Vážeí zákazíci, dovolujeme si Vás upozorit, že a tuto ukázku kihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To zameá, že ukázka má sloužit výhradì pro osobí potøebu poteciálího kupujícího (aby èteáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracová a mohl se také podle tohoto, jako jedoho z parametrù, rozhodout, zda titul koupí èi e). Z toho vyplývá, že eí dovoleo tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejì èi eveøejì apø. umis ováím a datová média, a jié iteretové stráky (ai prostøedictvím odkazù) apod. redakce akladatelství BEN techická literatura redakce@be.cz

Mìrý útlum vláka a je útlum a 1 km délky. Získáme jej ze vztahu (4.9.3), když jej podìlíme délkou vláka l : a = E 3 ORJ l = l 3 (8.3.2a) Hlavími pøíèiami útlumu svìtelého sigálu v optickém vláku jsou absorpce a rozptyl svìtelých paprskù. Ztráty vzikají: pøímo v materiálu vláka; a rozhraí prostøedí vláka; pøi spojováí vláke; a mikroohybech a makroohybech optického vláka. Hlaví složky útlumu svìtelého sigálu v optickém vláku Ztráty v materiálu vláka: Ztráty v materiálu jádra se projevují ve vlastí a evlastí absorpci a rozptylem v materiálu jádra. Všechy ztráty jsou závislé a vlové délce optického záøeí. Vlastí absorpce spoèívá v pohlceí èásti optického záøeí vlastími molekulami materiálu optického vláka. Materiálová epøímá absorpce je zpùsobea pohlceím èásti optického záøeí molekulami eèistot, které do vláka proikly pøi jeho výrobì. Pøi žíháí vyrábìého vláka dochází ke složitým chemickým reakcím, a kterých se výzamì podílí voda. Ve vláku po žíháí zùstávají ioty hydroxylu OH, které zpùsobují a ìkterých vlových délkách absorpci optického záøeí. Rayleighùv rozptyl vziká jako dùsledek elastických kolizí mezi procházejícím optickým záøeím a molekulami hmoty jádra optického vláka. Vzikají lomy a odrazy èástí paprskù, které se ásledkem toho tøíští do všech smìrù, rozptýleé optické záøeí, které zmìilo smìr šíøeí a je odkloìo, takže proike do pláštì, se ztratí. Ohyb vláka: Pøi ohýbaí optického vláka, dochází ke zmìì úhlù dopadu a odrazu pøeášeých paprskù. To mùže mít za ásledek, že ìkterý paprsek pøekroèí mezí hodotu úhlu odrazu a evrátí se do jádra vláka, ale proike do pláštì. Na výstup vláka se potom dostae meší poèet paprskù, ež kolik jich bylo a jeho vstupu. YQ MãtWODN 3/Èâ -È'52 =WUDFHQêSDSUVHN Obr. 8.3.4 Šíøeí paprskù v ohybu vláka se skokovou zmìou idexu lomu QHGRNRQDORVW 3/Èâ Obr. 8.3.5 Ztráty v ohybu vláka se skokovou zmìou idexu lomu A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL 121

Teto jev je z hlediska pøeosových aplikací optických vláke ežádoucí. Na druhé straì jej je možé využít pøi kostrukci optických sezorù založeých a zakøivováí optického vláka. Aby edocházelo k velkým ztrátám pøi ohybu, je uté dodržovat pokyy výrobce a vláko ohýbat s co ejvìtším polomìrem. Mikroohyby vláka Malé chyby v geometrii vláka, jejichž pøíklady jsou zázorìy a obr. 8.3.5 zpùsobují tzv. mikroohybové ztráty. Tyto mikroohyby mohou vzikout také pùsobeím vìjších sil, které deformují pláš kabelu, ale zpùsobují pouze