako zdroj pitné vody. Podle celkového chemického složení se dlí na podzemní vody prosté a minerální. Za minerální se považují ty vody, u nichž celková koncentrace anorganických látek (s výjimkou rozpuštných plyn) pekroila hodnotu 1000 mg.l -1. Základní pojmy v hydrogeologii týkající se podzemních vod obr.. 3: kolektor propustné horninové tleso schopné shromažovat vodu a dále ji vést, izolátor horninové tleso pro vodu málo propustné nebo nepropustné, pásmo provzdušnní ást geologického prostoru mezi povrchem terénu a pásmem nasycení, kde ást prostoru je vyplnna vzduchem, zvode (vododajná vrstva) hydraulicky spojená akumulace gravitaních podzemních vod v pásmu nasycení vyplující kolektor. V praxi mže vzniknout i nkolik zvodní nad sebou, oddlených izolátorem, piemž podzemní voda první zvodn se nazývá mlká (freatická) podzemní voda, fosilní voda podzemní voda uchovaná v dutinách hornin z minulých geologických období a neúastnící se v prbhu delšího asového období obhu vody v pírod, juvenilní voda podzemní voda uvolující se z magmatu a poprvé vstupující do obhu vody v pírod. 7

8 pažnice úplného vrtu povrch pokryvná vrstva pokryvné vrstvy jílové tsnní kolem plné pažnice R pvodní hladina podz.vod pvodní hladina podzemní vody depresní kužel filtraní depresní obsyp kužel kolem perforované filtraní obsyp pažnice kolem perforované pažnice s s s depresní kužel depresní kužel vododajné vrstvy filtraní obsyp kolem vododajná perforované vrstva pažnice nepropustné podloží Obrázek. 3: tvar a popis depresního kužele tvar podzemní vody pi jejím jímání K doplování zásob podzemních vod u nás dochází pedevším v jarních msících. V eské republice se nejvtší zásoby podzemní vody nachází: v kvartérních sedimentech nap. podél stedních tok Labe, Orlice, Moravy, Bevy, Svratky, Opavy, Ostravice, Morávky, v kídových sedimentech povodí Kamenice, Plounice, Teboská pánev, aj. Povrchové vody Jsou to všechny vody pirozen se vyskytující na zemském povrchu, tento charakter neztrácejí, protékají-li pechodn zakrytými úseky, pirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Dlí se na vodu kontinentální a moskou. Kontinentální povrchové vody jsou: tekoucí vodní toky, stojaté jezera jedná se o pírodní vodní nádrže, dlí se na sladkovodní a slaná (u nichž je celková mineralizace vtší než 1000 mg.l -1 ) nádrže, rybníky vznikají umlým zahrazením vodních tok nebo také odvodem vody z nich. Od tok se jezera a nádrže odlišují hloubkou a dobou prtoku (od nkolika dní do i více než jednoho roku). V hlubších nádržích a jezerech dochází k vertikální stratifikaci 8

9 zonálnosti teploty a nkterých složek letní a zimní stagnace. K porušení zonace dochází pi vyrovnání teplot jednotlivých vrstev, a to na jae a na podzim jarní a podzimní cirkulace (viz dále). Podle užití tekoucích vod se rozlišují: významné vodní toky rozdlení dle vodního zákona 47, jejich seznam je obsahem provádcí vyhlášky, kterou vydalo Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s MŽP, drobné vodní toky ostatní, které nejsou významné (nejsou uvedeny ve vyhlášce). Vodárenské nádrže jsou vodní nádrže urené k hromadnému zásobování pitnou vodou (jejich seznam je ve Vyhlášce MŽP.137/1999 Sb.) obr.. 4. Obrázek. 4: odbrný objekt (mimo prostor hráze) na vodárenské nádrži Nová íše. Foto Oppeltová Brakické vody vznikají pi ústí ek do moe smícháním moské a íní vody. Kontinentální povrchové vody vznikají z vody podzemní a atmosférické. Složení kontinentálních povrchových vod je ovlivnno: geologickou skladbou podloží a složením dnových sediment hydrogeologicko-klimatickými pomry srážky, teplota, roní období, dálkový transport zneišujících látek, pdn-botanickými pomry zalesnní, pdní druhy, vegetace, antropogenní inností prmysl, zemdlství, komunální odpady, píronem podzemních vod. Povrchové vody jsou zdrojem pitné a užitkové vody, ale slouží i pro další úely. Souasn jsou však recipientem splaškových a prmyslových odpadních vod. 9

10 Pitné vody Pitnou vodu lze definovat jako zdravotn nezávadnou, která ani pi trvalém používání nevyvolá onemocnní nebo poruchy zdraví pítomností mikroorganism nebo látek ovlivujících akutním, chronickým nebo pozdním psobením zdraví spotebitele a jeho potomstva a jejíž smyslov postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Musí vyhovovat pedepsaným zdravotním a chemickým požadavkm a její vlastnosti vnímané smyslovými orgány lovka musí vyhovovat jeho požadavkm (chu, pach, teplota, barva). Kvalitní voda má obsahovat dostatek biogenních prvk a pi rozvádní potrubím nemá porušovat jeho stny (tzv. agresivita vody vi materiálm). Jako zdroje pitné vody jsou pednostn využívány vody podzemní, které však svým množstvím nemohou zabezpeit veškeré poteby obyvatel, proto jsou využívány i zdroje povrchové. Na území R je vybudována ada vodárenských nádrží, mohou být však využívány i nádrže víceúelové. V tomto pípad potom dochází velmi asto ke stetm zájm pi využívání nádrže, pi manipulaci s vodní hladinou i pi zpsobu hospodaení nejen v blízkém okolí, ale i v celém povodí nádrže. Pi výbru vodního zdroje vhodného pro zásobování pitnou vodou je teba se zamit na takové zdroje, které by se v pirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým pop. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blížily požadavkm na pitnou vodu (vyhláška. 252/2004 Sb., v platném znní, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a etnost a rozsah kontroly pitné vody). Zásobování pitnou vodou musí být plynulé, v požadovaném množství a v odpovídající jakosti pitné vody. Na poátku celého systému stojí vodní zdroje. K dosažení požadavk pro pitné vody slouží následující opatení preventivní, technická, nebo technologická, pípadn jejich kombinace: prevence to jsou pedevším opatení v povodí zdroje, úspchu se dociluje stanovením ochranných opatení v ochranných pásmech, technická opatení využívají technických prvk a možností, nejastji se jedná nap. o spolené využívání více zdroj s rzným pvodem a kvalitou vody, více jímacích objekt, technologická opatení jde o zlepšení jakosti vody její úpravou. Nkteré kroky úpravy vody jsou v souasné dob povinné (legislativou stanovené) jako nap. hygienické zabezpeení vody ve vodovodech pro veejnou potebu (desinfekce), úprava vody na úpravn v pípadech, kdy se jedná o povrchové zdroje surové vody atd. Další stupn úpravy pak již vyplynou z lokálních podmínek a vlastností vody. Cena pitné vody V oblasti fakturace za dodávku pitné vody postupuje ten, kdo ji odbrateli dodává (vlastník nebo provozovatel vodovodu), podle platných právních pedpis. Pedevším se jedná o: Zákon. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zmn nkterých zákon, v platném znní (zákon o VaK). 10

