Prjednávaná věc: Rámcvá pzice (Stanvisk pr Parlament ČR) Sdělení evrpské strategii pr plasty v běhvém hspdářství (Eurpean Strategy fr Plastics in Circular Ecnmy) Přípravný rgán Rady: J1 pracvní skupina Rady pr živtní prstředí (WPE) Identifikační čísla dkumentů: COM (2018) 28 final, COM (2018) 28 final přílhy 1-3; 5477/2018 Stupeň pririty pr ČR: Nárdní pririta Důležitá prblematika Sledvaná blast 1) Ppis prblematiky - včetně stádia prjednávání: V prsinci 2015 přijala Kmise akční plán EU pr běhvé hspdářství 1 (Sdělení Kmise Evrpskému parlamentu, Radě, Evrpskému hspdářskému a sciálnímu výbru a Výbru reginů Uzavření cyklu Akční plán EU pr běhvé hspdářství - COM (2015) 0614 final). Označila v něm plasty za klíčvu priritu a zavázala se, že připraví strategii, která se bude zabývat výzvami spjenými s plasty v hdntvém řetězci a zhlední jejich celý živtní cyklus. Dne 16. ledna 2018 EK představila další z iniciativ v rámci plnění Akčníh plánu EU pr běhvé hspdářství. Její sučástí je rvněž sdělení evrpské strategii pr plasty v běhvém hspdářství (Eurpean Strategy fr Plastics in Circular Ecnmy), dále jen ( Strategie ). Hlavní sdělení: Plasty jsu důležitým a všudypřítmným materiálem v eknmice. Způsb, jakým jsu v sučasnsti plasty vyráběny, pužívány a vyřazvány, však příliš čast nevyužívá eknmické výhdy kncepce běhvéh hspdářství a škdí živtnímu prstředí. Nejviditelněji a nejvarvněji signalizují tyt prblémy miliny tun plastvéh dpadu, které každý rk knčí v ceánech a stále více vzbuzují bavy veřejnsti. Strategie představuje hlavní závazky k patřením na úrvni EU. Nicméně bude třeba zapjit i sukrmý sektr splu s vnitrstátními a reginálními rgány, městy a bčany. Pdbně bude k uskutečnění změny mim hranice Evrpy zaptřebí i mezinárdní splupráce. Celsvětvá prdukce plastů se d 60. let 20. stletí zdvacetinásbila a v rce 2015 dsáhla 322 milinů tun. Očekává se, že za dalších 20 let se pět zdvjnásbí. V EU zůstává ptenciál recyklace plastvéh dpadu z velké části nevyužit. Opětvné pužití a recyklace plastů se sknčenu živtnstí jsu na velmi nízké úrvni, zejména ve srvnání s jinými materiály, jak je papír, skl neb kv. 1 COM(2015) 614. 1
Každrčně se v Evrpě vyprdukuje přibližně 25,8 milinu tun plastvéh dpadu 2. K recyklaci se nasbírá méně než 30 % tht dpadu. Z tht mnžství nechává EU významný pdíl 3 zpracvávat v třetích zemích, kde mhu platit dlišné envirnmentální nrmy. Zárveň přetrvává vyská míra skládkvání (31 %) a spalvání (39 %) plastvéh dpadu, a i když se pčet skládek za pslední desetiletí snížil, spalvání se zvyšuje. Pdle dhadů je 95 % hdnty plastvých balvých materiálů, tj. mezi 70 a 105 miliardami EUR rčně, ztracen pr hspdářství p velmi krátkém cyklu prvníh pužití 4. Pptávka p recyklvaných plastech v sučasnsti v Evrpě dsahuje jen přibližně 6 % pptávky p plastech. V psledních letech se dvětví recyklace plastů v EU ptýkal s nízkými kmditními cenami a s nejisttu v suvislsti s dbytem na trhu. Investice d nvých kapacit pr recyklaci plastů brzdí vyhlídky na nízku ziskvst tht dvětví. Obrvské mnžství plastvéh dpadu uniká d živtníh prstředí ze zdrjů na pevnině i na mři, a výrazně tak pškzuje eknmiku i živtní prstředí. V celsvětvém měřítku sknčí každrčně v ceánech 5 až 13 milinů tun plastů 1,5 až 4 % celsvětvé výrby plastů 5. Odhaduje se, že dpad v mři tvří plasty z více než 80 %. Úlmky plastů jsu ptm přenášeny mřskými prudy, někdy na velmi dluhé vzdálensti. Mhu být vyvrženy na břeh 6, rzlžit se na mikrplasty neb vytvřit hustu vrstvu mřskéh dpadu zachycenéh v ceánských vírech. UNEP dhaduje, že celsvětvé škdy na mřském prstředí činí každrčně nejméně 8 miliard USD. V EU se dstane d ceánů každý rk 150 000 až 500 000 tun 7 plastvéh dpadu. T představuje z celsvětvéh dpadu v mřích malý pdíl. Nicméně plastvý dpad z evrpských zdrjů knčí v bzvláště citlivých mřských blastech, jak jsu například Středzemní mře a části Severníh ledvéh ceánu. Nedávné studie ukazují, že plasty se ve Středzemním mři hrmadí v husttě srvnatelné s blastmi s nejvyšší akumulací plastů v ceánech. Zvyšuje se sptřeba plastů na jedn pužití, tj. balů neb jiných sptřebitelských prduktů, které jsu vyhzeny p jednm krátkém pužití, jsu jen zřídka recyklvány a bvykle se z nich stanu dpadky. Patří mezi ně malá balení, sáčky, jednrázvé kelímky, víčka, slámky a plastvé příbry, u nichž se plasty ve velké míře pužívají kvůli své lehksti, nízkým nákladům a praktičnsti. V mři se hrmadí mikrplasty, drbné úlmky plastu menší než 5 mm, jejichž malá velikst umžňuje, aby je snadn phltili mřští živčichvé. Mhu rvněž vstupvat d ptravinvéh řetězce. Nedávné studie rvněž zjistily mikrplasty v vzduší, pitné vdě a ptravinách, např. v sli neb medu, s dsud neznámým dpadem na lidské zdraví. Celkvě se dhaduje, že každrčně se v EU d živtníh prstředí dstane 75 000 až 300 000 tun mikrplastů 8. 