malý ohyb vláka. Na mikroohybech jsou ìkteré paprsky (vidy) odrážey pod velkým úhlem, uikají mimo jádro optického vláka a dochází tak ke zvìtšeí jeho útlumu. Odraz paprskù: Freselùv odraz se uplatòuje pøi avázáí optického záøeí do optického vláka, kdy se èást optického záøeí odráží od èela vláka a vrací zpìt k svìtelému zdroji. Stejým zpùsobem se teto mechaizmus ztrát uplatòuje a koci optického vláka. Difúzí odraz astává a mikroskopických erovostech a vadách materiálu v oblasti odrazu ebo lomu optického záøeí. Možství difúzì odražeého optického záøeí je dáo kocetrací bodových poruch v místì dopadu optického záøeí. Odraz ve spoji dvou vláke (obr. 8.3.6). Vazebí ztráty: Ztráty pøi rozdílém prùøezu spojovaých vláke jsou zpùsobey spojováím vláke s rozdílým prùøezem jader, kdy èást paprskù dopadá a pláš ásledujícího vláka (obr. 8.3.7). Ztráty souosostí vláke jsou zpùsobey epøesostí spojováí vláke, kdy dochází k posuutí os vláke a èást paprskù eí avázáa do jádra avazujícího vláka (obr. 8.3.8). Z toho vyplývá utost vysoké pøesosti pøi spojováí vláke zejméa u vláke malých prùmìrù jader. 6SRMHQtYRSWLFNpPNRQHNWRUX =WUDFHQêSDSUVHN RGUDåHQêSDSUVHN Obr. 8.3.6 Pøíklad odrazu ve spoji vláke =WUDFHQêSDSUVHN Obr. 8.3.7 Ztráty zpùsobeé rùzými prùmìry jader vláke =WUDFHQêSDSUVHN Obr. 8.3.8 Posuv os spojovaých vláke Obr. 8.3.9 Úhlová odchylka os spojovaých vláke 122 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL A

Ztráty oddáleím kocù vláke jsou zpùsobey spojováím vláke, jejichž èela jsou délkovì posuuta a èást paprskù dopadá do oblasti pláštì avazujícího vláka. Vliv motáže a útlum optického vláka V praxi mùžeme hodotu útlumu trasy ovlivit pøedevším kvalitou pokládky a motáže spojek, dodržováím zásad pro povoleé ohýbáí kabelù apod. 8.3.5 Miimálí polomìr ohybu Miimálí polomìr ohybu vláka je ejmeší ohyb, který je možé pøi istalaci vláka použít. Je závislý a prùmìru optického vláka, pøípadì kabelu a a materiálu, ze kterého je vláko vyrobeo. Èím je prùmìr vláka vìtší, tím vìtší je miimálí polomìr ohybu. Vláka z plastu mají pøi stejém prùmìru vláka meší miimálí polomìr ohybu ež skleìá. Bylo vytvoøeo pravidlo, že: krátkodobì je možé, aby polomìr ohybu ebyl meší ež stoásobek polomìru skleìého vláka; pøi dlouhodobé istalaci by emìl být polomìr ohybu meší ež dvou set až šesti set ásobek polomìru skleìého vláka (podle dokumetace pro istalaci daého typu vláka). Výše uvedeé hodoty jsou pouze orietaèí, v praxi je uté øídit se katalogovými údaji výrobce. 8.3.6 Obsah OH Zbytková vlhkost, která byla ve vláku poecháa v prùbìhu výrobího procesu ve formì iotù OH, ovlivòuje a urèitých vlových délkách útlum vláka. Z tohoto hlediska jsou vyrábìa vláka s velkým ebo malým obsahem OH, ultra low, low, high a ultra high OH. Vláka s ízkým obsahem OH (ve výrobí dokumetaci mají ozaèeí low OH ) tvoøí ìkolik málo skupi jsou urèea pro použití v blízké ifraèerveé oblasti (NIR), Vláka s vysokým obsahem OH (ve výrobí dokumetaci mají ozaèeí high OH ) jsou vyrábìa ve více skupiách jsou používáa pro aplikace v UV/VIS (ultrafialové/viditelé) oblasti svìtelého záøeí. V souèasé dobì je a základì pokroku v techologii výroby SMF vláke tred vyrábìt je s ízkým OH, která jsou ozaèováa LWP (Low Water Peak).Tato vláka mají špièku OH absorpce témìø ezatelou a postupì se velmi prosazují. Obr. 8.3.10 Typický útlum optického vláka ÒWOXP>G%NP@ 5D\OHLJK Y UR]SW\O 2+ DEVRUSFH 7\SLFNê~WOXP60YOiNQD G%NP ]HVtOHQtSRDåNP,5 DEVRUSFH l>qp@ A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL 123