11 Pedpisy o vcn usmrovaných cenách zboží, kam je pitná voda zaazena. Znamená to, že do ceny zboží lze promítnout pouze ekonomicky oprávnné náklady doložené v úetnictví, pimený zisk, da a clo. Zákon o VaK jednoznan vymezuje: kdy je splnna dodávka vody vtokem vody z vodovodu do vodovodní pípojky ( 15 odst. 1) vlastník vodovodu, nebo na základ uzavené provozní smlouvy provozovatel vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody vodné. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostedn za vodomrem, a není-li vodomr, vtokem vody do vnitního uzávru pipojeného pozemku nebo stavby ( 8 odst. 13) vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. vodné = cena vody pro vodné x množství dodané vody. Cenu vody pro vodné uruje vlastník vodovodu ve smyslu úetních pedpis (viz výše), množství se pedevším pebírá z fakturaního vodomru (viz výše), pokud vodomr není, zákon umožuje jiný zpsob urený provozovatelem se souhlasem odbratele. Nejastjší zpsob je pomocí tzv. smrných ísel roní poteby vody dle provádcí vyhlášky k zákonu o VaK. 428/2001 Sb., v platném znní 27 a píl provozovatel je povinen každoron nejpozdji do 30. ervna zveejnit úplné informace o celkovém vyútování všech položek výpotu ceny podle cenových pedpis pro vodné v pedchozím kalendáním roce ( 36 odst. 5). Užitkové a provozní vody Užitková voda je hygienicky nezávadná voda, která není urena k pití a vaení. Z hygienického hlediska se na jakost užitkové vody kladou obdobné požadavky jako na vodu pitnou, avšak nkteré chemické a fyzikální vlastnosti mohou být mén písné. Provozní voda je voda pro rzné výrobní a nevýrobní úely (chlazení, mytí zaízení, hydraulickou dopravu, rozpouštní surovin aj.), jejíž jakost odpovídá píslušnému zpsobu využití. Provozní vody se dlí podle úelu na chladicí, plavicí, napájecí (napájení parních kotl), prací, oplachovací, betonáské aj. V závodech musí být provedena taková opatení, aby nedošlo k jejich zámn s vodou pitnou a užitkovou, ani k propojení systém. Zvláštní skupinu tvoí vody využívané v zemdlství. Jedná se pedevším o vody na závlahu, pro chov vodní drbeže, ryb a napájení dobytka. Odpadní vody Jedná se o vody použité v sídlištích, domech, závodech, zdravotnických zaízeních a jiných objektech, nebo dopravních prostedcích, pokud po použití mají zmnnou jakost (teplotu, složení), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (nap. odtok srážkových vod, pokud byly po spadnutí zneištny). Viz samostatná kapitola dále. 11

12 Otázky a odpovdi: 1. Jakým zpsobem dochází k doplování zásob podzemní vody? Který zpsob pedstavuje nejvyšší podíl? Nejvtší podíl podzemních vod vzniká infiltrací vod srážkových a povrchových, dále potom kondenzací vodních par v pd a vznikem a kondenzací vodních par z magmatu. 2. Jak se rozdlují srážky? Základní rozdlení srážek je na kapalné (déš, mrholení, mlha, rosa) a pevné (sníh, mráz, kroupy, námraza, jinovatka), další možné rozdlení srážek je na horizontální dochází-li ke kondenzaci vodních par bezprostedn nad povrchem zem nebo pímo na povrchu (mlha, rosa, jinovatka i námraza) a vertikální vznikají ve volné atmosfée a padají na povrch jako (déš, kroupy, sníh). 3. Ve kterém legislativním pedpise je seznam Vodárenských nádrží urených k hromadnému zásobování pitnou vodou Jedná se o vyhlášku MŽP.137/1999 Sb., v platném znní. 4. Definujte pitnou vodu. Pitnou vodu lze definovat jako zdravotn nezávadnou, která ani pi trvalém používání nevyvolá onemocnní nebo poruchy zdraví pítomností mikroorganism nebo látek ovlivujících akutním, chronickým nebo pozdním psobením zdraví spotebitele a jeho potomstva a jejíž smyslov postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Musí vyhovovat pedepsaným zdravotním a chemickým požadavkm a její vlastnosti vnímané smyslovými orgány lovka musí vyhovovat jeho požadavkm (chu, pach, teplota, barva). Podrobnosti uruje vyhláška Ministerstva zdravotnictví. 252/2004 Sb., v platném znní. 5. Uvete píklad preventivního, technického a technologického opatení používaného k dosažení odpovídající jakosti pitné vody. preventivní opatení stanovení ochranných pásem a režimu v ochranných pásmech - nap. zákaz používání uritých druh prmyslových hnojiv a pesticid technická opatení spolené využívání více zdroj s rzným pvodem a kvalitou vody, více jímacích objekt technologická opatení úprava vody. Použitá literatura: Hlavínek, P., íha, J.: Jakost vody v povodí. VUT Brno s. ISBN PITTER, P.: Hydrochemie, VŠCHT, Praha, s. ISBN Hubaíková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj. MZLU v Brn, s. ISBN

