- M matice hmotností - K matice tlumení - C matice tuhostí. Buzení harmonické. Buzení periodické

Podobné dokumenty
ELEKTRICKÝ VÝKON A ENERGIE. spotřebičová orientace - napětí i proud na na impedanci Z mají souhlasný směr

5. Mechanika tuhého tlesa

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

1 ROVNOVÁHA BODU Sestavte rovnice rovnice rovnováhy bodu (neznámé A,B,C) Určete A pro konstrukci z příkladu

Kinematika hmotného bodu I.

1. Dynamika rotačního pohybu

Exentricita (výstřednost) normálové síly

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

KMS cvičení 5. Ondřej Marek

Použití : Tvoří součást pohybového ústrojí strojů a zařízení nebo mechanických převodů.

Matematickým modelem soustavy je známá rovnice (1)

Tabulka 1. d [mm] 10,04 10,06 10,01 9,98 10,01 10,03 9,99 10,01 9,99 10,03

Pružnost a plasticita II 3. ročník bakalářského studia. doc. Ing. Martin Krejsa, Ph.D. Katedra stavební mechaniky

I. část - úvod. Iva Petríková

ROZLOŽENÍ HMOTNOSTI TĚLESA VZHLEDEM K SOUŘADNICOVÉMU SYSTÉMU

Posouzení oslnění v osvětlovacích soustavách

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.

Nauka o Kmitání Přednáška č. 4

Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

Studijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník:

1.2. Kinematika hmotného bodu

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. DPŽ + MSK Jurenka, příklad I. Dynamická pevnost a životnost. Jur, příklad I

7 DYNAMIKA TUHÉHO TĚLESA

Kurz 4st210 cvičení č. 5

1. Řešená konstrukce Statické řešení Výpočet průhybové čáry Dynamika Vlastní netlumené kmitání...

Technická zpráva Kontrola ohybového napětí čepu v kritických místech na SO Papírny Olšany PS4-sušící válec-srpen2013

1. Kristýna Hytychová

Elektromechanický oscilátor

3. AMPLITUDOVĚ MODULOVANÉ SIGNÁLY

MODELOVÁNÍ A SIMULACE (analogové počítače) pro obor Aplikovaná fyzika

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Zadání příkladu. Použité materiály. Dáno. Prvky nevyžadující návrh smykové výztuže. Příklad P4.2 Namáhání smykem - stropní trám T1

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

4.Silniční motorová vozidla

Pojistná matematika. Podstata pojišťovny: se vzrůstajícím počtem klientů, klesá pojistně technické riziko.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 10 : Harmonické oscilace, Pohlovo torzní kyvadlo

OBSAH. MODÁLNÍ VLASTNOSTI KLIKOVÉHO ÚSTROJÍ FSI VUT BRNO ČTYŘVÁLCOVÉHO TRAKTOROVÉHO MOTORU Ústav automobilního 1 VSTUPNÍ HODNOTY PRO VÝPOČET...

Fyzika laserů. 21. února Katedra fyzikální elektroniky.

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Harmonické oscilátory

2. cvičení vzorové příklady

3 Referenční plochy a soustavy

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

Harmonický průběh napětí a proudu v obvodu

9.7. Vybrané aplikace

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

Diferenciální rovnice

III. MKP vlastní kmitání

Katalogový list kladičkové lineární vedení typu MR

Zakončení viskózním tlumičem. Charakteristická impedance.

DIFÚZNÍ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ PLOCHÝCH STŘECH A JEJICH VLIV NA TEPELNĚ TECHNICKÝ VÝPOČET

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

Součásti jsou v praxi často namáhány dvěma i více druhy namáhání (napětí)

Kapitola 3 VÝDAJE A ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT (MODEL 45 tzn. MODEL DŮCHOD VÝDAJE)

Příloha-výpočet motoru

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky

Zadání úloh finále Astronomické olympiády, kategorie CD, 17. a 18. května 2012, HaP J. Palisy v Ostravě

Téma 8, Nelineární chování materiálů, podmínky plasticity.

Tile systém v Marushka Designu

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

Přehled systémů vozidla

KLÍČ K MODULU 3. ELEKTROMAGNETICKÉ POLE

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty viz. mezipředmětové vztahy.

Kombinované namáhání prutů s aplikací mezních podmínek pro monotónní zatěžování.

