RELATIVISTICKÁ DYNAMIKA
|
|
- Zdenka Slavíková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 RELATIVISTICKÁ DYNAMIKA Klasiká dnaika Klasiká dnaika se zabýá íinai ohbu tles zájený siloý sobení dou a íe tles Je založena na Newtonoýh ohboýh zákoneh (zákon setranosti, zákon síl a zákon ake a reake), iež needokládá znu hotnosti tlesa záislosti na rhlosti tlesa Naí edokládá, že rhlost tlesa že nabýat liboolnýh hodnot (i tšíh než rhlost stla e akuu) Pro ois ohboýh lastností tlesa zaádíe fzikální eliinu hbnost tlesa, kterou otee jako souin hotnosti tlesa a okažité rhlosti tlesa Platí: Rhlost tlesa je eliina ektoroá, a ted usí být i hbnost tlesa ektoroá eliina Sr ektoru hbnosti je stejný jako sr ektoru okažité rhlosti, tj sr ten k trajektorii ohbu Zároe íe, že tz izoloané sousta tles (= soustaa tles, na které nesobí njší síl) usí latit zákon zahoání hbnosti: Celkoá hbnost izoloané sousta tles se zájený siloý sobení ezi tles sousta není V dnešní dob oužíáe klasikou dnaiku ro ois íin ohbu tles, jejihž rhlost je zanedbatelná e sronání s rhlostí stla e akuu Relatiistiká dnaika Hotnost tlesa V relatiistiké dnaie se budee odobn jako klasiké dnaie zabýat záislostí hotnosti na rhlosti ohbu tlesa, hbností tlesa a ztahe ezi energií a hotností tlesa Záislost hotnosti tlesa na rhlosti tlesa ododíe na základ zákona zahoání hbnosti (jak íte z klasiké fzik atí ezi nejobenjší fzikální zákon a usí latit unierzáln) Pedokládeje, že ineriální ztažná soustaa S se ohbuje kladné sru os x zhlede k jiné ineriální ztažné sousta S rhlostí blízkou rhlosti stla tak, že jejih os x slýají V sousta S stelíe kladné sru os náboj o hotnosti tak, ab rhlost tohoto náboje e sru os x bla nuloá (tj latí u x iz obr ) Souasn je také rhlost ástie e sru os z nuloá
2 Obr : K odození relatiistiké hotnosti Podle zákona zahoání hbnosti je hbnost ástie konstantní tzn, že hbnost e sru os je stejná jako hbnost téhož tlesa e sru os, ož žee zasat ooí ronie u u Pooí ztah ro skládání rhlostí žee urit rhlost tlesa zhlede k sousta S: u u u x u Tento ztah dosadíe do zákona zahoání hbnosti a jádíe z ronie hotnost tlesa zhlede k sousta S:,a ted Pokud zolíe soustau S za klidoou soustau ástie, ak hotnost budee nazýat klidoou hotností ástie a oznaoat Na rozdíl od klasiké ehanik, kde jse edokládali, že hotnost tlesa nezáisí na rhlosti tlesa, se e seiální teorii relatiit hotnost tlesa zšuje tí íe, í se rhlost tlesa blíží rhlosti stla e akuu Pokud b se tleso ohlo ohboat rhlostí stla, ak b jeho hotnost bla nekonená Záislost hotnosti tlesa na jeho rhlosti ze zahena na obrázku
3 Obr : Záislost hotnosti tlesa na rhlosti tlesa (ezato z energwebz) Jestliže je rhlost tlesa zanedbatelná e sronání s rhlostí stla, latí zákon klasiké ehanik Pokud na tleso zane sobit stálá síla o elikosti F, ak odle Newtonoa zákona tato síla udlí tlesu F zrhlení o elikosti a Se ztšujíí se rhlostí roste také hotnost tlesa, roto stálá síla F udluje tlesu stále enší a enší zrhlení Z tohoto dodu se žádné hotné tleso neže ohboat rhlostí stla (ouze se rhlost tlesa že blížit rhlosti stla) Mžee také sloit relatiistiký zákon zahoání hotnosti: Celkoá relatiistiká hotnost izoloané sousta tles zstáá i šeh djíh robíhajííh unit sousta konstantní Hbnost tlesa V klasiké ehanie je hbnost tlesa definoána jako souin hotnosti tlesa a rhlosti tlesa Ve seiální teorii relatiit latí stejný ztah, ouze hotnost tlesa zaníe za relatiistikou hotnost Platí: Stejn jako latí zákon zahoání hotnosti, latí také zákon zahoání hbnosti, který jse již oužili k odození záislosti hotnosti na rhlosti tlesa Celkoá relatiistiká hbnost izoloané sousta tles zstáá i šeh djíh robíhajííh unit sousta konstantní Tento zákon atí ezi nejobenjší zákon fzik a stejn jako zákon zahoání hotnosti latí e šeh ineriálníh ztažnýh soustaáh
4 tektor hbnosti Pro ois dj a ohb narhl Herann Minkowski seiální rostoroas, který á ti souadnie ti klasiké rostoroé (jsou reálné) a jednu souadnii asoou (kolexní) V tz Minkowského rostoroase á každý ektor ti složk roto zde ektor oznaujee jako tektor, na tektor rhlosti (zkráen trhlost), tektor hbnosti (thbnost) nebo tektor síl (tsíla) U tektoru hbnosti tto složk oznaujee,, 3 a 4 a latí ro n: 3 4 u x u u z i u u u i x z hbnost hbnost hbnost i tlesa e sru os x; tlesa e sru os ; tlesa e sru os z; E i Tto ronie ozdji oužijee k odození ztahu ezi hbností tlesa a energií tlesa Energie tlesa V klasiké ehanie neexistuje íá souislost energie tlesa a setranou hotností tlesa Tleso že ít rznou ohboou energii, ale hotnost tlesa zstáá oád stejná Ve seiální teorii relatiit každá zna energie usí souiset se znou hotnosti tlesa Psobí-li na tleso o klidoé hotnosti síla F a uede tleso z klidu do ohbu, ak se ohboá energie tlesa ztší o E, souasn se ale ztší hotnost tlesa o hodnotu k Albert Einstein dokázal, že oben latí íá souislost zn elkoé energie a zn hotnosti tlesa: E, kde je rhlost stla e akuu Tento ztah latí žd a nezáisí na zsobu zn energie tlesa Einstein dále edokládal, že analogiký ztah usí latit také ezi elkoou energií sousta a její hotností:
5 E Jestliže se tleso nahází klidu zhlede ke zolené ztažné sousta, ak íkáe, že á této sousta tz klidoou energii E, kterou otee odle ztahu E Celkoou energii tlesa ak otee jako souet klidoé energie tlesa a ohboé energie tlesa Pro elkoou energii sousta latí zákon zahoání energie: Celkoá energie izoloané sousta tles zstáá i šeh djíh robíhajííh unit sousta konstantní Zatío klasiké fzie jsou zákon zahoání hotnosti a energie da zákon, e seiální teorii relatiit oba zákon slýají dík ztahu ezi energií tlesa a hotností tlesa Ješt si šinee ztahu ezi hbností tlesa, hotností tlesa a energií tlesa K odození tohoto ztahu užijee skalární souin tektoru hbnosti: E 3 4 Jestliže z této ronie jádíe energii, získáe ztah, který se asto užíá kantoé fzie: E Vlýá z nj, že žee najít také takoé sta, nihž á ástie záornou energii
6 ešené íklad ) Votte, jakou hotnost bude ít tleso s klidoou hotností, jestliže se bude ohboat rhlostí: a),; b),9 =, =,, =,9, =?, =? ešení: Oba íad ešíe ooí ztahu ro relatiistikou hotnost: a) rní íad latí:,,, To znaená, že i rhlosti 3 s - se hotnost tlesa ztšila o jeden gra! b) e druhé íad budee ostuoat odobn: 45,883,9,9 Pi rhlosti 7 - je hotnost tlesa íe než dojnásobná ) Votte, i jaké rhlosti bude ít tleso desetkrát tší hotnost než klidu =, =? ešení: Ot jdee z ronie ro relatiistikou hotnost: Z této ronie usíe jádit okažitou rhlost tlesa Nejre eedee odoninu ze jenoatele zloku na druhou stranu ronie: Nní elou ronii uoníe a uraíe:
7 a ted:, Po dosazení íselnýh hodnot otee rhlost tlesa Ve seiální relatiit je ožné ýsledek onehat e taru k (rhlost jako násobek rhlosti stla) Mjte oše na ati, že tento ýsledek usí být žd enší než!!!, 995 Tleso bude ít desetkrát tší hotnost i rhlosti,995 3) V urhloai získal elektron rhlost =, Votte jeho relatiistikou hotnost a oronejte ji s klidoou hotností rotonu =,67-7 Klidoá hotnost elektronu = 9, -3 = 9, -3, =, , =,67-7, =? ešení: Z ronie ro relatiistikou hotnost otee hotnost urhleného elektronu: 9, 3 7, ,5 Urhlený elektron á tší hotnost než je klidoá hotnost rotonu (ozn: hotnost elektronu se ztšila 5krát) 4) Hliníkoý kádr o rozreh a, b, a hotnosti se ohbuje rhlostí,995 e sru os x zhlede k sousta souadni S tak, že jeho hrana a je ronobžná s osou x této sousta Urete hustotu hliníku zhlede k sousta souadni S, a, b,, =,995, = 7-3, =? ešení: Kádr se ohbuje tak, že strana a leží e sru ohbu Vzhlede k tou, že se rhlost kádru blíží k rhlosti stla, ak se tato hrana bude zkraoat, délka obou zbýajííh hran se nezní (jsou kolé na sr ohbu) Poátení (= klidoou) hustotu hliníku žee jádit jako odíl klidoé hotnosti
8 kádru a jeho objeu klidu: V a b Délka stran a se lie kontrake délk zenší na hodnotu a a Obje kádru, který se ohbuje rhlostí, žee oítat odle ztahu: V ab a b V Hustota ohbujíího s kádru záisí také na jeho hotnosti, která se ztší na hodnotu Poto ro hustotu kádru latí: V V V Dosazení íselnýh hodnot ak získáe ýsledek: Pi rhlosti,995 bude hustota hliníku ibližn stokrát tší než klidoá hustota Použitá literatura: [] BARTUŠKA, K Deset kaitol ze seiální teorie relatiit d Praha: SPN, 98 [] BARTUŠKA, K Sbírka ešenýh úloh z fzik IV d Praha: Proetheus [3] BARTUŠKA, K Fzika ro gnázia seiální teorie relatiit d Praha: Proetheus [4] HALLIDAY, D, RESNICK, R, WALKER, J: Fzika d Brno: VUTIUM, [5] HORÁK, Z, KRUPKA, F: Fzika d Praha: SNTL, 976 [6] JAVORSKIJ, B M, SELEZNV, J A Pehled eleentární fzik d, Praha: SNTL, 989
9 [7] VON LAUE, M Djin fzik d Praha: Orbis, 958 [8] Joh, J Seiální teorie relatiit Dostuné online z: htt://oldwwwuolz/resoures/ktf/joh/indexhtl
Relativistická dynamika
Relatiistiká dynaika Díky Lorentzoý transforaí ají základní ronie elektroagnetiké teorie Maxwelloy ronie nenný tar e šeh ineriálníh sostaáh. To saozej neplatí pro základní ronie ehaniky Newtonoy pohyboé
VíceDilatace času. Řešení Čas t 0 je vlastní čas trvání děje probíhajícího na kosmické lodi. Z rovnice. v 1 c. po dosazení za t 0 a v pak vyplývá t