13 Složení pírodních vod (podzemních a povrchových), organoleptické vlastnosti vod Složení pírodních vod Pírodní vody obvykle obsahují celé spektrum látek rzného charakteru a vlastností. Tyto látky lze tídit podle rzných hledisek, nap. podle jejich skupenství, charakteru, velikosti ástic atd. Podle skupenství se rozdlují látky obsažené v pírodních vodách na plyny, kapalné a tuhé látky. Kapalné a tuhé látky se dále dlí na organické a anorganické. Nkteré látky se do vody dostávají už v atmosfée, ale k hlavnímu obohacování rozpuštnými látkami dochází pi infiltraci pdou a horninami. Antropogenním zdrojem anorganických a organických látek v pírodních vodách jsou pedevším prmyslové a mstské odpadní vody a neistoty z ovzduší. Anorganické látky ve vodách lze rozdlit na: elektrolyty kationty (nap. vápník, hoík, sodík, draslík, amoniakální dusík,aj.) anionty (nap. hydrogenuhliitany, sírany, chloridy, dusinany, dusitany, fluoridy, fosforenany, aj.) neelektrolyty. Mezi organické látky pírodního pvodu patí: výluhy z pdy a sediment (pdní a rašelinný humus, výluhy z listí a tlejícího deva) produkty životní innosti rostlinných a živoišných organism a bakterií, živé organismy a zbytky jejich odumelých tl. Organické látky antropogenního pvodu pochází: z mstských a prmyslových odpadních vod, z odpad ze zemdlství, ze skládek. Nkteré organické látky mohou být jak pírodního, tak antropogenního pvodu, a proto v tchto pípadech nelze jejich pítomnost považovat za jednoznaný prkaz zneištní z prmyslu, mst, zemdlství, atd. Mezi organické látky vyskytující se ve vodách a mající zvláštní hygienický význam nebo význam pro provoz istíren odpadních vod, úpraven vod patí nap.: humínové látky, fenoly, uhlovodíky, chlorované organické látky, tenzidy a pesticidy. Pro stanovení veškerých organických látek ve vodách se používá: stanovení chemické spoteby kyslíku (CHSK) dichromanem nebo manganistanem draselným, stanovení organického uhlíku (TOC, DOC), stanovení biochemické spoteby kyslíku (BSK). Povrchové vody obsahují, na rozdíl od vod podzemních, podstatn více organických látek. Pírodní vody jsou z fyzikáln chemického hlediska disperzní soustavy. Jsou to soustavy složené z disperzního prostedí vody a disperzních ástic. Podle velikosti ástic se disperze dlí na: 13

14 hrubé disperze makrodisperzní soustavy (velikost ástic nm), koloidní disperze (velikost ástic nm), analytické disperze (velikost ástic pod 1 nm). Podle skupenství disperzního podílu se dlí disperze nap. na pny, aerosoly, emulze, suspenze, lyosoly atd. Podle geneze lze disperze rozdlit na pirozené a umlé. V pírodních vodách se vyskytují pedevším následující suspenze: anorganické suspenze na bázi hlinitokemiitan, nerozpustných uhliitan a hydroxid. Ve vodách se obvykle vyskytují jíly, bentonity, kaolín a chemicky jim podobné minerály. Tyto ástice lze z vody odstranit sedimentací nebo filtrací, organické suspenze vyskytují se v pirozených vodách pomrn asto. Jedná se vtšinou o živé nebo odumelé organismy, z nichž nejvtší obtíže pi mechanickém odstraování asto iní malé vláknité organismy, koloidní oxid kemiitý pítomen takka v každé pirozené vod. Má záporný náboj zejména v alkalické oblasti, zpsobený sorpcí kemiitanových a hydrogenuhliitanových iont, huminové látky jedná se o složité organické sloueniny obsahující v molekule hlavn uhlík, vodík a kyslík, dále i dusík. Patí sem huminy a humusové kyseliny fulvokyseliny a huminové kyseliny. Tyto látky mají siln kyselý charakter, látky antropogenního pvodu bílkoviny, tuky sacharidy, které se vtšinou dostávají do vody s odpadními vodami. Organoleptické vlastnosti vod Teplota je jedním z významných ukazatel jakosti a vlastnosti vod. Podzemní vody mají obvykle konstantní teplotu jen málo závislou na roním období. Prmrná roní teplota ve stední Evrop v hloubce 10 m pod povrchem zem je asi 9,5 ºC. Vtší kolísání teploty tchto vod svdí o dotaci podzemních vod povrchovými nebo atmosferickými vodami. Teplota vody hraje významnou roli u nádrží (viz teplotní stratifikace dále). Barva vody se posuzuje podle pevládající vlnové délky neabsorbovaného záení v oblasti viditelného spektra. Podle rozboru vlnových délek lze barvu vody oznait takto (Tab.. 1): Zbarvení vody mže být bu pirozeného nebo antropogenního pvodu. Napíklad huminové látky zbarvují vodu žlut nebo žlutohnd. Krom rozpuštných látek mohou zbarvovat vodu i látky nerozpuštné (jíl, fytoplankton). Proto se rozlišuje tzv. pravá barva od barvy zdánlivé, zpsobené barevností nerozpuštných (zpravidla koloidních) látek. Dalším zdrojem barevnosti vod mohou být nkteré prmyslové odpadní vody, zejména odpady z výroby barviv a textilního prmyslu. Barva vody je závislá na ph a má se vždy k této hodnot vztahovat. Barva se stanovuje v nejjednodušším pípad pouze vizuáln a výsledek se vyjaduje slovním popisem odstínu a intenzity. Pro kvalitní hodnocení intenzity barvy zpsobené nejastji humínovými látkami se srovnává barva pefiltrovaného vzorku se standardy. 14