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS

Fyzikální praktikum I. (KEF/FP1) sylaby úloh

11. cvičení- vzorové příklady

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky

HNACÍ ÚSTROJÍ ZKUŠEBNÍHO JEDNOVÁLCOVÉHO ZÁŽEHOVÉHO MOTORU

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Lineární harmonický oscilátor. Pohlovo torzní kyvadlo. Abstrakt

Řízení nárůstu tažné síly

1.5.6 Osa úhlu. Předpoklady:

1. CO JE TO PŘÍMÁ/NEPŘÍMÁ ÚLOHA DYNAMIKY? CO VYJADŘUJÍ POHYBOVÉ ROVNICE? JAKÝ JE ROZDÍL MEZI DYNAMICKOU ANALÝZOU/SYNTÉZOU?

DTM (Digitální technická mapa) v Marushka Designu

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

1 Modelování systémů 2. řádu

Teplota a její měření

Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

Speciální teorie relativity

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

v mechanice Využití mikrofonu k

Technické požadavky na integrované řešení CAD/CAM:

Písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky školní rok 2013/2014

konstrukcí v oboru velkých deformací

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení

CZ. Regulační ventily G41...aG

411 HT JCB KOLOVÝ NAKLADAČ ½ ¹. Celková délka Střed nápravy od patního čepu lopaty Rozvor náprav Střed nápravy od hrany protizávaží

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Transkript:

Maticvý zápis phybvých rvnic pr případ vynucenéh kmitání dynamickéh systému s více stupni vlnsti. Pr systém autnmní netlumený naznačte pstup výpčtu vlastních frekvencí a tvarů kmitání s využitím pznatků vlastních číslech a vlastních vektrech matice. Phybvá rvnice - M matice hmtnstí - K matice tlumení - C matice tuhstí Mq + Kq + Cq = Q(t) Buzení harmnické Buzení peridické f(t) = f(t + T) = a 0 + c k sin(kω + t) = a 0 + [a k cs ( kωt) + b k sin (kωt)] k=1 k=1 c k = a k 2 + b k 2 ; φ k = arctan ( a k b k ) ; κω = Ω i T perida κ řád harmnické slžky ω frekvence harmnické slžky Pstup výpčtu Mq + Cq = 0 vlné netlumené kmitání (K=0), autnmní systém (Q=0) Řešení q = ae ιωt matice suřadnic, a vektr amplitud, Ω úhlvá frekvence, dsadím d Mq + Cq = 0 q i = a i e ιωt jedna suřadnice q i z matice q jen tak na kraj Dstanu (C Ω 2 M)a = 0, kde C Ω 2 M je čtvercvá matice. Aby tat sustava rvnic měla nenulvé řešení, musí platit det(c Ω 2 M) = 0 (frekvenční determinant) Ω 1, Ω 2 Ω n úhlvé frekvence

Když (C Ω 2 M)a = 0 vynásbím inverzní maticí M 1, získám rvnici (M 1 C Ω 2 I)a = 0 Ω 2 jsu vlastní čísla matice M 1 C Prvedu Jacbih metdu rtací a dstanu výslednu rvnici CA M = Ω 2 MA M A M = a 1, a 2 a n mdální matice (matice vlastních tvarů) 2 Ω 1 0 Ω 2 = spektrální matice, Ω 2 1, Ω 2 2 Ω 2 n - hledané vlastní frekvence 2 0 Ω n Uveďte maticvý zápis phybvých rvnice pr případ vynucenéh kmitání dynamickéh systému s více stupni vlnsti. Naznačte pstup výpčtu amplitud ustálenéh vynucenéh harmnickéh kmitání v reálné prměnné. Phybvá rvnice - M matice hmtnstí - K matice tlumení - C matice tuhstí Mq + Kq + Cq = Q(t) Buzení harmnické Buzení peridické f(t) = f(t + T) = a 0 + c k sin(kω + t) = a 0 + [a k cs ( kωt) + b k sin (kωt)] k=1 k=1 c k = a k 2 + b k 2 ; φ k = arctan ( a k b k ) ; κω = Ω i T perida κ řád harmnické slžky ω frekvence harmnické slžky Pstup výpčtu Q(t) = p c cs(ωt) + p s sin(ωt)

