Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z

Podobné dokumenty
I. MECHANIKA 8. Pružnost

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

pravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

hledané funkce y jedné proměnné.

8. Anizotropní prostředí

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Centrovaná optická soustava

Měrný náboj elektronu

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Polarizace čtvrtvlnovou destičkou

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Metody ešení. Metody ešení

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

Optika pro mikroskopii materiálů I

P5: Optické metody I

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta. Katedra optiky. Jana Grézlová. Obor: Digitální a přístrojová optika.

Základním praktikum z optiky

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Analytická geometrie lineárních útvarů

APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

Trivium z optiky Fotometrie

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

(3) Zvolíme pevné z a sledujme dráhu, kterou opisuje s postupujícím časem koncový bod vektoru E v rovině z = konst. Upravíme vztahy (2) a (3)

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF 22. II. S

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

Parametrická rovnice přímky v rovině

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

0.1 reseny priklad 4. z

27. Vlnové vlastnosti světla

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Přednáška č.14. Optika

42 Polarizované světlo Malusův zákon a Brewsterův úhel

Digitální učební materiál

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA

Světlo jako elektromagnetické záření

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Ing. Ondrej Panák, Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

Rentgenová strukturní analýza

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Rovinná a prostorová napjatost

Demonstrace skládání barev

Charakteristiky optického záření

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Vznik a šíření elektromagnetických vln

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

Klasický a kvantový chaos

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

ZJIŠŤOVÁNÍ CUKERNATOSTI VODNÝCH ROZTOKŮ OPTICKÝMI METODAMI

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku:

Transkript:

7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované světlo. 7.7. Polarizátor 7.8. Kompnzátor 7.9. Změna stavu polarizac 7.. Optická aktivita 7.. Maticová rprzntac polarizac 7.. Fotolasticimtri 7. Polarizované světlo 7.. Polarizac Polarizací v podstatě rozumím skutčnost, ž plně rspktujm vktorový charaktr vličin, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící s v směru z i( t kz ) (7..) rozpíšm do složk cos( t kz ) (7..) cos( t kz ) (7..3) z (7..4) V prai s téměř vžd uplatní pouz rozdíl fází (7..5)

z Obr. 7.. Složk vktoru, směr šířní j z. 7.. Linárně polarizované světlo dostanm pro podmínku,, pak po úpravě (7..), (7..3) dostanm což j rovnic přímk. (7..) Obr. 7.. Linárně polarizované světlo. 7.3. Kruhově polarizované světlo dostanm pro podmínku a, pak podobně cos( t kz ) (7.3.) sin( t kz ) (7.3.) nbo (7.3.3) což j rovnic kružnic. Pro, 3 j rotac v směru chodu hodinových ručičk, jdná s o pravotočivé kruhově polarizované světlo a pro, 3 o lvotočivé.

/ / Obr. 7.3. Kruhově polarizované světlo. 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) Zvolím podmínku nbo a, pak cos( t kz ) (7.4.) sin( t kz ) (7.4.) (7.4.3) Což j rovnic lips s poloosami v směru a. Směr rotac j stjný jako v přdcházjícím případě. / / Obr. 7.4. liptick polarizované světlo v spciálním případě. 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) Pro složk platí (7..), (7..3). Vloučím čln ( t kz ) tak, ž tto rovnic postupně vnásobím sin, sin, sčtm, opět ttéž rovnic vnásobím cos, cos a znovu sčtm. Pak tto rovnic umocním a sčtm. Po úpravě dostanm cos sin tj. rovnic obcně položné lips s hlavní poloosou, ktrá svírá úhl značím tg. (7.5.) s osou, kd obvkl 3