15 Tab.1 Barevnost vod (ŽÁEK, 1998) Vlnová délka (nm) Barva Vlnová délka (nm) Barva fialová žlutá modrá žlutooranžová modrozelená oranžová zelená oranžovoervená zelenožlutá ervená Zákal vody je zpsoben nerozpuštnými látkami anorganického nebo organického pvodu. Zákal se stanovuje turbidimetricky nebo nefelometricky. Vyjaduje se ve formazinových jednotkách zákalu. Prhlednost vody závisí jednak na barv vody a jednak na jejím zákalu. Mírou prhlednosti je výška sloupce vody, pi které pestane být viditelná bílá deska nebo písmo uritých rozmr. Výsledky mení se udávají v metrech nebo centimetrech. Pach vody mže být zpsoben látkami, které jsou pirozenou souástí vody (sulfan v minerálních vodách, látky typické pro rašeliništní vody), dále látkami biologického pvodu nebo látkami obsaženými v odpadních vodách. Druh pachu se uruje pi teplotách 20 a 60 ºC a oznauje se slovn jako zemitý, fekální, hnilobný, plísový, rašelinový atd. Síla pachu se stanovuje odhadem a hodnotí pomocí šestimístné stupnice jako žádný, velmi slabý, znatelný, zetelný, silný a velmi silný. Chu. Látky, které zpsobují pach vody, ovlivují obvykle i její chu. Chu je významn ovlivována koncentrací vápníku, hoíku, železa, manganu, zinku, chlorid, síran aj. Nejvhodnjší ph je 6,7 7,5. Pi hodnotách ph nad 8 získá voda již mýdlovou píchu. Chu tedy závisí na teplot, celkové mineralizaci a složení vody. Podzemní vody Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného psobení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostedí. Závisí pedevším na: složení pd a hornin, kterými pi svém podzemním obhu vody protékají, složení srážkových a povrchových vod v dané oblasti. Podrobné údaje o rzných typech vod v souvislosti s geologickým podložím lze najít v základních hydrogeologických mapách a vysvtlivkách k nim, zpracovaných pro jednotlivé oblasti R, obsahující: pehled geologických a hydrogeologických pomr, pehled hydraulických vlastností hornin, údaje o pohybu podzemních vod, údaje o chemickém složení podzemních vod, hydrogeologickou problematiku ložisek nerostných surovin, možnosti využití a zásady ochrany podzemních vod. Chemické složení podzemních vod mže být velmi rozmanité. Dominujícím kationtem bývá nejastji vápník, mén asto sodík nebo hoík. Dominujícím aniontem jsou nejastji 15

16 hydrogenuhliitany nebo sírany. Z dalších významných aniont jsou to chloridy a dusinany. Pevládajícími kovy jsou pedevším mangan a železo. Celková mineralizace bývá u podzemních vod vyšší než 100 mg.l -1, vtšinou se pohybuje ve stovkách mg.l -1. Podzemní vody se na rozdíl od vod srážkových a povrchových odlišují vyššími koncentracemi volného oxidu uhliitého a jeho iontových forem. Hodnota ph se pohybuje vtšinou v rozmezí od 5,5 do 7,5. Denní zmny teploty na povrchu pdy se projevují do hloubky pibližn 0,5 1 m. To se týká pedevším zmn teploty mlkých podzemních vod. Teplota podzemních vod v hloubce m je pomrn stálá. Pokud má podzemní voda pi vývru teplotu vyšší než 25 C, je azena mezi vody termální. Podzemní vody bývají vlivem infiltrace pdou a horninovým prostedím jen málo organicky zneištny. Chemické složení podzemních vod se mní v horizontálním i vertikálním smru. Píkladem vertikální zonálnosti je oxidan redukní zonálnost, kdy se s hloubkou koncentrace kyslíku postupn snižuje. Vytváí se tak následující vrstvy: svrchní oxidaní zóna charakteristická pítomností rozpuštného kyslíku, v podzemní vod v této zón pevažují hydrogenuhliitany, sírany, vápník a hoík, z biochemických pochod pevládá pedevším nitrifikace. Vzhledem k rychlému obhu podzemní vody, a tím krátké dob kontaktu s horninami, je celková mineralizace obvykle malá, pechodná zóna s hlubším a delším obhem podzemních vod, které jsou více mineralizovány a chemické složení již více ovlivují chloridy a alkalické kovy. Pi dosažení anoxických podmínek probíhá denitrifikace, redukní zóna vody jsou zde formovány hluboko pod povrchem, jejich mineralizace je vysoká, z kation v nich pevládá sodík, z anion chloridy. Jedná se o anaerobní (bezkyslíkaté) prostedí. Chemické složení podzemních vod se na rozhraní jednotlivých zón nemní zpravidla skokem, vlivem difúze, míchání a geochemických interakcí bývá pozvolné. Nkteré podzemní vody mají znan vyhranný charakter, jedná se nap. o krasové vody, které vznikají infiltrací vody vápenci a dolomity. Podzemní vody využívané jako zdroje pitné vody jsou v R ze 73 % zastoupeny vodami hydrogenuhliitano-vápenatými a hydrogenuhliitano-sírano-vápenatými. Povrchové vody Základním kvalitativním složením se povrchové vody od podzemních píliš neodlišují. Rozdíly jsou v pomrném zastoupení jednotlivých složek. Chemická rozmanitost je u vtšiny povrchových vod menší než u vod podzemních (s výjimkou bezodtokých jezer v aridních oblastech, kde je celková mineralizace velmi vysoká pohybuje se v hodnotách mg.l -1 ). Celková mineralizace bžných povrchových vod bývá v rozmezí mg.l -1. Nejastjším základním hydrochemickým typem je typ HCO 3 -Ca, pípadn SO 4 -Ca. Dominujícím kationtem je vápník, dále pak hoík nebo sodík a na posledním míst vždy draslík. Na rozdíl od podzemních vod obsahují povrchové vyšší koncentrace rozpuštného kyslíku, nerozpuštných látek, slouenin dusíku a fosforu (jsou mén chránny ped antropogenním zneištním), organických látek (pírodního i antropogenního pvodu). Povrchové vody jsou znan biologicky oživeny. Naopak povrchové vody obsahují nižší koncentrace oxidu uhliitého, železa a mají nižší mineralizaci než vody podzemní. Hodnoty 16

17 ph se pohybují vtšinou v neutrální až slab alkalické oblasti (s výjimkou acidifikovaných vod. Jedním z nejvýznamnjších ukazatel jakosti povrchových vod jsou hodnoty rozpuštného kyslíku (BSK, CHSK, TOC), dále pak amoniakální a dusinanový dusík, celkový fosfor a saprobní index makrozoobentosu. Vertikální stratifikace vod v nádržích: Chemické složení stojatých vod se mní zejména ve vertikálním smru a do urité míry i ve smru horizontálním v závislosti na prtoku vody nádrží. Mní se nejenom bhem roních období, ale i bhem dne. V nádržích dochází podle podmínek (polohy a tvaru nádrže, hloubky, teploty a složení vody) ke stratifikaci (zonaci), piemž se vytváejí vodní vrstvy rzné jakosti. K porušení zonace dochází pi vyrovnání teplot jednotlivých vrstev, a to na jae a na podzim. Tyto zmny jsou vyvolány: zmnou teploty, zmnou koncentrace rozpuštného kyslíku a oxidu uhliitého, chemickými a biochemickými procesy (nitrifikace, denitrifikace, oxidace a redukce slouenin síry), srážecími a rozpouštcími procesy, adsorpcí a desorpcí, zmnou oxidan-redukního potenciálu a ph. Charakteristickým píkladem stratifikace je teplota. Stratifikace souvisí se zmnou hustoty vody v dsledku teplotních zmn. Bhem roku se rozlišují 4 období: období letní stagnace - v tomto období se rozlišují následující vrstvy: Obr.5 Obrázek. 5 Prbh teplotní stratifikace v období letní stagnace v hlubokých nádržích epilimnion horní vrstva vody, která je teplejší a má menší hustotu, zóna s intenzivnjší cirkulací a proto s pibližn konstantní teplotou, 17