Q k (t) = d k sin (ωt + γ k ) γ, fázvý psuv; d k amplituda d k = p 2 ck + p 2 sk ; γ k = arctan ( p ck ) vztahy mezi d p k, γ k a slžkami vektrů p s a p c sk Mq + Kq + Cq = p c cs(ωt) + p s sin(ωt) výsledná rvnice ustálenéh vynucenéh harmnickéh kmitání v reálné prměnné Naznačte pstup výpčtu amplitud ustálenéh vynucenéh harmnickéh kmitání v kmplexní prměnné. Q(t) = Im(Qe jωt ) vektr zatížení q(t) = Im(qe jωt ) vektr výchylek Q = jp c + p s q = jx c + x s P dsazení Q(t) = Im[(jp c + p s )(cs(ωt) + j sin(ωt))] d k = p 2 ck + p 2 sk ; γ k = arctan ( p ck ) vztahy mezi d p k, γ k a slžkami vektrů p s a p c sk P rznásbení Q(t) = Im[p s cs(ωt) p c sin(ωt) + j(p s sin(ωt) + p c cs(ωt))] Výsledná rvnice p dsazení d phybvé rvnice a vykrácení členu e jωt ( ω 2 M + jωk + C)q = Q C jsu t hlavní suřadnice a jakým pstupem se získávají Hlavní suřadnice jsu Suřadnice, pr které jsu příslušné matice hmtnsti a tuhsti diagnální. Hlavní suřadnice se získávají pmcí mdální transfrmace. Ta vede k rzpadu sustavy u rvnic na m nezávislých rvnic systému, které lze řešit lehce. A M = a 1, a 2 a n mdální matice q 1, q 2... q n půvdní suřadnice

z 1 z 2 q = A M Z, Z =, Z - hlavní suřadnice z n Mq + Kq + Cq = Q(t) P aplikvání hlavních suřadnic Zjedndušeně Harmnický budící mment je dán zápisem v kmplexní prměnné M = (150 + j230)e j65t. Uveďte ekvivalentní zápis v reálné prměnné M = (150 + j230)e j65t = (150 + j230)[cs(65t) + jsin (65t)] = 150 sin(65t) + 230cs (65t) Harmnický budící mment je dán zápisem M(t)=150cs(250t)+350sin(250t). Uveďte ekvivalentní zápis v kmplexní prměnné. M(t) = 150 cs(250t) + 350 sin(250t) = (350 + j150)(cs(250t) + j sin(250t)) = (350 + j150)e j250t

Pr pdélné kmity spjité tenké tyče naznačte pstup dvzení phybvých rvnic Předpkládá se rvnměrné rzlžení napětí ρ p průřezu tyče a lineárně elastický (Hkvský) materiál. Psunutí - ξ = ξ(x, t) σ = Eε = E l l P = Sσ = SE ξ x = E (ξ+ ξ x dx) ξ = E ξ dx x dm = ρsdx hmtnst elementu plchy x ξ (SE ) = ρs 2 ξ x t 2 napětí síla P(x, t) + P(x, t) + becné řešení P(x, t) dx = dm 2 ξ x t 2 ξ(x, t) = u(x)sin (Ωt + γ) partikulární řešení. Z fyzikálníh hlediska znamená, že jedntlivé průřezy mhu harmnicky kmitat se zatím neznámu amplitudu u(x) a s neznámu vlastní frekvencí Ω. Okrajvé pdmínky pr tyč s jedním kncem vetknutým a druhým vlným jsu ξ(0, t) = 0 u(0) = 0 P(l, t) = 0 u (l) = 0

U klikvéh hřídele řadvéh šestiválce byla měřením trzních kmitů zjištěna reznance harmnické slžky řádu 9 při t. 1650 1/min. Stanvte hdntu vlastní úhlvé frekvence. κ = 9 řád harmnické slžky n = 1650 1/min táčky klikvé hřídele Ω 9 =? vlastní úhlvá frekvence κω = Ω 9 Ω 9 = κ πn π 1650 = 9 = 1555 rad 30 30 s Výpčtem byla stanvena první vlastní úhlvá frekvence trzních kmitů klikvéh hřídele řadvéh šestiválce Ω = 1476,54 rad/s. Určete táčky v 1/min harmnické slžky budících mmentů řádu κ = 6. κω = Ω 6 κ πn 30 = Ω 6 n = 30Ω 6 30 1476,54 = = 2350 min 1 κπ 6 π Které řády harmnických slžek budících mmentů jsu hlavními řády v případě trzních kmitů KH 2D řadvéh pětiválce? Které řády nazýváme hlavními? z = 5 pčet válců κ 2D = 5; 10; 15; 20 - hlavní řády pr 5V 2D κ 4D = 2,5; 5; 7,5; 10 - hlavní řády pr 5V 4D Hlavní řády jsu ty pr, které je vydatnst reznancí maximální. Směrvá hvězdice přestane být pravidelnu hvězdicí. První hlavní řád V16 (pčítá se jak R8) je řád 4.

