Otázka č. 1 ČEHO MÁ BÝT VRVP VE VÝUCE O PŘÍRODĚ VÍCE A MÉNĚ? Více : Účas tníci s etkání nejčas těji uváděli témata, které s uvis í s didakticky prgres ivními přís tupy k výuce. Panvala shda, že tat témata je mžné realizvat i v s učas ném pjetí RVP, ale je tuha významněji akcentvat tak, aby se stala integrální sučástí kurikula. J ejich explicitní zastupení by navíc pedaggům umžnil realizaci takvých aktivit ve větší míře už prt, že by měli v ruce argumenty směrem k vedení škly a rdičům. Zárveň panvala shda nad tím, že vzrek účastníků není reprezentativní v kntextu učitelů ZŠ, a že existuje významná šedá zóna, které se pdbné aktivní přístupy budu z pčátku příčit. Nejčas těji s i účas tníci přáli více těcht témat: vazby na reálný s vět dětí (a jejich vývjvá s pecifika) výuka v terénu, více praktickéh pznávání dvednsti a kmpetence (cesta) na úkr infrmací (cíl) reginální princip výuka pmcí stěžejních témat bru a sdílených mezipředmětvých principů na úkr výuky pmcí systému rganismů pes tré frmy výuky Mezi knkrétní pžadavky pak zazněl přesun gelgie z 9. d 8. rčníku. Méně by s i přáli: systematickéh učení (učení cestu systému rganismů) terie pznávání rganismů a přírdnin (méně mineralgie a krystalgrafie) Zcela mim téma tázky, ale pchpitelné, jsu pak tuhy p menším pčtu řad učebnic a menším pčtu dětí na třídách.
Otázka č. 2 KTERÁ TÉMATA DĚLAJÍ VÁM ČI VAŠIM ŽÁKŮM VE VÝUCE O PŘÍRODĚ PROBLÉMY A PROČ? V tét tázce se učitelé zaměřili zvláště na témata, která mhu dělat prblém žákům a témata, která dělají prblémy jim samtným. Již v úvdu diskuze všem zmínili, že žákům dělají největší prblémy témata, která dělají prblém učitelům a jedná se tak prpjený celek. Z phledu učitelů pak hledali spíše návdná řešení, jakými invacemi v RVP lze pmci učitelům i ve výuce těcht btížných témat. Učitelé se shdli, že je nutné pr výuku hledat takvá témata, která budu prpjená s aplikací v živtě a budu navazvat na zkušensti žáků. Jak nejkmplikvanější a zárveň nejvíce užitečná se jim jeví výuka mezibrvých témat, ve stylu science. V n-line pdbě RVP by byl nápmcné, aby existvaly hypertextvé dkazy mezi jedntlivými suvisejícími tématy či mžnst interdisciplinárníh filtrvání témat, prtže si mnhdy přesahy d jiných témat nemusí plně uvědmvat. Učitelé ptřebují metdicku pdpru k tmu, jak btížná témata učit, velmi čast je pak jejich stěžejní pru samtná učebnice. Chtěli by dstat d výuky mderní pznatky např. vývji a systematice rganismů. Z phledu učitelů jsu pr žáky 2. stupně ZŠ a dpvídající rčníky gymnázií btížná tat témata: buňka (která se přednstně dle učebnic vyučuje v 6. rčníku), genetika, vznik živta a evluce, řasy (zejména systematické pjetí), deskvá tektnika, krystalgrafie (je zde nutné, aby byl výstup v RVP knkrétnější), dále také jedntky, tabulky, grafy, citace a práce se zdrji při tvrbě vlastních výstupů. Pr žáky vyšších gymnázií jsu pdle učitelů btížná témata: taxnmie, všechna témata gelgie, kdy učitelé navrhují, aby byla k blasti gelgie pevně určená minimální hdinvá dtace ve výuce. Žáci mají dále prblémy s věřváním zdrjů z médií.
Otázka č. 3 JAKÉ VNÍMÁTE VÝHODY A NEVÝHODY POJETÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM STĚŽEJNÍCH KONCEPTŮ (NA PŘÍKLADECH)? Při začátku diskuze s každu skupinu byl vyjasněn, že je jedná puze bilgii, kncepty jsu myšleny např. eklgie, evluce, neživá přírda, buněčná bilgie a fyzilgie, anatmie a mrflgie. Byly zmíněny následující výhdy: Učiv lépe sleduje reálný svět, pdpruje prpjení každdenní zkušensti žáků a výuky. Kncepty se také mhu v rámci rčníků uspřádat tak, aby přirzeně kpírvaly zájem žáků různéh věku. Napmáhají kntinuitě přensu učiva (učiv není rzdělen na zdánlivě nesuvisející celky). Aktivizuje žáky. Rzvíjí analytick-syntetické myšlení. Přirzeně se nabízí frmativní hdncení. Nabízí se velký prstr pr kreativitu učitele. A nevýhdy: Je nutný mezipředmětvý kntext, v rámci předmětu mezené mžnsti. (Nucení k prpjení předmětů lze vnímat i jak výhdu, v rámci diskuze byl zmíněn jak nevýhda, cž suvisí s dalšími bdy.) Učitelé jsu vzděláváni spíše systematickým přístupem, přechd ke knceptům je pr ně btížný. Nebude mžné bez velmi prpracvané metdické pdpry.