2 Zdrj: Plastics Eurpe. 3 Zdrj: Eurstat. 4 Ellen MacArthur Fundatin, The new plastics ecnmy, 2016 (https://www.ellenmacarthurfundatin.rg/assets/dwnlads/ellenmacarthurfundatin_thenewplasticsecnmy_pages.pdf). 5 Jambeck et al, Plastic waste inputs frm land int the cean, Science, únr 2015. 6 Včetně nebydlené pevniny, například viz http://www.pnas.rg/cntent/114/23/6052.abstract. 7 http://ec.eurpa.eu/envirnment/marine/gd-envirnmental-status/descriptr- 10/pdf/MSFD%20Measures%20t%20Cmbat%20Marine%20Litter.pdf. 8 Zdrj: Eunmia. 2
Rstucí tržní pdíl bilgicky rzlžitelných plastů s sebu navíc přináší krmě nvých příležitstí i rizika. Vize nvéh dvětví plastů pr Evrpu Plasty a výrbky bsahující plasty jsu navrhvány tak, aby umžnily větší trvanlivst, pětvné pužití a vysce kvalitní recyklaci. D rku 2030 lze všechny plastvé baly uvedené na trh EU buď pětvně pužít, neb recyklvat nákladvě efektivním způsbem. Změny ve výrbě a návrzích umžní vyšší míru recyklace plastů ve všech klíčvých uptřebeních. D rku 2030 se recykluje více než plvina plastvých dpadů vytvřených v Evrpě. Oddělený sběr plastvéh dpadu dsahuje velmi vyské úrvně. Recyklace plastvých balvých dpadů dsahuje úrvně srvnatelné s jinými balvými materiály. Recyklační kapacity pr plasty v EU se výrazně rzšiřují a mdernizují. Od rku 2015 d rku 2030 vzrstu třídicí a recyklační kapacity čtyřnásbně, cž pvede ke vzniku 200 000 nvých pracvních míst v celé Evrpě 9. Úspěšně funguje trh s recyklvanými a invativními plasty, který má jasnu perspektivu růstu, prtže stále více prduktů bsahuje určitý recyklvaný pdíl. Pptávka p recyklvaných plastech se v Evrpě zvýšila čtyřnásbně, zajišťuje stabilní tk příjmů pr dvětví recyklace a pskytuje jisttu zaměstnání své rstucí pracvní síle. Zlepšení v blasti designu by mhl snížit náklady na recyklaci plastvých balvých dpadů na plvinu 10. Kmise navrhla již v rce 2015, že d rku 2025 by v EU měl být recyklván nejméně 55 % všech plastvých balů. Má-li být dsažen vyšší úrvně vysce kvalitní recyklace, je třeba řešit tázky designu mnhem systematičtěji. Pr pdpru lepšíh designu při sučasném zachvání vnitřníh trhu EU jsu nezbytná patření na úrvni EU. Kmise bude pracvat na revizi základních pžadavků na uvádění balů na trh 11. Cílem bude zajistit, aby d rku 2030 veškeré plastvé baly uvedené na trh EU byly pětvně pužitelné neb snadn recyklvatelné 12. V tét suvislsti bude Kmise rvněž zkumat způsby, jak maximalizvat dpad nvých pravidel na rzšířenu dpvědnst výrbce, a pdpří rzvj eknmických pbídek, jejichž cílem bude dměnit vlby nejudržitelnějšíh designu. EK psudí, zda je mžné stanvit nvý cíl recyklace pr plastvé baly, pdbně jak tmu byl u jiných balvých materiálů v rce 2015. Kmise je i nadále dhdlána v případě ptřeby stanvvat pžadavky na výrbky pdle směrnice ekdesignu, které budu zhledňvat aspekty běhvéh hspdářství, včetně recyklvatelnsti 13. Pdpra pptávky p recyklvaných plastech Překážku transfrmace hdntvéh řetězce v blasti plastů je nízká pptávka p recyklvaných plastech. 9 Tyt údaje dpvídají vybudvání přibližně 500 nvých zařízení na třídění a recyklaci (zdrj: Plastics Recyclers Eurpe). 10 Ellen MacArthur Fundatin, The New Plastics Ecnmy: Catalysing actin, leden 2017. 11 Směrnice 94/62/ES balech a balvých dpadech. 12 Tj. mhly být recyklvány nákladvě efektivním způsbem. 13 Směrnice 2009/125/ES; tat směrnice se vztahuje na všechny výrbky spjené se sptřebu energie. 3