18 metalimnion (skoná vrstva, termoklima) vrstva vody pod epilimniem, ve které se s hloubkou výrazn mní teplota (klesá). U hlubokých nádrží mže dosáhnout až nkolika metr, hypolimnion vrstva vody pod metalimniem, kde se teplota s hloubkou mní jen málo období podzimní cirkulace svrchní vrstva vody se ochlazuje a metalimnion se posunuje do spodních vrstev nádrže, až poklesne až na dno. Na promíchání vrstev má vliv i vítr. Teplota v celé nádrži se vyrovná a nádrž získá homotermii, období zimní stagnace dochází k ochlazování povrchu vody v nádrži a k inverznímu vrstvení teploty, protože voda s teplotou nižší než 4 C má menší hustotu a hromadí se u hladiny, období jarní cirkulace psobením vtru se opt celý obsah nádrže promíchá a postupným oteplováním nastupuje opt letní stagnace. Nádrže, jež nejsou stratifikovány, jsou považovány za mlké. Vytvoení stratifikace záleží na: dob zdržení vody v nádrži, hloubce a velikosti nádrže, hydraulických pomrech, roním období, psobením vtru a okolní teploty. Krom teploty vody podléhají vertikální stratifikaci následující složky: rozpuštný kyslík, volný oxid uhliitý, sloueniny dusíku, sloueniny fosforu, mangan, železo a kovy vyskytující se ve více oxidaních skupinách (Cr, As), hodnota ph, KNK 4,5 (kyselinová neutralizaní kapacita), vápník (pokud dochází ke srážení kalcitu). Pehled chemických, fyzikáln-chemických a biochemických proces, které mohou probíhat v jednotlivých vrstvách a ovlivovat jakost vody v nádržích a jezerech a podmiují vertikální stratifikaci: Epilimnion oxidace, alkalizace a srážení kov, fotosyntetická asimilace (tvorba biomasy), uvolování slouenin dusíku a fosforu do biomasy, adsorpce na nerozpuštných látkách (kovy, sloueniny fosforu), nitrifikace. Hypolimnion: redukce, acidifikace a rozpouštní slouenin kov, disimilace (rozklad biomasy), uvolování slouenin kov, fosforu, dusíku ze sediment a rozkládající se biomasy, desorpce kov a slouenin fosforu, denitrifikace, 18

19 biologický rozklad organických látek, za anaerobních podmínek redukce síran a srážení sulfid. Otázky a odpovdi: 1. Jaké jsou nejvýznamnjší zdroje organických látek antropogenního pvodu ve vodách? Jedná se o mstské a prmyslové odpadní vody, odpady ze zemdlství a skládky. 2. Jmenujte organoleptické vlastnosti vod. Teplota, barva, zákal, prhlednost, pach, chu. 3. Jaký je hlavní rozdíl ve složení povrchových a podzemních vod. Povrchové vody mají vyšší obsah kyslíku i organických látek a jsou více biologicky oživeny. Podzemní vody naopak mají vyšší obsah minerálních látek a oxidu uhliitého. 4. Vysvtlete pojem homotermie nádrže. Kdy nastává? Vlivem vtru a teploty vzduchu dochází k promíchání vody v nádrži a vyrovnání teploty v celém profilu nádrže. Homotermie nastává na podzim a na jae. Použitá literatura: Hlavínek, P., íha, J.: Jakost vody v povodí. VUT Brno s. ISBN PITTER, P.: Hydrochemie, VŠCHT, Praha, s. ISBN Hubaíková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj. MZLU v Brn, s. ISBN

20 VODOPRÁVNÍ LEGISLATIVA Pehled významných právních pedpis vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a jejich provádcí pedpisy související s danou tématikou (vyhlášky, naízení vlády, aj.), Rámcová smrnice Vodní hospodáství je zcela speciální obor, a mj. i proto potebuje speciální právní pedpisy. Samozejm i ve vodním hospodáství a v rámci probíhajících ízení platí obecné právní pedpisy jako nap. správní ád, obanský zákoník nebo obchodní zákoník, ale konkrétní vlastní problematika vychází ze speciálních zákon pijatých pro tento obor. Jedná se o tyto dva zákony:. 254/2001 Sb., v platném znní. 274/2001 Sb., v platném znní. Zákon. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon, v platném znní Nejprve strun k historii legislativy v tomto oboru Souasná generace vodohospodá má v oblasti vodoprávních pedpis zažitý pedevším zákon. 138/1973 Sb., v platném znní (dále jen zákon o vodách) a souasný zákon. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon, v platném znní vodní zákon. Vodní právo však historicky sahá mnohem dále. Není úelné rozebírat celou adu tchto pedpis, proto je poukázáno jen na nkolik posledních etap vodního práva. Vodní zákon ve znní úinném od zrušil pedevším své ti pedchdce: zákon o vodách. 138/1973 Sb., úinný od (a s ním vtšinu jeho provádcích pedpis), zákon NR. 130/1974 Sb., o státní správ ve vodním hospodáství (rovnž úinný od ), zákon. 14/1998 Sb., který mnil a doploval zákon o vodách (ve své dob známý jako Malá novela zákona o vodách), úinný od Dlouhodob ped nynjší právní úpravou platil zákon o vodách z roku 1973, který mj. zrušil: zákon. 11/1955 Sb., o vodním hospodáství, ve znní zákona. 12/1959 Sb. (úplné znní. 13/1959 Sb.), vládní naízení. 14/1959 Sb., kterým se provádl zákon o vodním hospodáství. Zmínný zákon. 11/1955 Sb., o vodním hospodáství byl úinný od 1. ledna 1955 a zrušil celkem 10 dosavadních právních pedpis, mj.: zákon. 93/1869.z., jenž se týkal ustanovení o právu vodním, zákon. 71/1870 es. z.z. o tom, kterak vodu lze užívati, svádti a jí se brániti, ve znní pílohy vládního naízení. 305/1942 Sb. (vetn zákon. 65/1870 mor.z.z. a zákon. 51/1870 slez.z.z. ve stejných záležitostech), 20