Dilatae času 1 Na kosmiké lodi zdalujíí se od Země ryhlostí,1 probíhal určitý děj, který podle měření účastníků letu tral jednu hodinu Jak dlouho trá tento děj pro pozoroatele na Zemi? Je možné, aby děj
VíceÚvod TEORIE RELATIVITY SPECIÁLNÍ A MINIMUM OBECNÉ. Prostor a čas v klasické mechanice
TEORIE RELATIVITY SPECIÁLNÍ A MINIMUM OBECNÉ RNDr. Pael Kantorek Albert Einstein (1879 1955) Úod 19. století še e fyzie objeeno klasiká fyzika běžnýh ryhlostí a hmotností poč.. stol. kantoá fyzika (KF)
Více7. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 4-7 SEINÁŘ Z ECHANIKY 4 7 Prázdný železniční agón o hotnosti kgse pohbuje rchlostí,9 s po 4 odoroné trati a srazí se s naložený agóne o hotnosti kgstojící klidu s uolněnýi brzdai Jsou-li oba oz při nárazu
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Studijní text pro fyzikální seminář
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Studijní text pro fyzikální seminář 1. Klasiká fyzika Klasiká (newtonoská) fyzika, kterou známe z naší každodenní zkušenosti, má několik lastností. Např. pokud se bude těleso
VíceVnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
VíceNa obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceObsah KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
9. Zásahy začátku a kone laku bleskem nastaly dříe, než pozoroatel B dorazil k pozoroateli. Podle pozoroatele B obě události proběhly e stejné zdálenosti roné poloině klidoé délky laku, tedy současně.
VíceSpeciální teorie relativity IF relativistická kinematika
Prinip relatiity Speiální teorie relatiity IF relatiistiká kinematika Newtonoy pohyboé zákony umožňují popis hoání těles pohybujííh se nízkými ryhlostmi Při ryhlosteh, kterýh dosahují částie uryhloačíh,
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY 1. Základní informae autor Albert Einstein jey pozoroané e DVOU ztažnýh soustaáh, které se zhledem k sobě pohybují ryhlostí blízkou ryhlosti sětla e akuu Co uidí nější a nitřní
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VíceÉ Š Í Ž Í Ž É š š Ť Ž ž Ťš š š ž š Ď ž Č Ť ž Ů Í Ž ř š ď Č š š ž Ť š Ó Ž š Ťš Ť š š š Ť ž Ť š š Ť š š š ž Ťž š š ž š Ť Ť š ž ť š š ž š š Ť Ť Ť š Š Ť š Ď š Ť š š Ž š Ť ž Ť š Ť Ť š ž Ť Č š ž Č Ď š Ť Ž Ť
VíceZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA
OBRAOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO RCADLA vtšení optického zobrzení pedešlých kpitol již víme, že pi zobrzení okmi nebo kulovými zrcdly mohou vznikt zvtšené nebo zmenšené obrzy pedmt. Pro jejich mtemtický
Více6.1.2 Postuláty speciální teorie relativity, relativita současnosti
6.1.2 Postuláty speiální teorie relatiity, relatiita současnosti Předpoklady: 6101 Kone 19. století: Maxwelloy ronie (elektřina a magnetismus) sětlo je elektromagnetiké lnění, šíří se ryhlostí 300 000
VíceSmíšený součin
7..14 Smíšený součin Předpoklady: 713 Je dán ronoběžnostěn LMNOPR. R O P N M L Jeho objem umíme spočítat stereometrikým zorem: V = S. p Ronoběžnostěn je také určen třemi ektory a, b a R O P b N M a L jeho
VíceV soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce
3.3. naka sousta hotnýh bodů (HB) Soustaa hotnýh bodů toří nejobenější těleso ehank. a odíl od tuhého tělesa se ůže taoě ěnt. V soustaě hotnýh bodů působí síl F nější (,,... ) ntřní jsou sáán pnpe ake
VíceODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady
ODRAZ A LOM SVTLA Odraz svtla lo svtla idex lou úplý odraz svtla píklady Každý z Vás se urit kdy díval do vody. Na klidé vodí hladi vidl kro svého obrazu také kaey ebo písek a d. Na základí škole jste
Více3.3. Operace s vektory. Definice
Operace s ektory.. Operace s ektory Výklad Definice... Nechť ϕ je úhel do nenloých ektorů, (obr. ). Skalárním sočinem ektorů, rozmíme číslo, které bdeme označoat. (někdy strčně ) a které definjeme roností.
VíceRelativistická energie
Relatiistiká energie V klasiké ehanie jse se drbn seznáili s bený je (ehaniká) energie - jak shnsti tlesa yknat ehaniku rái. Tat shnst byla jednznan sjena se stae tlesa bu s jeh lhu ( teniální energie
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
VíceZákladní pojmy a vztahy speciální teorie relativity
K přednáše NUFY8 Fzika I (mehanika) prozatímní čební tet, erze 7. Základní pojm a ztah speiální teorie relatiit Leoš Dořák, MFF UK Praha, 18 7.1 Relatiistiká kinematika Základní pojm a ztah speiální teorie
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VícePednášející: Miroslav erný.