V EU je využití recyklvaných plastů v nvých výrbcích na nízké úrvni a čast zůstává mezen puze na specializvané uptřebení neb na uptřebení s nízku hdntu. Investice nezbytné pr rzšiřvání a mdernizaci recyklačních kapacit EU pr plasty a psílení investic mezuje nejistta hledně dbytu na trhu a ziskvsti. Vzhledem k nedávnému vývji v blasti mezinárdníh bchdu, kdy se mezily klíčvé vývzní trasy pr plastvý dpad shrmážděný k recyklaci 14, je stále naléhavěji třeba vytvřit evrpský trh s recyklvanými plasty. Kmise vypracuje ve splupráci s Evrpským výbrem pr nrmalizaci nrmy kvality pr tříděný plastvý dpad a recyklvané plasty. Chemické slžení recyklvaných plastů a jejich vhdnst pr zamýšlená pužití může v některých případech půsbit i jak překážka. Sekundární kntaminace 15 neb nedstatek infrmací mžné přítmnsti nebezpečných chemických látek je prblémem u různých tků plastvéh dpadu. Překážku bránící většímu využívání recyklvanéh materiálu se také ukázal být dpr vůči změnám mezi výrbci a nedstatek znalstí hledně dalších přínsů recyklace plastů v uzavřeném kruhu. Pr další pdpru začlenění recyklvaných plastů na trh przkumá Kmise rvněž cílenější patření v příslušných dvětvích. Některé příklady uptřebení ve stavebnictví a autmbilvém průmyslu ukazují značný ptenciál pr využívání recyklvanéh materiálu 16 (např. izlační materiály, ptrubí, venkvní nábytek neb palubní desky). V suvislsti s buducí prací na směrnici balech a balvých dpadech bude pzrnst rvněž věnvána využití eknmických nástrjů při dměňvání využívání recyklvanéh materiálu v dvětví balů. Kmise bude také pracvat na zařazení recyklvanéh materiálu mezi kritéria pr zelené veřejné zakázky. Lepší a harmnizvanější ddělený sběr a třídění Vyšší míru a kvalitu recyklace plastů brzdí rvněž nedstatečný bjem a kvalita ddělenéh sběru a třídění. Třídění je rvněž nezbytné pr t, aby se předešl kntaminaci v recyklačních tcích a udržela se vyská úrveň bezpečnsti recyklvaných materiálů. K pdpře tht úsilí mhu výrazně přispět finanční prstředky získané prstřednictvím systémů rzšířené dpvědnsti výrbců. Pdbně mhu přispět k dsažení vyské míry recyklace depzitní systémy. 14 Zejména nedávn známené rzhdnutí Číny zákazu dvzu některých druhů plastvéh dpadu viz ddíl 4.4. 15 Kntaminace tků recyklvaných materiálů může pcházet z různých zdrjů (např. nečistty, fáze pužívání, nesprávné pužívání, degradace, nevhdná separace materiálů, zbytky dříve pvlených nebezpečných látek neb křížvá kntaminace při sběru dpadu). Tyt sekundární kntaminanty mhu mít vliv na kvalitu a bezpečnst recyklvaných látek. 16 Na rzdíl d jiných uptřebení, jak jsu např. baly, nejsu tak důležité estetické pžadavky a menší jsu bvykle i pžadavky z hlediska zdraví a envirnmentální expzice. Evrpský výbr pr nrmalizaci již vypracval nrmy pr psuzvání za účelem zjišťvání nebezpečných látek, které by mhly být bsaženy v recyklvaných materiálech. 4
Eknmicku stránku recyklace plastů by mhl pdstatně zlepšit snížení fragmentace a rzdílů v systémech sběru a třídění, čímž by se ušetřil přibližně st EUR na tunu shrmážděnéh dpadu 17. Kmise vydá nvé pkyny týkající se ddělenéh sběru a třídění dpadu. Důležitější však je, že Kmise rzhdně pdpruje Evrpský parlament a Radu v jejich stávajícím úsilí změnu pravidel nakládání s dpady, aby byl zajištěn lepší prvádění stávajících pvinnstí v suvislsti s dděleným sběrem plastů. Omezení plastvéh dpadu a zamezení znečišťvání V sučasnsti pškzuje plastvý dpad při svém vzniku a úniku živtní prstředí, půsbí hspdářské škdy v takvých blastech, jak je cestvní ruch, ryblv a námřní dprava, a prstřednictvím ptravinvéh řetězce může mít dpad na lidské zdraví. Předcházení plastvému dpadu v živtním prstředí Rstucí pužívání plastů pr širku škálu krátkdbých uptřebení vede ke vzniku velkéh mnžství plastvéh dpadu. Výrbky na jedn pužití jsu velkým zdrjem úniku plastů d živtníh prstředí, prtže je může být btížné recyklvat, čast jsu využívány mim dmv a vyhzeny d dpadků. Stále vyšší sptřeba ptravin a nápjů cestu/na cestě/na cestách pdněcuje pužívání plastů na jedn pužití, a pčítá se prt s tím, že tent prblém bude narůstat. Omezení plastvéh dpadu a znečištění je slžitý prblém vzhledem k jeh všudypřítmnému charakteru a suvislsti se sciálními trendy a chváním jedntlivců. Neexistuje zřejmá pbídka pr sptřebitele a výrbce, aby se přerientvali na řešení, jež by vedla ke vzniku menšíh mnžství dpadu neb dpadků. EU již pdnikla krky tím, že stanvila pžadavky, aby členské státy přijaly patření ke snížení sptřeby plastvých tašek 18 a ke sledvání a snížení dpadu v mřích 19. Kmise pdpří prstřednictvím svéh připravvanéh legislativníh návrhu revize směrnice pitné vdě přístup k vdě z vdvdu pr bčany EU, čímž se sníží ptřeba balených vd. Kritéria pr ekznačku a zelené veřejné zakázky také pdprují pakvaně pužitelné předměty a baly 20. Kmise przkumá prveditelnst zavedení patření fiskálníh charakteru na úrvni EU 21. Kmise bude zkumat rvněž tázku nadměrnéh pužívání balů. Na financvání patření mezujících plastvý dpad se mhu rvněž pdílet systémy rzšířené dpvědnsti výrbce na úrvni jedntlivých států. Pmci mezit dpad 17 Ellen MacArthur Fundatin, The New Plastics Ecnmy: Catalysing actin, leden 2017. 