U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos hybnosti. Přehled základních rovnic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos hybnosti. Přehled základních rovnic"

Transkript

1 I. ovnice kontinit Fikální vlastnost P Dieenciální tva Přenos hbnosti Přehle áklaních ovnic Kontolní objem mateiální Kontolní objem evný I D Dt t I chlost konvektivního řívo hmotnosti chlost akmlace hmotnosti Integální tva t V n V Ustálené oění nestlačitelných tektin Ustálené oění /t Nestlačitelné tektin konst. S I 3 S I 4 Katéské sořanice I 5a i i i I 5b I 5c Clinické sořanice I 6 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic

2 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic II. Cachova ovnice Fikální vlastnost P Záklaní ovnice namik tektin Dieenciální tva Kontolní objem mateiální Dt D II 3 4 setvačné síl tlakové síl 3 síl vakého tření 4 vnější objemové síl Kontolní objem evný t II časová složka setvačné síl konvektivní složka setvačné síl 3 tlakové síl 4 síl vakého tření 5 vnější objemové síl Katéské sořanice _ t II 3a i j j ji i j j i j i t II 3b Složka : t II 4a Složka : t II 4b Složka : t II 4c

3 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 3 Clinické sořanice Složka : # II 5a t Složka : # # II 5b t Složka : II 5c t # - ostřeivé chlení # # - Coiolisovo chlení Integální tva V S V S V S n S n V t σ II 6 o oesání teno celkových naětí σ : V S S V S V S n S n S n V t II chlost akmlace hbnosti chlost konvektivního řívo hbnosti 3 tlakové síl ůsobící na ovch kontolního objem 4 síl vakého tření ůsobící na ovch kontolního objem 5 vnější objemové síl Neostné stěn Neostné stěn. Povch kontolního objem S S K S W, ke S K ovch tektin, S W ovch stěn. V W S K S K V K S V F S n S n S n V t II 8 ke S W W S n F σ - síla, kteo ůsobí neostné stěn kontolního objem na tektin.

4 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 4 III. Konstittivní ovnice η. eno chlosti eomace Smetický teno ; 6 neávislých složek. Smetická část teno. [ ] III Katéské sořanice III a j i i j i j i j ij III b III 3 III 3a III 3 III 3b III 3e III 3c III 3 Clinické sořanice III 4 III 4a III 4 III 4b III 4e

5 III 4c III 4. Dhý invaiant o vjáření ánlivé viskoit nestlačitelné tektin III 5 II : II : II ij i j III 6a III 6b ji Katéské sořanice II Clinické sořanice II III 7 III 8 3. eno namických naětí Smetický teno ; 6 neávislých složek. Katéské sořanice Clinické sořanice III 9 III Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 5

6 4. Konstittivní ovnice 4. Newtonské kaalin Stlačitelné kaalin δ t III 3 Nestlačitelné kaalin III složkově: III 3 ij ij Katéské sořanice III 4a III 4b III 4c Clinické sořanice III 5a III 5b III 5c III 4 III 4e III 4 III 5 III 5e III 5 4. Nenewtonské kaalin - nestlačitelné Mocninné kaalin η η ke II je hý invaiant teno ke II η K Binghamské kaalin II n ke K koeicient konistence, n ine tok. η o : η o : > II ke lastická viskoita, me tok. < III 6 III 7 III 8 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 6

7 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 7 IV. Přía eaktního řešení Cachov ovnice. Jenooměné aiální oění ve smě aminání oění. Nestlačitelná tektina. Aiální oění ve štěbině. Slývající ilm. Pevná eska ohblivá eska. Katéské sořanice,,,,,, Pon. vlývá ovnice kontinit. eno chlosti eomace Dhý invaiant II Smková chlost γ" Newtonská kaalina Mocninná kaalina n n K K

8 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 8 Binghamská kaalina < >. Jenooměné aiální oění ve smě aminání oění. Nestlačitelná tektina. Aiální oění v khové tbce, meikží. Clinické sořanice,,,,,, Pon. vlývá ovnice kontinit. eno chlosti eomace Dhý invaiant II Smková chlost γ" Newtonská kaalina Mocninná kaalina n n K K

9 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 9 Binghamská kaalina < > 3. Jenooměné tangenciální oění ve smě aminání oění. Nestlačitelná tektina. angenciální oění v meikží. Clinické sořanice,,,,,, Pon. vlývá ovnice kontinit. eno chlosti eomace Dhý invaiant II Smková chlost γ" Newtonská kaalina Mocninná kaalina n n K K

10 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic Binghamská kaalina < >

11 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic V. Navie Stokesova ovnice Cachova ovnice Dt D V konstitční ovnice: Newtonův ákon t δ 3 V ovnice Navie - Stokesova Dt D 3 V 3 Nestlačitelné kaalin Kontolní objem mateiální Dt D V 4 Kontolní objem evný t V 5 alaceův oeáto Katéské sořanice t V 6a _ t V 6b i j j i i j j i j i t V 6c Složka : t V 7a Složka : t V 7b Složka : t V 7c

12 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic Clinické sořanice Složka : t V 8a Složka : t V 8b Složka : t V 8c Příkla eaktního řešení Navie Stokesov ovnice o nestlačitelné kaalin aminání oění lakové oění v avřeném obélníkovém kanál A. Poění v kanál obélníkového ůře B. Poění ve štěbině nekonečné šířk lakové oění v otbí khového a meikhového ůře angenciální oění meikžím mei soosými válci Stékání o stěně

13 Přibližná analtická řešení Řešení v limitních říaech, k někteé člen jso řáově menší než ostatní, takže je možné je anebat. A. Ploživé oění řevažjí vaké síl, setvačné síl jso anebatelné. Př. obtékání kole. Stokesova ovnice t V 9 B. Poění ieálních tektin řevažjí setvačné síl, vaké síl jso anebatelné. Př. Potenciální obtékání válce. Eleova ovnice t V C. Mení vstva vnitř mení vstv D Navie Stokesova ovnice se anebáním obj.sil vně mení vstv Eleova ovnice Insekční analýa Neískáváme analtické řešení. Ovoení nkcionální kvalitativní ávislosti. Kvantitativní ávislost násleně eeimentem. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 3

14 VI. Eaktní říkla řešení Navie Stokesov ovnice - říkla VI. lakové laminání oění ve štěbině. Hstota tok hbnosti Přímkový oil. H H VI a. chlostní oil Paabolický oil. H H H VI b 3. Maimální chlost Uostře mee ; H/. ma VI c H 8 4. Stření chlost H VI 5. Objemový ůtok V" B H 3 VI e Smbol: tlak ve štěbině v élce, tlak ve štěbině v élce, tlakový sá na élce, H výška štěbin, B šířka štěbin, - namická viskoita, říčná sořanice. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 4

15 VI. Pohblivá eska evná eska. Hstota tok hbnosti Konstantní oil. v H VI a. chlostní oil Přímkový oil. v H VI b 3. Stření chlost VI c v 4.Síla ůsobící na esk F v S H v H B VI 5. Objemový ůtok V" B H v VI e Smbol: v chlost esk, S ovch esk, H výška štěbin, B šířka štěbin, élka štěbin, - namická viskoita, říčná sořanice. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 5

16 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 6 VI.3 lakové laminání oění v khovém otbí. Hstota tok hbnosti Přímkový oil. VI 3a. chlostní oil Paabolický oil. VI 3b 3. Stření chlost 3 8 D VI 3c 4. Objemový ůtok Hagen Poiseilleův vtah D V π π " VI 3 Smbol: tlak v tbce v élce, tlak v tbce v élce, tlakový sá na élce, olomě tbk, D ůmě tbk, élka tbk, - namická viskoita, olomě.

17 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 7 VI.4 lakové laminání oění v meikží A. Aoimativní řešení ovintí le s. chlostní oil Paabolický oil. VI 4a. Maimální chlost ma /. ma 8 VI 4b 3. Stření chlost VI 4c 4. Objemový ůtok 3 V π " VI 4 B. Přesné řešení. chlostní oil ln ln 6 D D D κ κ VI 5b. Stření chlost κ κ κ ln 8 VI 5c κ κ κ ln 3 D VI 5 ln ln 4 κ κ VI 5a

18 3. Objemový ůtok π 4 4 V" κ 8 π 4 4 V" D κ 8 κ ln κ κ ln κ VI 5e VI 5 C. Chba aoimace Chba aoimace je eentována na oovnání ůtoků: κ,9,8,7,6,5,4,3,, V" / V",,999,998,996,99,987,978,96,93 V" 3 κ κ VI 5g " V 3 4 κ κ ln κ Smbol: tlak v tbce v élce, tlak v tbce v élce, tlakový sá na élce, vnější olomě vnitřní tbk, vnitřní olomě vnější tbk, S stření olomě ; S / D vnější ůmě vnitřní tbk, D vnitřní ůmě vnější tbk, κ / D / D V" - objemový ůtok ovinné aoimace, V" - objemový ůtok řesného řešení, élka tbk, - namická viskoita, olomě. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 8