Pednášející: Mirol erný e-mil: klpk: 79 mítnot: /56 cern.m@fme.utr.cz LITERTUR: [] Hllid Renick Wlker: Fzik. [] Horák - Krupk: Fzik [] Krempký: Fzik [4] Šntý kol.: Vrné kpitol z fzik [5] SN : Zákonné micí
VíceKONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY
KONSTRUKE LIHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BO 3 HOINY Než istouíš samotným onstucím, zoauj si nejdíe še, co íš o lichobžnících co to lastn lichobžní je, záladní duhy lichobžní a jejich lastnosti. K disozici Ti
Víceý ú ž ž š ž Š Ž Í š ý ú ž ž š ý š ů é é ú ů š ů ž é ž Č é ž ž é ž ž ů é š ž š é ž š ž é ž Č ý ž ž ó é ž Č Š ž ž ž ž ý ý ů š ž ž é ž Č Č Ó é é ž ý é ž é ž š Č Ž é ž Č ťž ž ž ó é ž ů Č é ž Č ž é ž Č Ž é
Více5.2. Matematika a její aplikace
5.2. Matematika a její aplikace Specifické cíle: loh yužití ntroly) Kompetence k názornosti. í základních myšlenkoých operací Vedeme žáky k ch. Kompetence komunikatiní Vedeme žáky ke hodné komunikaci s
VícePedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.
1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fzikálních praktik při Kabinetu výuk obecné fzik MFF UK Praktiku I Mechanika a olekulová fzika Úloha č. II Název: Studiu haronických kitů echanického oscilátoru Pracoval: Matáš Řehák stud.sk.:
VíceV. Relativistická dynamika
K přednáše NUFY97 Teorie relativit prozatíní čební tet, verze V. Relativistiká dnaika Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 5 V. Relativistiká dnaika V.. Dnaika a speiální prinip relativit Seznáili jse se již s relativistiko
VíceVnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
Více2 = 1/εµ. Tento objev na konci 19. století podnítil inten-
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY A SÍLY ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE (Ladisla Szántó) K nejětším přínosům Maxwelloýh roni patří konstatoání, že ryhlost šíření elektro- a magnetikýh ln (sětla) e akuu záisí jedině
Více2 HODINY. ? Na kolik trojúhelník Ti úhlopíka rozdlí AC lichobžník ABCD? Na dva trojúhelníky ABC, ACD
K O N S T R U K E L I H O B Ž N Í K U 2 HOINY Než istouíš samotným onstrucím, zoauj si nejdíve vše, co víš o lichobžnících co to vlastn lichobžní je, záladní druhy lichobžní a jejich vlastnosti. ále si
Víceě Ó ě é Í Ú č Č Ó ě Ó é ě Ú Í č ě ž Č Ý ĚŘ Á Í Ú Í š Ě Í Í č Ý Ť Á Á Č É Á Í Ě Í Í č Š Ě Ř Ě Ý Č Ě É Í Í ě Ě É ě Ě Ž É Ě Č É Ú É Ý Í Í Í Á Ě Í É Ó ě š ĚÚ Í Ó Á Ú Ý Ý š š č Á É Á Ů É É Í š É Ě Á É š Ý É
Víceč š š ř ř Í ů č Ě Á Š ŠÁ Ř Ď É Í Ě Í Í čí ž ě č é č ě ý Ž ř ě č ý ě ý ý ř ě š ý ě ť ý é é ě ě é ě é ř é ř Ť ě š ě ž ě é ě é é ů ě é ř ú ý ý é ěř ý ý š ý ý ž é é š ý š ě ý ř ř ř ě š ý ě ý ý ř ě é Ž é é
VíceMIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN 80-860-7323-8.
Identifikátor materiálu: ICT 1 11 Registrační číslo projektu Náze projektu Náze příjemce podpory náze materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekáaný ýstup Klíčoá sloa Druh učebního materiálu Druh interaktiity
Víceá ší í ž í Í á í ž í á ě í á á í í ě á é í í íž ó ó áš í á í ú é á á š í ě ě ží á í ě ě é š é ě é í ú é á í í Í á š é í í ě š í ž é í ě á š í š ěš á áž é á Č ě š Č ě šší Í ě ž í áš í í Ž é ž Ž ě á í ě
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
GRAVITAČNÍ POLE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Newtonů aitační zákon (1687 Newton díle Mateatické pincipy příodní filozofie) aždá dě hotná tělesa na sebe nazáje působí stejně
VíceŤ š č Ť Á č Ě č ť Ť Ž č Ť Ž š č š Í č Ť Ť š š Ť Ť ž č ž ž Ť š č č ť ž Ž š č Ť Ž Ž š Ť Ť š ž ž č ž ž ž Ť č ň č š č č č Ť ž č ž Ť č ť šť Ť ž ž Í š č č Ť Í Ť š š č Č ž ž Ť Č š č Ť č Ť Í č š č č č Ť č č č
