LES JAKO SYSTÉM ZÁKONY RŮSTU LESA

Podobné dokumenty
Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

7.1 Extrémy a monotonie

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Použití derivací L HOSPITALOVO PRAVIDLO POČÍTÁNÍ LIMIT. Monotónie. Konvexita. V této části budou uvedena některá použití derivací.

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

Výsledky Př.1. Určete intervaly monotónnosti a lokální extrémy funkce a) ( ) ( ) ( ) Stacionární body:

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

10. cvičení - LS 2017

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Aplikace derivace a průběh funkce

Zlín, 23. října 2011

Derivace funkce Otázky

8 Střední hodnota a rozptyl

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

Použití derivací. V této části budou uvedena některá použití derivací. LEKCE08-PRU. Použití derivací. l Hospital

Speciální metody dendrometrie

Spojitost funkce. Spojitost je nejdůležitější obecná vlastnost funkcí. Umožňuje aproximace různých řešení.

22. & 23. & 24. Vlastnosti funkcí a jejich limita a derivace

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

KGG/STG Statistika pro geografy. Mgr. David Fiedor 4. května 2015

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Derivace a monotónnost funkce

Kompetice a mortalita

8.2 GRAFY LINEA RNI CH LOMENY CH FUNKCI

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití. Karel Drápela

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

Protokol č. 2. základní taxační veličiny. Vyplňte zadanou tabulku na základě měření tlouštěk a výšek v porostu.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

Hodnocení kvality logistických procesů

Derivace vyšších řádů, aplikace derivací

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE X. Aproximace křivek Numerické vyhlazování

Inženýrská statistika pak představuje soubor postupů a aplikací teoretických principů v oblasti inženýrské činnosti.

Mocninná funkce: Příklad 1

a způsoby jejího popisu Ing. Michael Rost, Ph.D.

MATEMATIKA B. Lineární algebra I. Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku je objasnit některé pojmy lineární algebry a

Konvexnost, konkávnost

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Bonita stanoviště a bonita porostu

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

2 Hlavní charakteristiky v analýze přežití

Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab. 1. Co budeme potřebovat?

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1, NMMA101, ZIMNÍ SEMESTR POPIS PŘEDMĚTU A INFORMACE K ZÁPOČTU A KE ZKOUŠCE

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

1 Množiny, výroky a číselné obory

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Základy matematiky pro FEK

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

Numerické metody a programování. Lekce 7

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Modelování a simulace Lukáš Otte

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Vývoj vědeckého myšlení

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Úvod do zpracování signálů

Teorie měření a regulace

Transkript:

LES JAKO SYSTÉM ZÁKONY RŮSTU LESA 1

Systém a jeho vlastnosti Systém je množina prvků, které jsou ve vzájemných vztazích mezi sebou a s okolím systému Systémy jsou otevřené a uzavřené (absolutně nebo relativně částečně) Při studiu systému je důležité jeho chování (závislost mezi podněty a odezvami systému) a struktura (uspořádání prvků v systému) 2

Les jako systém Příklad lesa jako systému skládajícího se z prvků (stromů), které mají vazby jak mezi sebou, tak vně systému (Fabrika 2011) 3

Zvláštnosti lesa jako systému les jako dlouhověký systém les jako otevřený systém les jako strukturálně determinovaný systém les jako systém ovlivněný svou historií les jako hierarchicky organizovaný systém 4

Les jako dlouhověký systém velký vliv na výzkum vývoje lesa ( nutné dlouhodobé pokusy zakládání trvalých zkusných ploch) vývoj lesa se zkoumá na růstových řadách pravých a nepravých růstová řada pravá měření stejného porostu v několika za sebou následujících obdobích růstová řada nepravá měření různých porostů různého věku ve srovnatelných podmínkách 5 (upraveno podle Fabriky 2011)

Les jako otevřený systém vliv na chování lesa ( reakce na vnější vlivy) obtížné modelování používají se fytotrony a polní pokusy 6

Les jako strukturovaný systém Prostorová struktura porostu horizontální (náhodná, shlukovitá nebo pravidelná) vertikální (jedno- nebo víceetážová, výběrný les) 7 (Fabrika 2011)