19 Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 9 VI.5 angenciální laminání oění v meikží vlivem otace vnitřního válce A. Aoimativní řešení ovintí le s. Hstota tok hbnosti Konstantní oil. n π ω VI 6a. chlostní oil Přímkový oil. n π ω VI 6b 3. Kotící moment n M k π ω π VI 6c B. Přesné řešení. Hstota tok hbnosti Hebolický oil. 4 n π ω VI 7a. chlostní oil Hebolický oil. n π ω VI 7b 3. Kotící moment n M k π ω π 8 4 VI 7c C. Chba aoimace Chba aoimace je eentována na oovnání výočtových honot namických. viskoit: κ,95,9,85,8,75,7,65,6,55,5 /,999,994,987,975,96,939,9,879,839,79

20 Smbol: olomě vnitřního otjícího válce, olomě vnějšího evného válce, S stření olomě ; S /, élka vnitřního otjícího válce, κ / D / D, M k kotící moment na otjícím válci, ω - úhlová chlost, n otáčk vnitřního otjícího válce, - namická viskoita ovinné aoimace, - namická viskoita řesného řešení, olomě. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic

21 VI.6 aminání stékající ilm kaalin Svislá stěna. Hstota tok hbnosti Přímkový oil. g δ δ VI 8a. chlostní oil Paabolický oil. VI 8b g δ δ 3. Stření chlost g δ 3 VI 8c 4. Objemový ůtok V" g δ 3 3 B VI 8 Smbol: δ - tlošťka stékajícího ilm, B šířka stékajícího ilm, g tíhové chlení, - hstota, - namická viskoita, říčná sořanice. Šikmá stěna Místo g složka tíhového chlení o smě : svíající s vooovno oso. g g sinα, ke α - úhel sklon stěn Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic

22 VI.7 ežim tok. Kanál: va ůře: Kh Chaakteistický omě Halický ůmě h Meikží ovinná štěbina h Obélník bh/b h e h ν h h ke : h halický ůmě, - stření chlost, ν - kinematická viskoita, - namická viskoita, - hstota ežim tok: laminání oění e h < 3 ; tblentní oění 3 < e h. Stékající ilm o svislé stěně 4 V" m 4 V" e m ν ke : V " m - intenita skáění objemový tok na m élk, ν - kinematická viskoita, - namická viskoita, - hstota ežim tok: laminání oblast e < 5 seolaminání oblast 5 < e < řechoová oblast < e < 5 tblentní oblast 5 < e Pon. Pseolaminání oblast v já o laminání oění, na ovch oící vstv se objevje vlnění a ví. Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic

23 3. angenciální oění v meikží mei věma válci otace vnitřního válce e e kit i ω ν 4,3 3/ κ ω ke: κ /, olomě vnitřního otjícího válce, olomě vnějšího evného válce, ω úhlová chlost vnitřního otjícího válce, ν - kinematická viskoita, - namická viskoita, - hstota ežim tok: laminání oění e i < e kit ; tblentní oění e kit < e i aek Šlc /v Přenos hbnosti řehle áklaních ovnic 3

24 I. Bilance vnitřní enegie Přenos tela Přehle áklaních ovnic Fikální vlastnost P E ke E vnitřní enegie Hstota tok IP q ke q - hstota teelného tok Zoj P" g : g Q" Dieenciální tva o sojení s ovnicí kontinit a úavě Kontolní objem mateiální D E q : g Q" I Dt chlost akmlace vnitřní enegie v mateiálovém objem telo řiveené a jenotk čas konktivně ovchem kontolního objem 3 eveibilní áce vkonaná a jenotk čas ři eani > es. sotřebovaná ři komesi < 4 nevatná áce vkonaná a jenotk čas vakým třením vnitř mateiálového element 5 výkon oje enegetické řeměn vnitř element Joleovo telo, ooštěcí telo, eakční telo chemických, jaených, biologických řeměn Kontolní objem evný t I E E : g Q" q A B A časová část měn vnitřní enegie chlost akmlace v evném kontolním objem B konvektivní část měn vnitřní enegie makoskoickým ohbem-řítokem, otokem telo řiveené a jenotk čas konktivně ovchem kontolního objem 3 eveibilní áce vkonaná a jenotk čas ři eani > es. sotřebovaná ři komesi < 4 nevatná áce vkonaná a jenotk čas vakým třením vnitř evného element 5 výkon oje enegetické řeměn vnitř element Joleovo telo, ooštěcí telo, eakční telo chemických, jaených, biologických řeměn Přenos tela řehle áklaních ovnic

25 Integální tva t E V n q S E n S V S S V # # Q " g V : V V I chlost akmlace vnitřní enegie v evném kontolním objem telo řiveené a jenotk čas konktivně ovchem kontolního objem 3 výšení vnitřní enegie a jenotk čas konvektivním řívoem ovchem kont. objem 4 mechanická enegie isiovaná a jenotk čas vnitř kontolního objem 5 výkon oje enegetické řeměn vnitř kontolního objem e ovoit, že člen 4 v nestlačitelných kaalinách: V # # : V V", I 4 ke V " - objemový ůtok aným kontolním elementem, - tlaková táta ři oění aným kontolním elementem. Přenos tela řehle áklaních ovnic

26 II. Bilance entalie Entalie Při řešení technických úloh je většino výhonější acovat s jinými temonamickými nkcemi než s vnitřní enegií. Vhleem k tom, že většina ocesů v technické ai obíhá ři konstantním tlak, ožívá se nejčastěji entalie h: h E v, II ke E vnitřní enegie, tlak, v měný objem. Dieenciální tva Kontolní objem mateiální c D v D g II q : Q" Dt Dt ovnice II latí be ohle na to, je li v bilancovaném objem ln, kaalina nebo thá látka. V říaě ln k ovnici řistje ještě stavová ovnice ln o vjáření ieenciálního kvocient v/. Měná teelná kaacita c je einována vtahem: c h/. Nestlačitelná kaalina Nestlačitelná kaalina se anebatelno objemovo otažností v/ Dieenciální tva Kontolní objem mateiální Kontolní objem evný D q g II 3 c : Q" Dt II 4 g c q : Q" t Integální tva Nestlačitelná kaalina E h c. t c V n q S c n S V S S V # # Q " g V : V V II 5 Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

27 III. Přenos tela a jeho mechanism eelný tok vjářený hstoto teelného tok q může nastat třemi ůsob: veením, konvekcí, ářením. Záklaním řeoklaem k tom, ab kteýkoliv těchto ějů mohl obíhat, je eistence telotního oíl. Smě řenos je vž oientován místa s všší teloto k místům s nižší telotní hlaino.. Veení tela Přenos enegie inteakcemi mei atom a moleklami stagnantního sojitého ostřeí vnikající v ůslek neovnoměného oložení telot. Foieův ákon Vaba mei hstoto teelného tok a oložením telot telotním olem,, v homogenním iotoním ostřeí: ke teelná voivost, telotní gaient. Katéské sořanice q, III q _ q i _ i III a III b Složka : Složka : Složka : q q q III 3a III 3b III 3c Clinické sořanice Složka : Složka : Složka : q q q III 4a III 4b III 4c Přenos tela řehle áklaních ovnic 4

28 v nehomogennín aniotoním ostřeí: q, ke teno teelné voivosti. III 5 eelná voivost Pln - řáově., W/m.K - s ostocí teloto oste Kaalin - řáově., W/m.K - s ostocí teloto míně klesá vjímko je voa, kteé v osah až C teelná voivost oste hé látk - nekovové mateiál., W/m.K - kov W/m.K. Konvektivní řest tela Konvektivní řenos tela se může sktečnit oe ři makoskoickém ohb sojitého ostřeí, tj. ři oění tektin. Jestliže telotní oložení v tektině, na kteo ůsobí ole objemových sil, vvolá oíl hstot oje vlivem oíl hstot k makoskoickém ohb tektin nastane tv. volná řioená konvekce. Pok je oění vvoláno nař. čealem nebo ventilátoem, hovoříme o konvekci ncené. Newtonův vtah Emiický vtah. q n qn α S, III 6 ke n vekto nomál, q n α S hstota teelného tok ve smě nomál k ovch, sočinitel řest řenos tela, telota v jáře oícího méia, telota stěn. 3. Přenos tela ářením hé látk, kaalin a někteé ln emitjí, vláště ři všších telotách, enegii ůných oem UV áření, γ áření,... Nositelem řenášené enegie jso elektomagnetické vln. eelné áření teelná aiace; sálání se latňje v obo vlnových élek řibližně -7-4 m. Přenos tela ářením mei věma ovch o ůných telotách obíhá naoíl o řechoích mechanismů neávisle na ostřeí, kteé osto mei ovch vlňje. Přenos tela řehle áklaních ovnic 5

29 Stean Boltmannův ákon vjařje celkovo hstot ářivého tok absoltně čeného tělesa q n q σ n s 4, III 7 ke n vekto nomál, q n hstota teelného tok ve smě nomál k ovch, s s σ Stean Boltmannova konstanta ; σ 5, W/m.K 4, telota ovch. Přenos tela řehle áklaních ovnic 6