ψ Obr. 7.5. liptick polarizované světlo v obcném případě. 7.6. Npolarizované světlo. V jdnoduchém případě j to suprpozic mnoha rovnoběžných rovinných polarizovaných vln s chaotick různými úhl a stjnými amplitudami. Otáční polarizátoru nmá vliv na naměřnou intnzitu světla a stjně tak intnzitu novlivní vložný kompnzátor. Pokud s mění intnzita prošlého světla za těchto podmínk jdná s o částčně polarizované světlo. Přdpokládám, ž amplitud a fáz polarizovaného světla nzávisí na čas. Pokud taková závislost istuj a časové změn jsou kratší nbo srovnatlné s intgrační dobou dtktoru, měřím pouz časové střdní hodnot a j nutné vzít v úvahu kohrnční vlastnosti světla. 7.7. Polarizátor Jsou to optické součástk, ktré z npolarizovaného světla vbrou pouz tu část, ktrá j zpravidla linárně polarizovaná. a) Polarizac odrazm. Vužívá s skutčnosti, ž při odrazu na rozhraní dvou nabsorbujících prostřdí (jdno j praktick vžd vzduch) při Brwstrově úhlu vmizí složka p viz obr. 3.6.. Stupň polarizac můž být vsoký, al zásadní nvýhodou j závislost na vlnové délc a rovněž B j pro konstrukci přístrojů nvýhodná změna směru paprsku po odrazu. Vžd j výhodnější přímková osa přístroj. b) Polarizac průchodm. Analogick lz vužít i polarizační závislosti propustnosti rozhraní. Ta j však méně výrazná, viz obr. 3.3., v srovnání s odrazivostí a proto j nutné vužít průchodu víc rozhraními ( např. víc planparallních sklněných dsk). Závislost na vlnové délc j méně výrazná, al stupň polarizac j nízký a praktick s tnto tp polarizátoru nvužívá. c) Polarizac rozptlm Rozptlné světlo j částčně polarizované. To j způsobno tím, ž vmizí složka lktrického pol v směru šířní rozptýlného světla, ktrý s liší od dopadajícího směru, viz 4

obr. 7.7.. Polarizac závisí na směru šířní světla, na tpu rozptlových cntr, na vlnové délc. Na praktické vužití s tnto jv nhodí. rozptlové cntrum Obr. 7.7. Částčná polarizac rozptlm. d) Dichroismus. Dichroismus j skutčnost, ž pro anizotropní prostřdí chování indu absorpc na vlnové délc závisí na směru šířní světla, rspktiv spktrální průběh k o a k j různý viz obr. 7.7.. Takovou vlastnost má např. minrál turmalín, často s vužívají krstalk síranu dvojjodného nansné na tnké průhldné folii. Tnto tp polarizátoru j vlmi rozšířný, j nnákladný a i kdž stupň polarizac nní nijak vsoký, al v řadě případů zcla vhovuj. 5

T.9.8.7.6.5.4.3 "rádný" "mimorádný".. 4 5 6 7 8 9 (nm) Obr. 7.7. Dichroismus (smbolick - ) závislost propustnosti T pro řádný a mimořádný paprsk na vlnové délc světla, intrval j použitlná spktrální oblast. ) Dvojlom. Na základě tohoto jvu (viz kap.5) j známa clá řada variant linárních, vlmi kvalitních, polarizátorů. Vlkou výhodou j malá spktrální závislost, vsoký stupň polarizac, nvýhodou j cna. Tpický zástupc této řad polarizátorů j tzv. Glan-Thompsonův viz obr. Jako matriál s často vužívá přírodní kalcit (CaCO 3 ), ktrý v viditlné oblasti má značně rozdílné ind lomu (n o =.66, n =.49). V první části hranolu s obě navzájm kolmo polarizované vln šíří stjným směrm, al různou rchlostí. Na rozhraní s vzduchm nbo vhodným optickým tmlm, s totálně odráží řádná vlna ( podl toho j nutné volit úhl řzu hranolu), al mimořádná nsplňuj podmínku totálního odrazu a přs vlmi tnkou mzru pokračuj do druhé části hranolu. Obě části jsou oritován stjně a to tak, ž optická osa j rovnoběžná s vstupní plochou hranolu a současně s plochou šikmého řzu. Dostanm td linárně polarizovanou vlnu v původním směru. Stupň polarizac j zpravidla vsoký a závisí přdvším na kvalitě výchozího krstalu. Cnu silně ovlivňuj kvalita a rozměr krstalu. Pozn.: Rochon, Wollaston,.drátové polarizátor 6

řádný mimořádný npolarizované světlo polarizované kolmo a rovnoběžně polarizované kolmo polarizované rovnoběžně s rovinou obr. Obr. 7.7.3 Glan Thompsonův polarizátor. 7.8. Kompnzátor To j součástka, ktrá při průchodu vln mění jjí fázi. Vužívá s přdvším pro změnu stavu polarizac, např. na změnu linárně polarizované vln na liptick polarizovanou. a) Jdnoduchý kompnzátor. Zpravidla j to tnká planparallní dska (tloušťk d) z anizotropního krstalu s optickou osou rovnoběžnou s rozhraním viz obr. 7.8.. Při kolmém dopadu postupují obě vln v stjném směru, al s různými rchlostmi, rspktiv ind lomu k n k n k (n n ) o o o (7.8.) Nvýhodou j závislost k na vlnové délc. Vlmi často s volí matriál a tloušťka dštičk tak, ab pro danou vlnovou délku platilo: k d (n n )d o 4 (7.8.) tzv. čtvrtvlnový kompnzátor, podobně k d (n n )d o (7.8.3) tzv. půlvlnový kompnzátor. d osa 7