8 Les jako systém ovlivněný svou minulostí

Model Model je reprezentace určitého objektu (reality) vyjádřený jako interpretace formálního jazyka. Je to zpravidla zjednodušené zobrazení reálného systému, které ulehčuje jeho pochopení a zkoumání. 9

10 Model

Tvorba modelu 11 (Šmelko 1992)

Růst a přírůst Růst je zvětšování velikosti živého systému, které vzniká aktivní bilancí přeměny látkové (asimilací). Dendrometricky se růst definuje jako děj vedoucí ke zvětšování hodnot růstových veličin. Přírůst je rychlost růstu taxačních veličin - je to změna taxačních veličin v časovém intervalu. 12 Růst určité růstové veličiny (y) je funkcí času (t) a podmínek prostředí (U) y = f(t, U)

Přírůsty - druhy okamžitý přírůst (rychlost růstu) běžný přírůst průměrný přírůst relativní přírůst (přírůstové procento) 13

Okamžitý přírůst je to okamžitý přírůst růstové veličiny y ve věku t za velmi krátké časové období (diferenciál) δt. Definuje se jako první derivace růstové funkce podle času (okamžitá rychlost růstu) δy y = = f (t) δt V praxi se nahrazuje běžným ročním přírůstem (jeho přímé měření je prakticky nemožné). 14

Běžný přírůst (BP) je ROZDÍL hodnot růstové veličiny y v různých časech t 1 a t 2. BP roční je přírůst růstové veličiny za jeden rok BPR = y t y t-1 BP periodický je přírůst růstové veličiny za určité období o délce n roků BPP = y t y t-n BP věkový (úhrnný) je přírůst růstové veličiny celé období růstu 15 BPV = y t 0 = y t

Průměrný přírůst (PP) je PODÍL hodnoty růstové veličiny y a počtu roků, během kterých se růstová veličina vytvořila. PP roční je průměrný přírůst připadající na 1 rok života stromu nebo porostu y BPV t PPR = = t t PP periodický je průměrná rychlost růstu připadající na jeden rok dané časové periody y y BPP t t n PPP = = t (t n) n t 16

17 Relativní přírůst (přírůstové procento) charakterizuje intenzitu (relativní rychlost) růstu růstové veličiny a používá se na porovnání přírůstového výkonu mezi dřevinami a různými podmínkami růstu. Stanoví se jako poměr absolutní hodnoty přírůstu k hodnotě dendrometrické veličiny, na které se vytvořil. iy i y% = 100 y Při přírůstech vycházejících z určité periody se obvykle používá výpočet vztahující přírůstové procento ke středu růstové periody y y y y 2 1 2 1 i y% = 100 = 200 y1+ y2 y2 + y1 2

18 Relativní přírůst (přírůstové procento)

Růstová a přírůstová funkce Růstová funkce je matematicky formulovaný model závislosti růstové veličiny na věku (faktory prostředí se obvykle neuvažují). y = f(t) Přírůstová funkce je matematicky formulovaný model závislosti přírůstu růstové veličiny na věku (faktory prostředí se obvykle neuvažují). 19

Všeobecný princip růstu (Fabrika 2011 podle HPS 1996) ANABOLISMUS EXPANZNÍ SLOŽKA KATABOLISMUS REDUKČNÍ SLOŽKA 20

Všeobecný princip růstu LOGISTICKÁ RŮSTOVÁ FUNKCE 21 (Fabrika 2011 podle HPS 1996)

Fyziologické odvození růstové funkce (von Bertalanffy 1951) Přírůst dv/dt je modelován na základě rozdílu mezi asimilací (expanzí) a disimilací (poklesem) asimilace - 2 a v 3 2 3 disimilace b.v dv a v b v dt = Nechť je A = (a/b) 3 a k = b/3 a funkci zintegrujeme, získáme Bertalanffyho růstovou funkci: 22 ( 1 kt) 3 v= A e