30 IV. Foie Kichhoova ovnice. Foie Kichhoova ovnice Dieenciální tva Dieenciální ovnice řenos entalie o nestlačitelno kaalin se anebatelně malo objemovo otažností D q g IV c : Q" Dt Foieův ákon v homogenním iotoním ostřeí q konstittivní ovnice o newtonské kaalin IV IV 3 Foie Kichhoova ovnice F.K. ovnice es. v evném kontolním objem: D c Dt c c t : g Q" IV 4 : g Q" IV chlost akmlace entalie v evném kontolním objem všemi mechanism s vjímko áření chlost konvektivního řívo entalie ovchem kontolního objem 3 chlost konktivního řívo entalie ovchem kontolního objem 4 chlost isiace mechanické enegie v evném kontolního objem 5 výkon objemového oje enegetické řeměn vnitř kontolního objem alaceův oeáto Přenos tela řehle áklaních ovnic 7

31 Přenos tela řehle áklaních ovnic 8 Katéské sořanice c t c : g Q " IV 6a _. _ t c : _._ g Q " IV 6b g i j ji ij j j j j j Q t c " IV 6c g i j ji ij Q t c " IV 7 Clinické sořanice t c IV 8.. g s clin i j ji ij Q " Integální tva IV 9 V S V S S n c S q n V t c # : V g V Q V " # Požití F.K. ovnice Výočet telotního ole oložení telot t, i v thé látce nebo newtonské kaalině. Náslené stanovení hstot teelného tok q telotního oložení.. F.K. ovnice o thé látk Vhleem k tom, že : a :

32 c Q" t g IV 3. Řešení F.K. ovnice očáteční a okajové omínk Počet očátečních omínek časová eivace telot ole čas očáteční omínka nalost telotního oložení v čase t : i, t i. Počet okajových omínek Dhá eivace telot ole sořanice očet okajových omínek. očet ostoových sořanic. Př. Nekonečná eska, neomeený válec, kole jena ostoová sořanice okajové omínk. Př. Konečný válec vě ostoové sořanice 4 okajové omínk. Př. Kvá tři ostoové sořanice 6 okajových omínek. 4. okajových omínek 4. Okajová omínka I. h Diichletova Je aána telota stěn S jako nkce čas: t, S t IV Příkla: - ohřev konenjící ao - chlaení vocí kaalino 4. Okajová omínka II. h Nemannova Je aána hstota teelného tok q na stěně jako nkce čas: IV S t q t, q Příkla: - elektický ohřev vtáěné esk, tbkové ohřívače oatřené tono siálo - řenos tela ářením Přenos tela řehle áklaních ovnic 9

33 Seciální řía: Iolovaný ovch, os nebo ovin smetie v tělese nebo objem kaalin ři smetickém ohřev nebo chlaení. n q t, q IV 3 S t 4.3 Okajová omínka III. h Foieova Pomínka sojitosti hstot teelného tok na meiáovém ohaní oící kaalina stěna: telo řeveené těles/ tělesa konkcí veením telo oveené/řiveené ostřeím konvekcí ke α telota v já oícího ostřeí, S telota stěn, α sočinitel řest tela vi Přioená, ncená konvekce. S IV Okajová omínka IV. h Pomínka sojitosti hstot teelného tok na stk vo těles: H H IV 5 Po thá tělesa a okonalý stk řecháí IV 5 v omínk sojitosti telotních oložení: IV 6 H H Příkla: - složené stěn. Pon. V ai nele tto omínk IV 6 řesně ealiovat ; ntno ahnot teelný oo stk. Přenos tela řehle áklaních ovnic

34 V. Stacionání veení tela Stacionání veení tela stagnantním ostřeím, tj. těles a kaalino, ve kteé se neojevje řioená konvekce. # c q Q" Q" t g g V A. Stacionání jenooměné veení tela be vnitřních ojů A. Neomeená eska A. Neomeený tý válec A3. Klová stěna B. Stacionání jenooměné veení tela s vnitřním objemovým ojem tela B. Neomeená eska B. Neomeený válec, kole B3. Neomeená válcová a klová stěna C. Stacionání ovinná a ostoová ole A. Stacionání jenooměné veení tela be vnitřních ojů alaceova ovnice V Katéské sořanice V 3 Clinické sořanice V 4 Přenos tela řehle áklaních ovnic

35 A. Neomeená eska A. Jena eska OP: Si A OP: H Se elotní oil Přímkový oil. H Si Se Si A Hstota teelného tok m loch q A 3 Si Se H eelný tok stěno o loše S Q" q S A 4 emický oo Si Q" Se H S A 5 - teelná voivost esk H - tlošťka esk Si - telota stěn esk na ovch esk blíže k očátk sořaného sstém Se - telota stěn esk na ovch esk ále o očátk sořaného sstém A. Složená eska Hstota teelného tok m loch A 6 q Si Se H j j j eelný tok stěno o loše S Q" q S A 7 Přenos tela řehle áklaních ovnic

36 A.3 Konvektivně konktivní řenos tela Hstota teelného tok m loch ke k sočinitel ost tela. Sočinitel ost tela q k i e A 8 k α i H j α j A 9 j e emický oo ostřeí na meiáovém ovch Si Q" Se α S A Smbol: α i - sočinitel řest tela mei tektino a ovchem stěn nejblíže k očátk sořaného sstém α e - sočinitel řest tela mei tektino a ovchem stěn nejále o očátk sořaného sstém j - teelná voivost j té esk H j - tlošťka j té esk i - telota v já tektin na staně stěn nejblíže k očátk sořaného sstém e - telota v já tektin na staně stěn nejále o očátk sořaného sstém Si - telota stěn kajní esk na ovch nejblíže k očátk sořaného sstém Se - telota stěn kajní esk na ovch nejále o očátk sořaného sstém Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

37 A. Neomeený tý válec A. Jeen tý válec OP: i Si A OP: e Se elotní oil ogaitmický oil. ln ln e Si Se Se i e A Hstota teelného tok na olomě na m élk Hebolický oil q A 3 Si Se e ln i eelný tok na m élk q" m π ln e i Si Se π D ln D e i Si Se A 4 eelný tok na élce Q" q " m A 5 emický oo Si Q" Se ln e / i π A 6 - teelná voivost esk D i - vnitřní ůmě tého válce D e - vnější ůmě tého válce Si - telota stěn vnitřního ovch tého válce Se - telota stěn vnějšího ovch tého válce Přenos tela řehle áklaních ovnic 4

38 ineání aoimace ln e / i H / D ke H D e Di a D D e Di A 7 Q" q S ke S π D a q le A 3 Chba aoimace: κ,5 elativní chba aoimace < 4 % κ,67 elativní chba aoimace <,4 % ke κ i / e D i /D e A. Složená válcová stěna eelný tok na m élk q" m j π D ln D j ej ij Si Se A 8 eelný tok na élce Q" q " m A 9 A.3 Konvektivně konktivní řenos tela Sočinitel ost tela na m élk k m α D i i j π D ln D j ej ij α e D e A Sočinitel ost tela vtažený na vnější ovch složené válcové stěn k e k m π D e Sočinitel ost tela vtažený na vnitřní ovch složené válcové stěn k i k m π D i A A Hstota teelného tok vtažená na m vnější loch qe ke i e A 3 Přenos tela řehle áklaních ovnic 5

39 Hstota teelného tok vtažená na m vnitřní loch qi ki i e A 4 eelný tok na m élk q" m k m i e A 5 eelný tok na élce Q" q m A 6 " e e e e A 7 Q q S q π D " i i i i A 8 Q q S q π D Smbol: α i - sočinitel řest tela mei tektino a ovchem válcové stěn nejblíže k očátk sořaného sstém α e - sočinitel řest tela mei tektino a ovchem válcové stěn nejále o očátk sořaného sstém j - teelná voivost j té válcové stěn D i - vnitřní ůmě kajní válcové stěn nejblíže k očátk soř.sstém ; D i D i D e - vnější ůmě kajní válcové stěn nejále o očátk soř.sstém ; D e D en D ij - vnitřní ůmě j- té válcové stěn D ej - vnější ůmě j té válcové stěn n - číslo oslení válcové stěn ; číslováno vestně směem o očátk soř. sstém i - telota v já tektin na staně stěn nejblíže k očátk sořaného sstém e - telota v já tektin na staně stěn nejále o očátk sořaného sstém Si - telota stěn vnitřního ovch kajní válcové stěn nejblíže k očátk soř.s. Se - telota stěn vnějšího ovch kajní válcové stěn nejále o očátk soř. s. Přenos tela řehle áklaních ovnic 6

40 A3. Klová stěna OP: i Si A3 OP: e Se elotní oil Hebolický oil. e / e i e Si Se Se A3 Hstota teelného tok na olomě Hebolický oil q i e Si Se A3 3 eelný tok Q" q S 4π q 4π i e Si Se A3 4 emický oo Si Q" Se i e 4π Di De π A3 5 - teelná voivost klové stěn D i - vnitřní ůmě klové stěn D e - vnější ůmě klové stěn Si - telota stěn vnitřního ovch klové stěn Se - telota stěn vnějšího ovch klové stěn Přenos tela řehle áklaních ovnic 7

41 B. Stacionání jenooměné veení tela s vnitřním objem. ojem tela Poissonova ovnice g Q" V 5 Katéské sořanice g Q" V 6 Clinické sořanice g Q" V 7 Objemový oj Vaba mei vnitřním objemovým ojem tela a hstoto teelného tok: V q n S ke V objem tělesa o ovch S, n - nomála, q - hstota teelného tok na loše S. Př. Veení tela v el.voiči o oem o ůře S Q" g V 8 el " g P I I, Q V S S V 9 ke P výkon teelného oje, V objem, elektický oo ; el./s, ke S ůře voiče, élka voiče, el měný elektický oo I elektický o, S ůře voiče. Přenos tela řehle áklaních ovnic 8

42 Přenos tela řehle áklaních ovnic 9 B. Neomeená eska tlošťk H g Q " očátek sořa. sstém v ose esk OP: osa esk / OP: ovch esk OP III. h -/ ovch α S B Integace C Q g " B a C C Q g " B b elotní oil Paabolický oil / 4 8 H H H Q g α " B 3 4/ 8 H Bi H Q g ", B 4 α H Bi, B 5 ke Bi Biotovo číslo, S telota ovch, telota ostřeí, H tlošťka esk, sořanice oloh. Pon. Okajová omínka I. h na ovch esk: Bi.