21 zákon. XXIII/1885 o vodním právu, ve znní zákona. XVIII/1913 a ostatní pedpisy jej mnící a doplující, vládní na.. 92/1953 Sb., kterým se zizuje Ústední správa vodního hospodáství. Struná charakteristika a základní informace vodního zákona (. 254/2001 Sb., v platném znní): zákon je úinný od , do souasnosti (III/2011) prošel 17 novelami, ada novel byla tzv. nepímých, tedy vyvolaných zmnami v jiných, souvisejících právních pedpisech. Nkteré byly pímými novelami tohoto zákona a mly rzné píiny, jako nap. vstup R do EU, požadavky z praxe, apod., poslední, velmi rozsáhlá pímá, tzv. Velká novela (zákon. 150/2010 Sb.) podstatn mní dosavadní znní zákona. Je úinná od , vzhledem k výše uvedenému Velká novela obsahuje zmocnní k tomu, aby pedseda vlády ve Sbírce zákon vyhlásil úplné znní zákona. 254/2001 Sb. ve znní pozdjších pedpis. Toto úplné znní již vyšlo ve Sbírce zákon R pod íslem 273/2010 Sb. (Poznámka: stále se jedná o pvodní zákon. 254/2001 Sb., ve znní dalších pedpis.), text zákona obsahuje celou adu odkaz na provádcí pedpisy. Nejvyšší právní sílu má zákon, který obsahuje hlavní zásady a ustanovení k vlastní problematice. Provádcí pedpisy je pouze doplují, rozpracovávají. Obsah a zamení vodního zákona: vodní zákon v souasné podob (úplné znní, zákon. 273/2010 Sb.) má pomrn složité uspoádání, které vyplývá z již zmínného potu novel. Vlastní text vodního zákona je obsažen v ÁSTI PRVNÍ, kterou tvoí HLAVA I XIII se 127. ÁSTI DRUHÁ AŽ DEVÁTÁ ( ) obsahují ustanovení, kterými byly novelizovány jiné zákony. ÁST DESÁTÁ ( 135) jsou zrušovací ustanovení, ÁST JEDENÁCTÁ ( 136) hovoí o úinnosti vodního zákona. Dále sem patí dv pílohy:. 1 jde o výet zvláš nebezpených látek a nebezpených látek a píloha. 2 sazby poplatk pro výpoet plateb za skuten odebrané množství podzemní vody. Problematika i rozsah vodního zákona jsou znané. Není úelné, ani možné zde pojednat o všech jeho ustanoveních. Proto byla snaha z jednotlivých samostatných celk (HLAV) vždy vybrat ustanovení týkající se pedmtu innosti poslucha, pro které je studijní materiál pipravován, pípadn upozornit na nejdležitjší novinky, které do vodního zákona pinesla jeho zatím poslední Velká novela. HLAVA I: uvádí úel a pedmt zákona, vymezuje pojmy užívané ve vodním zákon, práva k vodám a právní povahu vod: o Velká novela pinesla pomrn významné rozšíení úelu zákona v tom, že má mj. pispívat k zajištní zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tím byl zásadním zpsobem posílen obor vodovod a kanalizací a má dojít ke zlepšení služeb v této oblasti pro nejširší veejnost spotebitele pitné vody. o Dležitým ustanovením je skutenost, že povrchové a podzemní vody nejsou pedmtem vlastnictví a nejsou souástí ani píslušenstvím pozemku, na nmž nebo pod nímž se vyskytují. Ke zmn vlastnictví dochází v okamžiku, kdy byly tyto vody z pírodního prostedí odebrány. 21

22 HLAVA II: nakládání s vodami: o Vodní zákon pi provádní staveb nebo jejich zmn nebo zmn jejich užívání jednoznan ukládá, že jsou stavebníci povinni podle charakteru a úelu užívání tchto staveb je zabezpeit zásobováním vodou a odvádním, ištním, popípad jiným zneškodováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Velká novela pinesla nové ustanovení, které koresponduje s platným stavebním zákonem stavebníci jsou dále povinni zajistit vsakování nebo zadržování a odvádní povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen srážkové vody ). Stavební úad nesmí bez splnní tchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodateném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení zmn stavby ped jejím dokonením, popípad kolaudaní souhlas ani rozhodnutí o zmn užívání stavby. Zejména se upozoruje na poadí zpsob likvidace srážkových vod pedn mají být vsakovány, druhou možností je jejich zadržování a až poslední zpsob je jejich odvádní (pedevším je myšleno kanalizací). O dalších souvislostech s tímto problémem bude pojednáno dále. o U povrchových vod existuje tzv. obecné nakládání s povrchovými vodami, ke kterému není teba povolení ani souhlasu vodoprávního úadu. Takovým obecným nakládáním je nap. skutenost, že každý mže na vlastní nebezpeí (bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úadu) odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potebu, není-li k tomu teba zvláštního technického zaízení, stejn mže zachycovat povrchové vody jednoduchými zaízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách, pípadn mže mnit pirozený odtok vod za úelem ochrany pozemk a staveb ped škodlivými úinky tchto vod. o Pro jakékoliv další nakládání s povrchovými vodami musí být vydáno povolení vodoprávního úadu. o U podzemních vod neexistuje obecné nakládání s vodami, a proto není možné, aby se s nimi bžn nakládalo bez povolení vodoprávního úadu. Existují urité výjimky u tohoto ustanovení ( 8 odst. 3 vodního zákona), ty se však netýkají bžných uživatel vod. o Povolení k nakládání s vodami vydává vodoprávní úad zásadn k pedložené žádosti, nikoli z vlastního podntu, a to na asov omezenou dobu. Je možné požádat o zmnu platnosti povolení (v podstat jde o prodloužení platnosti povolení, pokud se nezmnily další okolnosti a podmínky). o Podle Velké novely, tedy v souasnosti platí, že povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen souasn se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve spoleném ízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. HLAVA III: stav povrchových a podzemních vod týká se pedevším vodoprávních úad, správc vodních tok, správc povodí apod. HLAVA IV: plánování v oblasti vod velmi dležitá ást vodního zákona z pohledu koncepce. Podrobnji je zpracována samostatn dále, zde strun jen zmínka: o Je teba pouze podotknout, že k zámrm na rzné stavby, innosti atd. vydává správce povodí své vyjádení, mj. i z pohledu platných plánovacích dokument. 22