18 Směrnice (EU) 2015/720, kteru se mění směrnice 94/62/ES, pkud jde mezení sptřeby lehkých plastvých nákupních tašek. 19 Směrnice 2008/56/ES, kteru se stanví rámec pr činnst Splečenství v blasti mřské envirnmentální plitiky. 20 Například kritéria ekznačky pr cestvní ruch a kritéria pr zelené veřejné zakázky týkající se ptravin a stravvání mezují pužívání plastů na jedn pužití v blasti hrmadnéh stravvání. 21 O mdalitách takvéh ptenciálníh pplatku by se rzhdval na základě psuzení jeh přispění k dsažení cílů strategie. Nadt by t v suvislsti s přípravu víceletéh finančníh rámce na bdbí p rce 2020 mhl být pvažván za jedn z mžných řešení, jak vytvářet zisky pr rzpčet EU. 5
a pdpřit recyklaci mhu cílené depzitní systémy, které již v něklika zemích pmhly dsáhnut vyské míry sběru u nápjvých balů 22. S cílem snížit vypuštění dpadu z ldí předkládá Kmise splečně s tut strategií legislativní návrh týkající se přístavních zařízení pr příjem dpadu 23. Tent návrh bsahuje patření, která zajistí, aby byl dpad vzniklý na ldích neb shrmážděný na mři přepraven na pevninu a aby s ním byl příslušným způsbem nalžen. V návaznsti na t vypracuje Kmise také cílená patření pr snížení ztrát ryblvných zařízení neb jejich pnechání v mři. Bilgicky rzlžitelné plasty Stanvení jasnéh regulačníh rámce pr bilgicky rzlžitelné plasty. Většina v sučasnsti dstupných plastů, které jsu značeny jak bilgicky rzlžitelné, se nicméně rzkládá za specifických pdmínek, které nemusí být vždy snadné najít v přírdním prstředí, a může tak eksystémům přest škdit. Plasty, které jsu značeny jak kmpstvatelné, nemusí být navíc nutně vhdné pr dmácí kmpstvání. Pkud se kmpstvatelné a běžné plasty v prcesu recyklace prmíchají, může t vlivnit kvalitu výsledných recyklvaných látek. Existence dbře fungujícíh systému ddělenéh sběru pr rganický dpad je pr uptřebení sptřebiteli zásadní. Srzumitelné a dstupné infrmace pr sptřebitele. Kmise navrhne harmnizvaná pravidla pr určvání a značvání kmpstvatelných a bilgicky rzlžitelných plastů. Závěrem lze uvést, že u něklika alternativních materiálů, které si nárkvaly bilgicku rzlžitelnst, např. x-rzlžitelných plastů, se ukázal, že ve srvnání s běžnými plasty nepskytují žádné dlžené envirnmentální přínsy, ale že je napak znepkjivá jejich rychlá fragmentace na mikrplasty. Kmise se prt začala zaměřvat na mezení pužívání x-plastů v EU 24. Mikrplasty Mikrplasty se záměrně přidávají d určitých kategrií prduktů (jak například ksmetických přípravků, rzpuštědel a barev), rzptylují se v průběhu výrby, přepravy a pužívání plastvých pelet, případně vznikají ptřebváváním výrbků, jak jsu pneumatiky, barvy a syntetické děvy. Něklik zemí přijal patření k mezení jejich pužívání 25. Některé členské státy uvažují zákazu neb jej plánují a t může vést k fragmentaci jedntnéh trhu. 22 Pět členských států, které mají s depzitními systémy pr PET lahve nejlepší výsledky (Německ, Dánsk, Finsk, Nizzemsk a Estnsk), dsáhl v rce 2014 průměrné míry sběru PET ve výši 94 %. 23 COM(2018) 33 přístavních zařízeních pr příjem dpadu z ldí a zrušení směrnice 2000/59/ES a změně směrnice 2009/16/ES a směrnice 2010/65/EU. 24 V suladu s pstupy nařízení REACH pr mezení látek, které představují rizik pr živtní prstředí neb zdraví, Kmise pžádala Evrpsku agenturu pr chemické látky, aby psudila vědecký základ pr přijetí regulačních patření na úrvni EU. 25 Zákaz pužívání mikrplastů ve specifických výrbcích pr sbní péči byl zaveden ve Spjených státech a v Kanadě; něklik členských států EU rvněž známil Kmisi návrhy právních předpisů zákazu mikrplastů v určitých ksmetických přípravcích. Rada vyzvala Kmisi, aby přijala patření hledně mikrplastů, zejména pcházejících z ksmetických přípravků a detergentů. 6