Obr. 8.3.10 zázoròuje typický prùbìh útlumu vláka s vysokým obsahem OH v závislosti a vlové délce optického záøeí. Na obrázku je zøetelé zvýšeí útlumu vlivem OH absorpce v okolí vlové délky 1380 m. 8.3.7 Parametr MFD (Mode Field Diameter) Výrobci optických vláke èasto uvádìjí pro jedovidová vláka místo prùmìru jádra parametr MFD. Ve vláku se optické záøeí šíøí vìtšiou v jádru, ale èásteèì i v plášti. Defiice parametru MFD je zøejmá z obr. 8.3.11. V pravé èásti je zázorìa tzv. Gaussova køivka. Gaussùv model rozložeí itezity optického záøeí velmi úzce odpovídá zmìøeým výsledkùm. MFD je kostata, která udává šíøku, ve které je itezita pøeášeého optického záøeí vìtší ebo rova 0,135 z maximálí itezity, I(MFD) ³ 0,135 I max. Je uté si uvìdomit, že vidový prùmìr je závislý a vlové délce. Èím je vlová délka kratší, tím meší je MFD. Teto parametr je dùležitý také pro výpoèet útlumu vláka pøi spojováí vláke které mají stejé geometrické rozmìry, ale rùzý MFD. POZNÁMKA: a) Gaussovu køivku sestrojíme pomocí vztahu, U =, H[S {- U } Z Q Q º MiGUD 0)' Q Obr. 8.3.11 Rozložeí itezity svìtla v jedovidovém vláku Z 0)' UHODWLYQt LQWHQ]LWD VY WOD kde I(r) je itezita optického záøeí ve vzdáleosti r od osy vláka; I(0) je maximálí itezita svìtelého paprsku pro r = 0, I(0) = I max ; w 0 je MFD (Mode Field Radius). MFD je urèe velikostí 2. w 0, kde itezita optického záøeí klesla a hodotu e 2 = 0,135 maximálí hodoty. b) Parametr MFD má vždy vìtší hodotu ež je velikost prùmìru jádra. Napø. MFD = 9,3 µm, prùmìr jádra d = 8,3 µm. c) Pomocí parametru MFD mùžeme urèit velikost útlumu zpùsobeého epøizpùsobeím dvou spojovaých vláke: 0)' 0)' ~WOXP = - ORJ = - ORJ» 0)' 0)' 0)' ± + 0)' ª + 0)' 0)' ² ½ Õ Z UDGLXV>P@ 124 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL A

8.4 JEDNOVIDOVÁ A MNOHOVIDOVÁ VLÁKNA Jedovidová a zejméa mohovidová vláka jsou vyrábìa v moha variatách provedeí pro velmi širokou oblast aplikací. 8.4.1 Jedovidová vláka (Sigle Mode Fibers SMF) Jedovidová vláka jsou používáa tam, kde je požadováa velká šíøka pásma a malý útlum. Mají ze všech vyrábìých optických vláke ejvìtší šíøku pásma a ejmeší útlum. Proto jsou používáa pro dálkové komuikace a pro aplikace v kabelové televizi. Projevují se v ich dva typy disperze: chromatická a polarizaèí. Jedovidová vláka jsou vyrábìa ve dvou variatách provedeí: stadardí provedeí; polarizaèí provedeí. Hlaví vlastosti jedovidových vláke mají schopost souèasì pøeášet velký objem iformací (mají velkou iformaèí kapacitu), protože uchovávají vysokou vìrost pøeosu svìtelých impulzù a velké vzdáleosti, takže mùže být za èasovou jedotku pøeeseo