43 Přenos tela řehle áklaních ovnic B. Neomeený válec ovnice: g Q " B Konvektivní řest tela na ovch OP: osa válce / OP: ovch válce OP III. h -/ ovch α S elotní oil Paabolický oil: 4 Q g α " B 4/ 4 Bi Q g ", B 3 α D Bi, B 4 ke Bi Biotovo číslo, D ůmě válce, olomě válce S telota ovch válce, telota ostřeí. Pon. Okajová omínka I. h na ovch válce: Bi. Konvektivně - konktivní řest tela na ovch OP: osa válce / OP: ovch válce OP III. h -/ ovch k i. S elotní oil Paabolický oil: 4 k Q i g " B 5 moi 4/ 4 Bi Q g ", B 6

44 Bi k i k D i moi, k m π D B 7 B 8 k m j j π D ln D ej ij α e D e B 9 ke Bi moi moiikované Biotovo číslo, D ůmě válce s objemovým ojem, D e vnější ůmě složené válcové stěn, olomě válce s objemovým ojem, k i sočinitel ost tela složené válcové stěn be objemového oje tela vtažený k vnitřním ovch této složené stěn, S telota ovch složené válcové stěn, telota ostřeí, telotní oložení ve válci s objemovým ojem tela, B3. Kole " g B3 Q 6 α g Q" 6 4/ Bi, B3 Bi α D, B3 3 ke Bi Biotovo číslo, D ůmě kole, olomě kole, S telota ovch, telota ostřeí. B4. Neomeená válcová a klová stěna Vhleem k tom, že < i e, o ovnice telotního oložení ještě řistoí v říaě válcové stěn logaitmický a v říaě klové stěn hebolický člen. Přenos tela řehle áklaních ovnic

45 C. Stacionání ovinná a ostoová ole C. D a 3D ole o konst. alaceova ovnice ; v jenošších říaech analtick, jinak nmeick. C. vaový sočinitel S Jestliže je těleso, v kteém čjeme telotní oil, omeené věma iotemními lochami S a S s konstantní teloto es., ak o teelný tok řeveený telejší iotemní loch S čitého objekt o telotě o jeho chlanější iotemní loch S o telotě le ve stacionáním ežim o ostřeí konst. ovoit: ke S tvaový akto. " C Q S ekovaný tvaový sočinitel Složitější geometie S S C Paalelní řaení Séiové řaení S S i C 3 i S S C 4 i i Honot S o někteé jenoché geometie jso veen v tablce nebo nař. v Ktatělae, Boišanskij: Sílení tela 96. Honot veené v náslející tablce latí řesně oe o konktivní řenos tela iotemními lochami. V někteých říaech le v ai eálnější okajové omínk III. h na vstních i výstních lochách aoimovat omocí iktivní élk /α. vaový akto tablka Přenos tela řehle áklaních ovnic

46 Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

47 aek Šlc Přenos tela řehle áklaních ovnic 4

48 SACIONÁNÍ VEDENÍ EPA SACIONÁNÍ VEDENÍ EPA be vnitřního be vnitřního obj obj. oje tela. oje tela : g Q t c &

49 C C ln C C C C

50 ln ln s s s s s s s s s H s s H q q s s ln q s s s s S H S q Q & ln s s S q Q π & D D S q Q s s π &

51 Q s s & S H π ln π D D αs α

52 SACIONÁNÍ VEDENÍ EPA SACIONÁNÍ VEDENÍ EPA s vnitřním s vnitřním obj obj. ojem tela. ojem tela : g Q t c & g Q &

53 Neomeená eska Neomeená eska g Q & Okajové omínk smetie, III. h OP: OP: ma H H α elotní oil 4 H Bi H Q g & α H Bi α α

54 Neomeená eska Neomeená eska s iolací g Q & α α α i H i k Okajové omínk smetie, ost tela OP: OP: ma H H k elotní oil 4 H Bi H Q m g & H k Bi m

55 Neomeený válec Neomeený válec g Q & Okajové omínk smetie, III. h OP: OP: ma α elotní oil 4 4 Bi Q g & α D Bi α

56 α 4 4 Bi Q m g & g Q & ma i k D k Bi i m α ln e e i i k Neomeený válec Neomeený válec s iolací Okajové omínk smetie, ost tela OP: OP: elotní oil

57 VI. Nestacionání veení tela Nestacionání veení tela stagnantním ostřeím, tj. těles a kaalino, ve kteé se neojevje řioená konvekce. F. K. ovnice " c q Q Q t g g VI Nestacionání veení tela v ostřeí be vnitřních ojů tela a s neoměnnými ikálními vlastnostmi: Foieova ovnice t VI c a ke a sočinitel telotní voivosti. Biotovo číslo Bi vnitřní temický oo konkcí vnější temický oo konvekcí / α VI 3 / α ke α sočinitel řest tela, chaakteistický omě teelná voivost tělesa. Honota Biotova čísla osktje inomaci, kteý obo temických ooů be v aném konkétním říaě ominantní, což ovlivňje o řešení. Přía A. Zanebatelný vnitřní konktivní temický oo Bi << Dominance vnějšího konvektivního oo. Zanebatelný vnitřní konktivní temický oo telotní gaient vnitř tělesa anebatelné. Paktick Bi <, telota ovch telota tělesa. Přía: ělesa s malým chaakteistickým oměem nař. malé částice, át, tenké lech. s vsoko teelno voivostí nař. kov. s malým sočinitelem řest tela α nař. vch nebo jiné ln B. Zanebatelný vnější konvektivní temický oo Bi >> Zanebatelný vnější konvektivní oo. Dominance vnitřního konktivního temického oo. Přía: Oačné řía než v řechoím říaě, tj.: tělesa: s velkým chaakteistickým oměem s níko teelno voivostí nař. kov. s vsokým sočinitelem řest tela α nař. konenjící áa Přenos tela řehle áklaních ovnic

58 elota ovch stěn S se v tomto říaě liší o telot ostřeí elativně málo ; v mením říaě S okajová omínka I. h aktick o Bi >. C. emické oo stejného řá Bi Oba temické oo jso téhož řá ; ani jeen nele anebat. Na ovch se latňjí okajové omínk III. h. A. Nestacionání veení tela v tělesech se anebatelným vnitřním temickým ooem Bi << F. K. ovnice Integální tva " c q t # # c V n q S t V S A A elota tělesa v čase t Po Bi << telota tělesa a hstota teelného tok q neávisí na sořanici ; le i q místit ře integál: c V α S t A 3 Po integaci s očáteční omínko: telota tělesa t : t α S e c V t A 4 eelný tok ovchem tělesa S a objem V v čase t t S Q t α A 5 Celkové množství tela řeveeného ovchem tělesa a ob t t S Q Q α t t c t V e c V Q c V t A 6 telota ostřeí, c měná teelná kaacita, - hstota. Přenos tela řehle áklaních ovnic

59 B. Nestacionání veení tela v tělesech se anebatelným vnějším temickým ooem Bi >> Foieova ovnice t B c a B. Poloneomeené ostřeí olomasiv Skoková měna telot OP I.h Počáteční omínka t, t, < Okajové omínk OP: telota stěn t >, S OP: telota olomasiv t >, Nestacionání telotní oil S e η ec η B ke beoměná olohová sořanice η : ke η a t B e Gassův integál chb ec komlementání nkce Gassova integál chb e ; e ec. elotní gaient S e η π a t B 3 Hstota teelného tok na ovch oloneomeeného ostřeí q S S π a t δ B 4 ke δ enetační hlobka konktivního řenos tela. Celkové množství tela řeveeného o ostřeí locho S a čas t t B 5 Q S qt S S t S S t π a δ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

60 Penetační hlobka konktivního řenos tela δ π a t B 6 Inteetace: Za ob t o okamžik telotního skok na ovch na S oje v enetační hlobce δ k elativním výšení telotní ieence o %,. Požití o konečná tělesa Závislost latno o nestacionání veení tela v oloneomeeném ostřeí le s ostatečno řesností ožít i o konečná tělesa s chaakteistickým oměem, ok Foieovo číslo Fo a.t/ <,4 δ <<. Ga nkce e, ec ablka nkce e Přenos tela řehle áklaních ovnic 4