Otázka č. 4 JAKÉ VNÍMÁTE VÝHODY A NEVÝHODY SOUČASNÉHO SYSTEMATICKÉHO POJETÍ VÝUKY (NA AKTUÁLNÍCH PŘÍPADECH)? Účastníci měli mžnst vlné diskuze, kdy každý dplnil dle libsti kmentář na flipchart, který mhl kdkliv z dalších členů skupiny rzšířit, kmentvat či připmínkvat. Každá skupina pstupvala trchu jiným způsbem a na prblematiku systematickéh pjetí výuky se dívala z různých phledů. V úvdu byl vždy krátce vysvětlen, c se rzumí pd systematickým pjetím (zejména, jaký je rzdíl d knceptuálníh pjetí viz tázka č. 3). Obecně lze říci, že učitelé by zachvali systematické pjetí výuky přírdpisu, ale rádi by h více prpjili se základními kncepty. V tmt případě ale silně akcentvali přípravu knkrétních metdických materiálů (ucelených, na sebe navazujících), které by jim pmhly s kncepty pracvat a efektivně je prpjvat se systematiku. Zdůrazňvali, že takvé materiály pmhu i začínajícím učitelům. Zmiňvané výhdy: - systematika pdle některých učitelů vede k rzvji lgickéh myšlení, jelikž jsu žáci schpni lépe srvnávat jedntlivé živčichy tent bd byl čast ale rzprván s tím, že rzvj lgickéh myšlení je mžné zaručit i jinými způsby pjetí - srzumitelné pr žáky (systematika má řád a určitu pslupnst) - snadnější způsb výuky pr učitele buducí učitelé jsu tímt způsbem připravváni i na vyských šklách, takže je jim čast tt pjetí blízké - lgická ucelenst a úplnst prblém s tím, že věda stále přichází s nvými bjevy, tudíž je nutné na ně nějakým způsbem reagvat Zmiňvané nevýhdy: - systematika nedráží realitu a unikají suvislsti v přírdě prtipól psledníh bdu u výhd - brvá uzavřenst - systematika je velmi bsáhlá a mnžství učiva, které je nutné prbrat, představuje zátěž pr učitele, který pté inklinuje k výkladvým metdám - učitelé čast následují učebnice, které při systematice vyznávají cyklické řazení učiva ve vyšších rčnících se prbírá stejná látka, která se prbírá více d detailu (cž ale záleží na daném učiteli, takže v některých případech k prhlubení učiva nemusí nastávat) - nejednznačnst výstupů (např. P 9-2-01p žák rzpzná naše nejznámější jedlé a jedvaté huby pdle charakteristických znaků klik hub má znát? Jaké jsu nejznámější huby?) prblém s následující větu je pdkladem pr všechny střední škly při stanvvání pžadavků přijímacíh řízení pr vstup d středníh vzdělávání (viz str. 6.) jaké huby si střední škla má vybrat? Každá škla může mít úplně jiné przumění čekávanému výstupu - přírdpis bsahuje velké mnžství velkých myšlenek a systém přírdy je jen jedna z nich!
Otázka č. 5 JAKOU OPORU VÁM MŮŽE DÁT RVP PRO POSÍLENÍ PRAKTICKÉHO POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY S ŽÁKY? - v RVP stanvit výuku v terénu jak pvinu frmu výuky legitimizace tét frmy výuky a zaměření pzrnsti na ni zdůraznit její význam v úvdu RVP a v becných charakteristikách jedntlivých vzdělávacích blastí a brů (výuka v terénu by neměla být puze věcí přírdpisu ani jen přírdních věd, ale i dalších brů a blastí) ve frmulaci knkrétních výstupů učení zahrnvat i cestu, prces učení, zásadní zážitky, např.: Pmcí pzrvání v přírdě žák mžnst značit iknami výstupy, zda je vhdné je realizvat venku, uvnitř či mžn na bu místech - dbře prmyslet, nastavit a ppsat systém rzlišvání a pčítání hdinvých dtací k jedntlivým vzdělávacím brům tak, aby t usnadňval spjvání hdin d větších blků a realizaci mezipředmětvé výuky frmu prjektů, exkurzí apd.: zdůraznit význam takvých pstupů (v čem výuka rzsekaná na 45 minutvé hdiny není efektivní) usnadnit párvu výuku, např. spjvání hdin učitele Př/Bi s učitelem dalšíh vzdělávacíh bru prvázat s dalšími patřeními a administrativu (v sučasnsti např. inspekce vyžaduje, aby byl ve třídnici zcela jasné, klik hdin a minut se učí ten který předmět při skutečně mezibrvé prjektvé výuce však něc takvéh není ani při dbré vůli mžné, nedává t smysl, bry se prlínají, učení v nich prbíhá zárveň) - praktické pznávání přírdy by neměla být samstatná tematická blast (jak dsud), ale spíše celkvý princip výuky prstupující všechny tematické blasti - prvzdušnit RVP menší pčet závazných výstupů učení umžní jejich zvládnutí d hlubky a větší zařazvání terénní výuky - v RVP či pdrbnějších manuálech k němu: uvádět i příklady využití jedntlivých technlgií, které se využívají při výuce v terénu (GPS, ph, mikrskp, kelímkvé lupy apd.) prpjit terénní výuku se světem práce manuální činnsti a jejich příklady (výrbky z prutí, výrba budky či krmítka pr ptáčky atd.) Další suvisející tázky: - HODNOCENÍ: v RVP stanvit i způsby věřvání výsledků učení, které by měly dpvídat všem cílům a celé šíři vzdělávání (tj. testvání puhé části matematiky a češtiny by neměl být jediným ani převládajícím způsbem hdncení žáků, škl a vzdělávacíh systému) - PR ZMĚN: udělat dbru světu mezi učiteli c nvéh je v RVP, prč a jak t naplnit kmunikvat změny učitelům a ředitelům a pskytnut jim pdpru, aby t zvládli