vìtší možství iformace ež mohovidovými vláky; mají malý útlum; evykazují vidovou disperzi; mají velkou šíøku pásma; jedovidový pøeos existuje pouze pro vìtší vlové délky ež je mezí vlová délka (cutoff waveleght), která teoreticky urèuje vlovou délku, a které se jedovidové vláko pro kratší vlové délky mìí a mohovidové; vyzaèují se malou hodotou umerické apertury; velikost rozšíøeí svìtelého impulzu vlivem chromatické disperze závisí a spektru vlových délek vysílaých zdrojem optického záøeí; jako zdroj optického záøeí je zpravidla použita laserová dioda. Složitìjší uspoøádáí pláštì jedovidového vláka: Nìkterá jedovidová vláka mají složitìjší struktury pláštì zlepšující jejich provozí vlastosti, apø. vláka s dvouvrstvým pláštìm. Jádro je dotováo germaiem, vitøí èást pláštì fluorem. Vitøí èást pláštì má meší idex lomu ež vìjší. Toto uspoøádáí poìkud vylepšuje optické vlastosti vláka a zmešuje chromatickou disperzi Jedovidová vláka prošla bìhem ìkolika desetiletí plyulým vývojem. A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL 125

POZNÁMKA: výsledkem dlouhodobého vývoje jsou tøi základí tøídy vláke používaých v telekomuikacích. Nejstarším typem je vláko ozaèovaé NDSF vláko, ve kterém eí kmitoètovì posuuta disperze (No Dispersio Shifted Fiber). Uvedeá vláka jsou ozaèováa jako koveèí. Tato vláka byla zpoèátku urèea pro použití v oblasti vlových délek v okolí 1310 m, v souèasé dobì jsou tato vláka používáa èasto i a vlové délce 1550 m. Tato evýhoda byla elimiováa techologií DSF vláko s kmitoètovì posuutou disperzí (Dispersio Shifted Fiber), která posuula ulovou disperzi do oblasti vlových délek 1550 m. NZ-DSF je techologie, která umožila zmešit eliearity pøeosu pøedchozí techologie DSF. Umožòuje vyrábìt vláka s kladou i se záporou disperzí. Èasto jsou tato vláka zaèea je NZDF. Komuikace využívají, vzhledem k pøeosu a velké vzdáleosti, skleìá optická vláka, která jsou v porováí s ostatími typy ejkvalitìjší. Pro pøeos dat jsou vhodé ásledující vlové délky: 1310 m ejlepší pøeosové vlastosti skla z hlediska disperze; 1550 m ejlepší pøeosové vlastosti skla z hlediska útlumu (ejmeší útlum). Pøeos dat a vzdáleost pùvodì 50 vìtší ež mohovidovými vláky, dosahuje v souèasé dobì i stoásobku pøeosové vzdáleosti MMF (apø. MMF jsou používáa pøi rychlosti pøeosu 1 Gbit/s do vzdáleosti 1 km, zatímco jedovidová vláka umožòují pøeos a vzdáleost 100 km bez zesilovaèù èi opakovaèù. Typické parametry jedovidového vláka Prùmìr jádra (4 až 10) µm; Prùmìr pláštì 125 µm (pro prùmìr jádra apø. 9 µm je používáo ozaèeí 9/125 µm); Prùmìr primárí ochray 250 µm; Útlum (0,30 až 0,35) db/km pøi l =1310 m a (0,20 až 0,25) db/km pøi l = 1550 m; Numerická apertura NA = 0,12 až 0,13; Nulová disperze a vlové délce 1310 m; Používaé vlové délky: (350 až 1800) m podle typu vláka; Pøeos dat a vzdáleost 100 vìtší ež mohovidového vláka. PM vláka (vláka udržující polarizaci svìtelých paprskù Polarizatio Maitaiig) PM vláka jsou jedovidová optická vláka, která mají schopost udržovat lieárí polarizaci procházejících svìtelých paprskù. Když je a vstup PM vláka vhodým zpùsobem pøivedeo lieárì polarizovaé optické záøeí, je výstupí optické záøeí rovìž lieárì polarizovaé. Všechy ostatí typy jedovidových vláke pøeášejí áhodì polarizovaé optické záøeí. Pøeos polarizovaého optického záøeí je dùležitý pro ìkteré apli- 126 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL A