23 Dále je dležité zmínit, že zásadní zmnu v plánování v oblasti vod pinesl práv tento vodní zákon od roku Pijaté zásady (platné od roku 2002) Velká novela podstatným zpsobem do budoucna mní. HLAVA V: ochrana vodních pomr a vodních zdroj. Tato problematika se prolíná celým tímto studijním materiálem, kde jsou postupn zpracovány jednotlivé dílí okruhy. Zde proto pouze k nkterým obecným otázkám: o Vlastníci pozemk jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní pedpis jinak, zajistit péi o n tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních pomr. Zejména jsou povinni za tchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pomr, odnosu pdy erozní inností vody a dbát o zlepšování retenní schopnosti krajiny. o Zdroje podzemních vod jsou pednostn vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro úely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním pedpisem. K jiným úelm mže vodoprávní úad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených poteb. o Vlastník pozemku, který pi jiné innosti než pi geologických pracích na nm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (nap. v takovém množství, které si vyžádá zmnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštní od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutenost ohlásit píslušnému vodoprávnímu úadu k zjištní vydatnosti zdroje podzemní vody. o Ochranná pásma vodních zdroj jsou jedním z dležitých ustanovení této hlavy vodního zákona a souasn je to považováno za dležitou problematiku, která má své samostatné postavení i v tomto studijním materiálu viz dále. o Vodní zákon disponuje ochranným prvkem jak pro vodní pomry, tak i pro ekosystémy v jejich blízkosti. Jedná se o tzv. minimální hladinu podzemních vod, což je hladina, která ješt umožuje udržitelné užívání vodních zdroj a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavu souvisejících útvar povrchových vod a vylouí významné poškození suchozemských ekosystém. o Do této ásti vodního zákona náleží i otázky odpadních vod, závadných látek, havárií, což jsou opt samostatné kapitoly tohoto studijního materiálu viz dále. HLAVA VI: vodní toky o Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku ást pozemku zahrnující dno a behy koryta až po behovou áru urenou hladinou vody, která zpravidla staí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do pilehlého území. o Je zakázáno mnit smr, podélný sklon a píný profil koryta vodního toku, poškozovat behy, tžit z koryt vodních tok zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních tok pedmty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpenosti, jakož i ukládat takové pedmty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. o Pomrn dležitým ustanovením vodního zákona jsou povinnosti vlastník pozemk sousedících s koryty vodních tok. Vlastníci pozemk sousedících s koryty vodních tok jsou povinni: a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnní, 23

24 b) strpt na svém pozemku bez náhrady umístní zaízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístní plavebních znak apod., c) strpt, po pedchozím projednání s nimi, po nich prchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavném území a na oplocených pozemcích, d) strpt na svém pozemku pirozené koryto vodního toku. Vodoprávní úad mže vlastníkm pozemk sousedících s koryty vodních tok zakázat kácet stromy a kee zabezpeující stabilitu koryta vodního toku. Pokud výkonem tchto oprávnní vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. HLAVA VII: správa povodí Pro úel tohoto studijního materiálu i pro zamení studia není teba rozebírat toto ustanovení dopodrobna. Pouze se upozoruje na novou skutenost, která nastala k : došlo ke zrušení Zemdlské vodohospodáské správy a správou tok, kterou dosud tato instituce zajišovala, byly poveny státní podniky povodí, resp. Lesy R, s.p. HLAVA VIII: vodní díla Problematika vodních dl je pomrn rozsáhlá a specifická a je pedevším náplní samostatného oboru vodní hospodáství. Pro úely tohoto studijního programu je pouze strun zmínno: o Za vodní díla se mj. považují i stavby k vodohospodáským melioracím, zavlažování a odvodování pozemk, a také nap. studny. Na n se proto vztahují píslušná ustanovení vodního zákona. HLAVA IX: ochrana ped povodnmi. Jedná se o velmi složitou, obsáhlou a dležitou problematiku. Zejména v posledním období se etnost povodní znan zvýšila a s tím narstají problémy, škody, rizika atd. Povodn, a jsou živelnými pohromami, nelze zvládat a ešit živeln. Vodní zákon proto: o Pojednává o ochran ped povodnmi innosti a opatení k pedcházení a zvládnutí povodového rizika v ohroženém území, což se zajišuje systematickou prevencí a operativními opateními, o Definuje a popisuje povodn jako takové, jejich zaátek, prbh a konec, o Hovoí o zvládání povodových rizik tedy o znalosti území, jeho využívání, zkušeností z pedešlých povodní atd., a to vše zpracovat do rizikové analýzy a plán pro zvládání povodových rizik, o Uvádí protipovodová opatení dlí je na opatení pípravná, opatení pi nebezpeí a za povodn a opatení po povodni, o Definuje záplavová území a omezení v nich, území urená k ízeným rozlivm povodní, stupn povodové aktivity rozlišují se ti stupn a pro každý platí pesné vymezení. Popisuje i povodové plány jejich obsah, zpracování, schvalování atd. o Pojednává o systému, ízení, dokumentech, hlášeních, ale rovnž i o povodových orgánech a dalších úastnících ochrany ped povodnmi. Zde je nutné vnímat, že i vlastníci pozemk a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují prbh povodn, mají své zákonem stanovené povinnosti (vodní zákon 85). HLAVA X: poplatky pojednává o jednotlivých druzích poplatk, které souvisí s problematikou vodního hospodáství: 24