23 Známé růstové funkce

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 1. Růstová funkce musí být vyjádřena matematicky zdůvodněným vzorcem. 2. Musí být schopna vyjádřit růst veličiny v celém rozsahu věku, musí být schopna umožnit interpolaci i extrapolaci, přičemž extrapolované hodnoty musí být možno odvodit z empirických hodnot. 3. Při zachování požadavku potřebné pružnosti by růstová funkce měla být co nejjednodušší - za optimální počet počítaných parametrů se považují 2 3. 24

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 4. Funkce musí být spojitá, tvaru protáhlého S. 5. Ve věku t 1 má bod obratu (inflexní bod(p 1 )), do věku t 1 je zdola konvexní, od věku t 1 je zdola konkávní. 25

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 6. Platí, že f(0 + ) = 0, f (0 + ) = 0, f (0 + ) = 0, tj. že v kladném okolí věku 0 je hodnota růstové funkce nulová, stejně jako hodnoty její první a druhé derivace. ( ) 7. Platí limf t = A, tj. růstová funkce má asymptotu (A). Je t to maximálně teoreticky dosažitelná hodnota růstové veličiny ve věku. Znamená to, že hodnoty růstové funkce se asymptotě blíží, ale prakticky ji nikdy nedosáhnou. Asymptota je rovnoběžná s osou t. 26

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 8. Přírůstové funkce mají asymptotu limp t =. 0Asymptotou t přírůstových funkcí je osa t (hodnota přírůstu 0). ( ) 9. Tvar přírůstové funkce je zvonovitý. Zpočátku jsou rostoucí, dosahují svého maxima a dále jsou klesající. 27

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 10. Platí, že f (t 1 ) = max. a zároveň f (t 1 ) = 0. Tato podmínka vyjadřuje, že ve věku t 1 (inflexní bod) dosahuje první derivace růstové funkce (z dendrometrického hlediska běžný přírůst) svého maxima a zároveň je druhá derivace rovna 0. 28

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 11. Platí, že průměrný přírůst (ve věku t 2 ) se rovná hodnotě běžného přírůstu ve věku t 2. Tedy. ( ) f t t 2 2 ( ) = f t 2 29

Růstová a přírůstová funkce - vlastnosti 12. Důležité je, aby růstová funkce nebyla strnulou funkcí, ale musí být dostatečně přizpůsobivá empirickým údajům. Jako důležité kritérium této přizpůsobivosti stanovil Korf (1939) vztah nazývaný pružnost růstové funkce. Hodnota tohoto poměru kolísá zpravidla v mezích 1,7 2,0. τ= t t 2 1 30

Korfova růstová funkce vychází z intenzity růstu (relativní rychlosti růstu) y = A.e ( ) n ( ) t f t k α= = f t Integrací intenzity růstu získáme Korfovu růstovou funkci k n 1 ( 1 n ).t n 1 ( 1 n ).t k BP = A.. t n k PP = y t 31

Korfova růstová funkce Běžný přírůst kulminuje ve věku t 1 t 1 = n 1 k n Průměrný přírůst kulminuje ve věku t 2 t2 = n 1 k Maximální hodnoty běžného (MBP) a průměrného (MPP) přírůstu se rovnají n 1 n k MBP = A k e n n 1 n n 1 n MPP = A k e 1 1 n 32

Podrobnější informace o vlastnostech a odvození Korfovy funkce je v článcích prof. Jana Kouby KOUBA, J., ZAHRADNÍK, D.: Korfova růstová funkce z roku 1939 užití v lesnické vědě, její ohlas a postavení ve světě KOUBA, J.: Odvození a rozbor Korfovy (1939) růstové funkce 33

Michajlovova růstová funkce je zjednodušením Korfovy růstové funkce pro n = 2 k k 1 2.t t 2 1 ( ) y = A.e = A.e k k t BP A.e. t 2 = 1 t k = t 2 2 = k 1 MBP = 4A e k 2 1 MPP = A e k 1 34 Nevýhodou je strnulost t 2 je vždy 2.t 1

Rozbor růstových funkcí Podrobný rozbor růstových funkcí viz článek prof. Borise Zeideho ZEIDE, B.: Analysis of Growth Equations 35