Přílha č. 1 k věcnému záměru zákna veřejných zakázkách Závěrečná zpráva z hdncení dpadů regulace 1. Důvd předlžení a cíle 1.1. Název Věcný záměr zákna veřejných zakázkách 1.2 Definice prblému V suvislsti s přijetím tří evrpských směrnic regulujících blast veřejnéh zadávání (Směrnice zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, Směrnice zadávání veřejných zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb 2014/25/EU a Směrnice udělvání kncesí 2014/23/EU) bude nezbytné jejich bsah během následujících dvu let transpnvat d vnitrstátníh právníh řádu. Nvé směrnice bsahují mnžství zásadních změn, jejichž transpzice d vnitrstátníh právníh řádu si vyžádá vznik zcela nvéh zákna veřejných zakázkách (dále jen NZVZ ), nebť zaktvení nvých pravidel d stávajícíh zákna by si vyžádal zásadní zásahy d textu i systematiky zákna a i za vynalžení maximální snahy vytvření kvalitníh předpisu by pravděpdbně vedl k velké nepřehlednsti a nesrzumitelnsti právní úpravy. Prstřednictvím zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ), který je nyní účinný a má být nahrazen nvu právní úpravu, jsu však regulvány i blasti, na které směrnice nedpadají, a jejich úprava je tedy plně v kmpetenci členských států. Mezi tyt blasti patří především regulace prcesu zadávání pdlimitních veřejných zakázek. Dále pak je členským státům umžněn, nedjde-li k přímému knfliktu s pravidly stanvenými ve směrnicích, stanvit prti směrnicím přísnější pstupy. Sučasná právní úprava stanví přísná a pdrbná pravidla pr pstup ve zjedndušeném pdlimitním řízení, ve kterém je mžné zadávat všechny pdlimitní veřejné zakázky na ddávky a služby, a pdlimitní veřejné zakázky na stavební práce, v případě, že jejich předpkládaná hdnta nedsahuje limitu 10 mil. Kč bez DPH. V tmt druhu řízení byl v lňském rce, dle údajů vyplývajících z Věstníku veřejných zakázek, zadáván přes 40 % z celkvéh pčtu veřejných zakázek, jejichž hdnta představvala téměř 8 % hdnty všech veřejných zakázek evidvaných ve Věstníku veřejných zakázek. Zadavateli je v případě pdlimitních veřejných zakázek také pnechána mžnst pstupvat v přísnějším režimu, tedy v tevřeném řízení. Zjedndušené pdlimitní řízení (dále jen ZPŘ ) pršl d přijetí ZVZ řadu pdstatných změn, které navzdry názvu řízení činí tt řízení téměř stejně administrativně nárčným jak je tmu u tevřenéh řízení. Přijetí nvéh zákna je tedy příležitstí k revizi ZPŘ tak, aby se stal skutečně jednduchým, administrativně a časvě nenárčným řízením, které bude zárveň dstatečně transparentní a bude tak zaručvat hspdářsku sutěž. Pdrbné návrhy k úpravě ZPŘ uvádíme níže. Další blastí, jejíž buducí regulaci se předkládaný záměr věnuje, je blast výjimek z půsbnsti zákna, kdy směrnice dávají přesný výčet výjimek pr nadlimitní veřejné zakázky, úprava výjimek pr pdlimitní blast je však plně v kmpetenci členských států. Je tedy tázku, zda na vnitrstátní úrvni katalg výjimek pr pdlimitní zakázky rzšířit, či napak některu ze sučasných výjimek již v nvém zákně nezavádět. ČR má také mžnst nepřijetí kmpletníh katalgu výjimek vyplývajícíh ze 1
směrnic, být tedy v tmt hledu přísnější než evrpská legislativa, předkladatel však tent pstup nedpručuje a zastává názr, že by měl být převzat kmpletní katalg výjimek předpkládaný směrnicemi a zachván sučasný katalg pdlimitních výjimek. Zásadní tázku je také určení limitu mezi veřejnými zakázkami maléh rzsahu, které na základě generální výjimky (která bude zachvána) nepdléhají režimu zákna a pdlimitními veřejnými zakázkami, na které již zákn dpadá. Limity pr nadlimitní veřejné zakázky jsu určvány Evrpsku unií. Je nutné také vyřešit tázku limitů pr mžný pstup v ZPŘ v případě zadávání pdlimitních zakázek na stavební práce - z phledu předkladatele je nezbytné tent limit zvýšit. Sučasná právní úprava na rzdíl d úpravy evrpské neumžňuje mezvání pčtu zájemců a vyžadvání prkázání splnění eknmické kvalifikace ddavatele, je tedy tázku, zda být v tmt hledu v rámci vnitrstátní úpravy nadále přísnější, či umžnit alespň určitu frmu mezvání pčtu zájemců a vyžadvání splnění eknmické kvalifikace. V psledních letech je pak také vedena širká diskuse vztahující se k institutu mimřádně nízké nabídkvé ceny, kdy tent institut je pr mnhé zadavatele neuchpitelný a btížně aplikvatelný. Naskýtá se tedy tázka, zda by nebyl vhdné d zákna zaktvit určité vzrce, které by umžnily mimřádně nízku nabídkvu cenu identifikvat. Věcí čistě vnitrstátní úpravy je pak také rušení zadávacích řízení při jedné nabídce institut, který je nyní bsažen v právní úpravě, byl však z důvdu přílišné přísnsti nvelu prvedenu záknným patřením Senátu mdifikván. Předmětem dbrné diskuse však nadále zůstává, zda je tent institut efektivní a je nezbytné h zachvat a v případě, že an zda je vhdné jej mdifikvat prti sučasné úpravě. Zásadním bdem tht věcnéh záměru jsu pak způsb a pdmínky zadávání ddatečných stavebních prací, ddávek a služeb, kdy řešení tét prblematiky naskýtá velké mnžství variant a jejich kmbinací. Je zde nutné rzhdnut, zda na vnitrstátní úrvni bude zvlena ve vztahu k zadávání ddatečných stavebních prací, ddávek a služeb tak vlný přístup, jak je nastaven ve směrnicích. Čast diskutvaným prblémem, přestže ve vztahu k dhledvým směrnicím nedšl ke změně, je také blast dhledu nad zadáváním veřejných zakázek, kdy zadavatelé i ddavatele vlají p urychlení přezkumu zadávání vedeném u ÚOHS. Pslední zásadní tázku, která je řešena tímt věcným záměrem, je pak prblematika rzkrývání vlastnické struktury ddavatelů veřejných zakázek. Právě výše uvedené skutečnsti, tedy regulace blastí neregulvaných směrnicemi, či blastí, ve kterých směrnice umžňují přísnější pstup členských států, vedly předkladatele k rzhdnutí předlžit vládě ke schválení věcný záměr zákna, ve kterém se předkladatel zaměřuje puze na zásadní blasti a tázky a předkládá tímt návrh, který by měl stanvit mantinely pr buducí regulaci daných blastí. 1.3. Ppis existujícíh právníh stavu v dané blasti Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, bsahuje kmplexní úpravu zadávání veřejných zakázek v ČR. Tent zákn prvádí transpzici evrpských zadávacích směrnic Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby, 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb, 2007/66/ES ze dne 11. prsince 2007, kteru se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pkud jde zvýšení účinnsti přezkumnéh řízení při zadávání veřejných zakázek a 2009/81/ES ze dne 13. července 2