25 o Poplatky za odebrané množství podzemní vody každý, kdo odebírá podzemní vodu (vždy na základ povolení), v množství více než m 3 /rok nebo 500 m 3 /msíc, je povinen platit za skuten odebrané množství podzemní vody poplatek. Tento poplatek je souinem sazby (viz píloha. 2 vodního zákona a odebraného množství podzemní vody. Na tyto poplatky se platí zálohy, kdy se vychází z povoleného množství odbru podzemní vody msíní nebo tvrtletní (dle výše odru) a placení záloh má pesn vymezený postup (ten, kdo odebírá vodu, zpracovává poplatkové hlášení pro IŽP, ta mu stanoví zálohový výmr, za uplynulé období zpracovává ten, kdo vodu odebírá poplatkové hlášení (porovnání zaplacených záloh se skutenou výší poplatku) a nakonec IŽP vydává poplatkový výmr za uplynulé období (rozhodnutí o peplatcích nebo nedoplatcích). o Poplatky za vypouštní odpadních vod do vod povrchových právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna za podmínek stanovených vodním zákonem platit poplatek za zneištní vypouštných odpadních vod a poplatek za objem vypouštných odpadních vod. Zákon vymezuje režim výpotu poplatk. Na tyto poplatky se rovnž platí zálohy, a to pibližn ve stejném režimu jako u poplatk za odebrané množství podzemních vod. o Poplatek za povolené vypouštní odpadních vod do vod podzemních: Za vypouštní z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštní v ostatních pípadech se stanoví poplatek ve výši 350 K za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zaízení ureného k ištní odpadních vod za kalendání rok. K tomu platí na. vlády. 416/2010 Sb. o Platby k úhrad správy vodních tok a správy povodí: nesprávn se tomuto poplatku íká za odbr povrchové vody. Povrchové vody mají svého správce, kterému náleží za provádní správy uritá platba, kterou musí platit každý, kdo odebírá povrchovou vodu v množství vyšším než m 3 /rok nebo 500 m 3 /msíc. Dále vodní zákon osvobozuje od tohoto poplatku v nkterých pípadech provoz líhní a sádek, napouštní rybník, pro požární úely, výrobu snhu, za povolený odbr pro vyrovnání vláhového deficitu zemdlských plodin aj. ( 101 odst. 4). Cenu za 1 m 3 odebrané povrchové vody stanovuje každoron správce povodí, kterému se platba platí. HLAVA XI: výkon státní správy velmi dležité organizaní opatení pro speciální oblast, jakou vodní hospodáství je. Pro tuto dležitost byla tato problematika vybrána jako samostatná kapitola tohoto vzdlávání i studijního materiálu viz dále. HLAVA XII: správní delikty o Pvodní znní vodního zákona tuto ást nazývalo SANKCE, Velká novela ji zcela pepracovala a tzv. vodoprávní trestání je tedy od nutno vnímat nov (nové pojetí respektuje systém správního trestání podle pijatých obecných pravidel, tedy obdobn jako v dalších pedpisech a oblastech). o Správní delikty se dlí na : Pestupky dopouští se jich fyzické osoby. V systému vodního zákona: fyzické osoby obecn, jako uživatelé povrchových vod k plavb, pi nakládání s vodami, jako vlastníci a stavebníci vodních dl, jako vlastníci pozemk, staveb a zaízení, a to obecn, ale i ve speciálním pípad v ochran ped povodnmi, pi zacházení se závadnými látkami a pi 25

26 haváriích, jako správci drobného vodního toku a pi porušení poplatkových povinností, Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob pibližn ve stejných pípadech jako fyzické osoby viz výše. o Z pedchozího vymezujícího ustanovení je zejmé, že se za jednotlivé delikty provádí postihy stejn pro fyzické i právnické osoby záleží tedy pouze na tom, jaké ustanovení vodního zákona je porušeno, bez ohledu na to, kdo ho porušuje.. o Za jednotlivé delikty jsou v zákon stanoveny pokuty, zpravidla v uritém rozmezí. O jejich výši a dalších souvislostech rozhoduje ten, kdy pokutu ukládá píslušný vodoprávní úad nebo IŽP. o Pro režim správních delikt má vodní zákon adu spolených ustanovení ( 125 l), mj. se zde hovoí o tom, komu náleží finance ze zaplacených pokut apod. Vtšina zákon, zejména pokud nahrazují nebo upravují jiný právní pedpis, obsahuje Pechodná ustanovení. Nejinak je tomu i s vodním zákonem, který pi svém pvodním vydání nahradil zákon o vodách. 138/1973 Sb. a následn byl mnohokrát novelizován. Pechodná ustanovení upravují právní situace a vztahy mezi obdobími podle pvodních a nových právních pedpis, nebo stanovují pechodné termíny pro první splnní nkterých nových zákonných povinností apod. V pípad vodního zákona je teba zejména pipomenout u každé zmny zákona pravideln se opakující, vetn pípadu Velké novely, pechodné ustanovení o tom, že ízení, která nebyla pravomocn skonena pede dnem nabytí úinnosti posledního zákonného znní, se dokonují podle dosavadních právních pedpis. Totéž platí i v pípadech zmn kompetencí vodoprávních úad nedokonená ízení dokonují pvodní vodoprávní úady. Je teba ješt zmínit pílohy souasného znní vodního zákona: o Píloha. 1 zde jsou vyjmenované Zvláš nebezpené látky a Nebezpené látky. o Píloha. 2 zabývá se sazbami poplatk: A. Sazby poplatk pro výpoet plateb za skuten odebrané množství podzemní vody. B. Sazby pro výpoet poplatk a hmotnostní a koncentraní limity zpoplatnní u odpadních vod. Velká novela nepinesla zmnu ve výši tchto sazeb, ale vzhledem k ekonomické situaci se oekává v roce 2011 tzv. Ekonomická novela vodního zákona, která poítá i se zmnami tchto sazeb. Provádcí pedpisy k vodnímu zákonu Jak již bylo zmínno výše, text zákona obsahuje celou adu odkaz na provádcí pedpisy. Je teba pipomenout, že nejvyšší právní sílu má zákon, který obsahuje hlavní zásady a ustanovení k vlastní problematice. Provádcí pedpisy je pouze doplují, rozpracovávají. Provádcími pedpisy jsou pedevším vyhlášky píslušných resort (v tomto pípad Ministerstva zemdlství, Ministerstva životního prostedí obou jako ústedních vodoprávních úad, pípadn dalších ministerstev), dále naízení vlády k uritým konkrétním problémm. Dalším stupnm nižší právní síly jsou metodické pokyny, smrnice apod., v souasnosti platí pro problematiku obsaženou ve vodním zákon ada provádcích pedpis viz Dosud platí i nkteré pedpisy vydané k pedchozímu 26