kace jako apø. pro exterí modulátory optického záøeí, iterferometry, svìtlovodé lasery, sezory apod. Pro pøeos optického záøeí je ejdùležitìjší eergie elektrického pole, která pøevyšuje eergii magetického pole. Vektor elektrického pole E mùžeme rozložit a složky E x a E y (obr. 8.4.1). Jestliže má vektor elektrického pole epromìý smìr, mluvíme o lieárí polarizaci. V závislosti a zmìì složek E x a E y mùže dojít ke kruhové polarizaci, kdy vektor E opisuje kružici, ebo o eliptické polarizaci. Obr. 8.4.1 zázoròuje epolarizovaý a polarizovaý svìtelý paprsek, kdy polarizaèí filtr propouští pouze jedu z výše uvedeých složek. Ideálí jedovidové vláko, které má dokoalou symetrii v celém prùmìru mùže udržovat jakýkoliv druh polarizace. Pùsobí-li však a vláko tlak, dojde k porušeí symetrie, ke vziku dvojlomu, který zpùsobí zvýrazìí x-ových a y-ových složek paprskù. PM vláka jsou uspoøádáa takovým zpùsobem, že v jejich jádrech jsou vytvoøey dvì vzájemì kolmé trasy šíøeí optického záøeí. Optické záøeí vstupující do vláka je rozdìleo a dvì ortogoálí (pravoúhlé) složky. V ideálím pøípadì se optické záøeí podél tìchto os šíøí ezávisle. Lieárì polarizovaé optické záøeí mající smìr jedé osy se bude šíøit výhradì podél této osy. Uvedeé dvì osy jsou ve vláku vytvoøey buï zmìou tvaru jádra (vytvoøeím oválého vláka) ebo vytvoøeím esymetrického tlaku a jádro. Vìtšia PM vláke využívá druhou z uvedeých metod. Zpùsoby vytvoøeí kostatího tlaku a jádro vláka jsou zázorìy a obr. 8.4.2. Osa ve smìru vytvoøeého tlaku je azýváa pomalá osa, a i kolmá osa má ázev rychlá. Uvedeé ázvy odpovídají relativím velikostem šíøeí optického záøeí ve smìru os. ( \ 3RODUL]DþQtILOWU l Obr. 8.4.1 Polarizace svìtla ( \ ( ( [ ( [ /LQHiUQtSRODUL]DFH Obr. 8.4.2 Typy PM vláke RYiOQê YQLW Qt SOiã 027é/(. þivwl RFKUDQD ]S VREXMtFt SOiã SQXWt A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL 127 MiGUR *H2 6L2 3$1'$ SOiã 6L2 RFKUDQD % 2 6L2 SRPDOi RVD RFKUDQD Aby PM vláko plilo svoji fukci, musí být: vstupí optické záøeí dokoale polarizovaé; elektrické pole vstupího optického záøeí musí být pøesì vyrováo vzhledem k pomalé ose (hlaví osa);

koektory musejí být pøipojey takovým zpùsobem, aby vitøí tlaky ezpùsobily atoèeí elektrického pole do evhodé osy. Když jsou splìy tyto požadavky, je možé pøeášet pomalou osou 10 až 1000 vìtší optický výko ež rychlou osou. POZNÁMKA: Vytvoøeý kostatí tlak zpùsobuje dvojlom, který je podstatì vìtší ež dvojlom zpùsobeý apø. tlakem od ohybu vláka. Z toho dùvodu ohyb vláka eovlivòuje polarizaci procházejícího paprsku. Z metod vytvoøeí vitøího tlaku a jádro má zpùsob azvaý PANDA výhodu v tom, že rozmìr jádra i umerická apertura odpovídají stadardímu typu jádra. Polarizace a