61 C. Nestacionání veení tela v tělesech s temickými oo stejného řá Bi Foieova ovnice t C c a C. Poloneomeené ostřeí C. Neomeená eska C3. Neomeený válec C4. Kole C5. D a 3D tělesa C. Poloneomeené ostřeí olomasiv Skoková měna telot OP III.h Počáteční omínka t, t, < Okajové omínk OP: OP III.h OP: telota olomasiv t >, Nestacionání telotní oil * Bi, Fo* Bi * ec e Bi Fo * v gaické omě vi. ob. Fo* ec Fo * Bi Fo * C ke beoměná telota Biotovo číslo Foieovo číslo * α Bi a t Fo* α ikt / a t C C 3 C 4 ke sořanice očátek sořaného sstém na ovch olomasív, telota ostřeí, očáteční telota oloneomeeného ostřeí, α sočinitel řest tela, ec komlementání nkce Gassova integál chb e ; e ec. Přenos tela řehle áklaních ovnic 5

62 elota na ovch oloneomeeného ostřeí Bi * e Bi ec Fo * C 5 Požití o konečná tělesa Vtah o oloneomeené ostřeí latí řesně také o oloneomeené tče nekonečné élk libovolného avšak konstantního ůře s teelně iolovaným ovchem. Přenos tela řehle áklaních ovnic 6

63 C. Neomeená eska POZO očátek sořaného sstém v ose esk H olovina tlošťk esk Skoková měna telot OP III.h Počáteční omínka t, t, -H < H Okajové omínk OP III.h Nestacionání telotní oil v esce tlošťk H ke * *, Fo, Bi ; v gaické omě vi. ob. C beoměná telota * C beoměná sořanice oloh Foieovo číslo Biotovo číslo * H a t Fo H α H Bi ke sořanice očátek sořaného sstém v ose esk, H tlošťka olovin esk ; tlošťka esk H, telota ostřeí, očáteční telota neomeené esk, α sočinitel řest tela. C C 3 C 4 Hstota teelného tok na m ovch q α S ke S t, kteá se vočte **, Fo, Bi C 5 Okajová omínka I. h - telota stěn S konst. OP. I.h : α /Bi ; telotní oil * *, Fo ga o /Bi. Přenos tela řehle áklaních ovnic 7

64 * Neomeená eska ovch esk * Neomeená eska osa esk Neomeená eska Přenos tela řehle áklaních ovnic 8

65 C3. Neomeený válec Skoková měna telot OP III.h Počáteční omínka t, t, Okajové omínk OP III.h Nestacionání telotní oil ve válci o olomě ke * *, Fo, Bi ; v gaické omě vi. ob. C3 beoměná telota * C3 beoměná sořanice oloh Foieovo číslo Biotovo číslo * a t Fo α Bi ke olomě očátek sořaného sstém v ose válce, olomě neomeeného válce, telota ostřeí, očáteční telota neomeeného válce, α sočinitel řest tela. C3 C3 3 C3 4 Hstota teelného tok na m ovch q α S ke S t, kteá se vočte **, Fo, Bi C3 5 Okajová omínka I. h - telota ovch S konst. OP. I.h : α /Bi ; telotní oil * *, Fo ga o /Bi. Přenos tela řehle áklaních ovnic 9

66 * Neomeený válec ovch válce * Neomeený válec osa válce Neomeený válec Přenos tela řehle áklaních ovnic

67 C4. Kole Skoková měna telot OP III.h Počáteční omínka t, t, Okajové omínk OP III.h Nestacionání telotní oil v koli o olomě ke * *, Fo, Bi ; v gaické omě vi. ob. C4 beoměná telota * C4 beoměná sořanice oloh Foieovo číslo Biotovo číslo * a t Fo α Bi ke olomě očátek sořaného sstém ve stře kole, olomě kole, telota ostřeí, očáteční telota kole, α sočinitel řest tela. C4 C4 3 C4 4 Hstota teelného tok na m ovch q α S ke S t, kteá se vočte **, Fo, Bi C3 5 Okajová omínka I. h - telota ovch S konst. OP. I.h : α /Bi ; telotní oil * *, Fo ga o /Bi. Přenos tela řehle áklaních ovnic

68 Kole Přenos tela řehle áklaních ovnic

69 C4. D a 3D tělesa Záklaní jenooměná ole onačení * oloneomeené ostřeí P * neomeená eska D * neomeený válec V Newtonův mltilikativni inci936 ěleso konečného omě ůnik elementáních říaů Př. Konečný válec ůnik nekonečného válce a neomeené esk elotní oil konečného válce:, C4 i C4 j C4 3 * V D C4 5 Platnost ento inci v ásaě vato latí o okajové omínk II. nebo III. h es. II. h o iolované stěn. Na otilehlých ovších msí být honot Biotova čísla Bi shoné, moho se však lišit na ovších soseních. aek Šlc Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

70 VII. Ncená konvekce Foie Kichhoova ovnice c c t : g Q" VII Stacionání ěj, be vnitřního oje, se anebatelno viskóní isiací VII c. Insekční analýa F.K. ovnice Beoměná kitéia Pécletovo číslo omě chlosti konvektivního a konktivního řenos tela. c Pe e P a VII 3 ke chlost oící tektin, a e P chaakteistický omě telotní voivost tělesa, enolsovo číslo, Pantlovo číslo. Pantlovo číslo vjařje mí oobnosti mei chlostním a telotním olem. ν P, a VII 4 ke ν kinematická viskosita, a telotová voivost. Nsseltovo číslo omě chlosti řest tela meiáovo locho k chlosti konktivního řenos tela. α S / V N α / / α, VII 5 ke α sočinitel řest tela, chaakteistický omě, teelná voivost tektin nikoli ostřeí jako Biotova čísla. _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

71 Gaetovo číslo G c S Pe / D, VII 6. Ncená konvekce N e, P VII 7 A. Paalelní obtékání ovinné esk OP I. h OP I. h telota stěn S konst. A. aminání oblast okální sočinitel řest tela α N N e /,33 e P α ν / 3 A A A 3 Stření sočinitel řest tela α N /,664 e α N e P ν / 3 A 4 A 5 A 6 Platnost: 4 < e < 5. 5, < P < _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

72 A. blentní oblast okální sočinitel řest tela α,8 N,34 e P ke N le A, e le A 3. A Stření sočinitel řest tela α N,45 e,8 P A ke N le A 5, e le A 6. Platnost: 5. 5 < e < 7 A3. Smbol α lokální honota sočinitele řest tela ve válenosti o náběžné han, α stření honota sočinitele řest tela na esce élk, válenost o náběžné han esk, élka esk, chlost nabíhajícího o, S telota ovch esk telota nabíhajícího o, stř stření telota ; stř S /. teelná voivost tektin, ν kinematická voivost. Honot temoikálních vlastností se čí ři stření telotě stř. B. Paalelní obtékání ovinné esk OP II. h OP II. h hstota teelného tok q konst. okální sočinitel řest tela α / / 3 N,454 e P ke N le A, e le A 3. B Stření sočinitel řest tela α ke N /,98 e P / 3 N le A 5, e le A 6. B _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 3

73 C. Obtékání válce Stření sočinitel řest tela α Keith, Black98 C N C e P α D N e D ν / 3 C C C 3 ke D ůmě válce. Honot temoikálních vlastností se čí ři stření telotě st. e C C,4 4,989,33 4 4,9, ,683, ,93,68 4 4,66,85 Whitake97 N / / 3,4,4 e,6 e P 4 S C 4 ke N le C, e le C 3, S namická viskoita ři telotě stěn S. Platnost: < e < 5,67 < P < 3 Honot temoikálních vlastností se čí ři telotě. Koekční akto esektje vliv telotních ieencí mei stěno a nabíhajícím oem. / S _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 4

74 D. Obtékání kole Stření sočinitel řest tela α Whitake97 / / 3,4,4 e,6 e P 4 S N D ke N le C, e le C 3, S namická viskoita ři telotě stěn S. Platnost: 3,5 < e < 7,6. 4,7 < P < 38 Honot temoikálních vlastností se čí ři telotě. Koekční akto esektje vliv telotních ieencí mei stěno a nabíhajícím oem. / S E. Poění v tbce OP I. h telota stěn S konst. E. aminání oblast e < 3 eveqe Hasen N N / 3 Pe / 3 G < 33,65,65 G / D,668G 3,66, < G < / 3,4G E E velmi lohé tbk N 3,657 < G E 3 E. blentní oblast e > 3 Colbn analogie mei řenosem hbnosti a řenosem tela ke,8 N,3 e P N le C, e le C 3. / 3 E Platnost: 3. 4 < e < 6,7 < P < 6 halick hlaké tbk ; /D > 6. _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 5