VícePostřelené špalíky. Veletrh nápadů učitelů fyziky 22 VLADIMÍR VÍCHA *, TOMÁŠ FAIKL **
Veletrh nápadů učitelů fyziky Postřelené špalíky VLADIMÍR VÍCHA *, OMÁŠ FAIKL ** * Gymnázium, Pardubie, Dašiká 1083; ÚEF ČVU Praha ** Student Gymnázia, Pardubie, Dašiká 1083 Abstrakt Jestliže diabolka
VíceŠ š ě ž ě č Ž ě ě š á ť Ž ň š č á č á á á Ž Ž Ť Š ě Č é ě é áť á Ú á á ě é Ž Ť č á é Ž č č é é ž é Š Č ť Ž é č ě ť Ť č á á Íé á Š ě é š š Íé ě á á Č é
Č Š Ó Ó č Š ť ě é č ě á Š á Č é é Ž ě ě Ž š ě é š Ť Ť áťě é á š ě é Ť ě č Ž Ť Ť ě é é ě Ť ě Ž č éž Ť š á Č é é č Š ě Ž Ť é š Ž ě Š á é ž Ť Š ě Ť ě é á ě áž é é Ž č Č é ě ž é ť č á é é č Ý Č Ž ě é šť é
Víceíú É í í í ú Ž ě í é ý í š í í í é ě Ž é ě ší é í é ě í Í í í ů í í í í ě í í í í ě ě ě ě ý ě ý ě ý é ě í Ž ý é é Ž Ž ý Ž é š í ý Í ó ž ý ě ý ú ěž ý Í
Í íú É í í í ú Ž ě í é ý í š í í í é ě Ž é ě ší é í é ě í Í í í ů í í í í ě í í í í ě ě ě ě ý ě ý ě ý é ě í Ž ý é é Ž Ž ý Ž é š í ý Í ó ž ý ě ý ú ěž ý Í í ě ý í ě é ěž é Ž í íž Žší ý ě Ž ý ě ě í ší é í
VíceÓ Á Ň Í Ž Č Í Ž ň Ž Ž ú Ž Ž Á Ž Í ú ú ú Í Í ť ť ď Í Í ú Í ď Ž Ř Í ň ď Č Í Č Č ď ď Ž Č ď Ž Ž ď Í Ž ú ď Ó ď ú Í Í ď ď ď ď ň Žď ú ú ť ď ď ď Ž Ž Á ď Ž Í Ž Ž Ž ď Ž Č Ž Ž ú Ž Í ú ň Ž ú ď ň ď Č Č ď ú Č ť Ó Í
Více1. Hmotnost a látkové množství
. Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální
VíceII. Princip relativity v klasické fyzice, pokusy vedoucí k STR
K přednáše NUFY097 Teorie relatiit prozatímní čební tet, erze 01 II. Prinip relatiit klasiké mehanie, poks, edoí k STR Leoš Dořák, MFF UK Praha, 015 II. Prinip relatiit klasiké fzie, poks edoí k STR Než
VíceVY_32_INOVACE_G 21 11
Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:
Víceé á é á í í í í š é é á š ž í ě ě ší á ú éá é á ž Íí č Í ě á í í í č áí é á č é é é í í í í á á Í á ď čí ášé í Ů ž Íáž í ěč í á ž á í áď ě ě š ě ž čá
á é ě é ď é á í é í é ě á ě é ťí ď ť ť í í í á á ě Í č í č éí á á í č í ď ť ě é ď é á í č š é íť á Úč č í á ěť í č é ťí ž í á á í í é í á á ěť í ě á é í ť í ď é á í á á č í ď í ž í á á í ě í ď ě í Ó í
VíceObr. 1: Elektromagnetická vlna
svtla Svtlo Z teorie elektromagnetického pole již víte, že svtlo patí mezi elektromagnetická vlnní, a jako takové tedy má dv složky: elektrickou složku, kterou pedstavuje vektor intenzity elektrického
Vícež é Š Í éž ě ú ě Í Ž š ú éš ť ě é ž Ž é é ě ď ě ú Ž Í ů ť ú ú ú ě úž š Žď ú Ž Í Í ě ú Ž ě ů ú š ě š é é Ú Žď Ú ť ď é Ú š Ú Ú š ú ď é é Ť Ú Ž Í ó ě ď Ž š ě é ěí Š Ž ě ů Žď Ž ž ě š ě ů ě Í é é é Ú ó š ě
VíceK Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
Víceč á ý é í í é á ě ě é ěř á í é ě Í ž š á č é ě š ě č á á ý žá ě ý í ý ě á á ě č í í í ě Í á č í ťš ěšťá é ž č ž é ř ý č í é č í šší ů ě é ů áž ý č á č
Í á í á ý ří č ý č í í ž é íř ň ě š ů íší í é é ě ň í í í í í í í á í ě ž í é ř í í á č ý á í č í á í žá ž ý ě ě ě é á í ě ě š š ě í ý ě é é é á í č í é á ř í é ášť ý é ů ý ý ě ý á č ř é ě ý ř ší č í í
Víceí á á é é á š é ě é á č Í Í á á ě ě íč Í Íá Í é ř á ů ů í ě é ě Í í é í ě í í ř Ž ě é Í í Ž Á É Ř Í ů é é ř č č éé ř í í í č í č š ě í í č é ř é ř í ě í ř ší í é Ž é ě š č í ř á ý ů í é í é ě é í ž č ý
VíceI. Speciální teorie relativity. Relativistická fyzika. Galileův princip relativity. Michelsonův interferometr
8.3.6 Reatiistiká fyzika A.Einstein 95 Speiání teorie reatiity 95 Obená teorie reatiity I. Speiání teorie reatiity Shrnutí prinipů kasiké mehaniky pohyb těes nemá i na běh času, jejih déku či hmotnost
VícePříklad 1 (25 bodů) Částice nesoucí náboj q vletěla do magnetického pole o magnetické indukci B ( 0,0, B)
Přijímací zkouška na naazující magisterské studium - 05 Studijní program Fyzika - šechny obory kromě Učitelstí fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad Částice nesoucí náboj q letěla do