V suladu s pstupy nařízení REACH pr mezení látek, které představují rizik pr živtní prstředí neb zdraví, prt Kmise zahájila prces, jehž cílem je mezit pužívání záměrně přidávaných mikrplastů, a pžádala Evrpsku agenturu pr chemické látky, aby psudila vědecký základ pr přijetí regulačních patření na úrvni EU 26. Je třeba zabránit šíření mikrplastů. Kmise zváží patření týkající se např. značvání a zvláštních pžadavků pr pneumatiky, lepší infrmvansti a minimálních pžadavků na uvlňvání mikrvláken z textilií a rvněž patření na mezení ztrát plastvých pelet. Mikrplasty je také třeba sledvat v pitné vdě, kde je jejich dpad na lidské zdraví stále neznámý. Pdpra invací a investic na cestě k běhvému řešení Dsažení cílů stanvených v tét strategii bude vyžadvat velké investice d infrastruktury a invací. Samtné splnění ambiciózních cílů v blasti recyklace plastů si dhadem vyžádá ddatečné investice ve výši 8,4 až 16,6 miliardy EUR 27. Značný vliv mhu mít invativní řešení pr pkrčilé třídění, chemicku recyklaci a navrhvání dknalejších plymerů. Rzšiřvání nvých technlgických řešení, jak je digitální vdtisk, by například mhl umžnit mnhem lepší třídění a sledvatelnst materiálů, a t při nepatrných nákladech na dvybavení. Výzkum a invace mhu mít také význam pr prevenci vzniku plastvéh dpadu a znečištění mikrplasty. Dsud pskytl prgram Hriznt 2020 na financvání výzkumu a vývje v blastech, jež mají přímý význam pr tut strategii, více než 250 milinů EUR. D rku 2020 bude věnván dalších 100 milinů EUR na financvání priritních patření, včetně vytvření inteligentnějších a recyklvatelnějších plastvých materiálů, čímž se recyklační prces zefektivní, a na vyhledávání a dstraňvání nebezpečných látek a kntaminantů z recyklvaných plastů. Kmise také vypracuje strategický plán výzkumu a invací v blasti plastů, který pskytne pkyny pr buducí financvání výzkumu a invací v bdbí p rce 2020. Veřejné rgány musí investvat d širšíh a kvalitnějšíh ddělenéh sběru. Klíčvu úlhu při pskytvání nezbytných finančních prstředků mhu sehrát dbře kncipvané systémy rzšířené dpvědnsti výrbce. V některých zemích s velmi vysku míru recyklace například výrbci nesu náklady na ddělený sběr a zpracvání balvých dpadů, a t frmu příspěvků. 2) Pzice ČR: ČR pdpruje dluhdbě udržitelné nakládání s plasty v kntextu běhvéh hspdářství. 26 Jsu-li splněny pdmínky, musí na tmt základě agentura d 12 měsíců zahájit řízení mezení. 27 Delitte, Increased EU Plastics Recycling Targets: Envirnmental, Ecnmic and Scial Impact Assessment, 2015. 7
Pdle ČR Strategie identifikuje relevantní prblémy v blasti nakládání s plasty: zvyšující se prdukce plastů, nízká úrveň recyklace plastů, špatný design plastvých výrbků, hržení mřskéh prstředí plasty, zvyšující se mnžství mikrplastů v živtním prstředí, nízké ceny primárních survin, nízká pptávka p recyklvaných plastvých výrbcích, neexistence jasnéh regulačníh rámce pr bilgicky rzlžitelné plasty, nízká úrveň separvanéh sběru plastů. ČR pvažuje za zásadní, aby: byl stanven jasný regulatrní rámec pr systémy třídění plastů, mikrplasty a bilgicky rzlžitelné plasty, byly nastaveny efektivně systémy rzšířené dpvědnsti výrbců, byla řešena prblematika plastů na jedn pužití a nadrzměrných balů, Strategie pmhla k prsazení skutečných eknmicky efektivních nástrjů k vytvření trhu s plastvými recyklvanými výrbky, Strategie směřvala k účinnějšímu využívání plastvých dpadů jak zdrje druhtných survin, Strategie směřvala k eknmicky udržitelnému systému nakládání s plastvými dpady prstřednictvím běhvéh hspdářství, Strategie pdpřila vytváření hspdářských pbídek pr lepší design výrbků, byl zásadně pdpřen výzkum v blasti plastů a pdpřen průmysl v aplikaci invativních přístupů, Strategie přispěla knkrétními krky ke zlepšení tříděnéh sběru plastů, Strategie pdpřila a zjedndušila využívání recyklvaných plastů v blasti zelených veřejných zakázek. byla důsledně prsazvána rzšířená dpvědnst výrbců, byla realizvána ta patření, která skutečně budu stimulvat pptávku p recyklvaných plastech (patření v blasti veřejných zakázek, eknmické nástrje, úrveň zdanění recyklvaných výrbků). ČR nicméně vidí strategii jak velmi ptimisticku s hledem na reálný stav nakládání s plasty v EU a výhled, který je velmi vlivněn například krky Číny k mezení dvzu plastů. Tyt skutečnsti nejsu reflektvány a strategie nestanvuje knkrétní řešení. Pdle ČR Strategie neuvádí, jakým způsbem se bude řešit tázka ceny primárních survin. 8