75 Honot temoikálních vlastností se čí ři stření telotě stř. Whitake97 ke,83 N,5 e P N le C, e le C 3.,4 E Platnost:,3. 3 < e < 5,48 < P < 59 Honot temoikálních vlastností se čí ři telotě stř. F. Alikace - výměník Změna entalie tektin a jenotk čas v ůslek řiveeného nebo oveeného teelného tok Q " H Q" m" c ", F ke m" hmotnostní tok tektin a jenotk čas, c stření měná teelná kaacita tektin, ieence střeních kaloimetických telot na vst a výst o kontolního objem. Změna entalie tektin a jenotk čas v ůslek řiveeného nebo oveeného teelného tok Q " ři va es. konenaci " " vý, H Q m" h F ke m" hmotnostní tok konenované es. oařené tektin a jenotk čas, h vý výané telo na jenotk hmotnosti tektin ; konenační telo Přiveený nebo oveený teelný tok Q " řes hanici kontolního objem " k S ln, F 3 Q ke k sočinitel ost tela, S telosměnná locha, stření logaitmická telotní ieence. ln _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 6

76 Stření logaitmická telotní ieence ln ln, F 4 ke oíl telot hoké a stené stan výměník na jené čelní staně, oíl telot hoké a stené stan výměník na hé čelní staně. Př. Potioý výměník HS CHS HS CHS ke HS telota tektin na hoké staně výměník na vst o výměník, HS telota tektin na hoké staně výměník na výst výměník, CHS telota tektin na chlané staně výměník na vst o výměník, CHS telota tektin na chlané staně výměník na výst výměník. _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 7

77 VIII. Přioená konvekce Přioená konvekce vniká v oli objemových sil v tektině s nehomogenním telotním olem simltánní řešení Navie Stokesov a Foie Kichhoov ovnice: Stacionání ěj, be vnitřního oje, se anebatelno viskóní isiací N. S. ovnice F. K. ovnice c g VIII VIII. Insekční analýa Beoměná kitéia Gashoovo číslo omě sil temického vtlak vtlak vvolaného nehomogenním telotním olem a sil setvačných. 3 g γ G ν S ke g gavitační chlení, S telota ovch stěn, telota tektin mimo telotní mení vstv, chaakteistický omě γ sočinitel telotní objemové otažnosti, ν kinematická viskosita, VIII 3 aleighovo číslo 3 g γ a S G P ν a, VIII 4 Sočinitel telotní objemové otažnosti v γ, v VIII 5 ke v měný objem, v/ ieenciální kvocient. Ieální ln: γ /, ke telota ln K. _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 8

78 . Přioená konvekce N G, P g a VIII 6 3. Vbané geometie N C a m VIII 6 Keith, Black98 Geometie a C m Pon. < 4 vi skita Vetikální stěn 4 9,59 /4 a válce výšk 9 3, /5 Integ. bilance Hoiontální válce vnější ůmě D D 9 3, /3 Eeiment < 4 vi skita 4 9,53 /4 9 3,3 /3 Honot temoikálních vlastností se čí ři stření telotě stř. _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3 9

79 IX. Přenos tela ři va čistých kaalin Va ve velkém objem Hstota teelného tok q α va SA, IX SA S SA, IX ke α va sočinitel řest tela na výhřevné loše, SA telotní ieence, S telota stěn, telota va kaalin na výhřevné loše. SA Sočinitel řenos tela ři va α va Bblinkový va,69,7 IX 3 α va,495 k q F, F,7 /,8 4, IX 4 SA / k, IX 5 ke α va sočinitel řest tela [W/m.K], q hstota teelného tok [W/m ], k kitický tlak [MPa], SA tlak stých a ři telotě SA tlak kaalin na výhřevné loše [MPa], ekovaný tlak [-]. Kitická hstota teelného tok q k Návhové omínk: q < q k ; SA < SA k Kaalina SA k [K] q k [kw/m] Benen Etanol Metanol Btanol Voa _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

80 X. Přenos tela ářením. Sílení tela ářením v avřené sostavě Přenos tela ářením mei věma šeými těles nichž jeno je cela obkloeno hým. Přeokla: Uavřená sostava je tvořena věma nestejně velkými lochami, nichž větší locha S o telotě cela obkloje menší loch S o telotě. Půtelivé ostřeí mei ovch. Neůtelivá tělesa. eelný tok ářením mei oběma lochami 4 4 " s, ε, σ S, Q ε, S ε S ε ke ε, sočinitel vájemné oměné ářivosti obo loch, ε oměná ářivost emisivita ovch tělesa, ε oměná ářivost emisivita ovch tělesa, σ s Stean Boltmannova konstanta σ s 5, W/m.K 4., X X Hstota teelného tok na ovch tělesa tělesa : q Q",, tělesa : S q Q" S, X 3 imitní řía ovnoběžné neomeené esk ε S S, ε ε X 4 _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

81 . Poměná ářivost emisivita vbaných mateiálů Mateiál ovch tělesa C ε Ocel leštěná 45,4,38 Ocel oiovaná 6,73,8 Ocel silně eivělá 4 4,94,97 eštěný hliník 5,4 eštěný chom 4 5,8,36 eštěná měď,3 Měď oiovaná 3,76 akovaný ovch bílý i čený 4 -,8,95 Sklo 9,88 Dřevo 7,9 Cihl čevené 4,93 aek Šlc _ Přenos tela řehle áklaních ovnic 3

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos tepla. Přehled základních rovnic

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos tepla. Přehled základních rovnic U8 - Ústav pocesní a zpacovatelské techniky FS ČVU v Paze I. Bilance vnitřní enegie Přenos tepla Přehled základních ovnic Fyzikální vlastnost P ρ ue u E vnitřní enegie Hustota toku IP q q - hustota tepelného

Více

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.

Více

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze U8 Ústav procesní a pracovatelské technik FS ČVUT v Prae Seminář PHTH 3. ročník Faklta strojní ČVUT v Prae U8 - Ústav procesní a pracovatelské technik Seminář PHTH Hbnost U8 Ústav procesní a pracovatelské

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pužnost a plasticita II. očník bakalářského stuia oc. Ing. Matin Kejsa, Ph.D. Katea stavební mechanik Rovinný poblém, stěnová ovnice Rovinné úloh Řešené úloh teoie pužnosti se postatně jenouší, poku v

Více

VI. Nestacionární vedení tepla

VI. Nestacionární vedení tepla VI. Nestacionární vedení tepla Nestacionární vedení tepla stagnantním prostředím, tj. tělesy a kapalinou, ve které se neprojevuje přirozená konvekce. F. K. rovnice " ρ c p = q + Q! = λ + Q! ( g) 2 ( g)

Více

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVU v Praze Seminář z PHH 3. ročník Fakulta strojní ČVU v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Seminář z PHH - eplo U218 Ústav procesní

Více

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016 Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se

Více

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel

Více

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny dvě pevné desky

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny dvě pevné desky U8 Ústav rocesní a racovatelské technk FS ČVUT v Prae Analtcké řešení enoroměrného roění newtonské kaaln vě evné esk Jenoroměrné roění newtonské kaaln v meeře me věma evným eskam vlvem tlakového raent

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná

Více

Filtrace. Technický důvod filtrace. Realizace filtrace. získání pevných částic. získání tekutiny. diskontinuální (periodické) filtry

Filtrace. Technický důvod filtrace. Realizace filtrace. získání pevných částic. získání tekutiny. diskontinuální (periodické) filtry iltace iltace Technický důvod filtace získání evných částic získání tekutiny Realizace filtace diskontinuální (eiodické) filty kontinuální (neřetžité) filty iltace - eiodická filtace - základní ojmy Pinci

Více

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SR 1 Pavel Padevět ITŘÍ SÍY PRUTU ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze Seminář z PHTH 3. ročník Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Přenos tepla 2 Mechanismy přenosu tepla Vedení (kondukce) Fourierův zákon homogenní izotropní prostředí

Více

Stavební mechanika 1 (132SM01)

Stavební mechanika 1 (132SM01) Stavební mechanika 1 (132SM01) Přednáší: Ing. Jiří Němeček, Ph.D. Kateda stavební mechanik K132 místnost 331a e-mail: jii.nemecek@fsv.cvut.c http://mech.fsv.cvut.c/ Liteatua: Kabele a kol., Stavební mechanika

Více

Druhá věta termodynamiky

Druhá věta termodynamiky Druhá věta termoynamiky cience owes more to the steam engine than the steam engine owes to cience. Lawrence J. Henerson (97) Nicolas R. ai arnot 796 83 William homson, lor Kelvin 84 907 Ruolf J.E. lausius

Více

Opakování Napětí. Opakování Základní pojmy silového působení. Opakování Vztah napětí a deformace. Opakování Vztah napětí a deformace

Opakování Napětí. Opakování Základní pojmy silového působení. Opakování Vztah napětí a deformace. Opakování Vztah napětí a deformace Tektiny ve famacetickém ůmys Tektiny Chaakteistika, odění tektin» Kaainy» ozoštěda» kaané I, ékové fomy» diseze» yny» Vzdchotechnika» Sšení» Fidní oeace Oakování Zákadní ojmy siového ůsobení» o účinek

Více

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

2.1 Shrnutí základních poznatků

2.1 Shrnutí základních poznatků .1 Shnutí základních poznatků S plnostěnnými otujícími kotouči se setkáváme hlavně u paních a spalovacích tubín a tubokompesoů. Matematický model otujících kotoučů můžeme s úspěchem využít např. i při