2009 krdinaci pstupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, ddávky a služby zadavateli v blasti brany a bezpečnsti a změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Oblast zadávání kncesí je pak regulvána záknem č. 139/2006 Sb., kncesních smluvách a kncesním řízení. Rada EU v únru 2014 schválila tři nvé směrnice: 2014/24/EU ze dne 26. únra 2014 zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2014/18/EU, 2014/25/EU ze dne 26. únra 2014 zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb a zrušení směrnice 2004/17/EU, a 2014/23/EU ze dne 26. únra 2014 udělvání kncesí. Tyt směrnice regulují blast zadávání veřejných zakázek v EU. Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku Evrpské unie tyt směrnice publikvány. S hledem na skutečnst, že směrnice vstupují v platnst dvacátým dnem p jejich vyhlášení v Úředním věstníku Evrpské unie, tedy dne 18. dubna 2014, je Česká republika pvinna, jakž i statní členské státy, d 18. dubna 2016 převzít nvá pravidla d vnitrstátníh právníh řádu. Ohledně stávající právní úpravy ve vazbě na rzbr skutečnéh stavu dkazujeme na bd 2 tét Závěrečné zprávy z hdncení dpadů regulace, který bsahuje u jedntlivých blastí předpkládaných změn tzv. nulvu variantu ppisující skutečný stav. Sučasná vnitrstátní úprava je ve vztahu k zákazu diskriminace v suladu s legislativu Evrpské unie. 1.4. Identifikace dtčených subjektů Dtčené subjekty představují zadavatelé veřejných zakázek, sukrmé subjekty (ddavatelé veřejných zakázek, pradenské rganizace), rgány dhledu a statní. A) Zadavateli veřejných zakázek jsu zadavatelé veřejní, dtvaní a sektrví. Veřejnými zadavateli jsu zejména Organizační slžky státu Státní účelvé mimrzpčtvé fndy Příspěvkvé rganizace centrálně řízené Veřejné vyské škly Kraje, bce a dbrvlná sdružení bcí Příspěvkvé rganizace místně řízené Fndy sciálníh zabezpečení Zdravtní pjišťvny Dle dhadu předkladatele se věcný záměr přím dtkne 18 000 fyzických sb na straně zadavatelů převážně zaměstnanců zadavatele. Odhad je pstaven na faktu, že blastí veřejnéh investvání se v různých rganizacích zabývá rzdílný pčet sb. Např. na jedntlivých ministerstvech t mhu být řádvě desítky sb, napak v malých bcích puze jeden pracvník. Dtvaní zadavatelé Mezi dtvané zadavatele lze zařadit kterýkliv subjekt splňující zdla uvedené pdmínky. Vzhledem k tmu, že kruh dtvaných zadavatelů je širký, můžeme jak příklad dtvaných zadavatelů uvést církev, krprace, fyzické sby, a t jak pdnikatele, tak nepdnikatele. 3
Dtvaný zadavatel je dle textu ZVZ subjekt zadávající veřejnu zakázku hrazenu z více než 50 % z peněžních prstředků z veřejných zdrjů neb pkud peněžní prstředky pskytnuté na veřejnu zakázku z těcht zdrjů přesahují 200 000 000 Kč. Sektrví zadavatelé Za sektrvé zadavatele lze pvažvat subjekty, které splňují pdmínky 2 dst. 5 ZVZ. Důležitým faktrem je v případě sektrvých zadavatelů vymezení relevantních činnstí. Relevantní činnsti jsu zaktveny v sučasné úpravě, přičemž nvý zákn veřejných zakázkách bude tyt činnsti definvat tak, aby byly v suladu se směrnicemi. Směrnicemi také dšl ke knkretizaci výhradních a zvláštních práv čímž se zúží kruh sukrmých subjektů, které budu naplňvat definici sektrvéh zadavatele. Obecně lze k zadavatelům dále říci, že z analýzy statistických dat z Infrmačníh systému veřejných zakázkách vyplývá, že v rce 2013 zadal přibližně 3 500 zadavatelů zhruba 16 000 veřejných zakázek. Vývj těcht údajů za pslední rky je rstucí, avšak samtný rk 2013 je pměrně výjimečný, nebť se plně prjevily důsledky tzv. transparentní nvely ZVZ (zákn č. 55/2012 Sb.). Prjevil se zejména rzšíření kruhu sb zadavatelů (např. dtvaní zadavatelé) a rzšíření pčtu zakázek, které musí být zadávány v zadávacím řízení (změna limitů). Pr srvnání uvádíme, že v rce 2012 přibližně 2 000 zadavatelů zadal klem 11 000 veřejných zakázek. I přest jsu níže uvedená prcentuální vyjádření stabilníh charakteru. Více než 70 % z celkvéh pčtu zadavatelů zadal v rce 2013 puze 1 neb 2 veřejné zakázky. Takt zadané zakázky představují puze 15% pdíl na suhrnu všech vysutěžených cen veřejných zakázek evidvaných ve Věstníku veřejných zakázek. Z uvedenéh vyplývá, že velká skupina zadavatelů zadává zakázku puze jediněle. Prvedení zadávacíh řízení je spjen se značnu administrativní zátěží a vyžaduje dbrné znalsti zúčastněných sb. Tut skupinu zadavatelů lze značit jak méně zkušenu a dvdit, že nese zvýšené rizik chybvsti. S hledem na tut skutečnst byl stanven cíl tét regulace (viz níže) v duchu zjedndušení zadávání veřejných zakázek a zárveň zachvání nástrjů, které zajistí dstatečnu transparentnst tht prcesu. Přibližně 400 zadavatelů lze značit za zkušené zadavatele, prtže prvádí větší pčet zadávacích řízení rčně a pkrývají klem 80 % finančníh bjemu zadaných veřejných zakázek. Předpkládané hdnty těcht zakázek zpravidla dsahují prahvých hdnt stanvených ve směrnicích, v důsledku čehž na ně plně dpadne transpzice evrpských předpisů, a prt nejsu stěžejním předmětem věcnéh záměru zákna. B) Sukrmé subjekty Ddavatelé Pradenské rganizace C) Orgány dhledu Úřad pr chranu hspdářské sutěže Nejvyšší kntrlní úřad Finanční úřady Sudy 4
D) Ostatní Veřejnst širká veřejnst nepatří d subjektů přím dtčených věcným záměrem. Případné úspry veřejných zdrjů však mhu přinést nepřímý pzitivní dpad na veřejnst uspřené finanční prstředky lze využít v blastech sciální, zdravtní či vzdělávací plitiky státních i samsprávných rgánů. Nevládní neziskvé rganizace puze v případě, že jsu příjemci dtací z veřejných rzpčtů či strukturálních fndů EU. 1.5. Ppis cílvéh stavu Cílvým stavem je stanvení rámce, ve kterém se bude předkladatel dále phybvat v rámci přípravy buducí právní úpravy zadávání veřejných zakázek, a t především v blastech které nejsu přím regulvány evrpsku legislativu. Záměrem předkladatele je nastlit takvý rámec, který pvede ke zjedndušení zadávání veřejných zakázek a větší flexibilitě zadavatele při výběru ddavatele a zárveň zachvání nástrjů, které zajistí dstatečnu transparentnst prcesu. 1.6. Zhdncení rizika Rizika způsbená nečinnstí spčívají především v zachvání nadměrné přísnsti stávajícíh zákna veřejných zakázkách a neimplementaci pravidel z nvých směrnic. Zadávací řízení je pměrně časvě nárčné. Cesta zadavatele k uzavření smluvy mnhdy zabírá něklik měsíců. Vzhledem k tmu, že nákupy zadavatelů sledují zajištění funkčnsti veřejné správy a jiné veřejné zájmy, mhu být dpady prdlužvání prcesu uzavírání smluvy velice negativní. Váha časvéh rizika je stanvena jak vyská. Zjedndušením celéh prcesu zadávání bude snížena časvá nárčnst, která v sučasné dbě vzniká kvůli slžitsti zadávacíh řízení. Administrativní nárčnst zákna veřejných zakázkách přináší i rizik finanční, a t na základě prvedených administrativních úknů, které se dají v některých zadávacích prcesech zjedndušit. Stejně tak zbytečně pakvaná zadávací řízení představují určité finanční ztráty. V suvislsti s neimplementací směrnic je nutné také upzrnit na rizik, že Evrpský sudní dvůr (Sudní dvůr EU) svu judikaturu stanvil zásadu příméh účinku. T pr členský stát znamená, že neimplementvaná směrnice bude závazná v pdbě, která byla Radu EU schválena. Sučasně by hrzila žalba Kmise prti České republice. 2. Návrh variant řešení Níže uvedené kruhy jsu z hlediska rekdifikace v blasti veřejných zakázek pvažvány za diskutabilní, a prt jsu uváděny ve variantách. 5