ČR pdpruje budvání kncvých recyklačních zařízení v rámci EU, ale t je jednznačně spjen se zvýšením pptávky p recyklvaných plastvých výrbcích. Strategie neuvádí knkrétní krky, jak th bude dsažen. Stav prjednávání Evrpská kmise zveřejnila dkumenty dne 16. 1. 2018. V rámci pracvní skupiny (WP Envirnment) Rady byly dkumenty představeny dne 26. 1. 2018. Na Radě pr živtní prstředí 5. 3. 2018 prběhne k tmut tématu debata ministrů a na Radě 25. 6. 2018 by měly být přijaty závěry Rady. 3) Dpad na právní řád ČR: Sdělení jak takvé nemá přímý dpad na legislativu, nicméně realizací navrhvaných patření (v rámci přílhy sdělení) mhu být dtčeny blasti půsbnsti: Ministerstva živtníh prstředí dpady (zákn č. 185/2001 Sb., ve znění pzdějších předpisů), baly (zákn č. 477/2001 Sb., ve znění pzdějších předpisů), vda (zákn č. 254/2001 Sb., ve znění pzdějších předpisů); Ministerstva financí - finanční a eknmické nástrje; Ministerstva průmyslu a bchdu - výrbky, ekdesign, trh s druhtnými survinami. 4) Dpad na státní rzpčet: Předlžené sdělení nemá přímý dpad na státní rzpčet. Dpady na státní rzpčet mhu mít zejména změny evrpských směrnic a přijatá patření k plnění stanvených cílů. V sučasnsti všem přesně nelze kvantifikvat dpady na státní rzpčet. 5) Další relevantní dpady (např. na ŽP, hspdářské, sciální, apd.): Eknmické neb sciální dpady budu mít zejména suvisející změny evrpských směrnic a přijatá patření k plnění stanvených cílů a nvých pvinnstí. Další dpady mhu mít aktivity, které Kmise avizuje v rámci sdělení a které mhu vyústit v další změny legislativy EU. 6) Pzice zástupců sciálních a hspdářských partnerů, zástupců samsprávy, nevládních rganizací a případně dalších: Strategie (česká i anglická verze) byla rzeslána prstřednictvím Rady dpadvéh hspdářství MŽP. Bude dplněn v návaznsti na prjednání návrhu RKS MŽP a Radu dpadvéh hspdářství. 7) Pzice EK a EP: Evrpská kmise (EK) 9
Evrpská kmise je předkladatelem sdělení. Evrpský parlament (EP) EP sdělení dpsud neprjednal. 8) Pzice členských zemí: Pzice členských zemí jsu připravvány. Na jednání pracvní skupiny (WP Envirnment) Rady dne 26. 1. 2018 byly sděleny základní pzice. Lze předpkládat, že k upřesňvání pzic bude dcházet v rámci přípravy závěrů Rady včetně diskuze ministrů na Radě 5. března. 9) Stav prjednání v Parlamentu ČR: Dpsud neprjednán. 10) Prcedurální tázky: Jedná se nelegislativní dkument, a tudíž nepdléhá hlasvací prceduře. PŘÍLOHA I Seznam buducích patření EU k prvádění strategie Opatření Zlepšení eknmické stránky a kvality recyklace plastů Opatření zaměřená na zlepšení prduktvéh designu: Přípravné práce pr buducí revizi směrnice balech a balvých dpadech: Kmise zahájí práci na nvých harmnizvaných pravidlech, aby se zajistil, že d rku 2030 budu mci být všechny plastvé baly uvedené na trh EU pětvně pužívány neb recyklvány nákladvě efektivním způsbem patření navazující na COM(2018) 32 Sdělení prvádění balíčku patření pr běhvé hspdářství: mžnsti, jak řešit sučinnst mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrbků a dpadu : zlepšit sledvatelnst chemických látek a zabývat se tázku zbytků dříve pvlených nebezpečných látek v tcích recyklvaných materiálů nvá patření v blasti ekdesignu: zvážit pžadavky na pdpru recyklvatelnsti plastů Opatření ke zvýšení mnžství recyklvaných materiálů: zahájení celevrpské závazkvé kampaně zaměřené na průmysl a veřejné rgány psuzení regulačních či eknmických pbídek k využívání recyklvanéh materiálu, zejména v suvislsti: s revizí směrnice balech a balvých dpadech (viz výše) s hdncením/přezkumem nařízení stavebních výrbcích s hdncením/přezkumem směrnice vzidlech s uknčenu Časvý plán d 1. čtvrtletí 2018 d 1. čtvrtletí 2018 prbíhá 1. až 3. čtvrtletí 2018 d 1. čtvrtletí 2018 10
živtnstí pkud jde materiály určené pr styk s ptravinami: urychlené dknčení prbíhajících pvlvacích pstupů u prcesů recyklace plastů, lepší charakterizace kntaminujících látek a zavedení systému sledvání vypracvání nrem kvality pr tříděný plastvý dpad a recyklvané plasty ve splupráci s Evrpským výbrem pr nrmalizaci ekznačka a zelené veřejné zakázky: další pbídky k využívání recyklvaných plastů, včetně vypracvání adekvátních věřvacích prstředků Opatření ke zlepšení ddělenéh sběru plastvéh dpadu: vydat nvé pkyny týkající se ddělenéh sběru a třídění dpadu zajistit lepší prvádění stávajících pvinnstí v blasti tříděnéh sběru, mim jiné prstřednictvím prbíhajícíh přezkum právních předpisů v blasti dpadů Omezení plastvéh