Více

T leso. T leso. nap ě tí na prostorovém elementu normálové - působí kolmo k ploše smykové - působí v ploše

T leso. T leso. nap ě tí na prostorovém elementu normálové - působí kolmo k ploše smykové - působí v ploše Prostorový model ákladní veli č in a vtah nejlépe odrážejí skte č nost obtížn ě ř ešitelný sstém rovnic obtížn ě jší interpretace výsledků ákladní vtah posktjí rámec pro odvoení D a 2D modelů D a 2D model

Více

Dynamika tuhého tělesa

Dynamika tuhého tělesa Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof ECHNCKÁ UNVERZA V LBERC Fakulta echatonik, infoatik a eioboových studií ento ateiál vnikl v áci pojektu ESF CZ..7/../7.47 Reflexe požadavků půslu na výuku v oblasti autoatického

Více

Příklady elektrostatických jevů - náboj

Příklady elektrostatických jevů - náboj lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Součást Newtonovské klasická mechanika (v

Více

ρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1

ρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1 ZADÁNÍ Č. Potrubí růměru a élky l je nalněno voou ři atmosférickém tlaku. Jak velký objem V je nutno vtlačit o otrubí ři tlakové zkoušce, aby se tlak zvýšil o? Potrubí ovažujte za tué, měrná motnost voy

Více

VLIV INJEKTÁŽE PODLOŽÍ NA NAPJATOST ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ

VLIV INJEKTÁŽE PODLOŽÍ NA NAPJATOST ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ Ing. Radim Čajka, CSc. ARMING sol. s.o., 7. listoadu 753, 708 00 Ostava - Pouba, tel./fax: 069/6927346-47, htt://www.aming.c, e-mail: adim.cajka@aming.c Kateda konstukcí FAST VŠB - TU Ostava, Ludvíka Podéště

Více

e en loh 1. kola 48. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie B Auto i loh: M. Jare ov (1, 2, 5, 6, 7), J. J r (4) a KVANT (3). Kone n prava P. ediv 1. l

e en loh 1. kola 48. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie B Auto i loh: M. Jare ov (1, 2, 5, 6, 7), J. J r (4) a KVANT (3). Kone n prava P. ediv 1. l e en loh. kola 48. o n ku fyzik ln olympi y. Kategoie B Auto i loh: M. Jae ov (,, 5, 6, 7), J. J (4) a KVANT (). Kone n pava P. eiv. lohu bueme e it ve vzta n soustav, jej po tek je ve st eu M s ce a osy

Více

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3 lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál

Více

ε ε [ 8, N, 3, N ]

ε ε [ 8, N, 3, N ] 1. Vzdálenost mezi elektonem a potonem v atomu vodíku je přibližně 0,53.10-10 m. Jaká je velikost sil mezi uvedenými částicemi a) elektostatické b) gavitační Je-li gavitační konstanta G = 6,7.10-11 N.m

Více

Dynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)?

Dynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)? Viskozimetr kužel-deska S pomocí rotačního viskozimetru s uspořádáním kužel-deska, viz obrázek, byla měřena dynamická viskozita oleje. Při použití kužele o průměru 40 mm, který se otáčel úhlovou rychlostí

Více

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

a polohovými vektory r k

a polohovými vektory r k Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,

Více

Duktilní deformace, část 1

Duktilní deformace, část 1 uktilní defomace, část uktilní (plastická) defomace je taková defomace, při níž se mateiál defomuje bez přeušení koheze (soudžnosti). Plasticita mateiálu záleží na tzv. mezi plasticity (yield stess) -

Více

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter. Válečkové řetězy Technické úaje IN 8187 Hlavními rvky válečkového řevoového řetězu jsou: Boční tvarované estičky vzálené o sebe o šířku () Čey válečků s růměrem () Válečky o růměru () Vzálenost čeů určuje

Více

L2 Dynamika atmosféry I. Oddělení numerické předpovědi počasí ČHMÚ 2007

L2 Dynamika atmosféry I. Oddělení numerické předpovědi počasí ČHMÚ 2007 L2 Dynamika atmosféy I Oddělení nmeické předpovědi počasí ČHMÚ 2007 Plán přednášky Dynamika atmosféy Sostava ovnic Zákony zachování Vlny v atmosféře, příklady oscilací Příklady instabilit Rotjící sořadný

Více

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů

Více

Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti

Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti Pužnost a evnost namáhání utem Namáhání utem Namáhání utem zůsobuje silová dvojice, esetive její outicí moment = F.a, teý vyvolává v namáhaných ůřezech vnitřní outicí moment (viz etoda řezu) Při namáhání

Více

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

5. Servopohony se synchronními motory s permanentními magnety

5. Servopohony se synchronními motory s permanentními magnety 5. Servoohony se synchronními motory s ermanentními magnety V sočasné obě nabývají stále více na význam stříavé reglační ohony se synchronními motory, nichž je bicí vintí nahrazeno ermanentními magnety.

Více

Schéma podloží pod základem. Parametry podloží: c ef c d. třída tloušťka ɣ E def ν β ϕef

Schéma podloží pod základem. Parametry podloží: c ef c d. třída tloušťka ɣ E def ν β ϕef Příkla avrhněte záklaovou esku ze ŽB po sloupy o rozměru 0,6 x 0,6 m a stanovte max. provozní napětí záklaové půy. Zatížení a geometrie le orázku. Tloušťka esky hs = 0,4 m. Zatížení: rohové sloupy 1 =

Více

Jaroslav Hlava. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Jaroslav Hlava. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Jaroslav Hlava THIKÁ UIVZIT V LII Fakulta mechatroniky, informatiky a meioborových stuií Tento materiál vnikl v rámci rojektu F Z..7/../7.47 eflexe ožaavků růmyslu na výuku v oblasti automatického říení

Více

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN DVĚ TODY ŘŠNÍ ROBLTIKY ŠÍŘNÍ LKTROGNTICKÝCH VLN. ikš J. Novák. Novák České vsoké učení technické v ae Fakulta stavební Kateda fik bstakt V páci jsou uveden dvě etod řešení šíření elektoagnetického pole

Více

Exponenciální funkce, rovnice a nerovnice

Exponenciální funkce, rovnice a nerovnice Eonenciální unkce, rovnice a nerovnice Mamut s korovou omáčkou (Eonenciální unkce) a) AN; b) NE; c) NE; d) AN; e) NE; ) NE; g) AN; h) NE a),; b),; c) ; d) ; e) ; ) e + b) - - - D()= R; H ()=( ; ) ; P neeistuje

Více

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..

Více

SPOJE OCEL-DŘEVO SE SVORNÍKY NEBO KOLÍKY

SPOJE OCEL-DŘEVO SE SVORNÍKY NEBO KOLÍKY SPOJE OCEL-DŘEVO SE SVORNÍKY NEBO KOLÍKY Charakteristická únosnost spoje ocel-řevo je závislá na tloušťce ocelových esek t s. Ocelové esky lze klasiikovat jako tenké a tlusté: t s t s 0, 5 tenká eska,

Více

Trivium z optiky Vlnění

Trivium z optiky Vlnění Tivium z optiky 7 1 Vlnění V této kapitole shnujeme základní pojmy a poznatky o vlnění na přímce a v postou Odvolávat se na ně budeme často v kapitolách následujících věnujte poto vyložené látce náležitou

Více

Řešení 1) = 72000cm = 30 80

Řešení 1) = 72000cm = 30 80 Steeometie 1) uzavřeném skleněném kvádu s hanami délek 0 cm, 60 cm a 80 cm je obavená voda. Postavíme-li kvád na stěnu s ozměy 0 cm x 60 cm dosáhne voda do výšky 40 cm. jaké výšce bude hladina vody, ostavíme-li

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

Pružnost a pevnost I

Pružnost a pevnost I Stránka 1 teoretické otázk 2007 Ing. Tomáš PROFANT, Ph.D. verze 1.1 OBSAH: 1. Tenzor napětí 2. Věta o sdruženosti smkových napětí 3. Saint Venantův princip 4. Tenzor deformace (přetvoření) 5. Geometrická

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 9

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 9 Fakulta strojnío inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti Přenáška 9 Kluná ložiska Te novelt of is meto (Renols) of aroac mae is aers ver ar reaing in fact I tink

Více

Příloha-výpočet motoru

Příloha-výpočet motoru Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ

Více

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických

Více

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE 1 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Elektický náboj základní vlastnost někteých elementáních částic (pvní elektické jevy pozoovány již ve staověku janta (řecky

Více

Odvození rovnice pro optimální aerodynamické zatížení axiální stupně

Odvození rovnice pro optimální aerodynamické zatížení axiální stupně 1 Tato Příloha 801 je sočástí článk 19 Návrh axiálních a diagonálních stpňů lopatkových strojů, http://wwwtransformacni-technologiecz/navrh-axialnicha-diagonalnich-stpn-lopatkovych-strojhtml Odvození rovnice

Více

HYDROMECHANICKÉ PROCESY. Potrubí a potrubní sítě (přednáška)