dvojlom: V roce 1669 udìlal Erasmus Bartholius (1625 1698) podivuhodý objev. Zjistil, že krystal isladského vápece (Calciumcarboat) mùže rozložit dopadající svìtelý paprsek ve dva podružé paprsky, které se rozdílì lámou. Pozorujeme-li tímto krystalem jede pøedmìt, vidíme jeho obraz dvojitì. Teto úkaz je azývá dvojlom a jede z uvedeých dvou podružých paprskù jako øádý, druhý jako mimoøádý. Etiee-Louis Malus (1775 1812) v roce 1808 objevil, že se tyto paprsky liší polarizací. Smìr polarizace odpovídá smìru kmitáí elektrického pole. V dvojlomém krystalu pùsobí rozdílý smìr polarizace rozdílý idex lomu (tzv. optická aizotropie). Pøirozeé optické záøeí eí polarizováo. Každou jedotlivou vlu mùžeme rozložit a horizotálì a vertikálì polarizovaé èásti. Dopade-li epolarizovaý paprsek a dvojlomý krystal, dojde k jeho rozkladu. Horizotálí a vertikálí paprsky jsou rùzì lomey, tak jak to odpovídá rozdílým idexùm lomu, èímž dojde k rozložeí a øádý a mimoøádý paprsek. Pomocí polarizaèího filtru je pak možé pozorovat buï jede ebo druhý paprsek. 8.4.2 Mohovidová vláka (Multi Mode Fibers MMF) Vzhledem k jedovidovým vlákùm mají mohovidová vláka relativì velký prùmìr jádra a umerickou aperturu NA. Protože mají vìtší prùmìry jader jsou do urèité míry méì citlivé a vlovou délku pøeášeého paprsku. Hlaví vlastosti mohovidových vláke pøeos dat je omeze vidovou disperzí, která sižuje mezí kmitoèet vláke; vìtší útlum oproti jedovidovým vlákùm; vìtší hodota NA oproti jedovidovým vlákùm Þ sadìjší avazováí optického záøeí do vláka; možost použít pro svìtelé zdroje kromì laserových diod podle aplikace i diody LED; sadìjší spojováí vláke oproti jedovidovým vlákùm; ízká cea celého optického spoje, ebo jde hlavì o ceu systému, zdrojù záøeí a koektorováí a daé vláko, ceu koektorù, sváøeí vláke atd., ikoliv o ceu samotého vláka, jež je des samo o sobì i ìkolikaásobì dražší ež bìžé SMF. 128 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL A

Kromì toho, že jsou vyrábìa vláka se skokovou a s postupou zmìou idexu lomu, mùžeme mohovidová vláka podle materiálù použitých pro jádro a pláš rozdìlit do dalších skupi. Vláka se skokovou zmìou idexu lomu Relativì velký prùmìr jádra a velká umerická apertura umožòují, aby tato vláka byla používáa: pro pøeos laserových paprskù o velkém výkou (apø. pro medicíu, opracováí materiálù apod.); datové komuikace a krátké vzdáleosti; vlákové sezory atd. Nevýhodou vláke se skokovou zmìou idexu lomu je malá šíøka pásma zapøíèiìá vidovou disperzí a proto je elze používat pro pøeos datových impulzù a vìtší vzdáleosti. Vláka se skokovou zmìou idexu lomu jsou vyrábìa v moha rùzých provedeích s rozmìry jádra od 50 µm do < 2000 µm. Kostrukce mùže být typu: sklo sklo, jádro i pláš jsou vyrobey z Si0 2, které bývá dotováo pøímìsemi, pøípadì ze speciálích typù skel. HCS pøípadì HPCS (Hard Clad Silica = Hard Plastic Clad Silica, mají skleìé vláko, pláš ze speciálího tvrdého plastu). Vláka mají o dost horší optické vlastosti ež pøedchozí typ, jsou levìjší; plastová vláka POF (mají jádro i pláš z plastu), mají