Obr. 7.8. Kompnzátor b) Babint-Solil kompnzátor Tnto tp kompnzátoru dovoluj nastavní stjného fázového posuvu pro širokou spktrální oblast. Konstrukc viz obr. 7.8.. J obdobná Wolastonovu hranolu, jsou to dva vlmi štíhlé klín anizotropního krstalu s navzájm kolmými optickými osami. Pro dané místo průchodu světla kompnzátorm platí Potom clkový posuv j d (n n ) d (n n ) o o (7.8.4) (n n )(d d ) o (7.8.5) Pak posunm klínů proti sobě nbo posunm clé součástk v směru vžd najdm vhodnou polohu pro vhodný posuv. Pozn.: další tp, zjména širokospktrální. osa o d d osa Obr.7.8.. Babint-Solil kompnzátor 7.9. Změna stavu polarizac Při průchodu světla polarizátorm a násldně vhodně otočným kompnzátorm můžm dostat libovolně liptick polarizované světlo. 8

( / ) α Obr. 7.9.. Kombinac linárního polarizátoru (,) a kompnzátoru (, ). Změna linárně polarizovaného světla na liptick polarizované. Linárně polarizované světlo s amplitudou má složk a vzhldm k soustavě (,) viz obr. 7.9.. Kompnzátor j určn soustavou (, ), v směru dochází k posuvu fáz o. Os a svírají úhl. Pak cos( t kz ) sin( t kz ) (7.9.) Po úpravě cos( t kz ) (7.9.) Což j rovnic lips s poloosami v směrch (, ) nbo lipsa v soustavě (,), kd poloosa svírá s osou úhl. 7.. Optická aktivita Optickou aktivitou s rozumí stáční směru linárně polarizované vln při průchodu aktivním prostřdí. Pro vsvětlní tohoto jvu s přdpokládají různé ind lomu pro pravotočivé (n + ) a lvotočivé (n - ) kruhově polarizované světlo. Tnto jv úzc souvisí s smtrií molkul aktivního prostřdí. Označím k n k n (7..) n (n n ) k (k k ) (7..) 9

Linární kmit si můžm přdstavit jako suprpozici dvou kruhově polarizovaných opačně orintovaných kmitů s stjnou amplitudou. Pro pravotočivý kmit platí cos( t k z) sin( t k z) (7..3) a pro lvotočivý cos( t k z) sin( t k z) (7..4) Výsldný kmit má složk cos( z) cos( t k z) kd sin( z) cos( t k z) (7..5) (k k j tzv. otáčivost. Dostali jsm kmit, kd poloha amplitud závisí na součinu otáčivosti a vzdálnosti, ktrou vlna projd prostřdím, viz obr.7... Např. pro glukózu pro 589.3nm j 3.8rad / cm. ) (n n ) (7..6) ρz z Obr. 7... Stáční linárně polarizovaného světla v aktivním prostřdí. 7.. Maticová rprzntac polarizac Obvklá úloha j řšní průchodu světla několika polarizačními prvk, průchod nbo odraz na prostřdí s polarizačními účink a analýza stavu polarizovaného světla. K tomu s vlmi dobř hodí maticová rprzntac. Jonsov matic Stav polarizovaného světla j určn vktorm s dvěma souřadnicmi a prostřdí j určno maticí. Obvklý názv j Jonsonův vktor a Jonsova matic. Obcně má tnto vktor tvar