Víceř ř ň š ž ř ů ř ř ž ř ř ř ř ž š ř ú ž ů ř ř š ž ů ř ř ř ř ř ř ř š ř ž ř š ž ř ř ž ř ž ř ž š ž ž š š ž š ř ř ř ů ž ř ů ž ú ř ř ř š ó ř š ž š ř ř š š š
ř š ř ž Č ú Č ř š ž š Č ú ř ž Í ř ř ř ú ž ď Íž ř ž ř ř ř ř ž ř ž ú š ú ž ž ů ž ž ú ž ř ď ř ř ň š ž ř ů ř ř ž ř ř ř ř ž š ř ú ž ů ř ř š ž ů ř ř ř ř ř ř ř š ř ž ř š ž ř ř ž ř ž ř ž š ž ž š š ž š ř ř ř ů
Vícer j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách
Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů
VíceVlnění první sada Equation Chapter 1 Section 1
Vlnění prní sada Equation Chapter Setion. Nadsětelné ryhlosti prasátko Zadání: Sětelným zdrojem můžeme otočit o 90 za 0. s. Jak daleko musí být projekční ploha, aby se sětelná skrna (prasátko) pohyboala
Vícež Í ú č č ě ó ě ě é ó ů Ú č Č č ý š ú ě ó š ý ě é ó ý ý ř ž ó č ť Č č ř č é ý é ě ř é é č é ý č é č č ř ě ě ř ě ž č ý ó ž ý č ý š ě é ř ý š š č é č č é ě č Í ó ó ý č ó ý Ž č č é ů ů ř ě ě š ř ě é ř ě
VíceIII. Východiska speciální teorie relativity a Lorentzova transformace
K přednáše NUFY097 Teorie relatiity prozatímní učební text, erze 01 I. Výhodiska STR, Lorentzoa transformae Leoš Dořák, MFF UK Praha, 015 III. Výhodiska speiální teorie relatiity a Lorentzoa transformae
VíceKinetická teorie plynu
Kineticá teorie plnu Kineticá teorie plnu, terá prní poloině 9.století doázala úspěšně spojit lasicou fenoenologicou terodnaiu s echaniou, poažuje pln za soustau elého počtu nepatrných hotných částic oleul,
VíceNEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY
NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY Metodika Mgr. Michal Schovánek kvten 2010 Newtonovy pohybové zákony patí mezi nejobtížnjší kapitoly stedoškolské mechaniky. Popisované situace jsou sice jednoduše demonstrovatelné,
VíceÍ é íš é Ž é Ž í á ť é č Í é í í Í é č é Ť ž č ť č Ž íž š é áš Ťí š é Ž á á é Ťí í á á á é čí é á š Ť á é á Ž áš í á á ž š ž í í á ť ž š á ž č Ž á ž ť
Č Š č é é ší ší Ť é čí á í í č é č Č é č é í Ť í š í á á í Ž á Ž ží Ť Ť ší á ž á é á é Ť éí í š é Ťí í á í á Ů Ť Ť á é č ť í í ší á č áž Ťí í Ť á á í íč í é é Ť č í í ížá Ť í í í Ť Žá á í é č á á Ť á á
Víceí é é á š ě í ý ž ď í é žřá čí ř é č í čí á ř á čí é á á á ž ď ř ú ě á í ý ž á ř š í ž ě á š ř ý ř á č í ř á ď ě á á í ě í á ďí é ď ř í č ř ž ř á é č
ť ď ě ý Ž ý Ž ě ř šá ú é ě é žč ě á ó ž á ě č ď ě ž ří šě í á Ž é á ě č é é ě ě é ě ě ž žě ě řě ě ý á í ě ď ě á ž é á ě ý č ě áú ě á ýž ě ý ú í á ž č ř á ěž ěžš ž ó ě é á ř ě ř ě ž ě á ý í ý š ší á ě ší
Víceá ý ě ší čí č í á č ý ář á ž é ó é č ě á š ě ě óš ó á čá čň č ě á á ó í ř é á í íá í á é ř ž ž ě ě ší é í š ů í ě ň ť ó á í Íí í ň í ří ů é ř š í č í
É Í Á Í á í á í č ý í í č ě í í ý ě í í č š í ří ě ě ý ý ů é ě í á í é é é á ý č ě é č é í í é ě ř é ž í é é ň ř ší á é í ý ý í žň ý á í í í ř ě č ý í é á í í š ý í ě š ář í é á á ď á í ž š é á í ť í ě
Víceř í ší é ě é ří č é č é é š í ě é é á č ý á é ř ě ý ů é é ó ó í ě ěá í ž ě ší ž é á ó ě í ří é é ě ů Ť é ř ý á ě ší ý ž é á í žň á ý é ž í á á ří ž š
ř í ší é ě é ří č é č é é š í ě é é á č ý á é ř ě ý ů é é ó ó í ě ěá í ž ě ší ž é á ó ě í ří é é ě ů Ť é ř ý á ě ší ý ž é á í žň á ý é ž í á á ří ž š Í ě í š í é í čá í š ý ó ý í ř ě ě ý ř ě ší é ý ý ě
Víceň ř š ó ý é í ří í ú ů í ř š í ěř é Š ó ř í ó ó í ó í í ú ů ě ř ň ř š í ěř ó ěř í ú ů ř í ří ř ú í í ó í ó í í í ě ě í ó ě í č ě š í ó ř í á í í ó í ž
šší á š á ř í š á Ú í ří ě á ě š í ú ůč ů ě š í ě ů ří ě ší ř á ó í í Ú í á ó í ž ó í á ó í ž í šíř í ó ó í í Ú Ů ě ěž ě é š í ě ů ří ě ší ř ó ó í í ú ě ó ó š ě š ě ó ó ší é í š ý á í í ó í é ó é ě á á
VíceRelativistická fyzika. Galileův princip relativity