A. Limity pr nepvinný pstup pdle nvéh zákna veřejných zakázkách (veřejné zakázky maléh rzsahu) V Infrmačním systému veřejných zakázkách jsu shrmažďvány údaje veřejných zakázkách, které jsu zadávány v zadávacím řízení a jsu znamvány ve Věstníku veřejných zakázek. Tyt veřejné zakázky tvří c d bjemu finančních prstředků přes 60 % trhu veřejných zakázek. Zbývajících 40 % finančních prstředků je alkván prstřednictvím veřejných zakázek maléh rzsahu neb na základě výjimek definvaných ZVZ. Tat skutečnst však neznamená, že by byl 40 % finančních prstředků alkván bez jakékli kntrly či evidence. Tyt prstředky jsu evidvány v účetních systémech jedntlivých zadavatelů. Veřejné zakázky maléh rzsahu nepdléhají žádné centrální evidenci, avšak nelze pminut, že transparentnst pstupů při jejich zadávání je vůči veřejnsti zajišťvána pvinnstí uveřejňvat uzavřenu smluvu, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč, na prfilu zadavatele. Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Pr prahvé hdnty veřejných zakázek maléh rzsahu navrhuje MMR zachvání sučasnéh stavu v zákně veřejných zakázkách, tedy 2 mil. pr ddávky a služby a 6 mil. Kč pr stavební práce. Jedná se výši, která se již svědčila v sučasném ZVZ, čemž svědčí i její nedávné pětvné zaktvení. Rizika: Obecně lze říci, že hlavním rizikem je nepřiměřené nastavení limitů. Nastavení příliš nízkých limitů by vedl k nepřiměřené administrativní nárčnsti zadávacíh prcesu v případě veřejných zakázek, jejichž předpkládaná hdnta je zanedbatelná. Opačný případ, tedy stanvení příliš vyských limitů by napak vedl k situaci, kdy by mim režim zákna byly zadávány veřejné zakázky, jejichž předpkládaná hdnta dsahuje významnějších částek. Varianta 2 snížení stávajících limitů Jak prahvé hdnty veřejných zakázek maléh rzsahu lze stanvit nižší limit než uvedený ve variantě 1. V rámci stanvení nižšíh limitu lze předpkládat, že djde ke zvýšení administrativní zátěže a zpmalení prcesu zadávání méně nákladných veřejných zakázek. Snížením limitů by byla zvýšena transparentnst při zadávání menších zakázek, dle názru předkladatele by tent krk byl však neefektivní a nepřiměřený. Varianta 3 zvýšení stávajících limitů 6
Jak prahvé hdnty veřejných zakázek maléh rzsahu lze stanvit vyšší limit než uvedený ve variantě 1. S hledem na záměr zadavatele zjedndušit pstupy ve zjedndušeném pdlimitním řízení lze předpkládat, že zadávání pdlimitních zakázek nebude pr zadavatele nadměrně zatěžující a kmplikující prces výběru ddavatele, není zde tedy dán důvd pr zvyšvání limitů. V rámci stanvení vyššíh limitu lze předpkládat, že djde ke snížení transparentnsti. Přínsem tét varianty by pak bezespru byl urychlení zadání veřejných zakázek nedsahujících nvě stanvenéh limitu. Závěr: Předkladatel dpručuje přijetí varianty 1, nebť tat výše se v závislsti na zkušenstech jeví jak adekvátní. B. Zjedndušené pdlimitní řízení limity Ze statistických údajů Infrmačníh systému veřejných zakázkách vyplývá, že z hlediska pčtu byl zjedndušené pdlimitní řízení nejvyužívanějším druhem zadávacíh řízení v rce 2013. Ve zjedndušeném pdlimitním řízení byl zadán přibližně 7 000 veřejných zakázek, cž tvří 43% pdíl na všech pužitých zadávacích řízeních. V rce 2013 dšl k mezirčnímu nárůstu cca 12 prcentních bdů. I přes vysku míru využívání zjedndušenéh pdlimitníh řízení byl prstřednictvím tht druhu řízení alkván puze cca 8 % z celkvéh bjemu finančních prstředků evidvaných v Infrmačním systému veřejných zakázkách a v tét suvislsti se jedná mezirční nárůst necelá 3 %. Příčinu tht nárůstu je plné prjevení se důsledků tzv. transparentní nvely zákna veřejných zakázkách. Předpkládá se, že v důsledku snížení limitů dšl k tmu, že velká část veřejných zakázek se přesunula z kruhu veřejných zakázek zadávaných bez realizace zadávacíh řízení d pásma pdlimitních veřejných zakázek. Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Sučasné rzmezí finančních limitů pr pužití zjedndušenéh pdlimitníh řízení u ddávek a služeb je 2 mil. Kč 3,2 mil. Kč u České republiky a 2 mil. Kč 5 mil. Kč u samspráv, u stavebních prací je hrním limitem 10 mil. Kč pr všechny veřejné zadavatele. Rizika: Tt rzpětí je ve vztahu k veřejným zakázkám na stavební práce nepřiměřené, kdy rzpětí předpkládaných hdnt pr pužití tht řízení je velice úzké. Zjedndušené pdlimitní řízení zaručuje zachvání transparentnsti a umžňuje následnu kntrlu pstupu zadavatele, prt není důvdné mezvat jeh pužití tak přísně jak je tmu nyní. 7
Varianta 2 snížení stávajících limitů Je mžné také snížit hrní hranici pr mžnst pužití zjedndušenéh pdlimitníh řízení prti sučasné úpravě uvedené ve variantě 1. Lze pdtknut, že v minulsti se již svědčil umžnit pužití ZPŘ u všech pdlimitních zakázek na ddávky a na služby a pr snížení tht limitu nebyl předkladateli sdělen žádný racinální důvd. Rizika: V rámci stanvení nižšíh limitu pr pužití zjedndušenéh pdlimitníh řízení lze předpkládat, že djde k nepřiměřenému zvýšení administrativní zátěže v rámci prcesu zadávání. S hledem na lhůty stanvené pr tevřené řízení pak také k nepřiměřenému prdlužení lhůty nezbytné pr zadání veřejné zakázky. Varianta 3 zvýšení stávajících limitů Hrní hranice u ddávek a služeb dpvídá hranici pr nadlimitní veřejné zakázky a vyplývá z nařízení Evrpské kmise. Hranice 10 mil. Kč pr stavební práce je stanvena sučasným záknem, její maximální ptenciální výše dpvídá limitům pr nadlimitní veřejné zakázky, která dle nařízení Evrpské kmise tvří 131 mil. Kč. Jak vhdné se jeví v nvém zákně veřejných zakázkách limit pr pužitelnst zjedndušenéh pdlimitníh řízení zvýšit. Za adekvátní výši limitu lze pvažvat 50 mil. Kč. V rámci stanvení vyššíh limitu lze předpkládat, že djde ke snížení administrativní zátěže, urychlení výběru ddavatele stavebních zakázek a tím i umžnění rychleji reagvat na aktuální ptřeby zadavatelů. Vzhledem ke skutečnsti, že i ZPŘ je záknem regulvaný prces, nelze předpkládat zásadní snížení transparentnsti či zvýšení krupčních rizik. Závěr: Varianta 3 se dpručuje přijmut, za předpkladu, že bude zachván zjedndušené pdlimitní řízení. C. Výjimky z pstupu pdle nvéh zákna veřejných zakázkách Varianta 1 nulvá varianta 8
Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. ZVZ rzlišuje výjimky becné (vycházejí z evrpskéh práva), výjimky pr veřejné zakázky v blasti brany a bezpečnsti (vycházejí také z evrpskéh práva), výjimky puze pr pdlimitní veřejné zakázky a becnu výjimku pr veřejné zakázky maléh rzsahu. Rizika: Nebude-li některá ze stávajících výjimek v zákně zaktvena, ačkliv zadávací směrnice tut výjimku umžňují, lze předpkládat navýšení administrativní zátěže. Varianta 2 rzšíření výjimek v blasti pdlimitních veřejných zakázek a zachvání výjimky pr veřejné zakázky maléh rzsahu Pdlimitní blast není regulvána směrnicemi, lze tedy v rámci nárdní úpravy stanvit výjimky dle ptřeb členskéh státu. Rizika: Rzšířením kruhu výjimek v blasti pdlimitních veřejných zakázek djde ke snížení transparentnsti. Varianta 3 zúžení výjimek v blasti nadlimitních, pdlimitních veřejných zakázek neb veřejných zakázek maléh rzsahu Pdlimitní blast není regulvána směrnicemi, lze tedy v rámci nárdní úpravy stanvit výjimky dle ptřeb členskéh státu. Dále lze také pstupvat přísněji než stanví směrnice a některé pvlené výjimky neprmítnut d vnitrstátní úpravy. Rizika: Zúžením kruhu výjimek v blasti nadlimitních a pdlimitních veřejných zakázek a zakázek maléh rzsahu djde ke zvýšení administrativní zátěže. Mhl by tím také djít k blkaci zadávání specifických veřejných zakázek, jejichž vlastnsti právě stanvení výjimky důvdňují. Výhdu, která však nepřevyšuje rizika, by pak byla vyšší transparentnst zadávání veřejných zakázek, které by nvě musely být zadávány v režimu zákna. Závěr: Varianta 2 se nedpručuje přijmut. Dsud není znám žádný bjektivní důvd, který by pdprval rzšíření katalgu pdlimitních výjimek. Dle názru předkladatele je katalg výjimek pr tut chvíli zcela vyhvující. Navrhuje se převzít celý katalg výjimek ze směrnic a zárveň neměnit pdlimitní výjimky, výjimky pr veřejné zakázky v blasti brany a bezpečnsti a becnu výjimku pr veřejné zakázky maléh rzsahu, tedy přijetí varianty 1. 9
D. Pdlimitní veřejné zakázky Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy, tedy zachvání mžnsti zadat pdlimitní veřejnu zakázku jak v tevřeném zadávacím řízení, tak ve zjedndušeném pdlimitním řízení. Zjedndušené pdlimitní řízení, tak jak je nyní regulván, se (až na délku lhůt a způsb prkazvání splnění kvalifikace) svu nárčnstí v zásadě neliší d tevřenéh řízení a důvdy pr vyřazení nabídky a vylučení uchazeče, případně mžnsti dstranění chyby v nabídce, jsu stanveny stejně přísně jak v řízení tevřeném. Zjedndušené pdlimitní řízení je tedy navzdry svému značení pr zadavatele administrativně a časvě pměrně nárčné tat nárčnst není dle názru předkladatele přiměřená předpkládané hdntě pdlimitních veřejných zakázek. Pkračující administrativní nárčnst spjená se zachváním vyských transakčních nákladů. Výhdu, která ale nijak nepřevyšuje nevýhdy, je pak vyská transparentnst řízení, kteru je však mžn zachvat i za předpkladu přijetí navrhvané varianty, viz níže. Varianta 2 Zjedndušení pdlimitníh režimu umžněním prvku jednání ve všech řízeních Zadavatelé budu mít při zadávání pdlimitních zakázek mžnst jednat nabídkách ve všech druzích zadávacích řízení, tedy zejména v tevřeném a užším řízení. Pstup by zavedl rzdílná principiální prcesní pravidla pr nadlimitní zakázky a pdlimitní zakázky, kdy by mhl djít ke zmatení zadavatelů a ddavatelů, zárveň by tím ztratil pdstatnění zjedndušené pdlimitní řízení, které je z pvahy jednduché a zadavatelé jej běžně pužívají. Výhdu, která je však zachvána i v navrhvané variantě, by pak byl umžnění jednání, čili umžnění dstranění chyb v nabídkách a zárveň jednáním nabídkách mžnst získání eknmicky výhdnější nabídky pr zadavatele. Varianta 3 zachvání zjedndušenéh pdlimitníh řízení a u statních řízení zjedndušit prcesní pravidla, zejména lhůty a systém prkazvání kvalifikace a zárveň umžnit pdlimitní zakázky zadávat v jednacím řízení s uveřejnění bez splnění dalším pdmínek U standardních řízení u tevřenéh a užšíh řízení djde ke zkrácení lhůt pr pdání nabídek, kvalifikace by prkazval puze ddavatel s nejvýhdnější nabídku, zárveň by řízení vznikla jedna zpráva bsahvě bdbná rzsahu nyní pvinně vyhtvvaných dkumentů (nevyhtvval by 10
se tedy prtkl psuzení kvalifikace, zpráva psuzení a hdncení nabídek a písemná zpráva zadavatele) a zadavatel by tak nemusel vytvářet celu řadu prtklů. Dále by pak byl umžněn zadat pdlimitní veřejnu zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, a t vždy, bez pžadavku splnění dalších pdmínek. Mžnst zadat pdlimitní veřejnu zakázku ve zbývajících druzích řízení, za splnění pdmínek vymezených pr aplikaci těcht řízení v zákně, by zůstala zachvána. Zadavatelé by mhli být znejistěni režimem a zaměňvat pravidla, jde všem jen úpravu becných pravidel, nejedná se principiální změny. Přijetím tét varianty by však dšl k zásadnímu zjedndušení zadávání pdlimitních veřejných zakázek, snížení administrativní zátěže, a t jak na straně ddavatelů, tak na straně zadavatelů. Dále by dšl ke kumulaci kamžiku pr pdání námitek jelikž by vznikala jen jedna zpráva, mžnst pdat námitky by tedy vznikala až kamžikem dručení tét zprávy uchazečům a tím by se vylučil pdávání námitek v jiných kamžicích prcesu zadávání, čímž by byl dsažen snížení administrativní nárčnsti celéh řízení. Umžnění pužití jednacíh řízení s uveřejněním, tedy prvek jednání, by dále vedl k flexibilnímu a hspdárnému jednání zadavatele, jelikž by v rámci jednání byl mžn dstranit řadu chyb v nabídkách, které by za situace, kdy by jednání nebyl umžněn, vedly k vyřazení nabídky a vylučení uchazeče. Zárveň je jednání nabídkách nástrjem, který umžňuje získání eknmicky výhdnější nabídky pr zadavatele. Je velice btížné dhadvat finanční úspru, kteru by přinesl přijetí tét varianty. Dle dhadů předkladatele by se jednal asi čtvrtinu nákladů spjených s administrací pdlimitní veřejné zakázky, a t právě z důvdů, že by nebyl nutné vypracvávat velké mnžství prtklů a mžnst pdávat námitky a tím i jejich vypřádání by se kumulval d jednh kamžiku. Varianta 4 zachvat zjedndušené pdlimitní řízení a umžnit jednání ve zjedndušeném pdlimitním řízení Zjedndušené pdlimitní řízení by byl zachván a zadavatelé by si v něm mhli v zadávací dkumentaci vyhradit, že budu nabídkách jednat, nešl by tedy autmaticku mžnst, zadavatel by měl vlbu dpředu známit, zda hdlá nabídkách p jejich tevření jednat, či nikli. S hledem na mžnst vlby zadavatele minimální, v případě jednání musí být zadavatel dstatečně dbrně vybavený. Prvek jednání by dále vedl k flexibilnímu a hspdárnému jednání zadavatele, jelikž by v rámci jednání byl mžn dstranit řadu chyb v nabídkách, které by za situace, kdy by jednání nebyl umžněn, vedly k vyřazení nabídky a vylučení uchazeče. Zárveň je jednání nabídkách nástrjem, který umžňuje získání eknmicky výhdnější nabídky pr zadavatele. Byl by nutné nastavit pravidla jednání v ZPŘ vzhledem ke skutečnsti, že zákn již bsahuje, a d buducna bude bsahvat, pravidla pr pstup v jednacím řízení s uveřejněním, které jednání nabídkách umžňuje, mhl by zavedení prvku jednání v ZPŘ vést k nepřehlednsti právní úpravy. 11