dpadu a znečišťvání dpadem Opatření na mezení plastů na jedn pužití: analytická činnst, včetně zahájení veřejné knzultace s cílem určit rzsah legislativní iniciativy týkající se plastů na jedn pužití Opatření k řešení tázky dpadu v mřích pcházejícíh ze zdrjů suvisejících s mřem: přijetí legislativníh návrhu přístavních zařízeních pr příjem dpadu z ldí vypracvání patření ke snížení ztrát ryblvných zařízení neb jejich pnechání v mři (např. včetně recyklačních cílů, systémů rzšířené dpvědnsti výrbců, fndů na recyklaci neb depzitních systémů) rzvj patření k mezení ztrát plastů pcházejících z dvětví akvakultury (např. mžnst referenčníh dkumentu nejlepších dstupných technikách) Opatření pr účinnější sledvání dpadu v mři a jeh mezvání: lepší sledvání a mapvání dpadu v mři, včetně mikrplastů, a t na základě harmnizvaných metd EU pdpra členských států při prvádění jejich prgramů patření týkající se znečišťvání mří dpadky pdle rámcvé směrnice strategii pr mřské prstředí, včetně prpjení s jejich plány týkajícími se nakládání s dpady/dpadky pdle rámcvé směrnice dpadech Opatření týkající se kmpstvatelných a bilgicky rzlžitelných plastů: zahájit práci na vypracvání harmnizvaných pravidel pr určvání a značvání kmpstvatelných a bilgicky rzlžitelných plastů prvést psuzení živtníh cyklu s cílem zjistit pdmínky, kdy je jejich pužití přínsné, a kritéria pr takvét uptřebení zahájit prces na mezení pužívání x-plastů prstřednictvím nařízení REACH Opatření k mezení znečištění mikrplasty: prstřednictvím nařízení REACH zahájit prces na mezení prbíhá 2018 d rku 2018 2019 prbíhá prbíhá 1. čtvrtletí 2018 d rku 2018 d rku 2018 d 1. čtvrtletí 2018 d 1. čtvrtletí 2018 prbíhá prbíhá 11
záměrnéh přidávání mikrplastů d výrbků przkumání mžnstí plitiky ke snížení nezáměrnéh uvlňvání mikrplastů z pneumatik, textilií a barev (např. včetně minimálních pžadavků na dezén pneumatik (děr a případně dlnst pneumatik) a/neb infrmačních pžadavků (případně včetně značvání), metd na psuzení ztrát mikrplastů z textilií a pneumatik v kmbinaci s pžadavky na infrmace (včetně případných pžadavků na značvání) neb minimálními pžadavky, cílenéh financvání výzkumu a vývje) vypracvání patření na snížení úniku plastvých pelet (např. systém certifikace v celém ddavatelském řetězci plastů a/neb referenční dkument nejlepších dstupných technikách pdle směrnice průmyslvých emisích) hdncení směrnice čištění městských dpadních vd: psuzení účinnsti při zachycvání a dstraňvání mikrplastů Pdpra investic a invací na cestě k běhvému řešení Opatření na pdpru investic a invací v rámci hdntvéh řetězce: pkyny Kmise k eklgické úpravě pplatků v rámci rzšířené dpvědnsti výrbců dpručení nedávn zahájené platfrmy pr finanční pdpru běhvéh hspdářství przkumat prveditelnst vytvření sukrméh investičníh fndu určenéh k financvání investic d invativních řešení a nvých technlgií zaměřených na snížení envirnmentálních dpadů primární výrby plastů přímá finanční pdpra pr infrastrukturu a invace prstřednictvím Evrpskéh fndu pr strategické investice a jiných finančních nástrjů EU (např. strukturálních fndů a strategií pr inteligentní specializaci, prgramu Hriznt 2020) pkračvat v práci na dpadech alternativních vstupních survin pr výrbu plastů v celém živtním cyklu vypracvání strategickéh plánu výzkumu a invací v blasti plastů jak vdítka pr buducí rzhdvání financvání Využívání celsvětvých patření Opatření zaměřená na klíčvé reginy: prjekt na snížení plastvéh dpadu a dpadků v mři ve výchdní a jihvýchdní Asii s cílem pdpřit udržitelnu sptřebu a výrbu, pdpra hierarchie způsbů nakládání s dpady a rzšířená dpvědnst výrbce a lepší využívání ryblvných zařízení zkumání mžnstí pr knkrétní patření ke snížení znečištění plasty ve Středzemním mři, pdpřit prvádění Barcelnské úmluvy splupráce při předcházení vzniku plastvéh dpadu v hlavních světvých pvdích Opatření na pdpru mnhstranným iniciativ týkajících se plastů: bnvený závazek týkající se plastů a dpadků v mři v rámci takvých fór, jak je OSN, G7, G20, úmluva MARPOL a reginální úmluvy pr mřské prstředí, včetně vytváření praktických nástrjů prbíhá d 1. čtvrtletí 2018 prbíhá 2019 v plvině rku 2018 d plviny rku 2019: prbíhá d rku 2018 2. čtvrtletí 2018 d rku 2018 d rku 2018 12