3.4.3. Předpokady a důsedky speiání teorie reatiity Reatiistiká fyzika A.Einstein 95 Speiání teorie reatiity 95 Obená teorie reatiity Shrnutí prinipů kasiké mehaniky pohyb těes nemá i na běh času, jejih
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
VíceMEZINÁRODNÍ ROK FYZIKY
Brána relatiity oteřená MEZINÁRODNÍ ROK FYZIKY Jan Nootný *, Přírodoědeká fakulta MU, Brno Rok 005 je na einsteinoská ýročí bohatý, ale není pohyby, že za Sětoý rok fyziky byl ybrán předeším pro třietistránkoou
VíceŽ č éří š é š ří í č ó Ž ří š é š ó Ě Ě É Ě Ě ě š čů čů ó ý ů í č ó š ý ó ě ó í Ž ě ó í ř čí Ú á č é ó č éš é č ě ž ó í íš ó ó ý ó ý č ó ě Ť ý ě íř í ě č č ó ý é ů ó é ó á í ě Ť ó ó í ě ý ý ó í íč ó ó
Víceé č é á Ý á é ší á á Ťí é ž č é á č á íš í Ž á í ě ě Ž Ť í íš Ž ě ší é ř í Ť í á í í č š ší é ěť á á á á á é č ě č é Ó é í ě ě ěď á ž é í ě č Í á Íí á
é č é á Ý á é ší á á Ťí é ž č é á č á íš í Ž á í ě ě Ž Ť í íš Ž ě ší é ř í Ť í á í í č š ší é ěť á á á á á é č ě č é Ó é í ě ě ěď á ž é í ě č Í á Íí á í í é ě á í í é é á í Ťí á Ř íč á í á š á Ť ší é č
VíceRelativita I příklady
quation Chapter 1 ection 1 Relatiita I příklad 1 Mion Zadání: Doba žiota mionu (těžkého elektronu) je = 10 6 s Mion nikl e ýšce h = 30 km nad porchem Země interakcí kosmického áření s horními rstami atmosfér
Více23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:
3. Mechanické vlnní Mechanické vlnní je dj, pi které ástice pružného prostedí kitají kole svých rovnovážných poloh a tento kitavý pohyb se penáší postupuje) od jedné ástice k druhé vlnní že vzniknout pouze
Více22. Mechanické a elektromagnetické kmity
. Mechanicé a eletroagneticé ity. Mechanicé ity Oscilátor tleso, teré je schoné itat, (itání zsobuje síla ružnosti, nebo tíhová síla, i itání se eriodicy ní otenciální energie oscilátoru v energii ineticou
Víceí í á í í é é Í í í ě č á í í Ž í é á á š í Ťí í Ž Ť č č č é ě č á é í í ě ě Ž č é ě Ů í á Ší č í á é čí í éž ť ě á í ě é č í Ť í í Ť ě Ť č é čá á í Ž
í í á í í é é Í í í ě č á í í Ž í é á á š í Ťí í Ž Ť č č č é ě č á é í í ě ě Ž č é ě Ů í á Ší č í á é čí í éž ť ě á í ě é č í Ť í í Ť ě Ť č é čá á í Ž é Ťí ž é ě é í é í íž ť Ž č ě í é Ť í ž é áť ď í é
VíceZákladní pojmy statistické fyziky Boltzmannova klasická statistika
Základní oj statistické ik Boltannoa klasická statistika Statistický ois terodnaické sousta částic V terodnaice často oužíáe oje sta - naříklad lnu, obecně ak terodnaické sousta, což je obecně hodně olená
Více3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
VíceP Y T H A G O R O V A V T A V P R O S T O R U (2 hodiny)
P Y T H A G O R O V A V T A V P R O T O R U hodiny V této ýkoé hodin si zksíš nkolik málo úloh n žití Pythgoroy ty tlesech. Doosd znáš dobe oze tto tles kádr, krychle jso to lstn tyboké hrnoly, trojboký
Víceř í ú í ě ě é á í č ěž š ě ř á í ě ú í ž ř í ž č ě č ú í č ě č ě í č č á í í ří í á í ě á é é ě í á í á č é í ě á č ě éř š í ě é á í ě ř ů ů é žň í á
Ó ě é ě ý á íč á í ě é á í ř ě é ó ž é é á č é ó ě ší íř ář ší í é á é ě ř á č ý ý é á ř ě ř á í í á ě í á í ě š í ř ů ř š ě č í Ž č á ě í á á í ý ý á ý á ý Ž é ší é é ó í í ý ě á í č í ě š é š é é č ě
VíceŠ Ě Ě ÍŽ Č Á š ě ě ž é ý ý ář ř š ě ří ů ů ř ěř ý š é Ž á ě ě í ó š Ž ů ě é Ž é ě ř ž é č š řá íú é á ě ž ůž í é Ž ó í í é í š ě č í í í ý ě ří é ř í
Ó Á Á é áž ě é ý á á á í Ž ě í í á ě ěř é ó í í í í ě ó ě á á á ý é ř ý é á ě ý ý á á ří é á š í ý á ž í ý ý ý ů ž ě ší á ř š á é ň ó í á í ě Í á í š é á í ě ý ř ý ě á č é á é ó ř é í í ý é ř á ň é Ž á
VíceZoe napsal: Já si myslim, že ti (a zdaleka ne jen tobě) pro samé pitvání se v rozměrové analýze, poněkud unikl fyzikální obsah celého sdělení.