Závěr: Dpručuje se přijetí Varianty 3, tedy zachvání zjedndušenéh pdlimitníh řízení v sučasné pdbě a u statních řízení zjedndušit prcesní pravidla, zejména lhůty a systém prkazvání kvalifikace a zárveň umžnit zadat pdlimitní veřejnu zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, bez splnění dalších pdmínek. Dle předkladatele tak bude dsažen stavu, kdy bude zjedndušené pdlimitní řízení skutečně jednduchým a flexibilním řízením, které bude zachvávat zásady transparentnsti, rvnéh zacházení a nediskriminace, bude přiměřené předpkládané hdntě veřejné zakázky a zárveň bude zadavateli umžněn vybrat si pr zadání pdlimitní zakázky řízení, které umžňuje jednání a tím může být nástrjem pr získání eknmicky výhdné nabídky. E. Omezvání pčtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení bez uveřejnění Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy, tedy pnechat zákaz mezvání. Zákaz mžnsti mezvat pčty zájemců byl zaveden d ZVZ nvelu č. 55/2012 Sb., tzv. transparentní nvelu. Účelem mezvání pčtu zájemců je umžnit zadavateli flexibilnější a rychlejší výběr v situacích, kdy je zájemců velké mnžství a psuzvání a hdncení všech nabídek by byl administrativně nárčné. Také je nutn pdtknut, že vypracvání nabídky na straně ddavatele je čast nákladné a v případě mezení pčtu zájemců tak náklady na přípravu nabídky pnese menší mnžství ddavatelů. Bude-li tedy zachvána sučasná úprava, nebude využit výše zmíněných výhd mezvání pčtu zájemců. Přínsem je pak prevence krupčníh jednání spčívajícíh v vlivňvání výběru zájemců, kteří budu vyzváni k pdání nabídky. Varianta 2 pvlení mezvání zájemců v užším řízení a jednacím řízení bez uveřejnění Pdvarianta a) kritérium vyšší kvalifikace Omezvání puze na základě kritéria vyšší kvalifikace. Zavedení tét mžnsti mezvání umžní zadavateli již předem vybrat ddavatele s lepší kvalifikací a vybírat tedy vítěznu nabídku mezi nabídkami nejlepších ddavatelů. Tent způsb mezvání může částečně zabránit v získání veřejné zakázky méně kvalifikvaným ddavatelům. Směrnice však tent způsb mezvaní nezakazují, nelze tedy hvřit nepřiměřeném pstupu, který by byl v rzpru se zásadami. Umžní zadavateli vybírat mezi nabídkami těch nejlepších ddavatelů. 12
Pdvarianta b) lsvání se státní garancí Omezvání lsváním se státní garancí, kdy by regulérnst lsvání zaručvala státní instituce, která by dispnvala vhdným technickým vybavením a prváděla lsvání na žádst zadavatele. Tat varianta umžňuje spravedlivý a transparentní výběr ddavatelů, kteří budu vyzváni k pdání nabídky. Rizikem tét varianty je pak skutečnst, že na základě lsu může djít k tmu, že v sutěži zůstanu méně kvalitní ddavatelé, případně ddavatelé s eknmicky méně výhdnými nabídkami, zatímc kvalitní ddavatelé, či ddavatelé s eknmicky výhdnými nabídkami budu ze sutěže na základě lsu vylučeni. Pdvarianta c) na základě kritéria vyšší kvalifikace a lsvání se státní garancí Omezvání na základě kritéria vyšší kvalifikace a lsvání se státní garancí. Dán k úvaze zadavatele, které kritérium zvlí. Rizika shdná s předchzími bdy. Závěr: Předkladatel dpručuje přijetí Varianty 2, v případě užšíh řízení navrhuje neumžnit zadavatelům mezení pčtu uchazečů, v jednacím řízení s uveřejněním pak dpručuje umžnit mezvání puze na základě vyšší kvalifikace. F. Eknmická kvalifikace Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Zachvat úplný zákaz pužívat eknmicku kvalifikaci tak, jak byl d ZVZ zaveden nvelu č. 55/1012 Sb., a prkazvat eknmicku kvalifikaci puze čestným prhlášením ddavatele jeh eknmické a finanční způsbilsti splnit veřejnu zakázku. Zadavateli nebude umžněn pžadvat prkázání knkrétních skutečnstí ptvrzujících eknmicku sílu a stabilitu ddavatele. Rizika jsu bdbná jak u varianty 2. Výhdu tét varianty 13
je pak především prevence před stanvením nepřiměřených eknmických kvalifikačních pžadavků veducích k diskriminaci právě z tht důvdu byla eknmická kvalifikace ze ZVZ vypuštěna. Varianta 2 rzšíření zákaz pžadavku předlžit čestné prhlášení Zadavateli nebude, prti předchzí variantě, umžněn pžadvat předlžení čestnéh prhlášení eknmické a finanční způsbilsti splnit veřejnu zakázku. Eknmická kvalifikace tedy nebude prkazvána vůbec. Nebude v žádné míře prkazvána eknmická způsbilst ddavatele. Je zde, z phledu předkladatele, zanedbatelné rizik, že zakázku získá ddavatel eknmicky nezpůsbilý. Eknmická způsbilst je však prkazvána také nepřím splněním jiných kvalifikačních pžadavků (např. pžadavky na referenční zakázky, technické kapacity atp.). Příns tét varianty spčívá v prevenci před zneužíváním eknmické kvalifikace. Varianta 3 eknmicku kvalifikaci umžnit, ale mezit výčet mžnstí pr kvalifikaci Za dklady, které mhu být záknem pžadvány k prkázání eknmické kvalifikace, lze pvažvat zejména pjistnu smluvu, neb dklady prkazující výši bratu. Existuje mžnst zneužívání i mezenéh výčtu pžadavků na kvalifikaci, prblematické je vymezení knkrétníh výčtu s hledem na rzsáhlu šíři předmětů veřejných zakázek. Omezením výčtu bude dsažen také určité prevence prti zneužívání či špatné aplikaci jiných eknmických ukazatelů. Varianta 4 eknmicku kvalifikaci umžnit, a t s nemezeným výčtem mžnstí pr kvalifikaci Pnechat na uvážení zadavatele, jaké dklady bude pžadvat k prkázání eknmické kvalifikace. Umžnit tedy výběr a kmbinaci eknmických ukazatelů v závislsti na předmětu a slžitsti knkrétní veřejné zakázky. Z tét varianty plyne rizik nadužívání eknmické kvalifikace a rizik, že budu zadavatelé pžadvat také prkázání skutečnstí, které nemají žádný vliv na plnění zakázky. Je zde tedy rizik, že pžadavky zadavatelů budu v rzpru se zásadami. Dále také tat varianta klade vyšší nárky na dbrnst zadavatele a je zde rizik, že eknmická kritéria a způsb jejich prkazvání budu, 14