Naznačte pstup stanvení redukvaných hdnt mmentu setrvačnsti a trzních tuhstí členů trzníh systému s zubeným převdem. (pzn. Redukcí samtnéh pružnéh převdu se nezabývejte, jde puze další členy za převdem) p = r 1 r 2 - převd Pdmínka valení r 1 φ 1 = r 2 φ 2 + y 1 + y 2 y i průhyby zubů Kinetická energie Princip redukce mmentů setrvačnsti -,,Kinetická energie neredukvané phnné sustavy je rvna kinetické energii redukvané phnné sustavy.. J mment setrvačnsti K = 1 J 2 i ( r 1 ) 2 φ r i 2 = 1 J 2 2 i φ i 2 Ptenciální energie Analgicky (zřejmě) platí princip redukce trzních tuhstí -,,Ptenciální energie neredukvané phnné sustavy je rvna ptenciální energii redukvané phnné sustavy.. c - tuhst V = 1 2 c ij ( r 1 r 2 ) 2 (φ i φ j ) 2 = 1 2 c ij (φ i φ j ) 2 Uveďte pstup výpčtu vlastních frekvencí a tvarů kmitání nevětvenéh diskrétníh trzníh systému Hlzervu iterační metdu a nakreslete 1. tvar kmitání KH víceválcvéh mtru s řemenicí a setrvačníkem Rvnice ppisující vlné netlumené kmity systému. Ω 2 J n a n + c i (a n a n 1 ) = 0 Ω 2 některá z vlastních frekvencí systému, a n prvky vlastníh vektru, J n mment setrvačnsti členu, c n tuhsti Sečtením prvních i rvnic dstaneme (3.34)

i Ω 2 J j a j + c i (a i a i 1 ) = 0 j=1 Z th vztahu lze vyjádřit vztah pr pměrné amplitudy (rzdíly susedních amplitud) (3.35) a i+1 = a i 1 c i Ω 2 J j a j i j=1 Sečtením všech n rvnic sustavy dstaneme vztah (3.36) n Ω 2 J j a j = 0 j=1 1. Zvlíme Ω (dhadem) 2. Vypčteme pměrné amplitudy a 2, a 3, a n. Hdntu a 1 zvlíme 1. 3. Výraz na levé straně rvnice (3.36) a vztah (3.35), lze pvažvat za funkci prměnné Ω, které máme jen dhadnut. Stačí vhdnu metdu najít její křeny (průsečíky s su x), např. metdu půlení intervalu. Rvnice energií, nějaké kyvadl a c je t řád harmnické slžky Kinetická energie systému ktuče s kyvadlem K = 1 2 J(φ + ω)2 + 1 2 m dz 2 dt Ptenciální energie systému je vlastně energie napjatsti defrmvanéh hřídele. Vliv změny plhy kyvadla je mžn zanedbat

V = 1 2 cφ2 K čemu služí kyvadlvý eliminátr Kyvadlvý eliminátr lze přiřadit k systémům dynamických tlumičů s jedním stupněm vlnsti. Základní trzní systém tvří v tmt případě ktuč s mmentem setrvačnsti J, jenž je ulžen na jednstranně vetknutém hřídeli s trzní tuhstí c. Průřez hřídele ve vetknutí se táčí knstantní úhlvu rychlstí ω. Na ktuč půsbí harmnický budicí mment řádu r. Na ktuči je dále umístěn matematické kyvadl délce závěsu ρ a hmtnsti m. Tlumení v základním trzím systému a v závěsu kyvadla předpkládáme malé a při dvzení se zanedbávají. C je t řád harmnické slžky Pčet perid na táčku kliky. Obrázek 1 - knstrukční řešení eliminátru

Vibeh mdel hření Vibeh mdel hření ppisuje průběh hření. Vhdnu vlbu parametru m lze vystihnut různé průběhy hření. Bezrzměrný vztah pr výpčet průběhu hření, kteru dvdil Vibe x = 1 e aym+1 m parametr charakteristiky hření a pdíl nespálenéh paliva ve válci y pměrný čas hření Obr 6.3 udává pdíl paliva spálený za pměrný čas hření y. Obr 6.4 znázrňuje intenzitu hření v daném kamžiku (v daném pměrném čase y)