Opis debaty >yolený< z Aldebaranu. ( Níže komentář >umlčený< ) Vojta Hála Zaslal: út, 15. prosine 009, 17:48 Předmět: Já si myslim, že ti (a zdaleka ne jen tobě) pro samé pitání se rozměroé analýze, poněkud
Víceč Ó š í é í é í ž íč é Í é Ť č ž é Ž ě Š š é é čí í í ě í Óč é í Ó íč č í í ě ší íč í š í í í č ě í í č ě í ň ě í ě í ě ší í š í Š Í í é Í ě Ó Ťí ěě ě
í Š ě čž ť č í í é ž í č í íč í č ě Ž í ě č Ž Ž š é ě ší Ží č íž š ěží é Ží č ě č é Í ňí é č é é Č Í Í Ž Ů Ž í Ť ň í č Ť Ťí Í í ž č í í š Š ň ě í í Ťí č č Ž Ť š š í č ř í íž í Ž í Ó í í í č í í í ě í Ť
VíceVlnění druhá sada Equation Chapter 1 Section 1
Vlnění druhá sada Equation Chapter 1 Setion 1 1. Ladička Zadání: Zdroj zuku se pohybuje na ozíku ryhlostí = 5 m s 1 směrem ke stěně. Na opačné straně slyší pozoroatel rázy na frekeni f R = 3 Hz. Jaká byla
VíceÝ áš á í é ť š í
ří ď ě ě é ř ý ří ý é úř á ú ě ě ř ář í ší ž í ř í í Í ř ý áš ě ů é í ď Í ř ý řá óš í áš í ý í ř š í á á ř ří ž ě ž ď š ě í í í á žá ý á Í ÍŽ Š Á Ó ř č í Í é ž é ž á í á á Ž ř ě ž ú á á č ě ě í ěž á í
Více1. M ení místních ztrát na vodní trati
1. M ení místních ztrát na odní trati 1. M ení místních ztrát na odní trati 1.1. Úod P i proud ní tekutiny potrubí dochází liem její iskozity ke ztrátám energie. Na roných úsecích potrubních systém jsou
Vícež í í ý í š í í ý ů í í ů á í ý í ý ů í é í é á í č ě ý ýú ů íý ě í ů í Ž í ů ě ě éů ěž í íž č é ě í á í ě í á č í ě í á í ě ý á áš í á ě é é á č ěá Ž
ž í í í Á á á áš íú í í Ž í í š á ě ě á ě á ě á á á í Ž í á áš í á í ó á í ž á á á éč á í ž íá áš í á ě é é Ž í í ú í á á í á í í á ě í é í ě ší ů á á í á á áš í áš ě á ě é Ú í Ú í é áš íú í ě á áš á ě
Více( ) ( ) Newtonův zákon II. Předpoklady:
6 Newtonův zákon II Předpoklady: 0005 Př : Autoobil zrychlí z 0 k/h na 00 k/h za 8 s Urči velikost síly, která auto uvádí do pohybu, pokud autoobil váží,6 tuny Předpokládej rovnoěrně zrychlený pohybu auta
Víceď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í ž š Š Í š ž ď Ť š ž č č Ť ž č š Ťš Ť č
ň ň Ú Ť Ť ď š Ť Ť ž ž ď ď š ť Ť ž Ť ž ď Í ď Ť ď č š ž ď ď ď ď ď Ť ž š Á ž Ť š š ď ď ď ď Ó ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í
VíceIDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLÍ PLY I Prof. RDr. Eanuel Soboda, CSc. DEFIICE IDEÁLÍHO PLYU (MODEL IP) O oleulách ideálního plynu ysloujee 3 předpolady: 1. Rozěry oleul jsou zanedbatelně alé e sronání se střední zdáleností oleul
Vícež á ž á á Ž á á ž é á é Ť á é á é žá š é é Ť ÍŽ á é á á ň ť á á Í Ť á á á á ť ž á é á ň Ť ť Ď á é é ť é Í ž á á á é é á á é áž Í ť ď á š é á Í Ž Č ď ř ť Í á ď é ď ť ž é á Í š á é ď á é é é á á ž á á á
VíceKuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0
Generted b Foit PDF Cretor Foit Softwre http://www.foitsoftwre.com For elution onl. Kuželosečk I. Kuželosečk zákldních polohách posunuté to prtie je opkoání látk obkle probírné n střední škole. Kružnice
VíceSrovnání klasického a kvantového oscilátoru. Ondřej Kučera
Srovnání klasického a kvantového oscilátoru Ondřej Kučera Seestrální projekt 010 Obsah 1. Úvod... 3. Teorie k probleatice... 4.1. Mechanika... 4.1.1. Klasická echanika... 4.1.1.1. Klasický oscilátor...
VíceŘešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.
Varianta A Př.. Zloek 3 3 je roven číslu: a), b) 3, c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není Řešení: Odocninu lze vždy vyjádřit jako ocninu se zlokový exponente. A pro práci s ocninai již áe jednoduchá
VíceUrčete počáteční rázový zkratový proud při trojfázovém, dvoufázovém a jednofázovém zkratu v označeném místě schématu na Obr. 1.
AB5EN Nesmetrické zkrat Příklad č. Určete počáteční rázoý zkratoý proud při trojfázoém, doufázoém a jednofázoém zkratu označeném místě schématu na Obr.. G T 0,5/0 kv = MVA u k = % T3 0,5/0 kv = 80 MVA
Více1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd.
SROVNÁVÁNÍ HODNOT STATSTCÝCH UKAZATELŮ - oisem a analýzou ekonomikýh jevů a roesů omoí statistikýh ukazatelů se zabývá hosodářská statistika - ílem je nalézt zůsoby měření ekonomiké skutečnosti (ve formě
VíceÍ ž š Ě Í š Ď Ť Í Ó ú ž š Ť š ž ž Ť Ť ž ž Ď Ď š š š š Ť ž ž š ž ň ž Ť š Ť ž š š š Ť ž ž ň š ž ž ž š ž ú ň š Ť Ť Ť Ť ž Í Ť ž ň ž š Ť Ť š š ž ň ž ň Ť ž š ž ž ž ž Ť Ť Í ž Š Í Í Ě Í Ř É É Í Ě ž ž ň š Ž ž ž
Více3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Euklidoský prostor. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE Průodce studiem Geometrii lze budoat metodou syntetickou nebo metodou analytickou. Při syntetické metodě pracujeme přímo s geometrickými objekty.
Více10.1 CO JE TO SRÁŽKA?
10 Sr ûky Fyzik Ronald McNair byl jednìm z astronaut, kte Ì zahynuli p i ha rii raketopl nu Challenger. Byl takè nositelem ËernÈho p sku karate a jedin m derem dok zal zlomit nïkolik betono ch tabulek.
Více