z důvdu neznalsti prblematiky suvisející s jedntlivými eknmickými instituty, nastavena nevhdně. Varianta umžní nastavit kvalifikaci tak, aby veřejnu zakázku získali puze eknmicky silní a stabilní ddavatelé. Závěr: Předkladatel dpručuje přijetí varianty 3, výběr knkrétních pžadavků nechává zatím tevřený a bude stanven v závislsti na výsledcích připmínkvéh řízení, případně knkretizván při přípravě NZVZ. Předkladatel zvlil tut variantu, nebť pvažuje za účelné umžnit zadavateli věření eknmické a finanční způsbilsti buducíh ddavatele plnění, a t i přes výše uvedená rizika. G. Mimřádně nízká nabídkvá cena Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Zachvání pvinnsti hdntící kmise psudit výši nabídkvých cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a v případě, že nabídka mimřádně nízku nabídku bsahuje, zachvání pvinnsti vyzvat uchazeče k jejímu zdůvdnění. Je zde rizik, že zadavatelé nebudu schpni správně identifikvat mimřádně nízku nabídkvu cenu a aplikvat tent institut. Psuzení nabídkvých cen a dhalení mimřádně nízké nabídkvé ceny vyžaduje nejen pdrbnu znalst předmětu, ale také hlubku znalst trhu s pžadvaným plněním. Na druhu stranu, nebude-li předem stanven vzrec, bude mci zadavatel flexibilněji reagvat ve vztahu ke knkrétní veřejné zakázce. Varianta 2 vzrec Zaktvení vzrce pr stanvení mimřádně nízké nabídkvé ceny a zárveň pnechání mžnsti individuálníh psuzení. Zadavatel se tedy před zahájením zadávacíh řízení rzhdne, zda bude aplikvat vzrce, které však bude pvinen uvést v zadávací dkumentaci, či zda bude nabídky psuzvat individuálně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Rizika: Umžňuje flexibilní aplikaci předmětnéh institutu a zárveň dává zadavatelům mžnst využít stanvení vzrců, stejně tak jak jejich nevyužití tak, jak tmu byl v sučasné právní úpravě. 15
Závěr: Předkladatel dpručuje variantu 1, tedy zachvání sučasnéh stavu, který umžňuje flexibilní reakci zadavatele ve vztahu ke knkrétní veřejné zakázce a klnstem, za kterých je zadávána. H. Ddatečné stavební práce, služby a ddávky Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy dle ustanvení 23 dst. 7 ZVZ je mžné ddatečné stavební práce, služby či ddávky zadat puze za splnění velmi přísných pdmínek, a ddatečně zadané stavebné práce, ddávky či služby nesmí svjí hdntu přesáhnut 20 % hdnty půvdní veřejné zakázky. Zachvání nepružnsti a rigidnsti výkladu pravidel spjených s nízku flexibilitu u stavebních zakázek. Předkladatel neshledává žádné přínsy tét varianty. Varianta 2 limit 50 % bez mžnsti pakvání Zákn umžní využít celý limit, který stanvuje směrnice, tedy 50 %, a zárveň je mezen něklikeré pakvání, které by znamenal nemezenu mžnst zadavatele sustavně zadávat další vícepráce. Důvdy pr zadávání ddatečných stavebních prací a služeb dpvídají výčtu ve směrnici. Rzšíření limitu z 20 % na 50 % hypteticky znamená, že ddavatelé budu úmyslně snižvat cenu v nabídce s tím, že mají mžnst ji pak navýšit prstřednictvím víceprací. Zadavatel, který má znalst předmětu veřejné zakázky, by však měl být schpen dhalit takt sníženu cenu a případně pak během plnění nepřipustit její navyšvání. Nadále jsu dány pměrně přísné pdmínky, které je nutné naplnit, bude-li chtít zadavatel ddatečné plnění pžadvat. Přínsem tét varianty je pak větší flexibilita zadavatelů. Varianta 3 limit 50 % s mžnstí pakvání Mžnst zadávat pakvaně s tím, že každá jedntlivá změna by nesměla přesáhnut 50 % a pčet takvých změn není mezen. 16
Rizika: Nadměrná benevlence pr zadavatele přináší širký krupční prstr a mžnst spekulací ddavatele s nabídkvu cenu. Varianta 4 snížení limitu pd 50 % a následný pstup dle variant 2 a 3 Směrnice umžňuje stanvit jakýkliv limit pd 50 %. I v takvém případě jsu umžněny varianty 2 a 3. Rizika: Přílišná rigidnst a snížení flexibility pr zadavatele. Závěr: Předkladatel dpručuje přijetí varianty 2, tedy umžnit změnu až d výše 50 %, avšak tat hranice by nemhla být v sučtu všech ddatečných stavebních prací, ddávek či služeb překrčena. Přijetím předmětné varianty bude dle předkladatele dsažen dstatečné flexibility na straně zadavatelů a zárveň bude částečně předcházen nepřiměřenému navyšvání ceny veřejné zakázky. I. Změna smluvy Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy ustanvení 82 dst. 7 ZVZ, který v zásadě neumžňuje měnit smluvu na plnění veřejné zakázky, resp. dvluje puze změny nepdstatné. Nadměrná rigidita mezuje flexibilitu zadavatele a ddavatele, čast vede k situaci, kdy je zadavatel nucen d nehspdárnéh jednání, případně k situaci, kdy zadavatel čelí rzhdnutí, zda pruší ZVZ či pruší jiný právní předpis. Výhdu tht řešení pak je, že nedvluje rzšíření předmětu veřejné zakázky a navýšení ceny a tím neumžňuje krupční jednání spčívající v dhdě mezi zadavatelem a ddavatelem veducí k nedůvdněnému navýšení ceny. Varianta 2 limit 10 % a 15 % směrnice Pdvarianta a) umžnit změnu bez zkumání důvdů 17
Nvě umžňuje směrnice prvedení změny smluvy bez nutnsti zahájení zadávacíh řízení až d výše 10 % ceny veřejné zakázky v případě služeb a ddávek a 15 % ceny půvdní veřejné zakázky v případě stavebních prací. Důvdy změny se nezkumají, nesmí však djít ke změně pvahy veřejné zakázky. Umžní větší flexibilitu zadavatelů při změně smluv a rychlejší reakci na změnu klnstí či ptřeb, zárveň však hrzí, že změny budu nedůvdněné a nehspdárné. Pdvarianta b) umžnit změnu za knkrétních pdmínek Zákn vymezí seznam situací, za kterých je mžné smluvu realizvat bez zkumání důvdů změny. Tyt změny by dpvídaly standardním bchdním pdmínkám v bru, např. FIDIC. Nejistta ve vymezení a správnsti situací umžňujících změnu smluvy. Přínsem je pak chrana před nehspdárným vynakládáním veřejných prstředků. Varianta 3 snížení limitu (tedy mezení rzsahu změny pd 10 %, resp. 15 %) Nvě umžňuje směrnice prvedení změny smluvy, bez nutnsti zahájení zadávacíh řízení, až d výše 10 % ceny veřejné zakázky v případě služeb a ddávek a 15 % ceny půvdní veřejné zakázky v případě stavebních prací. Důvdy změny se nezkumají, nesmí však djít ke změně pvahy veřejné zakázky. Členské státy však mhu být, c se týká výše limitu, přísnější a stanvit pr změny smluv limity nižší než jsu určeny směrnicí. Rizika: Není zřejmé vdítk, pdle kteréh by se měla určit výše přípustné změny. Závěr: Dpručuje se přijetí Varianty 2, pdvariantu b) tedy umžnit změnu v celém rzsahu umžněném směrnicemi, avšak puze za splnění definvaných pdmínek, aby byl zabráněn zneužívání takvéh ustanvení. J. Rušení při jedné nabídce Varianta 1 nulvá varianta 18
Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy pvinnst zrušit zadávací řízení za situace, kdy je pdána, neb k hdncení zbyde puze jedna nabídka. Tt pravidl byl mdifikván záknným patřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým byly vymezeny pdmínky, za jejichž splnění je mžné v zadávacím řízení pkračvat i za situace, kdy je dručena, neb k hdncení zbyde jen jedna nabídka. Prdlužení lhůty pr zadání veřejných zakázek v případě, kdy existuje puze úzký kruh mžných ddavatelů v případě, že je dručena puze jedná nabídka, je nutné zadávací řízení pakvat. Na druhu stranu tat varianta eliminuje rizik, že by pdmínky veřejné zakázky byly stanveny záměrně tak, aby se mhl účastnit puze jeden, předem vybraný, ddavatel. Je však nutné dplnit, že i v případě, že bude přijata tat varianta, stále hrzí rizik, že ddavatele budu svá jednání krdinvat a předkládat zdánlivě knkurenční nabídky, aby byla aplikace tht pravidla vylučena, na vítězi zakázky se však předem dhdnu. Varianta 2 vypuštění pvinnsti rušit zadávací řízení při jedné nabídce Směrnice nezaktvuje pvinnst rušit zadávací řízení v případě bdržení jediné nabídky, v případě jediné nabídky by tedy již nebyl nutné zadávací řízení rušit. Pr dplnění dále uvádíme, že mžnst, nikli však pvinnst zrušit zadávací řízení v případě bdržení jedné nabídky, bude zachvána. Je zde rizik, že zadávací pdmínky budu stanveny tak, aby se mhl sutěže účastnit jen předem vybraný ddavatel. Na druhu stranu se zavedení pravidla pvinnsti rušit při jedné nabídce ukázal jak pravidl příliš přísné, blkující mžnst zadání některých veřejných zakázek a dle předkladatele není nutné v tmt trendu zpřísňvání v NZVZ pkračvat. Závěr: Předkladatel dpručuje přijetí varianty 2. K. Dhled nad ddržváním zákna Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Tedy umžnění využití pravnéh prstředku prti rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže rzkladu. 19
Zachvání nepřiměřenéh administrativníh zatížení ÚOHS a z th vyplývající neúměrná délka přezkumnéh řízení. Širší mžnst chrany ddavatelů prti prtiprávnímu rzhdnutí Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. Varianta 2 jednstupňvé řízení v případě přezkumu pdlimitních veřejných zakázek Přezkumné řízení by byl jednstupňvé bez mžnsti pdat rzklad prti rzhdnutí, tent systém by zahrnval pdlimitní veřejné zakázky. U nadlimitních by zůstal řízení dvustupňvé. Mžnst přezkumu rzhdnutí ÚOHS ve správním sudnictví by zůstala zachvána pr pdlimitní i nadlimitní veřejné zakázky. Ztížená náprava případných nesprávných rzhdnutí ÚOHS, pstižený ddavatel by se všem mhl bránit následně sudní cestu, Nesprnu výhdu tét varianty je pak snížení zátěže Úřadu pr chranu hspdářské sutěže a tím zefektivnění jeh činnsti a zkrácení celkvé délky zadávacích řízení, která jsu předmětem přezkumu. Závěr: Dpručuje se přijmut varianta 2, a t i s vědmím rizik. L. Transparentní vlastnická struktura Varianta 1 nulvá varianta Zachvání sučasnéh stavu upravenéh dle stávající právní úpravy. Ddavatelé jsu v sučasné dbě v suladu s 68 dst. 3 ZVZ pvinni, mají-li frmu akcivé splečnsti, v nabídce předkládat seznam vlastníků akcií, jejichž suhrnná jmenvitá hdnta přesahuje 10 % základníh kapitálu. Nebude znám knečný příjemce veřejných prstředků. Zadávacíh řízení se bude mci účastnit větší mnžství ddavatelů. Varianta 2 úprava vlastnické struktury U akcivých splečnstí, u nichž není zjistitelná vlastnická struktura a které sídlí v České republice, stanvit zákaz účasti v zadávacích řízeních, u zahraničních sb by se vlastníci prkazvali prstřednictvím čestných prhlášení. 20
Rizik nervnsti přístupu k vnitrstátním a zahraničním právnickým sbám. Kdy právnickým sbám, které splňují pr svji existenci všechny pdmínky stanvené právním řádem, ale není jasná jejich vlastnická struktura, nebude umžněna účast v zadávacích řízeních vůbec, zatímc zahraničním sbám pstačí tlik čestné prhlášení k tmu, aby se zadávacíh řízení, i přes svu nejasnu vlastnicku strukturu, mhly účastnit. Bude zřejmé, kd je vlastníkem ddavatele veřejné zakázky, a v důsledku th i t, kd je příjemce veřejných prstředků tyt infrmace mhu mít také silný prtikrupční charakter. Varianta 3 speciální zákn Upravit tut prblematiku ve speciálním zákně je pvažván za ideální řešení prblému. Přípravu speciálníh zákna má v gesci ministerstv spravedlnsti a splugesce tht zákna je pak stanvena MMR. Jelikž vlastnická struktura akcivých splečnstí je samstatnu prblematiku, která zasahuje d více blastí právní úpravy a s prcesem zadávání veřejných zakázek suvisí puze vzdáleně, neměla by být primárně řešena v ZVZ. Nejsu spatřvána žádná rizika tht řešení. Samstatný zákn by umžnil kmplexní řešení prblému, které je z phledu předkladatele žáducí. Závěr: Předkladatel primárně dpručuje přijetí varianty 3, v případě že tat nebude přijata, jeví se pak jak přijatelné, z phledu předkladatele však nesystematické, řešení ve variantě 2. 3. Návrh řešení 3.1 Stanvení přadí variant a výběr nejvhdnějšíh řešení I. Limity a. Veřejné zakázky maléh rzsahu Pr prahvé hdnty veřejných zakázek maléh rzsahu navrhuje MMR zachvání sučasnéh stavu v ZVZ, tedy 2 mil. pr ddávky a služby, 6 mil. Kč pr stavební práce. b. Zjedndušené pdlimitní řízení Sučasné rzmezí finančních limitů pr pužití zjedndušenéh pdlimitníh řízení u ddávek a služeb je 2 mil. Kč 3,2 mil. Kč u České republiky a 2 mil. Kč 5 mil. Kč u samspráv, u stavebních prací je hrním limitem 10 mil. Kč pr všechny veřejné zadavatele. Hrní hranice u ddávek a služeb dpvídá hranici pr nadlimitní veřejné zakázky a vyplývá z nařízení Evrpské kmise. Hranice 10 mil. Kč pr stavební práce je stanvena sučasným záknem, její maximální ptenciální výše dpvídá limitům pr nadlimitní veřejné zakázky, která pdle Evrpské kmise tvří 131 mil. Kč. 21