i ( t kz) i i i ( t kz ) i (7..) Kd faktor přd vktorm j stál stjný a nní třba jj opisovat, vpouští s. Důvod použití zápisu vktoru s rozdílm fází j praktický, protož to j vličina dostupná měřní, nikoliv absolutní fáz. Navíc ani absolutní vlikost intnzit světla nní často důlžitá a tak s vktor normalizuj podmínkou (7..] Příklad (sstmatick viz tab.): Vktor Vktor i má význam linárně polarizovaného světla v směru os. j kruhově polarizované světlo (- pravo, + lvo) Složní vktorů přdstavuj jdnoduchý postup při skládání dvou opačně i i kruhově polarizovaných vln, ktré dají jdnoduchý linární kmit. Jdnotlivé polarizační lmnt a prostřdí jsou rprzntován maticmi viz tab. Násobní matic a vktorů j v tomto pořadí viz obr.7... A A P P P (7..3) 3 B B kd počátční stav j určn A,B a výsldný stav A, B. Vstup A B [P ] [P ] [P 3 ] Výstup A B Obr. 7.. Ilustrac postupu násobní matic v jdnoduché soustavě. Příklad: linárně polarizované světlo svírá úhl 45 o s osou a prochází čtvrtvlnovou dštičkou i i Dostanm kruhově polarizované světlo.

J zřjmé, ž algoritmus j vlmi jdnoduchý zjména pro možnost programování. Zásadní nvýhodou Jonsova přístupu, j jho nvhodnost pro popis npolarizovaného rspktiv částčně polarizovaného světla. Tvar matic pro polarizační prvk: http://n.wikipdia.org/wiki/jons_calculus Stoksov paramtr a Mullrov matic Pro úplný popis stavu polarizovaného světla s používají Stoksov vktor s čtřmi čln (Stoksov paramtr) a pro popis polarizačních lmntů tzv. Mullrov matic 44. Tto Stoksov paramtr, ktré mají rozměr intnzit světla, jsou dfinován: I (7..4) Q (7..5) U cos (7..6) V sin (7..7) V případě částčně polarizovaného světla dfinujm stupň polarizac P(,): Q U V P (7..8) A rozložím částčně polarizované na polarizované a npolarizované I Q U PI Q U V V Postup při násobní matic a vktorů j stjný jako v přdcházjícím odstavci. Tvar matic pro řadu příkladů najdm v : http://n.wikipdia.org/wiki/mullr_calculus I P I (7..9) 7.. Fotolasticimtri Fotolasticimtri j mtoda na určování napětí v průhldných matriálch vužitím analýz polarizovaného světla. K tomuto účlu použijm přdcházjící algoritmus Jonsových vktorů a Mullrových matic.

tlak tlak optická osa z d Obr. 7... Umělá anizotropi vvolaná tlakm na původní izotropní matriál. primntání uspořádání j na obr.7.. a obr.7... Uměl stlačím původně izotropní optický matriál v jdnom směru (), dformac vvolá jdnoosou anizotropii, fázový posuv v směru šířní světla (z) j sd (7..) kd j matriálová konstanta, s napětí, d tloušťka vzorku. P I I v P P d P Obr 7... primntální uspořádání pro fotolasticimtrii. Rovnoběžný npolarizovaný svazk světla s paramtr (I,,,) prochází linárním polarizátorm P svírající s osou úhl, dál prochází vzorkm dformovaným v směru a s posuvm v směru z a končně dalším linárním polarizátorm svírajícím úhl s osou. Na výstupu j poměrně složitý vktor, al v prai nás zajímá pouz první čln I v, ktrý má význam měřné intnzit světla I v cos( ) cos( ) sin( ) sin( ) cos( ) (7..) Pro zkřížné polarizátor o 9 dostanm 3

I sin ( v )( cos( )) (7..3) Tato intnzita j nulová pro, /, tzv. izoklin nbo pro, 3..., tzv. izochromát (názv j důsldkm závislosti ( ) ). Oba tp míst lz odlišit použitím čtvrtvlnové dsk. Protož platí (n n )d o (7..4) bud intnzita světla silně závist na vlnové délc. Použijm-li bílé světlo dostanm na stínítku zpravidla jasně barvnou stopu. Výhodné j zvolit poloh poloh polarizátorů β= 45 o, γ=±45 o. Pak I v cos( ) (7..5) J zřjmé, ž otočním polarizátoru o 9 o s vmění potlačné barv (-) za t, ktré bl zdůrazněn (+) a naopak. Při nhomognně dformovaných vzorcích j to směsic barv, ktré lz však dobř analzovat a vužít přdvším pro urční dformac. Tnto jv s často vužívá v inžnýrské prai. Místo uměl vvolané anizotropi můžm analogick studovat homognní anizotropní matriál, kd výsldná barva souvisí, mimo poloh polarizátorů, přdvším s tloušťkou vzorků. Hovořím někd o intrfrnci polarizovaného světla. Obcnější případ dostanm pro sbíhavý svazk světla, analýza j obtížnější, al má rovněž clou řadu aplikací, např. v minralogii. 4