velký útlum a ízkou šíøku pásma resp. pøeášejí iformaci je ízkými pøeosovými rychlostmi, jsou levá, jsou levá; kapaliové svìtlovody, u kterých je jádro tvoøeo kapaliou; svìtlovody s dutými vláky, jádro je tvoøeo dutiou v trubièce ze speciálího materiálu. Tyto svìtlovody jsou používáy hlavì v oblasti ifraèerveého záøeí. Typické parametry vláke typu sklo sklo se skokovou zmìou idexu lomu 50/125, 62,5/125 a 100/140 µm: Numerická apertura NA = 0,2 pro vláko 50/125 µm, NA = 0,275 pro vláko 62,5/125 µm; Prùmìr primárí ochray 250 µm; Útlum 5 až 10 db/km; Šíøka pásma 50 MHz. km; Vláka s postupou zmìou idexu lomu Gradietí vláko umožilo podstatì zmešit vidovou disperzi mohovidového vláka. Výsledkem je podstaté zvìtšeí šíøky pásma > 25. Toto vláko je v podstatì kompromis mezi jedovidovým a mohovidovým vlákem se skokovým idexem lomu. A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL 129

Vìtšia vláke s postupou zmìou idexu lomu má prùmìr jádra 50/125 µm, 62,5/125 µm, 85/125 µm ebo 100/140 µm. Tyto rozmìry se staly prùmyslovým stadardem. Nejpoužívaìjšími MMF v telekomuikacích a pro pøeos dat jsou vláka 50/125 a 62,5/125, vzdáleost pøeosu závisí silì a útlumu a disperzi respektive a šíøce pásma. Kostrukce vláka je vždy SiO 2 jádro/sio 2 pláš s pøímìsemi, kterými jsou zpravidla germaium Ge, bor B, fosfor P pøípadì fluor F, které slouží k pøizpùsobeí idexù lomu jádra a pláštì. Použití: tato MMF jsou požíváa témìø výhradì pro datové komuikace a vzdáleosti stovek metrù, ejvýše jedotek km (v techické dokumetaci je možé u ìkterých typù zjistit i délku pøeosu do 25 km), méì jsou používáa k výrobì sezorových systémù. Protože mají pomìrì teké jádro, ejsou vhodá pro pøeos velkého svìtelého výkou. Typické parametry vláke s postupou zmìou idexu lomu Numerická apertura NA» 0,2; Útlum 0,8 až 5 db/km, vìtší útlum a vlové délce 850 m, meší a kmitoètu 1300 m; Šíøka pásma: 500 MHz. km a 850 m, až 1500 MHz. km a vlové délce 1310 m, rozmìry vláka 50/125 µm, 160 MHz. km a 850 m, 500 MHz. km a vlové délce 1310 m, rozmìry jádra 62,5/125 µm. Trajektorie paprskù: zakøiveí odpovídá prùbìhu fukce sius, což umožòuje dosažeí vìtší šíøky pásma. 8.4.3 Porováí jedovidových a multividových vláke Výhody jedovidových vláke oproti mohovidovým meší útlum umožòuje uskuteèòovat pøeos dat a vzdáleosti až 50 vìtší ež mohovidovými vláky. Z toho dùvodu eí tøeba a komuikaèím vedeí zøizovat velké možství zesilovacích staic, a provádìt pøeos a dlouhé vzdáleosti až 100 km bez utosti použít opakovaèe; vìtší šíøka pøeosového pásma zameá velkou iformaèí kapacitu, která umožòuje pøeos velkého možství dat velkou rychlostí, pøípadì pøeos meší rychlosti a vìtší vzdáleosti; vìtší pøeosová rychlost. Výhody mohovidových vláke oproti jedovidovým vìtší hodota NA => sadìjší avazováí optického záøeí do vláka, je možé použít i jié zdroje optického záøeí ež laserové diody ebo lasery, jako apø. diody LED; vzhledem k vìtším rozmìrùm jádra je sadìjší spojováí vláke; jsou levìjší ež jedovidová vláka. 130 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 3. DÍL A