MMR navrhuje v NZVZ limit pr pužitelnst zjedndušenéh řízení zvýšit na 50 mil. Kč. II. Výjimky z pstupu ZVZ rzlišuje výjimky becné (vycházejí z evrpskéh práva), výjimky pr veřejné zakázky v blasti brany a bezpečnsti (vycházejí také z evrpskéh práva) a výjimky puze pr pdlimitní veřejné zakázky (pdlimitní blast není regulvána směrnicemi, lze tedy v rámci nárdní úpravy stanvit pdle vůle členskéh státu) a výjimky pr veřejné zakázky maléh rzsahu. MMR navrhuje převzít celý katalg nadlimitních výjimek ze směrnic. U pdlimitních veřejných zakázek navrhuje MMR zachvat také sučasný stav, nvé výjimky lze d NZVZ navrhnut puze v případě, že by pr t byl dán zásadní důvd, a stanvení nvé výjimky byl předem prjednán a schválen vládu v rámci prjednání tht věcnéh záměru. III. Pdlimitní režim V pdlimitním režimu může členský stát nastavit pravidla v zásadě nezávisle na evrpském právu. Pr zjedndušení pdlimitníh režimu přicházejí v úvahu následující varianty: a. umžnit prvek jednání ve všech řízeních pdle vlby zadavatele i. bez stanvení pdmínek ii. p naplnění předchzích pdmínek b. zachvání zjedndušenéh pdlimitníh řízení v sučasné pdbě a u statních řízení zjedndušit prcesní pravidla, zejména lhůty a systém prkazvání kvalifikace a umžnit zadat pdlimitní veřejnu zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, bez nutnsti splnění dalších pdmínek c. umžnit jednání ve zjedndušeném pdlimitním řízení MMR navrhuje zjedndušit všechna řízení a umžnit zadání pdlimitní veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním, a t bez nutnsti naplnit předchzí pdmínky. IV. Omezvání pčtu zájemců Nvelizace č. 55/2012 Sb. znemžnila veřejným zadavatelům v užším řízení a jednacím řízení bez uveřejnění mezvat pčty zájemců. Směrnice mezvání pčtu zájemců reguluje. V užším řízení přicházejí v úvahu následující varianty: a. mezvání pčtu zájemců i nadále zakázat b. mezvání pčtu zájemců pvlit i. puze na základě kritéria vyšší kvalifikace ii. lsváním se státní garancí iii. na základě kritéria vyšší kvalifikace a lsvání se státní garancí V jednacím řízení s uveřejněním lze s hledem na pvahu řízení jakžt vyjednávacíh prcesu mezvání umžnit. V tmt případě přicházejí v úvahu varianty z předchzíh písmene b. MMR navrhuje v užším řízení mezvání nepvlvat a v jednacím řízení s uveřejněním mezvání pvlit, avšak předkladatel dpručuje pvlit mezvání puze na základě vyšší kvalifikace. 22
V. Eknmická kvalifikace Nvelizace č. 55/2012 Sb. fakticky zrušila mžnst zadavatele pžadvat eknmicku kvalifikaci, ta se nyní prkazuje čestným prhlášením. Pr eknmicku kvalifikaci přicházejí v úvahu následující varianty: a. zachvání zákazu pužívat eknmicku kvalifikaci včetně zrušení čestnéh prhlášení b. mezený výčet mžnstí pr kvalifikaci (brat, pjistná smluva) c. neuzavřený výčet mžnstí pr kvalifikaci MMR navrhuje pžadavky na eknmicku kvalifikaci umžnit prstřednictvím uzavřenéh výčtu mžnstí. VI. Mimřádně nízká nabídkvá cena ZVZ ukládá zadavateli v případě mimřádně nízké nabídkvé ceny pvinnst vyzvat uchazeče k bjasnění. ZVZ nestanvuje žádný vzrec pr stanvení mimřádně nízké ceny. V úvahu přicházejí následující varianty: a. zachvání sučasnéh stavu b. uzáknit vzrec pr stanvení a zárveň pnechání mžnsti individuálníh psuzení MMR navrhuje pnechání mžnsti individuálníh psuzení. VII. Ddatečné stavební práce, služby a ddávky Nvá směrnice rzvlňuje režim pr mžnst změny smluvy v případě ddatečných ddávek, služeb či stavebních prací. ZVZ dvluje zadat veřejnu zakázku na ddatečné stavební práce neb ddatečné služby v případě, že jejich ptřeba vznikla v důsledku bjektivně nepředvídatelných klnstí a jsu nezbytné pr prvedení půvdních stavebních prací neb pskytnutí služeb a ddatečné stavební zakázky a služby jsu neddělitelné d těch půvdních. Rzsah ddatečných stavebních prací či služeb nesmí překrčit 20 % ceny půvdní veřejné zakázky, přičemž sučasná směrnice stanví limit 50 %. Nvě umžňuje směrnice prvedení změny smluvy, bez nutnsti zahájení zadávacíh řízení, až d výše 10 % ceny veřejné zakázky v případě služeb a ddávek a 15 % ceny půvdní veřejné zakázky v případě stavebních prací. Důvdy změny se nezkumají, nesmí však djít ke změně pvahy veřejné zakázky. Pkud je prveden více změn, jejich hdnty se sčítají. Nadále směrnice umžňují zadání ddatečných stavebních prací, ddávek a služeb v jednacím řízení bez uveřejnění v případě, že jsu neddělitelné d půvdní veřejné zakázky a jsu nepředvídatelné, avšak zde dchází ke zmírnění, nebť není nezbytné, aby tat nepředvídatelnst byla bjektivní, ale pstačí, pkud ptřeba ddatečných prací služeb či ddávek nemhla být předvídána s náležitu péčí. Limit 50 % ceny půvdní zakázky zůstal zachván, je však umžněn měnit rzsah zakázky pakvaně s tím, že hdnta jedntlivých změn se nesčítá. Pr změnu smluvy u ddatečných stavebních prací a služeb lze tedy zpracvat následující varianty: a. limit 50 % bez mžnsti pakvání b. limit 50 % s mžnsti pakvání c. zachvání limitu 20 % 23
Pr změnu smluvy, kteru lze prvést bez zkumání důvdů. jsu tyt varianty: a. limit 10 % a 15 % pdle směrnice b. snížení limitu c. umžnit změnu bez zkumání důvdů d. umžnit změnu za knkrétních pdmínek e. nepřipustit tut změnu smluvy MMR navrhuje u ddatečných stavebních prací a služeb zavést limit 50 % bez mžnsti pakvání se zachváním důvdů puze ze směrnice. U změn smluv, kdy se nezkumá důvd pr změnu, připustit limit ze směrnice (10 a 15 %), ppř. stanvit katalg změn přípustných u stavebních prací, který by dpvídal přípustným změnám pdle knkrétních standardů (např. FIDIC). VIII. Rušení při jedné nabídce Nvelizace č. 55/2012 Sb. ulžila zadavatelům pvinnst rušit zadávací řízení v případě, že zadavatel bdržel jednu nabídku či jedna nabídka zbyla k hdncení. Tat pvinnst byla psléze mdifikvána záknným patřením Senátu č. 341/2013 Sb. Mžnstmi jsu: a. zachvání sučasnéh stavu b. vypuštění pvinnsti rušit zadávací řízení při jedné nabídce MMR navrhuje vypuštění pvinnsti rušit zadávací řízení při jedné nabídce. IX. Dhled nad ddržváním zákna Dhled vyknává Úřad pr chranu hspdářské sutěže. Ve věci změny jsu mžnsti následující: a. jednstupňvé řízení i. u pdlimitních veřejných zakázek b. dílčí zjedndušení přezkumnéh prcesu MMR navrhuje zavést jednstupňvé přezkumné řízení v pdlimitním režimu. X. Transparentní vlastnická struktura Navrhuje se přijetí samstatnéh zákna, který by řešil prblematiku kmplexně, případně u annymních akcivých splečnstí, které sídlí v České republice, stanvit zákaz účasti v zadávacích řízeních, u zahraničních sb by se vlastníci prkazvali prstřednictvím četných prhlášení. 4. Implementace dpručené varianty a vynucvání Za implementaci zákna je dpvědné Ministerstv pr místní rzvj. V suvislsti s navrhvanými variantami nebude nutné, aby byly dtčené subjekty nuceny prvádět v důsledku implementace takvé regulace, které nejsu dsud upraveny. Dále je třeba uvést, že za rgány veřejné správy hrající úlhu při implementaci lze pvažvat všechna připmínkvá místa uvedená v čl. 5 dst. 1 Legislativních pravidel vlády. Vynucvání regulace bude v půsbnsti Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. Připmínkvým místům budu všechny ptřebné infrmace sděleny v průběhu standardníh legislativníh prcesu. 24