a knkrétních patření v blasti ryblvu a akvakultury pdpra pr patření pdle Basilejské úmluvy, zejména pr prvádění nástrjů v blasti nakládání s dpady způsbem šetrným k živtnímu prstředí Opatření týkající se dvustranné splupráce se zeměmi, které nejsu členy EU: pdpřit běhvé hspdářství v blasti plastů v zemích mim EU prstřednictvím plitickéh dialgu bchdu, průmyslu a živtním prstředí, jakž i eknmické diplmacie pužít dvustrannéh, reginálníh a tematickéh financvání EU v plitikách rzvje, susedství a rzšiřvání na pdpru strategie pr plasty předcházením a náležitým nakládáním s dpady a pdpru běhvéh hspdářství prstřednictvím prgramů a nástrjů, včetně iniciativy Switch t Green (Přepněte na zelenu) a plánu vnějších investic Opatření týkající se mezinárdníh bchdu: pdprvat rzvj mezinárdních průmyslvých nrem pr třídění plastvéh dpadu a recyklvaných plastů zajistit, aby byl s vyvezeným plastvým dpadem nakládán v suladu s nařízením EU přepravě dpadů pdprvat rzvj systému certifikace pr recyklační zařízení v EU a ve třetích zemích d rku 2018 d rku 2018 PŘÍLOHA II Seznam dpručených patření pr vnitrstátní rgány a průmysl Klíčvá patření na zlepšení eknmické stránky a kvality recyklace plastů Vnitrstátní a reginální rgány se vyzývají k tmu, aby: při zadávání veřejných zakázek upřednstňvaly pětvně pužitelné a recyklvané plasty lépe využívaly zdanění a jiné eknmické nástrje: k dměňvání za využívání recyklvaných plastů a upřednstňvání pětvnéh pužití a recyklace před skládkváním a spalváním k psílení ddělenéh sběru plastvéh dpadu a ke zlepšení způsbu, jakým se tak děje k zavedení kvalitně kncipvaných systémů rzšířené dpvědnsti výrbců a/neb depzitních systémů p knzultaci s příslušnými dvětvími k dbrvlným závazkům na pdpru cílů strategie, zejména pkud jde využívání recyklvaných plastů Průmysl se vyzývá k tmu, aby: přijal knkrétní patření ke zlepšení dialgu a splupráce v rámci celéh hdntvéh řetězce, zvláště aspektech týkajících se materiálů a prduktvéh designu přijal dbrvlné závazky na pdpru cílů strategie, zejména pkud jde využívání recyklvaných plastů Klíčvá patření zaměřená na mezení plastvéh dpadu a znečišťvání dpadem Vnitrstátní a reginální rgány se vyzývají k tmu, aby: zvyšvaly pvědmí znečišťvání dpadem a zvážily pkuty, pkud již neexistují; pdpřily úklid pláží psílily sběr dpadu, zejména v blízksti pbřeží, a zlepšily krdinaci mezi rgány dpvědnými za nakládání s dpady a vdní a mřské prstředí zintenzivnily úsilí při likvidvání nezáknných a nevyhvujících skládek 13
na základě harmnizvaných metd EU vypracvaly vnitrstátní sledvání dpadků v mři zapjily se d reginálních úmluv pr mřské prstředí, zejména při vytváření reginálních plánů pr bj prti znečišťvání mří zvážily zavedení rzšířené dpvědnsti výrbce, zejména s cílem pskytnut pbídky pr sběr vyřazených lvných zařízení a recyklace plastů pužívaných v zemědělství zvážily zavedení depzitně refundačních systémů, zejména u nápjvých balů Průmysl se vyzývá k tmu, aby: pdpřil stávající alternativy k plastvým předmětům na jedn pužití (např. ve stravvání a u prdeje jídla s sebu ), pkud jsu pr živtní prstředí prspěšnější pkračval v prvádění mezidvětvvých dhd, aby se mezil uvlňvání mikrplastů d živtníh prstředí zavedl patření, která by zabránila úniku plastvých pelet Klíčvá patření na pdpru investic a invací na cestě k běhvému řešení Vnitrstátní, reginální a místní rgány se vyzývají k tmu, aby: lépe využívaly eknmické nástrje, především s cílem zvýšit cenu skládkvání a spalvání a prsazvání recyklace plastvéh dpadu a prevence více využívaly zadávání veřejných zakázek a financvání na pdpru předcházení vzniku plastvých dpadů a recyklace plastů Průmysl se vyzývá k tmu, aby: zvýšil investice d infrastruktury a výzkumu a vývje v blastech, které přím suvisejí s dsažením cílů strategie přispěl k vytvření sukrméh investičníh fndu na vyrvnání envirnmentálních externalit výrby plastů Klíčvá patření, jež umžňují využít patření na glbální úrvni Vnitrstátní a reginální rgány, včetně zemí, které nejsu členy EU, se vyzývají, aby: se zapjily d mezinárdních fór s cílem vytvřit glbální reakci na nárůst dpadků v mřích přijímaly patření na vnitrstátní úrvni s cílem snížit únik plastů d živtníh prstředí, předcházet vzniku plastvéh dpadu a zvýšit recyklaci Průmysl se vyzývá k tmu, aby: hrál aktivní úlhu v pdpře integrvanéh přeshraničníh běhvé hspdářství v blasti plastů, mim jiné prstřednictvím vytvření glbálníh prtklu pr plasty 14