HYDROMECHANICKÉ PROCESY. Potrubí a potrubní sítě (přednáška) HYDROMECHANICKÉ PROCESY Potrbí a otrbní sítě (řenáška) Doc. Ing. Tomáš Jirot, Ph.D. (e-mai: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, te.: 435 68) POTRUBÍ A POTRUBNÍ SÍTĚ Integrání rovnice kontinity S S Inženýrská Bernoiova

Více

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami Fréování obrábění rovinných nebo tvarových loch vícebřitým nástrojem réou mladší ůsob než soustružení (rvní réky 18.stol., soustruhy 13.stol.) Podstata metody řený ohyb: složen e dvou ohybů cykloida (blížící

Více

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace Dodatkové říklady k ředmětu Termika a Molekulová Fyika Dr Petr Jiba II rinci termodamický a jeho alikace Pfaffovy formy a exaktní diferenciály Příklad 1: Určete která následujících 1-forem je exaktním

Více

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými . přenáška Grafické řešení úloh LP se věma nenámými Moel úlohy lineárního programování, který obsahuje poue vě nenámé, le řešit graficky v rovině pravoúhlých souřaných os. V této rovině se nejprve obraí

Více

102FYZB-Termomechanika

102FYZB-Termomechanika České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH

Více

DYNAMIKA BODU. kterou nazýváme setrvačnou silou. Pohybovou rovnici (2) pomocí ní přepíšeme na

DYNAMIKA BODU. kterou nazýváme setrvačnou silou. Pohybovou rovnici (2) pomocí ní přepíšeme na DYNMIK BODU POHYBOVÉ OVNIC Ze kušenost je námo že tělesa (bod) jsou schon uvádět do ohbu nebo měnt jejch ohbový stav na ně ůsobí (statcké) slové účnk. Kvantfkací tohoto stavu je Newtonův nc síl (. nc klascké

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

Matematické modely spalování práškového uhlí v programu Fluent v aplikací na pádovou trubku

Matematické modely spalování práškového uhlí v programu Fluent v aplikací na pádovou trubku Matematické moely salování ráškového uhlí v rogramu Fluent6.3.6 v alikací na áovou trubku Ing., Ph.., Marian, BOJKO, VŠB-TU OSTRAVA, KATERA HYROMECHANIKY A HYRAULICKÝCH ZAŘÍZENÍ, marian.bojko@vsb.cz Anotace

Více

M T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22

M T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22 M T I B ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ KLIMATICKOU TEPLOTOU A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA Ing. Kamil Staněk, k124 2010/03/22 ROVNICE VEDENÍ TEPLA Cíl = získat rozložení teploty T T x, t Řídící rovnice (parciální diferenciální)

Více

6.1 Shrnutí základních poznatků

6.1 Shrnutí základních poznatků 6.1 Shrnutí ákladních ponatků Prostorová a rovinná napjatost Prostorová napjatost v libovolném bodě tělesa je v pravoúhlé soustavě souřadnic obecně popsána 9 složkami napětí, které le uspořádat do matice

Více

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el. Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.

Více

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace Dodatkové říklady k ředmětu Termika a Molekulová Fyika Dr Petr Jiba II rinci termodamický a jeho alikace Pfaffovy formy a exaktní diferenciály Příklad 1: Určete která následujících 1-forem je exaktním

Více

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon Gavitační pole FyzikaII základní definice Gavitační pole je posto, ve kteém působí gavitační síly. Zdojem gavitačního pole jsou všechny hmotné objekty. Každá dvě tělesa jsou k sobě přitahována gavitační

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

je dána vzdáleností od pólu pohybu πb

je dána vzdáleností od pólu pohybu πb 7_kpta Tyč tvaru le obrázku se pohybuje v rohu svislé stěny tak, že bo A se o rohu (poloha A 0 ) vzaluje s konstantním zrychlením a A 1. m s. Počáteční rychlost bou A byla nulová. Bo B klesá svisle olů.

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Tekutiny. tekutiny (plyny a kapaliny) se výrazně liší z hlediska vnitřní struktury od pevných látek

Tekutiny. tekutiny (plyny a kapaliny) se výrazně liší z hlediska vnitřní struktury od pevných látek Tekutin Tekutin tekutin (ln a kaalin) se ýazně liší z hleiska nitřní stuktu o ených látek Pená látka Kaalina Pln molekul nejsou ázán na neoměnné onoážné oloh, ale mohou se zájemně olně osouat (tekutin

Více

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS 10. PŘEVOY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS Jedná se o převody s tvarový styke výhody - relativně alé roěry - dobrá spolehlivost a životnost - dobrá echanická účinnost - přesné dodržení

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost a plasticita II. ročník bakalářskéo stuia oc. Ing. Martin Krejsa, P.. Katera stavební ecanik Plošné konstrukce, nosné esk Nosné esk Iealiují se jako rovinný obraec (nejčastěji ve voorovné rovině),

Více

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky Cvičení termodynamiky a statistické fyiky 1Nechť F(x, y=xe y Spočtěte F/ x, F/, 2 F/ x 2, 2 F/ x, 2 F/ x, 2 F/ x 2 2 Bud dω = A(x, ydx+b(x, ydy libovolná diferenciální forma(pfaffián Ukažte, ževpřípadě,žedωjeúplnýdiferenciál(existujefunkce

Více

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal 4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Faktály ve fyzice Oldřich Zmeškal Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické, Pukyňova 118, 612 Bno, Česká epublika

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

A Pohyb silničních vozidel

A Pohyb silničních vozidel A Pohyb silničních voziel Po popisování pohybu silničních voziel a sil na ně působící bueme vzcházet ze souřaného systému vozila, tak jak byl popsán v přechozím tématu. Tyto postupy je možno obecně aplikovat

Více

Část 5.4 Tlačený a ohýbaný nosník

Část 5.4 Tlačený a ohýbaný nosník Část 5.4 Tlčený ohýbný nosní P. Schumnn, T. Trutmnn Universit of Hnnover J. Žiž Česé vsoé učení technicé v Prze 1 ZADÁÍ V řílě je osouzen rostě oeřený nosní ztížený sojitým ztížením osovou silou. Ztížení

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí Obsah: 6 lekce Konstukční a technologické koncentátoy napětí 61 Úvod 6 Účinek lokálních konstukčních koncentací napětí 63 Vliv kuhového otvou na ozložení napjatosti v dlouhém tenkém pásu zatíženém tahem

Více

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný

Více

F r. Umístěme do P jinou elektricky nabitou částici. Síla na ni působící Elektromagnetická interakce

F r. Umístěme do P jinou elektricky nabitou částici. Síla na ni působící Elektromagnetická interakce . ELEKTROMAGNETISMUS.0. Elektomagnetická inteakce vzájemné působení elekticky nabitých částic Mechanismus: Každá pohybující se elekticky nabitá částice vytváří v okolním postou elektomagnetické pole, kteé

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách Fyzika Studuje objekty neživé příody a vztahy mezi nimi Na základě pozoování a pokusů studuje obecné vlastnosti látek a polí, indukcí dospívá k obecným kvantitativním zákonům a uvádí je v logickou soustavu

Více

PRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU

PRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU PRŮTOK PORÉZNÍ RSTOU Průmyslové alikace Nálňové aaráty Filtrační zařízení Porézní vrstva: órovitá řeážka (lsť, keramika, aír) zrnitá vrstva (ísek, filtrační koláč) nálň (kuličky, kroužky, sedla, tělíska)

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

Teorie. iars 1/9 Čepové a kolíkové spoje

Teorie. iars 1/9 Čepové a kolíkové spoje Čeové a kolíkové soje V článku jsou oužita ata, ostuy, algoritmy a úaje z oborné literatury a norem ANSI, ISO, DIN a alších. Seznam norem: ANSI B8.8., ANSI B8.8., ISO 338, ISO 339, ISO 30, ISO 3, ISO 8733,

Více

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí

Více

TERMOMECHANIKA 17. Přenos tepla konvekcí

TERMOMECHANIKA 17. Přenos tepla konvekcí FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 17. Přenos tepla konvekcí OSNOVA 17. KAPITOLY Základní tp konvekce DR energie pro

Více

Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.

Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny

Více

Rovinná a prostorová napjatost

Rovinná a prostorová napjatost Rovinná a prostorová napjatost Vdělme v bodě tělesa elementární hranolek o hranách d, d, d Vnitřní síl ve stěnách hranolku se projeví jako napětí na příslušné ploše a le je roložit do směrů souřadnicových

Více

Princip filtrace. Povrchová vs. hloubková filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Princip filtrace. Povrchová vs. hloubková filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Tektiny Dorv tektin Filtrce Princi iltrce Povrchová vs. hlobková iltrce» Dělení evných částic o tektiny n orézní iltrční řeážce Ssenze, erosol Filtrční koláč Filtrční řeážk Filtrát Tyy iltrů» bsoltní»

Více

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5. Kapitola 5 Vnitřní síly přímého šikmého nosníku Pojem šikmý nosník je používán dle publikace [1] pro nosník ležící v souřadnicové rovině xz, který je vůči vodorovné ose x pootočen o úhel α. Pro šikmou

Více